Dostavba bloku Dukovan: Jaké budou dopady na region?
Na konci března proběhlo v Třebíči setkání zástupců Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje a starostů obcí s členy vlády ČR a členy senátu ČR. Hlavním tématem této schůzky byla plánovaná dostavba JE Dukovany a její dopady na region.
Právě regionální dopady takové výstavby bývají často zanedbávány v rámci debat o plánovaném rozšíření, přitom mívají obrovské dopady na kvalitu života v daném regionu. I z tohoto důvodu zadal premiér Petr Fiala ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi vypracování socioekonomické studie, která bude mapovat dopady plánované výstavby na region.
"Sledovat budeme populační vývoj obyvatelstva, detailní otázky dopravy, zdravotnické kapacity, ubytování a bydlení nově příchozích, volnočasové aktivity, dopad na trh práce, možnosti školství a vzdělávání, ale budeme se v tomto ohledu třeba zabývat i budoucími příjmy obcí. Na této studii začneme od května spolupracovat s kraji, starosty a také významnými zaměstnavateli," dodal Bartoš.
Část výsledků této studie, která by měla být hotová na podzim roku 2024, lze předjímat už v současnosti, neboť obdobná studie vznikla už v roce 2015 právě na Ministerstvu pro místní rozvoj. Jedná se o studii: Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu Territorial Impact Assessment. Tato studie zkoumala dopady na region ve dvou scénářích: 1. Odstavení jaderné elektrárny 2. Případné vybudování dalšího bloku. Kromě samotné studie tak vznikl i soubor mapových podkladů, které přehledně poskytují informace například o: příjmech obcí z EDU (elektrárna Dukovany), trhu práce, který je na EDU navázaný, populačním vývoji v jednotlivých městech atd.
Z hlavních závěrů studie lze zmínit například vliv na zaměstnanost a celkovou ekonomickou situaci v regionu. Samotná elektrárna, v době tvorby studie, zaměstnávala 1385 lidí, nicméně k tomuto číslu je nutné přičíst zaměstnance firem, které souvisí s provozem elektrárny. Samotná jaderná elektrárna má okolo 400 dodavatelů služeb a materiálu potřebného pro provoz. EDU ve značné míře využívá firmy ze svého okolí, tudíž její případné uzavření by mělo negativní vliv na celý region a jeho periferní části, které se již potýkají s nezaměstnaností. Jedná se o jednoho z největších zaměstnavatelů v Kraji Vysočina, jehož zaměstnanci mají vysokou kupní sílu díky nadprůměrným mzdám.
Tisíce nových pracovních pozic
Výstavba nových bloků samozřejmě přinese oživení pracovního trhu, kdy minimálně ve fázi výstavby budou zapotřebí tisíce pracovníku, při dostavbě 5. a 6. bloku by se mohlo jednat až o 5000 pracovních míst. Velká část nově vzniknutých míst po dokončení výstavby pravděpodobně zanikne, nicméně je potřeba pamatovat na to, že životnost původních bloků má končit v roce 2037 s možností prodloužení do roku 2047. Nová výstavba je tak klíčová pro dlouhodobější podporu dotčených regionů.
Provoz elektrárny má také významný dopad na rozpočty obcí. Dotační příjmy dostávají obce v bližším regionu, které se nacházejí v zónách havarijního plánování (1. pásmo ZHP se nachází v poloměru 5 km, 2. pásmo v poloměru 10 km a 3. pásmo v poloměru 20 km od jaderné elektrárny), a dostávají tak příspěvky z dotačního programu Nadace ČEZ. Pro obce je toto významná položka, jež doplňuje finance nad rámec rozpočtu obce. Zároveň je využívána pro financování další administrativní a finanční zátěže, která vzniká ve spojitosti s blízkostí elektrárny (pravidelná cvičení, místa k ukrytí proti záření). Průměrné příspěvky, které obce dostávají se pohybují okolo 20 tisíc Kč ročně na obyvatele. V průběhu životnosti elektrárny se tak bude jednat o příspěvky v řádu desítek milionů korun, které jsou obce schopny dále investovat do svého rozvoje.
Nadace ČEZ, kromě příspěvků do rozpočtů obcí, podporuje vzdělávání v regionu, kdy lze zmínit například spolupráci se SPŠT Třebíč, kde dochází k "výchově" budoucích zaměstnanců elektrárny. Blízkost elektrárny je tak vítanou ve většině obcí, což dokazuje i nadprůměrná podpora rozvoje jaderné energetiky v ČR vyplývající z dotazníkového šetření, jež v těchto regionech dosahuje 97 %.
Výstavba ovlivní dopravu v celém regionu
V rámci dopravy nadrozměrných komponentů potřebných k výstavbě je totiž potřeba naplánovat a následně upravit nebo vystavět nové komunikace, ještě před zahájením samotné výstavby EDU. Toto rozhodnutí podpořila už předchozí vláda usnesením číslo 739 ze dne 23. října 2017, ve kterém se zavázala k uvolnění finančních zdrojů a zrychlené realizaci staveb potřebných pro přepravu nadrozměrných komponentů.
Tento rok má Státní fond dopravní infrastruktury alokovat 220 milionů korun na výstavbu nových tras, které jsou nezbytné pro dokončení elektrárny. V příštích deseti letech by mělo jít na přípravu silniční infrastruktury skoro 14mld. Kč. Z těchto státních prostředků se plánuje v průběhu roku zahájit stavba například části obchvatu Jihlavy a obchvatu města Brtnice. Pro spojení s Dukovany bude také potřeba vybudovat obchvaty Třebíče, Zašovic, Okříšek a Slavětic. Obchvaty tak přinesou úlevu často zahlceným centrům měst a obcí.
S dostavbou EDU vzniká jedinečná příležitost k vybudování nebo minimálně zrekonstruování dopravní infrastruktury, která i po dostavbě bude plnit svůj účel a pomůže tak ulehčit dopravní situaci. Pomůže zrychlit dopravu napříč Vysočinou, Jihomoravským krajem a tím i zrychlit pohyb osob a materiálů. Samotná výstavba dopravní infrastruktury vytvoří nové zakázky, pracovní místa a zvýší lukrativnost regionu pro potencionální nové firmy. V dlouhodobém výhledu dojde ke zkvalitnění života občanů nejen z pohledu dopravy, ale i rozvoje regionu jako takového.
Mohlo by vás zajímat:
Přesnějčí a výstižnější otázka by mohla být, ve smyslu jaký to bude mít vliv na státní rozpočet až bude všude kolem po dostavbě, což by mohlo být považováno za úspěch, přebytky energie a o tu jadernou nebude moc zájem obecně.
Druhá možná otázka je, jaký vliv na cenu elektřiny by mělo nepostavení JE ve stavu zvýšené spotřeby v zimě (rozmach tepelných čerpadel), odstavení uhelných elektráren (protože ceny za povolenky), nedostatku elektráren na plyn (němci vykoupí potřebné technologie pro jejich stavbu) či v lepším případě jen nedostatek a vysoká cena plynu. V zimě nám FVE moc nepomohou a vítr u nás zas tak moc a spolehlivě nefouká :-(. No nic, jdu objednat peletky a dovymyslet posílení domácí FVE abych uživil peletkový kotel i v zimě :-)
@Petr Baláš 4. duben 2024, 20:30
Za tu spoustu let, než nové bloky najedou do plného provozu, to zjistíme:-)
Já vám povím co se stane. Jaderná energetika dostane provozní dotace , to znamená ,že JE budou vyrábět 24/7 za nějakou konstantní cenu v létě bude elektřiny přebytek a budou se odstavovat OZE a vyrábět vodík v zimě se budou k JE spouštět elektrárny na plyn + vodík. Bez JE by to ale bylo horší , protože by bylo třeba mnohem více umělých paliv a nebo by bylo nutno stavět mnoho větrných el.
Zájem bude, a to především o tu stabilně dodávanou, o to nemusíte mít žádný strach. V době, kdy systém tlačí každého do pořízení tepelného čerpadla a elektrovozu, opravdu nehrozí nezájem o elektřinu.
Pro p. Černýho je cokoliv z JE špatně. I kdyby byla nová JE zadarmo, tak to bude pro něho problém :-).
Z hlediska bezpečnosti ve stísněném prostoru Evropy a společně napjatého turbulentního vývoje lidstva to dává smysl a nemůže se to nezohlrdnit.
Neschovávejte svoji osobní protijadernou zaujatost za nějaké vyšší lidské principy.
Aktuálně napjatá bezpečnostní situace v Evropě není žádná novinka ve vývoji lidstva a ani to není poslední napjatá bezpečnostní situace.
V Evropě je mnohem více sofistikovanějších zbraní hromadného ničení než jsou jaderné elektrárny.
Bezpečnost JE v Evropě nikdo nepodceňuje.
Než se to dostaví, tak tu budou elektromobily, tepelka, AI, krypto, úložiště a moc rád bych tu viděl něco sofistikovanějšího, než skládání aut jak to začali dělat naši předkové už skoro před 150 lety. Tedy technologie nového tisíciletí, což jsou obvykle továrny náročné na elektřinu. Zároveň dojde k vypnutí uhelek, které v zimě vytápí odpadním teplem celá města. Fascinují mě ty výpočty nadšenců do sluníčka a větrníků, kde mají počty, jak to bude fungovat. Vždy jim tam chybí výše zmíněná změna. A hrozím se toho, jak to dopadne, protože tyhle hlasy jsou obvykle vyslyšeny, rozhodují lidé, kteří vystudovali filozofickou fakultu apod. Spotřeba elektřiny se může řádově v desítkách let klidně zdvojnásobit.
No už jenom pokud se podaří zrekonstruovat silnice v přilehlé části JM kraje, budu to brát jako úspěch, je to neskutečný tankodrom. Minimálně by mělo dojít ke kompletní rekonstrukci a maximálnímu rozšíření cesty do nejbližšího zdroje kamene v Dolních Kounicích, ale pochybuju že to ty hlavy pomazané ve vedení kraje či někde na ministerstvu vůbec napadne. Už teď je to bída a utrpení a pokud není v okolí Dukovan jiný dostupnější zdroj kameniva, obyvatelé obcí po trase sežerou politiky zaživa, až to začne. A dtto. betonárky v okolí. Odkud budou asi brát kamenivo?
Pan Černý tu nedávno také zpochybňoval užitečnost nákladů na posílení dopravní infrastruktury pro dopravu nadměrných nákladů od přístavu na Labi do Dukovan. Úplně přitom zapomněl, že stejnou trasou se budou také dopravovat obří díly VtE od výrobců na vysočinu, kde je jedno z vhodných míst jejich instalace.
Co se týká nákladů na stavbu nových bloků JE, budou sice velmi vysoké, ale pořád nižší, než na stavbu odpovídajících OZE s potřebnou zálohou, nebo akumulací. Přičemž nejvíce těch záloh a akumulace potřebují FVE.
Jenže na rozdíl od FVE, kde jde většina peněz do Číny, tak při stavbě JE velká část zaplacených nákladů zůstane v ČR. V rozpočtu se objeví nejen na jedné straně náklady, ale na druhé i zisky (růst HDP). Když se naše komponenty osvědčí u nás,
budeme mít nakročeno i k dodávkám do JE budovaných v zahraničí.
Kamenivo je nutno vyřešit včetně dopravy i pro další velké stavby, jako dálnice, VRT, apod.
Mimochodem na stavbu pro výrobu stejného množství elektřiny je v případě OZE potřeba více betonu, než pro JE.
Ty dodávky do zahraničí můžou být i bez stavby našich jaderných mamutů, Co se týká přínosu do statního rozpočtu, tak to jen za předpokladu, že vlastní produkce a její uzkutečněný prodej přesáhnou všechny náklady na realizaci a provoz včetně těch skrytých, což jsou i ty důsledně vojenské pro i tak nejisté zabezpečení.
ad Miloslav Černý 5. duben 2024, 11:24
..Co se týká přínosu do statního rozpočtu, tak to jen za předpokladu, že vlastní produkce a její uzkutečněný prodej přesáhnou všechny náklady na realizaci a provoz včetně těch skrytých...
ak to porovname rovnakym metrom tak to daju v pohode, na rozdiel od nahodnych zdrojov ..
" Dostavba bloku Dukovan: Jaké budou dopady na region?" - No , pozitivní, jak jinak! ;-)
Žádná dostavba Dukovan neproběhne. Nedává to ekonomický smysl.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se