Stovky škol čeká rekonstrukce, musí dát ale pozor, jak vyřešit větrání. Zateplení může vzduch i zhoršit

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov, která povede k rozsáhlým renovacím veřejných i soukromých budov, může zlepšit i vnitřní prostředí, zejména z pohledu vlhkosti a plísní.  Někteří odborníci se ale obávají, že budovy naopak nebudou „dýchat“. Ve školách je přitom už dnes kvalita vzduchu na pováženou, zejména na prvním stupni.

Podle studie americké výzkumné instituce RAND Corporation české děti přijdou ročně kvůli nadměrné vlhkosti a plísním v interiérech o přibližně 13 tisíc školních dní. Trápí je astma, atopické dermatitidy a infekce horních cest dýchacích. Ze studie také vyplývá, že každé čtvrté dítě v Česku je ve vnitřních prostorech vystaveno alespoň jednomu ukazateli špatného ovzduší, jako jsou vlhkost, plísně nebo znečištění vzduchu.

Odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nicméně situací nejsou výrazně znepokojeni.

Za posledních dvacet let v rámci výzkumné činnosti měřili až ve 250 třídách různých škol. „Z měření vyplynulo, že ve srovnání s požadovanými limity a mezinárodními standardy jsme na tom průměrně, extrémy byly zaznamenány zřídka. Výsledky jak z mateřských, tak základních škol byly zohledněny, když se loni začala připravovat novela vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností,“ říká Lenka Prokšová Zuská z Centra hygieny práce a pracovního lékařství v SZÚ.

Nedávno novelizovaná vyhláška zavádí například povinné měření kvality vzduchu ve třídách. Ve vnitřních prostorech se typicky sleduje oxid uhličitý, který každý z nás vydechuje, plynné škodliviny, prašnost nebo i organické těkavé látky.

Obecní škola. Foto: Kateřina Hefler

Otevřít okna, snížit počet žáků

Podle expertky jsou negativní vlivy ve vnitřním prostředí akutní, pokud není uvnitř škol dostatečně větráno a nedochází k dostatečně výměně vzduchu, zejména v učebnách. Frekvenci větrání by proto měli sledovat hlavně učitelé, nebo obecně školský personál.

„Třída od třídy se liší, ale méně příznivě jednoznačně vycházejí výsledky na prvním stupni, kdy se nepřechází v rámci výuky do jiných učeben, tedy se po celou dobu zůstává v tak zvané kmenové třídě. Objem vzduchu se také rychle vyčerpá, pokud jsou třídy předimenzované počty žáků, pak musí být frekvence větrání vyšší, zdůrazňuje Prokšová Zuská.

Podle Jana Davida, pediatra a odborného asistenta 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy hraje vnitřní prostředí pro zdraví dětí významnou roli, zejména když v daných prostorech tráví hodně času. „Děti jsou na vnější vlivy ze své podstaty mnohem citlivější. Při pravidelném pobytu v budovách s nedostatečnou izolací nebo možností větrání, například ve vybraných školách, pozorujeme u dětí vyšší výskyt respiračních obtíží a rozšíření alergických onemocnění. Řešení těchto problémů prostřednictvím rekonstrukcí může výrazně přispět k celkovému zlepšení zdravotního stavu a studijních výsledků žáků, snížení jejich absence a zlepšení studijního prostředí,“ domnívá se David.

Například ředitel ZŠ Český Dub Jan Goll by proto rekonstrukci uvítal. „V současnosti se potýkáme s únikem energií a absence řádné izolace fasády i nemožnost častého větrání výrazně ovlivňují komfort a hygienické podmínky během vyučovacích hodin. (…) Ačkoli jsme neobdrželi žádné stížnosti, nemám pochyb o tom, že současný stav našich budov do jisté míry ovlivňuje pohodu a soustředění našich studentů,“ říká Goll. Kvalitu ovzduší v tuto chvíli ale ve třídách neměří.

Zateplit a více větrat

Prokšová Zuská je nicméně přesvědčena, že i rekonstrukce představují riziko. Když se totiž mění okna a zateplují fasády, aby budova těsnila, rostou podle její zkušenosti následně i koncentrace CO2, ale i další škodliviny například vlhkost nebo chemické látky.

„Součástí takových projektů by mělo být nucené větrání čili řešit výměnu vzduchu strojově, nucenými ventilačními systémy. Tím, že utěsníme vnitřní prostor, zamezíme přirozené výměně vzduchu skrz infiltraci a kvalita vnitřního prostředí se tak obvykle zhorší, pokud nepřizpůsobíme i své chování uvnitř budov. Stejně tak má negativní vliv i snaha uspořit peníze za teplo, protože to rovněž vede k nižší frekvenci větrání,“ domnívá se. Dodává, že v budovách se budou vedle detektorů vlhkosti a teploty vzduchu postupně instalovat i detektory pro měření koncentrace CO2. Pro tyto parametry se ale ještě budou muset nastavit požadavky a pravidla.

K řízenému větrání se přiklání i Michal Čejka konzultant pro úspory energií ve společnosti Centrum pasivního domu. „Správně provedená renovace školních budov zahrnuje také instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla, které ve třídách zajistí stálý přívod čerstvého vzduchu předehřátého na příjemnou teplotu. V kvalitně izolovaných a správně větraných budovách je proto zdravé a příjemné vnitřní prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví dýchacích cest dětí i na celkovou pohodu ve škole. Potřeba energie na vytápění a chlazení zůstává přitom velmi nízká,“ říká Čejka.

Těkavé látky i azbest

Další problémem může podle Prokšové Zuské ze SZÚ být „technologická nekázeň“. Například když někdo v interiéru použije barvy určené pro nátěr exteriérů. Jak jsme v Ekonews již popsali, problémem jsou ve vnitřních prostorách i podlahové krytiny, zejména ty z PVC, které obsahují škodlivé změkčovače, co jsou látky, které se z materiálu postupně uvolňují. „Co se podlah týče, do škol by neměly být instalovány materiály, které nemají atesty, což začíná fungovat,“ konstatuje expertka SZÚ.

Škol se také týká další palčivý problém, kterým je karcinogenní azbest. Jde o nehořlavý minerál, který se ve stavebnictví hojně používal v 70. a 80. letech a dnes je složité se ho ekologicky zbavovat. „Azbest, pokud je latentní zdroj, tak nepředstavuje problém, ale stává se jím, když se neodborně provádí renovace. Doporučením je udělat sondy od odborné firmy před rekonstrukcí tam, kde si nejsme materiálovým složením jistí a azbest by se zde mohl v konstrukční vrstvě nacházet,“ zdůrazňuje Prokšová Zuská.

Krajské hygienické stanice se azbestem ve školách zabývaly v minulosti v několika vlnách. V roce 2011 až 2012 provedly celostátní šetření. Prostřednictvím České školní inspekce byli dotazníkovou metodou osloveni ředitelé škol a školských zařízení zapsaných do školského rejstříku. Krajské hygienické stanice následně provedly došetření poskytnutých údajů a k měření bylo vybráno 251 škol a školských zařízení. Nadlimitní nález azbestových vláken byl nalezen pouze v jedné mateřské škole. „Zde byla bezodkladně přijata příslušná nápravná opatření, tj. v zařízení byl odbornou firmou proveden generální úklid, veškeré prostory byly vymalovány,“ napsal tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

U plánovaných rekonstrukcí škol a školských zařízení s přítomností azbestu podle něj požaduje krajská hygienická stanice doložení nápravných opatření včetně provedení kontrolního měření po dokončení rekonstrukce a provedeném úklidu. „V souvislosti s plněním pokynu hlavního hygienika ČR byly s tímto preventivním postupem seznámeny školy, odbory školství krajských úřadů a zřizovatelé,“ dodává Jakob s tím, že poslední monitoring proběhl v roce 2022, a to ve dvou desítkách škol, přičemž azbestová vlákna byla zjištěna ve třech objektech. Limity však překročeny nebyly. Jak to v Česku s kontrolou sanací a demolic vypadá jsme popsali na Ekonews například zde.

Finální hlasování zemí EU o směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), se uskuteční koncem února 2024. V případě, že bude směrnice schválena, bude stanoven akční plán renovací. Pro Česko to může znamenat, že bude muset do roku 2030 zrenovovat 16 procent nebytových budov s těmi nejhoršími parametry včetně škol či nemocnic. Do roku 2033 bude nutno zrenovovat až 26 procent budov.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.