Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.
Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.
Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.
Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.
V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.
<blockquote>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens</a>

Přenos elektřiny

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS, má v plánu od roku 2025 umožnit českým výrobcům elektřiny účast v polských kapacitních aukcích. Aukce pro zajištění výkonu na rok 2025 má proběhnout již na konci tohoto roku.
Polský kapacitní mechanismus, který byl schválen Evropskou komisí v roce 2018, se má v první možný okamžik, tedy od roku 2025, otevřít i pro české subjekty. ČEPS společně s polským provozovatelem přenosové soustavy nyní vyjednávají o smlouvě, jejíž principy pak budou implementovány do národních pravidel (smlouvy) českého poskytovatele kapacity.
Zúčastnit se kromě výrobců elektřiny z České republiky i zájemci ze Slovenska, z německé přenosové soustavy 50Hertz, Švédska a Litvy. Maximální množství výkonu poptávaného z jednotlivých zón se bude vždy odvíjet od přenosové kapacity na hranicích s konkrétní zónou. Přesné hodnoty budou ze strany polského provozovatele přenosové soustavy zveřejněny ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
Účastnit se budou moci zdroje o výkonu 2 MW a připuštěny budou i jednotky odezvy na straně spotřeby. Rolí společnosti ČEPS spolu s ostatními provozovateli přenosových soustav z tzv. synchronního profilu (SEPS a 50Hertz), bude především garance pravdivosti informací, předávání dat pro vyhodnocení účasti a spolupráce při ověřování způsobilosti a připravenosti českých účastníků.
Schéma kapacitního mechanismu bylo v Polsku schváleno zákonem již v lednu roku 2018 a o měsíc později bylo schváleno Evropskou komisí, která posuzovala, zda je navržené schéma v souladu s pravidly pro veřejnou podporu.
V České republice není kapacitní mechanismus zavedený a zatím se o něm nevedou ani vážnější debaty.

Rychlé zprávy

ČEPS má v plánu umožnit českým subjektům účast v polských kapacitních aukcích

Přírůstky větrných parků, pozemních fotovoltaik i střešních instalací společně pomohly v prvním čtvrtletí letošního roku snížit emise skleníkových plynů z australské hlavní sítě na rekordně nízké hodnoty. Mimo to měly významný vliv na pokles průměrné velkoobchodní ceny na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky.
Australský operátor trhu s energií ve své nejnovější <a href="https://aemo.com.au/news/aemo-qed-q1-2020">čtvrtletní zprávě</a> popisuje nestandardní první čtvrtletí roku 2020. Rozvodná síť, která v tomto období zaznamenala dny obrovské poptávky a volatility, se musela vyrovnat i s rekordními teplotami, požáry a několika poruchami, které způsobily rozsáhlé problémy v přenosové síti. Následně v zemi nastalo dlouhé období neobvykle mírného počasí, které způsobilo rekordní poptávková minima, a na konci čtvrtletí se projevily dopady pandemie Covid-19, <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ceny-ropy-stoupaji-miri-vsak-k-tretimu-ztratovemu-tydnu-za-sebou" target="_blank" rel="noopener">včetně zhroucení mezinárodního trhu s ropou</a>.
Konečným výsledkem však bylo, že emise skleníkových plynů dosáhly nejnižší úrovně v prvním čtvrtletí od vytvoření národního trhu s elektřinou před více než dvěma desetiletími a ceny klesly na nejnižší úroveň od roku 2016. V lednu, přes vysokou volatilitu, klesla průměrná cena na NEM o 50 % na 66 $ za megawatthodinu (MWh), ze 130 $/MWh v Q1 2019, a průměrná cena v jižní Austrálii, která má nejvyšší podíl OZE v síti, klesla o dvě třetiny na průměrných 65 $/MWh.
<figure id="attachment_83292" class="wp-caption aligncenter" style="width: 640px;"><img class="size-full wp-image-83292" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/emise-co2-512x233.jpg 512w" alt="Vývoj absolutních a měrných emisí CO2 při výrobě elektřiny v 1. čtvrtletí v Austrálii. Zdroj: AEMO" width="640" height="291" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj absolutních a měrných emisí CO2 při výrobě elektřiny v 1. čtvrtletí v Austrálii. Zdroj: AEMO</figcaption></figure>
Navzdory volatilitě vyvolané řadou nesourodých událostí – vlny veder, požáry, rekordní poptávka, vysoký počet výpadků uhelných elektráren v únoru a březnu, rekordní úroveň minimální poptávky a Covid-19 – probíhá nadále dlouhodobý australský trend odklonu energetiky od konvenčních zdrojů směrem k OZE.

Emise CO2

Austrálie zaznamenala v 1. čtvrtletí rekordně nízké emise CO2 při výrobě elektřiny

Britský provozovatel přenosové soustavy National Grid ESO varuje před problémy se sníženou poptávkou po elektřině z důvodu koronaviru. Pokles poptávky po elektřině způsobený současnou situací může činit až 20 %.
National Grid ESO <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/apr/16/low-demand-for-power-causes-problems-for-national-grid">poukazuje</a>, že rekordně nízká spotřeba může ve svém důsledku vést k vypínání zdrojů a to zejména větrných elektráren, aby byla zachována stabilita sítě. Podle odhadů provozovatele sítě by nynější mimořádný stav v zemi mohl způsobit až o 20 % nižší poptávku po elektřině ve srovnání s normálním stavem.
Velká Británie totiž později, ale přece, sáhla k razantnějším opatřením v důsledku nemoci COVID-19 a zavřela školy, kanceláře, továrny a restaurace. Vedoucí dispečerského řízení v National Grid ESO Roisin Quinnová se nechala slyšet, že lidé si často myslí, že nižší spotřeba elektřiny znamená pro provozovatele přenosové soustavy méně práce, protože soustava není tolik zatěžována. Ve skutečnosti ovšem je stejně náročné řešit nárazově vysokou poptávku během špiček jako řídit soustavu v době, kdy výroba převyšuje poptávku. Přebytek výkonu totiž může lokálně vést k rozkolísání frekvence sítě a po zapůsobení ochran až k výpadku sítě.
National Grid ESO očekává, že kvůli udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou bude omezovat a kompenzovat výrobu u zdrojů, které je možné vypnout rychle, což jsou především větrné elektrárny. Stejně tak hodlá platit přečerpávacím elektrárnám, aby všechny jely na plný výkon a vyrovnávaly rozdíl mezi nabídkou a poptávkou.
Stále však hrozí, že pokud bude nouzový stav a letní počasí pokračovat i nadále, může dojít k poklesu spotřeby elektřiny pod obvyklou úroveň základního zatížení, což povede k tomu, že budou muset být nouzově odpojeny i elektrárny, jejichž vypnutí není tak snadné a rychlé – typicky jaderné zdroje.

Energetika v zahraničí

Nízká spotřeba elektřiny ve Velké Británii způsobuje problémy v elektrizační soustavě

Rostoucí požadavky na přenos elektřiny v Německu pramenící z pokračujícího nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie, politicky urychleného odstavování jaderných a uhelných elektráren a nové regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU představují nové výzvy pro řízení německé přenosové soustavy. Důležitým prvkem při čelení těmto výzvám budou plánovaná severojižní propojení, která podle nové studie TenneT a univerzity RWTH Aachen uspoří přes 500 mil. eur ročně. 
Odklon od výroby elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách stejně jako navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzdálených od míst spotřeby a nové požadavky na přeshraniční obchodování kladou zvýšené nároky na řízení přetížení v německé přenosové soustavě. Problémem je, že Německá přenosová soustava je již dnes v severojižním směru zatěžována na hranici svých technických možností.
<blockquote>„Ambiciózní cíle v oblasti energetiky a klimatu, jako je cíl německé vlády dosáhnout do roku 2030 65% podílu [OZE na hrubé spotřebě elektřiny], jakož i nová regulace vnitřního trhu s elektřinou v EU, která má posílit přeshraniční obchod, povede k významnému nárůstu energetických toků v přenosové soustavě. Očekává se tedy nárůst situací, ve kterých bude docházet k přetížení sítě. Kromě dlouhodobých řešení zahrnujících rozšíření sítě se diskutuje o dalších preventivních tržně založených alternativách, jako je úprava stávajícího návrhu trhu s elektřinou novými konfiguracemi nabídkových zón,“ uvádí studie.</blockquote>
<h2>Tři nové HVDC linky a projekt Ultranet</h2>
Základy německé energetické transformace (Energiewende) tak stojí na budování zejména severojižních propojení, jelikož právě přenos elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren na severu, do míst spotřeby, která je z velké části soustředěna na jihu, je aktuálně největším německým problémem.
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy (PPS) mají v plánu vybudovat vysokonapěťová stejnosměrná (HVDC) páteřní přenosová vedení SuedLink, SuedOstLink a A-Nord. Mimo to <a href="https://www.amprion.net/Grid-expansion/Our-Projects/Ultranet/">je také plánován projekt Ultranet</a>, který pro 340 kilometrů dlouhé stejnosměrné vedení využije exitujících stožárů velmi vysokého napětí. Projekt má být dokončen v roce 2024 a z důvodu, že pro jeho dokončení nejsou potřeba žádné nové stavební práce, počítá s ním studie pro rok 2025 jako s výchozím stavem.
<figure id="attachment_82351" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1380px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg"><img class="wp-image-82351 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf.jpg 1380w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-411x512.jpg 411w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-768x957.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-822x1024.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-725x904.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/ultranet-bedarf-800x997.jpg 800w" alt="" width="1380" height="1720" /></a><figcaption class="wp-caption-text">HVDC přenosová vedení. Zdroj: TransnerBW</figcaption></figure>
<h2>HVDC linky uspoří přes 500 mil. eur ročně</h2>
Studie uvažuje dvě možné podoby konfigurace německé obchodní zóny. Status quo, tedy jednotnou obchodní zónu, nebo rozdělení na dvě obchodní zóny <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecti-provozovatele-prenosove-soustavy-navrhli-3-varianty-rozdeleni-nemecke-obchodni-zony">dle návrhu předloženém německému síťovému regulátorovi v říjnu loňského roku</a>. Jak bylo zmíněno, studie dále uvažuje ve výchozím stavu s dokončeným projektem Ultranet. Tento stav porovnává se scénářem, kdy budu postaveny tři zmiňovaná severojižní HVDC přenosová vedení.
Samotné vyčíslení přínosů bylo získáno simulací nákladů na výrobu elektřiny na evropském trhu a nákladů na redispečink. Rozdíly v nákladech mezi jednotlivými scénáři tak lze interpretovat jako přínos konkrétní konfigurace v daném roce.
V případě jednotné obchodní zóny dochází studie k závěru, že zprovoznění páteřních vedení Německu v roce 2025 uspoří 530 mil. eur. V případě, že by došlo k rozdělení obchodní zóny, byl by přínos páteřních vedení jen mírně nižší, a to 430 mil. eur. Hlavní část tohoto obnosu je dána snížením potřeby redispečinku.
Jen samotné Německo na stabilizaci své soustavy ročně vydá přes miliardu eur. V roce 2017 a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/stabilizace-prenosove-soustavy-prisla-nemecko-druhy-rok-sobe-15-miliardy-euro">2018 to bylo dokonce 1,5 miliardy eur</a>.
V rámci tzv. redispečinku jsou (částečně) nasazeny místo původních zdrojů, které měly do sítě dodat elektřinu (v Německu zejména větrných elektráren ve špičce produkce), zdroje v jiném místě pro předejití přetížení elektrických vedení. Tato opatření jsou ovšem nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky (části) energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png"><img class="aligncenter wp-image-82350 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2.png 1167w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-512x216.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-768x324.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-1024x432.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-725x306.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/HVDC-Effect-on-redispatch-costs2-800x337.png 800w" alt="" width="1167" height="492" /></a>
Samotná studie s podrobněji popsanou metodikou výpočtu a vlivem na cenu elektřiny v jednotlivých částech Evropy <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Technical_Publications/English/2020-01_EW_Beitrag_HVDC_Lines_final_englisch.pdf?fbclid=IwAR3ns3S66s3LdGEk83yLvUWYQI6gO9jbjykT5k5ccgkwnDTh871l4OmQOdI">je k dispozici zde</a>.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo

Německé páteřní přenosové linky by v roce 2025 uspořily přes 500 milionů eur. Zejména na redispečinku

Německo dosáhne svých klimatických cílů do roku 2030 pouze pokud „podstatně“ změní směr a vynaloží „obrovské úsilí“ do elektrifikace svého průmyslu, dopravy a vytápění. Jedním z hlavních překážek pro úspěch Energiewende je však stagnující rozvoj přenosové soustavy. Uvádí to nejnovější vydání <a href="https://www.mckinsey.de/branchen/chemie-energie-rohstoffe/energiewende-index">studie Energiewende Index</a> poradenské společnosti McKinsey. Studie je aktualizována každý půlrok, mapuje tak mimo jiné i trend vývoje sledovaných indikátorů. 
Tzv. Energiewende index, který sleduje 15 klíčových cílů transformace energetického sektoru v Německu, uvádí, že 5 z těchto cílů není v současné době realisticky dosažitelných.
Nejproblematičtějším z hlediska úspěchu transformace německé energetiky (Energiewende) se jeví cíl rozšiřování přenosové soustavy. Vzhledem k velkým zpožděním nyní německý síťový regulátor (BNetzA) oficiálně odložil termíny dokončení mnoha projektů. Zatímco v roce 2016 bylo plánováno do roku 2024 postavit ještě 7274 km nových přenosových vedení, nyní byl cíl snížen na 4578 km.
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
Tento krok potvrzuje to, co studie ukazuje již řadu let: cíle rozšiřování přenosové soustavy nelze při současném tempu realisticky dosáhnout. Teprve po roce 2025 se data dokončení blíží původním cílům. To však vyžaduje značné úsilí: jen v roce 2025 by muselo být postaveno více než 2200 km nových přenosových vedení.
Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro postup celé energetické přeměny, protože bez dostatečně rozvinuté infrastruktury nemůže být obnovitelná elektřina přenášena do míst spotřeby. Od konce roku 2016 bylo podle McKinsey postaveno pouze 164 km nových přenosových vedení. Pro splnění posunutých, pozdějších termínů dokončení bude zapotřebí do konce roku 2025 dokončit výstavbu 990 km vedení ročně, tedy šestinásobku dosavadního tempa rozšiřování. Je třeba značného úsilí a rychlého postupu s dosud nevyřízenými žádostmi.
Rovněž je nereálné dosažení cílů pro ukazatele spotřeby primární energie, počtu přihlášených elektrických vozidel, jakož nákladů na omezování výroby obnovitelných zdrojů a ceny elektřiny pro domácnosti, která je nejvyšší v celé EU a o 46 % nad jejím průměrem v unii.
<h2>Dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů není podle McKinsey nereálné</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="aligncenter wp-image-80951 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
Cíl snížení emisí skleníkových plynů (GHG) přehodnotila McKinsey z „nereálně dosažitelného cíle“ do kategorie „mírné potřeby přizpůsobení“ v důsledku úspěchů snižování  GHG v minulém roce. Podle odhadů Federální agentury pro životní prostředí se emise CO2e v Německu v roce 2019 pohybovaly okolo 805 megatun (Mt), což znamená znatelné snížení o 54 Mt za pouhý rok.
McKinsey uvádí hlavní důvod snížení emisí zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení množství elektřiny vyrobené z uhlí. Jak jsme již dříve uvedli, velký podíl na snížení emisí GHG měla <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/spotreba-energie-nemecku-klesa-zeme-se-priblizi-svemu-klimatickemu-cili-vice-nez-se-predpokladalo">klesající spotřeba primární energie, a zejména pokles exportu elektřiny</a>. Dle AGEB byly dále důvodem klesající spotřeby zvyšování energetické účinnosti, změny ve složení energetického mixu, cyklický pokles spotřeby energie v energeticky náročných odvětvích a probíhající strukturální změny tvorby HDP s rostoucím podílem méně energeticky náročného odvětví služeb.
Ke změnám ve složení energetického mixu přispěly výrazně podmínky na trhu, což zdůraznil sám německý ministr energetiky, Peter Altmaier.
<blockquote>„Letošní vývoj není způsoben vládními politikami. Nyní vidíme tržně řízené snížení [emisí GHG] v důsledku nízkých cen zemního plynu a vysokých cen emisních povolenek po reformě ETS,“ uvedl ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>4 další ukazatelé se špatným výhledem do budoucnosti</h2>
Čtyři ukazatele jsou v současné době klasifikovány jako realistické, ale hrozí jim zhoršení. Vzhledem k jasně zpřísněným cílům a strukturálním změnám na německém trhu s elektřinou je již dnes předvídatelné, že se tyto ukazatele s velkou pravděpodobností v krátkodobém až střednědobém horizontu odchýlí od cílové cesty. Patří sem ukazatele „podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie“, „dekarbonizace výroby tepla“, jakož i ukazatele „pracovní pozice v oblasti obnovitelných zdrojů energie“ a „zabezpečená výkonová rezerva“.
Podíl OZE na konečné spotřebě energie v Německu aktuálně dosahuje 16,5 %. Cíl pro rok 2020 je však 18 % a pro rok 2030 dokonce 30 %. Dle McKinsey lze cíle pro rok 2030 dosáhnout pouze tehdy, pokud se rozvoj solárních a větrných elektráren znovu urychlí a jejich instalovaný výkon bude stoupat dvakrát tak rychle, jak dosud.
Podobně je to s podílem OZE na vytápění, který aktuálně dosahuje 14,4 %. Cíl pro rok 2020 ve výši 14,4 % by sice byl překonán, oproti roku 2010 došlo však k nárůstu o pouhých 1,6 %. Aby bylo dosaženo cíle do roku 2030 ve výši 27 %, musel by se podíl OZE v odvětví vytápění nyní zvyšovat osmkrát rychleji než v minulém desetiletí.
<h2>5 ukazatelů stabilně na dobré cestě</h2>
U pěti ukazatelů se McKinsey domnívá, že dosažení cíle do roku 2030 je realistické. Tyto cíle zahrnují podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny, jakož i ukazatel, který bere v úvahu četnost výpadku dodávek energie v Německu. Nový ukazatel „Dostupný výkon pro dovoz ze sousedních zemí“ je rovněž považován za realistický. Cíle je realistické dosáhnout také ve vývoji cen průmyslové elektřiny, jakož i v nově zavedeném ukazateli „celkové náklady na energii pro domácnosti“. Ukazatel měří podíl nákladů na energii na celkovém spotřebním koši domácností.

McKinsey: Stagnující rozvoj přenosové soustavy je vážným varovným signálem pro transformaci německé energetiky

Čínská vláda bude klást důraz na novou energetickou infrastrukturu jako součást stimulační strategie na posílení své ekonomiky po jejím zpomalení. To bylo způsobeno obchodními spory a především epidemií koronaviru, ze které se nejlidnatější země světa začíná pomalu zotavovat. 
Vypuknutí epidemie a přísná opatření, která se dotkla všech sektorů ekonomiky, vedla k rozsáhlým škodám. Peking <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/03/20/china-to-focus-on-stimulating-energy-infrastructure-as-the-country-tries-to-recovers-from-covid-19s-economic-impacts/" target="_blank" rel="noopener">se nyní vydá cestou budování nových a rekonstrukcí starších infrastruktur</a>, včetně těch energetických. Dle výzkumné energetické firmy Energy Iceberg se čínská vláda ve snaze o ozdravení ekonomiky nyní zaměří především na následující:
<ul>
<li>Přenosové sítě s ultravysokým napětím (UHV)</li>
<li>Nabíjecí sítě pro elektřinou poháněná vozidla</li>
<li>Budování 5G sítí</li>
<li>Meziměstské vysokorychlostní kolejnice</li>
</ul>
Především rozvoj přenosových sítí by dle Energy Iceberg mohl vést k velkému posílení a růstu energetického průmyslu, na kterém budou významně benefitovat velcí hráči jako Siemens nebo ABB.
<h2>Šance pro OZE a elektromobilitu</h2>
Plán masivní výstavby energetické infrastruktury UHV by mohl mít také příznivý dopad na obnovitelné zdroje, vzhledem k jejím lepším schopnostem přenášet elektřinu na velké vzdálenosti.  V současnosti jsou sítě ale používány především pro přenos elektřiny z tepelných zdrojů. UHV se v Číně používá již od roku 2009 k přenosu střídavého i stejnosměrného proudu na obrovské vzdálenosti, které dělí spotřebitele od výrobních zdrojů.
Rovněž větší investice do infrastruktury pro elektromobilitu předznamenává, že sektoru se bude v budoucnu v Číně dařit. Již v roce 2018 země instalovala denně více než 1000 nabíjecích stanic pro vozy na elektrický pohon.
<h2>Růst ekonomiky v posledních letech v útlumu</h2>
Pro Čínu ale nebude návrat k rapidnímu růstu ekonomiky tak jednoduchý. Krize spojená s koronavirem byla jen další příčinou zpomalování hospodářství. Je předpokládáno, že růst HDP bude v roce 2020 dosahovat pouze 6 % (ve srovnání s roky předchozími, kdy ekonomika loni o rostla o 6-6,5 a 8 % v roce 2010). Obchodní válka se Spojenými státy zůstává nadále hlavním důvodem, proč se ekonomice daří méně ve srovnání s lety předchozími.

Čína se po zotavení ekonomiky zaměří na výstavbu energetické infrastruktury

Německo musí přepracovat svou energetickou politiku, aby se vyhnulo problémům s bezpečností dodávek a vyššími náklady na energetickou transformaci, <a href="https://www.wiwo.de/my/politik/deutschland/markus-soeder-bei-uns-dauert-alles-zu-lange/25512650.html?utm_medium=social&amp;social=twitter&amp;Echobox=1581068538#utm_medium=Social&amp;utm_source=Twitter">uvedl v rozhovoru pro list WirtschaftsWoche</a> bavorský premiér Markus Söder.
<blockquote>„Je zjevné, že současný odklon od jaderné energie a uhlí dosud není spojen s ucelenou národní energetickou koncepcí,“ uvedl Söder, předseda Křesťanské sociální unie (CSU), bavorské sesterské strany CDU kancléřky Angely Merkelové.</blockquote>
Söder nazývá německou energetickou politiku „problémovým dítětem“ a dodal, že Německo musí zajistit rychlejší schvalovací postupy pro projekty v oblasti infrastruktury, jako jsou elektrická vedení a železniční tratě, aby byla země připravena na budoucnost.
<blockquote>„Všechno nám trvá příliš dlouho. Naše procesy jsou na mezinárodní úrovni stěží konkurenceschopné,“ tvrdí Söder.</blockquote>
Příkladem takových infrastrukturních projektů jsou předpokládané dovozní terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) v severním Německu. Podle Södera je plán federální vlády na podporu jejich výstavby moudrý krok, který zemi zajistí více alternativ.
Söder podporující „zákon o modernizaci“ pro urychlení procesů varoval, že jeho prosazení nesmí vést k menší účasti veřejnosti.
<h2>Obavy o zajištění bezpečnosti dodávek na jihu Německa</h2>
Bavorsko se již delší dobu obává o zajištění bezpečnosti dodávek na jihu Německa, centru německého průmyslu, které bude po odstavení jaderného bloku Gundremmingen C na konci roku 2021 a bloků Isar 2 a Neckarwestheim 2 na konci roku 2022 s největší pravděpodobností výrazně výkonově deficitní. Jen tyto 3 jaderné zdroje znamenají pro jih Německa výrobu více než 30 TWh elektrické energie.
Pokud se k tomu přičte odklon od uhlí, jsou obavy o dodávky namístě. Výstavba páteřních linek přenosové soustavy propojujících jih Německa se severem, který disponuje výraznými výrobními kapacitami zejména v podobě větrných elektráren, totiž nebude dokončena před rokem 2025 a i to je <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/suedlink-dokonceni-paterni-linky-vedeni-nemecka-odlozeno-na-2025/">podle mnohých ambiciózní harmonogram</a>.

Bavorský premiér Söder: Německá energetická politika je „problémové dítě“

Provozovatel části německé přenosové soustavy, společnost Tennet, bude moci snížit dovozní kapacitu nového kabelového vedení Nordlink až do konce roku 2022 na nulu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-curbs-on-nordlink-to-hit-nordic-exports--statnett/1085522">Zpravodajskému serveru Montel to uvedl norský provozovatel Statnett</a>. 
Budované kabelové vedení NordLink, které propojí elektrizační soustavy Německa a Norska, by mělo zahájit komerční provoz na konci letošního roku. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu.
Omezení importní kapacity do Německa by mohla oslabit hodnotu kabelového propojení a jsou proti politickým záměrům, které vedly k rozhodnutí o vybudování kabelu, uvedl vedoucí provozu společnosti Statnett, Gunnar Lovaas.
Německá vláda navrhla minimální kapacitu 1,4GW propojení v nulové výši ve svém plánu pro implementaci nových pravidel EU. Uvádí to dopis, který Statnett zaslal norskému ministerstvu energetiky.
Nová pravidla EU, která jsou součástí <a href="https://ec.europa.eu/info/news/clean-energy-all-europeans-package-completed-good-consumers-good-growth-and-jobs-and-good-planet-2019-may-22_en">4. energetického balíčku EU</a>, stanovují podmínku poskytovat do roku 2020 70 % technických přeshraničních přenosových kapacit k dispozici pro obchod. Země, kterým hrozí nesplnění této podmínky, byly nuceny přijít s plány pro nápravu situace, nebo požádat o derogace. Německu byla udělena derogační výjimka.
Statnett odhaduje, že Německo omezí import skrze Nordlink v 15-20 % času.
<blockquote>„Ve většině případů nebudou nastávat žádné problémy. Ale je příliš brzy na to říci, jak často bude export do Německa omezován,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Norský provozovatel přenosové soustavy si byl vědom nových německých pravidel pro přidělování přeshraniční kapacity, ale byl překvapen, když se dozvěděl, že německé orgány využívají předpoklad nulové minimální přenosové kapacity nového propojení.
„Toto je nepřiměřená interpretace pravidel,“ řekl Lovaas a dodal, že je těžké identifikovat přesné důsledky, protože se jedná o nová pravidla a existuje jen malý precedens.
<h2>Problémem je německá přenosová soustava</h2>
Hlavní výzva bude nastávat v době, kdy větrné elektrárny v severním Německu budou dodávat vysoký výkon do soustavy, ale ceny zůstanou vyšší než v severských zemích, řekl Lovaas.
Německo má již v současné době problémy s přenosem výkonu ze severu země na jih vlivem nedostatečně rozvinuté přenosové soustavy. V případě vyšší ceny elektřiny v Severských zemích by se situace pro Německo ještě zhoršila dodávkou dodatečného výkonu skrze Nordlink.
<blockquote>„Hodnocení rizik je složité. Eskalujeme problém a zdůrazňujeme jeho závažnost. Doufáme, že se společností TenneT a s dalšími zúčastněnými stranami najdeme řešení, aby bylo možné kabelové vedení začít používat od prvního dne a s postupem času optimalizovat jeho využití,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Ceny elektřiny pro dodávku v příštím roce naznačují vyšší cenu elektřiny v Německu než v Norsku. Baseload kontrakt v severských zemích pro dodávku elektřiny v roce 2021 <a href="http://www.nasdaqomx.com/transactions/markets/commodities/market-prices">se aktuálně obchoduje okolo 26 EUR/MWh</a>, zatímco německý ekvivalent na burze EEX <a href="https://www.eex.com/de/marktdaten/strom/futures/phelix-de-futures">se obchoduje za cca 41 EUR/MWh</a>. Rozhodujícím faktorem však budou ceny na denním (spotovém) a vnitrodenním trhu, které reflektují aktuální nabídku a poptávku v dané obchodní zóně.
<blockquote>„Energetické toky nejsou rozhodovány futures cenami, ale spotovými a vnitrodenními cenami. Často v Německu vidíme v některých hodinách nulové nebo záporné ceny, a poté bude elektřina samozřejmě téci severně. Výzvou je, když německé ceny budou vyšší,“ uvedl Lovaas.</blockquote>
Současný stav se podobá situaci na hranici mezi západním Dánskem a Německem, kde německý provozovatel přenosové soustavy Tennet <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/omezeni-prenosu-elektriny-nemeckem-danskem-pretrvavaji-i-zasahu-evropske-komise">čelil několik let kritice za opakované blokování importu</a> v době vysoké výroby elektřiny v německých větrných elektrárnách. Tato situace byla vyřešena v roce 2018, kdy společnost Tennet <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-prinutila-tennet-navysit-prenosovou-kapacitu-nemeckem-danskem">souhlasila s uvolněním alespoň 75 % přenosové kapacity trhu</a>.

Německo bude mít možnost snížit importní kapacitu Nordlink na nulu. Důvodem jsou obavy o stabilitu soustavy

Společnost ČEPS v letošním roce zmodernizuje vedení V460 spojující rozvodny Nošovice a Albrechtice v Moravskoslezském kraji. Investiční akce, která začala 1. února a potrvá zhruba půl roku, významně zvýší přenosovou kapacitu tohoto vedení a dále posílí spolehlivost dodávek elektrické energie v regionu.
Vedení V460 o délce 16,5 km zajišťuje společně s rozvodnou Albrechtice a vedením V443 mezinárodní propojení s polskou přenosovou soustavou PSE. Jeho kompletní modernizace zahrnuje výměnu stožárů včetně základů a výměnu fázových vodičů, zemních lan a izolátorových závěsů. Realizace si vyžádá náklady ve výši přibližně 400 mil. Kč.
<blockquote>„Modernizací vedení dojde k požadovanému navýšení jeho přenosové schopnosti přibližně o polovinu, a to především z důvodu připravenosti na tranzit elektřiny. Zároveň bude vyřešena otázka končící technické životnosti tohoto vedení,“ říká Stanislav Votruba, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Správa, provoz a údržba PS.
<img class="size-full wp-image-80717" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/V460_stávající-stav-2-800x600.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1536" /></blockquote>
Rekonstrukce V460 je součástí rozsáhlého investičního programu společnosti ČEPS, jehož cílem je připravit přenosovou soustavu ČR na rostoucí nároky spojené s dynamickým vývojem energetického sektoru.
<div id="gtx-trans" style="position: absolute; left: 178px; top: 1004.63px;">
<div class="gtx-trans-icon"></div>
</div>