Evropská komise představila strategii nazvanou „Renovační vlna“, jejímž cílem je, aby evropské budovy, na které nyní připadá 40 % spotřeby energie v EU, snížily do roku 2030 spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie na vytápění a chlazení o 18 % a emise skleníkových plynů o 60 %. Aby se tak stalo, je <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener">dle tiskové zprávy Evropské komise</a> nutné v příštích letech zdvojnásobit tempo renovací budov a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Stanovený cíl snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % je dle Komise nezbytný k dosažení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/komise-zvyseni-unijnich-energeticko-klimatickych-cilu-nutnosti" target="_blank" rel="noopener">navrhovaného přísnějšího cíle pro snížení celkových emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990</a>. O finální hodnotě tohoto cíle probíhá aktuálně debata na úrovni Evropského parlamentu a členských států EU, přičemž europoslanci požadují ještě ambicióznější cíl v podobě 60% snížení emisí.
Podle Evropské komise je pro dosažení uvedených cílů pro spotřebu energie a emise skleníkových plynů z budov nutné, aby došlo ke zdvojnásobení současného tempa renovací budov a k zajištění toho, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Do roku 2030 by dle Komise mohlo být zrenovováno 35 milionů budov a v důsledku toho vytvořeno až 160 000 nových „zelených“ pracovních míst ve stavebnictví.
<blockquote>„Na budovy připadá přibližně 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Avšak pouze 1 % budov každoročně projde energeticky účinnou renovací, takže účinná opatření mají zásadní význam pro to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální,“ uvedla Komise.</blockquote>
<h2>Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101420-ec-wants-eu-buildings-energy-use-cut-14-by-2030-through-renovation" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, fosilní paliva představovala v roce 2017 zhruba 77 % energie spotřebované na vytápění budov a tato oblast bude tudíž nejvíce ovlivněna představenými plány Komise.
<blockquote>„Modernizace systémů využití energie v budovách je klíčem k jejich dekarbonizaci, využití potenciálu obnovitelných zdrojů a snížení závislosti EU na dovážených fosilních palivech,“ dodala Komise.</blockquote>
EK dále uvedla, že posoudí možnost zpřísnění evropského cíle z roku 2018 pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v oblasti vytápění a chlazení. Tento nezávazný cíl po členských státech požaduje, aby podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení stoupal mezi lety 2020 a 2030 v průměru o 1,3 % ročně. Vyloučen dále není ani požadavek na určité minimální množství podílu energie z OZE v budovách či podpora využití dekarbonizovaných plynů.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

EU chce do roku 2030 zrenovovat 35 mil. budov. Plán má vést k 60% poklesu emisí CO2 v tomto sektoru

Dohodu o zvyšování energetické účinnosti a spolupráci na úsporách energie u konečného spotřebitele dnes podepíšou vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Podpis se uskuteční na ministerstvu průmyslu a obchodu, na akci bude také představen projekt energetických úspor týkající se studentských kolejí ČVUT v Praze.
Letos v lednu ČEZ oznámil, že areály vysokoškolských kolejí ČVUT v Praze čeká zateplení, renovace vytápění, vzduchotechniky, osvětlení a výměna oken i dveří. Modernizace kolejí měla podle tehdejšího vyjádření firmy vyjít na 220 milionů korun bez DPH a univerzitě snížit spotřebu energie o 20 milionů korun ročně.
Vláda v pondělí schválila zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti. Vyplývá z ní, že Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro roky 2014 až 2020. Zpráva podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, ale za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.

Stát a ČEZ podepíšou dohodu o zvyšování energetické účinnosti

Česko stále neplní evropský požadavek na energetické úspory stanovený pro období let 2014 až 2020. Vyplývá to ze zprávy o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti, kterou v pondělí projedná vláda. Předkládací zpráva materiálu podotýká, že závazek ČR v oblasti je stanoven na 204,4 petajoulů (PJ) kumulovaných úspor energie do roku 2020, avšak za období 2014 až 2019 bylo dosaženo zhruba 98 PJ. Plánováno bylo 153,3 PJ. Příští rok po zaslání závěrečné zprávy tak Česku hrozí od Bruselu sankce.
Materiál pro vládu připomíná, že Evropská komise (EK) by v takovém případě mohla zahájit s ČR řízení, které by mohlo dojít až před Soudní dvůr EU (SDEU). Ten může shledat, že Česko porušila povinnost, ke které se zavázala. „V takovém případě SDEU nařídí sjednat nápravu a ČR je povinna tento rozsudek implementovat,“ píše se v dokumentu. Aktuální sdělení EK podle něj stanovilo minimální jednorázovou paušální pokutu pro ČR na 1.341,000 eur (asi 34,9 milionu Kč).
Úspory energie v období 2014 až 2020 by měly podle směrnice odpovídat každoročnímu snížení konečné spotřeby energie o 1,5 procenta objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. „ČR vznikl deficit v plnění ročních úspor energie kvůli pomalejšímu využívání opatření na realizaci úsporných opatření v letech 2014 a 2015, zejména investičních opatření,“ napsalo v materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které kabinetu zprávu předkládá. Připouští, že splnění stanovaného požadavku Bruselu nelze předpokládat.
Resort doporučuje, aby z důvodu neplnění evropského závazku byly navzdory pandemii koronaviru vyčerpány všechny peníze z příslušných dotačních programů, které jsou pro energetické úspory určeny, a nebyly přesunuty jinam. „I kdyby se nepodařilo pokrýt celý závazek ČR do konce roku 2020, je to signál vůči EU, že ČR využila všech dostupných možností ve snaze závazek naplnit,“ uvedlo ministerstvo. „Je nezbytné, aby vláda ČR byla o situaci informována a rozhodla o dalším postupu, a to i s ohledem na skutečnost, že v roce 2021 bude zahájeno další závazkové období (2021 až 2030) s ještě většími ambicemi na snižování spotřeby energie a dekarbonizaci,“ dodalo.
Z dostupných zhruba 75 miliard korun na plnění směrnice energetických úspor pro současné programovací období byla podle materiálu zatím vyčerpána asi třetina. Čerpání peněz na energetické úspory v Česku vázne dlouhodobě. „Prvotní problém je v pozdním schválení programů, kdy Evropská komise schválila programy pro Českou republiku až v roce 2015, i když jde o programové období 2014 až 2020. Po schválení se připravovaly konkrétní podmínky poskytování dotací společně s výzvami pro podávání žádostí o dotace, které byly vyhlašovány až na konci roku 2015,“ řekl ČTK už v roce 2017 ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO Vladimír Sochor.
rdo mal

Česko stále neplní požadavek energetických úspor, hrozí mu sankce

Energetická skupina ČEZ koupila prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital minoritní podíl ve švédské společnosti <a target="_blank" href="https://eliq.io/">Eliq</a>. ČTK to řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Firma se podle ní specializuje na vývoj aplikací, které energetickým společnostem pomáhají analyzovat harmonogramy spotřeby domácností a následně nabízet zákazníkům na míru šitá řešení úspor. Cenu ani výši podílu mluvčí neuvedla. Sdělila pouze, že Inven Capital byl iniciátorem a hlavním investorem aktuálního investorského kola, které má sloužit k navýšení kapitálu firmy o pět milionů eur (asi 135 milionů korun)
Kromě Inven Capital se současného investičního kola zúčastnil litevský kapitálový fond Contrarian Ventures, který se specializuje na investice do chytré energetiky. Obě společnosti budou mít v představenstvu firmy Eliq své zástupce. Horáková uvedla, že pro Inven Capital představuje Eliq v pořadí jedenáctou investici. Fond pro získání podílu ve firmě využil peníze ze společného fondu s kapitálem 100 milionů eur (2,7 miliardy Kč), který vytvořil společně s Evropskou investiční bankou.
Aplikace od Eliq seskupují rozsáhlé množství dat o spotřebě, případně výrobě zákazníků z chytrých elektroměrů. Z chytrých senzorů v domácnosti si rovněž berou data o vnitřní teplotě a vlhkosti, provozu spotřebičů nebo výrobě střešní fotovoltaiky. Následně aplikace na základě těchto údajů doporučuje klientům nejvýhodnější tarif nebo vhodné nastavení záloh.
<blockquote>&#8222;Eliq zosobňuje budoucnost komunikace mezi energetickou firmou a jejími zákazníky. Staví na kombinaci a analýze dat z nejrůznějších zdrojů a na aktivním přístupu domácností k úsporám nákladů za energie,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.</blockquote>
&#8222;Zaujalo nás, jak Eliq snižuje míru odlivu zákazníků energetických firem, u některých až o 70 procent,&#8220; doplnil výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec.
Společnost Eliq vznikla v roce 2010 pod názvem Exibea. O dva roky později uvedla na trh první mobilní aplikace pro sledování spotřeby, v roce 2016 začala dodávat na míru šité aplikace pro optimalizaci zákaznické spotřeby energetickým firmám. Řešení firmy využívají kromě švédského koncernu Vattenfall energetické společnosti v Norsku, ve Francii, ve Španělsku, v Británii a v Chile.
Aktuálně získané peníze plánuje firma využít k další expanzi na evropské trhy a také k pokročilému vývoji svých produktů. &#8222;Finance nám umožní uvádět na trh naše nová řešení rychleji a také rozšířit naši působnost do dalších zemí posílením týmů jak v centrále v Göteborgu, tak v Londýně,&#8220; uvedl výkonný ředitel a spoluzakladatel Eliq Håkan Ludvigson.
Inven Capital funguje jako fond, podle dřívějších informací má k dispozici až pět miliard korun a ročně prověřuje stovky investičních příležitostí. Letos v červnu prodal fond nadnárodní firmě Microsoft minoritní podíl v izraelské společnosti CyberX, která je dodavatelem komplexních řešení v průmyslové kybernetické bezpečnosti. Microsoft se stal jediným majitelem společnosti, odkoupil podíly všech ostatních investorů. Světová média tehdy <a target="_blank" href="https://www.cnbc.com/2020/06/22/microsoft-acquires-cyberx-terms-undisclosed.html">odhadovala</a>, že celkově Microsoft za firmu zaplatil 165 milionů dolarů (3,8 miliardy korun).

Společnosti

Fond ČEZ koupil minoritní podíl ve švédské společnosti Eliq

Evropská komise spustila nový inovační fond, který v průběhu následující dekády nabídne zhruba 10 miliard EUR na investice do inovativních nízkouhlíkových technologií. Prostředky na financování fondu budou získávány skrz prodej emisních povolenek.
Přechod na nízkoemisní hospodářství je jedním z cílů Evropské unie, který se v posledních letech dostává do popředí. Další navyšování podílu obnovitelných zdrojů a zejména rozvoj akumulace energie si vyžádají značné investice, přičemž finanční prostředky nabídne skrz tzv. inovační fond i Evropská komise.
V rámci nového fondu, <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_1266" target="_blank" rel="noopener">který spustila Evropská komise v minulém týdnu zahájením první výzvy pro podání nabídek</a>, bude financována demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Z fondu tak získají prostředky přelomové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, energeticky náročných průmyslových odvětví, akumulace energie či zachytávání, využívání a ukládání oxidu uhličitého.
<blockquote>„Tato výzva pro projekty přichází ve správný čas. EU investuje 1 miliardu EUR ve slibné projekty, který jsou připraveny pro vstup na trh, jako například čistý vodík či jiná řešení pro energeticky náročná odvětví jako výroba oceli, cementu či chemikálií. Také podpoříme akumulaci energie, síťová řešení a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tyto rozsáhlé investice pomohou restartovat hospodářství EU,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Finanční prostředky pro potřeby fondu bude Evropská komise získávat prodejem emisních povolenek, kterých do roku 2030 prodá 450 milionů. Při současných a očekávaných cenách by tyto povolenky měly snadno pokrýt potřebné investice, kdy Komise plánuje každý rok nabídnout na 1 miliardu EUR, a to do roku 2030.
<h2>První projekty by mohly být známy v příštím roce</h2>
Úspěšné projekty budou moct z fondu obdržet prostředky ve výši až 60 % dodatečných investičních a provozních nákladů, které musí vynaložit oproti současným technologiím, a to po dobu až 10 let.
V rámci první výzvy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/070620-energy-transition-lockdown-recovery-hydrogen-opec-gas-steel" target="_blank" rel="noopener">se mohou ucházet pouze nové projekty</a>, které ještě nebyly realizovány, s celkovými investičními náklady přesahujícími 7,5 milionu EUR. Do fondu se mohou zapojit projekty ze zemí EU, Islandu nebo Norska. Do fondu tak není zapojeno Švýcarsko, jehož emisní systém je pouze napojen na evropský EU ETS, Spojené království se bude moct zapojit pouze v případě, že se na své účasti dohodne s Evropskou unií v rámci vyjednávání o vztazích po Brexitu.
Developeři nyní mají čas přihlásit své projekty do 29. října, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být známo, které z nich postoupí do další fáze.

Evropská Unie

Evropská komise spouští inovační fond, celkově nabídne 10 miliard EUR na čisté technologie

S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

Teplárenství

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Novým předsedou Asociace provozovatelů energetických služeb (APES) je Miroslav Marada (54) z firmy ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Nahradil Ivo Slavotínka. Dalšími členy nově zvolené rady asociace jsou místopředsedové Martin Hvozda ze společnosti MVV Energie CZ a Libor Prouza z poradenské firmy LOYD GROUP. Pětičlenný tým doplňují Jaroslav Maroušek z SEVEn, The Energy Efficiency Center a Eduard Paulík ze společnosti D-energy. Rada byla zvolena na tři roky. Asociace to oznámila ČTK.
Marada vystudoval obor jaderné elektrárny a zařízení na Moskevském energetickém institutu. Na začátku své profesní kariéry se věnoval jaderné energetice, nejprve jako operátor reaktoru v elektrárně Dukovany a poté v elektrárně Temelín jako směnový inženýr spouštění generálního dodavatele technologie Škoda Praha.
Energeticky úspornými projekty se začal zabývat ve společnosti MVV Energie, kde mezi lety 2000 až 2005 pracoval v divizi energetických služeb. Následně přešel do společnosti ENESA, která se na poskytování energetických služeb specializuje. Aktuálně je ředitelem pro strategii a rozvoj společnosti.
<blockquote>&#8222;APES je respektovaná organizace. Její hlas má svoji váhu při jednáních o vytváření a formování prostředí příznivého pro další zvyšování energetické účinnosti v budovách a technologických provozech. Nová rada bude proto klást na své členy ještě vyšší nároky v oblasti dodržování etických norem regulujících trh energetických služeb, jak je definuje zákon o hospodaření energií. Každá společnost, která je připravena tyto normy v zájmu dalšího rozvoje tohoto trhu dodržovat, bude v APES vítána,&#8220; uvedl Marada.</blockquote>
APES byla založena v roce 2010. Sdružuje nejvýznamnější hráče v energetických úsporách se zaručeným výsledkem, ať už jde o poskytovatele těchto služeb, odborné poradce, až po dodavatele technologií, specializované právní kanceláře a zástupce akademické sféry. Má 25 členů. Cílem asociace je přispívat k rozvoji energetických služeb, jako metodě doporučované Evropským parlamentem ke snižování energetické náročnosti budov a k určování a slaďování standardů energetických služeb v ČR i zahraničí.
<blockquote>&#8222;Pro nastartování ekonomiky po koronavirové krizi budou klíčové finance a pracovní příležitosti. Oboje energeticky úsporné projekty nabízí. APES se také podílí na vzniku investiční platformy iniciované Evropskou investiční bankou a podporovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Platforma by kromě výhodnějšího financování realizace energeticky úsporných projektů měla zjednodušit i proces přípravy projektů zvyšujících energetickou účinnost,&#8220; dodal výkonný ředitel asociace Radim Kohoutek.</blockquote>

Energetika v ČR

Novým předsedou asociace energetických služeb je Miroslav Marada

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo Strategické prohlášení / Dobrovolnou dohodu v oblasti dosahování energetické efektivity. K uvedené dohodě se mohou dle MPO připojit subjekty napříč podnikatelským sektorem, které chtějí přispět k naplnění cílů v oblasti zvyšování energetické účinnosti. <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/navrh-vnitrostatniho-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu-ceske-republiky--243377/" target="_blank" rel="noopener">Podle návrhu Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) </a>by měly dobrovolné dohody přinést do roku 2030 až 23,2 PJ/rok nových úspor energie.
Uvedené dobrovolné dohody, <a href="https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/spolecnosti--ktere-pusobi-na-trhu-s-energii--mohou-prispet-ke-zlepseni-klimatu--uzavrit-dohody-o-energeticke-efektivite--252949/" target="_blank" rel="noopener">které mohou s MPO jakožto regulujícím subjektem uzavřít společnosti aktivní na trhu s energií</a>, připravilo MPO ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Českým plynárenským svazem a Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností.
<blockquote>„Pouze společné úsilí státu, subjektů na trhu s energetickými službami a dalších podniků pomůže zvyšovat energetickou účinnost, aniž by to významněji dopadlo na konečné spotřebitele energie. Rád bych tak vyzval nejen energetické distribuční a obchodní společnosti, ale všechny společensky odpovědně smýšlející podnikatele, aby se ke strategickému prohlášení připojily. A ochotu podílet se na udržitelné spotřebě energie a zvyšování energetické účinnosti deklarovaly konkrétní dohodou, kterou s MPO uzavřou,“ řekl vicepremiér a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček</blockquote>
MPO připomnělo, že Česká republika má v letech 2021 až 2030 s ohledem na změny klimatu a nutnost snižovat emise skleníkových plynů každý rok uspořit 0,8 % z konečné spotřeby energie. V absolutních hodnotách to znamená nové roční úspory ve výši 8,4 PJ/rok a celkové nové úspory do roku 2030 ve výši 84 PJ/rok.
<figure id="attachment_81464" class="wp-caption aligncenter" style="width: 915px;"><img class="size-full wp-image-81464" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory.jpg 915w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-512x304.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-768x457.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-235x141.jpg 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-725x431.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/úspory-800x476.jpg 800w" alt="Stanovení kumulovaného závazku ČR dle čl. 7 pro období 2021-2030 (v PJ). Zdroj: NKEP" width="915" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Stanovení kumulovaného závazku ČR dle čl. 7 pro období 2021-2030 (v PJ). Zdroj: NKEP</figcaption></figure>
Jedním z hlavních opatření pro dosažení tohoto cíle mají být právě dobrovolné dohody, které mají podle NKEP přinést do roku 2030 nové úspory ve výši 23,2 PJ/rok. Podle NKEP se přitom jedná o teoretický potenciál deklarovaný zástupci dotčených subjektů (distribučních společností a obchodníků s energií v oblasti plynárenství, elektroenergetiky a teplárenství) jako dosažitelný. Předpokladem pro jeho využití je zapojení většiny významných subjektů na trhu do tohoto schématu.
<blockquote>„Dohody je možné uzavírat ihned. Stačí se seznámit s její vzorovou podobou na webu www.mpo.cz a obrátit se na náš resort s představou, v jaké podobě by ji společnost chtěla uzavřít. Po shodě nad konkrétním zněním může být uzavřena takřka obratem,“ dodal náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.</blockquote>

Firmy mohou uzavírat se státem dohody o energetické efektivitě. Mají přispět ke snížení spotřeby energie o 23 PJ/rok

Evropská investiční banka schválila financování projektů čisté energetiky, udržitelné dopravy a dalších oblastí ve výši 4,9 miliardy EUR. Z tohoto balíčku půjde 1 miliarda EUR například na fotovoltaické elektrárny ve Španělsku či další obnovitelné zdroje v Rakousku a Itálii. Další téměř 1 miiarda EUR banka půjčí na projekty udržitelné dopravy v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku.
Rada Evropské investiční banky (EIB) se <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-043-eib-backs-eur-4-9-billion-clean-energy-sustainable-transport-agriculture-and-housing-investment">minulý týden na zasedání v Lucembursku dohodla</a> na podpoře financování ve výši 4,9 miliardy EUR (zhruba 120 miliard Kč). EIB schválila nové investice nejen v Evropě ale i v ostatních částech světa s cílem rozvíjet čistou energetiku, udržitelnou dopravu a další.
1 miliarda EUR (25 miliard Kč) půjde na <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/evropska-investicni-banka-nerozhodla-konci-financovani-fosilnich-paliv">investice do čisté energetiky</a> v celé Evropě a také střední Asii. Podpora se týká 18 nových fotovoltaických projektů ve středním Španělsku a projektů obnovitelných zdrojů energie v Rakousku a Itálii. Dále pak banka podpoří novou infrastrukturu v Nizozemsku potřebnou k přenosu elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami v Severním moři.
EIB rovněž podpoří nový investiční program, jehož cílem je snížit spotřebu energie v systémech dálkového vytápění v Uzbekistánu.
<blockquote>„Nové úvěry podpoří opatření v oblasti klimatu se společnostmi v Bulharsku, Itálii, Rumunsku a Španělsku. Dále zlepší přístup k financím pro energetické, turistické a vzdělávací společnosti v Srbsku, pomohou expanzi zemědělským firmám v Rumunsku a podpoří investice oběhového hospodářství ve Španělsku,“ uvedla EIB ve svém prohlášení.</blockquote>
Nové investice ve výši 983 milionů EUR půjdou také na <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/eib-podpori-nakup-autobusu-elektrinu-plyn-ve-spanelsku">projekty udržitelné dopravy</a>. Ty zahrnují modernizaci městských a regionálních železničních spojení v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku. Dále pak podpoří projekty rozšíření kapacity námořní a železniční nákladní dopravy na trasách napříč Evropou.
<h2>Poprvé bez Spojeného království</h2>
Zasedání EIB bylo prvním bez zástupců Spojeného království poté, co země k 31. lednu opustila Evropskou unii. Den před zasedáním rady EIB se konala diskuze se zástupci 116 zúčastněných stran o opatřeních v oblasti změny klimatu, dopadu rozvoje, transparentnosti a boji proti korupci.
Zdroj úvodní fotografie: EIB

Životní prostředí

Evropská investiční banka dá na projekty čisté energetiky miliardu EUR

Sklo je nenahraditelnou složkou většiny staveb. Způsob jeho výroby je nyní klíčovou částí řešení, jak dlouhodobě ušetřit energii a přiblížit se naplnění cíle Evropy snížit množství skleníkových plynů. Sklářský průmysl je ale vytížená oblast, pro kterou zatím neexistuje okamžité řešení, jak přejít na čistou energii.  
Sklo jako materiál je snadno recyklovatelné a mnohonásobně zpětně použitelné. Dnes je 80 % vyprodukovaného skla použito v budovách, kde nebývá efektivně využito. 85 % takového skla se použije na výstavbu jednovrstvých nebo dvouvrstvých oken. Tyto typy oken propouštějí v budovách ven nejvíce tepla, přičemž jeho výroba je z pohledu celkového množství emisí vůbec nejproblémovější oblastí. V Evropě se vytápění podílí 36 % na celkové produkci emisí CO2.
Převážná část spotřebované energie a vyprodukovaných emisí ve sklářském průmyslu pochází ze spalování zemního plynu používaného k vytápění tavných pecí. Zemní plyn se však v tomto průmyslu ukazuje jako těžce nahraditelný. Existují sice elektrické tavné pece, avšak pro výrobu plochého skla ještě není k dispozici plně elektrická verze. Zajímavou možností by mohl být vodík, ale v současné době nenabízí potřebné záření pro tavení skla a vysoký podíl vodíku způsobuje pecím technické problémy. Vyžadovalo by to tedy také novou infrastrukturu.
<blockquote>“Sklářský průmysl se potýká s trvale vysokým přírůstkem emisí,” uvedl Philippe Bastien, oblastní president společnosti AGC Glass Europe.</blockquote>
Zástupci sklářského průmyslu vyzývají EU, aby prosadila legislativu, která by vyžadovala renovaci oken z důvodu zefektivnění prostupu tepla v budovách. Problémem zůstává, že EU v této oblasti v minulosti už rozsáhlé změny podnikla. Jeden energetický cíl v této oblasti byl stanoven v roce 2012. Legislativa, která požadovala energetická zdokonalení v budovách, přišla v roce 2010 a v roce 2018 byla revidována.
EU se však přesto v roce 2020 nepodaří dosáhnout cíle 20% zdokonalení v energetické účinnosti, protože vládám jednotlivých zemí se nepodařilo tuto legislativu efektivně uplatnit.
<blockquote>“Potřebnou legislativu k dosažení našich cílů máme, ale pak tady také jsou členské země, které neplní svou část dohody,” uvedl Nicolas González Casares, středo-levicový španělský člen Evropského Parlamentu. “Evropská komise musí tyto státy donutit jednat. Ony mají ty správné nástroje a Komise musí tyto státy donutit je použít. Nestačí jen vytvářet zákony,” dodal.</blockquote>
Plošně prosazení renovace oken je samozřejmě v zájmu sklářských společností. Pro průmysl by to znamenalo přístup k většímu množství recyklovaného materiálu a především zvýšenou poptávku po jejich produktech.