Maďarská státní společnost MVM Group je ode dneška novým stoprocentním vlastníkem společnosti innogy Česká republika a celé energetické skupiny innogy v ČR. Poté, co transakci nedávno schválila Evropská komise, byl nyní proces prodeje celého byznysu innogy v ČR ukončen převodem akcií mezi německým koncernem E.ON SE a MVM. ČTK to dnes sdělil mluvčí innogy v ČR Martin Chalupský. Firma zdůraznila, že pro zákazníky se nic nemění, veškeré smlouvy a ceny zemního plynu a elektřiny nadále platí.
<blockquote>&#8222;Úspěšnou akvizicí innogy začínáme naplňovat naši ambiciózní rozvojovou strategii. Nákup silného a zavedeného energetického hráče v Česku pro MVM představuje významný milník v plánované expanzi v regionu střední a východní Evropy. Věřím, že naším vstupem přispějeme k posílení konkurence na českém trhu,&#8220; řekl dnes generální ředitel a předseda představenstva MVM Group György Kóbor.</blockquote>
Změny v managementu innogy v ČR podle něj maďarská skupina neplánuje. &#8222;Naopak se těšíme na spolupráci se stávajícím vedením skupiny. Společně chceme využívat nové synergie a dál rozvíjet silnou pozici innogy na českém trhu,&#8220; dodal Kóbor. MVM se dohodla na převzetí české innogy od německé společnosti E.ON SE letos v červenci. Cenu transakce firmy nezveřejnily.
Značka innogy je největším dodavatelem plynu v Česku, má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. &#8222;Končí pro nás náročné období nejistoty, které trvalo dva a půl roku. I pod zvýšeným tlakem jsme dokázali úspěšně fungovat v silné konkurenci. S novým vlastníkem chceme dál rozvíjet naše produkty, služby a filozofii značky innogy,&#8220; uvedl dnes generální ředitel innogy Česká republika Tomáš Varcop.
Skupiny innogy v České republice se v posledních měsících dotýkala transformace na evropské úrovni. V rámci složité dohody o výměně majetku se společností RWE koupila skupinu innogy od RWE skupina E.ON. Evropská komise povolila převzetí pouze při splnění určitých podmínek, mezi něž patřil právě prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v České republice. Mezi několika zájemci nakonec uspěla právě MVM.
<blockquote>&#8222;S MVM se nám otevírá potenciál z širokého portfolia podnikatelských aktivit. Mimo jiné výroby elektřiny, obchodování na velkoobchodním trhu s komoditami v Evropě, dalších možností skladování zemního plynu nebo i z přístupu k dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) z terminálu na chorvatském Krku,&#8220; dodal Varcop.</blockquote>
MVM Group je maďarská energetická společnost s největšími podíly na tamním trhu s elektřinou a plynem. Skupina přibližně s 15.000 zaměstnanci patří mezi pět největších společností v Maďarsku. Mimo jiné vlastní jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a působí také na trhu se zemním plynem.
Skupinu innogy v ČR, která zaměstnává 1500 lidí, tvoří společnosti innogy Energie, innogy Zákaznické služby, innogy Energo, innogy TelNet Holding a řídicí společnost innogy Česká republika.

Společnosti

Maďarská MVM Group je ode dneška vlastníkem innogy v ČR

Přední americké ropné firmy ExxonMobil a Chevron se ve třetím čtvrtletí propadly do ztráty. Přispěla k ní zejména pandemie způsobená šířením nového koronaviru, která snížila poptávku po ropě i cenu suroviny. Čistá ztráta Exxonu činila 680 milionů USD (15,9 miliardy Kč) ve srovnání se ziskem 3,17 miliardy USD loni. Chevron vykázal ztrátu 207 milionů USD (4,8 miliardy Kč) po loňském zisku 2,9 miliardy USD. Vyplývá to z dnešních zpráv obou firem.
ExxonMobil, který je v USA jedničkou na trhu s ropou, vykázal ztrátu už třetí čtvrtletí za sebou. Výnosy se snížily o 29 procent na 46,2 miliardy USD (1,1 bilionu Kč).
Exxon tento týden uvedl, že zruší zhruba 15 procent pracovních míst. Část investorů se obávala, že firma sníží dividendu, podnik ale uvedl, že ji zachová na 87 centech za akcii. Naznačil tak, že to bude poprvé od roku 1982, kdy ji za celý rok nezvýší.
Konkurenčnímu Chevronu se podařilo vykázat zisk bez mimořádných položek, i když ten klesl na 201 milionů USD z loňských 2,9 miliardy USD. Pomohlo mu výrazné snížení výdajů a investic do nových projektů. Těžba ale o sedm procent klesla, výnosy se snížily o 31 procent na 24 miliard USD (skoro 561 miliard Kč).
Výsledky obou firem se zlepšily ve srovnání s předchozím kvartálem, kdy oba podniky dohromady vykázaly ztrátu devět miliard USD, upozornila agentura AP. Finanční ředitel Chevronu nicméně uvedl, že zatím je brzy na prohlášení, že to nejhorší má podnik z hlediska poklesu poptávky po ropě související s pandemií už za sebou. Výhled spotřeby bude podle něj záviset na tom, jak se bude jednotlivým zemím dařit dostat pandemii pod kontrolu, což se zatím neví.
Ropné firmy letos byly nuceny výrazně snížit rozpočtové výdaje. Mohl za to propad poptávky po ropě i cen v reakci na pandemii covidu-19. Ceny ropy jsou nyní proti stejnému období loni nižší zhruba o 40 procent.

Ropné firmy ExxonMobil a Chevron mají kvůli pandemii ztrátu

Rada běloruského ministerstva pro nouzové situace vydala povolení pro energetické spuštění prvního bloku běloruské jaderné elektrárny Ostrovets. <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/the-belarus-npp-has-received-permit-to-perform-works-on-the-stage-wise-program-for-the-power-start-u/" target="_blank" rel="noopener">Oznámila to v pondělí ruská státní společnost Rosatom</a>. 
„Na základě rozhodnutí běloruského státního jaderného dozoru, pozměnila Rada dne 23. října udělenou licenci pro JE Ostrovets a JSC ASE EC, čímž povolila spuštění jaderné elektrárny,“ uvedl Rosatom.
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-12557" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
<h2>Vyvedení reaktoru na 50 % nominálního výkonu</h2>
Proces energetického spuštění reaktorového bloku zahrnuje postupné zvyšování výkonu z 1 % na 50 % nominálního výkonu. Připojení bloku k elektrické síti bude provedeno na výkonu 40 % a důležité dynamické testy proběhnou na 50% výkonu bloku. Dle vyjádření Rosatomu by tato fáze měla trvat do prosince.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Spuštění prvního bloku bylo zahájeno 7. srpna</h2>
Uvedení reaktorového bloku do provozu bylo zahájeno 7. srpna zavezením prvního palivového souboru do aktivní zóny reaktoru. Následně 11. října začalo fyzikální spuštění bloku, kdy byl reaktor vyveden na minimální kontrolovaný výkon (výkon nižší než 1 % nominálního výkonu reaktoru).
Během této fáze fyzikálního spuštění bylo provedeno více než 50 fyzikálních měření, která potvrdila jaderné a fyzikální charakteristiky reaktoru dle projektových parametru.
<figure id="attachment_51521" class="wp-caption alignnone" style="width: 529px;"><img class="size-full wp-image-51521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna.png" sizes="(max-width: 529px) 100vw, 529px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna.png 529w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/cela-elektrarna-512x342.png 512w" alt="Novoroněžské bloky 6 a 7 (zdroj: Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)" width="529" height="353" /><figcaption class="wp-caption-text">Novoroněžské bloky 6 a 7 (zdroj: Novovoroněžská elektrána/Rosenergoatom)</figcaption></figure>
<h2>První reaktor VVER-1200 mimo Rusko</h2>
Jaderná elektrárna u města Ostrovets v běloruském regionu Grondo se skládá ze dvou reaktorů typu VVER-1200. Jedná se o první využití tohoto designu mimo Rusko.
V současnosti jsou v Rusku provozovány tři tyto jednotky (dvě v Novovoroněžské a jedna v Leningradské jaderné elektrárně). Čtvrtý blok, umístěný také v Leningradské elektrárně, zahájil zkušební provoz při současném připojení k elektrizační soustavě 22. října.
Rosatom má také další projekty na výstavbu reaktorů VVER-1200 a to v Bangladéši, Egyptě, Finsku, Maďarsku a Turecku.
Zdroj úvodní fotografie: BelAES

Jaderné elektrárny

Bělorusko schválilo energetické spuštění jaderné elektrárny Ostrovets

Spojené státy americké v posledních letech intenzivně navyšují těžbu zemního plynu, se kterou roste i jeho vývoz na zahraniční trhy. U příležitosti Indo-pacifického obchodního fóra tak americké společnosti uzavřely s obchodními partnery z Vietnamu a dalších asijských zemí řadu dohod v oblasti rozvoje energetické infrastruktury, které mají USA rovněž otevřít cestu k dodávkám zemního plynu.
Většina z uzavřených dohod <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/102920-us-boosts-energy-infrastructure-push-in-vietnam-with-raft-of-lng-to-power-deals" target="_blank" rel="noopener">se podle serveru S&amp;P Global Platts</a> týká již stávajících projektů v různých fázích. Vietnam se v současné době potýká s klesající domácí těžbou plynu, která by mohla být překážkou pro tamní intenzivní hospodářský růst. Dohody podle serveru zahrnují zejména projekty v oblasti dodávek energetických zařízení či financování rozvoje energetické infrastruktury, což Spojeným státům rovněž pomůže s exportem zkapalněného zemního plynu (LNG) na Vietnamský trh.
Příkladem může být podpis memoranda o porozumění mezi dceřinou společností americké ExxonMobil, japonským výrobcem elektrické energie JERA a městem Hai Phong ležícím na vietnamském pobřeží o integrovaném LNG-to-power projektu. <a href="https://www.jera.co.jp/english/information/20201028_545" target="_blank" rel="noopener">Společnosti se se zástupci města domluvily na rozšíření spolupráce v prozkoumání příležitostí rozvoje tamního trhu s plynem</a>, včetně výstavby terminálů na dovoz LNG a plynových zdrojů.
Představitelé společnosti ExxonMobil vyjádřili zájem o vybudování těchto zařízení již v červnu při telefonickém hovoru s vietnamským premiérem. Terminál na dovoz plynu a elektrárny o instalovaném výkonu až 4 GW by mohly zahájit provoz mezi lety 2025 až 2030.
<blockquote>„Hai Phong se industrializuje rychlým tempem s ročním růstem přes 20 %. Proto roste naše roční spotřeba elektrické energie a očekává se, že se mezi lety 2020 a 2030 zdvojnásobí,“ uvedl Nguyen Van Tung, předseda lidového výboru Hai Phongu.</blockquote>
Další spolupráci navázaly i společnosti General Electric a vietnamská VinaCapital. V rámci memoranda o porozumění má GE poskytnout plynové turbíny a další zařízení pro výstavbu paroplynové elektrárny v jižní provincii Long An, která má rovněž odebírat plyn z LNG terminálu. Projekt o instalovaném výkonu 3 GW má nahradit původní projekt na vybudování uhelné elektrárny, který byl zrušen z obav na jeho dopad na životní prostředí.
Kromě uvedených memorand byla navázána spolupráce na dalších několika projektech LNG terminálů spojených s výrobou elektřiny z dováženého plynu.
<h2>K rozvoji vietnamské energetické infrastruktury přiloží ruku i americká vláda</h2>
Kromě soukromého sektoru přispějí k rozvoji energetické infrastruktury ve Vietnamu i americké vládní agentury. Během obchodního fóra oznámila Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) <a href="https://www.usaid.gov/vietnam/press-releases/oct-28-2020-united-states-launches-program-accelerate-vietnam-energy-security" target="_blank" rel="noopener">spuštění nového pětiletého programu o hodnotě 36 milionů dolarů</a>, který má ve Vietnamu urychlit rozvoj využívání nízkoemisních zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/people/40132991@N07" target="_blank" rel="noopener">Ken Hodge</a>

Energetika v zahraničí

USA upevňují spolupráci s Vietnamem v oblasti energetiky, do země chtějí dodávat plyn

Největší evropský přístav a hlavní uhelný uzel v Evropě, Rotterdam, mezi lednem a zářím letošního roku importoval 11,2 mil. tun uhlí. To je o 31 % méně než za stejné období v loňském roce. Přístav to uvedl <a href="https://www.portofrotterdam.com/en/news-and-press-releases/throughput-in-first-three-quarters-falls-88-short-of-last-years-total">minulý týden ve svých statistikách za první tři čtvrtletí</a>. Situace ukazuje jednak snížení poptávky po elektřině vlivem pandemie onemocnění COVID-19, ale také sníženou rentabilitu provozu uhelných elektráren ve srovnání s jejich hlavním konkurentem, elektrárnami spalujícími zemní plyn.
Rotterdamský přístav, hlavní dovozní bod pro černé uhlí v Evropě, jehož velká část putuje do Německa, ale i do Francie, Belgie a samotného Nizozemska, hlásí významný propad v dovozu této komodity.
Za první tři čtvrtletí letošního roku bylo skrze tento přístav <a href="https://www.portofrotterdam.com/sites/default/files/throughput-third-quarter-2020-port-of-rotterdam.pdf">importováno 11,2 milionu tun černého uhlí</a>. To je o 5 mil. tun, nebo 30,7 % méně než za stejné období v loňském roce.
<blockquote>„Rostoucí výroba elektřiny za využití solárních, větrných a plynových elektráren přispěla k poklesu dovozu energetického uhlí,“ uvedl přístav ve své zprávě.</blockquote>
Druhý nejrušnější evropský přístav, Antverpy, hlásí ještě výraznější propad v dovozu černého uhlí. Za první tři čtvrtletí roku 2020 bylo do Antverp importováno méně než 1 mil. tun uhlí, což je zhruba polovina objemu zaznamenaného ve stejném období loňského roku.
<figure id="attachment_89119" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1500px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1.jpg"><img class="size-full wp-image-89119" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1.jpg 1500w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/kop-van-de-beer-bouwterrein-havenbedrijf-rotterdam-danny-cornelissen-juni-2020_1-800x533.jpg 800w" alt="" width="1500" height="1000" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Přístav Rotterdam. Zdroj: Port of Rotterdam</figcaption></figure>
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v západní Evropě za první tři čtvrtletí meziročně vzrostla o 10 % na 864 TWh, výroba uhelných elektráren přitom poklesla o 23 % na 265 TWh, uvádí data finské technologické skupiny Wärtsilä.
<h2>Poklesl i dovoz LNG</h2>
Rotterdamský přístav hlásí i pokles dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Za první tři čtvrtletí jej bylo importováno 4,8 mil. tun, o 0,2 mil tun neboli 5 % méně než v roce předchozím.
<blockquote>„Dovoz LNG v posledních měsících poklesl v důsledku nižších objemů dovozu způsobených rozsáhlými zásobami plynu, které se v současné době nacházejí v Evropě,“ uvedl přístav.</blockquote>
Podle údajů společnosti Gas Infrastructure Europe byla skladovací zařízení na plyn v celé Evropě naposledy zaplněna z přibližně 95 % své celkové kapacity.
Zdroj úvodní fotografie: Port of Rotterdam

Uhlí

Rotterdamský přístav hlásí letos o třetinu nižší dovoz černého uhlí

Bulharský antimonopolní úřad povolil bulharské pojišťovací a finanční skupině Eurohold koupit bulharská aktiva firmy ČEZ za 335 milionů eur (9,2 miliardy Kč). Oznámila to dnes skupina Eurohold. Úřad se touto záležitostí začal znovu zabývat poté, co správní soud zrušil jeho loňské rozhodnutí, které transakci zablokovalo. Společnosti ČEZ a Eurohold podepsaly dohodu o prodeji aktiv loni v červnu. Transakci ještě musí odsouhlasit bulharský energetický regulátor, napsala agentura Reuters.
Prodávaná aktiva zahrnují distribuční společnost, která dodává elektřinu více než dvěma milionům Bulharů, což z transakce činí politicky citlivé téma. &#8222;Bulharská Komise pro ochranu hospodářské soutěže poskytla firmě Eurohold Bulgaria svolení k převzetí dceřiných společností skupiny ČEZ v Bulharsku,&#8220; uvedla dnes společnost Eurohold. Loni v říjnu přitom komise dospěla k závěru, že nově vzniklá skupina by na trzích s pojištěním a energií získala výraznou konkurenční výhodu, a transakci zablokovala.
<blockquote>&#8222;Víme, že bulharská Komise pro ochranu hospodářské soutěže rozhodla, ale písemné vyhotovení vlastního rozhodnutí zatím nebylo zveřejněno,&#8220; sdělila dnes ČTK mluvčí ČEZ Alice Horáková.</blockquote>
&#8222;Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, dalším naším krokem bude žádost o souhlas bulharského regulatorního úřadu (KEVR),&#8220; dodala.
Do balíku prodávaných firem ČEZ patří společnost CEZ Bulgaria (od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem), CEZ Elektro Bulgaria, dále CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční firma CEZ Razpredelenie Bulgaria.
ČEZ do Bulharska přišel v roce 2004, kdy koupil tři distribuční firmy za 281,5 milionu eur. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl odejít. Firma dostala například milionové pokuty za údajné zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní řízení dosud neskončilo.
Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie ČEZ, společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a obnovitelné zdroje energie v oblastech jako Německo a Francie. Minulý týden skupina ČEZ oznámila, že podepsala dohodu o prodeji většiny svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Cenu podniky neuvedly.
Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Eurohold: Antimonopolní úřad je pro prodej bulharských aktiv ČEZ

Britsko-nizozemské ropné společnosti Royal Dutch Shell ve třetím čtvrtletí meziročně klesl upravený zisk o 80 procent na 955 milionů dolarů (22,3 miliardy Kč). Výsledek ale výrazně překonal očekávání analytiků. Firma dnes také uvedla, že vzhledem k výsledkům se rozhodla zvýšit dividendu.
Analytici podle agentury Reuters v průměru očekávali, že firma vytvoří zisk 146 milionů dolarů. Podni ale upozornil, že kvůli pandemii způsobené šířením koronaviru jsou další vyhlídky velmi nejisté.
Shell zvýší dividendu o čtyři procenta na 16,65 centu za akcii. Vyplácená dividenda ale po výrazném snížení z letošního dubna i tak jen mírně přesahuje třetinu částky vyplácené loni.
Akcie firmy si krátce po poledni na londýnské burze připisovaly skoro dvě procenta. Od začátku roku ale kvůli poklesu poptávky zhruba 60 procent ztrácejí.

Ropa

Zisk Shellu za kvartál předčil očekávání, firma zvýšila dividendu

Efektivní skladování elektřiny ve velkých objemech je stále velkou výzvou. Mezi hlavní průmyslové technologie patří v současné době přečerpávací elektrárny, kterým však pomalu začínají konkurovat bateriová úložiště. Existují však i jiné metody, založené například na kryogenních systémech. Podobný systém vyvíjí i chilská společnost.
Technologie skladovacích zařízení využívajících kryogenní systémy pracuje s kapalným vzduchem. V době, kdy je v elektrické síti přebytečná energie, je využívána ke <a href="https://www.powermag.com/the-power-interview-cryogenic-energy-storage-technology/">stlačení a zkapalnění vzduchu</a>. Při nedostatku energie v rozvodné síti je zkapalněný plyn ohříván a při expanzi pohání turbínu. Ta prostřednictvím připojeného generátoru vyrábí elektřinu.
<figure id="attachment_89057" class="wp-caption aligncenter" style="width: 850px;"><img class="wp-image-89057 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Highview-Power-Worlds-first-liquid-air-energy-storage-plant-850x567.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Highview-Power-Worlds-first-liquid-air-energy-storage-plant-850x567.jpg 850w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Highview-Power-Worlds-first-liquid-air-energy-storage-plant-850x567-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Highview-Power-Worlds-first-liquid-air-energy-storage-plant-850x567-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Highview-Power-Worlds-first-liquid-air-energy-storage-plant-850x567-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Highview-Power-Worlds-first-liquid-air-energy-storage-plant-850x567-800x534.jpg 800w" alt="renewableenergyworld.com" width="850" height="567" /><figcaption class="wp-caption-text">Skladovací zařízení s kryogenní technologií Zdroj: renewableenergyworld.com</figcaption></figure>
Efektivita takového cyklu nyní dosahuje přibližně <a href="https://www.engineering.com/ElectronicsDesign/ElectronicsDesignArticles/ArticleID/5780/Cryogenic-Energy-Storage.aspx">45 %</a>. Přečerpávací vodní elektrárny pracují s přibližně 75-85% účinností. I když je účinnost kryogenních systémů nižší, mají delší životnost a nejsou zatíženy problémy s nadměrným vybitím, či degradací baterií. Další výhodou je možnost větších výstupních výkonů, které mohou dosáhnout až <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/energy-storage/highview-enlasa-to-develop-utility-scale-cryogenic-energy-storage-in-latin-america/">2000 MW</a>.
Společnost Highview Power, poskytovatel dlouhodobých skladovacích technologií elektřiny, oznámila společné záměry se společností Energía Latina S.A. (Enlasa). Společně plánují vývoj <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/21/chilean-ipp-to-develop-giga-scale-cryogenic-energy-storage-projects/">velkoobjemového skladovacího zařízení</a> pracujícího s kryogenní technologií pro Chile i ostatní latinskoamerické trhy. Společnost Enlasa je největší poskytovatel záložních systémů energie v Chile.
Společný podnik, pojmenovaný Highview Enlasa, pomůže otevřít latinskoamerický trh s obnovitelnými zdroji a technologiemi dodávek elektřiny v základním zatížení, sdělila společnost prostřednictvím tiskové zprávy. Zástupci společnosti dodali, že propojení jejich technologie s obnovitelnými zdroji <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/21/chilean-ipp-to-develop-giga-scale-cryogenic-energy-storage-projects/">může soupeřit s dodávkami elektřiny z tepelných elektráren</a>, jako jsou uhelné, plynové, či elektrárny na kapalná paliva, nebo z jaderných zdrojů.
<figure id="attachment_89059" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="wp-image-89059 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/HighviewPower-50MW-250MWh-CRYOBattery-002_00001.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/HighviewPower-50MW-250MWh-CRYOBattery-002_00001.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/HighviewPower-50MW-250MWh-CRYOBattery-002_00001-512x381.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/HighviewPower-50MW-250MWh-CRYOBattery-002_00001-768x572.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/HighviewPower-50MW-250MWh-CRYOBattery-002_00001-725x540.jpg 725w" alt="Vizualizace skladovacího zařízení s kryogenní technologií " width="800" height="596" /><figcaption class="wp-caption-text">Vizualizace skladovacího zařízení s kryogenní technologií Zdroj: powerengineeringint.com</figcaption></figure>
<blockquote>„Společně mohou naše dvě společnosti využít rostoucího zastoupení obnovitelných zdrojů v Chile i celé Latinské Americe. S pomocí kryogenní technologie mohou obnovitelné zdroje dodávat elektřinu v základním zatížení bez jakýchkoliv geografických omezení souvisejících s nasazením jiných technologií skladování elektřiny,“ sdělil <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/21/chilean-ipp-to-develop-giga-scale-cryogenic-energy-storage-projects/">Javier Cavada</a>, generální ředitel a prezident společnosti Highview Power
&#8222;Kryogenní technologie je optimálním řešením při velkoobjemovém skladování energie po dlouhou dobu. Podobná skladovací zařízení jsou potřebná pro stabilitu elektrické rozvodné sítě v případě zapojení solárních a větrných elektráren,&#8220; uvedl <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/21/chilean-ipp-to-develop-giga-scale-cryogenic-energy-storage-projects/">Rodrigo Sáez</a>, generální ředitel společnosti Enlasa.</blockquote>
Chile má jedno z <a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/10/21/chilean-ipp-to-develop-giga-scale-cryogenic-energy-storage-projects/">nejlepších oslunění na světě</a>. Nasazení obnovitelných zdrojů energie plně souhlasí se strategií její dekarbonizace.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay

Akumulace energie

V Chile vyvíjí velkoobjemové kryogenní zařízení pro akumulaci energie

Připravované evropské „uhlíkové clo“ by mělo být <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/ENVI-PR-648519_EN.pdf" target="_blank" rel="noopener">podle návrhu reportu zveřejněného minulý týden Výborem pro životní prostředí při Evropském parlamentu</a> od roku 2023 uvaleno na elektřinu dováženou ze zemí mimo EU a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cementárenský, ocelářský či chemický průmysl. Následně by mělo být uvaleno na veškerý import do Evropské unie. 
Takzvaný <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12228-Carbon-Border-Adjustment-Mechanism" target="_blank" rel="noopener">mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM)</a> je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. Ta cílí na to, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
<blockquote>„CBAM zavede cenu za uhlík u vybraného importovaného zboží ze zemí mimo EU, aby přiměl třetí země ke zvýšení jejich klimatických ambicí a snížil riziko „úniku uhlíku“. Tento pojem popisuje fenomén, kdy společnosti přesouvají výrobu mimo EU do zemí s mírnějšími emisními pravidly. Únik uhlíku by ve výsledku vzdoroval snaze Evropy stát se klimaticky neutrální do roku 2050 tím, že by přemístil, nikoliv snížil, emise,“ <a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/en/towards-a-wto-compatible-eu-carbon-borde/product-details/20201021CAN58094" target="_blank" rel="noopener">vysvětluje Výbor pro životní prostředí při Evropském parlamentu</a>.</blockquote>
O tom, že jedním z prvních odvětví, která budou novým „uhlíkovým clem“ v případě jeho zavedení dotčena, bude elektroenergetika, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/dovoz-elektriny-by-mel-podle-evropske-komise-podlehat-uhlikovym-clum" target="_blank" rel="noopener">informovala již na jaře Evropská komise</a>. Clo by tak mělo být uvaleno mimo jiné na import elektřiny z Ukrajiny, Srbska, Ruska a potenciálně i Spojeného království.
Podle nedávno zveřejněného návrhu reportu Výboru pro životní prostředí při Evropském parlamentu by „uhlíkové clo“ mělo být zpočátku uvaleno nejen na elektřinu, ale také na energeticky náročné průmyslové sektory.
<blockquote>„CBAM by měl pokrývat veškerý import, avšak při jeho zavedení již od roku 2023 by měl pokrývat elektroenergetiku a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cement, ocel, chemikálie a hnojiva, které i nadále čerpají významný podíl bezplatných alokací povolenek a stále představují 94 % unijních průmyslových emisí,“ stojí v návrhu reportu.</blockquote>
Evropská komise by měla legislativní návrh zavádějící CBAM zveřejnit v příštím roce. Jednou z věcí, kterou je třeba dořešit, je kompatibilita navrhovaného mechanismu s pravidly Světové obchodní organizace.
Zdroj úvodní fotografie: Evropský parlament

Emise CO2

Evropské "uhlíkové clo" má být zpočátku uvaleno na elektřinu a těžký průmysl

Zájemci o účast v celorepublikové středoškolské soutěži, která se točí kolem energetických fenoménů budoucnosti, se mohou zaregistrovat už jen do konce října. Úspěch jim otevře cestu na vysokou školu bez přijímacích zkoušek.
Do 31. října 2020 se mohou středoškoláci hlásit do třetího ročníku soutěže Energetická olympiáda. Její školní kolo se uskuteční 6. listopadu a finále pak proběhne od 11. do 13. listopadu. Studenti z prvních třech týmů budou přijati ke studiu na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze bez přijímacích zkoušek. Vítězný tým navíc získá prémii 50 000 Kč. Vzhledem k epidemiologickým opatřením se v letošním roce uskuteční všechna kola soutěže on-line.
Elektromobilita, energetický trh a obchodování s elektřinou, akumulace, obnovitelné a další alternativní zdroje energie, Smart grids, energetický management, energetické úspory – to jsou témata, která rezonují společností, a díky Energetické olympiádě mají studenti příležitost jim hlouběji porozumět.
<figure id="attachment_89102" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-89102" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/DSCF7479-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/DSCF7479-1.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/DSCF7479-1-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/DSCF7479-1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/DSCF7479-1-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/DSCF7479-1-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/DSCF7479-1-800x533.jpg 800w" alt="Energetická olympiáda" width="1400" height="933" /><figcaption class="wp-caption-text">Energetická olympiáda, zdroj: enol.cz</figcaption></figure>
Energetickou olympiádu založila před třemi lety studentka Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Adéla Holasová. Soutěž pro středoškoláky navazuje na její dlouholetý projekt <a href="https://www.energeticka-gramotnost.cz/">Energetická gramotnost</a>, se kterým pravidelně navštěvuje žáky základních a středních škol a seznamuje je prostřednictvím interaktivní prezentace se základními tématy v oblasti energetiky.
Pro úspěch není klíčová znalost energetiky jako takové, nemusíte být ani experti na fyziku.
<blockquote>„Úplně stačí umět vyhledávat a používat informace, zpracovat zadání a správně prezentovat výsledky,” sděluje svůj recept na výhru projektová manažerka soutěže Adéla Holasová. </blockquote>
Jako nejúspěšnější se dlouhodobě ukazují týmy s multidisciplinárním přesahem, které jsou schopné pokrýt širší spektrum oborů.
<blockquote>„Optimální může být například kombinace technicky zaměřeného studenta, ekologa a ekonoma,“ doplňuje Adéla Holasová.</blockquote>
V loňském roce se do Energetické olympiády zapojilo 1207 studentů, kteří v maximálně tříčlenných týmech řešili otázky z oblasti energetiky. Do pražského finále postoupilo 30 týmů. První tři místa obsadily týmy z Gymnázia Opatov, Gymnázia Arabská a Střední průmyslové školy Zlín. Pořadatelem Energetické olympiády je společnost Energetická gramotnost, ve spolupráci se společností ČEPS a s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze.
Další informace o Energetické olympiádě naleznete prostřednictvím odkazu <a href="https://www.enol.cz/">https://www.enol.cz/</a>