Česko v Evropě hlasitě bojuje za jadernou energii. Ale když dojde na činy, tedy na stavbu nových jaderných bloků, má s tím obrovský problém. Přinášíme detaily a vysvětlujeme, proč je v podstatě jisté, že budeme velmi brzy elektřinu dovážet – na čemž samo o sobě není nic špatně. A pamatujete si, co je to Világoš? Jeden pořádný Világoš schytal v Bruselu Viktor Orbán. Dozvíte se, kdo se o to nejvíc zasloužil a proč je nesmysl útočit na Petra Fialu, že u toho nebyl. A o co jde protestujícím zemědělcům a proč ně

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Jedna z hojně diskutovaných neznámých roku 2024 je cena elektřiny. Podle vlády se nijak dramaticky zvyšovat nebude, podle kritiků kabinetu ale mnohé domácnosti a hlavně firmy čeká cenový náraz do zdi. Jak se opravdu změní ceny energií v příštím roce? A podcenila vláda situaci, nebo dělala, co mohla? Podporou pro energeticky náročné provozy podle hlavní ekonomické analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové na poslední chvíli napravila nespravedlnost, kterou předtím sama způsobila

“Dražší energie? My zatím signály ve smyslu, že by to některé firmy bezprostředně ohrožovalo na životě, nemáme. Nikdo nebankrotuje,” říká k očekávanému nárůstu regulované složky energií a konci některých vládních dotací ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Je tomu opravdu tak? Co přinesou změny pro domácnosti? A jak jsou na tom energeticky ostatní státy EU?

Švejkovská lidová moudrost „pokud vláda zdraží pivo, padne“ už dávno neplatí. Kabinet Petra Fialy fatálně ohrožuje skokové zdražení něčeho úplně jiného - elektřiny. Regulovaná složka její ceny (asi polovina z celkové částky) pro domácnosti vyskočí proti letošnímu roku o 70 procent a pro největší firmy až o 200 procent.„Vláda si proti sobě poštvala rozčílené vlastní voliče a podporovatele z řad podnikatelů. Asi je zaskočily dva momenty. Nejprve premiérovo zlehčování, že to tak dramatické nebude. A následně k

Ranní brífink Martina Ehla:  Fotovoltaické elektrárny by měly být strategická věc, která by měla pomoci zajistit energetickou bezpečnost Evropy, takže by podle Martina Bursíka. prezidenta Evropské federace obnovitelných zdrojů, měly připadat v úvahu vládní pobídky na výrobu nebo i kvóty na dovoz z Číny či odjinud podobně jako se uvažuje o elektromobilech. “Není důvod, abychom to vyráběli s výrazně vyššími náklady, ale vyšší budou. Musí tomu pomoci vláda i Evropská unie,” tvrdí Bursík.

Vláda Petra Fialy vyrazila na velké nákupy energetické infrastruktury. Tvrdí, že je to nezbytné pro energetickou bezpečnost. A přestože se stát propadá do rekordních dluhů, na cenu a výhodnost při těch obchodech nehledí. Skoro by se dalo říct, že nakupuje za jakoukoli cenu. Petr Dědeček, ředitel Patria Finance Corporate naopak tvrdí, že stát získal celé plynárenství za pár miliard. V Salonu Týdeníku Echo o tom na pozvání Lenky Zlámalové diskutoval také ministr dopravy Martin Kupka, který se účastnil porady

Článek Ondřeje Koutníka. „Záměr vybudovat čtyři jaderné bloky ve stávajících jaderných lokalitách vyžaduje odhadem 1 bilion korun. Po přepočtu je dopad v běžných cenách celkem 1,75 bilionu korun,“ stojí v utajované analýze Ministerstva financí.Zatímco vláda Petra Fialy dolaďuje konsolidační balíček a hledá úspory ve státním rozpočtu, v útrobách ministerstev klíčí plán na obří jaderný projekt.Ve hře není jen dostavba jaderné elektrárny v Dukovanech (tam aktuálně probíhá soutěž na jeden blok), ale i té v Teme

Analýza Zuzany Kubátové. Česká uhelná energetika skončí zřejmě dřív, než v roce 2033, jak předpokládá vláda. Uhelným elektrárnám hrozí ztráty už za dva roky, začnou zavírat. Česku pomůže jen dovoz elektřiny, nové zdroje nestihneme postavit.Vláda Petra Fialy slíbila, že udělá vše pro to, aby Česko mohlo skončit s uhlím pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2033. „Uhelné elektrárny budou odstavovány pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit,“ ujišťuje pětikoalice ve vládním programovém prohlášení.C

Stát chce plně ovládnout jednu část společnosti ČEZ. Nepůjde o levnou záležitost a vláda si už hledá cestičky, jak na celé akci ušetřit. Hodnota energetické společnosti kvůli tomu klesla o 100 miliard korun. Lidem, kteří mají své úspory v akciích, radí představitel minoritních akcionářů Michal Šnobr neprodávat. „Nenechte se vystrašit tím, co se děje,“ uvedl v pořadu Rozstřel.

Článek Ondřeje Koutníka. Vláda rýsuje osnovy velkého jaderného plánu na výstavbu čtyř nových bloků. Politicky je v tom aktivní zejména ministr financí Zbyněk Stanjura. Kritici upozorňují na až nepředstavitelnou nákladnost projektu.Výběrové řízení na dostavbu jednoho nového bloku v Dukovanech je v plném běhu, členové vlády ale dali do pohybu větší jaderný plán. Zatím v politické rovině.Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce, aby kabinet Petra Fialy ještě v tomto funkčním období přišel s plánem na stavbu