Komentář Jaroslava MílaZpůsob, jakým Brusel schválil stavbu pátého bloku v Dukovanech, je pro Česko zcela nevýhodný, píše v komentáři energetický expert a bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl.Poslední den v dubnu tohoto roku vyjádřila část politické scény uspokojení z rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory pro výstavbu pátého bloku v Dukovanech NJZ – nový jaderný zdroj.Vzhledem k tomu, že je rozhodnutí komise jiné, než vláda a Ministerstvo průmyslu a obchodu původně Evropské komisi předkládaly, je dobré s

Článek Jiřího Nádoby. V Německu končí dvě Křetínského elektrárny kvůli státem nařízenému útlumu uhlí a odeznění plynové krize. Na Slovensku se provoz přestává ekonomicky vyplácet. Pro českého miliardáře z toho kouká odškodné.V přepočtu 44 miliardy korun mají dostat německé doly a elektrárny LEAG z holdingu Daniela Křetínského. Peníze mu už před lety slíbila vláda v Berlíně jako odškodné za útlum uhelných provozů, což je proces, který se po dvou nejistých letech energetické krize znovu rozbíhá.Celý článek čt

Úspory a především rychlá stavba LNG terminálů v Nizozemsku a Německu pomohly střední Evropě odstřihnout se od ruského plynu. Němci investovali miliardy eur a ty chtějí získat zpět i díky poplatku, který budou platit i Češi.Megawatthodina (MWh) plynu na evropských burzách spadla pod 30 eur za megawatthodinu. Tolik stála naposledy před dvěma lety za covidové pandemie, dávno před válkou na Ukrajině a rok před vrcholem energetické krize. Loni v létě byl plyn i na desetinásobku dnešních cen.Vývoj na trhu zaskoč

Analýza Zuzany Kubátové. Česká uhelná energetika skončí zřejmě dřív, než v roce 2033, jak předpokládá vláda. Uhelným elektrárnám hrozí ztráty už za dva roky, začnou zavírat. Česku pomůže jen dovoz elektřiny, nové zdroje nestihneme postavit.Vláda Petra Fialy slíbila, že udělá vše pro to, aby Česko mohlo skončit s uhlím pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033. „Uhelné elektrárny budou odstavovány pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit,“ ujišťuje pětikoalice ve vládním programovém prohlášení.C

Lehký úsměv u leckoho vzbudily těžkosti, které v poslední době postihly německou energetickou soustavu. Ten úsměv však zamrzne na rtech každému, kdo si uvědomí, jak nejisté jsou dodávky energií v tuzemsku.- - -Archiv všech glos najdete zde, další podcasty Seznam Zpráv tady.Poslouchejte nás také ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo na Podcasty.cz.Naše články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu

Obec Lützerath na západě Německa se proměnila v bitevní pole mezi uhelným průmyslem a klimatickým hnutím. Vesnice má ustoupit rozšiřování hnědouhelného dolu, zatím ji ale brání klimatičtí aktivisté. Jak německá vláda vysvětluje, že Lützerath musí zmizet z mapy světa? A jak to vše zapadá do snahy opustit fosilní paliva?Host: Jan Brož - redaktor Hospodářských novin zaměřující se na Německo, Rakousko, energetikuČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a In

Válka na Ukrajině přinutila Německo začít se odstřihávat od ruských dodávek plynu. Řešením pro nejbližší roky je zkapalněný plyn známý pod zkratkou LNG dovážený po moři. „Německo má sice dobře rozvinutou síť plynovodů a je napojeno na dovozní terminály v sousedních zemích, ale v současnosti nemá vlastní přístav, který by přijímal zkapalněný plyn,” podotýká redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů, host byznysového vědecko-technologického magazínu na Rádiu ZET. Svůj první plovoucí terminál si Německo nechalo posta

Článek Sofie Krýžové: Energie přímo ze zelených zdrojů zajišťují levnější elektřinu. Solární či větrné elektrárny nechávají v Německu stavět energetická družstva fungující v malých městech a vesnicích, která pak levný proud dodávají svým členům.Česko se často srovnává s německým Bavorskem – jednak rozlohou, ale podobnými klimatickými podmínkami. A mnozí si berou německý region za vzor i v oblasti energetiky. Naše sousední země preferuje spíš výrobu z obnovitelných zdrojů a od tradičních „špinavých“ se naopa

Co znamená dohoda států Evropské unie o úsporách zemního plynu, kterou vyjednali Češi? Zajišťuje dostatek plynu pro nadcházející zimu? A proč bychom si měli myslet, že nám ostatní státy EU v případě nutnosti pomohou? Odpovědi uslyšíte v Ranním brífinku Ondřeje Housky.

Jaká je budoucnost energetiky v Evropě? Jak návrh zelené taxonomie rozdělil společnost? Vyhráli zastánci plynu, jádra, nebo obnovitelných zdrojů? O tom v dnešním díle E15 Castu mluvil Nikita Poljakov s podnikatelem, investorem a akcionářem skupiny ČEZ Michalem Šnobrem.  www.e15.cz