Návrh takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, bude Sněmovna schvalovat v únoru. Odklad při dnešním hlasování o změnách programu schůze prosadil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.
Poukazoval na to, že za týden by se mělo kvůli dostavbě Dukovan uskutečnit jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s předsedy ostatních sněmovních stran. Schvalování zákona by se proto mělo uskutečnit podle Stanjury až po tomto jednání, na kterém by se podle něho měla hledat shoda ohledně výběrového řízení.
<figure id="attachement_9092" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg" alt="jaderná elektrárna dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výběrové řízení mělo být podle původních plánů společnosti ČEZ vyhlášeno před koncem loňského roku, bylo ale odloženo. Babiše oznámil, že o Dukovanech rozhodne až příští vláda. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Část opozice volá po vyloučení ruských a čínských společností.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že do konce ledna by se mělo rozhodnout o čtyřech variantách tendru. Podle první bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, podle druhé jen zájemci bez Ruska a Číny. Podle třetí varianty, kterou Havlíček preferuje, by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.

Energetika v ČR

Sněmovna odložila schvalování zákona ohledně Dukovan na únor

Konzultační společnost McKinsey zveřejnila zprávu <a href="https://www.mckinsey.com/industries/oil-and-gas/our-insights/global-energy-perspective-2021">Global Energy Perspective 2021</a>, která zkoumá, jakým způsobem by se mohl vyvíjet globální energetický sektor. McKinsey na svých webových stránkách představila hlavní závěry zprávy. Mnoho z nich se odvíjí právě od referenčního scénáře, který mimo jiné reflektuje očekávaný vývoj, pokud nedojde ke změnám oproti aktuálně nastaveným trendům a politikám. 
Zveřejněný energetický výhled Global Energy Perspective 2021 společnosti <a href="https://oenergetice.cz/uhli/studie-investice-do-odklonu-od-uhli-v-cesku-se-v-budoucnu-vrati">McKinsey</a> možný vývoj transformace energetického sektoru zkoumá prostřednictvím čtyř scénářů. V návaznosti na předchozí analýzy a vzhledem k aktuálním datům spojeným s vývojem pandemie McKinsey pro účely této zprávy využívala základního scénáře, který se nazývá „Virus pod kontrolou; vrací se růst“ (angl. „Virus Contained; growth returns“). Z toho se odvíjí veškeré predikce konzultantské společnosti v předložené zprávě.
<h2>Dlouhodobý dopad pandemie bude mírný</h2>
Podle predikcí McKinsey se globální poptávka po energii vrátí na úroveň před vypuknutím pandemie koronaviru, tedy na úroveň z roku 2019, během jednoho až čtyř let v závislosti na použitých scénářích. Zároveň se ale už nedostane zpět do předešlého růstového trendu. Poptávka po elektřině a plynu se na původní úroveň vrátí rychleji než ropa. Uhlí se na původní poptávku již nevrátí.
Poptávka po elektřině bude významně růst. Podle zprávy se mezi lety 2020 až 2050 zdvojnásobí. Podíl elektřiny na energetickém mixu se do 30 let zvýší na 30 %. Důvodem bude elektrifikace a rozvoj využívání <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/zeleny-vodik-se-stane-konkurenceschopnym-az-naklady-vyrobu-klesnou-vice-nez-polovinu">zeleného vodíku</a>. V roce 2035 se bude dle referenčního scénáře vyrábět 50 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle McKinsey budou v novém energetickém systému hrát významnou roli <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/ve-velke-britanii-vznikne-zatim-nejvetsi-bateriove-uloziste-bateriemi-od-tesly">baterie</a>, ale i plynové zdroje, které budou pokrývat období, kdy budou obnovitelné zdroje vyrábět méně.
<figure id="attachment_91911" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-91911 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1-512x497.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/elektřina-McKinsey-1.png 662w" alt="" width="512" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektroenergetický mix v referenčním scénáři McKinsey v letech 2020 a 2050. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
<h2>Pokud chceme snížit emise, musíme udělat více</h2>
Dochází postupně k poklesu poptávky po fosilních palivech. K vrcholu poptávky po uhlí již došlo, v případě ropy ho McKinsey očekává na konci současné dekády a v případě zemního plynu na konci 30. let. Nicméně fosilní paliva mají v referenčním scénáři energetického výhledu v roce 2050 stále své místo – tvoří více než polovinu globální poptávky po energii. A to především díky růstu poptávky v letectví a chemickém průmyslu.
V referenčním scénáři nebude omezení globálního oteplování pod 1,5 °C dosaženo. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/platts-globalni-emise-co2-energetiky-roce-2021-porostou-i-pres-rust-oze">Emise</a> naopak zůstanou poměrně vysoké a podle McKinsey budou na úrovni oteplení o 3,5 °C. Dle predikcí emise CO2 spojené s energetikou zůstanou na stejné hodnotě až do roku 2030 a poté začnou mírně klesat.
<figure id="attachment_91909" class="wp-caption aligncenter" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91909" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-725x412.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/emise-CO2-McKinsey-800x455.png 800w" alt="" width="860" height="489" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj emisí v energetice do roku 2050 v referenčním scénáři McKinsey. Zdroj: McKinsey Global Energy Perspective 2021</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie: Andrew Imanaka

Elektřina

McKinsey: Globální poptávka po elektřině se do roku 2050 zdvojnásobí

Minulý rok byl první rok provozování plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov, dokončení se blíží malý modulární vysokoteplotní reaktor HTR-PM chlazený plynem. I v práci na dalších projektech se v minulém roce podařilo dosáhnout značného pokroku. Reaktor NuScale obdržel obecnou licenci v USA. Podívejme se na loňský vývoj podrobněji.
V předchozím článku (<a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaderna-energetika-roce-2020-cast-i" target="_blank" rel="noopener">zde</a> a <a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaderna-energetika-roce-2020-cast-ii" target="_blank" rel="noopener">zde</a>) jsme se věnovali pokroku v jaderné energetice v roce 2020, a to hlavně v oblasti velkých bloků. Nyní se soustředíme na malé modulární reaktory. Navážeme na <a href="https://oenergetice.cz/nazory/soucasny-stav-oblasti-malych-modularnich-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">přehled situace z minulého roku</a>. Připomeňme si, že tyto reaktory můžeme rozdělit na dva typy. Prvním jsou klasické lehkovodní reaktory, které jsou jen zmenšenými variantami těch velkých. Druhým pak inovativní typy reaktorů. Podívejme se na pokrok dosažený v jednotlivých oblastech.
<figure id="attachment_91898" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91898" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1.png" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1.png 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1-512x288.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1-725x407.png 725w" alt="Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)</figcaption></figure>
<h2>Klasické lehkovodní reaktory</h2>
Jak už bylo zmíněno, v Rusku je ve městě Pevek už více než rok v provozu plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. Ta postupně přebírá dodávky elektřiny a tepla pro Čukotku. Na základě zkušenosti s ní se předpokládá realizace komerčního projektu plovoucí jaderné elektrárny. Využijí se silnější reaktory RITM-200, které se již realizují v novém pokolení atomových ledoborců. Tyto reaktory by se mohly využít i jako malé modulární reaktory, plánované právě pro severní oblasti Ruska. Jak plovoucí jaderné elektrárny, tak i malé pozemí bloky by se nabízely i do zahraničí. Podrobněji jsou tyto projekty popsány ve zmíněném celkovém přehledu loňské jaderné energetiky. Tyto projekty jsou určeny pro specifické účely, kde nemají tak silnou ekonomickou konkurenci. Na plovoucích jaderných elektrárnách pracuje i Čína a obě země také začaly realizovat výstavbu prvních jaderných tepláren.
Všechny ostatní projekty jsou zatím ve stádiu projektu na papíře. Ze západních projektů malého modulárního reaktoru je nejdále NuScale. U něj se podařilo v září 2020 dokončit posouzení bezpečnostních parametrů americkým úřadem pro jadernou bezpečnost NRC. Dříve se u něj předpokládal výkon 50 MWe, nyní 60 MWe, uvažuje se o zvýšení až na 77 MWe. Takže se ještě bude posuzovat toto zvýšení výkonu. Tato obecná licence ovšem neruší nutnost licencování konkrétního projektu tohoto reaktoru v dané lokalitě. Ukazuje se, že pro řízení elektrárny s dvanácti moduly NuScale budou stačit tři kvalifikovaní operátoři. Zahájení stavby prototypu se plánuje na rok 2025 a dokončení rok 2029. S jejím přiblížením se objevují první zájemci o tento reaktor v USA. Možnosti využití tohoto reaktoru začala posuzovat Ukrajina, dohodu o tom v roce 2020 podepsali představitelé Ukrajiny a firma NuScale.
<figure id="attachment_91899" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-91899" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1-484x512.jpg 484w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1-768x812.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1-725x767.jpg 725w" alt="Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale)." width="800" height="846" /><figcaption class="wp-caption-text">Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale).</figcaption></figure>
Podívejme se na některé další projekty lehkovodních reaktorů. Firma Holtec se v roce 2020 rozhodla ve svém tlakovodním malém modulárním reaktoru SMR160 využívat palivo firmy Framatom. Použití osvědčeného paliva by pomohlo zrychlit a zjednodušit jeho vývoj. I o tomto reaktoru uvažuje Ukrajina.
Česku nabízí svůj malý modulární reaktor SMART i korejská firma KEPCO. Jde o jeden z prvních reaktorů integrálního typu na světě. Jedná se o pokročilý vodou chlazený a moderovaný reaktor, který generuje tepelný výkon 365 MWt. Může současně vyrábět 110 MWe elektřiny nebo 100 MWe elektřiny a 40 000 tun odsolené vody. Jedna tlaková nádoba reaktoru obsahuje hlavní součásti včetně jádra reaktoru spolu s palivem, kompenzátorem objemu, 8 generátory páry a 4 čerpadly chladicí kapaliny. Díky takovému integrovanému uspořádání sestavy reaktorové nádoby není nutné použít potrubí o velkém průměru, což má za následek podstatné snížení rizika havárií spojených s velkou ztrátou chladiva. Malá zásobárna vody umístěná v parním generátoru snižuje riziko opětovného zahájení štěpné reakce po havárii s přerušením hlavního parního potrubí. Zabudovaný kompenzátor objemu je navržen tak, aby udržoval tlak na stejné úrovni po celou dobu běžného provozu. Prvky pasivní bezpečnosti vylepšují bezpečnost reaktoru snižováním rizik.
<figure id="attachment_91900" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91900" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1-725x408.jpg 725w" alt="Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale).</figcaption></figure>
Na vývoji klasických i inovativních malých modulárních reaktorů intenzivně spolupracuje Kanada, která jejich zavedení považuje za nutnou podmínku pro dosažení uhlíkové neutrality. Z podobných důvodů se zapojuje i Velká Británie. O zavedení malých modulárních reaktorů do teplárenství uvažují hlavně severské státy, jako Finsko nebo Pobaltské státy. Ve Finsku by jich potřebovali velký počet pro náhradu fosilních paliv v teplárenství. Uvažují tak, že by do jejich výrobu zapojili i finský průmysl. Estonsko už hledá zájemce mezi městy, kde by se postavily první malé modulární reaktory.
Velká Británie by se proto chtěla stát producentem i vývozcem malých modulárních reaktorů. Ty by doplňovaly velké reaktory, které se ve Velké Británii budují. Na jednom takovém reaktoru pracuje firma Rolls Royce. Ta dodává reaktory i pro britské jaderné ponorky. Jejich tlakovodní reaktor by měl mít výkon 400 až 450 MWe. O možnosti spolupráce a využívání těchto reaktoru jednalo v minulém roce Turecko.
Firma GE Hitachi podala kanadskému úřadu k posouzení bezpečnostních parametrů svůj varný malý modulární reaktor BWRX-300. Jde o varný reaktor s pasivní cirkulací o výkonu 300 MWe. Dodané podklady jsou pro první dvě fáze posunování ze tří. O možnosti využití se jedná i v České republice a v Polsku. Existuje celá řada dalších projektů využívající lehkovodní koncept, nyní se ale podívejme na příklady některých inovativních projektů.
<figure id="attachment_91901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1-725x408.jpg 725w" alt="Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power).</figcaption></figure>
<h2>Inovativní typy malých modulárních reaktorů</h2>
Jak už bylo zmíněno v celkovém přehledu jaderné energetiky z minulého roku, v Číně se v roce 2020 podařilo dokončit první inovativní malý modulární reaktor. Jde o vysokoteplotní reaktor chlazený héliem HTR-PM. Dva moduly se společnou turbínou ukončily na začátku roku 2021 horké zkoušky a blíží se ke spuštění. Podrobněji je situace popsána ve zmíněném přehledu. U tohoto reaktoru bude kritické, jak se osvědčí v provozu chlazení héliem a využiti kulového paliva s částicemi TRISO. Pokud bude jeho provoz spolehlivý a osvědčí se i ekonomicky, bude znamenat průlom i do oblasti dodávek průmyslového tepla s vysokou teplotou. Zkušenosti z něj budou velice zajímavé, protože se uvažují další modely s chlazením heliem. V praxi se ukáže, zda lze efektivně zabránit únikům drahého helia, které by zhoršovaly právě ekonomiku provozu. Další reaktory jsou pak zatím pouze na papíře. Zmiňme některé z nich, u niž došlo v minulém roce k posunu.
Už v roce 2019 byl v Kanadě podán k posouzení na úřad pro jadernou bezpečnost mikroreaktor MMR (MikroModular Reactor) firmy First Global Power. Ten by měl být vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem s výkonem 15 MWt a 5 MWe. Palivo by se u tohoto reaktoru nemělo vyměňovat. Má vydržet po celou jeho životnost, která bude okolo dvaceti let. O jeho využívání kromě Kanady uvažuje i Jižní Korea.
<figure id="attachment_91902" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91902" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1-725x408.jpg 725w" alt="Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy).</figcaption></figure>
Velmi inovativní jsou reaktory, které předpokládají využití tekutých solí k chlazení nebo jako nosiče kapalného paliva. V Indonésii uvažují o postavení malého modulárního reaktoru ThorCon, který předpokládá využití kapalného paliva právě v podobě tekutých solí. Takový typ reaktoru by měl pro Indonésii velkou výhodu. Byl by totiž vhodný i pro využití thoria, kterého má tato země velké zásoby. Uvažuje se o využití pro plovoucí jadernou elektrárnu s výkonem 500 MWe. Což je dvojnásobek původně plánovaného výkonu. Problémem tohoto projektu je hlavně to, že jde o velmi exotickou koncepci, s jejímž licencováním nejsou zatím žádné zkušenosti.
Dalším reaktorem využívajícím tekuté soli je reaktor SSR (Stable Salt Reactor) s výkonem 300 MWe firmy Moltex Energy. Na reaktorech tohoto typu IMSR-400 pracuje i firma TerraPower Bila Gatese.
K posouzení bezpečnostních parametrů předložila k americkému úřadu pro jadernou bezpečnost v roce 2020 svůj inovativní rychlý modulární reaktor Aurora i firma kalifornská firma Oklo. Reaktor bude mít výkon 1,5 MWe. Existuje ještě celá řada dalších inovativních projektů, které však jsou většinou spíše pouze v ideovém návrhu.
<figure id="attachment_91903" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91903" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1-725x408.jpg 725w" alt="Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler).</figcaption></figure>
<h2>Závěr</h2>
V Číně a Rusku se do provozu dostávají první prototypy malých modulárních reaktorů. Konkrétně jsme zmínili plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov a vysokoteplotní reaktor HTR-PM. Mohly by ukázat, jak se tyto reaktory osvědčí v provozu a jaké budou jejich provozní ekonomické parametry. Zatím jde o specifické případy pro nestandardní účely. Takové mají větší šanci uspět, není zde tak velká konkurence jiných možných zdrojů. I tak potřebují modulární reaktory pro zlepšení ekonomiky sériovou produkci a dostatečný počet zakázek. Uvidíme, zda bude u zmíněných reaktorů dostatek zájemců a opravdu se bude realizovat sériová výroba.
Další projekty jsou zatím pouze na papíře. Nejblíže k realizaci by mohl být NuScale, který v září 2020 obdržel licenci amerického úřadu pro jadernou bezpečnost NRC. Připomeňme, že jde o obecnou licenci. Konkrétní stavba pak bude potřebovat licenci pro danou elektrárnu. V každém případě se tak dostal blíže k možné realizaci. Pro konkurenceschopnost malých modulárních reaktorů v decentrální energetice je důležité zjednodušení licenčního řízení a podmínek pro konkrétní projekt. Pozitivní je, že se v USA připravuje zákon, který by stanovoval bezpečnostní požadavky na malé modulární reaktory. Ministerstvo energetiky DOE podpořilo u nich návrh zmenšení havarijní zóny oproti velkým reaktorům. To by přispělo ke zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Je to důležité pro zvýšení počtu zájemců, a tedy i sériovosti produkce a zlepšení ekonomických parametrů. Nastavení vhodných licenčních podmínek tak je kritickou podmínkou jejich úspěchu. Je třeba zdůraznit, že u většiny projektu jsme ještě hodně daleko od jejich dokončení, realizace prvního prototypu a zahájení sériové produkce, která by umožnila s nimi v energetice počítat. Je tak velmi otevřenou otázkou, které z projektů a kdy se nakonec realizují. A kdy je bude možné využít i u nás.
Zdroj úvodní fotografie: Moltex Energy

Názory

Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů v roce 2020

Bulharský energetický regulátor povolil české společnosti ČEZ prodat její distribuční firmu v Bulharsku pojišťovací a finanční skupině Eurohold. Umožnil tak dokončit transakci za 335 milionů eur (8,8 miliardy Kč). Kromě distributora dodávajícího elektřinu více než dvěma milionům lidí tak Eurohold získá i další aktiva firmy ČEZ v Bulharsku, uvedla dnes agentura Reuters.
Transakci už loni schválil bulharský antimonopolní úřad. Souhlas energetického regulátora byl ale poslední překážkou, která stála dokončení transakce v cestě. &#8222;Oficiální vyjádření od bulharského regulatorního úřadu jsme zatím neobdrželi. Jakmile jej budeme mít, budeme pokračovat v přípravě na vypořádání transakce,&#8220; řekla dnes ČTK mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.
ČEZ podepsal s Euroholdem dohodu o prodeji aktiv předloni v červnu. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil.
Do balíku prodávaných firem patří společnost CEZ Bulgaria, která od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem, dále CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční firma CEZ Razpredelenie Bulgaria.
Eurohold dnes potvrdil, že už získal všechna povolení regulátorů nutná k dokončení transakce. Dodal, že jeho cílem je vytvořit přední regionální energetický podnik. Firma rovněž uvedla, že akvizici hodlá financovat kombinací vlastního kapitálu a půjček od předních investičních bank. Podle zdrojů Reuters by transakce měla být dokončena ve druhém čtvrtletí. Akcie Euroholdu po zprávě o schválení transakce posílily na burze v Sofii téměř o 13 procent.
<blockquote>&#8222;Máme podporu globálních investičních bank s dobrými zkušenostmi s financováním takových dohod. Po dokončení akvizice se zaměříme na vybudování přední regionální energetické společnosti,&#8220; uvedl Vasil Stefanov, který má v Euroholdu na starosti fúze a akvizice.</blockquote>
ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní řízení dosud neskončilo.
Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie ČEZ. Společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a také na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako je Německo a Francie. Koncem loňského roku ČEZ oznámil, že podepsal dohodu o prodeji většiny svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Cenu ale podniky neuvedly.
Expanzi společnosti ČEZ do zahraničí označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Společnosti

Energetický regulátor v Bulharsku povolil firmě ČEZ prodej aktiv

Zaměstnanci těžební společnosti OKD, kteří ke konci února budou přecházet pod státní podnik Diamo, už absolvovali pohovory s firemními personalisty. Z 1770 zaměstnanců bude 493 nadále pracovat v Diamu, 1277 lidí bude připraveno k rozvázání pracovního poměru. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová. OKD na konci února kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu černého uhlí v karvinských dolech ČSA a Darkov.
<blockquote>&#8222;Jsme velmi rádi, že se podařilo se státním podnikem Diamo vyjednat oproti původnímu plánu větší počet lidí, kteří v budoucnu budou pokračovat ve své práci a vykonávat útlumové práce na jednotlivých dolech,&#8220; uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.</blockquote>
Nové uplatnění pomáhají personalisté zaměstnancům hledat také ve firemním projektu Nová šichta. &#8222;Naši lidé se aktivně podílejí na tom, aby zaměstnanci našli novou práci přesně podle jejich požadavků. A daří se nám také spolupráce s firmami v moravskoslezském regionu, které projevují zájem o naše lidi,&#8220; uvedla personální ředitelka OKD Radka Naňáková.
<figure id="attachement_13601" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg" alt="Horník, Velká Británie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Podnik Diamo od OKD už od 1. ledna převzal 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. Pracovní poměr ukončí většinou dohodou, která jim zajišťuje vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

V OKD skončí na konci února 1770 lidí, už absolvovali pohovory

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/15/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-update/">v pátek vydalo zprávu</a> detailněji popisující události, které v soustavě nastaly.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho bylo ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření (tj. snížení výkonu výrobních jednotek) za účelem stabilizace frekvence. Frekvenční odchylka v jihovýchodní oblasti byla stabilizována na +0,1 Hz od jmenovité frekvence 50 Hz v 15:05 SEČ, tedy zhruba po hodině od oddělení obou oblastí.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav v kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a style="font-size: 1.125rem;" href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
<h2>Důvod události je stále předmětem vyšetřování</h2>
V souladu s ustanoveními <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">rámcového pokynu pro provoz elektroenergetických přenosových soustav</a> probíhá podrobné vyšetřování události. To zahrnuje komplexní analýzu velkého počtu real-time záznamů z ochranných zařízení a dalších prvků. ENTSO-E zveřejní výsledky tohoto šetření, jakmile bude analýza dokončena.
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

ENTSO-E: Incident z 8. ledna neohrozil bezpečnost provozu. Dodávky byly přerušeny pouze pro malou část odběratelů

Současný nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem povede k pomalejšímu oživení poptávky po ropě. Ve druhé polovině roku by ale oživení mohlo podpořit rozšíření očkování a nová stimulační opatření. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Snížila také výhled růstu poptávky na letošní rok o 300000 barelů denně.
<blockquote>&#8222;Uzavření hranic, rozestupy a zastavení aktivity budou i nadále omezovat poptávku po pohonných hmotách, dokud se nepodaří více rozšířit distribuci vakcíny, pravděpodobně až ve druhé polovině roku,&#8220; uvádí se ve zprávě.</blockquote>
Agentura současně upozornila, že poptávka po ropě se už zlepšovala, v prosinci se však trend obrátil. IEA proto snížila na první čtvrtletí výhled růstu poptávky o 580000 barelů denně.
<figure id="attachement_10496" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oil-and-gas-industry.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oil-and-gas-industry.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Nabídka a poptávka jsou však podle agentury letos na cestě k oživení a snahy předních producentů ropy vyrovnat nabídku s poptávkou na trhu omezením produkce pomáhají snižovat zásoby ropy po celém světě. Vzhledem k očekávanému růstu ve druhé polovině roku tak bude na trhu pravděpodobně potřeba mnohem více ropy.
Letos IEA očekává celkové zvýšení poptávky o 5,5 milionu na 96,6 milionu barelů denně. Loni poptávka naopak o 8,8 milionu barelů denně klesla.
Ceny ropy se letos díky oznámení Saúdské Arábie o dalším snížení těžby v příštích dvou měsících zotavily. Cena ropy Brent se nyní obchoduje nad 55 USD za barel a je blízko maximu za téměř rok. Růst však zpomalil, protože zvýšení počtu nových případů nemoci covid-19 přiměl mnoho zemí opět zavést omezení pohybu, a to včetně Číny, která dosud byla hlavním tahounem oživení poptávky po pohonných hmotách.

Ropa

IEA: Zhoršení pandemie zpomalí oživení poptávky po ropě

Ruský plynárenský gigant Gazprom připustil existenci rizika, že výstavba plynovodu Nord Stream 2 bude kvůli různým problémům, včetně politických tlaků, zastavena nebo úplně zrušena. Firma o tom podle agentury Reuters informuje v prospektu, v němž nabízí prodej eurobondů.
<blockquote>&#8222;Při práci na velkých mezinárodních projektech, jako je plynovod Nord Stream 2, jsme čelili a možná se i nadále budeme setkávat s riziky kvůli změnám politických podmínek v různých regionech souvisejících s takovými projekty,&#8220; uvedl Gazprom.</blockquote>
&#8222;Za mimořádných okolností, včetně politického tlaku, mohou takové změny vést k pozastavení nebo ukončení projektu.&#8220;
Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa a zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu Nord Stream na 110 miliard metrů krychlových ročně. Gazprom je hlavním investorem projektu a podle jeho informací je plynovod z 94 procent hotov. Plynovod se však stal předmětem sporu mezi Moskvou a Washingtonem.
Projekt za 11 miliard USD (zhruba 237 miliard Kč) byl koncem roku 2019 pozastaven, protože firma pokládající potrubí Allseas odstoupila od projektu kvůli obavám ze sankcí. Práce byly obnoveny minulý měsíc, kdy byl položen krátký úsek potrubí v německých vodách. Hlavní práce se však ještě neobnovily.
Nyní ale opět hrozí pozastavení prací. Německý list Handelsblatt v pondělí napsal, že Spojené státy informovaly německou vládu a další evropské partnery, že dnes uvalí sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pokládá potrubí do moře.
Gazprom jako veřejně obchodovaná firma je povinen před nabídkou dluhopisů na trhu v prospektu informovat investory o všech potenciálních rizicích. Pokud by byl projekt pozastaven či zrušen, mohou dodavatelé po firmě požadovat náhradu škod, pokuty, odškodné nebo jiné finanční náhrady.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se svým zemním plynem.

Plynárenství

Gazprom varuje před rizikem zrušení plynovodu Nord Stream 2

Německé ekologické organizace se odvolaly proti rozhodnutí Spolkového úřadu pro lodní dopravu a hydrografii (BSH), které povoluje dřívější obnovení výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Toto nové povolení tak prozatím pozbývá platnosti, informovala dnes agentura DPA. Další ránu projekt dostal po zprávě listu Handelsblatt, že Spojené státy uvalí sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pokládá potrubí do moře. Berlín vyjádřil nad plánem Washingtonu politování.
Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. BSH v pátek schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu v německých vodách, zatímco dřívější povolení připouští pokračování výstavby až od konce května.
Dnes BSH potvrdil, že prostřednictvím elektronické pošty obdržel odvolání od ekologických organizací Deutsche Umwelthilfe (DUH) a Naturschutzbund Deutschland (Nabu).
Projekt Nord Stream 2 potřebuje nové povolení mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě amerických sankcí stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt výstavby tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.
Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod z 94 procent hotov. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních liniích, tedy 75 kilometrů na každou linii. Ze zbývající části potrubí připadá asi 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody.
V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu minulý týden. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později.
Dnes se na webu Handelsblattu objevila zpráva, že USA informovaly německou vládu a další evropské partnery o svém úmyslu uvalit sankce na ruské plavidlo Fortuna a jeho majitele ruskou firmu KVT-RUS. V platnost mají sankce vstoupit v úterý, píše list bez udání zdroje. Je to poprvé, co Washington sankcemi nejen hrozí, ale skutečně je zavádí.
<blockquote>„Budeme i nadále podnikat všechny nutné a přiměřené kroky, abychom Nord Streamu 2 zabránili,“ citoval list zástupce americké ambasády v Německu.</blockquote>
Americká vláda doufá, že „Německo svůj postoj k plynovodu Nord Stream 2 přehodnotí,“ dodal.
<blockquote>„Oznámení bereme s politováním na vědomí,“ uvedl dnes mluvčí německého ministerstva hospodářství.</blockquote>
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se svým zemním plynem.

Handelsblatt: USA poprvé zavádějí sankce proti Nord Streamu 2

Společnost GE Steam Power dodala část turbíny pro první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu. Turbínu vyrobenou ve francouzském Belfortu předala GE i přes světovou pandemii COVID-19 o čtyři měsíce před plánovaným datem. Společnost GE Steam Power o tom <a href="https://www.ge.com/news/press-releases/ge-steam-power-delivers-first-arabelle-steam-turbine-module-ahead-of-schedule-for">informovala ve své tiskové zprávě</a>. První blok elektrárny Akkuyu, jejíž stavba začala v roce 2018, by měl být uveden do provozu v roce 2023, ostatní bloky pak budou postupně následovat. 
Do první turecké jaderné elektrárny Akkuyu byla doručena první část turbíny od společnosti GE Steam Power. Konkrétně se jedná o vysokotlaký a středotlaký stupeň parní turbíny Arabelle. Její součástí budou ještě dva nízkotlaké stupně a spolu s čtyřpólovým elektrickým generátorem o výkonu 1200 MW pak vytvoří 60 metrů dlouhé soustrojí.
<blockquote>„Minulý rok byl opravdovou výzvou – a tato první dodávka zařízení ukazuje odhodlání týmu GE Steam Power zajišťovat včasné a kvalitní dodávky našim jaderným zákazníkům po celém světě,“ uvedl Frederic Wiscart ze společnosti GE Steam Power.</blockquote>
S výrobou turbíny začala GE v červnu roku 2019. I přes obtížnou situaci spojenou s šířením koronaviru zvládla GE dodávku o čtyři měsíce dříve, než bylo původně plánováno.
První blok jaderné elektrárny Akkuyu se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-stavi-prvni-jadernou-elektrarnu-v-turecku">začal stavět v roce 2018</a> a dokončen by měl být v roce 2023. Výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/budovane-prvni-turecke-jaderne-elektrarne-byly-dokonceny-zaklady-druheho-bloku">druhého bloku</a> začala loni a dokončena by měla být v roce 2024. Další dva bloky jsou zatím ve fázi plánování. Po dokončení by pak elektrárna se čtyřmi bloky typu VVER V-509 a V-513 měla disponovat instalovaným výkonem 4,8 GW.
<h2>Spolupráce mezi Rosatomem a GE</h2>
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ge-power-doda-turbinovy-ostrov-jadernou-elektarnu-el-dabaa">GE Steam Power</a> se podílí na dodávkách pro první tureckou jadernou elektrárnu na základě smlouvy, kterou uzavřela společnost AAEM Turbine technology LLC v roce 2007. AAEM Turbine technology je společným podnikem společností Atomenergomaš (divize ruské energetické společnosti Rosatom) a právě General Electric.
<blockquote> „Poprvé v historii začaly podniky divize strojního inženýrství společnosti Rosatom zapojené do projektu Akkuyu vyrábět turbínový ostrov v souladu s evropskými normami. To je výsledek úspěšného strategického partnerství mezi dvěma giganty – Atomenergomaš z korporace Rosatom a GE,“ uvedl Andrey Nikipelov, generální ředitel společnosti Atomenergomash.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie:: JSC Akkuyu Nuklear