Studie: Výměna zastaralého osvětlení může Česku ročně ušetřit 1,9 miliardy Kč
Úplný přechod na LED osvětlení v oblastech souvisejících s veřejnými rozpočty, tj. u silničního a pouličního osvětlení, ve zdravotnictví a vzdělávání by Česku pomohl dosáhnout ročních úspor na spotřebě elektřiny za 1,9 miliardy korun. Vyplývá to ze studie společnosti Signify, lídra světového trhu osvětlení, která připravila analýzu v 11 zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.
Studie se zabývala potenciálem ekonomických, environmentálních a sociálních výhod plynoucích z renovace osvětlení ve zmíněných oblastech. Pro Česko z ní vyplynulo, že přechodem na modernější způsob osvětlení by se spotřeba elektřiny každý rok snížila o 913 gigawatthodin, což odpovídá více než 458.000 ušetřeným tunám oxidu uhličitého (CO2). To odpovídá množství CO2, které může během roku absorbovat 20 milionů plně vzrostlých stromů, nebo objemu ročních emisí více než 158.000 automobilů se spalovacím motorem, uvedla firma.
Konkrétně v oblasti silničního a pouličního osvětlení je podle analýzy z 1,35 milionu svítidel v Česku modernizováno na LED technologii pouze asi 26 procent, což je sice více než v Polsku, kde je to pětina, ale méně než na Slovensku, kde je to 34 procent. Průměr střední a východní Evropy činí 27 procent. Z téměř 2,1 milionu svítidel ve školách a na univerzitách v ČR pak bylo modernizováno na LED technologii pouze osm procent, průměr ve střední a východní Evropě je sedm procent, dodala společnost.
„Protože se zaměřujeme na oblast udržitelnosti, chceme upozornit na skutečnost, že renovace budov a uliční infrastruktury prostřednictvím osvětlení je snadná, rychlá a efektivní,“ řekl Tomasz Waszkiewicz, generální ředitel společnosti Signify pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.
Analýza trhu s osvětlením se podle společnosti uskutečnila v prvním čtvrtletí letošního roku. Kromě Česka firma sbírala údaje také v Bulharsku, Chorvatsku, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Rumunsku, Polsku, Slovinsku a na Slovensku.
Společnost Signify se dříve jmenovala Philips Lighting a stále pod ní mimo jiné patři globální značka spotřebitelského osvětlení Philips. Firma v loňském roce vykázala tržby 6,5 miliardy eur (165,2 miliardy korun) a zaměstnávala přibližně 37.000 zaměstnanců v 74 zemích světa.
Mohlo by vás zajímat:
Výměna osvětlení za LED je správná volba, ale je důležité vybrat správnou teplotu bílé barvy (víc do žluta).
Přečtěte si efektivitu zdrojů na WIKIPEDII a nevěřte na duchy.
Odhaduju, že spíš nenaznačuje tolik úspornost LED, ale spíš potenciál svítit LED zdroji s teplotou chromatičnosti pod 2700K, ale spíš pod 2000K, navíc s regulací svítivosti a postupným červenáním světelného zdroje a dokonce vypínáním zlepšuje spánkový rytmus obyvatel měst a vesnic.
Taková pouliční LED lampa s 6000 Kelviny hned u okna domu je za trest. O tom, že modrá vlnová délka je pro lidské oko a viditelnost z noci nedůležitá a více toho uvidíte přes oranžové a červené spektrum, docela obsáhle přednáší Hynek Medřický. Stejně tak jak může přítomnost modré a zelené vlnové délky rozhasit cirkadiální rytmus a dost ničit kvalitu spánku.
Celkem nejvýhodnější je sodík. Lze snadno odfiltrovat, teplota chromatičnosti je nízká.
Není výhodnější. Porovnáváte jen ten světelně-energetický parametr. Z pohledu obecních rozpočtů je nákladovost u sodíkových výbojek víc než 2x větší, protože se tyhle typy svítidel kazí častěji - mají menší životnost, techické služby mají větší nároky na pracovní sílu. A LED svítidlu nevadí, pokud je často vypínáno, kdežto sodíková výbojka má svůj energeticky náročnější náběh a až pak je hospodárná.
Více než polovinu světelného smogu v Brně tvoří zdroje mimo veřejné osvětlení. Vyplývá to z průzkumu, který v noci při zhasnutí veřejného osvětlení provedly Technické sítě Brno ve spolupráci s městem, Vysokým učením technickým a hvězdárnou.
https://www.astro.cz/clanky/svetelne-znecisteni/co-se-stane-kdyz-se-zhasne.html
Zajímavé, ale to by mohly právě řešit nějaké regulátory, jak jsem psal, které budou brát v potaz to kolik je dole reálně světla protože množství světla odraženého se mění podle materiálu povrchu, jeho mokrosti a dopadajícího podle toho co je za denní dobu, jak moc svítí měsíc, nebo kolik jej produkují ostatní zdroje. Moderní osvětlení by mělo toto všechno brát v potaz a podle toho upravovat svůj výkon. Na noční obloze se to pak začne projevovat ve velkém až v momentě kdy opatření pro redukci zbytečného svícení začnou činit ostatní.
Podle WIKI je účinnost
žárovky cca 15 lm/W
zářivky cca 50-100 lm/W
Sodíkové výbojky cca 150-180lm/W
LED cca 60-200lm/W
To je sodík a LED je de facto stejný. Kde chtějí ušetřit těch 900GWh????
Hádám že roli bude hrát vnímání barev, možnost lepší regulace výkonu, omezení světelných ztrát spojených se zastaralým návrhem osvětlení atd. Jenom možnost (teoretická) regulovat výkon světla podle aktuální odrazivosti povrchu nebo možnost složit světlo ze segmentů tak aby opravdu osvětlovalo jenom to co osvětlovat má a ne všechno kolem.
Pokud jde o účinnost pak máte účinnost zdroje světla , účinnost předřadníku a účinnost svítidla a pak celkovou účinnost. Toto se často zaměňuje například pokud polovina světelného toku sodíkové výbojky míří nad horizont tak na zem může dopadnout pouze světlo odražené od optiky svítidla což je vždy ztrátové. kdežto LED svítí přímo. Navíc pokud mluvíte o účinnost sodíkové výbojky pak jste uvedl hodnoty pro nízkotlakou sod. výbojku tedy oranžovou a ne všude se toto světlo hodí dále pak její účinnost stoupá s výkonem svítidla to znamená , že musíte mít výkonnou výbojku abyste této účinnosti dosáhl a to vede nevyhnutelně k tomu ,že stavíte vysoké pouliční pampy aby osvětlovaly velkou oblast a díky nepřesnosti optiky osvětlujete i místa ,která nechcete to je jednak ztrátové a také nepříjemné. No a to je těch 900GWh v té studii. Jinak osobně jsem proti urychlení výměny starých lamp za nové, protože současné parametry běžně dodávaných pouličních LED lamp jsou špatné proti tomu co lze koupit a co bude za pár let standardem. Proto bych nechal výměnu na přirozeném vývoji. Tak totiž je nejvyšší úspora. Naopak pokud byste dělali rekonstrukci veřejného osvětlení jen kvůli úspoře pak vydělá spíše instalační firma než obec.
To asi uplně ne protože těch +-900 GWh je v několika oblastech cituju z článku: "silničního a pouličního osvětlení, ve zdravotnictví a vzdělávání". Takže nějaky učinnosti předřadníku a rozptyl světla s tim zas tak nesouvisej.
1,35 mil. svítidel * 100 W * 365 dnů * 12 hodin = 591 GWh. Jak na tomhle chtějí ušetřit 913 GWh mi hlava nebere.
Pozn. vycházel jsem z údajů města Brna, kde jsou čísla dokonce o něco nižší - průměrný příkon svítidla 94 W a roční provozní doba 4100 hodin (tedy 11,2 hod. denně), celorepublikový průměr bude nanejvýš okolo počítaných hodnot.
Když studii provádí firma, která je závislá na výsledku studie, tak to obvykle dopadne v jejím zájmu.
Jedná se o všechno osvětlení ne jen pouliční lampy
Mluví se o veřejném sektoru. A žárovky mimo líhně kuřat skoro nikdo nemá.
MPO vypsalo dotace v r.19 na prednostni rekonstrukce verejneho osvetleni v CHKO a z neznameho duvodu to proste zamitli/Tak nevim jaky ma smysl tento clanek.../
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se