Domů
Rychlé zprávy
EGÚ Brno - Závěry konference "Pojďme k jádru věci"

EGÚ Brno - Závěry konference "Pojďme k jádru věci"

Pojďme k jádru věci – s touto výzvou se letos organizátoři obrátili na více než 350 účastníků a 50 spíkrů konference Energetika. Stabilní prestiž konference byla podpořena i udělením záštit ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí. Záštitu nad konferencí převzal i Energetický regulační úřad a Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Partnery konference představují společnosti, se kterými EGÚ Brno dlouhodobě a úspěšně spolupracuje: ČEPS, E.ON Česká republika, EY a Asociace energetických manažerů. Mediálními partnery byly časopisy Energetika, Pro-Energy a server oenergetice.cz. Pořadatel konference děkuje všem těmto subjektům za podporu a přínosnou spolupráci.

Název konference v sobě nesl jádro jako jedno z prioritních témat české energetiky, nicméně konference byla již tradičně zaměřena na energetiku jako celek, především pak na elektroenergetiku, plynárenství, teplárenství a na trh s energetickými komoditami. Tomu odpovídalo i její rozdělení do šesti tematických odborných bloků. Na konferenci Energetika 2018 se představili:

  • zástupci decizní sféry (MPO, MŽP, OTE, členové Rady ERÚ),
  • provozovatelé páteřní energetické infrastruktury (ČEPS, NET4GAS),
  • distributoři plynu i elektřiny,
  • výrobci elektřiny a tepla od malovýrobců po energetické giganty,
  • zástupci akademické obce,
  • nezávislí experti,
  • zástupci dalších institucí.
  • EGÚ Brno, a. s., není pouze organizátorem konferencí, ale především jejich odborným garantem již od roku 1997. Dvaadvacátá konference potvrdila již dříve nastolený trend, kdy nechce být pouhým sumářem přednášek, ale především unikátní živou diskuzní platformou pro směřování energetiky ČR. Tuto ambici má i do dalšího ročníku, který se bude konat 18. a 19. září 2019 v Brně. Třiadvacátá konference má jasný cíl: být i nadále nejprestižnější akcí svého druhu v Česku i na Slovensku.

    Závěry konference Energetika 2018

    • Doporučuje se zachovat vysokou diverzitu zdrojového mixu výroby elektřiny v ČR. Mix by měl být založen na jádru, obnovitelných zdrojích a zemním plynu. Rozvoj jaderných zdrojů by měl být takový, aby byl zachován přinejmenším stávající podíl jádra na výrobě elektřiny v ČR, tedy podíl přibližně 30 až 40 %.
    • Přibližně od roku 2025 je indikován nedostatek výrobních zdrojů elektřiny ve velkém počtu evropských zemí. Možnosti dovozu elektřiny do ČR po roce 2025 budou velmi omezené. Nejen z tohoto důvodu je důrazně doporučeno požadovat pro ČR soběstačnost v zajištění poptávky elektřiny, která dlouhodobě poroste.
    • V případě hodnocení scénářů s různým mixem zdrojů je nutné vždy srovnávat celkové systémové náklady, nikoliv pouze výrobní náklady jednotlivých typů zdrojů. Výrazným nákladem elektroenergetiky s vysokým podílem OZE je potřeba velmi výrazných investic do prostředků flexibility, denní akumulace, elektrických sítí a pro vysoké podíly také sezónní akumulace. Doporučujeme vyžadovat od všech zdrojů bez výjimky přímou odpovědnost za dopady do elektrizační soustavy, které svým provozem mohou způsobit.
    • Poptávka plynu poroste výrazně ve všech regionech světa s výjimkou EU. EC nyní ve svých scénářích pracuje se stagnací spotřeby plynu a v rámci dekarbonizace do roku 2050 pak s náhradou zemního plynu plynem syntetickým a biometanem. Spotřeba zemního plynu v EU však bude závislá na úspěšnosti navyšování výroby OZE a efektu dosahování energetických úspor a může také výrazně růst, zejména navýšením podílu plynu na výrobě elektřiny. V České republice se ze stejného důvodu očekává růst poptávky plynu.
    • Přenosová síť se bude vyvíjet tak, aby nebyla úzkým místem pro připojování nových zdrojů či výraznou mezinárodní výměnu elektřiny. Elektrické sítě, přenosová i distribuční, budou na navyšování podílu decentrální výroby reagovat navyšováním automatizace, zaváděním vyšší úrovně monitoringu a přenosu dat. Integrace většího množství intermitentních zdrojů bude pro distribuční a částečně i přenosové sítě vyžadovat výrazné nové investice, především v oblasti řízení napětí. Pro distribuční sítě bude jedním z největších úkolů posílení z důvodu zajištění napájení elektromobilů, které by se ve výrazném množství měly objevovat po roce 2025.
    • Novou, zásadní rolí provozovatelů přenosových a distribučních soustav je realizace elektroenergetické legislativy (implementace kodexů), která zásadně mění trh s elektřinou.
    • Rozvoj trhu je a bude i nadále velmi výrazně ovlivněn elektroenergetickou legislativou Evropské unie. Očekává se, že tento vliv bude přinejmenším střednědobě narůstat. Subjektům podnikajícím v elektroenergetice se proto doporučuje aktivně se účastnit veřejných konzultačních procesů, které jsou k legislativě pořádány jak evropskými, tak národními autoritami či profesními sdruženími.
    • V blízké budoucnosti bude trh ovlivňován řadou systémových změn. Jedná se o dopady prosumers, zavádění agregátorů, legislativní zakotvení akumulace a změny na trhu s regulačními službami. Doporučuje se intenzivně řešit otázku kapacitních mechanismů v reakci na situaci v okolních zemích tak, aby byla ČR připravena zvládnout dopady předpokládaných změn. Souběžně je nutné připravovat sjednocení obchodního intervalu na 15 minut ve všech dotčených oblastech.
    • Na konferenci vystoupili

      Zahájení konference a blok 1 – Pojďme k jádru věci

      Pavel Šolc, Člen představenstva, ČEZ Distribuce

      Ladislav Havel, Ředitel odboru elektroenergetiky a teplárenství, Ministerstvo průmyslu a obchodu

      Tomáš Hüner, Ředitel divize Energy Management, Siemens

      Jiří Feist, Ředitel pro strategii, člen představenstva, EP ENERGY

      Michal Macenauer, Vedoucí projektu, EGÚ Brno

      Jan Kalina, Předseda představenstva, ČEPS

      Pavel Pustějovský, Poslanec, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

      Jaké vnější vlivy budou formovat energetiku?

      Lenka Kovačovská, Konzultantka

      Michal V. Marek, Ředitel, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

      Rut Bízková, Poradkyně premiéra vlády ČR

      Zuzana Krejčiříková, Ředitelka útvaru Public affairs, ČEZ

      Pavel Zámyslický, Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu, Ministerstvo životního prostředí

      Pavel Farkač, Manažer pro energetiku, Svaz průmyslu a dopravy ČR

      Vratislav Košťál, Předseda Rady, Energetický regulační úřad

      Jaké budeme mít zdroje elektřiny a tepla?

      Pavel Řežábek, Hlavní ekonom, ČEZ

      David Tramba, Redaktor, týdeník Euro

      Petr Závodský, Ředitel útvaru výstavba jaderných elektráren, ČEZ

      Klára Sutlovičová, Vedoucí programu Energetika a změna klimatu, Glopolis

      David Onderek, Ředitel divize teplárenství, EP ENERGY

      Petr Matuszek, Ředitel společnosti, Energetika Třinec

      Jiří Marek, President spolku, Jaderní veteráni

      Jak se bude rozvíjet plynárenství?

      Petra Grigelová, Ředitelka odboru plynárenství, Energetický regulační úřad

      Ján Klepáč, Výkonný ředitel, Slovenský plynárenský a naftový zväz

      Oldřich Petržilka, Člen dozorčí rady, OTE

      Michal Slabý, Head of Strategy, NET4GAS

      Martin Slabý, Předseda představenstva, Pražská plynárenská Distribuce

      Jan Valenta, CEO, předseda jednatelů společnosti, GasNet

      Lenka Kovačovská, Konzultantka

      Jakub Nečesaný, Vedoucí odboru Bilance plynu, OTE

      Jaké budou elektrické sítě?

      Radim Černý, Člen představenstva, ČEZ Distribuce

      Svatopluk Vnouček, Místopředseda představenstva, ČEPS

      Pavel Čada, Člen představenstva, E.ON Distribuce

      Stanislav Votruba, Vedoucí sekce Koncepce sítě, PREdistribuce

      David Šafář, Vedoucí Management sítí a strategické projekty, E.ON Distribuce

      Pavel Kraják, Člen představenstva, Česká energetická společnost

      Martin Panáč, Člen představenstva a vedoucí technické pracovní skupiny, AKU-BAT CZ

      Jaká bude situace na energetickém trhu?

      Karel Vinkler, Ředitel sekce Inovace a rozvoj nových technologií, ČEPS

      Martin Kašák, Ředitel sekce Energetický obchod, ČEPS

      Jan Kanta, Manažer Útvaru legislativa a trh, ČEZ

      Viliam Grácz, Obchodní ředitel, Amper Market

      Marek Záruba, Vedoucí sekce obchodování, Pražská energetika

      Igor Chemišinec, Člen představenstva, OTE

      Blahoslav Němeček, Výkonný ředitel pro Energetiku, EY Česká republika

      Jiří Strnad, Executive Director of Energy Market and Operation Dev. Section, Slovenská elektrizačná prenosová sústava

      Rostislav Krejcar, Člen Rady, Energetický regulační úřad

      Komentáře

      (1)

      Petr

      2. říjen 2018, 11:27

      Konečně nějaké pěkné kvantum prakticky sesumírovaných skutečně promyšlených předpovědí.

      A né článek skoupil jsem povolenky na CO2, a teď si přečtěte proč to nezadržitelně poroste dál a Němci to budou milovat, takže by jste ty mé povolenky měli nakonec předraženě nakoupit taky.

      A ani zmínka o velmi pravděpodobném rychlém strmém pádu, který může pak spustit nový Evropský parlament, kdy ho napadne.

      Přidat komentář

      Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
      Vyžadované informace jsou označeny *
      Pravidla diskuze
      Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
      Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
      Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
      Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
      V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
      OM Solutions s.r.o.
      Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
      Třebíč
      IČ: 02682516
      SOCIÁLNÍ SÍTĚ
      © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.