Po boomu slunečních elektráren začínají i ty větrné. Vláda počítá s 220 větrníky do sedmi let
Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale stoupá zájem i o ně. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba dvě stě.
„Větrné elektrárny byly donedávna okrajové, s ohledem na územní ráz a náročnější povolování. Ale situace se mění, když vezmu, co jsme obdrželi od zákazníků a investorů. I kraje a obce se na ně začínají dívat jinou optikou a spatřují v tom novou oblast, která jim zajistí stabilní zdroj energie,“ uvedl na tiskové konferenci k aktuální situaci v obnovitelných zdrojích Pavel Čada, místopředseda představenstva distribuční společnosti EG.D.
Nyní podle něj registrují připravované větrné elektrárny na Vysočině a v jižních Čechách o výkonu 640 MW (maximální možný výkon, co je jen teoretický údaj, elektrárny neběží stále, pozn. aut.). Konkurenční ČEZ nyní podle své mluvčí Soni Holingerové eviduje z letoška celkem 211 žádostí s požadovaným výkonem 3 164 MW.
Zatímco zájem o fotovoltaiku (FVE) v posledních dvou letech vystřelil vzhůru, větrné elektrárny byly dosud v Česku zamrzlé. Kraje ani obce je na svém území nechtěly povolovat a odmítali je i obyvatelé v referendech.
„I postoj občanů a starostů se v mnoha lokalitách dost mění. Vnímám to i ze tří posledních referend, kdy dvě byly pro podporu větrníků, jeden proti, uvedl k tomu v rozhovoru pro Ekonews ministr životního prostředí Petr Hladík.
Národní klimaticko energetický plán, který vláda nedávno poslala do Bruselu, počítá do roku 2030 s deseti GWe ze slunce (nyní 2,1 GWe) a 1,5 GWe větru (nyní 0,3 GWe). Instalovaný výkon zhruba 340 MW větrných elektráren je stále stejný od roku 2019.
„Když se dneska instalují pěti či šesti megawattové turbíny, tak to je zhruba 200 až 220 větrníků. Fakticky je to několik málo větrných parků v rámci České republiky. Neznamená to tisíce a tisíce větrníků, nejde o žádného strašáka,“ tvrdí Hladík. Podle něj je naopak celá řada vhodných lokalit po těžební krajině, které se průmyslově využívaly a které jsou dobře napojeny na distribuční a přenosovou soustavu.
V tuto chvíli probíhá mapování tak zvaných akceleračních zón, které vzniknou po debatě s představiteli krajů. V nich by měl investor získat povolení do roka, dnes není výjimkou deset let.
Podle Martina Sedláka ze Svazu moderní energetiky (SME) a poradce ministra životního prostředí pomůže rozvoji větrné elektřiny i komunitní energetika. Příslušný zákon leží nyní v parlamentu.
„Obec či místní obyvatelé budou moci být spoluinvestory a těžit z lepších cen,“ uvedl v pořadu PKV talks Sedlák. Podle analýzy SME je potenciál větrných parků do roku 2030 dokonce dva giga watty. „Výhledově je ale technický potenciál 30 procent současné spotřeby elektrické energie v Česku,“ dodal.
Sluneční jízda
Fotovoltaické elektrárny problémy větru nemají. „Loni jsme registrovali měsíčně kolem čtyř tisíc žádostí o malé střešní fotovoltaiky, nejvíce je zájem na jižní Moravě a v jižních Čechách, nyní je počet žádostí kolem dvou tisíc měsíčně a situace je stabilní,“ uvedl Čada za EG.D. Dále se podle něj uvidí, jaké budou dotační programy, které poptávku ovlivňují.Jednička na trhu, ČEZ, eviduje podle mluvčí přes pět tisíc žádostí na připojení výroben napříč celým územím a napěťovými hladinami.
Celkově je nyní v Česku podle dat prezentovaných na tiskové konference EG.D 3 600 MW výkonu solárních a větrných elektráren. „To odpovídá třem blokům jaderné elektrárny Temelín,“ okomentoval čísla Pavel Čada s tím, že, v budoucnu by měly vzniknout obnovitelné zdroje o výkonu odpovídajícím patnácti blokům jihočeské jaderné elektrárny.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
No viděl jsem jak to vypadá před Vídní strašný hnus, doufám, že ty větrníky se stavět nebudou. Zlatá FVE na střechách tam to vypadá ještě rozumně.
FVE jsou el. pro lidi VTE jsou elektrárny pro úzkou skupinu investorů.
Větrná turbína stojí bratru 100 milionů. Je to sice celkem pálka, ale i tak se tohle dá dát dohromady skupinu investorů a i banka by na to nejspíše půjčila, když byste přišel s dobrým byznys plánem.
Řekl bych, že i když těch 100 mega nedá dohromady jen tak někdo, je to pořád jednodušší ne dávat dohromady miliardy, desítky nebo stovky miliard korun na velkou tepelnou elektrárnu.
Já bych zase řekl, že nejpodstatnější je to, co za ty peníze dostaneme. V případě FVE nebo VTE zdroje s nestabilní výrobou, kde budou nutné ještě další, podstatné investice do stabilizace jejich dodávky, kdežto v té tepelce nebo jaderce zdroj, který nejenom dodává to, co chceme, ale má s nezbytnými průběžnými opravami dvoj nebo i trojnásobnou životnost.
Když vezmeme v potaz celý životní cyklus, pak i tak vychází hospodárněji ty investičně náročnější.
"Přijít s dobrým byznys plánem" v překladu znamená získat provozní podporu z veřejných zdrojů odstiňující elektrárnu od všech tržních rizik...
@Emil: Mít uzavřené PPA a příslušné pojistné a servisní smlouvy by mělo stačit. Ale na úředním šimlovi jistě záleží. České projekty jsou právě vyhodnocovány jako rizikovější, tj. s vyšším úrokem, protože zdejší administrativní procesy jsou zdlouhavé a nepředvídatelné. A vedení státu tomu moc nepomáhá svou nevypočitatelnou energetickou politikou a tendencí nedodržovat kontrakty.
FVE a VTE maji nestabilni produkci a Jaderka zase "nestabilni" vystavbu. Zel nezname budoucnost - takze hodne tezko odhadovat kolik elektriny bude potreba, a jaky bude vedecky a technologicky vyvoj. Je to optimalizacni problem. Mne prijde efektivni pro zemi typu cr (bez zdroju, bez velkych hor a rek a bez more) pokryt nejakou mensi cast jadrem (coz resi ty handicapy - jako absence velkych rek...) a vetsi cast pokryt usporami a oze + plyn (kogenerace).
Tak to se pletete, pro většinu států světa je nejpodstatnější opuštění fosilních paliv a přechod na OZE. V budoucnu si bude většina firem, RD a bytových domů částečně pokrývat spotřebu EE samovýrobou. Letos jen v EU bude nainstalováno cca 5 milionů střešních FVE. Dále pak neskutečně naroste výroba z VTE a hlavně FVE (jen letos meziročně vzroste výroba z OZE v EU o cca 100 TWh. OZE do roku 2030 bude pokrývat v EU výrobu EE z 65-70% (letos to je 44%). Vedle dominantních OZE bude potřeba jen rozšířit skladování nadbytečné energie (H2 a baterie) a pak výplňové elektrárny = budou spuštěn jen při nedostatečné výrobě OZE, nejlepší jsou elektrárny na zemní plyn, který postupně nahradí H2. Letošní skokové zdražení regulované ceny energie bude znamenat obrovský růst instalací střešních FVE u RD a firem, protože to je jediná možnost jak se zvýšení cen částečně vyhnout. Díky vlastní vyrobené elektřině neplatíte nejen silovku, ale ani distribuční poplatky či dotace na OZE. Samozřejmě s přibývajícím počtem samovýrobců dojde ke snížení odběru z distribuční soustavy = bude se každý rok zvyšovat poplatek za OZE na 1 MWh.
to mnozstvi je tam neprijemne vysoke. Ale zase to neni nic, co by po 20-40ti letech nedalo snadno demontovat. tento clanek mluvi o 220ti vetrnicich, coz je 1 vetrnik na 350km^2 (btw. rohloha brna je 230km^2). to neni nic enormniho.
Dle studie lze v ČR postavit až 3500 větrníků = 270 větrníků na jeden kraj. Rozhodně to je menší zásah do krajiny, než desetitisíce sloupů elektrického vedení, nebo desetitisíce km silnic. Silnice a sloupy vysokého napětí nikomu nevadí, ale z pár větrníků je obrovská hysterie.
Bláho, zase plácáš kraviny.
1. Ta studie není žádná studie, ale mokrý sen investorů VTE.
2. I ty větrníky vyžadují přenosové a distribuční sítě, takže s 3500 strojů VTE by jich jenom citelně přibylo.
3. I větrníky vyžadují obslužné komunikace, takže platí to samé, co u těch sítí.
Ten větrník má věk dožití maximálně 20 let a po této době s největší pravděpodobností nepřijde prostá demontáž a tím, že už tam nic nebude, ale kvůli využití už vybudovaných přenosových nebo distribučních sítí, tam investoři provedou tzv. repowering, kdy vám tam postaví to samé, jen podstatně větší.
A v čem je problém, žil jsem u větrné farmy 13 let a byla to pohoda, naopak větrníky byly zpestřením fádního horizontu a bylo zajímavé sledovat, že větrníky ve sto metrech nad zemí vyrábí, i když při zemi bylo téměř bezvětří. Jinak co se týče hluku, také nic zásadního, 99% času nebyly slyšet vůbec. Hluk z obce nebo nedaleké silnice byl několikrát větší.
Kolik měla ta "farma" strojů? Dva, nebo tři? Já žiju od roku 2007 po větru od té největší u nás, je tam celkem 24 ks VTE a žádná pohoda to není.
Kolik jste naměřil toho hluku po větru?
Nejde o to kolik, ale jaké frekvence.
Pane Žák, jínde těch větrných elektráren mají už teď mnohem víc a vysoké množství jim to nepřipadá.
Tak Vídeň má mnohem větší hrůzu, cestou na vídeňské letiště se jede kolem obrovské rafinérie, která je několik km od centra metropole???? Nejen je to vizuální katastrofa, ale navíc se z této krásy šíří nepřetržitý puch do dalekého okolí. Proti tomu jsou větrníky nádhera. Jinak hnus jsou desetitisíce km dálnic a silnic ne několik stovek větrníků. Samozřejmě se budou větrníky konečně stavět i u nás. V ČR je potenciál 3500 ks = cca 15 GW = 30 TWh/rok.
Vláda evidentně neví co s penězi ve státním rozpočtu, tak je hodlá vyhazovat za nesmysly! Jsme prostě bohatá země!
Ale to nejsou penize ze statniho rozpoctu.
Ne, "jen" peníze spotřebitelů, získané uměle navyšovanou cenou elektřiny.
Ale vyjde to nastejno. Daňoví poplatníci a odběratelé elektřiny jsou stejné osoby. Vyhozené peníze v ekonomice chybějí.
Cast rodiny bydli u chvaletic, ja u JED. Takze mne trasformace energetiky smerem k oze od uhli a jadra vyhovuje a zaplatit ji nekdo musi. Tim, ze ty penize v ekonomice chybi si jisty nejsem - myslim, ze dotace NZU celkem stimuluji investice (je tam docela velka spoluucast, a neda se to delat na cerno). Jinde jsem psal, ze cr je zemi bez velkych rek, bez more a bez surovin ... mne z toho vychazi, ze bychom se bez sentimentu meli rozloucit s tezkym (energetickym narocnym) prumyslem, protoze na to cr proste neni vhodne misto.
Jo, a můžeme začít pěstovat kedlubny....
Bydlím v širším okolí JEDu a jste první, kdo říká, že mu vyhovuje přesun z jádra k OZE.
@Vladimír Šťastný: Pokud znáte jen pěstování kedluben a těžký průmysl, mnohé to o vás vypovídá.
Jan Veselý
Ono je úplně jedno, co znám anebo ne. Pokud nebudeme mít stabilní výrobu dostatečného množství energie za přijatelnou cenu, nezbydou než ty kedlubny. K těm toho totiž mimo vlastní energie už zase tolik nepotřebujete.
Nesmyslem by bylo sázet peníze do zastaralého jádra.
Aha. Taky zastaralé je myslet, že 1+1=2 platí pořád. Pro moderního člověka ovšem 1+1 je nejméně 2,5.
Můžete vysvětlit co myslíte tím zastaralým jádrem?
Pane Horák, za dlouhá léta provozování JE se nic nezměnilo na tom, že jaderný odpad bude smrtící 100 000 let a po tu dobu ho bude muset lidstvo izolovat. Pak jsou tu ještě rizika zneužití. To u OZE odpadá.
Karasku, dobře víte, že žádný RAO nebude uloženo, aby bylo smrtelné. Starý Řím likvidovalo olovo, které se do organismu dostalo s vínem. Stačí cca 1 gram v kostní dřeni. Je to o tom, jestli je kontrolován proces užití.
Nebude smrtící 100 tisíc let, Karásku, za 600 let si můžete použitou palivovou peletku vystavit v obýváku ve vitrínce.
Možná zastaralé, ale pořád funkčnější, než nové zázraky OZE:-)))
Když budeme pokračovat v současném nastoleném tempu rozvoje OZ, tak budeme moci zrušit ne jenom uhelky, ale i ty atomové mamuty jež máme v provozu i bez prodloužení jejich životnosti. Takže nějaká výstavba nových kontraverzních nemůže za těchto předpokladů vycházet. A to jsou v rukávě další inovace a zefektivnění OZ včetně té stále potřebné akumulace od krátko až po dlouhodobou. Tahle energetická krize tomu dala ten potřebný impuls. Ve všem špatném se najde dobro.
Říká vám něco pojem fyzika? Už jste to slovo slyšel? Zelené perpetuum mobile.
Pane Pavle, to není žádné perpetum mobile, to je výsledek špičkových amerických, německých, švýcarských a nyní i čínských universit a špičkové technické úrovně v těchto zemích.
O pokroku ve fyzice nerozhoduje "plánovací komise " ČR, o tom rozhodují špičky světové fyziky a techniky.
Zapomeňte na to, že Vy jste ten vyvolený, co zná víc.
Ne vyvolený nejsem a jsem rád, že o pokroku se rozhoduje i v jiných laboratořích jako i jaderných. Tam je skutečný pokrok, aby lidstvo dosáhlo alespoň stupeň 1. rozvoje. Bez skutečného užití Einsteinovy rovnici v praxi se nikam nepohneme. Teď to pochopili i ve Švédsku.
Jestli si někdo myslí, že o technickém pokroku se rozhoduje zde a ne ve špičkových světových laboratořích v USA, Německu, Švýcarsku a nyní i v Číně, tak je na omylu. Co je to pojem "fyzika" definují špičkové světové laboratoře.
Sice se díky energetické krizi stal pravý opak toho co tu hlásáte, ale tím se nenechte rozhodit. :-)
Jo? Povídejte, oslňte nás svou moudrostí, Emile.
Na překrucování jste tady jednička, to Vám vyvracet nemíním. Proč myslíte, že si chtějí rozumný hospodáři zajistit co nejmenší riziko v cenové energetické hladině. Využijí to co se nabízí, proto takový zájem o OZ podle možností každého subjektu. O příčinách ne stability není pochyb. Čím menší poptávka nad nabídkou tak.......... Ono se to vybalancuje postupně samo. Nikdo si takové krize nepřeje, natož válečné běsnění ze strany psychopatů, kteří už neví kudy kam pro zachování stávajících mocenských pozic. Zájem o OZ je tudíž přirozená reakce zároveň spolu čelit zvyšování oteplování. To bude v budoucnu podstatně větších hrozeb konfliktů, s kterými se snažíme nyní vypořádat.
Tím kdo tu realitu překrucujete jste vy sám, nejen že se životnost "atomových mamutů" prodlužuje jak to jen jde, protože to je nejlevnější způsob ze všech možností, ale pomalu není týden, kdy by se někde nezačala připravovat stavba dalšího. V ČR jsou to např. místo jednoho před energetickou krizí hned čtyři.
To je strašně málo. Je to pidi množství proti růstu FVE a VTE. Jen letos celosvětově bude nainstalováno 380 GW = 450-500 TWh/rok z toho 170 GW bude nainstalováno v Číně, aby JE udržela s FVE krok muselo by být ročně spuštěno 60 nových jaderných reaktorů. JE nemá v tomto porovnání absolutně žádnou šanci.
Proč ČR čtyři bloky opravdu málo nejsou, Bláho, naopak.
Vy dovedete vždycky pobavit. Kdyby sem nechodili exoti vašeho typu spolu s Bláhou, takzvaným energetikem a ještě několik dalších, byla by tu nuda.
Přesně tak, Vladimír Šťastný to musí vědět, je to odborník. Dokonce tady tvrdil, že v březnu pamatuje zimu několik dní p sobě - 20 °C. Sice se to v ČR nikdy nestalo, ale u Šťastných si to dobře pamatují.
Až na to že to tvrzení ve skutečnosti znělo: "Je to sice málo pravděpodobné, ale pamatuji rok, kdy byl v březnu po tři týdny celodenní mráz i v nížinách." Ale aspoň to krásně ukazuje, že nelze věřit ničemu co Bláha není schopen dokázat.
oenergetice. cz/energetika-v-cr/cr-s-predstihem-splnila-cil-eu-na-uspory-plynu-pomohlo-napriklad-pocasi#comment-101421
Plha se hlásí: v březnu 1987(8?) jsem byl na vojenském cvičení v Holýšově, a vskutku tam tehdy řádily teploty jak ráno -20C, tak více dní souvislý mráz. Sníh ležel na buzerplace při přehlídce, když hoši přijeli z Dobré Vody. Neobvyklá vzpomínka utkvěla.
Emile, dobrá snaha, ale to jsi odborníkovi Šťastnému moc nepomohl, protože v březnu v ČR a ani Československu nikdy nebyl tří týdny po sobě celodenní mráz i v nížinách. Je to totální Šťastného výmysl. A ještě Emile prosím dohledej ve své databázi ten příspěvek Vladimíra s těmi několika březnovými dny v po sobě s -20 °C, to je ze stejného ranku. Děkuji.
Já jsem si pro zajímavost dohledal historická data z března roku 1987 a skutečně byla první polovina října mimořádně studená, i v Praze Ruzyni byly dny s nejnižší teplotou kolem -17 °C a nejvyšší denní teploty kolem -7 °C. V první polovině března tam bylo celkem 11 dní s celodenním mrazem...
Emile, jestli jsi si dohledal březnová data teplot z roku 1987 a z nich jsi vyčetl, že první polovina ŘÍJNA !!! byla mimořádně studená, tak to je hodně dobrý. Ale teď vážně ani v březnu 1987 a ani v říjnu 1987 a ani v žádném jiném březnu nebyl nikdy v historii V ČR a Československa 20 dnů po sobě celodenní mráz. Ale jinak hodně štěstí při hledání, sice je to ztráta času, ale je to tvůj čas.
Díky. :-)
Bude tento komentář Šťastného pro urážlivé porušení pravidel vymazán?
Karásku, bonzáctví vám jde skvěle, alespoň něco.
To jste se naučil za minulého režimu?
Karásku, bonzáctví vám jde skvěle, alespoň něco.
To jste se naučil za minulého režimu?
A copak vás tak urazilo, pane Karásku?
Můžete vytáhnout z rukávu příklad dlouhodobé akumulace, když vypnete fosil a jádro? Velmi by mě to zajímalo.
vy ste moc hrr. taky sice este neni, ale kazdy spravny nadsenec vie, ze min za 20 mozno 40 rokov to tu uz urcite bude. ale, ze urcite
Nejsem ten nadšenec, tak na jakém principu to bude?
:) to musite pockat tych 20 az 40 rokov
Když vydržíte, uvidíte. Předpokládám, že z důvodu nedostatku času tyto problémy moc detailněji nesledujete. Z cela jistě to nebude jeden universální způsob. Na spousta variantách se usilovně pracuje už jenom proto, že to může být dobrý byznys, tak je to vždycky, když je o něco větší poptávka. Všechno chce svůj čas.
V těch větrných teda ČR zaostává. Desel let byla výstavba větrných elektráren v podstatě zakázána. Ve větrnostně srovnatelném Rakousku se dnes instalovaný výkon větrných elektráren blíží 4000 MW. Ročně se tam bratru postaví instalovaný výkon cca 300 MW. I kdyby se do roku 2030 postavilo v ČR těch 3100 MW, tak by to s těmi 340 MW co tady už jsou bylo pořád pořád málo. To už budou mít v Rakousku instalovaný výkon minimálně přes 6000 MW. Zajímavé je, že ČR zaostává i za některými státy z východního bloku jako Polskem A Rumunskem. To jsme to teda dopracovali.
Rakousko není větrnostně srovnatelné, Karásku, a jste zbytečně negativní, za ČR zaostávají ve větrné energetice i takové země jako třeba Švýcarsko.
Švýcarsko má velehory, tam by se nikdo s větrnou turbínou nedostal a v Rakousku z poloviny taky. Takže oba státy mají pro vítr horší podmínky.
Opět si vymýšlíte, Karásku, Rakousko nemá pro větrné elektrárny horší podmínky, naopak v té části kde je staví má podmínky podstatně lepší, viz mnohokrát zmiňovaná studie AV ČR. Proto taky máme logicky míň větrných elektráren než Rakousko a víc větrných elektráren než Švýcarsko.
Rakousko není větrnostně srovnatelné, Karásku, a jste zbytečně negativní, za ČR zaostávají ve větrné energetice i takové země jako třeba Švýcarsko.
Ne, nebyla zakázána, pouze nebyla podporována. Taková blbinka a hned od toho zázraku "který vyrábí elektřinu zadarmo" jak tu vypráví pořád dokola pan Vaněček, dali okamžitě všichni ruce pryč.
Měl jste úplně volné pole, mohl jste všem ukázat:-)))
ne kazda lokalita je stejne prinosna, a opet zde centralni planovaci asi nezapocitavaji zahranicni zdroje, ktere se tak promitaji cim dal vic do nasi energoekonomiky
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se