Největší větrná turbína světa, technologický zázrak i ekologická výzva
V srpnu 2024 spustila společnost Mingyang Smart Energy u čínského pobřeží kolos, který posunul hranice větrné energetiky, ale který zároveň přináší negativní environmentální dopady. Společnost instalovala 20MW větrnou turbínu, největší svého druhu na světě. Zařízení měří 242 metrů a má lopatky dlouhé 128 metrů. Při průměrné rychlosti větru 8,5 m/s vyrobí ročně 80 GWh.
Nová turbína překonala dosavadní rekord 16MW zařízení spuštěného v červnu 2023 v čínské provincii Hainan. Její lopatky mají plochu větší než dvě fotbalová hřiště, což jí umožňuje zachytit více větrné energie než kdykoli předtím. Konstruktéři použili modulární design s uhlíkovým vláknem. Navrhli ji pro oblasti se středními až vysokými rychlostmi větru. Turbína odolá i extrémním tajfunům s rychlostí přes 280 km/h.
Čínská společnost Dongfang Electric Corporation od října 2024 pracuje na prototypu ještě větší větrné turbíny, která má dosáhnout výkonu až 26 MW.
Zvyšování výkonu větrných turbín patří mezi hlavní způsoby, jak snížit náklady na výrobu elektřiny z offshore větrných elektráren. Větší turbíny možňují vyrábět stejné množství elektřiny s na menším prostoru a s nižšími na údržbu.
Zdroj: Unsplash
Nečekané změny mikroklimatu
Větrné turbíny mění proudění vzduchu. Rozměry této gigantické turbíny firmy Mingyang Smart Energy způsobily tak silný efekt, že vědci zaznamenali změny rychlosti větru a teplotního rozložení v okolí. Tyto mikroklimatické posuny mohou ovlivnit regionální počasí, a vědci proto provádějí dlouhodobý monitoring.
Podobné otázky řeší i menší větrné parky v Evropě, včetně těch českých. Je třeba zohlednit vliv na lokální klima, zemědělství a biodiverzitu. Turbíny v Evropě a Česku jsou menší a stojí většinou na větší ploše. Vliv na lokální klima zde obvykle zůstává omezený a nevede k zásadním změnám.
Ekologické dopady, které nelze ignorovat
Kromě mikroklimatu mohou obří turbíny zasahovat do tahů ptáků a mořských ekosystémů. S rostoucí velikostí větrných farem však roste i nutnost komplexních environmentálních posudků.
V Česku tento přístup již patří k povolovacím procesům. Čínský příklad ukazuje, že technologické inovace by měly jít ruku v ruce s pečlivým posouzením vlivů. To platí zejména u projektů, které přinášejí nové rozměry a výkony zařízení.
Mohlo by vás zajímat:
Něvěděl by prosím někdo přepočet, kolik jsou ta dvě fotbalová hřiště Fabií? Abych si to dovedl lépe předsatvit.
Bylo by na čase se začít vážně zabývat vlivem větrné energetiky na klima. Pokud je v Německu dnes instalováno 50 GW větrných elektráren, tak to prostě už musí mít významné odpady na proudění vzduchu a tím nejspíš i na srážky ve střední Evropě. Je potřeba pochopit, že větrníky fungují jinak než statické překážky, protože přímo větru odnímají energii, takže zpomalují pohyb vzdušných mas daleko více než statické překážky. Zejména při nižších rychlostech větru už dnes může být odběr energie docela významný ve vztahu k celkové energii vzdušných mas a k ovlivnění klimatu/počasí jistě dochází. Je ale potřeba tento vliv podrobněji kvantifikovat a zabývat se otázkou, zda skutečně můžeme v Evropě postavit další stovky GW, aniž bychom si vytvořili vážný problém (který pak budou někteří svádět na CO2).
Větší smysl nebo taky prioritnější jak chcete, by muselo mít posouzení jaderné a fosilní energetiky, které přináší do systému země další energetický zdroj, což ve větru není.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se