Jihokorejská společnost LG Chem oznámila plány na rozšíření své výroby solárních panelů. Aktuální výrobní kapacita 1 GW by se měla do roku 2020 zvýšit na 3 GW. Do rozšíření se LG chystá investovat stovky milionů dolarů.
Společnost LG je spíše známa svou spotřební elektronikou nebo bateriovými systémy. Přesto není žádným nováčkem ani v oblasti výroby fotovoltaických panelů. <a href="http://reneweconomy.com.au/2016/lg-invests-another-us435m-in-solar-cell-production-61212">Nyní se chystá zvýšit svou výrobní kapacitu</a> z 1 GW na 3 GW.
Plánovaná expanze je rozdělena do dvou etap. Do roku 2018 by mělo být dosaženo 1,8 GW a následně do roku 2020 požadované 3 GW. Rozšíření si podle společnosti LG vyžádá investice ve výši 435 milionů dolarů.
LG má v korejském městě Gumi osm linek na výrobu solárních panelů, podle prohlášení společnosti by mělo vzniknout dalších šest linek.
<h2>Solární panely motorem pro růst</h2>
Podle prezidenta Energy Business Centre v LG, Lee Sang-Bonga, by díky rozšíření mohla společnost LG získat mnohem silnější postavení.
<blockquote>
&#8222;Společnost LG byla po dvě desetiletí aktivně zapojena do solární energetiky a věříme, že tradiční spotřebitelé jsou nyní připraveni ji poskytnout mnohem větší pozornost.&#8220;
Lee Sang-Bong, prezident Energy Business Centre v LG
</blockquote>
Podle Jima Jenala z Run on Sun tak významné rozšíření produkce společnosti jako je LG poskytuje naději na snížení cen panelů, čímž by se staly mnohem dostupnější pro běžné spotřebitele.
LG Chem vyrábí kromě solárních panelů i baterie pro automobily a pro <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/baterie-s-celkovou-kapacitou-1gwh-pro-aes-zajisti-lg-chem/">energetické využití</a>. Loni LG podepsalo <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/elektromobilita/lg-chem-a-tesla-podepsaly-smlouvu-o-dodavce-baterii/">smlouvu na dodávku baterií do elektromobilů Tesla</a>. LG tak přispívá k využívání obnovitelných zdrojů energie a k rozvoji čisté mobility.

Společnosti ve světě

LG chce do roku 2020 ztrojnásobit produkci solárních panelů

Společnost Caventou využívá technologii inspirovanou fotosyntézou, díky které mohou prvky domácnosti jako stoly nebo skla oken vyrábět elektřinu. Stůl, schopný využít nepřímého slunečního záření, by se měl začít vyrábět příští rok. 
Stůl s povrchem pokrytým oranžovými pruhy vypadá jako moderní kus nábytku pro milovníky umění, až bližší pohled odhalí USB porty v rámu, které umožní dobití telefonu či notebooku. To vše díky speciálním solárním článkům, které vypadají jako designový prvek a mohou být integrovány do oken nebo skleněných částí nábytku.
Podle vynálezkyně Marjany van Aubelové je tato varianta více subtilní oproti instalaci solárních panelů na střeše.
<blockquote>
&#8222;Chci navrhnout články, které mohou být plně integrovány do vašeho každodenního života a kterých si nejste vědomi&#8230;&#8220; 
vynálezkyně Current Table Marjana van Aubelová
</blockquote>
<figure id="attachment_13269" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-13269" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/2-Current-Table.png" alt="Current Table společnosti Caventou" width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Current Table společnosti Caventou</figcaption></figure>
<h2>Energie získaná díky barvivu</h2>
Za vynálezem stojí londýnská společnost Caventou, pojmenovaná po francouzském chemikovi Josephu-Bienaime Caventouem. Ten společně se svým kolegou Pierrem Josephem Pelletierem izoloval a pojmenoval látku <a href="https://www.google.com/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=1&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=0ahUKEwiiz5z0hdrJAhWH8RQKHbjtAM0QFgglMAA&amp;url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FChlorofyl&amp;usg=AFQjCNGgO7AmyKZe5AwDBpzdZ-nddfLf8g&amp;sig2=nKJqyGpm_vqRW1Ww-ni7kw">chlorofyl</a>, zelený pigment podílející se na <a href="https://www.google.com/url?sa=t&amp;rct=j&amp;q=&amp;esrc=s&amp;source=web&amp;cd=2&amp;cad=rja&amp;uact=8&amp;ved=0ahUKEwi17e6VhtrJAhVJThQKHV6EDBAQFggjMAE&amp;url=https%3A%2F%2Fcs.wikipedia.org%2Fwiki%2FFotosynt%25C3%25A9za&amp;usg=AFQjCNE5zmH0MudmLKfzw-2OEMIgDvnzwA&amp;sig2=lik7IsOskGMltn-GE-KrQA&amp;bvm=bv.109910813,d.bGg">fotosyntéze</a>, procesu, při němž rostliny přeměňují energii slunečního záření na chemickou energii.
Články použité ve stole využívají podobného principu, fotoaktivní barvivo je schopno chemické či fyzikální změny v reakci na ozáření, díky čemuž může být následně vyráběna elektřina. Výhodou technologie je, že články jsou oproti klasickým fotovoltaickým článkům schopny lépe využít méně intenzivního záření, ať již odraženého, nebo způsobeného oblačností.
<blockquote>
&#8222;Zjistila jsem, že barvivo je schopno generovat elektřinu&#8230;Barva není jen estetickým prvkem, má svoji speciální fuknci,&#8220; tvrdí Aubelová.
</blockquote>
Stůl bude vybaven baterií, aby mohla být získaná energie využita později, její kapacita ovšem není prozatím známa.
<h2>Nejedná se o levnou záležitost</h2>
První verze stolu je k vidění v londýnském Design muzeu. Další generace, jejíž výroba by měla být zahájena v příštím roce, bude schopna napájet mobilní telefony i notebooky.
<blockquote>
&#8222;Za průměrného londýnského dne může stůl umístěný uvnitř napájet 3 telefony a iPad, nebo jeden počítač a telefon,&#8220; prozradila Aubelová.
</blockquote>
To, že se jedná o málo rozšířenou technologii, nese i svá úskalí. Cena prvních komerčních kusů se očekává mezi 2 000-3 000 liber (75 000-112 000 korun). Budoucí verze by vedle snižující se ceny mohly zahrnovat i technologii indukčního nabíjení.

Elektřina

Stůl Current Table nabije telefon díky barvivu

Obnovitelné zdroje energie jsou ve fázi masivního rozvoje. Neustále se hledají nové alternativní technologie, které by mohly jak rozšířit spektrum jejich užití, tak i zlepšit jejich konkurenceschopnost. Příkladem mohou být následující čtyři inovace.
<ol>
<li>
<h3>Tisknutelné solární panely</h3>
</li>
</ol>
Většina nynějších solárních panelů se skládá z křemíkových článků. <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/australsti-vedci-vytvorili-solarni-clanky-ktere-lze-tisknout-video/" target="_blank">Články vyrobené ze solárního inkoustu</a>, který lze nanést na téměř jakýkoli materiál pomocí různých metod (například postřikem, nebo sítotiskem) jsou mnohem lehčí, levnější a pružnější, a mohou tedy být použity v široké škále výrobků – od oken po chytré telefony a počítače.
Na to, aby se takto vytvořené články staly skutečnou alternativou pro běžně používané křemíkové panely, si ale svět ještě musí počkat. Přestože je, podle Fiony Scholes, vědecké pracovnice pro CSIRO (Australskou národní vědeckou agenturu), tato technologie „více méně připravena“ pro nízkoenergetické aplikace, ani zdaleka se zatím neblíží efektivitě standardních křemíkových panelů.
<ol start="2">
<li>
<h3>Plovoucí větrné elektrárny</h3>
</li>
</ol>
Skotské pobřeží se brzy stane hostitelem největšího plovoucího větrného parku na světě. Plynový a ropný gigant Statoil plánuje v projektu posvěceném skotskou vládou výstavbu pěti plovoucích turbín, každé s výkonem 6 MW, které budou propojené kabely a přes kotevní systém připojené k mořskému dnu. Očekává se, že tyto turbíny budou zásobovat elektřinou až 20 tisíc domácností.
Vývoj <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/eu-schvalila-projekt-plovouci-vetrne-elektrarny/" target="_blank">plovoucích elektráren na volném moři</a> by mohl být zlomovým faktorem pro další rozvoj větrné energetiky. Rozhodujícím faktorem bude očekávaná nižší výrobní cena elektřiny oproti jiným zdrojům, míní Paul Mitchell, ředitel Aberdeenského institutu energie, a zároveň dodává, že je stále zapotřebí zkoumat vzájemnou interakci mezi elektrárnami a okolním prostředím. Podle jeho odhadu bude trvat minimálně pět let, než budou konkurenceschopné..
<ol start="3">
<li>
<h3>Solární balóny pro uprchlické tábory</h3>
</li>
</ol>
Během humanitárních krizí je dostupnost elektrické energie jednou z priorit. Zdrojem elektrické energie v uprchlických táborech, kde často není připojení k běžným sítím, bývají většinou dieselagregáty. Ty je však často obtížné do oblastí konfliktů dopravit a provozovat. Navíc je jejich provoz dražší, než jsou dodávky elektřiny ze sítě. Alternativou, řešící tyto problémy, by mohly být právě solární balóny z dílny francouzských designérů.
Balóny Zephyr mají průměr 4 metry a povrch fotovoltaické části činí 15 m2. Vyrobená elektrická energie se uchovává v bateriích, odkud je dále rozváděna. Jeden balón by měl zásobovat až 50 lidí.
Francouzský tým se nyní snaží získat prostředky na výrobu prototypu, který by měl být hotový v roce 2017. Na trh by měly balóny vstoupit o rok později.
<ol start="4">
<li>
<h3>Pouliční lampa, která bojuje s nemocemi</h3>
</li>
</ol>
Vědci z malajsijské univerzity v Kuala Lumpuru vyvinuli pouliční LED osvětlení, které současně funguje jako lapač komárů. Lampy jsou napájeny ze solárních panelů a větrných turbín na nich instalovaných. Moskyti jsou k lampě lákáni pomocí emisí CO2 , které lampa vydává, stejně jako člověk. Množství CO2 je relativně malé, a jeho negativní efekt nepřevažuje právě díky využití čisté energie.
Výzkumníci věří, že takovéto lampy by mohly pomoci například v boji s horečkou dengue, proti které neexistuje vakcína. Lampa by měla mít delší životnost než běžné pouliční osvětlení, ale je oproti nim mnohem dražší. Pořizovací cena jedné lampy je přibližně 2 850 USD.

Obnovitelné zdroje

4 inovace OZE, které mohou pomoci změnit svět

Skupina australských vědců vynalezla způsob tisku vrstvy fotovoltaických článků na plast a další materiály. Jedná se o velmi levnou technologii, která ovšem dosahuje zhruba desetkrát nižší účinnosti než konvenční solární panely. Komercializace by se měla dočkat již v blízké době. 
Systém funguje tak, že tzv. &#8222;solární inkoust&#8220; je nanesen na základní vrstvu, kterou může být obal tabletu, smartphonu nebo například brašna na notebook, a zmíněná zařízení tak mohou být dobíjena prakticky kdykoliv, jak uvádí výzkumná pracovnice a vedoucí projektu Fiona Scholesová. Další z nepřeberných možností je například tisk na okna budov.
<blockquote>
&#8222;Je to velký krok kupředu, jelikož tyto články mohou být aplikovány kdekoliv, na co si vzpomenete. Mají také lepší konzistenci než křemík &#8211; pracují dobře i při zatažené obloze.&#8220; 
vědecká pracovnice organizace CSIRO Fiona Scholesová 

</blockquote>
Technologie byla vyvíjena od roku 2007 ve <a href="http://www.vicosc.unimelb.edu.au/">Victorian Organic Solar Cell Consortium (VICOSC)</a>, která se skládá z univerzit Melbourne a Monash a vědecké a průmyslové výzkumné organizace <a href="http://www.csiro.au/">CSIRO</a>.
Podle Scholesové je &#8218;solární inkoust&#8216; velmi levný a zanedlouho by měl být komerčně dostupný. Nevýhodou je ovšem zhruba desetkrát nižší účinnost než v případě <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/">konvenčních solárních panelů</a>.
<blockquote>
&#8222;Potřebujeme vyvinout &#8218;solární inkoust&#8216; který bude schopen ze slunečního záření generovat více energie. Jsme si jisti, že v příštích letech můžeme tuto technologii posunout dále.&#8220; 
Fiona Scholesová
</blockquote>
Technologie je podle informací organizace CSIRO blízko komercializace, se kterou má zájem vypomoci několik společností.
&#8222;Nejsme schopni je vyrábět zde, ale jsme v situaci, kde mohou být převzaty výrobcem,&#8220; řekla Scholesová pro australský Guardian.

Australští vědci vytvořili solární články, které lze tisknout (video)

Nový hybridní solární panel je schopen nejen vyrábět elektřinu, ale i dodávat teplo pro předehřev vody určené k vytápění, sprchování či jiným účelům. Vzhledem ke své vyšší účinnosti by měl domácnostem přinést výraznou úsporu na účtech za energie.
Co tyto panely činní jedinečnými, je kombinace klasických <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/" target="_blank" rel="noopener">fotovoltaických článků</a> s tepelnými trubicemi, tzv. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Heatpipe" target="_blank" rel="noopener">heat pipes</a>. Tyto trubice, běžně užívané pro chlazení počítačových komponent či výkonové elektroniky, umožňují efektivní přenos tepla zachyceného střešními články dále do domu.
Za inovativním vynálezem stojí tým britských vědců v čele s dr. Hussamem Jouharou. Ten vnímá použití tepelných trubic jako vhodné řešení klasického problému fotovoltaické technologie – dopadající sluneční záření způsobuje zahřívání článků a jejich rostoucí teplota snižuje účinnost výroby elektřiny.
<h3>Více elektřiny a teplo navíc</h3>
Použití tepelných trubic pro chlazení článků tedy přináší hned dvě výhody. Ochlazování článků zvyšuje jejich účinnost a zároveň může být odebrané teplo využito pro pokrytí energetických potřeb domácnosti.
První testy ukázaly, že fotovoltaické panely chlazené tepelnými trubicemi vykazují o 15 % vyšší účinnost ve srovnání s identickými panely.
Panely s integrovanými články zároveň slouží přímo jako střešní krytina. Vzhledem ke svému designu umožňují snadnou instalaci, kdy do sebe zapadají jako například desky plovoucí podlahy.
Vědci v současné době testují prototyp solární střechy na běžném tříložnicovém rodinném domku, přičemž prototyp přinesl již jedno nečekané zjištění.
<blockquote>
„Naše ploché tepelné trubice jsou tak účinné, že dokáží zachytit energii ranní rosy odpařující se ze střechy,“ 
dr. Hussam Jouhara
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: inmyinterior.com

Hybridní solární střecha dodá domu elektřinu i teplo

Holandští výzkumníci testují nové protihlukové stěny se zabudovanými solárními články, jež by kromě tlumení dopravního hluku mohly přinést benefit v podobě výroby elektrické energie.
Testy probíhají na dálnici A2 v nizozemském městě &#8218;s-Hertogenbosch. Pro účely testu byly podél rychlostní komunikace instalovány dvě protihlukové bariéry o rozměrech 5 x 4,5 m označovány zkratkou SONOB (z angl. solar noise barriers).
Praktické zkoušky, jež budou probíhat po dobu jednoho roku, mají přinést podrobné informace k možnostem širšího využití těchto speciálních bariér podél nizozemských dálnic a železnic.
<h3>1 km na 50 domácností</h3>
Kromě informací o potenciálu získané elektrické energie mají testy ověřit odolnost těchto stěn vůči vandalismu a náročnost jejich údržby.
Již během prvního měsíce měření prokázala, že jeden kilometr solárních bariér je schopný pokrýt roční spotřebu elektrické energie 50 domácností či poskytnout dostatek energie elektromobilu pro ujetí 900 000 km.
„V Nizozemsku je dostatek protihlukových bariér a potřebné solární technologie jsou taktéž dostupné. Zkoumáme možnosti integrace solárních článků do protihlukových bariér, tak aby byly odolné a působily esteticky,“ uvedl Stijn Verkuilen, vedoucí projektu SONOB ve společnosti Heijmans.
<figure id="attachment_6126" style="width: 579px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/heijmans_sonob_solar_noise_barriers.jpg"><img class="wp-image-6126 size-full" src="http://oenergetice.cz/domains/oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/heijmans_sonob_solar_noise_barriers.jpg" alt="heijmans_sonob_solar_noise_barriers" width="579" height="420" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Dvě nedávno instalované bariéry SONOB, jež budou rok poskytovat výzkumníkům cenné informace. Zdroj: hejimans.nl</figcaption></figure>
„Heijmans se zaměřuje na inovace. To znamená, že se pouštíme do více inovativních projektů, přičemž také spolupracuje s dalšími stranami, uvnitř i vně našeho sektoru. SONOB je dobrým příkladem,“ dodává Stijn Verkuilen.
Nepřehlédnutelným rysem těchto bariér jsou zabarvené, transparentní panely. Technologie použitá k výrobě těchto panelů byla vyvinuta pracovníky Technické univerzity Eindhoven. Tyto takzvané luminiscenční solární koncentrátory (LSC) zachytávají světlo a v koncentrované podobě ho přivádí k solárním článkům ukrytým uvnitř bariéry.
„Díky svému zabarvení jsou LSC panely více atraktivní, což je ve stavebním průmyslu výhodou,“ popisuje materiál Michael Debije, pracovník Technické univerzity Eindhoven. „Mimo to je tento materiál levný, může být dodáván v libovolné barvě, je odolný a LSC technologie pracuje i při zamračené obloze,“ dodává Michael Debije.
Zdroj úvodní fotografie: heijmans.nl

V Nizozemsku testují protihlukové stěny schopné vyrábět elektrickou energii

Pod vedením vědce z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice Dr.-Ing. Jana Macáka probíhá v Pardubicích projekt, který přináší nový koncept solárních článků, jež kombinují nanotrubice oxidu titaničitého s vhodnými anorganickými a organickými chromofory. Toto spojení má vést k účinné přeměně solární energie na energii elektrickou.
Projekt byl v loňském roce přijat k řešení a financování Evropskou výzkumnou radou v rámci programu HORIZON 2020 a získal tzv. startovací grant  v hodnotě 1,7 mil. euro, a to na období pěti let.
Jan Macák se tak zařadil k desítce českých vědců, kteří kdy uspěli a získali finanční podporu na svůj vědecký výzkum v některé z pěti vyhlášených kategorií projektů Evropské výzkumné rady.
„Hodlám se zabývat se svým týmem studiem takových materiálů, jejichž kombinace, pokud provedena správně, může vést ke zcela novému typu velmi účinného solárního článku. Díky možnosti pořídit z projektu také, na české poměry, unikátní zařízení pro depozici atomárních vrstev, hodlám se v prvé řadě zabývat úpravou povrchů nanotrubic oxidu titaničitého, které jsou z hlediska různých aplikací skvělým materiálem s mimořádným potenciálem. Dalšími studovanými materiály budou vhodné anorganické a organické <a href="http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002_v1/hesla/chromofor.html" target="_blank">chromofory</a>, založené na bázi tenkých vrstev, intenzivně pohlcujících sluneční záření, které budou vhodně kombinovány právě s nanotrubicemi,“  komentuje svůj unikátní projekt Dr. Macák.
Co se týče možností výsledků projektu, Dr. Macák předpokládá kromě řady publikací v prestižních vědeckých časopisech a prezentací na mezinárodních vědeckých konferencích, i možnost komerčního využití výstupů projektu, například ve fotovoltaickém průmyslu, biotechnologiích či medicíně.
Celá tisková zpráva <a href="https://dokumenty.upce.cz/Univerzita/tiskove-zpravy/archiv/tiskove-zpravy-2014/projekt-macak.html" target="_blank">zde</a>.

V Pardubicích zkoumají novou generaci hybridních fotovoltaických článků

Výzkumní pracovníci Kalifornské univerzity v Los Angeles vyvinuli novou technologii, jenž umožní <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/akumulace-energie/technologicky-plan-v-oblasti-akumulace-energie/" target="_blank">skladovat energii</a> ze Slunce až po dobu několika týdnů.
Vědci se při vývoji této inovační technologie inspirovali procesem fotosyntézy, pomocí něhož získávají energii rostliny.
Na rozdíl od tradičních <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/" target="_blank">fotovoltaických článků</a> vyrobených z křemíku, využívá tato technologie plasty. Kromě nižší ceny materiál přináší možnost napodobit struktury vyskytující se v rostlinách.
„V procesu fotosyntézy využívají rostliny vystavené slunečnímu záření důkladně uspořádané nanostruktury svých buněk, pomocí nichž jsou schopny rychle oddělit elektrony od pozitivně nabité molekuly a tím udržují pozitivní a negativní náboje oddělené,“ popisuje princip této technologie Sarah Tolbert, profesorka chemie a spoluautorka tohoto výzkumu.
<h3>Další z cest akumulace?</h3>
„Moderní plastikové solární články nemají, na rozdíl od rostlin, správnou konfiguraci struktury, protože jsme nikdy nevěděli, jak jí dosáhnout. Avšak tento nový systém dokáže udržet náboje oddělené po celé dny, až týdny. Jakmile dosáhnete vhodné struktury, můžete nesmírně navýšit schopnost uchování energie,“ dodává profesorka Sarah Tolbert.
Další z řady spoluautorů, profesor chemie Benjamin Schwartz, komentuje průlomovou technologii následovně: „Jakmile náboje zůstanou separované, celý systém funguje mnohem lépe. Toto je poprvé v historii, kdy byly pro tyto účely využity moderní syntetické organické fotovoltaické materiály.“
Usilovná práce výzkumníků nyní spočívá v přenesení této technologie do podoby reálně využitelných, efektivních solárních článků.
Zdroj úvodní fotografie: inhabitat.com