Jaderná energetika v roce 2023, 2. část: Renesance jádra začíná i Evropě
Stejně jako v České republice i v Evropě začíná renesance jaderné energetiky. V řadě států Evropské unie tak pokračuje úsilí o prodloužení fungování existujících jaderných reaktorů na co nejdelší dobu. V Belgii byla uzavřena konečná dohoda mezi francouzskou firmou Engie a belgickou vládou o prodloužení využívání bloků Tihange 3 a Doel 4 o dalších deset let. Definuje podmínky pro jejich přípravu pro další dlouhodobější provoz při nastávající odstávce. K prodlužování provozu existujících bloků dochází v celé řadě evropských států, jmenujme pro příklad Nizozemí, Švédsko, Švýcarsko, Slovinsko, Maďarsko a Slovensko. Podívejme se podrobněji na některé zajímavé příklady.
Finská elektrárna Loviisa obdržela licenci na provoz dvou bloků VVER440 v této elektrárně celkově až 70 let do roku 2050. Pro nás je to významná událost, protože jsou zde stejné reaktory jako v naší elektrárně Dukovany. Jsou však starší, takže na jejich příkladu uvidíme, jak dlouho se reálně dají provozovat.
I z příkladu Finska je vidět, že pro Evropskou unii je velmi důležité zajištění západního paliva pro ruské jaderné reaktory VVER1000 a VVER440. Pro VVER1000 už je západní palivo nabízeno. Pro VVER440 dokončil na žádost Ukrajiny vývoj palivo Westinghouse. To se teď zkouší v Rovenské jaderné elektrárně. Na takovém palivu začíná i na žádost Slovenska pracovat francouzská firma Framatome. Západní jaderné firmy se snaží vytvořit alianci, která by dokázala zajistit palivo pro ruské typy reaktorů.
Francie postupně řeší problémy s napěťovou korozí u svarů, která se objevila u některých bloků její jaderné flotily. Podařilo se také dohnat zpoždění vzniklé posunem odstávek během pandemie COVID-19. Letos tak výroba elektřiny z jádra splnila plánované hodnoty, a vejde se do cílového rozmezí, které je mezi 310 až 330 TWh. V minulém roce to bylo pouze 272 TWh. Výhledy na spuštění reaktoru EPR, který je třetím blokem ve Flamanville 3, se nezměnily. Měl by se rozběhnout v první polovině roku 2024. Zároveň by i celá flotila francouzských reaktorů měla být v ještě lepší kondici, než tomu bylo letos. Dá se tak předpokládat, že výroba v příštích letech nadále poroste.
Francie má 32 reaktorů nejstaršího typu s výkonem 900 MWe, které byly spuštěny v létech 1977 až 1988. Plánuje prodloužit využívání těchto bloků přes hranici čtyřiceti let, kterou už některé z těchto bloků překročily. Zatím se licence udělovala na další desetiletí provozu po komplexní kontrole a vylepšení. V roce 2023 byla stanovena komplexní souhrnná pravidla pro prodlužování provozu přes 40 let. Jaderný dozor v některých případech povolil zpoždění některých vylepšení, která se dostatečně rychle nedala stihnout. Jako první dostal licenci na dalších deset let provozu podle těchto pravidel reaktor Tricastin 1, který se do komerčního provozu dostal v roce 1980. Standardizace tohoto licencování je pro Francii vzhledem ke stárnutí její flotily reaktorů velmi důležitá.
I ve Francii zintenzivňují přípravy na výstavbu nových bloků. Nejdále pokročila příprava projektu dvojice bloků EPR2 v elektrárně Penly. Firma EDF začala připravovat podklady pro schválení stavby těchto bloků a jejich vyvedení výkonu. Reálná práce na stavbě by měla začít v polovině roku 2024 přípravou staveniště. Druhá dvojice by měla být vybudována v elektrárně Gravelines a v roce 2023 bylo schváleno postavení třetí dvojice v elektrárně Bugey. Podrobně byly úspěchy i problémy francouzské jaderné energetiky popsány v nedávném článku.
Instalace struktury centrální části prvního bloku Hinkley Point C (zdroj Tractebel).
Na výstavbě nových bloků pracují i další evropské státy. Francouzská firma se vypořádala i s dalším svým restem. Blok Olkiluoto 3 ve Finsku se na začátku května 2023 dostal po spuštění v minulém roce do komerčního provozu.
Po dokončení bloků EPR v Olkiluoto a Flamanville se pozornost soustřeďuje na výstavbu dvojice těchto reaktorů v britské elektrárně Hinkley Point C. Klíčové je, zda se podaří vyhnout problémům, které se objevily při výstavbě předchozích bloků EPR a využijí se zkušenosti z jejich výstavby. V dubnu 2023 byla na prvním bloku této elektrárny instalována centrální struktura, ve které bude umístěn reaktor a bazén umožňující výměnu paliva. Jde o jednu s klíčových etap jeho budování. Na začátku prosince byl umístěn na své místo portálový jeřáb a v polovině prosince 2023 pak byla s využitím největšího jeřábu Big Carl instalována kopule kontejnmentu. Její hmotnost je 245 tun, výška 14 m a průměr 47 m. Jeřáb ji musel dopravit do výšky 47 m. Začátkem srpna 2023 byl postaven poslední ze 116 sloupů vysokonapěťového vedení 400 kV o délce 57 km, které bude vyvádět elektřinu z této elektrárny. Reaktory by měly být spuštěny v letech 2027 a 2028.
Projekt Sizewell C, kde by měla být také dvojice reaktorů EPR, obdržel tři důležitá povolení z hlediska environmentálních dopadů. Pokračuje hledání investorů a vyladění finančního modelu. Realizuje se také příprava budoucího staveniště.
Umístění portálového jeřábu u prvního bloku Hinkley Point C (zdroj EDF)
O tom, že na přelomu let 2022 a 2023 začalo spouštění bloku Mochovce 3 na Slovensku se psalo už v minulém přehledu. V polovině ledna 2023 bylo po úspěšném průběhu fyzikálního spouštění zahájeno to energetické. V polovině února už běžel blok na 35 % svého nominálního výkonu a na přelomu března a dubna se zařízení dostalo na 55 % výkonu. V polovině července se zvýšil výkon na 75 % nominálního, v polovině srpna už běželo na 90 % nominálního výkonu a na konci září už nominální hodnoty dosáhlo. Na začátku listopadu už byl reaktor v komerčním provozu. Slovensko se tak stalo ve výrobě elektřiny soběstačné, a zároveň získalo nízkoenergetický mix. Po dokončení čtvrtého bloku se stane i vývozce nízkoemisní elektřiny, a to v době, kdy jeho sousedům bude chybět.
Slovensko pokračuje i v přípravě nového jaderného zdroje v elektrárně Jaslovské Bohunice. Pracuje na tom společnost JESS (Jadrová Energetická Spoločnosť Slovenska), ve které má 51 % slovenská společnost JAVYS a 49 % česká společnost ČEZ. Nový zdroj by měl nahradit dosluhující bloky VVER440. Ty se dostaly do provozu v roce 1985 a předpokládá se jejich provoz nejméně 60 let. Je tak dost času na jejich náhradu. V polovině února 2023 dostal projekt povolení o umístění zdroje. O stavební povolení se plánuje požádat v roce 2025 a začátek výstavby se předpokládá v roce 2031. Uvažuje se také o další jaderné elektrárně na Slovensku. Ta by se postavila na místě současné uhelné elektrárně Vojany nebo u obce Kecerovce.
V Jaslovských Bohunicích fungují nyní dva reaktory VVER440 (zdroj Slovenské elektrárne).
Významný pokrok byl v roce 2023 dosažen při přípravě jaderných projektů v Polsku. V první polovině roku 2023 podepsaly společnosti Polskie Elektrownie Jądrowe (PEJ), Bechtel a Westinghouse smlouvu o přípravě projektu první jaderné elektrárny v této zemi. Na konci září dalo polské Generální ředitelství pro ochranu životního prostředí (GDOS) povolení k výstavbě této elektrárny. Měla by být na pobřeží v městech Lubiatowo a Kopalino v Pomořansku. Na podzim pak obdržel projekt i územní rozhodnutí Pomořanského vojvodství. Realizovat by se měly tři reaktory AP1000. Práce na projektu tak mohly začít, zahájení výstavby se plánuje v roce 2026 a dokončení prvního bloku v roce 2033.
Zároveň společnosti ZE PAK, Polska Grupa Energetyczna a korejská firma KHNP podepsaly dohodu o záměru spolupracovat na projektu jaderné elektrárny v Patnówe v centrálním Polsku s využitím nejméně dvou jihokorejských reaktorů APR1400. Na konci listopadu 2023 dostal i tento projekt povolení GDOS.
Polsko uvažuje i o využití malých modulárních reaktorů. Firma Orlen Synthos Green Energy prozkoumala desítky potenciálních lokalit. Z nich vybrala sedm, které by byly optimální pro umístění reaktoru BWRX-300 firmy GE Hitachi. Nyní plánuje jejich podrobnější geologický průzkum. Polské ministerstvo životního prostředí ke konci roku povolilo výstavbu 24 malých modulárních reaktorů v šesti místech.
Na realizaci projektu výstavby dvou bloků VVER1200 v druhé fázi elektrárny Paks se má podílet celá řada západních firem. Jde například o francouzský Framatom a německý Siemens AG. Jejich zapojení je silně závislé na stavu sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Zatím se této oblasti sankce netýkají. V Německu jsou však k účasti německých firem kritičtější. V případě jejich odstoupení je však mohou nahradit právě ty francouzské. Na konci roku vyloučily orgány Evropské unie projekt Paks II z dvanáctého balíčku sankcí proti Rusku. Důvodem byla důležitost tohoto projektu pro maďarskou i evropskou energetiku. Na staveništi se dokončovaly zemní práce, stavební jáma dosahuje v některých místech hloubky až 26 m, a budovaly se stěny zabraňující pronikání podzemní vody. Maďarsko připravuje prodloužení provozu stávajících čtyř bloků VVER440 na sedmdesát let.
V Bulharsku byly podepsány předběžné dohody s firmou Westinghouse o přípravě projektu dvou bloků AP1000 v elektrárně Kozloduj. V červnu 2023 pak byla s firmou Westinghouse podepsána dohoda o vypracování projektu výstavby jednoho nebo více bloků AP1000 v elektrárně Kozloduj.
Rumunsko se dohodlo s firmou KHNP na renovaci a vylepšení prvního bloku elektrárny Černá voda. Zde jsou dva těžkovodní reaktory, které chce Rumunsko udržet v provozu co nejdéle. Stejná firma bude také dodávat zařízení pro odstraňování tritia, které se v těžkovodních reaktorech produkuje mnohem více než v lehkovodních. Rumunsko by je mohlo využít i pro produkci tritia a stát se jeho významným výrobcem v Evropě. Připravuje také dokončení dvou rozestavěných bloků, při kterém plánuje spolupracovat s USA a Kanadou.
Celá řada dalších států Evropské unie počítá s výstavbou nových velkých jaderných bloků i malých modulárních reaktorů. Švédsko a Finsko plánují v této oblasti spolupracovat. Švédsko změnilo svoji energetickou koncepci z cesty k obnovitelnému mixu na cestu k nízkoemisnímu mixu, tedy i s využitím nových jaderných zdrojů. Nízkoemisní mix sice má už nyní, je však třeba ho udržet i při rostoucí elektrifikaci všech oblastí. Výstavba nových bloků tak již nebude omezována počtem ani místem, jak tomu bylo v švédské energetické koncepci doposud.
Výstavba nových bloků se plánuje v Nizozemsku. To uvažuje postavit v elektrárně Borssele dva korejské reaktory. Na podzim roku 2023 byla podepsána dohoda s KHNP o vypracování studie proveditelnosti tohoto projektu. Podobná smlouva byla podepsána i s firmou EdF pro využití francouzských reaktorů. Slovinsko chce postavit druhý blok v elektrárně Krško. V principu zde mohou nabízet své reaktory všichni uchazeči, které známe z dukovanského tendru.
Evropské zaměření na jadernou energii je dáno i tím, že dramaticky snižuje závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv. Nutnost jeho omezení je kriticky nutná i kvůli situací, která vznikla po invazi Ruska na Ukrajinu. Tím se Evropa dostala do stínu války, ve kterém musí už dva roky žít.
Zemní práce na staveništi elektrárny Paks II (zdroj Paks II).
Jaderná energetika ve válečné oblasti
Už v přehledu z minulého roku jsme psali o dopadech a rizicích zmíněné války vyvolané invazí Ruska na Ukrajinu. Ta ovlivňuje i konkrétní jaderné elektrárny. Ukrajina totiž získává z jaderných zdrojů přes 50 % elektřiny. Jedna z jejich jaderných elektráren, která se nachází přímo ve válečné zóně, je zároveň tou největší v Evropě. Vytlačení ruských vojsk z oblasti Černobylu a z blízkosti Charkova snížilo rizika pro likvidovanou Černobylskou jadernou elektrárnu a její okolí i charkovský neutronový zdroj. I když následky okupace pro Černobylský areál se řeší i nyní. Dne 3. ledna 2024 se po dlouhém půlroční přestávce uskutečnila nová výměna válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. Mezi 230 navrátilci na Ukrajinu byli podle sdělených informací i někteří unesení členové ochrany areálu z Černobylu.
Naopak situace v Záporožské jaderné elektrárně se dramaticky zhoršila zničením a vypuštěním Kachovské přehrady, oficiálním připojením okupovaných území k Rusku a zvyšující se intenzitou bojů v její relativní blízkosti. V noci z 5. na 6. června 2023 došlo k protržení hráze Kachovské přehrady, přehradní jezero se tak vypustilo a byla zaplavena rozsáhlá území pod přehradou. Tato nádrž sloužila i jako zdroj vody pro chlazení Záporožské jaderné elektrárny. Pro každou tepelnou elektrárnu, u jaderné to platí ještě více, je chlazení klíčovou záležitostí.
Reaktory VVER1000 mají tepelný výkon zhruba 3000 MWt. Jaderný blok má i po odstavení zbytkový tepelný výkon, který vzniká z rozpadu radioaktivních jader, štěpných produktů i transuranů, vznikajících v průběhu práce reaktoru. Radioaktivita i tepelný výkon klesají exponenciálně a poměrně brzy dostává k desítkám a pak i jednotkám megawattů, po týdnech a měsících však už klesá relativně pomalu. Chladit je potřeba i bazény s vyhořelým palivem. Je tak nutné zajistit dodávky elektřiny pro čerpadla chladícího systému a také dostatek vody. V době, kdy samotná elektrárna elektřinu neprodukuje, potřebuje dodávky z elektrické sítě. Pokud jsou přerušené, využívají se dieselagregáty, které musí být vždy připraveny a musí mít dostatek paliva. Takových výpadků vnějších dodávek elektřiny už v Zaporožské jaderné elektrárně nastalo několik.
Nároky na chlazení jsou u dlouhodobě odstavené elektrárny řádově menší, než jsou u elektrárny v provozu. Elektrárna nebyla vodou z Kachovské přehrady chlazena přímo, ale má v areálu elektrárny speciální nádrž s odpovídajícími zásobami vody. Zároveň existují možnosti doplňování vody i v případě vypuštěné Kachovské přehrady. Ty se testovaly i v rámci stress testů realizovaných po havárii na Fukušimě I. Dá se využít čerpání z prohloubeného výkopu v místě nákladního přístavu elektrárny, z vodovodního systému města Energograd nebo pomocí mobilních čerpadel a soustavy hadic. Pro posílení dodávek vody se v blízkosti bazénu vyvrtalo v tomto roce několik dodatečných studní, které jsou schopny dodávat stovky kubických metrů vody za hodinu.
Pro odstavenou elektrárnu a velmi omezený tepelný výkon popsané metody stačí. Jinou záležitostí je návrat k normálnímu provozu Záporožské jaderné elektrárny. Ten nelze realizovat bez řešení otázky, co bude s Kachovskou přehradou. Do té doby bude potřeba se o elektrárnu starat bez produkce elektřiny. Hlavním úkolem je zajistit její bezpečnost a dosáhnout toho, aby nedošlo k havárii a úniku radioaktivity.
K tomu by měla pomoci i mise MAAE, která začala na Záporožské jaderné elektrárně pracovat na začátku září 2022 během první návštěvy generálního ředitele Rafaela Mariana Grossiho. Ta se pravidelně obměňuje a při letní rotaci navštívil elektrárnu opět i generální Rafael Mariano Grossi. Dne 2. listopadu 2023 proběhla třináctá rotace. Úkolem mise je dozor nad situací v elektrárně z hlediska jaderné bezpečnosti. Při této činnosti musí překonávat řadu problémů, mezi které patří i to, že jim často nebývá umožněn přístup do některých klíčových míst, jako jsou střechy reaktorů nebo strojovny.
V říjnu 2022 po ruském vyhlášení připojení okupovaných území k Rusku převzala Záporožskou jadernou elektrárnu ruská organizace. Zároveň museli pracovníci přejít k této organizaci a mít ruské občanství. I to vede k poměrně napjatému personálnímu stavu v elektrárně. Přispívá k tomu i to, že elektrárna neprodukuje elektřinu, okolo se válčí a její budoucnost je nejistá. Reaktory jsou odstavené a většina z nich je ve studené odstávce. Dva reaktory jsou dlouhodoběji v odstávce horké, aby mohly dodávat páru, která je potřeba nejen pro elektrárnu. V této roli se reaktory střídají, na podzim tohoto roku to byly bloky čtyři a pět. Při normálním provozu měla elektrárna okolo 11 500 pracovníků, nyní jich je něco mezi 3000 až 3500. Při odstavených blocích je požadavek na počet pracovníků nižší, je však otázka, zda ten současný není nízký až příliš. Zároveň může být otázkou, zda jsou přítomné všechny potřebné profese a kondice i psychický stav pracovníků.
Zimní kampaň ruských raketových útoků, jejichž cílem bylo na přelomu roku 2022 a 2023 zničení ukrajinské energetické infrastruktury, se dotkla i ostatních ukrajinských jaderných elektráren. Masivní raketové útoky na objekty energetické infrastruktury zvyšují riziko, že budou zasaženy a ohroženy i jaderné elektrárny. Přímo na jaderné elektrárny sice Rusko neútočí, ale vysoká intenzita útoků zvyšuje riziko, že vychýlená střela areál některé z nich zasáhne.
V normálních podmínkách dodávaly Ukrajině jaderné elektrárny, které má tato země bez okupované Záporožské jaderné elektrárny tři, polovinu i více elektřiny. Hrají tak v její elektroenergetice klíčovou úlohu. Ta se ještě zvyšuje tím, že se jako velký kompaktní zdroj dají lépe chránit protivzdušnou obranou. Jak už bylo zmíněno, Rusové mají přece jen zábrany na ně přímo útočit. Zničena a poškozena tak byla řada fosilních i vodních elektráren, ale jaderné elektrárny zůstávají netknuté. Problémem pochopitelně je, že ruské rakety se zaměřují na kritické body elektrické sítě, jako jsou transformátory a rozvodny. Z jaderné elektrárny tak v případě úspěšného útoku nelze výkon vyvést a ztratí i možnost napájení ze sítě. Po vypnutí reaktorů se tak musí spoléhat na dieselagregáty.
Po útoku 23. listopadu 2022 došlo po napadení klíčových prvků ukrajinské elektrické sítě k jejímu významnému poškození, rozpadu a nastal celkový blackout. Rovenská jaderná elektrárna přešla do havarijního režimu a Jihoukrajinská a Chmelnická byly odpojeny od sítě. I s takovou situací se Ukrajina vypořádala a Rusko ji zimní kampaní zaměřenou na energetickou infrastrukturu, která měla zničením zdrojů elektřiny a tepla zničit vůli Ukrajinců k obraně proti ruské invazi, nezlomilo.
Bylo vysoce pravděpodobné, že Rusko realizuje podobnou kampaň proti ukrajinské energetické infrastruktuře i tuto zimu. Ukrajinská protivzdušná obrana, samotná síť i jaderné elektrárny by však měly být nyní na rizika s tím spojená připravena daleko lépe než v minulém roce.
Rusko si pravděpodobně rozdílnou situaci v tomto roce uvědomuje, zároveň může mít více vyčerpané technologicky nejvyspělejších typu raket využívaných pro útoky na infrastrukturu. Rozdílná situace je s drony, jejichž počet i na ruské straně roste. I to je důvod, proč se letošní zimní kampaň ruské armády proti energetické infrastruktuře Ukrajiny zpozdila a zatím jsou její dopady na ní oproti minulému roku velmi malé. I útok realizovaný 28. prosince 2023, který byl počtem vyslaných raket a dronů vůbec největší v dosavadním průběhu ruské invaze, se energetické infrastruktury dotkl velmi omezeně. V průběhu minulého roku jsme situaci v Ukrajině sledovali vícekrát (zde a zde).
I přes válečnou situaci se Ukrajina snaží o rozvoj své jaderné energetiky. Pokračuje snaha o dokončení a rozšíření Chmelnické jaderné elektrárny, která je na západě země. Zde jsou dva bloky VVER1000 v provozu a dva bloky rozestavěné. V současné době se předpokládá, že třetí blok, který má vyšší stupeň rozestavěnosti, se dokončí jako VVER1000 s využitím komponent, které se připravovaly pro bulharskou elektrárnu Belene. V areálu by se pak také postavily dva bloky AP1000. V polovině prosince 2023 byla podepsána dohoda mezi Ukrajinou a firmou Westinghouse o dodávce komponent reaktoruu AP1000 pro pátý blok Chmelnické jaderné elektrárny. Připomeňme, že reaktory AP1000 chce Ukrajina využít pro postupnou náhradu svých stárnoucích bloků. Westinghouse také dodává palivo pro ukrajinské jaderné elektrárny. Palivo VVER440 se testuje v Rovenské jaderné elektrárně. Ukrajina připravuje s pomocí této firmy i vlastní výrobu paliva. Tu by chtěla rozjet do tří let a postupně palivo i vyvážet.
V roce 2023 se rozběhl blok Vogtle 3 (zdroj Georgia Power).
V USA se rozběhl první reaktor III. generace
Celý západní svět se vrací k jaderné energetice. V USA byl do provozu uveden první reaktor III. generace. V elektrárně Vogtle byl uveden do provozu první reaktor AP1000 firmy Westinghouse jako blok Vogtle 3. Štěpná řetězová reakce se u něj spustila na začátku března 2023 a 1. dubna začal dodávat elektřinu do sítě. Na konci května dosáhl reaktor plného výkonu a 31. července 2023 zahájil komerční provoz.
U bloku Vogtle 4 se horké testy dokončily v květnu 2023 a v polovině srpna se do něj začalo zavážet palivo. Kvůli poruše jedné z pump na začátku října 2023 se spouštění posunulo na první čtvrtinu roku 2024.
Renesance jádra v jižní Koreji nabírá tempo
Jižní Korea je úspěšná v zahraničí i v samotné Koreji se obnovilo zahajování nových staveb jaderných zdrojů. Třetí blok elektrárny Barakah ve Spojených arabských emirátech byl uveden do komerčního provozu na konci února 2023. Průběh spouštění u tohoto bloku byl rychlejší, než tomu bylo u prvního bloku (o pět měsíců) a toho druhého (o čtyři měsíce). I čtvrtý reaktor je dokončen a na konci roku 2023 do něj bylo zavezeno palivo. V roce 2024 tak bude zahájeno jeho spouštění.
Na konci roku 2023 bylo zavezeno palivo do čtvrtého bloku elektrárny Barakah (zdroj ENEC).
Samotná Jižní Korea překonává období vlády protijaderného prezidenta. Ten předpokládal postupný odchod od využívání jádra. Jaderné bloky se měly odstavovat po čtyřiceti letech provozu. Bloky, které se této hranici blížily, tak nežádaly o potřebná povolení pro další provoz a nerealizovala se potřebná vylepšení a renovace. Nyní je sice možné bloky provozovat další desetiletí, ale získání povolení a péče o bloky potřebuje dostatek času. Blok Kori 2 se tak musel na nějakou dobu odstavit a opět se spustí až po realizaci všech potřebných kroků.
Po spuštění prvního bloku elektrárny Sin Hanul popsaném v minulém přehledu se pracuje na dokončení druhého bloku této elektrárny. V polovině září 2023 se do něj zavezlo palivo a po intenzivních testech se v něm 6. prosince rozběhla štěpná řetězová reakce. Dne 21. prosince pak začal poprvé dodávat elektřinu do sítě. Předpokládá se, že do komerčního provozu bude uveden v první půli roku 2024.
Dva stejné reaktory už běží v elektrárně Saeul jako její první dva bloky a dva další se budují jako Saeul 3 a 4. Původní jejich označení bylo Sin Kori 3, 4, 5 a 6.
Znovu se také rozběhla zastavená realizace bloků Sin Hanul 3 a 4. V roce 2023 podepsala firma KHNP s firmou Doosan dohody o dodávkách potřebných komponent pro tyto bloky. Pozemní práce na staveništi byly zahájeny v červenci 2023 a jejich výstavba se rozběhne v roce 2024. Dokončeny by měly být v letech 2032 až 2033.
Rozvoj jaderné energetiky v Jižní Koreji se celkově zrychluje. Výroba elektřiny z tohoto zdroje byla v roce 2022 rekordní, dosáhla 167,5 TWh a pokryla 30,4 % její celkové hodnoty. Detailní rozbor stavu jihokorejské jaderné energetiky byl popsán v nedávném článku. Po přehledu západní jaderné energetiky se podívejme na státy, kde již jaderná renesance probíhá delší dobu a které se dostaly do čela rozvoje jaderných technologií.
Přednáška pro budoucí inženýry na VUT Brno o současnosti a budoucnosti:
https://www.youtube.com/watch?v=sloSU1Ei804Mohlo by vás zajímat:
Čím dál víc lidí ve světě si uvědomuje, že nejlevnější energetika je mít celý baseload postavený na jaderné energii a zbytek už se dá levně poskládat z ostatních zdrojů.
V případě ČR je baseload 8GW - takže pokud chceme mít levnou elektřinu (to jest 2000kč/MWh) tak potřebujeme 9x 1GW blok v jaderných elektrárnách (1 blok je v odstávce, takže 8 je v provozu).
No a ohledně financování - aktuálně platíme 500kč/MWh jako ekologický poplatek - a máme 4GW výkonu v jádře. Pokud se tento poplatek z elektřiny vyrobené z jádra použije na financování výstavby dalších bloků - loni se vyrobilo 30 400 000 MWh z jádra, EKO poplatek tedy dělá 15 miliard, blok se staví 15 let, takže z toho je k dispozici 225 miliard (a to je mnohem víc, než kolik stojí blok pokud se neplatí zisk bankám). S tímto způsobem financování můžeme obnovu a rozšíření JE v ČR realizovat v režimu průběžného financování. Navíc nové elektrárny by mohli být 100% vlastněny státem - takže by se neohrozili žádné zisky akcionářů ČEZ, ČAZ by nenesl žádné komerční riziko a stát by nemusel přemýšlet o odkupu ČEZ.
Omego, to se nikdy nestane, naopak drtivá většina odběratelů bude mít svojí FVE a to bude znamenat jediné, RD a bytové dony budou půl roku v ostrovním systému. A firmy od jara do podzimu výrazně sníží svůj odběr ze sítě. Nikdy nemůže být elektřina z JE + distribuce levnější, než vyrobená elektřina na střeše. FVE zcela ovládne Evropskou i světovou energetiku. Nejprve FVE vymaže během tří let uhelné zdroje a pak začne omezovaní výroby jaderných zdrojů.
...Nejprve FVE vymaže během tří let uhelné zdroje a pak začne omezovaní výroby jaderných zdrojů....A co si pak počneš Bláho? Nikdo nebude provozovat žádný zdroj jen na 3-4 měsíce v roce, kdy ti ta fotovoltaika nejede. Co budeš dělat pak?
Bláha by si nejprve měl FVE pořídit.
Už se na tom pracuje. Sice jsem do této doby odolával, protože FVE je na střeše strašně hnusná, ale po prostudování reálných dat výroby a na to navazujících obrovských úspor sousedů a kamarádů, to ekonomické hledisko zvítězilo.
hlpb
Reálná data výroby FVE dimenzované tak, aby měla v létě minimální přetoky jsou za včerejšek 2% spotřeby, dnes za ideálního, zcela jasného počasí do 12:00 3% spotřeby (tedy denní předpoklad cca 6% spotřeby).
Pro nejběžnější FVE na RD 10 kWp je to za včerejšek 1 kWh výroby a za dnešní půlden 0,9 kWh.
Tož tak.
hplb - jen pro orientaci - mám klasickou 10kW/10kWh dotovanou elektrárnu - a MWh mi v ní vychází nákladově na 2.25kč - pořád to má pěknou návratnost když si vezmu, že u ní neplatím přenosové poplatky sítě, ale když to přepočtu na cenu tak je to 90EUR/MWh
A vzhledem k tomu, jak to postupuje začínám mít pocit že původně počítaná prostá návratnost 8 let se prodlouží na 12 - čekám, že brzy (cca 2028) někoho napadne rozdělit rok na 2 obchodní časové zóny - březen říjen s nízkým poplatkem za síť a listopad-únor s vysokým. Aby se srovnala finanční zatížení těch co FVE nemají a dnes dotují ty co FVE mají.
Bobe, píšeš nesmysly, na skutečná data výroby se můžeš podívat např. tady na Energostatu. Pozor do statistiky nejsou zahrnuty spotřeba = výroba samovýrobců. Vidíš tam, že včera vyráběly ve 12:00 obě naše jaderné elektrárny výkonem 3500 MW, FVE vyráběly výkonem 2100 MW a to je leden.
Včera dle statistiky vyrobily v ČR nainstalované 3,6 GW FVE cca 12 GWh elektrické energie.
Tzn. že instalovaná 1 kW = včera vyrobila 3,33 kWh a z toho je zcela jasné, že 10 kWp včera vyrobila 33 kWh. Dnes jsme se na ulici bavil se dvěma sousedy a ukázali mi na mobilu včerejší výrobu a vychází to skoro přesně. Jeden má 8 kWp FVE a vyrobil 25 kWh, druhý má 10 a vyrobil 34 kWh.
Bob: No nevím jak vám to šlape, ale u nás doma včera 7,2 kWp výroba 27 kWh, dnes 18,5 kWh, protože se odpoledne zatáhlo….
To je dobré pokrytectví Bláho.
Jsou to skutečně naměřená data 99 kWp FVE na ploché střeše a tedy s mírnějším sklonem. Pravděpodobně byly panely zpočátku ještě částečně zakryty sněhem.
Dnes 23.1. výroba 46,68 kWh, což je 4% spotřeby objektu.
Pro běžnou FVE na RD by to tedy dnes bylo 4,7 kWh.
Vladimíre, popsal jsem co způsobí obrovský rozvoj samovýroby FVE. Samovýroba je jediný způsob pro odběratele, jak si výrazně snížit výdaje za elektrickou energii. Proto se touto cestou vydává obrovské množství lidí a firem. Nejen u nás, ale v celém světě. Návratnost investice se u firem pohybuje 5-6 let u RD to je 7-9 let. Aktuálně buduje velkou FVE na svých střechách např. Prazdroj jeho FVE bude mít instalovanou kapacitu 1,6 MW ročně tak vyrobí cca 1,6 GWh, Prazdroj tak za životnost panelů cca 30 let vyrobí 45 GWh úsporu proti odběru ze sítě budou v řádech desítek milionů. Na tvojí otázku odpovím lehce, vedle OZE bude potřeba jen výplňové zdroje energie. Tečka. U nás je představa, že tady postavíme další jaderné zdroje, které budu v budoucnu pokrývat 60% naší spotřeby. To je totální nesmyl. Myslím, že někteří politici a "odborníci" vůbec netuší, co se v následujících několika letech stane. O jejich neznalosti svědčí například uhelná komise rok 2038 jako návrh konce uhlí je úplně mimo, nebo ještě stále platná energetická koncepce z roku 2015 to je neuvěřitelný blábol už minimálně 8 let. Nebo ERÚ které ve svých statistikách neuvádí samovýrobu FVE (v loňském roce přitom samovýrobci vyrobily a spotřebovali cca 1,2 TWh/rok, letos se toto číslo přiblíží ke 2 TWh/rok), nebo totální ujeté předpovědi ČEPS jak nám poroste potřeba nových velkých zdrojů, naopak bude jich potřeb a díky samovýrobě pořád méně, teď zas někde představitel ČEPS vykládal, že počítají s tím, že v roce 2024 bude průměrná cena elektřiny na burze 140 €/MWh. To nepotřebuje žádný komentář. A co budou dělat milionů majitelů střešních FVE v zimě, budou nakupovat drahou energii ze sítě stejně jako dosud. Je jen otázka z čeho ta energie bude, většina států světa počítá, že ty výplňové elektrárny budou plynové, nejprve na zemní plyn, postupně ho nahradí směs H2 a zemního plynu, postupně jen H2. Vzhledem ke každoročně rostoucí účinnosti panelů v roce 2010 byla 16% dnes už se vyrábí s účinnosti 23%, v budoucnu dosáhneme přes 30%, budou střešní FVE na RD schopny vyrábět mnohem větší množství energie než dnes a to znamená, že budou pokrývat spotřebu majitelů mnohem více dní než dnes, samozřejmě budou také generovat mnohem větší přebytky než dnes. Například včera a dnes pokryjí majitelům domů FVE spotřebu a někteří pošlou dokonce přebytky do sítě a to je leden.
A tím se dostáváte zpátky k ceně. Teď jsme v situaci, kdy cca 5% spotřebitelů se samozásobuje znamená, že 95% zbývajících zdroje využívá a platí. Jakmile to naroste na 30% samozásobitelů, poklesne odběr v létě = sníží se počet stabilních zdrojů. Na pokrytí se vybudují plynové, které ovšem pojedou jen 25% času, ale údržba bude muset být 100% času. Takovéto zdroje se z principu nedostanou pod nákladovou cenu 200 EUR/MWh + žádný soukromník je nebude chtít provozovat na komerční riziko. Tudíž je bude provozovat/platit ČEPZ, který má jedinou možnost jak je platit a to zvednout síťové poplatky - a pokud pojedeme v nastoupeném kurzu bude v ČR za 10 let jen 8GW stabilních zdrojů v době kdy odběr bude 14GW a všichni sousedi v té době budou také deficitní. Takže ČEPS bude muset provozovat 6GW výkonu v rezervě, která se bude platit ze síťových poplatků. To dává asi tak 2000/MWh poplatek za síťové služby.
Prostě většina lidí si neuvědomuje jaký následek to "samozásobení" bude mít v horizontu 10ti let - protože neexistuje technologie dlouhodobého uložení energie.
Případná vyšší účinnost neznamená, že "budou pokrývat spotřebu majitelů mnohem více dní než dnes", znamená jen to že lze stejné výroby dosáhnout menší plochou panelů. Nic víc, nic méně.
P.S.: Uváděná čísla jsou nesmyslná.
Emile, ty jsi fakt případ, většina FVE na střechách je dnes s instalovanou kapacitou 8-10 kW. V budoucnu bude stejně velká plocha mít kapacitu 16-20 kW. S rostoucím počtem elektromobilů to navíc bude běžné. RD dům tak bude vyrábět místo 9 MWh/rok, 18 MWh/rok. A ve dnech kdy výroba z 9 kW FVE nestačila na pokrytí spotřeby, tak u 18 kW nejen že pokryje celou spotřebu RD. Dojde tak ke snížení dní, kdy je potřeba energie ze sítě.
Bláho, vy jste fakt případ. Není důvod proč by si měli všichni dávat na střechu tolik panelů kolik se tam vejde, když přebytky budou mít stále nižší až nulovou hodnotu. Logicky si každý ekonomicky gramotný člověk na střechu dá tolik kolik spotřebuje a nebude vyhazovat peníze za něco co nespotřebuje ani neprodá. I tato vaše věštba je tedy úplně mimo.
P.S.: Uváděná čísla jsou opět nesmyslná, zdvojnásobení instalovaného výkonu na stejné ploše nelze očekávat.
Takhle je v současnosti provozována spousta zdrojů. Chcete tvrdit, že neexistují?
Jo, jenom to jaksi nejde bez kapitačních plateb. Chcete tvrdit, že je to levné a tržní?
"Nikdo nebude provozovat žádný zdroj jen na 3-4 měsíce v roce,"
Vždyť to takto funguje už teď. Mezi letní a zimní špičkovou spotřebou je rozdíl cca 4GW. Některé zdroje prostě v létě stojí a čekají na zimu nebo horší počasí.
Dále teplárny se provozují stejným způsobem. Většinu roku je jejich provoz malý/žadný, ale v zimě dodávají teplo.
Předpokládalo se, že lidé co jedou na spotu budou teď v zimě na tom špatně a zatím je cena pod predikcemi.
V ČR je spotřeba v létě v noci okolo 5GW. Do budoucna v létě pokryje FVE většinu dne společně se stávajícími JE, takže je potřeba dořešit 1GW v noci a to se dá pomocí baterií, které si beztak lidi dávají k solárům.
Do budoucna je sice nutno dořešit i nadprodukci FVE v poledne a v létě, což lze celkem jednoduše jejich vypínáním.
Dále je potřeba vyřešit ranní a večerní odběrové špičky před východem a po západu slunce, případně dobu nízké oblačnosti. To lze dostatečnou kapacitou akumulátorů, akorát pak už ta FV elektřina nebude zdaleka tak laciná, jak se nám někteří snaží namluvit.
Co je ale potřeba řešit hlavně, je zimní období s minimální, až žádnou výrobou ve FVE a současně největší spotřebou elektřiny Třeba dnes v noci -15°C. Spotřeba elektřiny zvláště do budoucna bude maximální a nepomohou ani TČ vzduch-voda. Viz aktuálně naměřené údaje z jedné reálné instalace FVE v mém vedlejším příspěvku. Výroba FVE i za ideálního počasí pokryje jen jednotky % spotřeby objektu a to je tam topení a ohřev TV plynem.
V létě není potřeba nic vypínat, pokud se předytečná energie využije na výrobu zeleného vodíku. Ten je možné dlouhodobě skladovat a v zimě využít k reverzní výrobe elektrické energie.
A kde jste přišel na toto řešení, můžete mi poslat jediný odkaz, kde počítají s výrobou vodíku z přebytků? Zatím totiž i ty firmy, které jsou lačné po tom chytit další dotaci, tvrdí, že se z přebytků nemůže výroba vodíku vyplatit, elektrolyzér musí jet kontinuálně.
A druhý dotaz: cyklus elektřina -> výroba vodíku -> komprese/chlazení/skladování -> ztráty -> výroba elektřiny má účinnost přinejlepším 1/3. Chápu dobře, že máte v úmyslu mít zdroj (FVE), který v létě vyrobí čtyřnásobné množsžví potřebné elektřiny, aby se z 3násobku vyrobil vodík a ten se pak použil v zimě (optimisticky předpokládám vyrovnanou spotřebu 6 měsíců okolo léta a 6 měsíců okolo zimy).
A kde jste přišel na toto řešení, můžete mi poslat jediný odkaz, kde počítají s výrobou vodíku z přebytků? Zatím totiž i ty firmy, které jsou lačné po tom chytit další dotaci, tvrdí, že se z přebytků nemůže výroba vodíku vyplatit, musí jet kontinuálně.
A druhý dotaz: cyklus elektřina -> výroba vodíku -> komprese/chlazení/skladování -> ztráty -> výroba elektřiny má účinnost přinejlepším 1/3. Chápu dobře, že máte v úmyslu mít zdroj (FVE), který v létě vyrobí čtyřnásobné množsžví potřebné elektřiny, aby se z 3násobku vyrobil vodík a ten se pak použil v zimě (optimisticky předpokládám vyrovnanou spotřebu 6 měsíců okolo léta a 6 měsíců okolo zimy).
To, co píšete jsou nesmysly. Pokud JE vyrobí elektřinu za 2000Kč/MWh a FVE za 1000Kč/MWh, tak jsou prostě ty JE nekonkurenceschopné. Kromě toho připočtěte nemalý distribuční poplatek, který je u místní FVE nulový. Uživatelská cena bude tedy dost jinde. A abyste mě neosočovali, že si ta čísla nějak ohýbám, tak tady máte příklad i s výpočtem, který je bez dotace. S dotací to bude ještě asi o 1/3 levnější. Jde o středně velkou FVE 1MWp ZD Novosedly za 21 miliónů, s dotací 7 miliónů. A postaveno to máte za pár měsíců. https://www.youtube.com/watch?v=2QSN0H4w6JE&t=6s
Já sice souhlasím s prodlužováním provozu současných jaderných elektráren (pokud to dává technický a ekonomický smysl), ale rozhodně bych to nenazýval nějakou jadernou renesancí. Správný termín je zpomalení ústupu od jaderné energetiky.
Těch několik projektů v různé fázi plánování to taky nijak zvláště nevytrhne.
Pan Wagner tady, jako obvykle, lakuje jadernou realitu na růžovo.
Právě že to není tak úplně "několik" projektů, jak se to, jako obvykle, snažíte lakovat na černo.
Na černo? Kdepak Emile, to je smutná jaderná realita. I kdyby se všechny ty plány realizovaly, a s tím se počítat nedá, nebude to ani stačit na prostou obnovu jaderné flotily.
A jaderná energetika je bohužel až příliš proslulá nesplněnými sliby a nenaplněnými očekáváními.
Ne, realita není to co vy se za ní snažíte vydávat, spíš to jsou vaše nenaplněná očekávání. Viz např. vaše dřívější tvrzení že Francie nic stavět nebude nebo že Polsko nic stavět nebude.
pane Veselý, jeden by nabyl dojmu že když mluvíte o nenaplněných slibech a očekávání tak mluvíte o enerdiewende. Zřejmě víte víc než běžný člověk o nějaké inovatvní a levné technologii pro akumulaci velkého množství energie, což by umožňovalo provozovat baseload bez disponabilních zdrojů, resp. bylo by možné občasné zdroje provozovat jako téměř disponabilní, jestli to tajemství znáte tak ven s tím chlape, rychle to těm Němcům prozraďte než pošlou ke dnu nejen svou ekonomiku
Ten jeden si to myslí špatně. Energiewende normálně pokračuje, Němci mají svoje cíle, ne ty vaše.
Pan Veselý má v tomto pravdu , EU vyrobí v roce 2024 o téměř 300TWh v jádře méně než vyrobila o 20 let dříve tedy v roce 2004. Současné programy a nové bloky nebudou znamenat růst výroby na původní hodnoty nebo její překování ale jen zpomalí pokles výroby z JE. Španělsko třeba z JE končí. ( cca 60TWh výroby to je 7 velkých bloků prakticky celá renesance popsaná v článku). Nejvíce jaderným státem Evropy je dnes Slovensko ( překonává Francii) a od příštího roku se stane absolutní světovou jedničkou v podílu JE na výrobě elektřiny ,ale je to malý národ , takže v z hlediska EU to není nic.
Nemá pravdu, nejde o "několik projektů", renesance se projevuje v naprosté změně přístupu významné části zemí v Evropě, takže je úplně zbytečné argumentovat terawatthodinami, na kterých se pochopitelně zatím nemohla nijak projevit.
Španělsko s JE "končí" už od 80. let, už v polovině 90. let měly být podle původních plánů všechny odstavené, stále se jim to nepovedlo. I kdyby k tomu nakonec opravdu došlo, tak to ani zdaleka není "prakticky celá renesance popsaná v článku". Odpovídá to zhruba čtyřem reaktorům EPR, jen Francie jich plánuje stavět 14.
Uvidíme kolik bloků se dostane do skutečně stavební přípravy, ale Francie bude také odstavovat to není + 14. Když to vezmu celosvětově , tak vidím u jádra stagnaci výroba mezi lety 2006-2023 prakticky nerostla někde se odstavovalo někde se budovalo. Teď přijde růst, ale podíl jádra na světové výrobě elektřiny neporoste , bude dál klesat.
Francie se zatím nic odstavovat nechystá, naopak hodně investuje do prodloužení životnosti, ty nejstarší konstrukčně vycházejí z bloků z USA, kde se běžně počítá s 80letou životností, takže naprostá většina bloků má před sebou ještě celkem dlouhou životnost. O růstu, stagnaci nebo poklesu výroby nikdo nic nepsal, i kdyby se všechny bloky zavřely hned zítra, tak to nijak nevylučuje renesanci výstavby nových zdrojů.
Pane Emile, prodloužení životnosti bloků v USA na 80 je zatím výjimkou, která byla povolena u 2 ze 98 bloků? Je to přesně?
Není to přesně, Josefe. Licence byla již udělena celkem šesti blokům, dalších 11 bloků procesem prodloužení licence na 80 let právě prochází a dalších 13 bloků se o ni chystá požádat v následujících letech:
https://www.nrc.gov/reactors/operating/licensing/renewal/subsequent-license-renewal.html
Není to přesně, Josefe. Licence byla již udělena celkem šesti blokům, dalších 11 bloků procesem prodloužení licence na 80 let právě prochází a dalších 13 bloků se o ni chystá požádat v následujících letech. Odkaz bude po schválení.
Díky
Pan Wagner ve svém obsáhlém článku především zveřejnil spoustu faktů, žádné dojmy.
Na rozdíl třeba od příspěvků pana Vaněčka, a pod. (Vás nevyjímaje), kde se to hemží dojmy a předpověďmi prodlužování exponenciálních křivek do budoucna.
Konkrétně u p. Vaněčka najednou nevadí ani spalování uhlí, když to podpoří co nejvíce FVE. I když je už zcela jasné, že minimálně cesta uhlí, ale patrně i ZP jako doplňkového špičkového zdroje k FVE je zcela passé.
To, že nejste ochoten(i) připustit doložená a doložitelná fakta je jen Váš (a některých) problém.
Bobe, když jsem už před mnoha lety psal o tom, jak v letním období fotovoltaika zcela převálcuje ostatní zdroje výroby elektřiny, zvláště ty drahé, nepružné, tak jste se smáli, říkali "to nééjde". A realita Vás začíná dostihovat a někdy v 2030 Vás dostihne i v ČR.
Co se týče spalování uhlí, mě vadí, že si EU vynucuje vysoké ceny elektřiny (z uhlí) tím, že "vyrobila" vysoké ceny povolenek CO2. Já chci elektřinu levnou, ale i čistou, bezodpadovou, vyrobenou v plně recyklovatelném procesu, bezpečnou, ale opakuji znovu: levnou. Technický pokrok to (pozvolna) umožňuje.
Až postavíme dosti plně náhradních zdrojů za špinavé uhlí, tak ho můžeme (rádi) odstavit. Dříve ne, to dá selský rozum.
Můj příspěvek byl reakcí na tvrzeni p. Veselého: "Pan Wagner tady, jako obvykle, lakuje jadernou realitu na růžovo."
Takže u Vás (nepřekvapivě) lze použít přísloví My o koze a Vy o voze.
Nicméně, i když jste zcela mimo tématu, na který jsem reagoval:
FVE především při masivně stoupajícím instalovaném výkonu převálcují hlavně samy sebe. Jejich vypínání při přebytku výroby před rokem a něco byla jen "ochutnávka".
Řešením by byla samozřejmě dlouhodobá akumulace FV přebytků do vodíku. Ovšem cenu FV elektřiny, aby se FVE vyplatily provozovat ukazují Německé aukce. Poslední loňská cena ze střešní FVE je 101,8 €/MWh, predikce velkých na letošní rok 64 €/MWh.
Když budeme uvažovat účinnost celého procesu 30% (to je za elektrolyzéry, kompresi vodíku, ztráty při skladování H2, účinnost plynové elektrárny), tak to bude v lepším případě pro takto akumulovanou elektřinu 64/0,3=213 €/MWh. K tomu ale ještě musíte připočítat náklady na provoz toho všeho a odpisy na pořízení. A to je jen za předpokladu optimálního provozu všeho (turbíny i elektrolyzéry pojedou optimálně celý rok), což je samozřejmě nesmysl. Zvláště, když by elektrolyzéry měly být napájeny převážně FVE. Takže ještě připočtěte náklady na prostoje. Stroje budete muset udržovat a bankám platit úroky i v době, kdy nebudete vyrábět.
Takže i když budete predikovat nějaké snižování cen (i když OZE aktuálně zdražují), bude taková elektřina mnohem dražší, než z nových JR, když k těm 213 €/MWh jsem nepřipočítal ještě mnoho dalších reálných nákladů.
Jistě uznáte, že nežijeme jen v letním období...
Ale dosti bylo keců.
Když vám předložím nástroj, ve kterém můžete nasimulovat energetický mix pro upokojení okamžité poptávky na el. energii v jakémkoli dni roku, včetně potřebného nárůstu daného zdroje a vyčíslení nákladů na tento, ukážete nám jak to JDÉÉÉ ?
Můžete nasimulovat růst akumulace třeba ne 1000 násobek atd...
Jste ochoten nám tu vaši utopii ukázat, abychom viděli, kolik to bude stát?
app.energy-mix. cz
( vymažte si tu mezeru před cz )
Prosím třeba leden bez uhelek, dle vás i bez jádra a protože CO2 je smrtelný plyn tak i bez plynovek. Nebo i s nimi a kolikrát by čeho muselo být víc a kolik to bude stát.
Ten nástroj to umožňuje.
Rád se podívám, že to jde a za kolik.
Já takové simulace nedělám. Ale v Německu, USA i Číně existuje spousta výborných laboratoří, s desítkami či stovkami velmu kvalifikovaných lidí, kteří to umí. Nedivte se, jde o velké peníze.
Když se rozhodnete pro "přirozený vývoj", to znamená, OZE (navzájem se doplňující) budou pravidelně významně růst, jádro stagnovat a uhlí klesat pomalu, plynové elektrárny pozvolna růst, bateriová akumulace pozvolna růst
tak dostanete optimální tržní řešení.
Jakékoliv "urychlování" jako následek "tak zvané klimatické katastrofy" a politická (bankovní) likvidace některých způsobů výroby povede ke zdražování elektřiny, která stále může být levný motor celosvětové průmyslové revoluce, spolu s vědeckým a technickým pokrokem.
Cenový vývoj můžete jen předvídat u věcí hromadné robotizované výroby, jako je fotovoltaika a baterie. Tam bude cena klesat. U jaderné energetiky je jistý růst cen, ale jak vysoký, to nám ukáže život po realizování právě dostavovaných či nabíhajících JE v Anglii či Francii či USA.
Záleží jen na lidech, ti mohou zkazit nebo i zničit všechno....
Takže pan Vaněček zase dlouhý příspěvek o ničem. Jako obvykle. Přitom by stačilo, kdyby nám tu napsal 10 čísel (jeden řádek z tabulky v odkazu), jak si to představuje.
Ono je to totiž už rozjeté a nejde to zastavit. A rozjeli jste to Vy (Vaněček, Veselý a jim podobní).
Však oni nám tu elektřinu zdraží tak, aby to ekonomicky vycházelo Pro OZE + akumulátory + akumulace do vodíku.
Uhlí už má "na kahánku", ještě je potřeba zakázat ZP. Vlastně oni ho nezakážou, udělají to šikovněji. Zdraží povolenky. Ani plynové kotle nezakážou, jen stanoví takové podmínky, které plynový kotel aktuálně nemůže splnit.
A hlavně je potřeba "co nejvíce klacků" naházet pro případnou stavbu JE. Ono se pak sice ukáže, že by z nich elektřina byla méně emisní a ještě levnější, jenže když jsme je nepostavili dříve, tak teď už je pozdě.
To TechnikTom díky za odkaz.
Měla by to být povinná četba pro všechny příznivce OZE.
Speciálně pro nekritické příznivce FVE. A to píšu dnes, kdy jsem přišel z kontrolního dne na hotové FVE 99 kWp, na kterou jsem objednával studii a podílel se na její stavbě. A přípravě dvou dalších.
Pan Wagner se dopustil zcela zavádějící interpretace dat už v nadpisu článku.
Na příkladu Záporožské JE se ukazuje riziko závislosti ruského projektu na dodávce vody. Chybí tomu blbovzdornost pro případ vnějšího blba. Bez vody se nakonec neotočí ani záložní diesel, vše je závislé na přívodu zvenčí. Např. EdF k tomu přistupuje jinak - i v případě instalace u moře, jako třeba Hinkley Point, kde je vody prakticky neomezeně, je odvod tepla z dieselů totálně nezávislý na jiném externím systému a chladí se vzduchem.
Až na to, že to nejspíš byli Rusáci .
To sotva. Co by tím získali? Zatímco Ukrajinci záplavovou vlnou spláchli Rusům stovky kilometrů staveb obranných linií a tím si zkrátili frontu o podstatnou část, těsně před jejich slavnou jarní-letní ofenzívou, Rusové přišli o ony obranné linie, chlazení Záporožské elektrárny a zásobování Krymu vodou. Tak proč by si měli sami odstřelit Kachovku?
viz andreas_ppdp
Doporučuji včerejší reportáž "Putinova žízeň" od @honzarapek v Reportérech ČT. O tom, jak ukrajinskému jihu chybí voda, jak bez vzácné komodity lidé žijí a jaké dlouhodobé důsledky pro vodohospodářství mělo zničení Kachovské přehrady.
odpoved sla do review tak jen kratce - viz vcerejsi reportaz z reporteru CT. Rusové vyvážejí akorát zmar.
Jaderná renesance? Spíš jaderný skanzen.
Pořád ten skanzen vyrábí v dostatečném množství a v nepřerušované výrobě. To vaše high tech green srandy nedokáží ještě dlouhá léta a až se jim to jednou povede, bude otázkou, jestli to lidé a průmysl dokáží zaplatit.
Trefné :-)
Mýlíte se. Jestli tu něco komplikuje a prodražuje energetiku, pak jsou to ty vaše jaderné nesmysly.
:-))))Hezky nakrmenej. Kampak chodíte na protijaderné schůze?
Petře, ty vaše ideologické bláboly nepatří na web oenergetice.
To si pište na nějaký váš sektářský web.
Na množství vyrobené elektrické energie v EU v roce 2023 dle zdrojů je jasně patrné, který zdroj energie je dominantní. Navíc dominance OZE rychle zvyšuje.
1. OZE = 1100 TWh
2. fosil = 770 TWh
3. JE = 590 TWh
Jen pro zajímavost uvedu jak vypadala výroba v roce 2015:
1. fosil = 1060 TWh
2. JE = 750 TWh
3. OZE = 730 TWh
OZE parazitují na klasických zdrojích. Až je jednou zahubí, zajdou s nimi, tak už to s parazity na Zemi chodí.
Není z toho patrné, který zdroj energie je dominantní, protože jste celou skupinu zdrojů "vhodně" posčítal a vydáváte ji účelově za jeden zdroj, což nejsou.
P.S.: "Toto opravdu není závod, kdo vyrobí nejvíc energie" - vaše slova, Bláho.
To je už asi pátá jaderná renesance za posledních třicet let a vždycky za pár let padne. Nic na tom nezmění ani podobné oslavné články jako tento.
Minimálně tři z těch pěti "renesancí" jste si vymyslel, Karásku. Zrovna vy pomlčte, ještě nedávno jste tu zatloukal jeden "poslední hřebíček" za druhým. Kde je jim asi konec...
Když jsem zde psal v rubrice "Názor" o fotovoltaice na střechách před skoro 7 lety, tak jsem vypadal jako snílek. Schválně si to přečtěte
oenergetice.cz/nazory/strecha-bez-fotovoltaiky-jako-pole-ktere-nechavame-lezet-ladem
Ukazoval jsem možnosti, jaké má fotovoltaika na střechách v ČR i ve světě,
předpovídal jsem dosažení 1 TW všech fotovoltaickcýh instalací (na celém světě) před 2025 (realita=již konec roku 2022), pád ceny na polovinu (ve skutečnosti níže i v běžných cenách nafouknutých inflací).....
Kolega Wagner napsal zde za tu dobu desítky názorů o renesanci jaderné energetiky ve světě i v EU i v ČR.
Porovnejte REALIZOVANÉ výsledky: ...... a to si může každý velmi lehce udělat sám
To je moje technická poznámka ke sporu Karásek-Emil.
Na váš "názor", který vůbec nesouvisí s Karáskovým tvrzením, se vás nikdo neptal, Vaněčku. Když už tu s tím ale spamujete, tak ta vaše věštba má jednu podstatnou vadu, opakovaně jste tam psal že to bude bez dotací, skutečnost je ale úplně odlišná: stát dal loni 24 miliard Kč na 71 tisíc solárních elektráren - tj. průměrně 338 tisíc na jednu elektrárnu.
Pokud tu chcete cokoliv tvrdit o tom co psali jiní, doložte jejích údajné/údajná tvrzení konkrétní citací, vaše překrucování výroků ostatních je totiž pověstné, takže bez konkrétní citace je cokoliv co napíšete absolutně nedůvěryhodné.
Emilku, nikoho neokřikujte, není to Vaše léno. Co se dotací týče, většina fotovoltaiky už se ve světě buduje bez přímých dotací (investičních či provozních). Ale když dávají dotace, tak je lidé využívají.....
Vaněčku, já nikoho neokřikuji a vaše tvrzení o (ne)dotacích v té vaší věštbě se vztahovalo výhradně k ČR, kde se děje pravý opak toho co jste tvrdil. Dotuje se horem dolem. Váš tradiční úhybný manévr je opět velice průhledný.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se