Německý ministr hospodářství: Financování cenového stropu energií je ohroženo

Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu ohrožuje budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. V rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk to dnes prohlásil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Ústavní soud označil převod peněz do klimatického fondu, které byly původně půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity, za protiústavní před týdnem ve středu. Spolkové vládě tak v rozpočtu chybí 60 miliard eur, které nemůže použít. Rozsah dopadu soudního verdiktu vláda vyhodnocuje.

„Pokud by nastala krize, spolková vláda by už nemohla financovat limity cen plynu a elektrické energie. Ceny plynu, elektřiny a dálkového tepla by citelně vzrostly,“ řekl Habeck o možném dopadu verdiktu ústavního soudu.

Německo letos v lednu kvůli prudkému zdražení energií zavedlo takzvaný cenový strop na dálkové teplo, elektřinu a plyn, který bude platit do konce dubna nadcházejícího roku. Domácnosti a také malé a střední podniky dostávají od dodavatelů 80 procent loňské průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,94 Kč), respektive za 9,50 centu (2,45 Kč) za kilowatthodinu. Za elektřinu platí domácnosti spolu s menšími a středními podniky 40 centů (9,80 Kč) za kilowatthodinu, a to až do 80 procent jejich ročního průměru spotřeby z loňského roku. Úlevy mají i velké průmyslové firmy, u kterých výhodnější cena platí do 70 procent spotřeby – za plyn platí sedm centů (1,70 Kč) a za elektřinu 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu.

Díky všeobecnému poklesu tržních cen energií nemá teď limit pro většinu domácností zřejmě význam, je ale pojistkou pro případné další výkyvy. Financování limitu by ale mohlo být ohroženo, protože podle Habecka rozsudek doléhá i na vládní stabilizační fond, ze kterého je strop hrazen.

Vládní mluvčí na dnešní pravidelné tiskové konferenci řekl, že kvůli verdiktu ústavního soudu kabinet kancléře Olafa Scholze prověřuje financování všech mimořádných fondů, které vláda zřídila. Mluvčí rovněž uvedl, že není jasné, jaký finanční dopad bude mít rozsudek na rozpočet.

Ústavní soud rozhodl, že 60 miliard eur převedených do klimatického fondu vláda nemůže používat. Rovněž konstatoval, že již odsouhlasené závazky z této sumy je nutné kompenzovat jiným způsobem.

Zmíněných 60 miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021 k vyrovnání následků pandemie covidu-19, peníze ale Německo nevyužilo. Scholzova vláda se proto rozhodla sumu převést do klimatického fondu, což ale opoziční konzervativní unie CDU/CSU zažalovala, neboť to považovala za obcházení dluhové brzdy. Opozice k tomu tehdy uvedla, že problémem není fakt, že vypůjčené peníze dostal klimatický fond, ale právě rozpočtové opatření ministra financí Christiana Lindnera, který zmocnění k půjčce využil ke zcela jinému účelu.