Největší polská energetická skupina PGE plánuje do konce roku 2021 oddělit svá uhelná aktiva od dalších aktivit. Uvedl to generální ředitel Wojciech Dombrowski. V současnosti státní firma vyrábí většinu elektřiny z uhlí a lignitu, plánuje se však do roku 2050 stát klimaticky neutrální a do roku 2030 investovat 75 miliard zlotých (446,9 miliardy Kč) do výstavby zdrojů obnovitelné energie a dalších projektů.
<blockquote>&#8222;Naše strategie je odpovědí na změny trhu. Z transformace není cesty zpět. PGE bude hrát významnou úlohu v dosažení klimatické neutrality Polska,&#8220; prohlásil Dombrowski na tiskové konferenci.</blockquote>
Polsko je jediným státem EU, který se nepřipojil k unijnímu slibu být do roku 2050 klimaticky neutrální. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že země potřebuje více času k přesunu ekonomiky z uhlí ke zdrojům s nulovými emisemi, napsala agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Je to mimořádný a důležitý den pro polský energetický sektor, protože máme první komplexní strategii PGE, která spadá pod energetickou politiku země, strategii, která se vydává směrem ke stoprocentní zelené energii v roce 2050,&#8220; zdůraznil ministr pro klima Michal Kurtyka.</blockquote>
PGE se chce stát klimaticky neutrální prostřednictvím oddělení svých uhelných aktiv, která zahrnují důl na lignit a elektrárny, a také pomocí investic do větrných farem, na pevnině i na moři, solárních elektráren a zařízení na ukládání energie. Oddělení uhelných aktiv také pomůže PGE získat další finance od bank, které se zdráhají půjčovat skupinám napojeným na uhlí.
<blockquote>&#8222;Podle našeho názoru by bylo optimální oddělit aktiva do konce roku 2021,&#8220; řekl Dombrowski.</blockquote>
Dodal, že analýzy PGE ukazují, že banky a další finanční instituce jsou otevřené tomu, že poskytnou peníze firmě, pokud nebude mít uhelná aktiva.
Zatímco investoři plány skupiny vítají, ekologové je kritizují. &#8222;Transformace zahrnující oddělení uhelných aktiv není transformací. Z hlediska životního prostředí, polských žen a mužů a klimatické krize je to jen přesun špinavých aktiv z jedné kapsy do druhé,&#8220; prohlásil energetický analytik Greenpeace Piotr Wójcik.

Společnosti ve světě

Polská PGE chce do konce roku 2021 oddělit uhelný majetek

Společnost ConocoPhillips koupí za 9,7 miliardy USD (224,9 miliardy Kč) amerického těžaře ropy z břidlic Concho Resources. Akvizice posune ConocoPhillips mezi největší těžaře v Permské pánvi, jedné z nejvýznamnějších oblastí těžby ropy v USA. Sloučená společnost také bude nevětším nezávislým těžařem ropy a plynu v zemi s těžbou více než 1,5 milionu barelů ropného ekvivalentu denně, oznámily dnes firmy.
Akvizice je další z řady konsolidací v ropném sektoru, který se potýká se slabou poptávkou a nízkými cenami pohonných hmot. Mnoho amerických těžařů z břidlic míří kvůli nízkým cenám ropy do ztrát a na rozdíl od poklesů trhu v minulosti mají i problémy se získáním nového kapitálu pro restrukturalizaci vysokého dluhu.
Akvizice se uskuteční formou výměny akcií. Za jednu akcii získají akcionáři Concho 1,46 akcie ConocoPhillips. To ohodnocuje jednu akcii Concho na 49,30 dolaru, což ve srovnání s páteční závěrečnou cenou akcií představuje zisk 1,4 procenta. ConocoPhillips však upozornila, že ve srovnání s cenou z 13. října, kdy se objevila zpráva o možné dohodě, je to zisk 15 procent. Dohoda by měla být dokončena v prvním čtvrtletí příštího roku.
<figure id="attachement_8105" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil_drilling-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil_drilling-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Sloučená společnost bude mít hodnotu zhruba 60 miliard USD. Zásoby ropy v jejím vlastnictví by měly činit 23 miliard barelů ropného ekvivalentu.
Concho je pátým největším těžařem v Permské pánvi s těžbou 319.000 barelů denně. ConocoPhillips je předním producentem ropy z břidlic ve dvou jiných oblastech v USA, v Permské pánvi jeho těžba činí pouze 50.000 barelů denně.
Concho měla na konci června dlouhodobý dluh 3,9 miliardy USD a od roku 2018 nevykázala roční zisk. Ve druhém čtvrtletí prohloubila ztrátu na 435 milionů USD z loňských 97 milionů USD, napsaly agentury AP a Reuters.

Ropa

ConocoPhillips koupí za 9,7 miliardy USD těžaře ropy z břidlic Concho Resources

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Safety-upgrade-plan-approved-for-Kashiwazaki-Kariw">Japonský Úřad pro jadernou regulaci NRA (Nuclear Regulatory Authority) schválil bezpečnostní opatření předložená společností TEPCO pro 7. blok jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa</a>. Schválení přináší blok o krok blíže k restartu po havárii v jaderné elektrárně Fukušima Daiichi. TEPCO souběžně se 7. blokem žádá o schválení opatření i pro 6. blok, ale rozhodnutí ještě nepadlo.
Společnost TEPCO (Tokyo Electric Power Company) v září 2013 požádala NRA o schválení svého návrhu a plánu modernizace 6. a 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. Oba bloky typu ABWR (Advanced Boiling Water Reactor) byly prvními japonskými varnými reaktory (<a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren">BWR – Boiling Water Reactor</a>), které byly předloženy k restartu.
Společnost TEPCO následně předložila změny uvedeného plánu v prosinci 2018, červenci 2019, v září a říjnu tohoto roku. Oba bloky mají instalovaný elektrický výkon 1356 MWe a byly uvedeny do provozu v roce 1996 a 1997.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/tepco-splnilo-zprisnena-bezpecnostni-opatreni-restart-dalsi-jaderne-elektrarny">V říjnu 2017 NRA schválila návrh zprávy</a>, která dospěla k závěru, že 6. a 7. blok splňují nové bezpečnostní standardy země. Dokument nařídil řadu bezpečnostních opatření, která mají být okamžitě přijata. Patří mezi ně seismické výztuže a výstavba hráze.
Dokument také uvádí seznam opatření, která je třeba přijmout, aby se zabránilo vážné nehodě v případě ztráty napájení elektrickou energií. Podle nových bezpečnostních požadavků musí být BWR vybaveny ventilačními systémy s požadovaným filtračním systémem.
NRA schválila plán společnosti TEPCO na implementaci těchto dodatečných bezpečnostních opatření v 7. bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. TEPCO plánuje dokončit všechny práce do prosince 2020.
Jaderná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa nebyla ovlivněna zemětřesením a vlnou tsunami z března 2011, které poškodily jadernou elektrárnu Fukušima Daiichi. Všechny bloky byly odstaveny již od roku 2007 od zemětřesení Niigata-Chuetsu, které způsobily poškození areálu elektrárny, samotné bloky však zůstaly nepoškozeny. Od roku 2007 byly v areálu elektrárny prováděny práce na zlepšení odolnosti elektrárny proti zemětřesení.
Přestože společnost TEPCO dokončila práce na dalších nečinných blocích v areálu elektrárny, soustředí své zdroje na 6. a 7. blok. Znovuspuštění těchto dvou bloků by zvýšilo výnosy společnosti o odhadovaných 950 milionů dolarů (22 miliard korun) ročně.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.tepco.co.jp/en/index-e.html">TEPCO</a>

Jaderné elektrárny

Plán modernizace bezpečnosti schválen pro první japonský BWR blok, který zažádal o znovuspuštění

Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Sdělili, že prosazují postupné odstavení uhelných elektráren v ČR už do roku 2030. Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.
Pořadí postupného odstavování uhelných elektráren, které dnes Greenpeace a Hnutí Duha představily, neodráží podle nich přání ekologických organizací, ale vychází ze zmiňovaného kritéria, které pro zavírání elektráren schválila uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově. Ukazatel pracuje s údaji za roky 2017 až 2019. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita, uvedly organizace.
<blockquote>&#8222;Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren,&#8220; uvedl dnes Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha a člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh.</blockquote>
Přesné termíny, kdy by měly být elektrárny odstaveny proto podle něj tabulka neuvádí. &#8222;Jako první by se zavírala elektrárna Počerady, které má velmi malou účinnost a nevyužívá teplo vznikající při výrobě elektřiny,&#8220; uvedl dnes Koželouh. Elektrárna má podle výpočtu ekologických organizací emisní intenzitu nejvyšší, když vypustí 1,033 tuny CO2 na megawatthodinu (MWh). Jejím majitelem je aktuálně ČEZ, nejpozději od začátku roku 2024 bude ale vlastníkem skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.
Následuje hnědouhelná elektrárna Mělník s emisní intenzitou 1,031 tuny CO2 na MWh a černouhelná elektrárna Dětmarovice s emisní intenzitou 1,021 tuny CO2 na MWh. Naopak nejnižší emisní intenzitu má elektrárna Mělník II, a to 0,786 tuny CO2 na MWh, uvedly organizace. Také všechny tyto zdroje provozuje skupina ČEZ.
V úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Podle několika zdrojů ČTK měla komise už stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes ale na twitteru <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">uvedl</a>, že komise v úterý o termínu konce uhlí v ČR nerozhodne.
<blockquote>&#8222;Dlouhodobě prosazuji, aby se práce komise zbytečně neprotahovala, ale rozhodovat o tak zásadní otázce na základě prezentace se dvanácti slajdy rozeslané den před jednáním by bylo šílené. Doufám, že pan Brabec bude reagovat stejně rozumně i ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba. Ministr životní prostředí by měl být v ochraně klimatu aspoň o trochu ambicióznější, než ministr průmyslu, který prosazuje konec uhlí v roce 2038,&#8220; řekl dnes člen uhelné komise za Greenpeace Jan Rovenský.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička

Emisní intenzita uhelných elektráren v ČR
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">uhelná elektrárna</td>
<td valign="middle">provozovatel</td>
<td valign="middle">emisní intenzita 2017 až 2019 (tuny CO2/MWh)</td>
<td valign="middle">instalovaný výkon (v megawattech)</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Počerady</td>
<td valign="middle">ČEZ (do budoucna Sev.en Energy)</td>
<td valign="middle">1,033</td>
<td valign="middle">1000</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník III</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,031</td>
<td valign="middle">500</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Dětmarovice</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">1,021</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tisová II</td>
<td valign="middle">Sokolovská uhelná</td>
<td valign="middle">0,958</td>
<td valign="middle">100</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Chvaletice</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,938</td>
<td valign="middle">820</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 4</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,932</td>
<td valign="middle">110</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prunéřov II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,918</td>
<td valign="middle">750</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tušimice II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,902</td>
<td valign="middle">800</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Ledvice 6</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,847</td>
<td valign="middle">660</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Kladno</td>
<td valign="middle">Sev.en Energy</td>
<td valign="middle">0,802</td>
<td valign="middle">470</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Mělník II</td>
<td valign="middle">ČEZ</td>
<td valign="middle">0,786</td>
<td valign="middle">220</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Ekologické organizace na základě údajů společností

rdo mal

Uhlí

Ekologové: Útlum uhlí v r. 2038 je pozdě, první odstavit Počerady

Takzvaná uhelná komise v úterý nerozhodne o termínu ukončení využívání uhlí v České republice. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/RibraRichard/status/1318101083420381189">twitteru</a> to dnes uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Komise, která se má zabývat útlumem těžby uhlí a také celkovým budoucím energetickým mixem ČR, dostane podklady, hlasovat bude na jednom z dalších jednání. Podle několika zdrojů ČTK přitom měla už na úterním zasedání stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo.
<blockquote>&#8222;Uhelná komise zítra (v úterý) o termínu konce uhlí v České republice nerozhodne. Na tom jsme s (ministrem průmyslu) Karlem Havlíčkem (za ANO) dohodnuti. Komise dostane podklady, na základě kterých se bude o termínu hlasovat na jednom z dalších jednání. Nechceme rozhodovat pod časovým tlakem,&#8220; poznamenal Brabec.</blockquote>
Havlíček ČTK v pátek napsal, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2038, 2033 a 2043. Podle Hospodářských novin minulý týden Havlíček uvedl, že nejvíc reálný je rok 2038, definitivní rozhodnutí ale ještě nepadlo. V červnu po zasedání komise v Prunéřově na Chomutovsku ministr uvedl, že postup útlumu těžby uhlí bude stanoven do konce letošního roku. Dřívější odklon od uhlí prosazují ekologové.
V návaznosti na informaci o možném ukončení využívání uhlí v roce 2038 od neděle před budouvou ministerstva životního prostředí protestovali aktivisté z hnutí Fridays for Future (FFF), Limity jsme my a Extinction Rebellion. Před úřadem přenocovali. Mluvčí FFF Petr Doubravský ČTK řekl, že pohnutkou k protestu byly mimo jiné obavy ze zneužití nouzového stavu k prosazení pozdějšího termínu. Možné hlasování považovali za uspěchané, bez dostatečných podkladů. Po Brabcově oznámení, že se v úterý nerozhodne, aktivisté komorní protest ukončili.
<figure id="attachement_10774" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Bílina-800x501.jpg" alt="Bílina" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Vicepremiér Havlíček také nedávno ve svém pořadu na kanále YouTube připustil, že i po rozhodnutí uhelné komise o jízdním řádu a datu odklonu od uhlí v ČR může nastat situace, která proces urychlí, a to vzhledem k rostoucí ceně emisních povolenek. Platí je uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Před několika lety byla jejich cena téměř na nule.
Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech &#8211; do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a Havlíček. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Brabec: Uhelná komise v úterý o datu ukončení využívání uhlí v ČR nerozhodne

Zásob hnědého uhlí připraveného k vytěžení v Česku ubývá. ČTK to řekl vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby (ČGS) Jaromír Starý. Podle údajů ČGS činily takzvané vytěžitelné zásoby hnědého uhlí ke konci loňského roku 612,7 milionu tun, meziročně o 5,2 procenta méně. Před pěti lety rozhodla vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o prolomení takzvaných limitů těžby na lomu Bílina v Ústeckém kraji. Za původně stanovenými limity se ale zatím netěží, uvedl Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů ze skupiny ČEZ, které lom provozují.
Podle Starého bude nově dostupné hnědé uhlí lomu Bílina do zásob k vytěžení započteno až po vypracování plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) tohoto prostoru. Severočeské doly mají v plánu za původními limity vytěžit skoro 120 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice a Braňany.
<blockquote>&#8222;Nyní na těchto lokalitách netěžíme. Pracujeme na plánu otvírky, přípravy a dobývání, na jehož konci bychom rádi měli Obvodním báňským úřadem pro území Ústeckého kraje povolenou těžbu do roku 2035. V roce 2019 nám k tomuto záměru vydalo ministerstvo životního prostředí závazné souhlasné stanovisko EIA (posudek vlivu na životní prostředí),&#8220; řekl ČTK Kopecký.</blockquote>
Vláda v roce 2015 naopak ponechala původní limity hnědého uhlí u lomu ČSA, který provozuje společnost Severní energetická ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. &#8222;Za územními lity těžby lomu ČSA je ještě více než 700 milionů tun uhlí. Jedná se o nejkvalitnější hnědé uhlí v Česku a také o největší ložisko nejen v ČR, ale i ve střední Evropě,&#8220; uvedla mluvčí firmy Gabriela Sáričková Benešová.
Všechny plány a obchodní rozhodnutí skupiny Sev.en se podle ní nicméně přizpůsobily rozhodnutí vlády těžební limity na lomu ČSA zachovat. &#8222;V současné době se tedy těžba v lomu ČSA blíží ke konci, do dosažení limitů těžby zbývá ještě zhruba deset milionů tun hnědého uhlí. S pokračováním těžby v této lokalitě nepočítáme,&#8220; dodala.
Roční těžba uhlí v Česku podle dat ČGS dlouhodobě klesá, od sametové revoluce klesla o desítky procent. Zatímco v roce 1989 se vytěžilo téměř 35 milionů tun černého uhlí a 89 milionů tun uhlí hnědého, loni to bylo necelých 3,2 milionu tun černého a 37,5 milionu tun hnědého uhlí. Celkově známé zdroje hnědého uhlí přitom podle ČGS činí 8,6 miliardy tun hnědého a 16,3 miliardy tun černého uhlí. &#8222;Celkové zdroje jsou prozkoumané poměrně dobře. Využitelné nejsou především z ekonomických a ekologických důvodů,&#8220; uvedl Starý.
Útlum uhlí v ČR se řeší také na vládní úrovni. Loni zřízená uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Znovu má jednat v úterý ráno, kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) to tento týden nepotvrdil.
<blockquote>&#8222;Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější než samotné datum bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu ode dneška až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,&#8220; napsal v pátek ČTK ministr.</blockquote>
Hnutí Fridays For Future dnes uvedlo, že komise by mohla rozhodnout o termínu konce těžby a spalování uhlí navzdory tomu, že nemá hotové podklady pro všechny zvažované scénáře. &#8222;Snahu rozhodnout již toto úterý považujeme za pokus o zneužití nouzového stavu k prosazení konce využívání uhlí v roce 2038, což je v rozporu se snahou o udržení globálního oteplení pod 1,5 stupně Celsia, ke které se ČR zavázala v Pařížské dohodě,&#8220; uvedlo dnes hnutí ve vyjádření zaslaném ČTK.
Na útlum uhlí v ČR se připravují i těžební firmy. Mimo jiné podotýkají, že vynakládají miliardy korun do úpravy krajiny po těžbě. &#8222;Za dobu své existence, tj. od roku 1994, jsme vynaložili na rekultivaci pozemků zasažených těžbou přes sedm miliard korun,&#8220; uvedl Kopecký. &#8222;Do rekultivací jsme za posledních pět let investovali 1,2 miliardy korun,&#8220; doplnila Sáričková Benešová.
Dodala, že například ve zbytkové jámě v lomu ČSA vznikne zatím nejrozsáhlejší vodní rekultivace v ČR, nové jezero ČSA s plochou asi 670 hektarů. &#8222;To je více než dvojnásobná plocha Máchova jezera, které má rozlohu 284 hektarů. S přípravnými pracemi na napouštění budoucího jezera můžeme začít podle platných předpisů až po ukončení těžby a schválení plánu likvidace, tedy nejdříve v roce 2024 až 2025. Zahájení vlastního napouštění odhadujeme nejdříve v roce 2027 nebo 2028,&#8220; dodala mluvčí.

Těžba uhlí v Česku v posledních letech (v milionech tun):
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">hnědé uhlí</td>
<td valign="middle">černé uhlí</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">38,251</td>
<td valign="middle">7,640</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">38,646</td>
<td valign="middle">6,074</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">39,310</td>
<td valign="middle">4,870</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">39,187</td>
<td valign="middle">4,110</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">37,465</td>
<td valign="middle">3,150</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČGS.

Hnědého uhlí k vytěžení v ČR ubývá. Za prolomenými limity dolu Bílina se zatím netěží

Analytici a investoři tvrdí, že v příštích několika letech bude v evropském systému obchodování s emisemi (EU ETS) dominovat spekulativní obchodování s tím, jak význam hedgingu bude v důsledku postupného odstavování uhelných elektráren v celé EU klesat. <a href="https://www.montelnews.com/de/story/speculative-trading-to-dominate-eu-ets--analysts/1157563">Informaci uvedla agentura Montel</a>.
<blockquote>„Ve „starém“ ETS dominoval hedging energetických společností, spekulace začaly hrát hlavní roli až od roku 2018,“ řekl ve středu konferenci Carbon Forward Michael Pahle, vedoucí výzkumný pracovník Postupimského institutu.</blockquote>
S odstavováním uhelných elektráren v Evropě bude klesat objem vypouštěných emisí, a tedy i potřeba nákupu emisních povolenek (EUA) v energetickém průmyslu. Elektrárny na zemní plyn, které nyní ty uhelné ve výrobě elektřiny nahrazuj vypouští na jednotku vyrobené energie zhruba polovinu oxidu uhličitého.
Podle Pahleho se však pravděpodobně sníží i zajišťování se na forwardových trzích s EUA, protože plynové elektrárny, jako tzv. závěrné elektrárny, budou stále častěji určovat ceny na trhu s elektřinou, a tudíž i cena elektřiny bude odrážet jejich mezní náklady, včetně nákladů na emisní povolenky.
<h2>Spekulanti – pro EU ETS požehnání ale i prokletí</h2>
Posun ve prospěch spekulantů je pro trh požehnáním i prokletím, dodává Pahle. Aktivita spekulantů urychlila přijetí nové cenové rovnováhy na trhu v roce 2018, ale také zvyšuje volatilitu cen na trhu a potenciálně jej destabilizuje.
Někteří investoři nicméně tvrdí, že volatilita na trhu znamená nové příležitosti k řízení rizik.
<blockquote>„Trh je likvidnější, obchoduje se s větším objemem a opce jsou častěji používány jako nástroj pro řízení rizik. Volatilita na trhu s uhlíkem byla vždy vysoká. S pohybem cen v posledních dvou nebo třech letech začali účastníci využívat opce jako způsob, jak lépe řídit cenové riziko. Je to známka maturace trhu,“ uvedla Nima Neelakandan, vedoucí environmentálních produktů ve společnosti Morgan Stanley.</blockquote>
<h2>Rostoucí role průmyslu</h2>
S postupnou dekarbonizací energetiky bude v obchodování na EU ETS růst vliv průmyslu. Pro mnoho průmyslových podniků současné ceny povolenek stále ještě neznamenají dostatečnou pobídku k dekarbonizaci. Trh stále čeká na dosažení této mezní hodnoty, uvedl Casey Dwyer, analytik společnosti Andurand Capital.
Průmyslové podniky budou podle Ariela Pereze, vedoucího environmentálních produktů společnosti Hartree Partners, vyžadovat ceny přesahující 50 EUR/t, než se pro ně snižování emisí stane alternativou. Emisní povolenky se přitom v současné době obchodují za ceny okolo 26 EUR/t.
<blockquote>„Jen málo průmyslových odvětví dokáže krátkodobě snížit emise za ceny pod 50 EUR/t,“ uvedl Perez.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Unsplash.com

Emise CO2

Podíl spekulativního obchodování v rámci evropského systému obchodování s povolenkami poroste

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ve Spojeném království se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na 44,6 %. V meziročním srovnání se jedná o  9% nárůst, za kterým stojí také snížená výroba z důvodu pandemie koronaviru a nízké poptávky. Spojené království disponuje téměř 50 GW instalovaného výkonu v OZE, přičemž nové instalace táhnou zejména offshore větrné elektrárny.
Výroba elektřiny z OZE ve druhém čtvrtletí ve Spojeném království, <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/920621/Renewables_September_2020.pdf">podle dat Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</a>, dosáhla 30,1 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě dosáhl 44,6 %, což je rekordní hodnota za období duben – červen. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se pak jedná o 9% nárůst. Svoji roli sehrála i celkově nižší výroba elektřiny z důvodu pandemie koronaviru.
<blockquote>„Výroba offshore větrných elektráren meziročně vzrostla o 31 % na 7,8 TWh. Oproti rekordní výrobě v předchozím čtvrtletí ale jde o pokles o 45 %. Důvodem byl prudký návrat průměrné rychlosti větru zpět na typické sezónní úrovně,“ uvedlo Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.</blockquote>
Rekordní podíl nízkoemisních zdrojů včetně těch obnovitelných Spojené království zaznamenalo již v minulém čtvrtletí tohoto roku. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62">Tehdy dosáhl celkový podíl 62,1 %</a>, započteny v této hodnotě byly ovšem i jaderné elektrárny s 15,1 %.
<h2>40 GW offshore větrných elektráren do 2030</h2>
Na konci druhého čtvrtletí celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ve Spojeném království činil 48,5 GW. Ve srovnání s loňskem to představuje nárůst o 5,4 %. Většinu tohoto nárůstu země dosáhla díky offshore větrným elektrárnám. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">Ty nyní disponují 11,2 GW instalovaného výkonu</a>, přičemž vládní cíl počítá s 40 GW do roku 2030.
<blockquote>„Přírůstky větrných elektráren na moři zahrnují poslední turbíny budované v Hornsea One a další výkon zprovozněný v East Anglia One, s 1 218 MW, respektive 680 MW,“ dodalo ministerstvo.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Spojené království: Podíl OZE na výrobě elektřiny v Q2 dosáhl 44,6 %

<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-elektrarna-ostrovets-dosahla-poprve-minimalniho-kontrolovaneho-vykonu">1. Jaderná elektrárna Ostrovets dosáhla poprvé minimálního kontrolovaného výkonu</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-150x150.jpeg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
První blok běloruské jaderné elektrárny poprvé dosáhl kritického stavu. V pondělí to oznámila společnost Rosatom. Tento zásadní milník byl dosažen v neděli brzy ráno v 2:26 místního času.
Kritický stav reaktoru je nazýván také jako minimální kontrolovaný výkon (MKV) a je charakterizován dostatečně velkým neutronovým tokem pro udržení řetězové reakce. Jedná se o finální fázi procesu fyzikálního spouštění, které umožňuje personálu elektrárny ověřit, zda fyzikální vlastnosti aktivní zóny reaktoru odpovídají konstrukčním požadavkům.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/rada-eru-zada-schillerovou-aby-navysila-statni-dotaci-zelenym-zdrojum">2. Rada ERÚ žádá Schillerovou, aby navýšila státní dotaci zeleným zdrojům</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-45x45.jpg 45w" alt="Systémy solárních elektráren" width="150" height="150" />
Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ) požádala dopisem ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby navýšila státní dotaci takzvaným zeleným zdrojům energie pro příští rok. Na dnešní webové konferenci Solární asociace to uvedl radní ERÚ Petr Kusý. Vláda v polovině září rozhodla, že stát by měl pro příští rok přispět podporovaným zdrojům energie dotací 27 miliard korun, stejně jako v letošním roce.
Nedávno vydané cenové rozhodnutí nicméně podle ERÚ proti letošku předpokládá v roce 2021 výrazný růst nákladů na financování podpory. Úřad už na konci září upozornil, že výše finanční podpory pro zelené zdroje příští rok vzroste, náklady na její financování mají stoupnout asi o dvě miliardy korun. Situace podle úřadu nejvíce dopadne na průmysl a firmy.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/plyn/do-plynarenske-site-v-cr-se-bude-cim-dal-vice-vtlacet-i-biometan">3. Do plynárenské sítě v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-45x45.jpg 45w" alt="" width="150" height="150" />
Do plynárenské soustavy v ČR se bude čím dál více vtláčet i biometan. Nejvhodnější metoda, jak tak činit, by měla být známá do dvou let. Do roku 2030 by mělo být do plynárenských sítí v Česku ročně dodáváno až 500 milionů metrů krychlových biometanu, tedy přibližně šest procent současné spotřeby zemního plynu. Z toho asi 40 procent by mělo pocházet z odpadních surovin, jako jsou čistírenské kaly a nejrůznější bioodpady. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
Biometan lze vtlačovat do plynárenské distribuční soustavy díky jeho srovnatelným vlastnostem se zemním plynem. Na společném výzkumném projektu v oblasti spolupracuje svaz s konsorciem firem SEVEn Energy a SIMONE Research Group. Částkou téměř deseti milionů korun ho podpořila Technologická agentura ČR. ČPS upozornil, že zapojení biometanu mezi zdroje energetického mixu je pro Česko nutností pro splnění národního cíle podílu obnovitelné energie v sektoru dopravy, který je EU stanoven na 14 procent.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl">4. Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/renewable-1989416_1920-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. 
Pandemie onemocnění COVID-19 a s ní spojená opaření mají závažný dopad na ekonomiku řady států světa, Německa nevyjímaje. Kvůli značnému poklesu poptávky po elektřině, který současně vedl k propadu velkoobchodních cen, se německý účet na podporu obnovitelných zdrojů ocitl letos v deficitu. K 30. září se bilance účtu podle dat tamních provozovatelů přenosové soustavy propadla na zhruba -4 miliardy eur.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/dansko-navrhuje-prisnejsi-podminky-biomasu-aby-jeji-vyuzivani-bylo-opravdu-udrzitelne">5. Dánsko navrhuje přísnější podmínky pro biomasu, aby její využívání bylo opravdu udržitelné</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/biomasa-725x483-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Dánská vláda v konsenzu s ostatními opozičními stranami navrhla přísnější právní podmínky pro dřevěnou biomasu, používanou pro výrobu tepla a elektřiny v Dánsku. <a href="https://www.euractiv.com/section/biomass/news/denmark-proposes-pathway-for-sustainable-biomass/">Informaci přinesl server Euractiv</a>.
Navrhovaná dohoda má zajistit, aby byla biomasa produkována udržitelně a zajišťovala dočasný odklon od uhlí a s ohledem na dopad na životní prostředí byla v dlouhodobém horizontu nahrazena jinými alternativními zdroji.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/postavi-nove-jaderne-bloky-rumunsku-spojene-staty">6. Postaví nové jaderné bloky v Rumunsku Spojené státy?</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/Cernavoda-NPP-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Rumunské ministerstvo financí společně s ministrem pro energetiku Spojených států amerických v pátek podepsalo finální draft dohody o mezivládní spolupráci na rozšíření a modernizování rumunského jaderného programu. V pátek o tom informoval server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Romania-and-USA-agree-to-cooperate-in-nuclear-proj" target="_blank" rel="noopener">World Nuclear News</a>.
Dohoda zabývající se spoluprací a financováním by mohla mít přímý vliv na stavbu dvou jaderných reaktorů na řece Dunaji, jak uvedl americký velvyslanec Adrian Zuckerman den před <a href="https://www.energy.gov/articles/us-and-romania-announce-initial-agreement-cooperation-cernavoda-nuclear-power-projects-and" target="_blank" rel="noopener">podepsáním dohody</a>. Rumunská státní společnosti Nuclearelectrica, která provozuje dva reaktory, každý s instalovaným výkonem 706 MW, (pokrývající asi pětinu rumunské spotřeby) v jaderné elektrárně Cernavoda plánuje postavit dva další bloky. Potřebná je i modernizace již fungujících bloků. To vše by teď s velkou pravděpodobností mohli dodat právě Američané.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni">7. Čínská cesta k uhlíkové neutralitě: Největší výzvou bude průmysl a vytápění</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-45x45.jpg 45w" alt="Emise CO2 v EU" width="150" height="150" />
Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. <a href="https://about.bnef.com/blog/chinas-long-road-to-carbon-neutrality-will-reshape-world-economy/" target="_blank" rel="noopener">Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF)</a>, největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Závazek Číny, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">který prozatím postrádá konkrétní obrysy</a>, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/globalni-emise-co2-v-pololeti-podle-studie-rekordne-klesly">8. Globální emise CO2 v pololetí podle studie rekordně klesly</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/emise-ecofys-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/emise-ecofys-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/emise-ecofys-45x45.jpg 45w" alt="" width="150" height="150" />
Globální emise oxidu uhličitého v prvním pololetí klesly meziročně o rekordních 8,8 procenta, respektive o 1,551 miliardy tun. Vliv na to měly koronavirová omezení. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a Spojených států.
Vědci použili údaje založené na aktivitě v reálném čase. Analyzovali denní, týdenní a sezonní trendy emisí oxidu uhličitého před a po pandemii nemoci covid-19 a před ekonomickým poklesem, který pandemie způsobila.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/v-utery-zasedne-uhelna-komise-konec-uhli-v-cr-stanovi-nejspis-na-rok-2038">9. V úterý zasedne uhelná komise, konec uhlí v ČR stanoví nejspíš na rok 2038</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/opatovice-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/opatovice-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/opatovice-45x45.jpg 45w" alt="Elektrárny Opatovice" width="150" height="150" />
Příští úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Na dotaz ČTK to dnes uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Kvůli současnému koronavirovému stavu se bude diskutovat on-line. Podle několika zdrojů ČTK komise v úterý už stanoví datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Havlíček to však dnes nepotvrdil.
<blockquote>„Zatím nechci předbíhat, jestli bude oznámen termín. Důležitější, než samotné datum, bude celý jízdní řád útlumu. Pracujeme se třemi scénáři 2038, 2033, 2043. Klíčové bude, jak se podaří namodelovat energetický mix, a to po celou dobu, ode dneška, až ke klíčovému termínu. Ten musí být ve vazbě na technologické a ekonomické možnosti,“ napsal dnes ČTK ministr.</blockquote>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/spojene-kralovstvi-bude-zkoumat-jadernou-fuzi-novem-vyzkumnem-zarizeni">10. Spojené království bude zkoumat jadernou fúzi v novém výzkumném zařízení</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/tkm_cplx_final_plasma2013-07-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Nejznámějším projektem výstavby reaktoru pro termonukleární fúzi, která by se mohla stát zdrojem čisté energie pro budoucnost, je projekt ITER. Pro úspěšné dokončení těchto projektů jsou klíčová speciálně zaměřená výzkumná zařízení. Podobné laboratoře vzniknou nyní ve výzkumném parku v Rotherham ve Spojeném království.
Skupina Harworth <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Construction-of-UK-fusion-research-facility-comple?fbclid=IwAR2kZg7c6OpYVFPVXS7TIMg2SZjGdDgIkoTP24_zlgS4A1GPb4FDtBJUJL4">oznámila</a> dokončení nového zařízení pro výzkum fúzních technologií ve výzkumném parku Rotherham v jižním Yorkshire. Zařízení patří britské jaderně energetické agentuře UKAEA.
<h2>Téma</h2>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/nazory/cesta-k-dekarbonizaci-ceske-energetiky-dil-druhy">Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl druhý</a></h3>
<img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/windmill-62257_1280-800x535.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/windmill-62257_1280-800x535.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/windmill-62257_1280-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/windmill-62257_1280-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/windmill-62257_1280.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/windmill-62257_1280-725x485.jpg 725w" alt="větrná turbína" width="800" height="535" />
Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Druhý díl je věnovaný existujícím energetickým scénářům.
V posledních letech vznikla celá řada studií, scénářů a strategických dokumentů, zabývajících se dalším rozvojem české energetiky. Mezi jejich zadavatele patřily jak státní instituce, tak nestátní neziskové organizace. Mezi zpracovateli lze kromě domácích firem nebo poradenských agentur najít také zahraniční univerzity nebo výzkumná střediska. Přehled vybraných studií je uveden v tabulce 1.
<h2>Energostat: výroba elektřiny v ČR</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-10-18&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-10-11&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-10-11&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-10-18&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}
<h2>Energostat: výroba elektřiny v Německu</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-10-18&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-10-11&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-10-11&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-10-18&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}

Energetický týdeník

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Na summitu EU, který se konal ve čtvrtek a pátek, došlo ke shodě ohledně přísnějších limitů vypouštěných emisí skleníkových plynů. Již ve čtvrtek se na tom shodli premiéři a prezidenti unijních zemí, a to včetně Polska a Česka.
<a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/summit-eu-podporil-zprisneni-emisnich-cilu-pro-rok-2030/1946281">Proběhlý summit</a> měl za úkol hlavně otevřít debatu a sladit postoje jednotlivých členských zemí ohledně uvažovaného zpřísnění emisních cílů pro rok 2030, kdy nyní je platné snížení o 40 % oproti roku 1990. Ovšem již minulý týden evropský parlament schválil zvýšení tohoto <a href="https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/11571/novy-klimaticky-cil-eu-pro-rok-2030-posouva-evropsky-parlament-o-krok-bliz-k-plneni-parizske-dohody/">cíle na 60 %</a>. Nynejší summit diskutoval nyní variantu navrženou Evropskou komisí, tedy zvýšení cíle na 55 %. Závazné stanovisko má přinést až prosincový summit EU.
Lídři západních zemí již dopředu dávali najevo svou ochotu cíl zvýšit. Nyní ovšem došlo k vyjádření států, které doposud vyšší cíle odmítaly. Jedná se kromě Polska také o Českou republiku. Polsko, jehož premiér Mateusz Morawiecki je v karanténě, požádal Andreje Babiše, aby ho na summitu zastupoval. Polsko sice přijímá navýšení cílů, nicméně zároveň volá po větší finanční podpoře od EU na energetickou přeměnu a stále se <a href="https://www.energy-reporters.com/policy/poland-refuses-to-sign-up-to-2050-target/">staví odmítavě</a> k cíli EU o nulových emisí skleníkových plynů v roce 2050.
Česká republika podpořila navýšení cílů do roku 2030 prostřednictvím předsedy vlády Andreje Babiše. Podmiňuje podporu ale tím, že se jedná o celoevropský cíl, který musí být rozdělen mezi jednotlivé země podle jejich možností, a podporou EU při dostavbě Dukovan.
“Nemáme problém s (55%) cílem, pokud je to průměr za celou EU. Je nutné ale zvážit jednotlivé možnosti jednotlivých členských států,” uvedl Andrej Babiš, premiér ČR.
Tajemnice pro  evropské záležitosti Milena Hrdinková uvedla, že Česká republika rozumí, že většina členských států je připravena podpořit vyšší emisní cíle, nicméně uvádí, že toto číslo je nerealistické pro samotnou ČR. Dále uvedla, stejně jako ministr průmyslu Karel Havlíček, že podpora EU v otázce rozvoje jaderné energetiky v Čechách bude také nezbytná pro to, aby ČR mohla účinně přispět ke splnění cílů EU na snížení emisí.