Kompenzace vyplacené provozovatelům větrných elektráren v roce 2020 za omezování výroby v době přebytku výkonu v soustavě vzrostly o téměř <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-02-15/surge-in-britain-s-renewable-power-exposes-grid-risks">85 % na více než 250 milionů liber.</a> Důvodem byla kromě nedostatečného rozvoje přenosové soustavy i nižší spotřeba elektřiny způsobená pandemií koronaviru. 
Výroba elektřiny ve Spojeném království loni zažila mimořádný rok. Poprvé totiž obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než uhelné a plynové zdroje. Tyto fosilní zdroje pak vůbec poprvé od roku 1960 vyrobily méně než 100 TWh elektřiny. Přestože se jedná o významný milník, rostoucí náklady na kompenzace za omezení výroby větrných elektráren ukazují, že je nutné více investovat do přenosové soustavy a dalších technologií.
Zatímco v roce 2019 náklady na kompenzace pro provozovatele větrných elektráren dosahovaly „pouze“ 136 mil. liber, v loňském roce se tato částka téměř zdvojnásobila. Podle údajů agentury Bloomberg kompenzace přesáhly 250 mil. liber.
Zřejmě nejhorším dnem z pohledu kompenzací byl pátek 22. května 2020, kdy byly kompenzovány ztráty za omezení výroby ve výši 9,3 mil. liber (cca 270 mil. Kč). Tento den stanovil nový rekord, přičemž dřívější byl <a href="https://www.telegraph.co.uk/news/2020/05/23/wind-farms-paid-record-93m-switch-turbines/">překonán téměř dvojnásobně (4,8 mil. liber/den)</a>.
Důvody pro takový nárůst kompenzací jsou především stále se zvyšující výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a také loňská nižší spotřeba elektřiny v zemi, na které se podepsala pandemie koronaviru. Ve srovnání s předchozím rokem spotřeba klesla o cca 6 %. Pro srovnání – v ČR se pokles spotřeby <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/cez-spotreba-elektriny-loni-i-pres-pandemii-koronaviru-klesla-jen-minimalne">elektřiny odhaduje mezi 3-4 %</a> (konečná data za 4 čtvrtletí zveřejní ERÚ v letošním prvním čtvrtletí).
<h2>Ambiciózní klimatické cíle vyžadují další investice</h2>
Spojené království má v oblasti ochrany klimatu poměrně ambiciózní cíle. Do roku <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-chce-roku-2030-dosahnout-snizeni-emisi-co2-temer-70">2030 má dosáhnout snížení emisí CO2 o téměř 70 %</a>. K dosažení tohoto cíle ovšem potřebuje mnohem více, než pouze výstavbu nových a nových obnovitelných zdrojů.
<blockquote>„Další krok k dosažení uhlíkové neutrality bude ještě náročnější. Odstavit poslední fosilní zdroje v soustavě bude vyžadovat mnohem víc, než jen stavět nové větrné a solární elektrárny,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Iain Staffell z Imperial College London.</blockquote>
Jak ukazují data o kompenzacích pro provozovatele větrných elektráren, část vyrobené elektřiny nelze využít kvůli nedostatečně rozvinuté přenosové soustavě. Její další rozvoj je proto klíčový pro zvyšování podílu OZE na spotřebě elektřiny.
Naopak pro zajištění dostatku elektřiny v době, kdy není výroba z obnovitelných zdrojů kvůli aktuálním klimatickým podmínkám dostačující, rozvíjí Spojené království jadernou energetiku. Aktuálně staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C s plánovaným spuštěním v roce 2026 a rozhoduje o projektu nového bloku v elektrárně Sizewell a Bradwell.
Zdroj úvodní fotografie: Photo by <a href="https://unsplash.com/@gritte?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Gritte</a> on <a href="https://unsplash.com/s/photos/offshore-wind?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a>

Rychlé zprávy

Nedostatečná přenosová kapacita trápí i Velkou Británii, kompenzace větrným elektrárnám vzrostly o 85 %

Česká elektrizační síť dnes ráno kvůli mrazům překonala rekordní zatížení. ČTK to sdělil Lukáš Hrabal z tiskového odboru provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Dnes v 08:50 podle něj dosáhla okamžitá spotřeba elektřiny v ČR hodnoty 12.226 megawattů (MW), a překonala tak dosavadní maximum z 28. února 2018 o více než 150 MW. Šlo o nejvyšší okamžitou spotřebu elektřiny od roku 1990, od kdy jsou srovnatelné údaje k dispozici.
<blockquote>&#8222;Vysoké zatížení elektrizační soustavy nastává vždy v zimě v pracovní dny a v období, kdy na území České republiky trvají celodenní mrazy,&#8220; řekl dnes ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.</blockquote>
Firma uvedla, že v souvislosti se současnými mrazy neeviduje žádné mimořádné události. Prvky přenosové soustavy ČR jsou podle ní konstruovány tak, aby odolaly extrémním meteorologickým podmínkám, jako jsou silné námrazy či vítr až o síle vichřice.
Velké mrazy byly v Česku celý minulý týden, na některých místech méně než minus 30 stupňů. Mrazivá byla také noc na dnešek. Na Šumavě klesla teplota místy pod minus 30 stupňů Celsia. Nejchladněji bylo na Rokytské slati, minus 31,3 stupně. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes řekl ČTK, že spotřeba elektřiny v mrazech, které v posledních dnech zasáhly Česko, stoupla zhruba o 3,5 procenta proti období před nimi.
<figure id="attachement_45552" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Elektricke-vedeni-snih-zima-800x530.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/Elektricke-vedeni-snih-zima-800x530.jpg" alt="Elektrické vedení v zasněžené krajině" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Meziroční srovnání podle něj nelze využít, protože loni v únoru ještě v České republice nebyla potvrzena nákaza novým koronavirem a nebyla přijata žádná protiepidemická opatření. &#8222;V našich zeměpisných šířkách je obecně v zimě spotřeba elektřiny o 40 procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o 0,5 procenta. To platí až do přibližně minus deseti stupňů Celsia &#8211; to je mez nasycení a pak již tato úměra neplatí,&#8220; uvedl Kříž.
ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a provozuje 43 rozvoden se 77 transformátory a vedení o celkové délce více než 5500 kilometrů. Sto procent akcií společnosti vlastní přes ministerstvo průmyslu a obchodu stát.

Přenos elektřiny

ČEPS: Mrazy v ČR zatížily síť, spotřeba elektřiny byla rekordní

Německá Spolková rada (Bundesrat), horní komora německého parlamentu, v pátek schválila výstavbu dvou propojovacích vedení, které propojí Německo se Spojeným královstvím a Švédskem. Obě podmořská kabelová vedení mají být zprovozněna v polovině tohoto desetiletí.
Bundesrat schválil vedení <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210212-altmaier-netzausbau-schluesselelement-fuer-eine-erfolgreiche-energiewende.html">v rámci přijetí německého zákona o rozšiřování přenosové soustavy</a> (Bundesbedarfsplangesetz), který by měl vstoupit v platnost po podpisu německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Zákon považuje obě propojovací vedení za klíčové projekty, což by mělo vést k jejich rychlejšímu schválení.
720 km dlouhé propojovací vedení NeuConnect do Velké Británie má být zprovozněno v roce 2024 a bude prvním propojením mezi oběma zeměmi. Disponovat bude přenosovou kapacitou 1400 MW.
<a href="https://www.50hertz.com/de/Netz/Netzentwicklung/ProjekteaufSee/HansaPowerBridge">Propojení, Hansa PowerBridge</a>, s přenosovou kapacitou 700 MW má být uvedeno do provozu v letech 2025-2026 a bude druhým přímým propojením Německa se Švédskem, když doplní v roce 1994 do provozu uvedený Baltic Cable s přenosovou kapacitou 600 MW.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 702px;"><img class="fr-fic fr-dii" src="https://www.50hertz.com/Portals/1/Images/Netz/Projekte/Hansa%20PowerBridge/HPB%20Brehm%2020180109%20ALL%20Final%20Grafik%20Trassierung%20HPB%20CBR%20V01.png?ver=2018-09-20-103732-287&amp;width=1860&amp;mode=crop" alt="" width="702" height="990" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace přibližné trasy propojení Hansa PowerBridge. Zdroj: 50Hertz</figcaption></figure>
Německo v posledních měsících zvýšilo svou přeshraniční přenosovou kapacitu do sousedních zemí novými kabelovými propojeními s Norskem (1,4 GW), Dánskem (0,4 GW) a Belgií (1 GW).
<h2>Cíl Evropské unie</h2>
Zmíněná vedení jsou v souladu s cílem Evropské unie (EU) ve zvyšování přeshraničních propojení, a tím i bezpečnosti dodávek a možnosti integraci většího množství obnovitelných zdrojů energie.
Pro rok 2020 <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/infrastructure/electricity-interconnection-targets_en?redir=1">stanovila EU cíl v propojení na nejméně 10 %</a>, to znamená, že každá země by měla disponovat přeshraničními přenosovými kapacitami, které umožňují přenos nejméně 10 % elektřiny vyrobené na jejich území do sousedních zemí.
Cílem je povzbudit jednotlivé země k rozvoji jejich přeshraničních přenosových kapacit.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německý Bundesrat schválil kabelová propojení Německa se Spojeným královstvím a Švédskem

Norsko v druhé polovině loňského roku poslalo téměř pětinu své vyrobené elektřiny do zahraničí. Překonalo díky tomu Francii a stalo se největší čistým vývozcem elektřiny v Evropě. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje energetické konzultační společnosti EnAppSys.
Norsko se dostalo na první příčku, protože jeho producenti elektřiny z vody museli zvýšit produkci, aby zabránili možnému protržení přeplněných přehrad v době neobvykle deštivého počasí. Naproti tomu francouzské jaderné elektrárny, které jsou hlavním zdrojem elektřiny v zemi, prodlužovaly v době pandemie odstávky kvůli údržbě.
<blockquote>„Norské ceny elektřiny zůstaly nízké, což je učinilo atraktivní pro další země, které uspokojily svoji poptávku odebráním části přebytku z Norska,“ uvedla analytička EnAppSys Alena Nispelová.</blockquote>
Norsko by si podle ní mohlo svoji vedoucí pozici ještě nějakou dobu udržet, zejména díky dodávkám do sousedních zemí, jako Dánska, které na dodávky z Norska spoléhá.
Evropa se zaměřuje na výstavbu elektrického vedení mezi zeměmi, aby co nejlépe využila zelené zdroje, jako vítr na severu a slunce na jihu. Možnost vyvážet elektřinu dává producentům trh pro jejich vyrobenou elektřinu v době přebytku, zatímco možnost dovážet může snížit ceny v regionech s nižšími dodávkami. Přebytek výroby vodních elektráren znamenal, že Skandinávie měla v tomto období nejnižší ceny elektřiny na světě.
Norsko je největším vývozcem v regionu, přestože se snaží elektrifikovat vše, od dopravy po topení a průmysl. Pět milionů spotřebitelů v Norsku spotřebuje přibližně tolik energie jako deset milionů v sousedním Švédsku. Tuto situaci zdůraznila nejnovější vlna mrazů v regionu. Elektrická auta a radiátory zvýšily spotřebu energie v Norsku na rekord.
Německo se v druhé polovině roku stalo největším hrubým vývozcem a hrubým dovozcem. To z něj dělá uzel pro energetické toky po celé Evropě. Tuto roli by mohl posílit i nový kabel do Norska, který začal fungovat v prosinci a je prvním přímým spojením mezi oběma zeměmi.
Největším čistým dovozcem energie byla Itálie. Ta nově většinu svých dodávek elektřiny přijala ze Švýcarska, protože Francie vývoz kvůli snížené kapacitě jaderných elektráren omezila.

Norsko se stalo největším vývozcem elektřiny v Evropě, překonalo Francii

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu po <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/entso-e-incident-8-ledna-neohrozil-bezpecnost-provozu-dodavky-byly-preruseny-malou-cast-odberatelu#comments">své první zprávě</a> popisující  události, které v soustavě nastaly po jejím rozpadu, nyní <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/26/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-2nd-update/">přichází s druhou zprávou, která se zaměřuje na příčinu události</a>.
Analýza posloupnosti událostí dospěla k závěru, že počáteční událostí bylo ve 14:04:25,9 SEČ vypnutí 400kV propojení přípojnic v chorvatské rozvodně Ernestinovo nadproudovou ochranou. To mělo za následek oddělení dvou přípojnic v rozvodně Ernestinovo, které následně oddělilo severozápadní a jihovýchodní tok elektrické energie v této rozvodně.
Jak je znázorněno na obrázku níže, vedení připojující Ernestinovo na západě k Zerjavinci (Chorvatsko) a severozápadě k Pecs (Maďarsko) zůstala připojena k jedné přípojnici, zatímco vedení připojující rozvodnu jihovýchodě k Ugljevik (Bosna a Hercegovina) a Sremska Mitrovica (Srbsko), zůstala připojena k druhé přípojnici.
<figure id="attachment_92195" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1860px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg"><img class="size-full wp-image-92195" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit.jpg 1860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-512x213.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-768x320.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-1024x427.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-725x302.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-2_edit-800x333.jpg 800w" alt="" width="1860" height="775" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Oddělení dvou přípojnic v chorvatské rozvodně Ernestinovo. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Oddělení toků v rozvodně Ernestinovo vedlo k přesunu toků elektrické energie na sousední vedení, která byla následně přetížena. Ve 14:04:48,9 se z důvodu nadproudové ochrany odepnulo vedení Subotica – Novi Sad v Srbsku. Poté následovalo odepnutí linek distanční ochranou, jak je znázorněno na obrázku níže, což nakonec ve 14:05:08,6 vedlo k rozdělení systému na dvě části.
<figure id="attachment_92196" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1860px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg"><img class="size-full wp-image-92196" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3.jpg 1860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-512x216.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-768x324.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-1024x432.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-725x306.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/system-separation-figure-3-800x337.jpg 800w" alt="" width="1860" height="784" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vypnutí dalších prvků přenosové soustavy po oddělení dvou přípojnic v rozvodně Ernestinovo. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Oddělení systému mělo za následek deficit výkonu ve výši přibližně -6,3 GW, a tedy pokles frekvence, v severozápadní oblasti a přebytek výkonu, přibližně +6,3 GW, a tedy nárůst frekvence v jihovýchodní oblasti.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti, byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho byla ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření, včetně snížení výkonu výroby, např. automatické odpojení 975MW zdroje v Turecku v 14:04:57. V důsledku toho se ve 14:29 frekvence v jihovýchodní oblasti vrátila na 50,2 Hz
Mezi 14:30 SEČ a 15:06 SEČ frekvence v jihovýchodní oblasti kolísala mezi 49,9 Hz a 50,2 Hz kvůli poměrně malé rozloze oblasti, kde bylo odpojeno také několik výrobních jednotek. V severozápadní oblasti vzhledem k její poměrně velké velikosti kolísala frekvence mnohem méně a zůstala blízko nominální hodnoty. Chování frekvence je předmětem dalšího podrobného zkoumání.
<figure id="attachment_92194" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2481px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg"><img class="size-full wp-image-92194" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h.jpg 2481w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-512x268.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-768x402.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-1024x537.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-725x380.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/graph_nw_se_03_1400h-1515h-800x419.jpg 800w" alt="" width="2481" height="1300" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021 po celou dobu trvání incidentu. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
K opětovnému spojení obou oddělených oblastí do jedné synchronní oblasti došlo v 15:07:31,6 SEČ.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
Úvodní fotografie: Energetický dispečink ČEPS. Zdroj: ČEPS

ENTSO-E: Incident z 8. ledna měl počátek v chorvatské rozvodně

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/15/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-update/">v pátek vydalo zprávu</a> detailněji popisující události, které v soustavě nastaly.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho byla ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření (tj. snížení výkonu výrobních jednotek) za účelem stabilizace frekvence. Frekvenční odchylka v jihovýchodní oblasti byla stabilizována na +0,1 Hz od jmenovité frekvence 50 Hz v 15:05 SEČ, tedy zhruba po hodině od oddělení obou oblastí.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav v kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a style="font-size: 1.125rem;" href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
<h2>Důvod události je stále předmětem vyšetřování</h2>
V souladu s ustanoveními <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">rámcového pokynu pro provoz elektroenergetických přenosových soustav</a> probíhá podrobné vyšetřování události. To zahrnuje komplexní analýzu velkého počtu real-time záznamů z ochranných zařízení a dalších prvků. ENTSO-E zveřejní výsledky tohoto šetření, jakmile bude analýza dokončena.
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

Elektřina

ENTSO-E: Incident z 8. ledna neohrozil bezpečnost provozu. Dodávky byly přerušeny pouze pro malou část odběratelů

Aktualizace 12. 1. 2021 19:19. Prozatím blíže nespecifikovaná událost v pátek 8. ledna způsobila, že na více než hodinu byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Obě oddělené části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. O události informovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) ve své <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/08/system-split-registered-in-the-synchronous-area-of-continental-europe-incident-now-resolved/">tiskové zprávě</a>. V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.
Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska, <a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/kratkodoby-rozpad-synchronni-zony-a-pokles-kmitoctu-neohrozil-provoz-prenosove-soustavy-cr">uvedla ve své tiskové zprávě společnost ČEPS</a>, provozovatel přenosové soustavy v ČR. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz.
Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu, tedy do rozmezí 49,8-50,2 Hz.
Ve 14:09 již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Po splnění podmínek fázování provedl chorvatský provozovatel přenosové soustavy v 15:07 resynchronizaci obou oddělených částí soustavy.
<blockquote>„Oblast v jihovýchodní části propojené soustavy byla během tohoto období oddělena od zbytku kontinentální Evropy. Byl zaznamenán dočasný pokles frekvence přibližně o 250 mHz. Koordinované kroky a okamžitá reakce provozovatelů kontinentální evropské přenosové soustavy zajistily, že ve většině evropských zemí nebyla ovlivněna stabilita systému,“ uvedlo ENTSO-E ve své zprávě.</blockquote>
<blockquote>„V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům,“ řekl dnes ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.</blockquote>
<figure id="attachment_74428" class="wp-caption alignnone" style="width: 685px;"><a style="font-weight: bold; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony.png"><img class="wp-image-74428 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony.png" sizes="(max-width: 685px) 100vw, 685px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony.png 685w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony-363x512.png 363w" alt="" width="685" height="967" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa Synchronních zón ENTSO-E, neboli propojených oblastí pracujících se synchronní frekvencí. Zdroj: ČEPS</figcaption></figure>
<h2 dir="ltr" lang="en">Zajištění stability soustavy</h2>
Pro zajištění stability systému bylo v části soustavy kontinentální Evropy, od které se balkánská část oddělila, automatickými systémy zajištěno navýšení výkonu elektráren. Ovšem například ve Francii došlo také k odpojování průmyslových podniků, <a style="font-size: 1rem;" href="https://www.energate-messenger.de/news/208710/stoerung-im-europaeischen-stromnetz">jak uvedl francouzský provozovatel přenosové soustavy</a>, společnosti RTE.
<blockquote>„Vlivem krátkého poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo pouze přešly elektrárny do režimu regulace otáček. To znamená, že elektrárny automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence,“ dodal Šula k opatřením, která byla provedena v České republice.</blockquote>
Společnost ČEZ dnes sdělila, že operátoři obou českých jaderných elektráren v pátek dohromady uskutečnili přes 30 úkonů k tomu, aby pomohli situaci v síti řešit. K zajištění stability soustavy přispěly ale i například české uhelné elektrárny.
<blockquote>
„Bezprostředně po razantním poklesu frekvence roztočené elektrárenské stroje nečekaly na pokyn a automaticky se přepnuly z výkonových režimů do režimu regulace otáček a ostrovního provozu. Elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávaly na všech výrobních blocích asi deset megawattů. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady,“ <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/patecni-problemy-evropske-site-odvracely-i-ceske-elektrarny/1980907">uvedl dnes směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice</a> ze skupiny Sev.en Energy.
</blockquote>
<a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/evropa-byla-v-patek-na-pokraji-masivniho-vypadku-elektriny/1980907">Se silným tvrzením přišel dolnorakouský energetický dodavatel EVN</a>, podle něj se blackoutu, neboli rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny, podařilo v pátek zabránit jen těsně. I Rakousko přispělo ke stabilizaci sítě využitím elektrárny v obci Theiss nedaleko Kremže. Rakouský provozovatel přenosové soustavy, APG, nicméně uvedl, že <a href="https://www.apg.at/de/media-center/presse/2021/01/08/stoerung-stromnetz">příčina poklesu frekvence leží mimo Rakousko</a>.
O tom, co takový blackout může způsobit se v roce 2018 <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecky-lubeck-okoli-minulou-stredu-zasahl-4hodinovy-blackout">přesvědčili obyvatelé německého Lübecku</a>. Porucha v rozvodně tenkrát výrazně narušila život celého města se 220 000 obyvateli. Výpadek dodávek elektřiny způsobil chaos v dopravě, uzavřené obchody a restaurace, nefunkční mobilní sítě a mnozí obyvatelé byly posláni domů z práce.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
Frekvence při rovnováze výroby a spotřeby elektřiny v soustavě dosahuje 50 Hz. Odchylka od této nominální hodnoty signalizuje, v případě poklesu frekvence, nedostatek, či při jejím nárůstu, přebytek výkonu v soustavě. Velikost odchylky frekvence závisí na velikosti výkonové nerovnováhy a na aktuálním zatížení soustavy.
<ul>
<li>Udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou, tedy zajištění chybějícího výkonu při převaze spotřeby nad výrobou nebo snížení výroby či zajištění spotřeby, jedná‑li se o jev opačný, je v případě běžných událostí zajištěno službami výkonové rovnováhy (SVR, dříve nazývaných <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/podpurne-sluzby-prenos-elektriny">podpůrné služby</a>), skrz které mají provozovatelé přenosových soustav k dispozici předem definovaný pohotovostní regulační výkon.</li>
<li>V případě mimořádných událostí (při kombinaci více poruch) je dle deterministického přístupu ENTSO-E akceptováno k zajištění provozní bezpečnosti využití opatření k přerušení dodávek elektřiny, tedy odpojování spotřebitelů.</li>
</ul>
</div>
<h2 dir="ltr" lang="en">Příčina události bude prozkoumána na evropské úrovni</h2>
Dle ENTSO-E aktuálně probíhá vyšetřování příčiny události, výsledky šetření mají být včasně zveřejněny. Spouštěčem byla zjevně blíže nespecifikovaná událost v Rumunsku, kde v některých oblastech <a href="https://www.rfi.ro/social-129284-pana-de-curent-aproape-toata-transilvania-transelectrica-au-fost-probleme-si-alte-tari">došlo k přerušení dodávek elektřiny až na 1,5 hodiny</a>.
Podle rakouské společnosti pro prevenci krizí (GfKV) šlo o nejzávaznější událost v evropské energetické soustavě za více než 14 let. Právě před 14 lety, v listopadu roku 2006 došlo k blackoutu, který zasáhl 15 milionů obyvatel v Německu, Francii, Itálii, Belgii, Španělsku a Portugalsku. K obnovení standardního provozu došlo až po dvou hodinách. Příčinou byla lidská chyba při odpojení linky k umožnění průjezdu lodi ze severoněmecké loděnice Meyer Werft do Severního moře.
Páteční incident vyvolal reakce také v Německu. Mluvčí pro energetickou politiku parlamentní strany FDP, Martin Neuman, zdůraznil, že incident ukazuje, že bezpečnost dodávek elektřiny v Evropě stojí na vratkých nohou. Podle něj jsou k zajištění stability systému v Evropě zapotřebí holistické koncepty.
Problémem je dle ředitele vídeňské energetické společnosti Wien Energie rozvoj obnovitelných zdrojů energie, s nímž souvisí kolísání výroby elektřiny v závislosti na intenzitě slunečního záření a na rychlosti větru.
<blockquote>„Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ řekl Strebl.</blockquote>
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

Aktualizováno: Evropská přenosová soustava zažila v pátek nejzávažnější incident za posledních 14 let

Provozovatel přenosové soustavy ČR ve spolupráci se dvěma univerzitami realizuje výzkumný projekt „Využití umělé inteligence v ČEPS“, jehož zkrácený název zní ARTIC. Jeho cílem je identifikovat a následně otestovat možnosti nasazení umělé inteligence v oblastech dispečerského řízení a energetického obchodu. V nedávné době dokončená studie proveditelnosti definuje a rozpracovává tři případy vhodného užití tohoto oboru pro ČEPS: predikci technických ztrát, detekci chyb výpočetního modelu a klasifikaci provozních stavů.  
Společnost ČEPS se v rámci svých inovačních aktivit a projektů věnuje mimo jiné i oboru umělé inteligence (UI). V souvislosti s digitalizací spustil provozovatel přenosové soustavy v roce 2019 projekt ARTIC pro identifikaci, ověření a nasazení UI na vybrané případy užití, na němž se podílí se dvěma domácími univerzitami. Výstupy by měly být k dispozici v roce 2022.
V první fází projektu identifikovala ČEPS ve spolupráci s výzkumným centrem NTIS ZČU 30 oblastí, které jsou potenciálně zajímavé pro využití při správě a řízení přenosové soustavy. V další, nedávno skončené fázi, která trvala od konce května do konce prosince 2020, vznikla studie proveditelnosti (Feasibility Study), v jejímž rámci řešitelé vybrali tři případy užití a společně s VUT Brno je připravili pro ověření funkčních a technických hypotéz (tzv. Proof of Concept). Jde o predikci technických ztrát z oblasti energetického obchodu a detekci chyb výpočetního modelu a klasifikaci provozních stavů patřící do oblasti dispečerského řízení.
<blockquote>„Schopnost rychle zpracovávat a hodnotit velká množství dat bychom v budoucnu rádi přidali do našeho ‚portfolia‛ analytických metod. Použití umělé inteligence vnímáme především ve smyslu strojového učení (machine learning – ML), tedy jako nástroj pro podporu rozhodování. Primární roli tak budou i nadále zastávat naši odborníci,“ řekl Radek Hartman, člen představenstva ČEPS, a. s., zodpovědný za ICT, facility management a nákup.</blockquote>
Prediktor technických ztrát je algoritmus schopný odhadnout budoucí velikosti ztrát elektrické energie v přenosové soustavě. Přesnější odhad umožní společnosti ČEPS nakoupit adekvátní množství elektřiny pro pokrytí těchto ztrát a tím ušetřit finanční prostředky.
Automatická identifikace chyb výpočetního modelu v dispečerském řídicím systému zpřesní výpočty a simulace, které nad tímto modelem probíhají, a tím zvýší spolehlivost a bezpečnost provozu elektrizační soustavy.
Klasifikace provozních stavů je algoritmus, který z modelu sítě vyextrahuje sadu významných příznaků a následně metodami umělé inteligence odhadne jeho stav z hlediska kritéria bezpečnosti (N-1).

ČEPS ověřuje využití umělé inteligence

Náklady na udržování výkonové rovnováhy v britské elektrizační soustavě vzrostly za prvních 11 měsíců letošního roku již na 1,6 miliardy liber, což znamená meziroční nárůst o zhruba 51 %. Na zatím nejvyšší letošní měsíční hodnotu se tyto náklady vyšplhaly v listopadu, kdy dosáhly 200 milionů liber. <a href="https://data.nationalgrideso.com/balancing/bsuos-monthly-forecast/r/bsuos_report_december_2020" target="_blank" rel="noopener">Vyplývá to z dat zveřejněných britským provozovatelem přenosové soustavy National Grid ESO</a>.
Zatímco v roce 2010, kdy podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ve Spojeném království dosahoval necelých 7 %, činily náklady na stabilizaci sítě 541 milionů liber, aktuálně se při téměř 40% podílu OZE pohybují na více než trojnásobné hodnotě.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1608101669.json“}
Prozatím nejvyšších měsíčních nákladů na udržování výkonové rovnováhy bylo letos dosaženo v listopadu, kdy tyto náklady dosáhly hodnoty 200,4 milionů liber. Z uvedené hodnoty tvořily téměř 140 milionů liber náklady na omezování výroby elektráren.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/121520-uk-electricity-balancing-costs-surge-to-gbp200-million-in-november" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl zahraniční server Platts</a>, výše uvedených 200 milionů liber bude znamenat průměrný dopad v listopadových účtech za elektřinu ve výši 5,5 liber za megawatthodinu. Za posledních 12 měsíců dosahuje tento poplatek v průměru 4,53 liber za megawatthodinu.
<blockquote>„Náklady na stabilizaci britské sítě letos prudce vzrostly v důsledku různých faktorů, nejvíce však vlivem dopadu lockdownu na spotřebu elektřiny a dále překvapivým kolapsem společnosti Calon Energy v srpnu, čímž došlo k odstavení tří velkých plynových elektráren,“ dodal Platts.</blockquote>

Náklady na stabilizaci britské sítě vzrostly letos o 50 %. Ve srovnání s rokem 2010 jsou trojnásobné

Podmořské kabelové vedení Nordlink, které propojilo elektrizační soustavy Norska a Německa, zahájilo v minulém týdnu komerční provoz. Ve stejné době se již po několikáté v poslední době v Evropě sešly nízká výroba z obnovitelných zdrojů s vyšší poptávkou. To vyhnalo ceny ve večerních hodinách ke 100 EUR/MWh, což v případě Norska znamenalo nejvyšší ceny od ledna 2019.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které v letošním roce propojilo přenosové soustavy Německa a Norska, bude po úplném dokončení disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny, a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Dlouho očekávané vedení o celkové délce 623 km zahájilo v minulém týdnu komerční provoz s omezenou přenosovou kapacitou okolo 700 MW. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/120920-norway-german-power-cable-start-lifts-nordic-prices" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru S&amp;P Global</a> by toto omezení neměl trvat déle než 4 týdny. Podle samotných provozovatelů <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-starts-trial-operation-of-nordlink/" target="_blank" rel="noopener">by po komplexních zkouškách mělo být vedení zcela dokončeno na jaře příštího roku</a>.
<blockquote>„Dnes jsme vůbec poprvé napřímo propojili trhy s elektřinou v Norsku a Německu,“ uvedl při příležitosti zahájení komerčního provozu Tim Meyerjürgens, provozní ředitel společnosti TenneT.</blockquote>
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-spusteni-noveho-vedeni-norska-garantuje-117-kapacity" target="_blank" rel="noopener">Podle norského provozovatele přenosové soustavy Statnett bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<h2>S propojením trhů ceny konvergují</h2>
Zahájení provozu nového vedení přišlo v době, kdy se podmínky pro výrobu elektrické energie z větrných elektráren již tři týdny, až na několik výjimek, držely v Německu pod normálovými hodnotami. Patrné je to především u větrných elektráren, které hrají hlavní roli v období, kdy výroba fotovoltaických elektráren klesá ke svému ročnímu minimu.
S novým přeshraničním vedením tak tato situace do velké míry ovlivnila i trh v Norsku, na kterém se ceny po většinu letošního roku držely na velmi nízkých úrovních vzhledem k příznivé hydrologické situaci, jelikož Norsko většinu elektrické energie vyrábí ve vodních elektrárnách.
<blockquote>„Nordlink přispěl velkou měrou, protože 720 MW teče z obchodní zóny NO2 (Kristiansand) do Německa,“ <a href="https://www.reuters.com/article/norway-power-prices/southern-norway-power-prices-hit-2-yr-high-on-new-germany-cable-idUSL8N2IO49K" target="_blank" rel="noopener">uvedl Ole Tom Djupskaas, analytik u společnosti Refinitiv</a>.</blockquote>
S růstem dostupné kapacity by se ceny v Německu a Skandinávii mělo přibližovat ještě více a po delší dobu v roce. Aktuální spotové ceny, které v posledních týdnech <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektriny-prudce-rostou-cr-nemecku-cena-pristi-rok-vzrostla-od-zacatku-listopadu-vice-nez-6-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">ve špičce atakují hranici 100 EUR/MWh</a>, však nejsou zcela běžné. Kromě velmi nízké výroby větrných elektráren v minulém týdnu přispěla i omezená dostupnost výkonu vodních a jaderných elektráren ve Francii z důvodu stávek zaměstatnců.
<blockquote>„Není to něco, co by mělo trvat dlouhodobě, ale myslím si, že takto silné propojení díky novému kabelu bylo pro účastníky trhu překvapením. Takže měl dopad na trh do značné míry,“ sdělil agentuře Reuters Tor Reier Lilleholt, vedoucí analýzy u Wattsight.
Úvodní fotografie: Výstavba podmořského kabelového vedení NordLink, zdroj: TenneT</blockquote>

Trh s elektřinou

Podmořské kabelové vedení NordLink. Zdroj: TenneT