Rozšiřování přenosových kapacit, zvláště těch přeshraničních, je důležitým předpokladem pro další efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých evropských trhů s elektřinou. K tomu má pomoci i nové podmořské vedení mezi Německem a Norskem, které má zahájit provoz ke konci letošního roku. Vzhledem k omezením ve vlastní soustavě však Německo bude trhu garantovat pouze nepatrnou část jeho přenosové kapacity.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které ještě v letošním roce propojí přenosové soustavy Německa a Norska, bude disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. Podle norského provozovatele přenosové soustavy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090120-germany-to-cap-minimum-capacity-on-new-14-gw-norway-power-link" target="_blank" rel="noopener">bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<blockquote>„Jsme zásadně zklamaní, že minimální úroveň je takto nízká, ale toto je bohužel mimo kontrolu Statnettu. Očekáváme, že bude nabízena značně větší přenosová kapacita než tato minimální úroveň a naším cílem je pokaždé nabízet co možná největší kapacitu,“ uvedl podle serveru S&amp;P Global Gunnar Lovas, výkonný viceprezident norského provozovatele soustavy Statnett.</blockquote>
Přesto se pro norské účastníky trhu jedná o malou výhru, jelikož ještě na začátku letošního roku navrhovala německá vláda, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecko-bude-mit-moznost-snizit-dovozni-kapacitu-nordlink-nulu-duvodem-jsou-obavy-stabilitu-soustavy" target="_blank" rel="noopener">aby tamní provozovatel soustavy Tennet mohl snížit dostupnou přenosovou kapacitu vedení až na nulu</a>.
Situace by se nicméně měla postupně lepšit a minimální zaručená přenosová kapacita růst, každoročně o přibližně 11 až 12 %. V roce 2025 by tak mělo být k dispozici minimálně 58,3 %, tedy zhruba 816 MW.
Aktuálně dostupná přenosová kapacita bude rovněž po většinu doby pravděpodobně vyšší než garantované minimum, avšak přesná hodnota se bude neustále měnit dle aktuální situace.
<blockquote>„Kapacita se bude měnit ze dne na den na základě kapacitních výpočtů společností Tennet a Statnett. Pro nás je samozřejmě důležité, že je zaručena minimální přenosová kapacita pro nové kabelové vedení a víme, že je to rovněž důležité norské hráče na trhu s elektřinou,“ dodal Gunnar Lovas.</blockquote>
Kterým směrem bude elektřina nakonec převážně proudit zůstává otázkou. Zatímco v srpnu se baseload pro rok 2021 v Německu obchodoval okolo 40 EUR/MWh, v případě Skandinávie se jednalo o hodnotu o 15 až 20 EUR/MWh nižší, přičemž v posledních měsících se ceny v Norsku pohybovaly na úrovni jednotek EUR/MWh.

Přenos elektřiny

Německo po spuštění nového vedení do Norska garantuje pouze 11,7 % z jeho kapacity

V obnovitelných zdrojích řada zemí vidí budoucnost energetiky, což v posledních letech vedlo k jejich intenzivnímu rozvoji. Intermitentní zdroje však potřebují k efektivnímu provozu dostatečné vnitrostátní i přeshraniční přenosové kapacity. Přenosové sítě však často byly budováno před desítkami let pro konvenční zdroje, a nyní tak přestávají stačit aktuálním požadavkům.
Co se brzo může stát realitou i v Evropě, je už nyní realitou v USA. Vysoká vedra na západě, která vedla i k pokoření teplotního rekordu v Údolí smrti, přinesla řízený blackout pro miliony obyvatel Kalifornie. Vysoká vedra vedla extrémní poptávce po elektřině, která tak převyšovala nabídku. Kalifornie se snažila získat dostatek energie ze sousední Arizony a také ze státu Washington, nicméně i zde nebyl dostatek disponibilního výkonu.
Došlo k situaci, kdy nemohly zasáhnout ve větším měřítku ani solární a větrné zdroje, protože bylo zataženo a téměř bezvětří. Kalifornská přenosová síť tedy začala s částečným odpojováním spotřebitelů, aby předešla horším problémům a zhroucením celé sítě.
Podobné výkyvy počasí lze vzhledem ke klimatickým změnám očekávat častěji. Jak ve svém článku <a href="https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2020-08-27/california-blackouts-climate-change-is-outpacing-the-power-grid">uvádí server</a> Bloomberg, obnovitelné zdroje sice mají v této oblasti pomoci, ovšem k jejich ještě masivnějšímu nasazení bude potřeba i nemalých investic do přenosových a distribučních soustav, které jsou budovány s výhledem na desítky let a proto současné sítě ani nemohly počítat s tak rapidní proměnou výrobní struktury.
Profesor Mikhail Chester, z arizonské univerzity, <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0301421518308590">poukázal</a> také na fakt, že americká elektrizační síť byla stavěna na průměrné teploty a environmentální podmínky tehdejší doby. S rostoucí průměrnou teplotou bude dle jeho studie častěji docházet k přehřívání různých komponent a ke snížení jejich funkčnosti. Na modelovém příkladu došli k závěru, že oteplení o 1°C přinese u klíčových komponent přenosové soustavy až 3x vyšší pravděpodobnost poruchy a pravděpodobnost řetězového výpadku může být až 30x vyšší. Sám Chester přiznává, že jednoduché řešení problému v současnosti není známo.
Vysoké investice do přenosových soustav budou nezbytné i v Evropě. Podle studie asociace jejich provozovatelů si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/studie-naplneni-zelene-dohody-si-roku-2040-vyzada-93-gw-novych-preshranicnich-prenosovych-kapacit" target="_blank" rel="noopener">vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW</a>.

Energetika v zahraničí

Přenosové sítě nestíhají přechod na vysoký podíl obnovitelných zdrojů a extrémní počasí

Dostatečné přenosové kapacity pro přeshraniční obchodování s elektřinou jsou jedním ze důležitých pilířů pro intenzivní využívání obnovitelných zdrojů,a navyšování jejich podílu v elektroenergetickém mixu. Podle nové studie asociace provozovatelů evropských přenosových soustav si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW.
Evropa sice v současné době tvoří největší synchronní přenosovou soustavu na světě, přenosové kapacity přeshraničních vedení mezi jednotlivými zeměmi však často nestačí potřebám trhu. Další rozšiřování možností přeshraničního obchodování je rovněž důležitým předpokladem pro intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
V době vhodných podmínek pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dochází zejména v případě vysokého zastoupení větrných elektráren k poklesu cen elektrické energie, jelikož není možné výrobu efektivně vyvést. Nízké ceny jsou sice pozitivní pro domácnosti a průmysl, avšak z pohledu výstavby zdrojů bez zaručené výkupní ceny nejsou pro investory atraktivní.
Rovněž při nemožnosti přenést veškerý maximální výkon může docházet k omezování výroby obnovitelných zdrojů. Efektivnímu rozvoji přenosových soustav a jejich propojování je tak z mnoha důvodů věnována velká pozornost.
Potřeby pro přiblížení se klimatické neutralitě a dosažení klimatických cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu v nové studii <a href="https://www.entsoe.eu/news/2020/08/10/93gw-of-additional-solutions-for-cross-border-electricity-exchange-needed-by-2040-to-achieve-the-eu-green-deal/" target="_blank" rel="noopener">hodnotí i asociace evropských provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a>. Podle studie bude nutné kromě plánovaných projektů do roku 2025 o celkové přenosové kapacitě 35 GW realizovat řadu dalších. Do roku 2030 by se mělo jednat o 50 GW na 40 různých hranicích, do roku 2040 následně o dalších 43 GW na více než 55 hranicích.
Kromě vyšší výroby obnovitelných zdrojů díky nižšímu omezování jejich produkce a ušetřených emisí poklesne také cenový rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Do roku 2040 by tak roční objem přeshraničních toků elektřiny měl vzrůst o 467 TWh.
Dodatečné investice by také měly umožnit snížení nákladů na výrobu elektřiny o 4 miliardy eur ročně mezi lety 2025 a 2030 a 10 miliard eur ročně mezi lety 2025 a 2040. Celkové potřebné investice asociace vyčíslila na 45 miliard eur.
Kromě navýšení přenosových kapacit bude nutné posoudit i další možná řešení, například v podobě akumulace energie, hybridní offshore infrastruktury, chytrých sítí či P2X technologií. V rámci zpracovávání desetiletého plánu rozvoje soustav (TYNDP) ENTSO-E provede analýzu nákladů a přínosů u 171 projektů přenosu či akumulace elektřiny a posoudí jejich potenciální přínos pro naplnění potřeb přenosových soustav.
Současné projekty ve fázi příprav či rozvoje podle asociace řeší pouze 43 GW z potřebných 93 GW. Výsledky studie mají přispět k rozvoji nových projektů, které budou sloužit k řešení nově identifikovaných potřeb.

Studie: Naplnění Zelené dohody si do roku 2040 vyžádá 93 GW nových přeshraničních přenosových kapacit

Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a.s. navrhuje od roku 2021 umožnit bateriovým systémům samostatné poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR). <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-novem-navrhu-pravidel-otevira-bateriim-cely-trh-podpurnymi-sluzbami" target="_blank" rel="noopener">Doteď mohly velké baterie poskytovat SVR pouze jako součást tzv. fiktivního bloku</a> tvořeného s turbogenerátorem v parních elektrárnách či teplárnách. 
<a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/ceps-zahajila-konzultacni-proces-k-upravam-kodexu-ps" target="_blank" rel="noopener">ČEPS, a.s. minulý týden informovala o zahájení konzultačního procesu k úpravám Pravidel provozování přenosové soustavy (tzv. Kodex PS)</a>. Jak uvedla společnost v tiskové zprávě, cílem úprav je umožnit širší uplatnění nových technologií a rozšířit portfolio dodavatelů na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR). Provozovatel přenosové soustavy tyto změny navrhuje od 1. 1. 2021.
Nejvýznamnějšími změnami, které by měly vést k odbourání bariér pro poskytování SVR samostatně pomocí bateriových úložišť, jsou rozšíření možností integrovaného agregátora či snížení kodexových minim pro poskytování SVR.
<blockquote>„Tyto změny, které přispějí k rozšíření portfolia dodavatelů s pozitivním dopadem na spotřebitele, navrhujeme od 1. ledna 2021. Současně jsou v Kodexu PS připraveny změny na zavedení standardních produktů SVR pro přeshraniční sdílení regulační energie v průběhu roku 2022,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink.</blockquote>
Bateriové systémy pro akumulaci energie (BSAE) budou moci poskytovat SVR jako součást tzv. agregačního bloku, který nahrazuje dříve používané termíny fiktivní a obchodní blok. Podle Kodexu PS je agregační blok soubor energetických zařízení sdružených pro účely poskytování zálohy do jednoho celku.
Aby bylo zajištěno bezproblémové poskytování SVR pomocí bateriových úložišť, bude muset každý poskytovatel zajistit, aby SVR z jeho jednotek nebo skupin poskytujících tyto zálohy s omezenými zásobníky energie byly během normálního stavu nepřetržitě dostupné. Pro tyto účely bude muset poskytovatel zajistit tzv. nabíjecí strategii, kterou následně posoudí ČEPS, a.s.
<blockquote>„Nabíjecí strategie musí být zajištěna s využitím konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení. Tyto zdroje musí být prokazatelně schopny zajistit nepřetržité nabíjení / vybíjení BSAE v normálním stavu. V nabíjecí strategii musí být zajištěna koordinace rampování změn výkonu BSAE a konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení,“ uvádí upravený Kodex PS.</blockquote>

Energetika v ČR

ČEPS vyslyšela volání trhu a zavádí pro baterie možnost samostatného poskytování podpůrných služeb

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

Německo

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.
<a href="https://www.nationalgrid.com/national-grid-starts-construction-viking-link-worlds-longest-electricity-interconnector" target="_blank" rel="noopener">Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze</a>. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.
Přístupová cesta, která má následně umožnit přístup stavební technice a dopravu materiálu pro výstavbu měnírny, by měla být dokončena do 9 měsíců.
<blockquote>„Již jsme dokončili počáteční přípravné stavební práce zahrnující archeologické a ekologické průzkumy, stejně jako vodárenské studie, ale toto je pro projekt klíčový milník ve výstavbě. Vedení Viking bude hrát životně důležitou roli při dekarbonizaci dodávek elektřiny ve Spojeném království až na soustavu s čistými nulovými uhlíkovými emisemi. Umožní přístup k čistší, zelenější dodávce elektřiny, což spotřebitelům přinese bezpečnější a dostupnější energii,“ uvedl Mike Elmer, ředitel projektu Viking Link u společnosti National Grid Ventures.</blockquote>
Po dokončení, které je plánováno na konec roku 2023, má vedení za 2 miliardy EUR zajistit dostatečnou kapacitu pro dodávku elektřiny jeden a půl milionu britských domácností. Do roku 2030 by přitom mělo 90 % elektřiny importované skrz přeshraniční vedení společnosti National Grid pocházet z obnovitelných zdrojů.

Britský provozovatel soustavy zahájil výstavbu nejdelšího podmořského vedení na světě

Provozovatelé přenosové a distribučních sítí, společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce, dokončili projekt „Rozšíření modelu elektrizační soustavy v dispečerském řídicím systému o část distribuční sítě se jmenovitým napětím 110 kV“. Nový model poskytne dispečerům ČEPS detailnější přehled o elektrizační soustavě a zefektivní spolupráci s dispečinky provozovatelů distribučních sítí.  
Rozšířený model zvyšuje přesnost síťových výpočtů a pomáhá optimalizovat provoz přenosové soustavy na rozhraní s distribučními soustavami. Pro vlastní realizaci bylo nutné domluvit a zajistit online výměnu dat mezi společností ČEPS a provozovateli distribučních soustav na úrovni řídicích systémů a dále pravidelnou výměnu strukturálních dat.
„Rozšířený model využíváme v operativním řízení i v přípravě provozu pro zlepšení koordinace mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami. Umožňuje například použití komplexních algoritmů pro koordinaci regulace napětí na rozhraní přenosové a distribuční soustavy, které nově zohledňují stav v celé distribuční oblasti, a ne jen stav v předacích místech,“ řekl ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.
„Jako provozovatel více než 10 tisíc km vedení velmi vysokého napětí vnímáme potřebu stále efektivnějšího řízení a koordinace provozu přenosové a distribuční soustavy. Nový rozšířený model umožní efektivnější řízení elektrizační soustavy v časech rostoucích požadavků zákazníků na připojování nových decentrálních zdrojů a rozšiřování elektromobility,“ nabízí pohled největšího provozovatele tuzemské distribuční sítě Radim Černý, ředitel úseku Provoz a řízení distribuční soustavy společnosti ČEZ Distribuce.
„Rozšířený model elektrizační soustavy pomohl zavést jednoznačnost značení objektů připojených do elektrizační soustavy na úrovni přenosové soustavy a sítě 110 kV v celé České republice. Vzájemným předáváním dat se společností ČEPS jsme získali informace o aktuálních poměrech v přenosové soustavě, které jsou potřebné pro dispečerské řízení. Díky sdílení dat v reálném čase jsme také mohli zavést nový způsob provozování sítě 110 kV, což nám umožnilo ještě více zlepšit zajištěnost napájení našich odběratelů,“ uvedl Petr Vaculík, vedoucí Dispečerského řízení sítí společnosti E.ON Distribuce.
„Výměnu online informací na úrovní operativního řízení a strukturálních dat jsme uvítali, protože ve svém důsledku umožňuje zvýšit spolehlivost dodávek elektřiny nejen v našem pražském regionu, ale i v celé České republice. Tato pokročilejší výměna dat navazuje na již zprovozněnou komunikaci EVS, Energetický výstražný systém, v operativním řízení, kdy naopak dispečink ČEPS online informuje dispečinky PDS ve zjednodušené formě o událostech v přenosové soustavě a naši dispečeři mohou v předstihu přijímat příslušná opatření,“ prohlásil Jiří Hradecký, vedoucí sekce Řízení sítí PREdistribuce, a. s.
Rozšíření modelu naplňuje požadavky evropské energetické legislativy, zejm. nařízení Komise (EU) 2017/1485 (SOGL).

Model elektrizační soustavy ČR byl rozšířen o sítě 110 kV

I letos společnost ČEPS připravuje pro studenty vysokých škol bohatý týdenní vzdělávací program. Během přednášek, exkurzí a praktických workshopů si účastníci vyzkoušejí, jaké to je být součástí firmy, která provozuje českou elektroenergetickou přenosovou soustavu. Do programu se zájemci mohou hlásit do 15. 7. 2020. Letní škola proběhne od 31. 8. do 4. 9. 2020.
Podívejte se, jak probíhal minulý ročník:
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/YI7F0VkklPU" width="800" height="480" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
Máte o Letní školu ČEPS zájem? Neváhejte a pošlete svůj životopis na <a href="mailto:kariera@ceps.cz">kariera@ceps.cz</a>.
Co vás letos čeká? Dozvíte se nejen podrobné informace o fungování elektroenergetické přenosové soustavy, trendech v české i evropské energetice a dalších aktuálních tématech.
<figure id="attachment_85615" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-85615" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-800x533.jpg 800w" alt="Letní škola ČEPS" width="1400" height="933" /><figcaption class="wp-caption-text">Letní škola ČEPS</figcaption></figure>
Nahlédnete také na místa, kam byste se jinak nedostali – na dispečerský sál nebo do rozvodny v Hradci u Kadaně. Vyzkoušíte si assessment centrum a workshopy, užijete si volnočasový program a budete mít dostatek času na neformální seznámení s profesionály v oboru.
<blockquote>„Letní škola ČEPS je skvělá příležitost, jak získat představu o tom, co obnáší provoz přenosové soustavy a jak vypadá běžný chod společnosti. Navázání cenných kontaktů s předními odborníky v energetice je navíc výborným způsobem, jak nastartovat kariéru. Ceníme si zájmu a vědomostí mladých lidí a program každoročně vylepšujeme ve spolupráci s kolegy napříč celou firmou tak, aby pro ně byl co nejvíc smysluplný a odnášeli si z něj přínosné informace a zkušenosti,“ říká Diana Procházková, ředitelka sekce HR a korporátní služby společnosti ČEPS.</blockquote>
Letos proběhne již devátý ročník Letní školy. Společnost ČEPS dlouhodobě spolupracuje se základními, středními i vysokými školami a studentům a absolventům nabízí mimo jiné i soutěž o nejlepší diplomovou práci roku, stáže a stipendia. Více na: <a href="https://www.ceps.cz/cs/pro-studenty-a-absolventy">https://www.ceps.cz/cs/pro-studenty-a-absolventy</a>

ČEPS otevírá studentům své brány: přihlašování do Letní školy je v plném proudu

Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.
Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.
Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.
Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.
V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.
<blockquote>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens</a>

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Provozovatel české přenosové soustavy, společnost ČEPS, má v plánu od roku 2025 umožnit českým výrobcům elektřiny účast v polských kapacitních aukcích. Aukce pro zajištění výkonu na rok 2025 má proběhnout již na konci tohoto roku.
Polský kapacitní mechanismus, který byl schválen Evropskou komisí v roce 2018, se má v první možný okamžik, tedy od roku 2025, otevřít i pro české subjekty. ČEPS společně s polským provozovatelem přenosové soustavy nyní vyjednávají o smlouvě, jejíž principy pak budou implementovány do národních pravidel (smlouvy) českého poskytovatele kapacity.
Zúčastnit se kromě výrobců elektřiny z České republiky i zájemci ze Slovenska, z německé přenosové soustavy 50Hertz, Švédska a Litvy. Maximální množství výkonu poptávaného z jednotlivých zón se bude vždy odvíjet od přenosové kapacity na hranicích s konkrétní zónou. Přesné hodnoty budou ze strany polského provozovatele přenosové soustavy zveřejněny ve třetím čtvrtletí tohoto roku.
Účastnit se budou moci zdroje o výkonu 2 MW a připuštěny budou i jednotky odezvy na straně spotřeby. Rolí společnosti ČEPS spolu s ostatními provozovateli přenosových soustav z tzv. synchronního profilu (SEPS a 50Hertz), bude především garance pravdivosti informací, předávání dat pro vyhodnocení účasti a spolupráce při ověřování způsobilosti a připravenosti českých účastníků.
Schéma kapacitního mechanismu bylo v Polsku schváleno zákonem již v lednu roku 2018 a o měsíc později bylo schváleno Evropskou komisí, která posuzovala, zda je navržené schéma v souladu s pravidly pro veřejnou podporu.
V České republice není kapacitní mechanismus zavedený a zatím se o něm nevedou ani vážnější debaty.