Evropa na cestě k uhlíkové neutralitě: Odkud může Unie dovážet zelený vodík?
Klíčovým zdrojem pro přechod na bezemisní energetiku jsou obnovitelné zdroje, jejichž rozvoj a plné uplatnění má v současné době limity především na straně distribučních a přenosových soustav. Evropská unie tak sází, mimo jiné, na rapidní rozvoj obnovitelných plynů a zeleného vodíku, který má být do Evropské unie také dovážen ze zahraničí. Vědci z Oxfordského institutu pro energetická studia zhodnotili možnosti jeho dovozu do Evropy. Favority jsou Chile, Maroko a Austrálie.
Evropská Unie před dvěma lety představila plán Fit for 55, který počítá se zásadním snížením emisí do roku 2030, respektive do roku 2050, kdy má Evropská unie jako celek dosáhnout klimatické neutrality.
Skupina vědců z Oxfordského institutu analyzovala hlavní dodavatele zeleného vodíku pro EU. Mezi kandidáty je Maroko, Chile a Austrálie. Státy jsou ale v rozdílných fázích vývoje této technologie. Maroko již v roce 2021 představilo národní plán k výrobě zeleného vodíku, ale navzdory geografické výhodě ve srovnání s ostatními dodavateli se plány nezačaly realizovat. Další překážkou rozvoje zeleného vodíku je nedostatečná výroba elektřiny, kterou severoafrická země musí importovat z okolních zemí a je převážně vyrobena z uhlí; o zeleném vodíku se tak nedá mluvit. Výhodou pro budoucnost ale zůstávají nízké výrobní náklady.
Vodík z Chile bude pravděpodobně o něco dražší kvůli geografické vzdálenosti. Vyšší cenu kompenzuje předpoklad nižších nákladů oproti Maroku. Na rozdíl od Maroka Chile již realizovalo více projektů. Z nich je již 6 funkčních a další 3 schválené. Další výhodou je vedle energetické soběstačnosti a silné základny obnovitelných zdrojů také blízkost projektů k pobřeží. To povede k bezpečnějšímu dodavatelskému řetězci s nižším náklady.
H2 Project společnosti Siemens Energy. Zdroj: H2FUTURE
Zejména nízká domácí poptávka po zeleném vodíku v Chile, spolu s robustní infrastrukturou obnovitelných zdrojů, zemi staví do pozice klíčového exportéra v regionu. Navzdory importu amoniaku je z něj Chile schopno dál vytvářet dusičnan amonný v dostatečném množství díky třem funkčním ropným rafinériím.
První výsledky spolupráce Chile a EU
Země projevuje rostoucí zájem o zelený vodík mnoha již existujícími a navrhovanými projekty, včetně úpravy legislativy - Chile již představilo směrnice upravující problematiku syntetického methanolu a paliva.
Spolupráce Chile s EU již má první výsledky - Chile je jednou ze tří zemí, se kterou uzavřeli evropští obchodníci smlouvy o dodávce zeleného vodíku. Přestože Chile může čelit finančním výzvám kvůli liberalizované ekonomice a omezené likviditě komerčních bank, vládní podpora a granty směřují k podpoře rozvoje sektoru zeleného vodíku, což reflektuje úsilí o překonání finančních bariér.
Nejdražší bude zřejmě vodík z Austrálie
Naopak nejdražším dodavatelem vodíku je Austrálie. Na vině není pouze geografická vzdálenost, ale také vysoké výrobní náklady. Navzdory tomu má Austrálie nejvíce vládou podporovaných vodíkových projektů – 9 funkčních a 18 schválených.
S iniciativami zahrnujícími různé sektory, včetně energeticky náročných průmyslů a vyvažování sítí, si Austrálie klade za cíl využít zelený vodík jak pro domácí spotřebu, tak pro export. Spolupráce s EU, zejména s Německem, podtrhuje angažovanost Austrálie v obchodu se zeleným vodíkem na globální úrovni. Navíc rozsáhlá partnerství se státy ve východní Asii a významné investice do přístavní infrastruktury Austrálii staví do pozice klíčového hráče v oblasti Asie a Tichomoří.
Chile, Maroko a Austrálie představují různorodé prostředí pro výrobu zeleného vodíku, přičemž každá země má své jedinečné výhody a výzvy. Zatímco Chile se stává významným exportérem v Jižní Americe, Austrálie díky strategické poloze a rozsáhlým spolupracím zaujímá klíčové postavení na trhu v Asii a Tichomoří. Potenciál Maroka spočívá v konkurenceschopných výrobních nákladech a rostoucím zájmu o zelený vodík.
Mohlo by vás zajímat:
Fantasmagorie!
Někdo musí projít i slepé cesty aby ukázal, že tudy cesta určitě, ale určitě nevede. A proč by tuto roli nemohla hrát právě EU?
I na takové nevěřící Tomáše historie pamatovala, tak proč né i dnes a v budoucnu.
Na odpověď stačí krátká logická úvaha:
a) Buď to bude levnější, než dostupná substituce (třeba zemní plyn + emisní povolenky, nebo jádro). Čemuž nevěřím, ale i kdyby, tak ten vodík využijí především v místě (státě) výroby. Pokud ho i tak bude nadbytek, tak ho skoupí širší okolí. Případně třeba Čína. Té by se levný vodík zvláště hodil v jejich smogem zamořených aglomeracích a velkoměstech. Těžko se dostane hlavně z Chile a Austrálie do Evropy. Už kvůli nákladům na dopravu.
b) Nebo to bude hodně drahé , podstatně dražší, než jádro (což předpokládám) a kdo to z ideologických důvodů bude kupovat, toho dožene ekonomika.
A o zaručení bezpečnosti vodíkového hospodářství si můžete nechat zdát.
Toto je příklad nesmyslného rozhazování peněz díky pomateným zeleným mozkům.
Zelený vodík je totální kravina a ti co to podporují by měli být stíháni.
Přijďte k EU volbám a nevolte v.li ,ale lidi s rozumem a odpovědností....
Turek patří do Turecka. Ne do EU.
EU nechybí zelený vodík , ale rozum . Ten se bohužel dovážet nedá a odvíjí se od kvality školství , která neustále klesá. Mnohé střední
školy , které měly dříve úroveň se spíše blíží učňákům a speudo vysoké školy to je tragédie. Máme tady mraky lidí s deklarovaným
středním a vyšším vzděláním , ale bez skutečného všeobecného přehledu a s tragickou úrovní vzdělání v základních oblastech přírodních věd. Tito lidé jsou díky svým neznalostem snadno manipulovatelnou masou , věří bludům z dílny EU jako je zelená ideologie a dalším.
Nenaděláme nic. Ale peníze jsou na prvním místě a konkurence funguje (zákazník hlasuje peněženkou) . Krach je normální a uvolní se tak zdroje viz. Detroit
Dyť to jsou pacienti...takže oni budou stavět na moři větrníky, ty budou dotovat státy výjupníma cenama, a když fouknektak budou někomu ve spotu ještě dotovat energii,že si jí odebere za mínusový ceny. Kdy foukne sami ví...pak jdou a přivezou vodík z Chile...náhodou podpora elektrolyzérů, popřípadě záložní elektrolyzéry jako jsou záložní uhelky nikoho nenapadlo??? Krásně by si tim pomohli plus by tím dokázali kontrolovat potřebnou cenu elektřiny
Ve článku nejsou zmíněné dost podstatné skutečnosti. Skupina vědců se zřejmě rozhodla z nějakého popudu, ale mám informace, že exportérů a výrobců bude daleko víc.
Za prvé ta evropská komise bude nejspíš European Clean Hydrogen Alliance
Afrika má zase svojí Africa Green Hydrogen Alliance
https://climatechampions.unfccc.int/africa-green-hydrogen-alliance/
Maroko je jen jednou ze zůčastněných zemí a nevím, proč je zmiňované zrovna Maroko jako zajímavé, pokud nemá dostatek OZE.
Krome toho je spousta dalších států a to i evropských, které se na výrobě zeleného vodíku chtějí podílet. Například, USA spolu s Dánskem (US-Denmark Green Hydrogen Alliance), Indie (https://www.gasworld.com/story/india-targets-multi-billion-dollar-green-hydrogen-export-and-import-plans/2135642.article/), Brazílie a další země.
A není lepší vyvážet umělá hnojiva, když už vyrábí dusičnan amonný. Než konvertovat vodík sem a tam.
Nejde o dusičnan amonný. Jde o náhradu fosilního metanu zeleným vodíkem. Většína států Evropy má takovou geografickou polohu, že dokáží být víceméně energeticky soběstačné z OZE víc jak půl roku, ale v zimě nikoli. Jako řešení se nabízí vyrábět si v létě vodík do zásoby nebo ho (v zimě) dovážet.
Amoniak se jeví pro převoz výhodnější, protože se dá snadno zkapalnit. Vkoncovém terminálu by se zase amoniak rozložil na vodík a dusík. V této souvislosti je potřeba se na amoniak dívat jako nosič energie nikoli jako hnojivo.
Dusičnan amonný se vyrábí ze dvou složek:
NH3 + HNO3 = NH4NO3
HNO3 se taktéž vyrábí ze čpavku
4 NH3 + 5 O2 → 4 NO + 6 H2O
2 NO + O2 → 2 NO2
3 NO2 + H2O → 2 HNO3 + NO
Je na to potřeba též hodně energie.
NH3 se vyrábí Haberova-Boshovovou syntézou:
3H2 + N2 = 2NH3 ΔH To ΔH znamená, že k tomu potřebujete energii. Opravdu hodně energie.
A z čeho myslíte, že u nás v Evropě získáváme ten potřebný vodík:
Parní reformací zemního plynu:
CH4 + 2 H2O = CO2 + 4 H2
Takže, kdybychom nevyráběli u nás vodík ze zemního plynu, ale dovezli hotový dusičnan amonný vyrobený z obnovitelné energie, ušetřilo by se spoustu zemního plynu a odpadly by emise CO2 při výrobě vodíku.
A hotový dusičnan draselný se převáží podstatně lépe, než čpavek, nebo dokonce vodík.
Když jsem studoval na VŠ energetiku měl jsem k dispozici skripta v roku 1991 , tehdy se tam profesoři vyřádily na energetickém mixu do roku 2100. Byly tam popsány všechna možná umělá paliva od vodíku až po čpavek. Za Pak existují ještě umělé nosiče tepla místo vody ty jsou také zajímavé protože dokáží přenášet teplo na ohromné vzdálenosti s minimálními ztrátami Z 1 bodu můžete teoreticky vytápět všechna města v ČR pomocí takové páteřní sítě funguje to krásně dokud se nespočítá kolik to stojí :)
za těch 33 let se nezměnilo v této věci vůbec nic všechna umělá paliva jsou při konverzi tam skladování a zpět brutálně ztrátová. A když se nad tím zamyslíte hlouběji pak je naprostý nesmysl podporovat OZE ,protože k čemu to je ? Akorát pro energii z jádra nebude v létě odbyt v zimě se bez ní neobejdeme. Mix jádro + FVE jak ho chceme budovat je dražší než čisté jádro.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se