Otázce, jak ochránit zranitelné lidi před vedrem a současně ještě víc nepoškodit životní prostředí, se věnuje článek amerického vědeckého časopisu Scientific American. Sto dvacet let stará technologie klimatizace se dlouho považovala za luxus, ale v době klimatické změny je pro přežití nezbytná. Její energetická náročnost budí obavy, ale jedině její větší rozšíření umožní překonat propast v dostupnosti snesitelně teplého prostředí mezi bohatými a chudými lidmi i státy.

Hostem Romany Navarové v Press klubu Frekvence 1 byl Pavel Hrzina z katedry elektrotechnologie, FEL ČVUT. Řeč byla především o fotovoltaice. Zatímco ještě před několika lety to bylo sprosté slovo, dnes o ni má zájem skoro každý. Návratnost pořízení fotovoltaického řešení u rodinného domu se v dnešní době zkrátila na zhruba čtyři a půl roku. Pavel Hrzina také uvedl, že i se starým domem se dají dělat kouzla, pořízení tepelného čerpadla už ale nestačí. Je nutné i zateplit a vyměnit okna. I tyto investice se p

Moje atomová víra zase posílila. Válkou na Ukrajině se všechno změnilo. Takže se prostě musíme kousnout a postavit to.. . .Archiv všech glos najdete zde, další podcasty Seznam Zpráv tady.Poslouchejte nás také ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo na Podcasty.cz.Naše články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@firma.seznam.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook

Hosté: Václav Bartuška - zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Mikuláš Peksa (Piráti) - europoslanec https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370303/

Článek Matouše Lázňovského: Vodíkové vozy mají proti elektromobilům takový technologický skluz, že propásly šanci se ve větším měřítku prosadit. A týká se to i nákladní dopravy, ve které měl mít vodík velkou výhodu, říká německý fyzik.Dokonale čistá auta s vodíkovým pohonem slibují marketingová oddělení automobilek již roky (třeba BMW v roce 2006). V posledních letech plány nabývají konkrétnějších obrysů. Nejlehčí plyn by se mimo jiné měl stát například významným ruským exportním artiklem.Otázkou je, zda „p

„V Německu teď bude hodně dramatický zlom, jakmile zavřou jaderné bloky. A teď řekli, že do roku 2030 chtějí zavřít všechny uhelné bloky, což je právě za osm let. Takže v každém případě myslím, že za osm let už bude jasné srovnání německé a francouzské cesty, a jestli to Německo, nejbohatší, a ekonomický nejsilnější stát, dokáže. Tedy jestli je opravdu cesta k nízkým emisím čistě obnovitelnými zdroji reálná,“ říká odborník na energetiku Vladimír Wagner v závěrečném díle našeho rozhovoru. 4. díl, 22.02.2022,

Těžba bitcoinu a dalších kryptoměn je energeticky velmi náročná, což má také pochopitelně dopad na životní prostředí. Získávání kryptoměn obecně platí za velmi neekologickou lidskou činnost. Jistá soukromá společnost v Norsku se teď i proto snaží těžbu kryptoměn využívat také k jiným účelům, všímá si britský deník Guardian.

V Evropské unii vznikne každoročně zhruba dvě a půl miliardy tun odpadu. To je asi pět tun na osobu. Co se s odpadem děje po tom, co ho vytřídíme? A jak vůbec souvisí produkce a zpracování odpadů s klimatickou změnou?

Zateplení, i úpravy ve vytápění a ohřevu teplé vody jsou důležité kroky ke snížení energetické náročnosti jakékoliv stavby, zejména rodinných domů. Lidé, kteří se chystají na stavbu nového domu, by měli vědět o zpřísnění režimu stavebního řízení, který nařizuje obnovitelné technologie na snížení energetické náročnosti budovy. Co to znamená v praxi, vysvětlil energetický specialista Martin Jindrák.

Projekty EPC garantují úsporu financí, to je známá věc. Stane se součástí EPC řešení také garantovaná úspora CO2? Jaké jsou novinky na trhu energetických služeb v době růstu cen energií a výpadku části průmyslu? A jak se propíše dekarbonizace do investic v průmyslu či veřejném sektoru? Pozvání do podcastu NCEÚ přijal Miroslav Marada, předseda klíčové Asociace poskytovatelů energetických služeb.