Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Zásoby LNG v tankerech u břehů Evropy se tenčí. Důvodem je začátek topné sezóny

Zkapalněného zemního plynu v tankerech u břehů Evropy ubylo. Obchodníci, kteří si je pronajali, se rozhodli využít začínající topné sezóny a plyn prostřednictvím LNG terminálů dodat do evropských plynárenských soustav a zásobníků. K tomu je zřejmě přiměly také přechodně vyšší ceny, začínající zima a s ní spojená topná sezóna, na kterou ukazuje pokles zásob zemního plynu v zásobnících.  

Rostoucí objem obchodu se zkapalněným zemním plynem má ještě jeden efekt, který není na první pohled zcela zřejmý. Na mořské hladině se pohybuje řada tankerů se značnými zásobami zemního plynu, které vyčkávají s dodávkou plynu do konkrétního terminálu. Zpravidla přitom čekají na příznivější cenové podmínky. Podle posledních informací webu SP Global v takových tankerech bylo na počátku listopadu celkem 27 mld. metrů krychlových zemního plynu. Část z nich se pohybovala také v pobřežních vodách v blízkosti Evropské unie.

2. Německo nyní schvaluje nová vedení mnohem rychleji. To však způsobuje nové problémy

Elektrická vedení jsou nyní v Německu schvalována mnohem rychleji, uvedla pro list Handelsblatt společnost ILF, která se zabývá plánováním infrastruktury. Toto zrychlení však vytváří nová úzká místa.

Německo naléhavě potřebuje nová vedení přenosové soustavy, aby mohlo naplno využívat své obnovitelné zdroje energie a připravilo se na plánovaný obří nárůst jejich instalovaného výkonu. Proto se také německá vláda již několikrát snažila urychlit schvalovací proces. Tentokrát úspěšně.

3. Nesplněné očekávání: Malé modulární reaktory NuScale nezvládly nárůst nákladů

Jak informovala agentura Bloomberg, první projekt se 6 malými modulárními reaktory NuScale v USA o celkovém instalovaném výkonu 462 MW byl ukončen. Nutný požadavek pro pokračování projektu od energetického sdružení Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS) se společnosti NuScale  nepodařilo splnit především v důsledku strmého nárůstu nákladů projektu, resp. vysoké ceně elektřiny nabízené odběratelům. Projekt byl proto vyhodnocen jako ekonomicky neproveditelný a  bylo dosaženo dohody o jeho ukončení, za což však NuScale kvůli nesplněným závazkům zaplatí obří poplatek.

Společnost NuScale se stala v roce 2020 první společností, která dokončila certifikaci malého modulárního reaktoru (o certifikaci jsme psali zde). V roce 2021 společnost prohlásila, že náklady na elektřinu z malého modulárního budou 58 USD/MWh, od té doby však šla plánovaná cena strmě nahoru.

4. Po boomu slunečních elektráren začínají i ty větrné. Vláda počítá s 220 větrníky do sedmi let

Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale stoupá zájem i o ně. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba dvě stě. 

„Větrné elektrárny byly donedávna okrajové, s ohledem na územní ráz a náročnější povolování. Ale situace se mění, když vezmu, co jsme obdrželi od zákazníků a investorů. I kraje a obce se na ně začínají dívat jinou optikou a spatřují v tom novou oblast, která jim zajistí stabilní zdroj energie,“ uvedl na tiskové konferenci k aktuální situaci v obnovitelných zdrojích Pavel Čada, místopředseda představenstva distribuční společnosti EG.D.

5. Evropská komise ulevila českým zásobníkům, v únoru mohou být méně zaplněné

Evropská komise stanovila jednotlivým členským státům množství plynu, které musí být uskladněno v průběhu roku 2024 v zásobnících plynu na jejich území. České republice povinné množství plynu pro únor snížila, a to o pět procentních bodů. Česku tedy postačí zaplnění zásobníků na 40 % jejich skladovací kapacity. 

Evropská komise v průběhu energetické krize přijala hned několik opatření k posílení energetické bezpečnosti evropské sedmadvacítky. Jedním z prvních opatření byla povinnost členských států, aby zajistily před topnou sezónou (k 1. listopadu) zaplnění zásobníků na 90 %.

6. Švédsko plánuje masivní rozvoj jaderné energetiky

Švédská vláda představila plán pro rozvoj jaderné energetiky v zemi zahrnující výstavbu nových jaderných bloků. Nejméně dva velké reaktory by měly být realizovány do roku 2035 a v případě bezuhlíkového energetického scénáře se počítá s až deseti reaktory do roku 2045.

V říjnu minulého roku přijala švédská vládnoucí pravicová koalice pozitivní postoj k jaderné energetice. Křesťanští demokraté, liberálové, moderáti a švédští demokraté zveřejnili koaliční dohodu o společné politice, označovanou jako Tidöská dohoda. V oblasti energetiky dohoda uvádí, že cílem energetické politiky je „změna strategie ze 100% obnovitelné na 100% bezfosilní“. Tidöská dohoda předpokládá v roce 2045 spotřebu elektřiny země ve výši nejméně 300 TWh, což je dvojnásobek současné spotřeby.

7. Madeta postaví s ČEZ v J.Hradci parovod za 100 milionů Kč, ročně dodá 80 TJ páry

Největší česká mlékárna Madeta postaví parovod, který bude od srpna 2024 dodávat firemnímu závodu v Jindřichově Hradci energii. Povede z Energetického centra Jindřichův Hradec, jež patří do skupiny ČEZ a spaluje biomasu. Investice bude 100 milionů Kč, zaplatí ji Madeta. Parovod bude dlouhý 2,5 kilometru, ročně dodá Madetě 80 terajoulů (TJ) páry. Novinářům to řekli zástupci ČEZ a Madety, kteří dnes podepsali smlouvu o stavbě, která začne na přelomu roku.

Na příští rok počítá Madeta, že jí stoupnou meziročně náklady na energie o 46 milionů. Roční náklady na energie má mlékárna kolem 400 milionů, řekl dnes na dotaz ČTK generální ředitel Madety Milan Teplý.

8. Rosatom obdržel povolení pro další bloky Leningradské jaderné elektrárny

Poslední dva bloky ruské jaderné jaderné elektrárny Leningrad II získaly povolení pro další fáze stavby. Elektrárna nedaleko Petrohradu zahrnuje celkem osm jaderných bloků, přičemž první dva jsou již odstaveny, čtyři jsou v provozu a dva v přípravné fázi výstavby. Oficiální zahájení výstavby 7. bloku v podobě betonáže základů reaktorové budovy je v plánu během blízké budoucnosti. Rosatom počítá s tím, že nové bloky typu VVER-1200 uvede do provozu v letech 2030 a 2032.

Společnost Rosenergoatom, dceřiná společnost ruské energetické společnosti Rosatom, 16. listopadu oznámila dosažení důležitého milníku. Sedmý a osmý blok leningradské jaderné elektrárny, respektive třetí a čtvrtý blok projektu elektrárny Leningrad II, získaly povolení k přípravě stavby a další výstavbě. Sedmému bloku tak již nic nebrání v oficiálním zahájení stavby.

9. Svaz: Biometan může do roku 2030 nahradit až pětinu dováženého plynu do ČR

Biometan vyrobený v České republice může do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu. Jeho rozvoj je důležitý pro dekarbonizaci české energetiky. Vyplývá to z pokladů, které dnes zveřejnil Svaz moderní energetiky. Podotkl, že podle dat z loňského roku se v ČR vyrobí kolem 1,2 milionu metrů krychlových biometanu ročně.

Svaz uvedl, že podle poslední aktualizace evropské směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) by Česko mělo do konce desetiletí vyrábět kolem 700 milionů metrů krychlových biometanu ročně. Poukázal na to, že dosažení takových cílů vyžaduje výrazné investice do nových biometanových stanic.

10. Německý ministr hospodářství: Financování cenového stropu energií je ohroženo

Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu ohrožuje budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. V rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk to dnes prohlásil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Ústavní soud označil převod peněz do klimatického fondu, které byly původně půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity, za protiústavní před týdnem ve středu. Spolkové vládě tak v rozpočtu chybí 60 miliard eur, které nemůže použít. Rozsah dopadu soudního verdiktu vláda vyhodnocuje.

„Pokud by nastala krize, spolková vláda by už nemohla financovat limity cen plynu a elektrické energie. Ceny plynu, elektřiny a dálkového tepla by citelně vzrostly,“ řekl Habeck o možném dopadu verdiktu ústavního soudu.