Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Bavorský jaderný blok Isar 2 získal povolení k demontáži, ministr odstavení lituje

Bavorské ministerstvo vydalo povolení k demontáži a vyřazení z provozu dalšího odstaveného  jaderného bloku. Konkrétně se jedná o Isar 2 s výkonem 1410 MW, který byl jedním z posledních, které v Německu vyráběly elektřinu. Ministr k zahájení demontáže vyjádřil lítost nad odstavením bloku, který pokrýval necelou pětinu spotřeby spolkové země nízkoemisní elektřinou a mohl být v provozu minimálně dalších 10 let.

Německá společnost PreussenElektra oznámila, že od bavorského ministerstva životního prostředí a ochrany spotřebitelů získala potřebný souhlas s demontáží jaderného bloku Isar 2. Potřebnou žádost podala společnost již v roce 2019 a její schválení přichází necelý rok od odstavení bloku. Isar 2 s výkonem 1410 MW (netto) vyráběl elektřinu od roku 1988 do 15. dubna loňského roku. Zařadil se tak mezi bloky, které vyráběly elektřinu až do posledního dne, do kterého to bylo v Německu povolené.

2. Nejistota vývoje poptávky po plynu v Evropě: Výzva pro americké exportéry

Snaha Evropy snížit svou závislost na ruském plynu zpočátku prospěla americkému sektoru zkapalněného zemního plynu (LNG). Dlouhodobé trendy na trhu a regulační změny však naznačují pokles evropské poptávky již v roce 2030. Scénáře založené na plánech Fit for 55 a RePowerEU naznačují snížení dodávek o 29 až 52 %. Trh EU tak nejspíš nebude přispívat k růst poptávky po exportu LNG ze Spojených států.

Pokles dodávek ruského plynu na méně než 15 % v roce 2023 vyvolal prudký růst poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG). Díky tomu vzrostl podíl dodávek od alternativních dodavatelů do Evropy. Významně z tohoto trendu profitovali dodavatelé ze Spojených států, které byly v roce 2023 největším dodavatelem LNG do Evropy. Z USA se dovezlo 56,2 bcm, tedy téměř 50 % importovaného LNG, a export se tak oproti roku 2023 téměř ztrojnásobil.

3. Nadprůměrně vysoké teploty mohou již na jaře ovlivnit provoz konvenčních elektráren

Nadprůměrně vysoké teploty, které panovaly zejména během února letošního roku, a pokračující teplé počasí mohou ovlivnit další provoz klasických elektráren, a to už během jara. Pro různá roční období jsou stanovené různě vysoké limity teploty řek, což může vést k nutnosti omezování výkonu tepelných zdrojů i mimo tradičně kritické letní měsíce.

V Německu byla za únor průměrná teplota vzduchu o 5,1 °C nad dlouhodobým průměrem. Vyšší teploty vzduchu následně zapříčiňují rovněž vyšší teplotu řek. Vodu z řek pak některé konvenční elektrárny, ať už uhelné nebo jaderné, používají na chlazení. Pro různá období roku jsou pro jednotlivé toky a dané úseky stanoveny hodnoty, nad kterou se teplota řek nemůže dostat. Aby se hodnoty nepřesáhly, dochází k omezování výkonu elektráren, resp. snižuje se odběr chladicí vody.

4. Rosatom oficiálně zahájil výstavbu dalšího bloku v Leningradské jaderné elektrárně

Ruští stavbaři prvním litím betonu oficiálně zahájili stavbu dalšího jaderného bloku v zemi. Konkrétně se jedná o sedmý blok jaderné elektrárny Leningradská v severozápadním Rusku. Jaderný blok typu VVER-1200 s životností 60 let má zemi pomoci v naplnění cíle 25 % jaderné elektřiny do roku 2045. V různých fázích plánování země počítá až s 30  novými jadernými reaktory.

Ruská energetická společnost Rosatom informovala o oficiálním zahájení stavebních prací na sedmém bloku jaderné elektrárny Leningrad. Technici zahájili betonáž základů reaktorové budovy s rozlohou 2100 metrů čtverečních. Celý proces betonování, během kterého se spotřebuje 5,5 tisíce metrů krychlových betonu, má být dokončen v létě. Ceremonie se prostřednictvím videokonference účastnil i ruský prezident Vladimir Putin.

5. MPO chystá kvůli možnému zavírání uhelných zdrojů kroky pro veřejnou podporu

Stát se začal chystat na možnost dřívějšího uzavírání uhelných zdrojů v Česku. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nyní připravuje legislativní nástroje, které by v případě nutnosti umožnily poskytnout veřejnou podporu pro další výrobu elektřiny. Na dotaz ČTK to uvedl David Hluštík z MPO. Několik energetických firem v minulých týdnech varovalo před brzkou ztrátou konkurenceschopnosti výroby elektřiny a tepla z uhlí, některé z nich proto zvažují uzavírání uhelných zdrojů už v následujících letech. Z uhlí se v současnosti vyrábí zhruba třetina roční tuzemské produkce elektřiny.

Vláda v minulosti počítala s tím, že uhelná energetika v Česku skončí nejdříve v roce 2033. „Z hlediska plánování odchodu od uhlí se situace v energetice v posledních letech výrazně proměnila. Zatímco dřívější plány vycházely z předpokladu, že využívání uhlí bude ekonomicky výhodné a sami si vybereme termín odchodu v průběhu 30. let, nyní jsme v situaci, kdy primárně kvůli ceně emisní povolenky a klesajícím velkoobchodním cenám elektřiny přestává být využívání uhlí profitabilní,“ uvedl Hluštík.

6. V Česku proběhla další aukce na podporu větrných elektráren, uspěly 4 projekty

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyhodnotilo druhou výzvu roku 2023, kde se soutěžila provozní podpora pro větrné elektrárny (VTE). Celkem uspěly 4 projekty o instalovaném výkonu 24,75 MW. Do aukce bylo přihlášeno 7 projektů o celkovém instalovaném výkonu 44,05 MW. Poprvé tak byla překročena kapacita aukce, jenž činila 35,2 MW.

Česká republika za účelem zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na konečné spotřebě energie vypisuje v souladu se zákonem 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie aukce, ve kterých se soutěží o provozní podporu na dobu 20 let.

7. Praha nakoupí a nainstaluje 150 nabíječek pro elektromobily do lamp

Městská firma Technologie hlavního města Prahy (THMP) nakupí a nainstaluje 150 nabíječek pro elektromobily do lamp, které už v minulosti pro ten účel upravila. Využije k tomu evropské dotace. ČTK to řekl ředitel společnost Tomáš Jílek. Město postupně modernizuje vybrané lampy pro instalaci nabíječek, první zkušebně umístila v roce 2022 na Vinohradech.

THMP na dodávku zařízení tento týden vypsaly tendr s předpokládanou hodnotou 15 milionů korun bez DPH. Většinu peněz podle Jílka plánuje město získat z evropských fondů a instalaci, která bude po modernizaci kabelů lamp poměrně jednoduchá, zajistí zaměstnanci firmy. Po dokončení soutěže tak umístění nabíječek zabere nižší jednotky měsíců, dodal.

8. Dovoz elektřiny na Ukrajinu se po ruských útocích výrazně zvyšuje

Denní dovoz elektřiny na Ukrajinu se zvyšuje a dnes dosáhne nejvyšší úrovně od začátku roku. Na vině je série ruských raketových útoků na kritickou infrastrukturu, které způsobily výpadky dodávek proudu v mnoha regionech. S odkazem na ukrajinské ministerstvo energetiky to uvedla agentura Reuters.

Útoky, z nichž největší se uskutečnil minulý týden v pátek, způsobily velké škody na zařízeních pro výrobu a přenos elektřiny. Přiměly také Kyjev zastavit vývoz elektřiny.

9. Ukrajina se při výstavbě nových jaderných bloků spoléhá na Bulharsko a USA

Ukrajina se připravuje na výstavbu dalších jaderných bloků. Pro dodávky samotné technologie se spoléhá na Bulharsko. Primární ambicí rozšiřování jaderné flotily je nemožnost Zaporožské elektrárny vyrábět dostačující množství elektřiny. Elektrárna je momentálně okupovaná Ruskými vojáky a hrozí, že do pár měsíců přestane elektrickou energii produkovat úplně.

Rozhodnutí má padnout v červnu tohohle roku, Informuje zpravodajský portál Reuters. Předmětem by měly být dva jaderné reaktory ruské výroby typu VVER-1000 dovezené z Bulharska. Nové reaktory mají být postaveny v Chmelnické jaderné elektrárně  na západní Ukrajině.

10. Emisní cíle EU pro rok 2040: Které země jsou pro a které proti?

Na zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu došlo k pokroku v debatě o unijním cíli snížit emise o 90 % do roku 2040.  Deset zemí bylo pro, tři proti a třináct zemí požádalo na zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu o další ústupky, píše server Euractiv.

Klimatickým zákonem se EU zavázala ke snížení emisí oxidu uhličitého o 55 % do roku 2030 a následně na nulu v roce 2050. V únoru však Komise navrhla další milník, rok 2040, ke kterému by měly členské státy společným úsilím snížit své emise o 90 %. Nyní vystoupily země EU, aby deklarovaly svůj postoj k návrhu.

Téma

Ostravské hutě a ocel měly být zelené. Ani po pěti letech od vyhlášení plánu ale nejsou blíž cíli

Zelená ocel měla být budoucnost ostravských hutí, s níž do regionu v roce 2019 přišel podnikatel Sandžív Gupta. Stále jasnější ale je, že tahle „hra na greensteel“ byla spíš jen rétorickým cvičením a huť na bezemisní výrobu není ani po pěti letech vůbec připravena.

Zachytávání CO2 vyjde na miliardy. V Česku ho zatím zkoušejí jen vědci

Bez zachytávání a ukládání oxidu uhličitého Evropská unie uhlíkové neutrality nedosáhne. Technologie nicméně zatím stojí miliardy. I proto v Česku zatím podobný provoz nefunguje, pilotní projekty rozjíždějí vědci.

Současné provozy zaměřené na zachycování a ukládání uhlíku (Carbon Capture and Storage), které fungují na celém světě, jsou dohromady schopné odstraňovat kolem 40 milionů tun oxidu uhličitého ročně, uvádí projekt Fakta o klimatu. Jenom Evropská unie ale podle odhadů Evropské komise bude potřebovat do roku 2050 zachycovat až 550 milionů tun ročně. Jinak totiž nedosáhne svého cíle nulových emisí.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu