Evropská komise spustila nový inovační fond, který v průběhu následující dekády nabídne zhruba 10 miliard EUR na investice do inovativních nízkouhlíkových technologií. Prostředky na financování fondu budou získávány skrz prodej emisních povolenek.
Přechod na nízkoemisní hospodářství je jedním z cílů Evropské unie, který se v posledních letech dostává do popředí. Další navyšování podílu obnovitelných zdrojů a zejména rozvoj akumulace energie si vyžádají značné investice, přičemž finanční prostředky nabídne skrz tzv. inovační fond i Evropská komise.
V rámci nového fondu, <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_1266" target="_blank" rel="noopener">který spustila Evropská komise v minulém týdnu zahájením první výzvy pro podání nabídek</a>, bude financována demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Z fondu tak získají prostředky přelomové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, energeticky náročných průmyslových odvětví, akumulace energie či zachytávání, využívání a ukládání oxidu uhličitého.
<blockquote>„Tato výzva pro projekty přichází ve správný čas. EU investuje 1 miliardu EUR ve slibné projekty, který jsou připraveny pro vstup na trh, jako například čistý vodík či jiná řešení pro energeticky náročná odvětví jako výroba oceli, cementu či chemikálií. Také podpoříme akumulaci energie, síťová řešení a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tyto rozsáhlé investice pomohou restartovat hospodářství EU,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Finanční prostředky pro potřeby fondu bude Evropská komise získávat prodejem emisních povolenek, kterých do roku 2030 prodá 450 milionů. Při současných a očekávaných cenách by tyto povolenky měly snadno pokrýt potřebné investice, kdy Komise plánuje každý rok nabídnout na 1 miliardu EUR, a to do roku 2030.
<h2>První projekty by mohly být známy v příštím roce</h2>
Úspěšné projekty budou moct z fondu obdržet prostředky ve výši až 60 % dodatečných investičních a provozních nákladů, které musí vynaložit oproti současným technologiím, a to po dobu až 10 let.
V rámci první výzvy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/070620-energy-transition-lockdown-recovery-hydrogen-opec-gas-steel" target="_blank" rel="noopener">se mohou ucházet pouze nové projekty</a>, které ještě nebyly realizovány, s celkovými investičními náklady přesahujícími 7,5 milionu EUR. Do fondu se mohou zapojit projekty ze zemí EU, Islandu nebo Norska. Do fondu tak není zapojeno Švýcarsko, jehož emisní systém je pouze napojen na evropský EU ETS, Spojené království se bude moct zapojit pouze v případě, že se na své účasti dohodne s Evropskou unií v rámci vyjednávání o vztazích po Brexitu.
Developeři nyní mají čas přihlásit své projekty do 29. října, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být známo, které z nich postoupí do další fáze.

Evropská Unie

Evropská komise spouští inovační fond, celkově nabídne 10 miliard EUR na čisté technologie

S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

Teplárenství

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Novým předsedou Asociace provozovatelů energetických služeb (APES) je Miroslav Marada (54) z firmy ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Nahradil Ivo Slavotínka. Dalšími členy nově zvolené rady asociace jsou místopředsedové Martin Hvozda ze společnosti MVV Energie CZ a Libor Prouza z poradenské firmy LOYD GROUP. Pětičlenný tým doplňují Jaroslav Maroušek z SEVEn, The Energy Efficiency Center a Eduard Paulík ze společnosti D-energy. Rada byla zvolena na tři roky. Asociace to oznámila ČTK.
Marada vystudoval obor jaderné elektrárny a zařízení na Moskevském energetickém institutu. Na začátku své profesní kariéry se věnoval jaderné energetice, nejprve jako operátor reaktoru v elektrárně Dukovany a poté v elektrárně Temelín jako směnový inženýr spouštění generálního dodavatele technologie Škoda Praha.
Energeticky úspornými projekty se začal zabývat ve společnosti MVV Energie, kde mezi lety 2000 až 2005 pracoval v divizi energetických služeb. Následně přešel do společnosti ENESA, která se na poskytování energetických služeb specializuje. Aktuálně je ředitelem pro strategii a rozvoj společnosti.
<blockquote>&#8222;APES je respektovaná organizace. Její hlas má svoji váhu při jednáních o vytváření a formování prostředí příznivého pro další zvyšování energetické účinnosti v budovách a technologických provozech. Nová rada bude proto klást na své členy ještě vyšší nároky v oblasti dodržování etických norem regulujících trh energetických služeb, jak je definuje zákon o hospodaření energií. Každá společnost, která je připravena tyto normy v zájmu dalšího rozvoje tohoto trhu dodržovat, bude v APES vítána,&#8220; uvedl Marada.</blockquote>
APES byla založena v roce 2010. Sdružuje nejvýznamnější hráče v energetických úsporách se zaručeným výsledkem, ať už jde o poskytovatele těchto služeb, odborné poradce, až po dodavatele technologií, specializované právní kanceláře a zástupce akademické sféry. Má 25 členů. Cílem asociace je přispívat k rozvoji energetických služeb, jako metodě doporučované Evropským parlamentem ke snižování energetické náročnosti budov a k určování a slaďování standardů energetických služeb v ČR i zahraničí.
<blockquote>&#8222;Pro nastartování ekonomiky po koronavirové krizi budou klíčové finance a pracovní příležitosti. Oboje energeticky úsporné projekty nabízí. APES se také podílí na vzniku investiční platformy iniciované Evropskou investiční bankou a podporovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Platforma by kromě výhodnějšího financování realizace energeticky úsporných projektů měla zjednodušit i proces přípravy projektů zvyšujících energetickou účinnost,&#8220; dodal výkonný ředitel asociace Radim Kohoutek.</blockquote>

Energetika v ČR

Novým předsedou asociace energetických služeb je Miroslav Marada

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo Strategické prohlášení / Dobrovolnou dohodu v oblasti dosahování energetické efektivity. K uvedené dohodě se mohou dle MPO připojit subjekty napříč podnikatelským sektorem, které chtějí přispět k naplnění cílů v oblasti zvyšování energetické účinnosti. <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/navrh-vnitrostatniho-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu-ceske-republiky--243377/" target="_blank" rel="noopener">Podle návrhu Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) </a>by měly dobrovolné dohody přinést do roku 2030 až 23,2 PJ/rok nových úspor energie.
Uvedené dobrovolné dohody, <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/spolecnosti--ktere-pusobi-na-trhu-s-energii--mohou-prispet-ke-zlepseni-klimatu--uzavrit-dohody-o-energeticke-efektivite--252949/" target="_blank" rel="noopener">které mohou s MPO jakožto regulujícím subjektem uzavřít společnosti aktivní na trhu s energií</a>, připravilo MPO ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Českým plynárenským svazem a Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností.
<blockquote>„Pouze společné úsilí státu, subjektů na trhu s energetickými službami a dalších podniků pomůže zvyšovat energetickou účinnost, aniž by to významněji dopadlo na konečné spotřebitele energie. Rád bych tak vyzval nejen energetické distribuční a obchodní společnosti, ale všechny společensky odpovědně smýšlející podnikatele, aby se ke strategickému prohlášení připojily. A ochotu podílet se na udržitelné spotřebě energie a zvyšování energetické účinnosti deklarovaly konkrétní dohodou, kterou s MPO uzavřou,“ řekl vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček</blockquote>
MPO připomnělo, že Česká republika má v letech 2021 až 2030 s ohledem na změny klimatu a nutnost snižovat emise skleníkových plynů každý rok uspořit 0,8 % z konečné spotřeby energie. V absolutních hodnotách to znamená nové roční úspory ve výši 8,4 PJ/rok a celkové nové úspory do roku 2030 ve výši 84 PJ/rok.
<figure id="attachment_81464" class="wp-caption aligncenter" style="width: 915px;"><img class="size-full wp-image-81464" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory.jpg 915w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-512x304.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-768x457.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-235x141.jpg 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-725x431.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-800x476.jpg 800w" alt="Stanovení kumulovaného závazku ČR dle čl. 7 pro období 2021-2030 (v PJ). Zdroj: NKEP" width="915" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Stanovení kumulovaného závazku ČR dle čl. 7 pro období 2021-2030 (v PJ). Zdroj: NKEP</figcaption></figure>
Jedním z hlavních opatření pro dosažení tohoto cíle mají být právě dobrovolné dohody, které mají podle NKEP přinést do roku 2030 nové úspory ve výši 23,2 PJ/rok. Podle NKEP se přitom jedná o teoretický potenciál deklarovaný zástupci dotčených subjektů (distribučních společností a obchodníků s energií v oblasti plynárenství, elektroenergetiky a teplárenství) jako dosažitelný. Předpokladem pro jeho využití je zapojení většiny významných subjektů na trhu do tohoto schématu.
<blockquote>„Dohody je možné uzavírat ihned. Stačí se seznámit s její vzorovou podobou na webu www.mpo.cz a obrátit se na náš resort s představou, v jaké podobě by ji společnost chtěla uzavřít. Po shodě nad konkrétním zněním může být uzavřena takřka obratem,“ dodal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.</blockquote>

Úspory energie

Firmy mohou uzavírat se státem dohody o energetické efektivitě. Mají přispět ke snížení spotřeby energie o 23 PJ/rok

Evropská investiční banka schválila financování projektů čisté energetiky, udržitelné dopravy a dalších oblastí ve výši 4,9 miliardy EUR. Z tohoto balíčku půjde 1 miliarda EUR například na fotovoltaické elektrárny ve Španělsku či další obnovitelné zdroje v Rakousku a Itálii. Další téměř 1 miiarda EUR banka půjčí na projekty udržitelné dopravy v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku.
Rada Evropské investiční banky (EIB) se <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-043-eib-backs-eur-4-9-billion-clean-energy-sustainable-transport-agriculture-and-housing-investment">minulý týden na zasedání v Lucembursku dohodla</a> na podpoře financování ve výši 4,9 miliardy EUR (zhruba 120 miliard Kč). EIB schválila nové investice nejen v Evropě ale i v ostatních částech světa s cílem rozvíjet čistou energetiku, udržitelnou dopravu a další.
1 miliarda EUR (25 miliard Kč) půjde na <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/evropska-investicni-banka-nerozhodla-konci-financovani-fosilnich-paliv">investice do čisté energetiky</a> v celé Evropě a také střední Asii. Podpora se týká 18 nových fotovoltaických projektů ve středním Španělsku a projektů obnovitelných zdrojů energie v Rakousku a Itálii. Dále pak banka podpoří novou infrastrukturu v Nizozemsku potřebnou k přenosu elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami v Severním moři.
EIB rovněž podpoří nový investiční program, jehož cílem je snížit spotřebu energie v systémech dálkového vytápění v Uzbekistánu.
<blockquote>„Nové úvěry podpoří opatření v oblasti klimatu se společnostmi v Bulharsku, Itálii, Rumunsku a Španělsku. Dále zlepší přístup k financím pro energetické, turistické a vzdělávací společnosti v Srbsku, pomohou expanzi zemědělským firmám v Rumunsku a podpoří investice oběhového hospodářství ve Španělsku,“ uvedla EIB ve svém prohlášení.</blockquote>
Nové investice ve výši 983 milionů EUR půjdou také na <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/eib-podpori-nakup-autobusu-elektrinu-plyn-ve-spanelsku">projekty udržitelné dopravy</a>. Ty zahrnují modernizaci městských a regionálních železničních spojení v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku. Dále pak podpoří projekty rozšíření kapacity námořní a železniční nákladní dopravy na trasách napříč Evropou.
<h2>Poprvé bez Spojeného království</h2>
Zasedání EIB bylo prvním bez zástupců Spojeného království poté, co země k 31. lednu opustila Evropskou unii. Den před zasedáním rady EIB se konala diskuze se zástupci 116 zúčastněných stran o opatřeních v oblasti změny klimatu, dopadu rozvoje, transparentnosti a boji proti korupci.
Zdroj úvodní fotografie: EIB

Životní prostředí

Evropská investiční banka dá na projekty čisté energetiky miliardu EUR

Sklo je nenahraditelnou složkou většiny staveb. Způsob jeho výroby je nyní klíčovou částí řešení, jak dlouhodobě ušetřit energii a přiblížit se naplnění cíle Evropy snížit množství skleníkových plynů. Sklářský průmysl je ale vytížená oblast, pro kterou zatím neexistuje okamžité řešení, jak přejít na čistou energii.  
Sklo jako materiál je snadno recyklovatelné a mnohonásobně zpětně použitelné. Dnes je 80 % vyprodukovaného skla použito v budovách, kde nebývá efektivně využito. 85 % takového skla se použije na výstavbu jednovrstvých nebo dvouvrstvých oken. Tyto typy oken propouštějí v budovách ven nejvíce tepla, přičemž jeho výroba je z pohledu celkového množství emisí vůbec nejproblémovější oblastí. V Evropě se vytápění podílí 36 % na celkové produkci emisí CO2.
Převážná část spotřebované energie a vyprodukovaných emisí ve sklářském průmyslu pochází ze spalování zemního plynu používaného k vytápění tavných pecí. Zemní plyn se však v tomto průmyslu ukazuje jako těžce nahraditelný. Existují sice elektrické tavné pece, avšak pro výrobu plochého skla ještě není k dispozici plně elektrická verze. Zajímavou možností by mohl být vodík, ale v současné době nenabízí potřebné záření pro tavení skla a vysoký podíl vodíku způsobuje pecím technické problémy. Vyžadovalo by to tedy také novou infrastrukturu.
<blockquote>“Sklářský průmysl se potýká s trvale vysokým přírůstkem emisí,” uvedl Philippe Bastien, oblastní president společnosti AGC Glass Europe.</blockquote>
Zástupci sklářského průmyslu vyzývají EU, aby prosadila legislativu, která by vyžadovala renovaci oken z důvodu zefektivnění prostupu tepla v budovách. Problémem zůstává, že EU v této oblasti v minulosti už rozsáhlé změny podnikla. Jeden energetický cíl v této oblasti byl stanoven v roce 2012. Legislativa, která požadovala energetická zdokonalení v budovách, přišla v roce 2010 a v roce 2018 byla revidována.
EU se však přesto v roce 2020 nepodaří dosáhnout cíle 20% zdokonalení v energetické účinnosti, protože vládám jednotlivých zemí se nepodařilo tuto legislativu efektivně uplatnit.
<blockquote>“Potřebnou legislativu k dosažení našich cílů máme, ale pak tady také jsou členské země, které neplní svou část dohody,” uvedl Nicolas González Casares, středo-levicový španělský člen Evropského Parlamentu. “Evropská komise musí tyto státy donutit jednat. Ony mají ty správné nástroje a Komise musí tyto státy donutit je použít. Nestačí jen vytvářet zákony,” dodal.</blockquote>
Plošně prosazení renovace oken je samozřejmě v zájmu sklářských společností. Pro průmysl by to znamenalo přístup k většímu množství recyklovaného materiálu a především zvýšenou poptávku po jejich produktech.

EU se snaží najít řešení ke snížení emisí CO2 ve sklářském průmyslu

Areály vysokoškolských kolejí Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze letos čeká zateplení, renovace vytápění, vzduchotechniky, osvětlení a výměna oken i dveří. Modernizace kolejí má vyjít na 220 milionů korun bez DPH a univerzitě má snížit spotřebu energie o 20 milionů korun ročně. Dodavatelem je společnost ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Zástupci školy a firmy to oznámili na dnešní tiskové konferenci.
Škola na projekt využije 67 milionů korun z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Dotace podle ČVUT půjde na stavební úpravy, které mají dlouhou dobu návratnosti, ale bez kterých by byl přínos energetické modernizace menší.
Instalace se má dle slov ředitele Kamila Čermáka uskutečnit během letošního roku.
<blockquote>„Svým rozsahem se v případě ČVUT jedná o přelomový projekt v oblasti energetických úspor, kde využijeme vylepšená technická řešení z podobných projektů v Národním divadle, Kongresovém centru Praha nebo Akademii výtvarných umění,“ dodává Václav Taubr, generální ředitel ENESA.</blockquote>
<figure id="attachment_80116" class="wp-caption alignleft" style="width: 1800px;"><img class="wp-image-80116 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí.jpg 1800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/Koleje-Podolí-800x534.jpg 800w" alt="" width="1800" height="1201" /><figcaption class="wp-caption-text">Koleje Podolí. Ilustrační foto</figcaption></figure>
Zakázka bude realizována prostřednictvím takzvaných energetických služeb se zárukou (EPC), jejichž využitím by škola měla ušetřit 26 procent stávajících nákladů na energie a vodu.
EPC projekty garantují zákazníkovi ve smlouvě, že dodavatel úspor dosáhne, jinak musí rozdílovou částku sám doplatit.
<blockquote>„Projekty energetických úspor realizované formou EPC kladou velký důraz nejen na úspory energií, ale také na životní prostředí a snižování klimatické stopy. Ročně díky projektu uspoříme více než 4000 tun oxidu uhličitého a výrazně zvýšíme provozní efektivitu našich budov a díky souvisejícím modernizačním opatřením i jejich hodnotu,“ řekl dnes rektor ČVUT Vojtěch Petráček.</blockquote>
ČVUT má jedny z největších kolejí v Česku, vedení školy se před časem rozhodlo pro jejich renovaci s cílem snížit spotřebu tepla, plynu, elektřiny a vody.
Modernizace se bude týkat Novoměstského hotelu, Studentského domu a sedmi kolejních areálů, často historických objektů, které mají velké nároky na spotřebu energie.
<figure id="attachment_41124" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-41124" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-512x374.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-768x561.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-1024x748.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-725x530.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/1200px-ElectroEng_Falulty_Prague_Dejvice-800x585.jpg 800w" alt="" width="1200" height="877" /><figcaption class="wp-caption-text">ČVUT, FEL</figcaption></figure>
Při modernizaci tam bude vyměněno přes 16.800 svítidel, 23 zdrojů tepla o výkonu 8850 kilowattů nebo nainstalováno téměř 6000 šetřících prvků na vodě.
ČVUT má koleje Strahov, Orlík, Bubeneč a Podolí, Hlávkovu kolej, Masarykovu kolej, Sinkuleho kolej a Dejvickou kolej. Bubenečská kolej ale není podle kvestora univerzity Jiřího Boháčka do projektu modernizace zařazena.
<blockquote>„V souběhu s projektem EPC na ní bude provedena totální rekonstrukce, která bude stát zhruba 200 milionů korun. Budova už neumožňovala jít do projektu EPC, protože je ve špatném technickém stavu,“ řekl dnes kvestor.</blockquote>
Obsazenost kolejí ČVUT je nad hranicí 7500 ubytovaných studentů. Strahovské koleje jsou s kapacitou přes 4600 lůžek největším ubytovacím kampusem v Evropě.
Modernizace kolejí je podle ČEZ první z řady rozsáhlých projektů, které vznikají díky novému nastavení dotací z OPŽP. Žadatelé, kteří se zaváží modernizovat s minimálně desetiprocentní prokazatelnou úsporou energie, jsou odměňování pěti procenty dotace navíc.
Technické parametry projektu:
<ul>
<li>Investice bez DPH: 219, 5 mil. Kč</li>
<li>Délka trvání projektu: 11 let</li>
<li>Počet areálů: 9</li>
<li>Počet objektů: 30</li>
<li>Počet vyměněných svítidel: 16 838</li>
<li>Počet modernizovaných zdrojů tepla: 23 (8 850 kW)</li>
<li>Počet instalovaných šetřících prvků na vodě: 5 766</li>
<li>Objem vzduchu rekonstruované vzduchotechniky: 116 000 m3/hod</li>
</ul>
Garantované roční úspory: 
<ul>
<li>Úspora energie v Kč: 20,5 mil. Kč bez DPH</li>
<li>Úspora tepla: 23,5 TJ</li>
<li>Úspora elektřiny: 2,3 GWh</li>
<li>Úspora vody: 71 500 m3</li>
</ul>

ČEZ ESCO letos zmodernizuje koleje ČVUT, jedná se o největší projekt energetických úspor v ČR

Mezinárodní energetická agentura (<a href="https://www.iea.org/newsroom/news/2019/november/time-to-act-as-global-energy-efficiency-progress-drops-to-slowest-rate-since-star.html">IEA</a>) vydala zprávu o vývoji energetické účinnosti ve světové energetice s názvem <a href="https://www.iea.org/efficiency2019/?utm_content=bufferb85e8&amp;utm_medium=social&amp;utm_source=twitter.com&amp;utm_campaign=buffer">Energy Efficiency 2019</a>. Podle této zprávy trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 došlo k nejnižšímu zvýšení účinnosti využití energie od počátku této dekády. 
<h2>Energetická účinnost by se měla zvyšovat minimálně o 3 % ročně</h2>
Podle každoročně vydávané zprávy IEA trend zvyšování energetické účinnosti zpomaluje. V roce 2018 se tzv. světová primární energetická intenzita zlepšila pouze o 1,2 %. Jedná se o nejnižší tempo zlepšení od začátku této dekády.
Světová primární energetická intenzita je podle slov IEA důležitým indikátorem toho, jak je ve světové ekonomice využívaná energie. Je definována jako poměr celkové energetické spotřeby a HDP. Udává v podstatě množství energie nutné k vytvoření jednotky HDP. 
IEA jako minimální tempo zvyšování energetické účinnosti stanovila na 3 % – tímto tempem bude možné dosáhnout globálních <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/analyza-energeticka-transformace-neprobiha-dostatecne-rychle/">klimaticko-energetických cílů</a>. Tohoto tempa nebylo za posledních 18 let dosaženo ani v jednom roce.
<figure id="attachment_77441" class="wp-caption aligncenter" style="width: 661px;"><img class="size-full wp-image-77441" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita.png" sizes="(max-width: 661px) 100vw, 661px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita.png 661w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/energetická-intenzita-512x300.png 512w" alt="" width="661" height="387" /><figcaption class="wp-caption-text">Zlepšení primární energetické intenzity v různých letech. Zdroj: IEA Energy Efficiency 2019</figcaption></figure>
<blockquote>„Historické zpomalení v energetické účinnosti v 2018 – nejnižší tempo zlepšení od počátku dekády – volá po jasné reakci politiků a investorů. Energetickou účinnost můžeme zvýšit o 3 % ročně pouze využitím existujících technologií a nákladově efektivních investic. Není zde žádná omluva pro nekonání, musí být přijaty ambiciózní politiky, které stimulují investice a pomohou ke globálnímu rozšíření nutných technologií.“ 
Fatih Birol, generální ředitel IEA </blockquote>
<h2>Problémy pramení z několika různých faktorů</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/iea-instalovany-vykon-offshore-vetrnych-elektraren-eu-by-mohl-roku-2040-vzrust-180-gw/">IEA</a> ve své zprávě argumentuje, že pomalý růst energetické účinnosti je způsoben několika faktory.
Zaprvé se jedná o vliv průmyslu a počasí. Kupříkladu Čína a USA zvýšily svůj podíl ve světové průmyslové výrobě a zvýšily tak i poptávku po palivech. V USA měly chladnější zima a teplejší léto vliv na vyšší poptávku po energii v důsledku vyššího vytápění i chlazení prostor. Podobně, ovšem opačným směrem, počasí ovlivnilo vývoj energetické účinnosti v Evropě –díky mírné zimě se podařilo vylepšení energetické intenzity o 2 %.
<figure id="attachment_77444" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1017px;"><img class="size-full wp-image-77444" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1.png 1017w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-512x229.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-768x343.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-725x324.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/produkce-oceli-1-800x357.png 800w" alt="" width="1017" height="454" /><figcaption class="wp-caption-text">Globální produkce oceli v Číně a ve zbytku světa v posledních letech. Zdroj: IEA Energy Efficiency 2019</figcaption></figure>
Druhým faktorem jsou dlouhodobé strukturální trendy jako chování v oblasti dopravy a trend žít na větší obyvatelné ploše na osobu. Tyto trendy jdou proti technologickým změnám, a tedy možnému zvýšení energetické účinnosti a snížení poptávky po energii.
Třetí faktor souvisí s pokroky v oblasti vytyčených politik. Některá politická opatření a investice nestačí tempu růstu poptávky po energii. IEA proto doporučuje použití takových opatření, která jdou za hranice současných tradičních přístupů v energetice.

Rychlé zprávy

IEA: Ke zvyšování energetické účinnosti dochází příliš pomalu. Rok 2018 byl nejhorším rokem za poslední dekádu

Především v Severní Americe začíná být konopí velmi oblíbenou náhražkou tradičního cementu. Cement, a celá oblast stavebnictví obecně, je významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Stavební společnosti tak hledají alternativní materiály pro své stavby a mohou sáhnout – překvapivě – právě po konopí.
<h2>Dobré vlastnosti a nízká uhlíková stopa</h2>
Ve stavebnictví je užíváno konopí neobsahující psychoaktivní látky. Dle propagátorů tohoto materiálu má konopí skvělé vlastnosti pro užití právě v sektoru stavebnictví. Cihly rostlinného původu se užívaly již ve starověku pro své dobré termoregulační a ventilační schopnosti, ale také svou nehořlavost.
Propagátoři konopných stavebních materiálů v současnosti argumentují především nízkou uhlíkovou stopou tohoto materiálu. Upozorňují, že energetická a uhlíková náročnost domu nemá být zkoumána pouze při jeho samotném užívání, ale již při stavbě.
<figure id="attachment_75332" class="wp-caption aligncenter" style="width: 304px;"><img class="wp-image-75332" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/hemp-bricks-e1567363750499-384x512.jpg" sizes="(max-width: 304px) 100vw, 304px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/hemp-bricks-e1567363750499-384x512.jpg 384w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/hemp-bricks-e1567363750499.jpg 480w" alt="" width="304" height="406" /><figcaption class="wp-caption-text">Konopné cihly mají mít skvělé termoregulační vlastnosti. Zdroj: JustBioFiber</figcaption></figure>
<h2>Konkurence tradičnímu cementu?</h2>
Tradičním společnostem vyrábějícím cement se pouze částečně daří snižovat množství emisí skleníkových plynů vypuštěných při výrobě, a to i přesto, že je na ně v tomto směru vyvíjen v současné době značný nátlak. Sektor cementu je totiž zodpovědný za asi 7 % všech emisí CO2 na světě. Někteří výrobci se proto snaží najít alternativu k tomuto tradičnímu stavebnímu materiálu.
Konopná pole při svém růstu oproti tomu značné množství CO2 absorbují, a to i poté, kdy je plodina sklizena a je smísena s vápnem nebo jílem. Kanadská společnost <a href="http://justbiofiber.ca/" target="_blank" rel="noopener">JustBioFiber</a>, která konopí k výrobě stavebních materiálů používá, udává, že jejich materiálu zachytí okolo 130 kilogramů CO2 na každý metr krychlový, který je z něj vystavěn. Naproti tomu každá tuna cementu vyprodukuje, podle Evropské asociace pro cement, kolem půl tuny toho skleníkového plynu.
Pěstování konopí pro stavební účely roste i v Evropě. Například ve Francii za poslední desetiletí byl tento nárůst pětinový, a to i toho důvodu, že semena rostlin, která se ve stavebnictví nevyužívají, se zpracovávají na výrobu konopného oleje.

Emise CO2

Stane se konopí revolučním nízkoemisním stavebním materiálem?

Kladno chce efektivněji hospodařit s energiemi, snížit vypouštění emisí a uspořit. Vytipuje například budovy, kam umístí fotovoltaické panely, chystá i modernizace kotelen. Město dnes také uzavřelo spolupráci se společností ČEZ ESCO, která radnici pomůže s hledáním inovativních a ekologicky přívětivých postupů. Novinářům to dnes řekl kladenský primátor Dan Jiránek (ODS).
Úspora energií v některých budovách může podle primátora dosáhnout až desítek procent, investice do potřebných opatření by mělo být možné platit z dosažených úspor za energie.
Fotovoltaické panely by mohly být například na některých střechách bytových domů či škol a školek, dosluhující plynové kotelny by v městských objektech mohly nahradit moderní kogenerační jednotky, které vyrábějí elektřinu i teplo. &#8222;Myslíme si, že to může být dobrý příklad i pro majitele jak bytových, tak rodinných domů,&#8220; uvedl Jiránek. Kogenerační jednotky by mohly být podle primátora například v městských sportovních areálech.
Jiránek řekl, že město bude hledat i možnosti dalšího zateplování městských objektů, ale chce se vyhnout nevhodným postupům, kdy například po zateplení začalo v některých budovách vlhnout zdivo. Při opravách školních kuchyní Kladno používá jednotky, které slouží k zadržení tepla a zároveň k vyššímu odvětrávání.
<blockquote>&#8222;Jsme schopni například sledovat spotřebu veřejných budov a porovnávat ji s ideálním stavem nebo regulovat ji podle počasí,&#8220; dodal generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.</blockquote>
Město také uvažuje o vybudování dobíjecí stanice pro elektromobily při chystané rekonstrukci autobusového nádraží, zvažuje i využití elektromobilů jako služebních vozů.