<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_2208?fbclid=IwAR1m02NVeAPwJLhnMNvC6DGcsLswfUicd9qS4nkt4pVGDAXraT50bFwq2dk">Evropská komise ve středu odsouhlasila</a> systém aukcí, na základě kterých budou kompenzováni majitelé německých uhelných elektráren za jejich předčasné uzavření. Podle názoru Evropské komise návrh neohrozí soutěž na vnitřním trhu s energií a aukce zajistí, že veřejná podpora bude minimální možná.
Německu se podařilo téměř na poslední chvíli odstranit důležitou překážku v plánu na postupném odstavování černouhelných elektráren a menších (s instalovaným výkonem do 150 MW) hnědouhelných elektráren. Přestože aukce, ve kterých provozovatelé elektráren soutěžili o finanční kompenzaci za jejich uzavření, proběhla již v srpnu, její realizace byla s ohledem na chybějící schválení Evropské komise nejistá. Elektrárny přitom budou odstaveny již od 1. ledna 2021.
Ještě ve středu ráno nebylo zřejmé, zda schválení Evropské komise bude vůbec vydáno včas. Někteří analytici již spekulovali, jak se případný odklad uzavření uhelných elektráren může promítnout <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-coal-exit-delay-may-hurt-january-prices-analysts/1170427">do cen elektřiny na počátek příštího roku</a>.
<blockquote>„Existuje šance, že se lednové ceny elektřiny propadnou níže, pokud by bylo odstavení uhelných elektráren odloženo. Pokud by byly elektrárny i nadále dostupné, snížila by se pravděpodobnost cenových výkyvů,“ uvedl pro server Montelnews.com německý obchodník před zveřejněním informace o souhlasu Evropské komise.</blockquote>
Souhlas Evropské komise se prozatím týká pouze černouhelných elektráren a hnědouhelných elektráren s maximálním instalovaným výkonem 150 MW. O kompenzacích pro hnědouhelné elektrárny nad 150 MW, které jsou sjednávány bilaterálně mezi vládou a provozovateli, bude ještě Komise jednat a budou schváleny samostatně.
<h2>Odstavení elektráren již od 1. ledna 2021</h2>
Na <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">základě srpnové aukce</a> má být odstaveno celkem 4 GW instalovaného výkonu s maximální cenou 165 000 EUR/MW. Předpokládá se, že německý energetický regulační úřad zveřejní výsledky aukce počátkem prosince.
Elektrárny mají být odstaveny již od 1. ledna 2021, přičemž po dobu šesti měsíců budou k dispozici provozovatelům přenosových soustav pro zajištění podpůrných služeb. Od 1. července 2021 budou odstaveny kompletně.
Podle pravidel pro aukce se jí nemohly zúčastnit elektrárny na jihu Německa, a to kvůli obavám o zajištění bezpečnosti dodávek. Aukce se díky tomu například zúčastnila společnost Vattenfall, která nabídla k uzavření moderní elektrárnu Moorburg o výkonu 1,6 GW. Ta byla přitom uvedena do provozu teprve v roce 2015.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Moorburg. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

EU posvětila aukce na odstavení německých černouhelných elektráren, obavy o ceny elektřiny se nenaplnily

Španělská vláda vyzvala developery projektů zaměřených na takzvaný zelený vodík, aby zaregistrovali své plány a uvedli, jak budou jejich projekty prospěšné pro hodnotový řetězec v tomto odvětví.<a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/spanelsko-zverejnilo-svou-vodikovou-strategii-roce-2030-chce-mit-desetinu-vykonu-elektrolyzeru-cela-eu" target="_blank" rel="noopener"> Podle nedávno schválené vodíkové strategie Španělska</a> chce mít země do roku 2030 instalovány elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku o celkovém výkonu 4 GW. 
Výzva španělské vlády následuje oznámení tamního předsedy vlády Padra Sancheze, že Španělsko využije 1,5 miliardy eur z odhadovaných 72 miliard eur dostupných z evropského fondu obnovy na projekty zaměřené na zelený vodík. Uvedené finanční prostředky by měly být vynaloženy do roku 2023.
Developeři projektů zaměřených na zelený vodík mají <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112020-spain-calls-for-hydrogen-project-registration-following-eur15-billion-pledge?fbclid=IwAR3pBZzWDBxjBtmgFd-MSDQxTTPVOssziQolEg81zEV3nqm6Eb1DhSe9IS8" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> prokázat, jak jejich projekty přispějí k změstnanosti, rozvoji průmyslu a dosažení dekarbonizačních cílů Španělska.
<h2>Očekávaný rozvoj vodíkového sektoru ve Španělsku</h2>
Španělská vláda schválila začátkem října svoji vodíkovou strategie, podle které by Španělsko mělo disponovat 4 GW elektrolyzérů do roku 2030. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie" target="_blank" rel="noopener">Evropská vodíková strategie do stejného roku plánuje instalaci 40 GW</a>, Španělsko by tak tvořilo celou desetinu instalovaného výkonu elektrolyzérů v EU.
Iniciativa španělské vlády byla podpořena největšími hráči v tamním energetickém a průmyslovém sektoru. Největší španělská ropná a plynárenská skupina Repsol, která je zároveň největším spotřebitelem vodíku v zemi, plánuje do roku 2026 investovat do vodíkových projektů 2,2 až 2,9 miliardy eur.
Energetická společnost Iberdrola plánuje vybudovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 800 MW u dvou závodů na výrobu čpavku. Celková investice by měla dosáhnout 1,8 mld. eur. Výkonný ředitel společnosti Iberdrola Sanchez Galan uvedl, že Španělsko musí jednat rychle, jelikož konkurence v daném sektoru rychle roste.
Provozovatel plynovodů Enagas mezitím oznámil investice ve výši 300 milionů eur do roku 2026 zaměřené na export vodíku pomocí provozovaných potrubí.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Komoditní trhy

Španělsko vyzvalo developery k registraci projektů zaměřených na zelený vodík

Ceny tepla budou příští rok v Česku převážně stagnovat. Mírný meziroční růst u některých tepláren využívajících hlavně uhlí nepřekročí inflaci. V části z lokalit, kde se dálkové teplo vyrábí ze zemního plynu může naopak cena mírně klesnout. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona podle něj zatím klimaticky odpovídá dlouhodobému průměru.
<blockquote>&#8222;Ani v příštím roce se nemusí domácnosti obávat výrazného zdražení ceny tepla, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek,&#8220; uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Sdružení připomnělo, že teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,7 milionu domácností v ČR, v nichž žije přes čtyři miliony obyvatel. Zhruba 55 procent tepla pro byty se podle něj v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, na druhotné zdroje energie a ostatní paliva.
<blockquote>&#8222;V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu lze pro příští rok očekávat stagnaci, v řadě měst a obcí se podaří cenu dokonce snížit. V případě výroby tepla z uhlí budou jeho ceny zachovány nebo dojde většinou jen k mírnému meziročnímu nárůstu do úrovně inflace, která je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu za posledních 12 měsíců na úrovni 3,3 procenta,&#8220; uvedl Kaufmann.</blockquote>
Na celkové náklady za teplo bude mít podle něj letos u domácností vliv nejen venkovní teplota, ale i omezení vyvolaná vládními nařízeními, respektive delší pobyt lidí doma. &#8222;Pokud došlo vlivem probíhající pandemie k výraznému snížení odběru tepla, může být výjimečně růst ceny tepla i vyšší. Bude se však jednat pouze o ojedinělé případy,&#8220; dodal mluvčí.
Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

Teplárenství

Sdružení: Ceny tepla budou příští rok převážně stagnovat

Americká automobilka Tesla hodlá napřesrok zahájit výrobu nabíječek pro elektromobily v Číně. Vyplývá to podle agentury Reuters z dokumentu, který firma předložila šanghajským úřadům. Tesla plánuje do nového závodu na výrobu nabíječek investovat 42 milionů jüanů (zhruba 140 milionů Kč).
Závod by měl být hotov již v únoru a bude mít kapacitu 10.000 nabíječek ročně. Tesla nyní nabíječky, které se obvykle instalují na dobíjecích stanicích a parkovištích, dováží do Číny ze Spojených států, napsala agentura Reuters.
Společnost Tesla již v Šanghaji provozuje továrnu, která vyrábí elektromobily Model 3. Letos začala některé vozy z této továrny vyvážet do Evropy. V příštím roce hodlá v továrně začít vyrábět také nový sportovně-užitkový elektromobil Model Y.
pmh mka

Elektromobilita

Tesla chce v Číně vyrábět nabíječky pro elektromobily

Turecké úřady vydaly minulý týden stavební povolení nutné pro zahájení výstavby 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu na jihu Turecka. Aktuálně tak chybí povolení již pouze pro 4. blok.
Jak informuje server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Turkey-grants-construction-permit-for-Akkuyu-unit?feed=feed">World nuclear news</a>, turecký jaderný regulátor (Nükleer Düzenleme Kurumu – NDK) vydal licenci novému bloku, který bude stavět ruský Rostatom na jihu země.
Licence byla udělena v polovině listopadu potom, co byly vypořádány připomínky úřadu k původní žádosti Rosatomu z března loňského roku. Nyní tedy na základě povolení může být instalován jaderný ostrov, turbína a bezpečnostní systémy.
Zástupce tureckých úřadů v tomto projektu dostavby jaderné elektrárny Akkuyu, Alexey Frolov, uvedl, že na základě dočasných a podmínečných povolení již mohla být zahájena betonáž základů a další přípravné práce, zatímco s čekalo na toto finální rozhodnutí úřadů.
<h2>Tři ze čtyř bloků</h2>
Úřady nyní nevydaly pouze stavební povolení, ale i přidružená nutná povolení jako například licenci pro výrobu elektřiny, povolení k dočasnému používání nákladního terminálu v nedalekém Vostochnu a další.
Teď regulátorovi NDK zbývá rozhodnout o žádosti, kterou Rosatom podal před půl rokem a týká se dostavby 4. bloku na stejné elektrárně. Celá elektrárna má po dostavění mít čtyři bloky ruských bloků VVER-1200 a projekt má být prvním světovým nukleárním projektem, který má fungovat v režimu, kdy jedna společnost elektrárnu postaví, vlastní a následně provozuje. Očekávaná roční rodukce elektřiny po dokončení všech 4 bloků je 35 TWh, což představuje pokrytí cca 10 % spotřeby elektřiny Turecka.

Elektrárny v Evropě

Turecko vydalo stavební povolení 3. bloku jaderné elektrárny Akkuyu

Trh s vodíkem a první obchodní toky s touto komoditou by v Asii mohly být k vidění dříve, než se očekávalo. Austrálie totiž zvyšuje své úsilí v budování exportní infrastruktury, zatímco možní importéři, nacházející se převážně v severní Asii, formulují svou politiku a legislativu s předpokladem vyššího využití vodíku a jeho zařazením do energetického mixu, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112420-asia-may-surprise-with-early-start-of-hydrogen-trade-flows-summit">jak zaznělo na asijsko-pacifickém vodíkovém summitu</a>.
<h2>COVID-19 urychluje přechod k OZE</h2>
Energetičtí producenti v Asii dle zahraničního portálu Platts <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/rozsireni-vodiku-usilovne-pracuje-nekolik-asijskych-zemi">přidělují více prostředků</a> na „zelené“ projekty v rámci snah urychlit své zotavení po COVID-19. Výjimkou pak není ani přidělování většího objemu prostředků na rozvoj vodíkového hospodářství. To by mohlo vyústit, dle názoru několika delegátů summitu, v první nákladní toky vodíku v horizontu 5 let, jelikož se předpokládá, že některé státy, jako například Japonsko nebo Jižní Korea, budou spoléhat převážně na import vodíku.
Do jaké míry a jak rychle se ovšem podaří vodík implementovat do energetického mixu zemí, které se nacházejí v regionu do značné míry závislém na ropě a uhlí, bude dle názoru účastníků summitu záviset na transparentnosti tvorby ceny, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">rychlosti snižování výrobních nákladů vodíku – buď skrze zvýšení výroby nebo skrze technologický pokrok</a>, přepravní konkurenceschopnosti a implementaci bezpečnostních předpisů.
<blockquote>„Zrychlení energetického přechodu [od uhlí a ropy k čistějším zdrojům energie] asijsko-pacifického regionu je hlavní hnací silou pro vlády a společnosti, aby zahrnuly vodík do svého plánu na cestě k udržitelné ekonomice,“ domnívá se Edgare Kerkwijk, člen asijsko-pacifické vodíkové asociace.</blockquote>
<h2>Plány Jižní Koreji</h2>
Výkonný viceprezident v nově utvořené vodíkové divizi společnosti Korea Gas Corporation, Chun Soo Kim, se nechal slyšel, že pro rozvoj vodíku bude zapotřebí nových technologií, zvláště pak aby se vodík jako palivo stal konkurenceschopným. Poté by mohl dle jeho názoru začít rychle nahrazovat fosilní paliva.
Jižní Korea již v roce 2019 představila svou vizi o rapidním nárůstu výroby vozidel na vodíkový pohon, stejně jako nárůstu výroby elektrické energie prostřednictvím spalování vodíku.
<blockquote>„Vodíková energie bude nezbytná, nikoli volitelná. Přechod na vodík je nutností, nikoli volbou,“ říká Chun.</blockquote>
<h2>Ambice Austrálie</h2>
Austrálie má ambici stát se významným exportním bodem na trhu s vodíkem, zatímco zmíněné Japonsko a Jižní Korea jasně naznačily záměr dovážet čistý vodík od států, které dovedou vodík vyrábět konkurenceschopně a spolehlivě. Austrálie-Japonsko a Austrálie-Jižní Korea by tedy mohly být dvě hlavní přepravní trasy v regionu.
<blockquote>„Domníváme se, že můžeme mít ukázkový příklad exportu čistého vodíku v provozu do roku 2025, za pouhých 5 let. Jižní Austrálie má v tomto ohledu výhodu, jelikož začala jako první jednat,“ nechal se slyšet na konferenci Dan van Holst Pellekaan, ministr energetiky a těžby Jižní Austrálie, s odkazem na export v asijsko-pacifickém regionu.</blockquote>
Pellekaan uvedl, že se Austrálie zaměřuje na rozvoj prvního velkého exportního uzlu s vodíkem prostřednictvím konkurenčního programu o celkové hodnotě 70 milionů dolarů, od kterého si slibuje jednotkové snížení výrobních nákladů vodíku.
<blockquote>„Mohu prohlásit, že Jižní Austrálie je na cestě k tomu, aby se stala producentem čistého vodíku světového kalibru a podporuje australský národní plán vyrábět vodík za méně než 2 $/kg.“ dodal.</blockquote>

Jižní Austrálie chce zahájit export zeleného vodíku již do 5 let

Systémy obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emission Trading Systems – ETS) jsou stále populárnějším nástrojem k dosahování energeticko-klimatických závazků zemí, které jim vyplývají z Pařížské dohody o změně klimatu. V následujícím článku bude shrnut vývoj v této oblasti v posledních dvou letech.
K cíli klimatické neutrality se v tomto a minulém roce přihlásila nejen Evropská unie, ale také například Kalifornie, Jižní Korea nebo Čína. Pro dosažení ambiciózních cílů je třeba stanovit dostatečně funkční regulatorní nástroje a čím dál častější volbou je obchodování s emisemi. Organizace International Carbon Action Partnership (ICAP) vydala v tomto roce <a href="https://icapcarbonaction.com/en/icap-status-report-2020" target="_blank" rel="noopener">zprávu</a>, která popisuje stav jednotlivých ETS po celém světě a shrnuje novinky, které se v oblasti obchodování s emisemi v posledních letech udály.
<figure id="attachment_89990" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89990" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-768x512.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-1024x683.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-725x484.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-800x534.png 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Systémy ETS ve světě (stav k listopadu 2020). Zdroj: ICAP</figcaption></figure>
<h2>Evropa nadále lídrem, nyní napojena na Švýcarsko</h2>
EU ETS, který je největším a nejstarším systémem obchodování s emisemi, implementoval mnoho změn díky reformě z roku 2018. Od roku 2019 aplikuje rezervu tržní stability, která z trhu stahuje nadbytečné množství povolenek způsobující jejich nízkou cenu. Nové obchodovací období začíná v lednu 2021. EU ETS se má díky smlouvě platné od ledna 2020 propojit s ETS ve Švýcarsku. Německo plánuje v roce 2021 start národního ETS, který bude pokrývat sektory vytápění a paliv pro dopravu. Další krok k plné funkčnosti nového ETS podnikla Ukrajina, která v roce 2019 přijala zákon o monitorování emisí.
<h2>Nové americké státy se přidávají k existujícím systémům</h2>
Co se týče oblasti Severní a Jižní Ameriky, některých dílčích změn se dočkal největší americký systém, propojený Kalifornsko-Quebecký ETS. Státy na východním pobřeží USA účastnící se systému Regional Greenhouse Gas Initiative (RGGI) nyní aplikují vyšší redukční faktor, což přispívá ke snižování emisí v rámci systému.
Některé americké státy se nově k systému přidaly, jiné vyvíjejí vlastní ETS, který by pak napojily na RGGI. Start prozatím samostatného ETS je naplánován ve státě Oregon. ETS Pilot ETS byl spuštěn také v Mexiku, práce pokračují na ETS v Kolumbii.
<h2>Korea lídrem a snahy Číny o jednotný systém</h2>
Hodně pozornosti v posledních několika letech přitáhly čínské provinciální ETS. Nově Čína začala vyvíjet legislativu, která by založila celostátní ETS, v letošním roce proběhly simulované transakce.
První pravidelná aukce povolenek proběhla v roce 2019 v Jižní Koreji, která v roce 2021 vstupuje do třetího obchodovacího období s podstatnými změnami v designu národního ETS. Cena korejské povolenky také v polovině roku 2020 překonala cenu povolenky v rámci EU ETS.
Příděl povolenek zdarma začne být od roku 2021 značně redukován v rámci systému na Novém Zélandě, který pokrývá například i zemědělství a lesnictví. ETS jsou nyní zakládány i na Taiwanu a Filipínách.
<figure id="attachment_89989" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89989" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-768x495.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-725x468.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57.png 772w" alt="" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Ceny emisních povolenek v rámci světových ETS. Zdroj: ICAP, Emissions Trading Worldwide: Status Report 2020</figcaption></figure>
Obecně se většina ETS po celém světě zaměřuje především na regulaci emisí z energetiky a většího průmyslu. Například v rámci RGGI bylo od roku 2008 dosaženo snížení o 47 % u energetického odvětví, v Kalifornii poklesly mezi lety 2013-2017 emise o 4,6 % v oblasti průmyslu, ačkoli nárůst HDP byl 17 %.
Rozšiřování na další oblasti je však velmi jasným trendem, kdy i v rámci EU ETS je nyní na základě <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Zelené dohody pro Evropu</a> <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/dalsi-zprisneni-evropskeho-systemu-obchodovani-emisemi-dohled" target="_blank" rel="noopener">diskutováno rozšíření</a> na oblast budov a dopravy.

Emise CO2

Novinky ze světa emisního obchodování: Nové systémy a rozšiřování na další sektory

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.
<blockquote>&#8222;Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě,&#8220; řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podle ministerstva konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. &#8222;V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností,&#8220; uvedl dnes náměstek MŽP Jan Kříž.
Spor mezi ministerstvem a svazem vyplývá z části programového dokumentu fondu, kde MŽP uvádí, že na podporu z Modernizačního fondu nebudou mít nárok fotovoltaické elektrárny na plochách zemědělského a lesnického půdního fondu. Na druhou stranu však bude podle ministerstva podporována stavba obnovitelných zdrojů na jinak obtížně využitelných místech zasažených průmyslovou a těžební činností. ČTK má dokument k dispozici.
<blockquote>&#8222;Od začátku jsme naše projekty obnovitelných zdrojů připravovali s vizí, že je bude možné umístit primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Je však třeba si uvědomit, že tyto zmíněné plochy jsou součástí zemědělského půdního fondu. Pokud by skutečně začal platit zákaz stavět fotovoltaiky na všech plochách zemědělského půdního fondu, včetně výsypek a podobně, tak je možné prakticky rovnou říci, že skoro žádné relevantní nové obnovitelné zdroje v Česku z modernizačního fondu nevzniknou,&#8220; řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že limity pro stavění fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě jsou dány obecnými pravidly a legislativou pro jakékoli dotace resortu životního prostředí. &#8222;V tomto případě to znamená, že si investor může standardně požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to i dočasné. A pokud mu bude udělen souhlas, může elektrárnu postavit,&#8220; sdělil Brabec.
<blockquote>&#8222;Je naprosto logické, že pro MŽP je stěžejní, aby nedocházelo výstavbou fotovoltaických elekráren k záborům kvalitní zemědělské půdy, jak se to stalo před deseti lety, a ještě dnes na to doplácíme, k tomu snad nikdo nemůže vznášet seriózní námitky,&#8220; dodal s odkazem na takzvaný solární boom ministr.</blockquote>
Podle Svazu moderní energetiky však stále platí pravidlo, že z půdního fondu nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty takzvané agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prostředí, které mají k dispozici.

Energetika v ČR

MŽP odmítá kritiku Modernizačního fondu, počítá i se soláry na brownfieldech

V jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nechala firma ČEZ nainstalovat nový laserový systém, který chrání prostor vybraných budov proti dronům a jiným hrozbám přicházejícím ze vzduchu. Dokáže rozlišit například ptáka od uměle vyrobeného objektu. Při dnešním představení nového systému v Dukovanech to novinářům řekl ředitel Útvaru ochrana skupiny ČEZ Daniel Rous.
Nedotknutelnost bezletového pásma nad oběma elektrárnami zajišťuje vojenské letectvo. &#8222;Je to evoluce,&#8220; řekl Rous nynějšímu k posílení ochrany Dukovan. Uvedl, že elektrárna je od začátku zabezpečená tak, jak jí to ukládá zákon, ale systém ochrany se vyvíjí, stejně jako hrozby a technologie. Celková obnova ochranného systému Dukovan zhruba za miliardu korun začala přibližně před třemi lety. &#8222;Tento laserový systém je v zásadě špičkou toho velikého ledovce, který se jmenuje technický systém fyzické ochrany Jaderné elektrárny Dukovany,&#8220; řekl.
Podobně jako drony nemusely jaderné elektrárny před deseti lety řešit ani kybernetickou bezpečnost. &#8222;Dneska podle nového atomového zákona už je i problematika počítačové bezpečnosti nedílnou součástí zabezpečení jaderného zařízení,&#8220; uvedl Rous.
Drony podle Rouse zatím nad českými jadernými elektrárnami zaznamenané nebyly, doba se podle něj ale mění. Uvedl, že v případě válečných konfliktů jsou už útoky ze vzduchu pomocí dronů poměrně časté. &#8222;My samozřejmě ten trend sledujeme. Vzdušný prostor jaderných elektráren je pro nás natolik důležitý, že jsme považovali za vhodné využít tu nejšpičkovější techniku, která je dneska k dispozici,&#8220; řekl.
<figure id="attachement_2489" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg" alt="Dostavba bloku v JE Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Systém od firmy Tacticaware využívá detektory, které se používají v automobilovém průmyslu. Jsou to otáčivá zařízení vystřelující velké množství paprsků pod různými úhly. &#8222;Sbírají informace o prostoru kolem sebe s přesností na dva až tři centimetry,&#8220; řekl Martin Vojtek z firmy k fungování zařízení.
V obou jaderných elektrárnách sídlí speciální jednotky policie. &#8222;V případě reálného narušení by to byla právě policie, která má odpovídající oprávnění a prostředky k provedení zásahu,&#8220; uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Elektrárna Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů je v provozu od roku 1985. V noci na dnešek tam skončila dvouměsíční odstávka druhého bloku. Elektřinu teď vyrábí tři bloky Dukovan. První blok elektrárny je odstavený od 13. listopadu do konce roku.

Jaderné elektrárny

Nový ochranný laserový systém Dukovan a Temelína zachytí i dron

Největší energetická společnost v Evropě, italský Enel, se chystá v příštích deseti letech investovat zhruba 160 miliard eur (4,2 bilionu Kč). Firma se zaměří na projekty šetrnější k životnímu prostředí a urychlí odklon od fosilních paliv, jako je uhlí. Cílem je být zcela bez uhlíkových zdrojů do roku 2050. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Celkem by měla firma v příštích deseti letech zmobilizovat investice za 190 miliard eur (asi pět bilionů Kč), což jí umožní zvýšit zisk a do roku 2030 snížit emise uhlíku o 80 procent. S uhlím chce firma skončit už v roce 2027, což je o tři roky dříve, než plánovala dosud.
Největší energetické firmy v Evropě teď výrazně investují do takzvané čisté energie. Technologický pokrok a přísnější pravidla na ochranu životního prostředí je nutí přehodnotit strategii a více se zaměřit hlavně na ochranu klimatu. To se netýká jen výrobců elektřiny, ale i velkých firem v odvětví těžby ropy a zemního plynu.
Španělský rival Iberdrola tento měsíc uvedl, že do roku 2025 se chystá investovat 75 miliard eur do produkce energie z obnovitelných zdrojů, sítí a maloobchodních aktivit.
<figure id="attachement_2680" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Enel, který má kontrolu nad španělskou energetickou společností Endesa, chce do roku 2030 vynaložit 70 miliard eur do obnovitelných zdrojů energie a jejich kapacitu téměř ztrojnásobit na 120 gigawattů (GW).
<blockquote>&#8222;Jako zcela dominantní hráč v odvětví obnovitelných zdrojů energie máme největší výrobní kapacity v soukromém sektoru,&#8220; prohlásil generální ředitel Enelu Francesco Starace.</blockquote>
Firma očekává, že zisk z hlavních aktivit se do roku 2023 bude zvyšovat tempem pět až šest procent ročně. Zvýší se ale i čisté zadlužení, a to na 57 až 58 miliard eur (1,5 bilionu Kč), jehož prostřednictvím chce firma financovat svůj další růst. Dividendy se pak mají v příštích třech letech zvyšovat tempem sedmi procent ročně.