Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo o Velikonocích odstavilo sedm hnědouhelných bloků

Ke konci března bylo v Německu definitivně odstaveno sedm bloků hnědouhelných elektráren. Vyřazení všech bloků z provozu bylo plánováno již dříve, bylo ale odloženo pro úsporu plynu po vypuknutí energetické krize.

Německo podle plánu ke konci března odstavilo sedm hnědouhelných bloků o celkovém instalovaném výkonu 3,1 GW. Provoz těchto bloků byl v zájmu úspory zemního plynu při výrobě elektřiny během energetické krize prodloužen.

2. Rusku se komplikuje přístup k penězům za prodej ropy, banky se obávají sankcí

Ruští exportéři ropy v posledních měsících čelí dalším komplikacím poté, co Spojené státy posílily na konci loňského roku sankce. Podle zdrojů agentury Reuters tak ruské ropné firmy musí čekat na peníze z prodeje ropy do Číny, Turecka či Spojených arabských emirátů až několik měsíců. Tamní banky totiž zpřísnily proces uvolnění peněz či dokonce zmrazily několik účtů kvůli obavám ze sekundárních sankcí.

Poté, co část tradičních odběratelů ruské ropy zavedla zákaz dovozu této komodity, se ruští exportéři začali orientovat na nové trhy. Výpadek v odběru ruské ropy ze strany Spojených států, Spojeného království a většiny zemí EU nahradily zejména Indie, Čína, Turecko ale i další včetně zemí Blízkého východu. Na konci roku 2022 rovněž země G7, spolu s EU a Austrálií zavedly cenový strop na ruskou ropu. Jelikož většina zemí ruskou ropu již neodebírá, strop je vymáhán skrz západní přepravce ropy a pojišťovny.

3. Cena elektřiny se během Velikonoc dostala opět i do záporných hodnot

V loňském roce musel během Velikonoc provozovatel české energetické přenosové soustavy, společnost ČEPS, za účelem zachování rovnováhy v systému odstavit fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu přibližně 400 MW po dobu dvou hodin. Tento fakt upoutal širokou veřejnost, jelikož odstavení nastalo v době, kdy ceny elektřiny na spotovém trhu za normálních okolností běžně přesahovaly i 150 EUR/MWh. Během loňských Velikonoc se nicméně i přes výše zmíněné dostaly ceny do záporných hodnot – energie byl v důsledku poklesu spotřeby během svátků přebytek. A tento stav se opakoval i nyní – na trhu byl přebytek energie a spotové ceny se opět dostaly i do záporných hodnot.

V loňském roce vyvolalo odpojení FVE během Velikonoc o výkonu přibližně 400 MW po dobu dvou hodin pozdvižení. Spotová cena elektřiny se běžně v té době pohybovala nad 150 EUR/MWh a Evropa vyhlížela s obavou nadcházející zimu. Obavy panovaly zejména o dostatečné množství zemního plynu, který se spaluje i za účelem výroby elektrické energie. Odstavení FVE tak pro mnohé bylo překvapivé.

4. Státní podnik Diamo chce na Frenštátsku těžit na místě bývalého dolu plyn. Kontroverzní metodou

Státní podnik Diamo plánuje na území bývalého černouhelného dolu Frenštát pod Beskydami těžit plyn. Chce skrze vrty do podzemí pumpovat pod velkým tlakem roztok neznámého složení. Česko v minulosti používání této metody, rizikové pro životní prostředí, „zmrazilo“. Obce se o záměru Diama dozvěděly náhodou.

5. Spojené státy chtějí obnovit provoz jaderné elektrárny Palisades odstavené v roce 2022

Americké ministerstvo energetiky se prostřednictvím Úřadu pro půjčkové programy podmínečně zavázalo poskytnout zajištění půjčky ve výši až 1,52 miliardy USD (cca 35,56 mld. Kč) společnosti Holtec Palisades. Tento krok má umožnit znovuobnovení provozu elektrárny Palisades, která byla odstavena v květnu 2022. Projekt má šanci stát se prvním případem v USA, kdy jaderná elektrárna obnoví svůj komerční provoz po jeho ukončení.

Společnost Holtec se dohodla na koupi 800 MWe tlakovodního reaktoru od tehdejšího vlastníka a provozovatele Entergy v roce 2018, ještě před plánovaným ukončením provozu, s cílem vyřazení elektrárny z provozu. Akvizice byla dokončena v červnu 2022, těsně po trvalém odstavení reaktoru. V té době Holtec plánoval dokončit decomissioning elektrárny do roku 2041.

6. Z norské aukce pro offshore vítr odstoupilo několik velkých hráčů, rizika jsou vysoká

V březnu se v Norsku uskutečnila vůbec první aukce na podporu výstavby offshore větrných parků. Vzhledem ke specifickým podmínkám se aukce nezúčastnilo několik tradičních developerů, podle kterých byly rizika a nejistota příliš vysoké. V aukci nakonec uspělo belgicko-švédské konsorcium s cenou téměř 100 EUR/MWh.

Stále více zemí v posledních letech přechází v případě obnovitelných zdrojů na systém podpory skrz aukce. V těch běžně soutěží o podporu různí developeři, přičemž konkurenční tlak má zajistit co nejnižší cenu. Výjimkou není ani Norsko, které letos v březnu vyhodnotilo první aukci na podporu budování větrných elektráren na moři.

7. Trhy s elektřinou v EU zažily v roce 2023 "explozi" záporných cen elektřiny

Rok 2023 byl rekordním z pohledu výskytu záporných cen elektřiny na jednotlivých trzích v zemích Evropské unie. Celkem jich podle analýzy Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) bylo zaznamenáno 6 470, což je více než trojnásobek ve srovnání s předchozím rekordním rokem 2020.

Výskyt záporných cen elektřiny, které ukazují na nedostatečnou flexibilitu soustavy, respektive zařízení k ní připojených, zažil v loňském roce bezprecedentní růst. Meziročně se zvýšil téměř dvanáctinásobně a ve srovnání s předchozím rekordním rokem 2020 vzrostl na více než trojnásobek.

8. ČEZ vybuduje na Chomutovsku dvě velké solární elektrárny za celkem 4,2 mld. Kč

Energetická společnost ČEZ postaví na Chomutovsku dvě velké fotovoltaické elektrárny. Každá z nich by měla mít výkon přes 100 megawattů (MW), což je více než trojnásobek výkonu dosud největších solárních elektráren v Česku. Na investice, které dohromady vyjdou na 4,2 miliardy korun, dostane firma z Modernizačního fondu dotace přes miliardu korun. Upozornil na to dnes Ekonomický deník, podle kterého to vyplývá ze smluv, které na konci března podepsal Státní fond životního prostředí (SFŽP) se společností ČEZ. Mluvčí ČEZ Barbora Peterová na dotaz ČTK sdělila, že začít stavět by se mělo na přelomu let 2025 a 2026.

Chystané solární elektrárny mají vzniknout na rekultivovaném území po těžbě hnědého uhlí na severu Čech. Větší projekt ČEZ připravuje v Tušimicích, kde by zařízení mělo mít výkon 126,7 MW. Druhý projekt s názvem Vysočany – Plató má mít instalovaný výkon 115,7 MW.

9. Elektrárna Opatovice chce do konce roku 2030 zcela přestat využívat hnědé uhlí

Elektrárna Opatovice na Pardubicku chce do konce roku 2030 zcela přestat využívat jako palivo hnědé uhlí. Nahradit ho má zemní plyn, biomasa a spalování komunálního odpadu, případně i instalace fotovoltaických panelů. Dekarbonizace bude rozdělena do několika etap, které se budou časově překrývat, uhelné kotle se budou postupně odstavovat, zjistila ČTK z oznámení záměru pro zjišťovací řízení EIA.

Elektrárna předpokládá, že bude mít po odklonu od uhlí celkový instalovaný tepelný výkon alespoň 450 megawattů (MW). V současnosti celkový tepelný výkon zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla činí 698 MW.

10. Evropská komise schválila francouzský balíček na podporu výroby obnovitelného vodíku

Evropská komise schválila francouzské schéma podpory pro použití obnovitelného vodíku v průmyslu a dopravě ve výši 900 milionů EUR. Podporu umožňuje prodloužený dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, píše server H2 View.

Francie plánuje do roku 2030 instalovat nízkouhlíková zařízení na výrobu elektrolytického vodíku o příkonu 6,5 GW, přičemž v roce 2035 by měla dosáhnout příkonu 10 GW. K dosažení tohoto cíle představila již v roce 2023 dotační balíček ve výši 4 miliard eur na podporu nízkouhlíkových vodíkových projektů prostřednictvím tzv. rozdílových smluv (CfD). Francie rovněž zavedla širší pravidla EU, která nařizují používání vodíku v dopravě a průmyslu.

Téma

Dostavba bloku Dukovan: Jaké budou dopady na region?

Na konci března proběhlo v Třebíči setkání zástupců Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a starostů obcí s členy vlády ČR a členy senátu ČR. Hlavním tématem této schůzky byla plánovaná dostavba JE Dukovany a její dopady na region.

Právě regionální dopady takové výstavby bývají často zanedbávány v rámci debat o plánovaném rozšíření, přitom mívají obrovské dopady na kvalitu života v daném regionu. I z tohoto důvodu zadal premiér Petr Fiala ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi vypracování socioekonomické studie, která bude mapovat dopady plánované výstavby na region.

Evropa na cestě k uhlíkové neutralitě: Odkud může Unie dovážet zelený vodík?

Klíčovým zdrojem pro přechod na bezemisní energetiku jsou obnovitelné zdroje, jejichž rozvoj a plné uplatnění má v současné době limity především na straně distribučních a přenosových soustav. Evropská unie tak sází, mimo jiné, na rapidní rozvoj obnovitelných plynů a zeleného vodíku, který má být do Evropské unie také dovážen ze zahraničí. Vědci z Oxfordského institutu pro energetická studia zhodnotilimožnosti jeho dovozu do Evropy. Favority jsou Chile, Maroko a Austrálie.

Evropská Unie před dvěma lety představila plán Fit for 55, který počítá se zásadním snížením emisí do roku 2030, respektive do roku 2050, kdy má Evropská unie jako celek dosáhnout klimatické neutrality.  

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu