Trhy s elektřinou v EU zažily v roce 2023 "explozi" záporných cen elektřiny
Rok 2023 byl rekordním z pohledu výskytu záporných cen elektřiny na jednotlivých trzích v zemích Evropské unie. Celkem jich podle analýzy Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) bylo zaznamenáno 6 470, což je více než trojnásobek ve srovnání s předchozím rekordním rokem 2020.
Výskyt záporných cen elektřiny, které ukazují na nedostatečnou flexibilitu soustavy, respektive zařízení k ní připojených, zažil v loňském roce bezprecedentní růst. Meziročně se zvýšil téměř dvanáctinásobně a ve srovnání s předchozím rekordním rokem 2020 vzrostl na více než trojnásobek.
Podle agentury ACER byl v loňském roce zaznamenán historicky nejvyšší počet hodin se zápornými cenami ve 27 z celkem 50 nabídkových zón v EU. Ve většině severských nabídkových zón bylo takových hodin více než 380.
"Záporné ceny elektřiny jsou důsledkem rostoucího podílu obnovitelných zdrojů energie a volají po pokračování v integraci trhů a přístupu ke zdrojům flexibility, jako je odezva spotřeby," uvedl ACER.
Agentura dodala, že na prudký nárůst výskytu záporných cen mohly mít vliv i další faktory a že se proto v připravovaných reportech k přeshraničním kapacitám (červen) a integraci trhů (říjen) na toto téma blíže zaměří.
Počet hodin se zápornou cenou elektřiny v jednotlivých nabídkových zónách zemí EU. Zdroj: ACER
Záporné ceny elektřiny se vrátily i do ČR
V České republice byl, podobně jako v celé EU, až do loňského roku zaznamenán největší počet záporných cen elektřiny v roce 2020, a to 119. V krizových letech 2021 a 2022 se ceny elektřiny v záporném pásmu obchodovaly pouze v 33, respektive 8 hodinách. V roce 2023 se však záporné ceny vrátily k rostoucímu trendu, když jich za celý rok bylo možné napočítat 134.
Nejhlouběji do záporu se ceny elektřiny v ČR dostaly v neděli 28. května, a to na hodnotu -68,54 EUR/MWh. Elektřina byla tento den na trhu "zadarmo" od desáté hodiny ranní do sedmnácté hodiny odpolední.
Nizozemsko letos kvůli solárům čeká až 1000 hodin se zápornou cenou
Jednou ze zemí, kde se výskyt záporných cen elektřiny v loňském roce přehoupl přes hodnotu 300, je Nizozemsko. Tam navíc letos v důsledku rozhodnutí senátu hlasovat proti zrušení tzv. net meteringu očekávají prudký nárůst počtu těchto hodin. Podle ředitele společnosti EnAppSys Jean-Paula Harremana by jich mohlo být 400 až 1000.
"Instalovaný výkon solárních elektráren ve výši 26 GW významně převyšuje špičkovou poptávku po elektřině, která je 16 GW," uvedl Harreman. K tomu je třeba dodat, že špičková poptávka po elektřině nastává zpravidla v zimních měsících, kdy výroba elektřiny ze solárních elektráren zdaleka nedosahuje instalovaného výkonu. V létě, kdy je výroba solárních elektráren nejvyšší, poptávka po elektřině klesá.
Aby byly nizozemští majitelé solárních elektráren motivováni k omezení výroby elektřiny v době jejího přebytku, navrhla tamní vláda zrušení tzv. net meteringu a zavedení systému plateb za elektřinu dodanou do sítě. Vládní reforma sice prošla těsně dolní komorou parlamentu, avšak narazila v senátu.
Mohlo by vás zajímat:
Trend růstu hodin se zápornou cenou bude v následujících letech dále růst. K obratu dojde po zprovoznění velkého množství elektrolyzérů na výrobu vodíku, který se uskuteční do roku 2030. Tyto elektrolyzéry budou z energetických soustav kontinuálně spotřebovávat pro výrobu vodíku obrovské množství elektrické energie, budou tak přispívat ke stabilizaci cen.
Až na to že nikdo neplánuje stavět elekrolyzéry jen na elektřinu za záporné ceny, protože elektrolyzér potřebuje využití minimálně 50 %, aby se vůbec dalo uvažovat o nějaké návratnosti investice. Naopak se počítá se stavbou elektrolyzérů společně se zdroji s co největším využitím, kde bude instalovaný výkon přilehlého zdroje oproti příkonu elektrolyzéru předimenzovaný a přebytky se budou pouštět do sítě, takže v dohledné době plánované elektrolyzéry problém s přebytky nijak neřeší, naopak k němu mohou ještě přispívat.
To je zcela jasné, že nikdo nic takového nechystá. Elektrolyzéry budou připojeny do sítí jako velké spotřebiče energie a pojedou nepřetržitě. Jen v době odběrových špiček bude jejich výkon snižován. V noci a o víkendech tak nebude nutné v budoucnu omezovat výrobu větných a jaderných elektráren.
Do sítí právě nemohou být připojeny a jet nepřetržitě, pak nesplňují definici výrobny zeleného vodíku.
To je otázka. Pokud by elektrolyzéry byly koncipované primárně jako stabilizační prvek sítě, tak by se to zřejmě vyplácelo. Za stabilizaci se platí dost vysoké ceny. PEM elektrolyzéry jsou schopné pracovat v poměrně dost velkém rozpětí výkonu (50-100%). Jako další bonus by bylo, pokud by elektrolyzér zvládal i reverzní režim, tj. v případě nedostatku energii zpětně vyrábět. Pracuje se na tom. Zatím brání vysoká pořizovací cena a horší účinnost.
Nevyplácelo, analýzy ekonomiky provozu hovoří jasně a celkem jednotně.
Máte nějakou případovou studii?
Ano, několik. A vy?
Takže do roku 2030 bude mít Evropa kontinuální přebytky elektřiny. Tak to je super, nevím pak co tu řešíme nějaké nedostatky. Můžeme rovnou odstavit všechny uhelné a plynové elektrárny, když máme elektřiny nazbyt.
Nedostatečné kapacity pro výrobu v evropské energetice fakt nikdo neřeší. Od začátku roku jsou uhelné elektrárny využity na 30% svých možností, ale kvůli nadbytečné výrobě jsou odstavovány nejen větrné a solární elektrárny, ale je výrazně omezována i výroba v jaderných zdrojích ve Španělsku a Francii. Nevyrobené energie z jaderných, větrných a solárních elektráren je škoda.
Aby ty uhelné (ale platí to v o něco menší míře i pro paroplynové) elektrárny mohly rychle regulovat (zvláště kvůli FVE), není je možno vypnout. Musí běžet na nějakém minimálním výkonu. Proto i při přebytku elektřiny není výkon fosilních elektráren nikdy na nule.
FVE a VtE na jdou vypnout daleko jednodušeji.
Také JE (přinejmenším ty Francouzské) umí poměrně rychle regulovat, ale není to tak jednoduché. Navíc se tím nic neušetří. Ani náklady, ani emise.
Pavel Svoboda 5. duben 2024, 11:22
..Nedostatečné kapacity pro výrobu v evropské energetice fakt nikdo neřeší. Od začátku roku jsou uhelné elektrárny využity na 30% svých možností..
a rozumiete vobec dovodom preco je to tak ? .. pretoze v kontexte ako to pisete o tom velmi pochybujem .. ak by neboli penalizovany uhlikovymi odpustkami a zaroven nemali nahodne zdroje prednostny vykup, tak by cena EE bola vyrazne nizsia a bez takych velkych vykyvov .. a samozrejme aj vyuzitelnost by vyrazne stupla ..
Vy si ve Vašem příspěvku sám odporujete. "kontinuálně spotřebovávat pro výrobu vodíku obrovské množství elektrické energie"
Buď to bude kontinuálně, nebo z FVE. Obojí nejde.
Připomínám, že rok má 8 760 hodin, takže i 1 000 hodin přebytků má ke kontinuální výrobě daleko. Navíc samozřejmě v těch 1 000 hodinách je velký rozptyl výkonu. Takže na jaký byste dimenzoval ty elektrolyzéry?
Pokud byste kontinuálně odebíral elektřinu, tak byste zase nereguloval spotřebu a nevyrovnával kolísavou výrobu FVE.
Jestli se (cenově) prosadí výroba vodíku pomocí elektřiny, bude to jedině ze stálé výroby. Třeba z JE. Navíc lze využít i teplo. Parní elektrolýza má vyšší účinnost, než za nízké teploty. Případně lze uvažovat i o přímém tepelném štěpení vody za vysoké teploty z vysokoteplotního jaderného reaktoru.
Nikde jsem nepsal, že to bude výroba pouze z FVE. Elektrolyzér vyrábí vodík z elektrické energie a je mu jedno z jakého zdroje ta energie pochází. Elekrolyzér se v síti chová jako velký spotřebič energie. Vzhledem k tomu, že již dnes 75% veškeré elektrické energie v Evropě pochází buď z obnovitelných nebo jaderných zdrojů bude se tak jednat o čistý vodík.
Nikde jsem nepsal, že to bude výroba pouze z FVE. Elektrolyzér vyrábí vodík z elektrické energie a je mu jedno z jakého zdroje ta energie pochází. Elekrolyzér se v síti chová jako velký spotřebič energie. Vzhledem k tomu, že již dnes 75% veškeré elektrické energie v Evropě pochází buď z obnovitelných nebo jaderných zdrojů bude se tak jednat o čistý vodík.
Nikde jsem nepsal, že to bude výroba pouze z FVE. Elektrolyzér vyrábí vodík z elektrické energie a je mu jedno z jakého zdroje ta energie pochází. Elekrolyzér se v síti chová jako velký spotřebič energie. Vzhledem k tomu, že již dnes 75% veškeré elektrické energie v Evropě pochází buď z obnovitelných nebo jaderných zdrojů bude se tak jednat o čistý vodík.
evidente nerozumiete co pisete .. ako sa tato situacia ktoru popisujete (zaclenenie nejakeho objemu vyroby vodika do baseloadu) od sucasnosti ? .. bez podpornych zdrojov (kedze kapacity faktor FVE aj VTE ma daleko k 90%~100%) to bude to iste ako teraz len s vacsimi vykonmi
To právě není "jedno z jakého zdroje ta energie pochází", poptávka je po zeleném vodíku a ten nelze vyrábět ze sítě jak si výrobce napadne. Pro označení jako zelený musí taková výrobna splňovat poměrně přísná a komplikovaná pravidla, jako např. že musí být svázaný s výrobou nového nízkoemisního zdroje na hodinové bázi a rozhodně nestačí v nějakém ročním součtu.
Už dnes má spousta zemí svojí energetiku postavenou na nízkoemisních zdrojích viz níže. Uhelné zdroje do roku 2030 přestanou prakticky existovat v celé Evropě, plynové zdroje v malé míře zůstanou, ale i zde dojde postupně ke změně paliva ze zemního plynu na vodík. Tzn. že postupně i plynové elektrárny, které budou spalovat vodík budou zařazeny mezi čisté zdroje energie.
Švýcarsko 100%
Norsko 99%
Francie 95%
Švédsko 95%
Rakousko 90%
Portugalsko 90%
Finsko 90%
Slovensko 90%
Dánsko 85%
Španělsko 85%
1) Jak jsem psal, zelený vodík ze sítě musí podle požadavků EU splňovat přísná pravidla jako např. adicionalitu nebo časovou i geografickou souvztažnost s výrobou z nízkoemisních zdrojů, požadavky na emisní intenzitu výroby elektřiny apod.
Hranici 90% podílu nízkoemisních zdrojů v EU dosáhly ze zmiňovaných jen tři země (Švédsko, Finsko, Francie), např. uváděné Rakousko nedosáhlo 90 % ale jen 85 % a vzheldem k tomu, že je notoricky závislé na importu elektřiny, nemohla by tam být považována výroba vodíku elektřinou ze sítě za zelenou, když by tím ve skutečnosti jen zvýšilo dovoz elektřiny z ostatních zemí. Zde je právě potřeba uplatnit princip adicionality, tzn. spolu s výrobnou vodíku postavit i nový nízkoemisní zdroj, se kterým bude výroba vodíku časově, geograficky i smluvně svázána. A těžko se podaří vybudovat takový zdroj, aby měl zároveň patřičně vysoký koeficient využití.
Není to tak jednoduché jak vy si představujete.
2) Dosud ještě k žádné pravidelné výrobě elektřiny ze zeleného vodíku nedošlo, předpokládané náklady na takto vyrobenou elektřinu jsou astronomické a vy už přesně víte, že do roku 2030 "plynové zdroje v malé míře zůstanou, ale i zde dojde postupně ke změně paliva ze zemního plynu na vodík". To myslím jasně ukazuje, že se pohybujeme jen v rovině zbožných přání.
Taky je ještě možnost z přebytků ohřívat TUV místo plynu a uhlí v teplárnách a kotelnách.
Jen do určité míry a ještě při splnění dalších podmínek:
- Bude to levnější alespoň o tolik, aby to zaplatilo stavbu a údržbu potřebného zařízení.
- Bude k dispozici dostatečná kapacita el. přípojky.
- Nebude spotřebitel sankcionován kvůli takové náhodné, těžko předvídatelné spotřebě nad rámec rezervované kapacity.
To by muselo být jinak - spotřebitel bude buď přímo blokován a odběr bude umožněn jen při přebytku, při nedostatku si musí ohřev řešit jinak, nebo neohřívat. Nebo bude jeho spotřeba významně ovlivňována cenou. Tedy bude mít možnost topit například plynem i elektřinou a vybere si elektřinu jen když to bude výhodné. Samozřejmě pořád platí, že musí být výhodné instalovat oba druhy vytápění a to nejen topné zařízení, ale také přípojky na oba zdroje.
To platí jak u tepláren, tak třeba u domů. Když to vztáhnu na obyčejný rodinný dům, tak by asi nebyl takový problém mít nainstalovano vytápění a ohřev vody jak na plyn, tak na elektřinu. Myslím, že samotná elektrická přímotopná patrona do kotle by nepřinesla tolik vyšších nákladů, nějaké samozřejmě ano, ale horší by to již bylo s tím, že by muselo být i nějaké zařízení, které bude použití zdrojů řídit dle aktuálních podmínek a zároveň by možná vzrostly náklady na přípojky, kdy by se musela navýšit kapacita elektrické a zároveň dnešní plynová by byla méně využívána.
Elektrolyzéry potřebují svoje vlastní zdroje. Krátkodobé výkyvy řeší baterie. Bude jich potřeba ale opravdu hodně.
Vypadá to, že čím častěji záporné ceny, tím vyšší konečná částka na faktuře za elektřinu.
tak niekto tie zaporne ceny musi zaplatit .. tomu sa hovori socializacia strat ..
To je úplně přesně !
Protože nevyužíváte burzu. nebo nemáte burzovní tarif. Někdy můžete na fixní ceně vydělat , ale dlouhodobě proděláváte.
len pokial sa to nezacne vyuzivat vo vacsom .. umerne rozsireniu (ako vyskytu samotnych nizkych az zapornych cien, tak aj ich vyuzivaniu) budu rast pasualne platby a cena za distribuciu - v nemecku ich tie zaporne ceny staly vyse 4miliardy v roku 2022, za rok 2023 sa ocakava ucet prevysujuci 6miliard - co myslite, kto to v konecnom dosledku zaplati ?
Proč čekat na elektrolyzéry , každý si dnes může zařídit burzovní cenu a mít levnější elektřinu. ČEZ distribuce chce za průběhové měření 100kč měsíčně. Kdo má 6MWh spotřeby nezaplatí nic. EGD dá chytrý elektroměr každému kdo má alespoň 2 tarifní sazbu na bojler.
Co se týče elekrolyzérů , pak ty z principu budou vznikat v oblastech , které mají po většinu roku přebytek výroby el. energie a ta je z nich eportována - typicky sever Německa. V první fázi je vodík nebude skladovat a bude se rovnou míchat do zemního plynu a spálí se. Podíl vodíku v potrubí poroste až na nějakou kritickou mez . Co se bude dít dál to zatím nikdo skutečně neví energetická koncepce ČR plánuje vytápění měst vodíkem což je naprostý energetický nesmysl. Patrně budeme svědky plné elektrifikace po vzoru Norska , Švédska, vodík bude za velkých nákladů nahrazovat zemní plyn ,který se bude používat pro výrobu el. energie v době , kdy nebude možné tuto dovážet a také regulaci sítě , na tu se ovšem budou využívat akumulační zdroje jako jsou přečerpávací a vodní el. nebo bateriová úložiště. Vývoj je ve skutečnosti velmi nejistý , protože většina rozhodnutí jsou ekonomicky neobhajitelná a stojí na dotacích a politické podpoře.
Ale cele toto robia statne stedre doplatky a CfD, kedy to dorovnavaju aj zo zapornych cien. Samozrejme, keby bola statna CfD na zaporne ceny osetrena, tak to PV a wind farmy vypnu a cely problem zanikne sam. Ako je to v UK napr.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se