Dekarbonizace, emisní povolenky, obnovitelné zdroje – pojmy, které v posledních letech vyvolávají silné emoce. A to nejen v politice, ale i mezi širokou veřejností. Stávají se předvolebním tématem i předmětem debat běžných lidí. Někdo to totiž nakonec bude muset zaplatit. Je ještě šance na změnu? A jak bude energetika vypadat za 15 let? Odpovídal Martin Pacovský, investiční ředitel fondu ARETE ENERGY TRANSITION a bývalý šéf Pražské plynárenské.➡️ FACEBOOK: https://www.facebook.com/investicniweb.cz➡️ TWITTER

Evropská energetika na rozcestí: Čeká nás zdražení, nebo inovace?

Slovensko se po vzoru ČR připojuje k jednotnému evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

Objem obchodů na vnitrodenním trhu po propojení s Evropou prudce vzrostl

ČR se připojila k evropskému vnitrodennímu trhu, zobchodovaná množství prudce vzrostla

Texas: Povětrnostní podmínky, teploty nad 38 °C a úbytek výrobních kapacit vyhnaly ceny elektřiny k 9000 $/MWh

Sváteční spotřeba + slunečné a větrné počasí = recept na záporné ceny elektřiny

Kde se lze setkat s cenou silové elektřiny 184 000 Kč/MWh?

Zde kopíruji komplexní odpověď Copilota:
⚡ 1. Výroba elektřiny ze zemního plynu v ČR
Podle dostupných dat se cca 6 % elektřiny v ČR vyrábí ze zemního plynu. Z toho:
Paroplynové elektrárny (PPE): cca 60 % podíl
Klasické plynové elektrárny (PE): cca 40 % podíl
Navíc:
PPE při startu běží několik hodin jen na plynovou turbínu, s účinností ~35 %
Stabilní režim PPE: ~55 % účinnost
Pro výpočet vezmeme průměrnou účinnost PPE jako 50 % (vážený průměr režimů) PE účinnost: ~35 %
? 2. Způsob využití elektřiny pro vytápění a ohřev vody
Zastoupení technologií v domácnostech (odhad pro ČR):
Technologie	Podíl	Účinnost / COP
Tepelné čerpadlo	30 %	COP 3.0 (300 %)
Přímotop	40 %	99 %
Klasický bojler	30 %	95 %
? 3. Výpočet celkové účinnosti
a) Výpočet vážené účinnosti výroby elektřiny z plynu:
\text{Účinnost výroby} = 0.6 \times 0.50 + 0.4 \times 0.35 = 0.44 \text{ (44 %)}
b) Výpočet účinnosti přeměny elektřiny na teplo:
\text{Účinnost přeměny} = 0.3 \times 3.0 + 0.4 \times 0.99 + 0.3 \times 0.95 = 1.607 \text{ (160.7 %)}
c) Celková účinnost řetězce (zemní plyn → elektřina → teplo):
Celkovaˊ ucˇinmost
=0.44×1.607=70.7%
⚖️ Porovnání s kondenzačním kotlem
Kondenzační kotel: 95–98 % účinnost
Plyn → elektřina → teplo (reálně): ~71 %
? Závěr
Z hlediska čisté účinnosti je kondenzační kotel stále výhodnější. Ale pokud bychom měli vyšší podíl tepelných čerpadel (např. 60–70 %), pak by se celková účinnost elektrického řetězce dostala nad 90 %, a začala by konkurovat přímému spalování plynu.

Dodávky biometanu do sítí rostou, stále však jde ale o zlomek potenciálu

To Petr Karásek 14. září 2025, 18:04
Jednak zdaleka ne všechen ZP se spálí pro výrobu elektřiny v PPE, značná část i PE, případně při rychlém náběhu PPE ta také pracuje jako PP s účinností lehce nad 30%, než se nahřeje parní okruh.
A z druhé strany, zdaleka ne všechna elektřina se spotřebuje na topení a ohřev TV v TČ. Značná část jsou přímotopy a klasické bojlery.
Navíc nemáme možnost skladovat elektřinu z léta na zimu, podobně jako ZP a na elektrické topení (byť by to bylo pomocí TČ) nemáme v zimě dost výrobní kapacity elektřiny a nemáme ani na to síť od těch elektráren až po rozvody v jednotlivých RD a bytů. Taky brzká náhrada všech plynových kotlů TČ není reálná.

Vodík pomocí elektřiny z OZE může vyrábět jen někdo, kdo má k tomu výborné přírodní podmínky a to ani Německo ani my nejsme.

Německý průmysl tlačí na vládu, aby se více zaměřila na rozvoj využívání vodíku

To Jarda
Přesto je nesmysl tvrdit, že plynový kotel je plýtvání energií jen kvůli tomu, že teplota plamene je nějakých 1 900 °C a třeba já topím do PT jen na třeba 40°C. Plynový KK je zařízení s vysokou účinností 95-98% a čím je ten rozdíl větší (topí se na nižší teplotu), tím je účinnost vyšší.
Vemte si ten druhý případ s plynovou turbínou spalující třeba zelený vodík. To není ještě větší plýtvání energií?

A spalování hnoje v "bioplynkách" také. To zase bude pláče po povodních, že pole nezadržují vodu. A kolem "bioplynek" se motá tolik fosilu, že mi nezbývá než je dávat do uvozovek : zemní plyn na výrobu hnojiv a pesticidů, nafta na pohon traktorů, ohřev nádrží pomocí naftových agregátů. A spousta dotací – zemědělské na plochu, zelená nafta, dotace na stroje, dotace na čištění „bioplynu“ na ZP a vysoké provozní dotace. Velmi mi to připomíná větrníky – vysoké investiční i provozní dotace. A výsledkem bude drahá elektřina.

Emisní povolenky nové generace mají platit už zhruba za rok a čtvrt. Současná česká vláda se jimi ale už zabývat nebude, takže zbydou na tu novou, která vzejde z říjnových voleb. Státy unie, včetně Česka, systém ETS 2 odsouhlasily jako jeden z n

Nové emisní povolenky mají začít platit za rok a čtvrt. Končící vláda chce úpravy, opozice je odmítá úplně

Už máte dost drahoty a neustálého růstu cen u energií, potravin, léků nebo bydlení. Právě touto větou začíná volební program hnutí ANO, papírového favorita sněmovních voleb, které nás čekají za tři týdny. Česko označuje za hospodářský skanzen a.

Fialův hospodářský skanzen? Porovnali jsme, zda máme nejdražší energie, jak moc vzrostly ceny potravin, a víme, co je nejlevnější v historii

Energie zdarma bude znít mnoha domácnostem lákavě. Současné vládní uskupení v koalici Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) ji slibuje ve chvílích nadbytku elektřiny v síti, kdy ji musí nákladně a neekologicky vyrovnávat. Experti však upozorňují, že i k

Spolu slibuje domácnostem energie za nula korun. Háček je v tom, že jenom některým a nula znamená polovinu ceny

Poslanec hnutí ANO Karel Havlíček odhadl náklady na vykoupení drobných akcionářů ČEZ na 250 miliard korun. Naznačil tak cenu za jednu akcii ve výši okolo 1550 korun. Akcie ale klesly, trhy totiž plánům na zestátnění zcela nevěří.

Trhy Havlíčkovi nevěří. Naznačení ceny za ČEZ mělo nulový dopad

Průnik nepoužívaným potrubím už si Rusové v minulosti vyzkoušeli. Vyhnuli se ukrajinským dronům.