Evropská komise schválila francouzské schéma podpory pro použití obnovitelného vodíku v průmyslu a dopravě ve výši 900 milionů EUR. Podporu umožňuje prodloužený dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, píše server H2 View.

Francie plánuje do roku 2030 instalovat nízkouhlíková zařízení na výrobu elektrolytického vodíku o příkonu 6,5 GW, přičemž v roce 2035 by měla dosáhnout příkonu 10 GW. K dosažení tohoto cíle představila již v roce 2023 dotační balíček ve výši 4 miliard eur na podporu nízkouhlíkových vodíkových projektů prostřednictvím tzv. rozdílových smluv (CfD). Francie rovněž zavedla širší pravidla EU, která nařizují používání vodíku v dopravě a průmyslu.

Ve středu 27. března schválila Evropská komise další dotační schéma, prostřednictvím kterého Francie poskytne společnostem podporu v celkové výši 900 milionů EUR na podporu výroby:

• tepla a paliv z biomasy, jako jsou syntetický plyn a biouhlí, určených pro průmyslové procesy, a
• kapalných paliv z biomasy a obnovitelného vodíku pro použití v průmyslových procesech a dopravě.

Tato podpora, poskytovaná formou přímých grantů, bude dostupná pro nová zařízení a projekty, které podstatně urychlí nebo rozšíří oblast využití obnovitelného vodíku. Podmínkou pro získání dotace bude dokončení a uvedení projektů do provozu do 36 měsíců od udělení finanční podpory.

Margrethe Vestagerová, místopředsedkyně Komise EU, uvedla, že balíček 900 milionů eur pomůže společnostem zvýšit využívání energie a paliv vyrobených z biomasy a obnovitelného vodíku.

„Toto opatření je důležitým krokem v přechodu na čistou bezemisní ekonomiku a zároveň chrání rovné podmínky na jednotném trhu,“ dodala Vestagerová.

Opatření pokryje část způsobilých investičních nákladů projektu, přičemž podpora grantů bude ukončena 31. prosince 2025.

Balíček byl schválen v rámci dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině

Dočasný krizový rámec státní podpory

Evropská komise přijala 23. března 2022 takzvaný dočasný krizový rámec státní podpory v reakci na vážné potíže ekonomiky EU v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tento rámec umožňuje členským státům poskytovat včasnou, cílenou a přiměřenou podporu podnikům v nouzi. Česká vláda tento rámec využila například na pomoc velkým firmám zasaženým růstem cen energie.

Jednodušší režim pro získávání státní podpory pro krizí zasažené firmy měl skončit v prosinci 2023, Komise ho nicméně prodloužila o dalších šest měsíců do června 2024 a rozšířila také jeho cíle. V rámci upraveného opatření je tak možné zavádět opatření v odvětvích, která jsou klíčová pro urychlení zelené transformace a snížení závislosti na fosilních palivech

Členské státy tak mohou poskytnout:

• Omezené dotace pro firmy postižené současnou krizí nebo následnými sankcemi a protisankcemi
• Podporu likvidity ve formě státních záruk a dotovaných úvěrů
• Pomoc na kompenzaci vysokých cen energie
• Opatření urychlující rozvoj obnovitelné energie
• Opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů
• Opatření zaměřená na podporu snižování poptávky po elektřině
• Opatření pro další urychlení investic do klíčových odvětví směrem k bezemisní ekonomice