Vedle Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) hledá nyní Evropská komise další způsoby, jak ještě více snížit emise skleníkových plynů. Do hry se dostávají daňové a celní nástroje. V letošním roce plánuje Unie představit návrhy uhlíkového zdanění či zavedení uhlíkového cla na hranicích EU.
Uhlíková daň v Evropě v roce 2020 fungovala již v <a href="https://taxfoundation.org/carbon-taxes-in-europe-2020/" target="_blank" rel="noopener">jedenácti</a> státech, a to vedle v roce 2005 zavedeného systému EU ETS. V roce 2021 ji zavedlo například i <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nizozemsko-od-ledna-zavedlo-uhlikovou-dan-regulaci-emisi-prumyslu" target="_blank" rel="noopener">Nizozemsko</a> a <a href="https://euractiv.cz/section/energetika/news/unie-se-chysta-na-dalsi-zdaneni-uhliku-ve-svedsku-uz-uhlikova-dan-funguje-30-let/?fbclid=IwAR3mOOKW_ycNXbKy1hMSDXaEKuBznfpxtdI7isRlaKAK2SWXZSVmsoM1XK0" target="_blank" rel="noopener">Německo</a>. Uhlíkové clo na hranicích, které by zvýšilo cenu paliv a výrobků s velkou uhlíkovou stopou, je pak novinkou.
O možnosti zavedení nového nástroje, který by Evropu posunul k cíli uhlíkové neutrality do roku 2050, informoval server <a href="https://euractiv.cz/section/energetika/news/unie-se-chysta-na-dalsi-zdaneni-uhliku-ve-svedsku-uz-uhlikova-dan-funguje-30-let/?fbclid=IwAR3mOOKW_ycNXbKy1hMSDXaEKuBznfpxtdI7isRlaKAK2SWXZSVmsoM1XK0" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>, který, mimo jiné, cituje českého europoslance Luďka Niedermayera. Ten web informoval, že Evropská komise by mohla plány na revizi směrnice o zdanění energie, která by podobný mechanismus mohla implementovat, představit v první polovině tohoto roku.
Uhlíková daň by však mohla být pro evropské zákonodárce oříškem. Obecně totiž platí, že veškerou daňovou legislativu, která by mohla být přijata na úrovni EU, musí odsouhlasit všechny státy Unie. Lze přitom očekávat opozici některých unijních členů.
Doposud uhlíkové zdanění funguje na úrovni států, které ji přijaly v rámci národní legislativy. Například ve Švédsku uhlíková daň, která zvyšuje především cenu motorových a topných paliv, funguje již třicet let.
Daň může pomoci vyrovnat rozdíly mezi sektory pokrytými EU ETS a těmi, které do systému nespadají, a náklady na emise skleníkových plynů tak prakticky nemají. Zároveň má daň pozitivní vliv na státní ekonomiku. Ve Švédsku bylo například při zavedení daně z uhlíků dále snížena daň z příjmu. Tím byly vyrovnány zvýšené náklady na nákup paliv v domácnostech, které jsou často značným zdrojem lokálního znečištění při pálení uhlí v domácích kotlích.
Při zavedení <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropske-uhlikove-clo-ma-byt-zpocatku-uvaleno-elektrinu-tezky-prumysl" target="_blank" rel="noopener">uhlíkového cla</a> by Komise mířila na ochránění domácího průmyslu. Ten je díky levnější konkurenci ze zahraničí, kde jsou často nastaveny měkčí environmentální standardy, ohrožen takzvaným únikem uhlíku. Zpoplatněny by prvotně byla energie, tedy nejen samotné formy energie, ale například i dovážené energetické suroviny, následně pak i jiné importované produkty. Výše cla by závisela na uhlíkovém obsahu dané suroviny.

Emise CO2

EU a její rapidní snižování emisí CO2: Uhlíková daň na obzoru?

Evropská unie nepotřebuje plynovod Nord Stream II, aby zajistila svou energetickou bezpečnost, uvedla ve čtvrtek vysoce postavená úřednice spadající pod Evropskou komisi. Dále pak uvedla, že projekt by mohl být ukončen pouze v případě, že by přišel pokyn od samotného Německa. <a href="https://www.reuters.com/article/eu-energy-russia-nordstream-idUKL4N2KT3SG" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Reuters</a>.
Projekt, který je pod záštitou ruské společnosti Gazprom a jehož cena se odhaduje na 11 miliard dolarů, je již z více než 90 % dokončen. Roční přepravní kapacita zemního plynu přiváděného přes Baltské moře do Evropy by byla dokončením projektu zdvojnásobena, na celkových 110 miliard m³/rok. Do projektu jsou pak <a href="https://oenergetice.cz/plyn/polsko-vyzyva-nemecko-k-zastaveni-praci-nord-stream-ii-nabizi-pristup-k-plynu-norska">zapojeny</a> i evropské společnosti – Uniper, Wintershall, Royal Dutch Shell, OMV a Engie.
<h2>Opozice</h2>
<blockquote>„Projekt je politicky nesmírně citlivý, jelikož proti sobě staví evropské ekonomické zájmy a širší evropské geopolitické a strategické zájmy,“ <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">prohlásila</a> v roce 2019 Kristine Berzinová, seniorní pracovnice Německého Marshallova fondu v Bruselu. Od té doby nabral projekt nečekaně velké zpoždění v důsledku čekání na souhlas Dánska s výstavbou přes jeho území a hlavně kvůli uvalení amerických sankcí.</blockquote>
Dokončení projektu by také například znamenalo, že by Rusko získalo lepší vyjednávací pozici oproti Ukrajině, kde platí vysoké poplatky za tranzit plynu, jelikož by získalo alternativu, jak dostat zemní plyn skrze plynovody do kontinentální Evropy. Poplatky za tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">představovaly</a> v minulosti pro Ukrajinu přibližně 3 % HDP (cca 3 miliardy dolarů).
Na konci roku 2019 se na poslední chvíli zástupci Ruska a Ukrajiny domluvili na tranzitu plynu na následujících 5 let, jelikož tehdejší dlouhodobá smlouva pozbývala ke konci roku platnosti. Mezi roky 2021-2024 by měl tranzit ruského plynu <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ukrajina-aktualne-neuvazuje-obnoveni-nakupu-ruskeho-plynu">činit</a> 40 miliard m³.
Silnou opozici proti projektu Nord Stream II tvoří i několik členských států EU, v čele s Polskem. Dle jejich mínění by projekt znamenal zvýšení závislosti na ruském plynu.
<h2>Energetická bezpečnost EU</h2>
<blockquote>„Pro Evropskou unii jako celek nepřispívá Nord Stream k zabezpečenosti dodávek,“ prohlásila Ditte Juul Jorgensenová, šéfka generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku.</blockquote>
Dále uvedla, že investice bloku provedené v uplynulé dekádě, které směřovaly do jiných plynovodů, importních terminálů zkapalněného zemního plynu (LNG) a interkonektorů, byly dostatečné natolik, aby uspokojily energetické potřeby bloku.
<blockquote>„Opravdové zastavení dostavby [Nord Streamu II] by si vyžadovalo rozhodnutí na národní úrovni. Není to rozhodnutí, které by se dalo učinit na evropské úrovni,“ vysvětlovala Jorgensenová s tím, že rozhodnutí o zastavení projektu by muselo učinit Německo.</blockquote>
Evropský parlament nicméně volal po zastavení projektu poté, co byl v Rusku uvězněn opoziční politik Alexej Navalnyj. V pondělí pak představitelé EU <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/eu-rozsiri-sankce-proti-ruskym-cinitelum-za-uvezneni-navalneho/1999627">odsouhlasili</a> uvalení sankcí na čtyři ruské představitele, kteří mají blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Zdroj úvodní fotografie: Nord Stream 2

Evropská Unie

EU: Nord Stream II nepotřebujeme, výstavbu může ale zastavit jen Německo

Poptávka po evropských zárukách původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzrostla loni o 8 % na rekordní hodnotu 735 TWh i přes pokles poptávky po elektřině vyvolaný pandemií COVID-19. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2187403-european-renewable-goo-demand-up-by-8pc-in-2020?backToResults=true" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Argus</a> s odvoláním na statistiky zveřejňované <a href="https://www.aib-net.org/" target="_blank" rel="noopener">Asociací vydavatelů záruk původu (AIB)</a>.
Nejvíce uplatněných záruk původu bylo druhým rokem po sobě evidováno ve Španělsku, a to 175,7 TWh. Meziročně tak došlo na největším evropském trhu pro záruky původu k růstu o 15 %. Druhým největším trhem pro záruky původu bylo Německo, ve kterém byly uplatněny záruky původu v celkovém objemu 110,5 TWh. Na pomyslném třetím místě se s 97 TWh umístilo Nizozemsko.
Zahraniční server Argus dále upozornil na největší meziroční relativní nárůst poptávky v případě Estonska, kde bylo loni uplatněno 1,5 TWh záruk původu, což je o 414 % více než v roce 2019. Hned za Estonskem se s meziročním nárůstem ve výši 129 % umístila Česká republika, kde bylo uplatněno 1,4 TWh záruk původu.
<h2>Ceny v loňském roce zkolabovaly</h2>
Ceny evropských záruk původu na elektřinu z OZE v loňském roce doslova zkolabovaly, když například cena záruk původu z norských vodních elektráren, které jsou považovány za benchmark, klesla v průběhu roku z 0,17 EUR/MWh až na 0,07 EUR/MWh.
Ještě větší propad zaznamenaly záruky původu na elektřinu z větrných elektráren, které spadly podle Argusu během loňského roku z 0,26 EUR/MWh na 0,09 EUR/MWh. Nejvyšší cenu si udržely záruky původu ze solárních elektráren, které zakončily loňský rok s cenou 0,10 EUR/MWh.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ceny-zaruk-puvodu-elektriny-oze-by-podle-analytiku-mohly-letos-dale-klesat" target="_blank" rel="noopener">Podle analytiků oslovených v lednu zahraničním serverem Montel</a> nelze ani v letošním roce vyloučit podobnou trajektorii vývoje ceny záruk původu jako v loňském roce. Hlavními faktory, které by dle analytiků do vývoje ceny mohly promluvit, jsou vývoj počasí v severských zemích a situace po Brexitu.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Obnovitelné zdroje

Poptávka po evropských zárukách původu elektřiny z OZE vzrostla loni o 8 %

Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12766-Revision-of-EU-rules-on-Gas-" target="_blank" rel="noopener">zahájila konzultační proces k úpravě pravidel trhu se zemním plynem</a>, která by měla vést k navýšení podílu bioplynu, biometanu a obnovitelného či dekarbonizovaného vodíku na celkové spotřebě plynných paliv v EU. Pro splnění klimatických cílů EU je dle Komise zapotřebí, aby výše uvedená paliva tvořila v roce 2050 dvě třetiny spotřeby plynných paliv s tím, že zbylou třetinu by měl tvořit zemní plyn v kombinaci se zařízeními na zachytávání a ukládání či využívání emisí CO2 (CCS/U).
Komise v zahájeném konzultačním procesu, který potrvá do 10. března 2021, nepředkládá konkrétní návrhy legislativních změn, avšak představuje požadované cíle, kterých by mělo být dosaženo.
<blockquote>„Zemní plyn, tedy fosilní metan, představuje 95 % dnešní spotřeby plynných paliv v EU. Kromě toho, že jsou plynná paliva nositelem energie, představují také klíčovou surovinu pro průmyslové procesy a jsou jedním ze zdrojů flexibility pro energetický systém stále více založený na obnovitelných zdrojích energie s variabilní výrobou,“ uvedla Komise.</blockquote>
Komise připomněla, že plynná paliva tvoří v současné době zhruba 22 % celkové spotřeby energie v EU. V sektoru výroby elektřiny mají 20% podíl a při výrobě tepla dokonce 39% podíl. Podle Komise by přitom i v roce 2050 měla plynná paliva mít zhruba 20% podíl na celkové spotřebě energie.
<blockquote>„Bioplyn, biometan, obnovitelný a dekarbonizovaný vodík stejně jako syntetický metan by měly představovat zhruba 2/3 plynných paliv v energetickém mixu v roce 2050, fosilní plyn s technologiemi CCS/U by měl tvořit zbytek,“ dodala Komise.</blockquote>
Sektory, ve kterých mají i v budoucnu hrát plynná paliva významnou roli, jsou zejména energeticky náročný průmysl či vybrané oblasti dopravy.
<blockquote>„Cílem podpory obnovitelných a nízkouhlíkových plynů je dekarbonizace těchto sektorů, zvýšení flexibility v sektoru výroby elektřiny a, pokud to bude zapotřebí, umožnění ukládání a následné produkce elektřiny,“ dodala Komise.</blockquote>
Aby k zamýšlenému rozvoji využití obnovitelných a nízkouhlíkových plynů došlo, Evropská komise pracuje na návrhu potřebných úprav pravidel trhu s plynem a souvisejících legislativních předpisů. Konkrétní návrhy plánuje Komise předložit až po skončení uvedeného konzultačního procesu a po zapracování relevantních připomínek účastníků trhu.
Podle indikativního harmonogramu by měl být legislativní balíček cílený na dekarbonizaci plynárenství předložen v posledním čtvrtletí letošního roku.

Plynárenství

Evropská komise cílí na 66% podíl obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do roku 2050

Ceny emisních povolenek v minulém týdnu dále <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-zaznamenaly-nova-maxima-priblizuji-se-40-eur-t-co2">pokračovaly</a> ve svém růstu a v druhé polovině týdne překročily dokonce hodnotu 40 EUR/t CO₂, a to přestože ceny povolenek krátkodobě poklesly v důsledku <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-02-11/europe-considers-steps-to-curb-speculation-in-carbon-market">zprávy</a>, že Evropská komise uvažuje o omezení spekulativního obchodování v systému EU ETS. Od počátku měsíce si cena emisních povolenek připsala více než 20 %.
<h2>Spekulativní obchodování</h2>
Cena evropských emisních povolenek (EUA) s dodávkou v prosinci 2021 se během pondělního rána na burze ICE pohybuje okolo 40 EUR/t CO₂. Tato hranice byla pokořena již ve čtvrtek 11. února, kdy cena povolenky zaznamenala tehdy rekordních 40,12 EUR/t CO₂. Poté přišel více než 6% propad na 37,06 EUR/t CO₂, a to když obchodníci zareagovali na zprávu ze strany médií o možném regulatorním zásahu EU, který by limitoval objem držených povolenek jedním subjektem.
<blockquote>„Trh svou reakci na článek přehnal,“ uvedl v pátek středoevropský obchodník. „Pokles nevydržel ani do páteční relace a povolenka už připsala zpět 1,5 EUR.“</blockquote>
Jak <a href="https://www.montelnews.com/en/story/carbon-prices-set-to-recover-after-profit-taking/1195169">informuje</a> zpravodajský portál Montel, většina oslovených zdrojů se domnívá, že zásah Evropské komise v blízké budoucnosti je nepravděpodobný a někteří i pochybovali, zda je vůbec možný.
<blockquote>„Pokud si vzpomenete na cenovou aktivitu na přelomu roku 2018/2019, tak politici v té době vyjadřovali své obavy nad prudkým nárůstem cen EUA, ale žádná opatření přijata nebyla,“ uvedl oslovený analytik.</blockquote>
Podle Bernadetta Pappa ze společnosti Vertis Environmental Finance ovšem spekulativní obchodování pozitivně přispívá k likviditě trhu, kdy je jednodušší pro účastníky trhu otevírání a zavírání pozic.
<blockquote>„Trh potřeboval výmluvu k prodeji, aby realizoval zisky,“ uvedl další obchodník. „Možná byla tato korekce rychlejší, než se čekalo, ale i kdyby nastala v průběhu dvou nebo tří dní, stále bych byl zastával býčí sentiment.“</blockquote>
S jeho názorem se v minulém týdnu shodovala většina oslovených účastníku trhu. Dle jejich názoru by se měla cena emisní povolenky v tomto týdnu držet okolo 40 EUR/t CO₂ s podporou na hladině cca 36 EUR/t CO₂, která by podnítila nákupní aktivitu.
<h2>Revize EU ETS</h2>
V letošním roce by měla být představena revize systému EU ETS, která by měla zohledňovat nově nastavený emisní cíl EU pro rok 2030 – snížení emisí CO₂ o 55 % oproti roku 1990. Změnit by se tak pravděpodobně měl například <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsky-system-obchodovani-co2-vstoupi-pocatkem-roku-2021-sve-4-faze">lineární redukční faktor</a>, který udává roční snižování stropu celkových emisí v sytému.
<h2>Teplárenství</h2>
Jedním ze sektorů, který je nejvíce zasažen rostoucí cenou emisní povolenky CO₂ a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/podil-spekulativniho-obchodovani-ramci-evropskeho-systemu-obchodovani-povolenkami-poroste">spekulativním obchodováním</a>, je teplárenství. Proto byla v loňském roce snížena sazba DPH na teplo z 15 % na 10 %, aby byl limitován dopad (v cenách tepla) na koncové uživatele. Energetický regulační úřad dále deklaroval, že je <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/castecna-deregulace-vetsi-zapojeni-trhu-muze-dle-clena-rady-eru-vest-ke-snizeni-cen-tepla">připraven</a> přispět k transformaci teplárenství úpravou regulatorního rámce.
Pro transformaci teplárenství je ovšem <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/sdruzeni-bez-projednani-novely-o-podporovanych-zdrojich-se-cast-teplaren-dostane-do-potizi">klíčová</a> novela zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE), která, byť je v Poslanecké sněmovně od května loňského roku, teprve prošla <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/poslaneckou-snemovna-prosla-1-ctenim-novela-zakona-poze-aukcemi-fve-se-nepocita">prvním čtením</a>. Garanční Hospodářský výbor nyní čeká na pozměňovací návrhy, která  má projednat na své schůzi 17. března.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Komoditní trhy

Ceny emisních povolenek opětovně pokořily hranici 40 EUR i přes zprávu o možném omezení spekulativního obchodování

Institut ve svém nově zveřejněném policy paperu apeluje na Evropskou komisi a vlády jednotlivých členských zemí, aby konkrétně domácnostem postiženým energetickou chudobou alokovaly z fondů určených na obnovu po pandemii koronaviru dostatečné finanční prostředky. Přestože energetická chudoba v posledních letech klesá, v roce 2019 si stále 30 milionů lidí nebylo schopno dostatečně vytopit domov. Pandemie podle autorů policy paperu tato čísla pravděpodobně významně zhorší. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/30-million-europeans-were-in-energy-poverty-in-2019/">Euractiv</a>. 
Evropský think-tank Institut Jacquesa Delorse ve svém <a href="https://institutdelors.eu/en/publications/europe-needs-a-political-strategy-to-end-energy-poverty/">policy paperu</a> apeluje na Evropskou komisi a vlády jednotlivých členských zemí, aby pro postižené energetickou chudobou alokovaly z fondů navázaných na obnovu po pandemii koronaviru dostatečné finanční prostředky. Právě koronavirus podle Institutu počet lidí žijících v energetické chudobě pravděpodobně zvýší. Aktuální data ovšem nejsou dostupná.
<h2>30 milionů lidí v EU si nemůže vytopit domov</h2>
Energetická chudoba je největším problémem v jižní Evropě, kde jsou budovy méně izolované, a tedy méně odolné vůči chladnému počasí. Největší podíly lidí, kteří mají problémy dostatečně vytopit své domovy na celkové populaci, žijí v Bulharsku, Řecku, Portugalsku, Litvě a na Kypru. Mnohých lidí se ovšem <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-podle-polskeho-think-tanku-prehledla-socialni-dimenzi-energeticko-klimatickych-cilu">energetická chudoba</a> týká i v létě, kdy si nejsou schopni domov dostatečně ochladit.
<blockquote>„Jsou zde domácnosti, které se potýkají s nepohodlím po celý rok. V zimě jsou příliš chladné a v létě příliš teplé,“ uvádí Marie Delair, jedna z autorů policy paperu z Institutu Jacquesa Delorse.</blockquote>
<figure id="attachment_92545" class="wp-caption aligncenter" style="width: 763px;"><img class="size-full wp-image-92545" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019.png" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019.png 763w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019-512x402.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/podíl-energetická-chudoba-EU-2019-725x569.png 725w" alt="" width="763" height="599" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl populace neschopné dostatečně vytopit svůj domov v zemích EU v roce 2019. Zdroj: Institut Jacquese Delorse/Eurostat</figcaption></figure>
<h2>Energetická chudoba se může kvůli pandemii zhoršit</h2>
Energetická chudoba v posledních deseti letech poklesla. Nicméně podle think-tanku v roce 2019 v EU nebylo 30 milionů lidí schopno dostatečně vytopit své domovy. Zároveň existují obavy, že se tato čísla opět zvýší v důsledku nárůstu chudoby kvůli pandemii koronaviru.
Dva hlavní důvody vzniku energetické chudoby se totiž mohou díky pandemii koronaviru zhoršit – bydlení v budovách s vysokou energetickou náročností a neschopnost dovolit si vytápění či jiné energie kvůli zhoršené finanční situaci.
<blockquote>„COVID-19 má dva extrémně negativní důsledky na energeticky chudé domácnosti. První je to, že počet chudých lidí obecně vzrůstá kvůli ztrátě příjmů vytvořených ekonomickou krizí. Druhým důvodem je logicky fakt, že lidé zůstávají doma déle kvůli karanténě, omezením vycházení a jiným opatřením. Faktura za energie tak roste,“ říká Thomas Pellerin-Carlin, spoluautor policy paperu z Institutu Jacquesa Delorse</blockquote>
Policy paper se ovšem snaží upozornit na to, že kvůli pandemii se energetická chudoba může týkat nových skupin obyvatel, jako například studentů, nebo živnostníků.
<h2>Finance musí být zaměřeny na ty nejpotřebnější</h2>
V říjnu 2020 Komise spustila <a href="https://oenergetice.cz/uspory-energie/eu-chce-roku-2030-zrenovovat-35-mil-budov-emise-co2-budov-maji-diky-tomu-klesnout-60">Renovační vlnu</a> zaměřenou na snížení energetické náročnosti budov. Podle autorů policy paperu ovšem peníze nemusí jít na renovaci budov. Zároveň, v případě, že jsou finance skutečně využity na renovaci budov, je podle autorů nutné zajistit, aby z něj neprofitovaly primárně bohaté komunity.
<blockquote>„Apelujeme na <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-navrhuje-vyloucit-infrastrukturu-zemni-plyn-unijniho-financovani">Evropskou komisi</a>, aby zajistila, že v každém národním [klimaticko-energetickém] plánu bude minimální objem peněz, který bude určen konkrétně pro energeticky chudé domácnosti,“ dodává Thomas Pellerin-Carlin.</blockquote>
Autor úvodní fotografie: Marcel Oosterwijk, Flickr

Úspory energie

Think-tank: Pandemie může vést ke zvýšení energetické chudoby. Fondy EU by s tím měly počítat už nyní

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Lithuania-calls-for-debate-on-safety-of-Ostrovets">Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku schválil návrh rezoluce o bezpečnosti běloruské jaderné elektrárny </a><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Lithuania-calls-for-debate-on-safety-of-Ostrovets">Ostrovets</a> (Astravec). Členové výboru hlasovali v poměru 66:2 ve prospěch přijetí rezoluce. Sedm členů se zdrželo.  Dokument, který předložila Litva, bude diskutováno na plénu Evropského parlamentu příští týden. 
Výbor dne 28. ledna  <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/lt/press-room/20210128IPR96612/europos-parlamente-raginimas-stabdyti-astravo-ae-veikla-ir-elektros-importa">ve svém vyjádření uvedl</a>, že „lituje ukvapeného spuštění“ elektrárny a požaduje, aby její činnost byla „pozastavena do doby, než budou realizována veškerá bezpečnostní doporučení EU“. 
<h2>Obavy sousedních států</h2>
Jaderná elektrárna se nachází 50 km od litevského Vilniusu a poblíž hranic dalších zemí EU, včetně Estonska, Lotyšska a Polska. <a href="https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/plmrep/COMMITTEES/ITRE/RE/2021/01-28/1222842EN.pdf">Usnesení </a><a href="https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2014_2019/plmrep/COMMITTEES/ITRE/RE/2021/01-28/1222842EN.pdf">výboru</a> uvádí, že během spouštění elektrárny koncem minulého roku došlo k „přetrvávající netransparentnosti“ a „uveřejňování oficiálních informací o opakovaných havarijních odstaveních reaktoru a selhání zařízení“. Výbor tvrdí, že došlo k poruše čtyř transformátorů a chladících systémů. 
<figure id="attachment_12557" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="size-full wp-image-12557" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" /><figcaption class="wp-caption-text">Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Běloruský národní regulátor Gosatomnadzor je „pod neustálým politickým tlakem“, uvádí výbor a také „postrádá dostatečnou nezávislost“. EK „hluboce lituje ukvapeného komerčního spuštění elektrárny“ plánovaného na příští měsíc a naléhavě požaduje, aby byla nejprve implementována veškerá bezpečnostní doporučení Evropských jaderných regulátorů (ENSREG).
<h2>Odtržení od společné elektrizační soustavy BRELL</h2>
V posledních letech ukončily tři pobaltské státy (Finsko, Polsko, Švédsko) energetickou izolaci vybudováním nové elektrické sítě. Z historických důvodů je však jejich elektrická síť stále provozována v synchronním režimu s ruskými a běloruskými systémy, jako součást sítě BRELL ring.
Návrh usnesení zdůrazňuje strategický význam urychlené synchronizace pobaltské elektrické sítě s kontinentální evropskou sítí a vyzdvihuje, že budoucí provoz jaderné elektrárny Ostrovets „by v žádném případě neměl bránit“ desynchronizaci Estonska, Lotyšska a Litvy ze sítě BRELL a že Evropská unie by měla pokračovat v integraci tří pobaltských států do elektrizační soustavy EU. 
<figure id="attachment_87410" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-87410" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Ostrovets-unit-1-BelAES-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Běloruská jaderná elektrárna Ostrovets 1; Zdroj: BelAES</figcaption></figure>
Rezoluce požaduje „intenzivní zapojení“ Evropské unie a jejích institucí při řešení otázky nejvyššího evropského významu. 
<h2>Několik reaktorů VVER-1200 již Rusko provozuje</h2>
Jaderná elektrárna se skládá ze dvou reaktorů VVER-1200 postavených ruským Rosatomem. Zkušební povoz prvního bloku byl zahájen v prosinci a minulý měsíc dosáhl nominálního výkonu. Nyní probíhá testování zařízení a systémů. Gosatomnadzor a ENSREG nyní plánují společnou návštěvu elektrárny. 
<figure id="attachment_91959" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-91959" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-1024x767.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/0fb91721bb6e3509fff9fc1b8c87ef82_m-800x599.jpg 800w" alt="" width="525" height="393" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba druhého bloku JE Leningrad II; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Momentálně všechny tři provozované reaktorové bloky designu VVER-1200 fungují v Rusku. Dva z nich na jaderné elektrárně Novovoroněž a jeden na JE Leningrad. Čtvrtý reaktorový blok VVER-1200, JE Leningrad II-2, byl poprvé připojen k elektrizační soustavě minulý rok v říjnu. 
Zdroj úvodní fotografie (JE Ostrovets); MAAE

Jaderné elektrárny

Litva požaduje debatu o bezpečnosti Jaderné elektrárny Ostrovets

Ceny emisních povolenek v tomto týdnu zažily prudký růst, když od pondělí vzrostly o zhruba 15 % a aktuálně se pohybují nad 37,5 EUR/t CO2. Ve čtvrtek ráno dokonce prolomily hranici 38 EUR/t CO2 a zaznamenaly rekordní hodnotu 38,25 EUR/t CO2.
<a href="https://research.sebgroup.com/macro-ficc/reports/14455" target="_blank" rel="noopener">Švédská banka SEB v komentáři věnovaném růstu cen emisních povolenek v posledních měsících uvedla</a>, že tento růst není spekulativní a že je podpořen tržními fundamenty.
<blockquote>„Změny cen emisních povolenek v posledních měsících, stejně jako v posledním půl roce, jsou podpořeny fundamenty a nejsou dle našeho názoru spekulativní. Spekulanti jsou nicméně nyní stále více přitahováni na trh a mohou potenciálně vyhnat ceny mnohem výše a mnohem dříve, než jak dříve většina analytiků očekávala,“ uvedla banka.</blockquote>
<figure id="attachment_92448" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1794px;"><img class="size-full wp-image-92448" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek.jpg 1794w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-512x188.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-768x283.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-1024x377.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-725x267.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-800x294.jpg 800w" alt="Vývoj ceny futures kontraktu na dodávku emisních povolenek v prosinci 2021 za poslední 3 měsíce. Zdroj: ICE" width="1794" height="660" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny futures kontraktu na dodávku emisních povolenek v prosinci 2021 za poslední 3 měsíce. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/pt/market-insights/latest-news/coal/020421-eu-carbon-price-surge-justified-by-fundamentals-seb-bank" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, evropští legislativci by měli v červnu letošního roku přijít s návrhem revize <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">systému EU ETS</a>, která by měla reagovat na navržený vyšší cíl snížení emisí CO2 ze současných 40 % na 55 % do roku 2030. Vyšší cíl bude mimo jiné znamenat přísnější roční limity pro celkový objem vypuštěných emisí CO2 ze zařízení zařazených v EU ETS.
<blockquote>„Zákonodárci by dále měli navrhnout rozšíření trhu tak, aby pokrýval emise CO2 z lodní dopravy, či <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropske-uhlikove-clo-ma-byt-zpocatku-uvaleno-elektrinu-tezky-prumysl" target="_blank" rel="noopener">zavedení uhlíkového cla</a>, které by srovnalo podmínky na trhu pro evropská emisně náročná průmyslová odvětví,“ uvedl Platts.</blockquote>
Platts ve svém posledním výhledu z poloviny ledna uvedl, že cena emisních povolenek by v letošním roce měla být v průměru 29,1 EUR/t CO2. V dlouhodobém horizontu poté očekává dosažení 48 EUR/t CO2 v roce 2030. Růst ceny emisních povolenek by dle Platts měl být podpořen na jedné straně klesajícím množstvím emisních povolenek uvolňovaných na trh a dále pokračujícím fungováním tzv. <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/reform_en" target="_blank" rel="noopener">Rezervy tržní stability</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Ceny emisních povolenek zaznamenaly nová maxima, přibližují se 40 EUR/t CO2

<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/gas-denied-transition-fuel-status-in-eu-green-finance-rules/">Podle nedávného prohlášení</a> prezidenta Evropské investiční banky (EIB), Wernera Hoyera, musí Evropa uznat, že její budoucnost není dále spjata s fosilními palivy. V tomto případě není výjimkou ani zemní plyn, na který se často pohlíží jako přechodné řešení pro náhradu uhlí.
<h2>Budoucnost zemního plyn u EIB</h2>
Zemní plyn má dle klimatického plánu EIB u banky omezenou podporu. Podle pravidel banky jsou nyní podporovány jen ty elektrárny na zemní plyn, které produkují méně než 250 g CO₂ na 1 kWh vyrobené elektřiny. Koncem roku 2021 se ovšem <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eib-ukonci-financovani-projektu-v-oblasti-fosilnich-paliv">má ukončit</a> financování všech elektráren spalujících fosilní paliva.
<blockquote>„Mírně řečeno, plyn skončil,“ pronesl prezident EIB, Werner Hoyer, při prezentaci výsledků EIB za loňský rok konané 20. ledna.</blockquote>
Představitelé EIB dále vysvětlili, že k 1. 1. 2021 banka skončila s financováním velkých projektů zaměřených na výrobu tepla, při kterých se využije jako paliva zemní plyn, uhlí nebo rašelina, dále pak s projekty na těžbu ropy a plynu a také s financováním projektů plynárenské infrastruktury.
Místo toho se má banka podle svého <a href="https://www.eib.org/attachments/thematic/eib_group_climate_bank_roadmap_en.pdf">plánu</a> orientovat na projekty zaměřené na zvýšení energetické účinnosti, obnovitelné zdroje energie, zelené inovace a výzkum. Do roku 2030 plánuje na zelené projekty EIB uvolnit 1 bilion EUR.
Plán banky rovněž nastiňuje podporu vodíku, a to jak zeleného, tak i modrého. Zelený vodík je produkován pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, modrý pak z fosilních, ale za využití technologie na zachytávání uhlíku.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu nemůže počkat až skončí pandemie. COVID krize není důvodem, aby se přestaly řešit výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí, kterým lidstvo čelí,“ řekl Hoyer s tím, že se podíl financování environmentálních projektů EIB během krize navýšil z 34 % na 40 % z celkového objemu. Cílem je pak 50% podíl.</blockquote>
<h2>Zemní plyn a Evropská Komise</h2>
V minulém roce se Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">nechal slyšet</a>, že zemní plyn bude v některých odvětvích pravděpodobně nezbytný při přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům.
Draft dokumentu týkající se prováděcích předpisů pro udržitelné financování, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/gas-denied-transition-fuel-status-in-eu-green-finance-rules/">jak jej zveřejnila Komise 20. listopadu loňského roku</a>, a podle kterého se musí elektrárny spalující zemní plyn dostat se svými emisemi CO₂ pod 100 g na 1 kWh, aby splnily definici „udržitelné“ investice, se ovšem setkal s odporem. Tento limit je totiž tak nízký, že by jej pravděpodobně nesplnila žádná paroplynová elektrárna. Limit 100 g CO₂ na 1 kWh by rovněž zabránil paroplynovým elektrárnám dostat přívlastek „přechodná“ technologie. Prováděcí předpisy k taxonomii udržitelného financování i proto dosud <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/brussels-postponed-green-finance-rules-after-10-eu-states-wielded-veto/">nebyly zveřejněny</a>.
Plynárenskou infrastrukturu <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-navrhuje-vyloucit-infrastrukturu-zemni-plyn-unijniho-financovani">navrhla</a> v prosinci loňského roku Evropská komise vyřadit z unijního financování. Důvodem je, že se dle Komise zabezpečenost dodávek zemního plynu výrazně zlepšila, a proto není zapotřebí další podpory. Místo toho navrhuje, aby se EU zaměřila na vodík.

Prezident Evropské investiční banky: Plyn skončil

Brusel 26. ledna (zpravodaj ČTK) &#8211; Dosud největší společný projekt výroby baterií financovaný dvanácti zeměmi Evropské unie získal svolení Evropské komise (EK). Unijní exekutiva dospěla k závěru, že veřejné investice v celkovém objemu 2,9 miliardy eur (755 miliard Kč) neporušují pravidla pro státní podporu firem. Oznámila to dnes místopředsedkyně EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Do projektu, který má mimo jiné snížit závislost Evropy na dovozu z Číny, se zapojí desítky podniků včetně Tesly, BMW či Fiat Chrysler.
Ve snaze o ekologicky šetrnější průmysl a dopravu komise v roce 2017 rozhodla podpořit spojování států a soukromých firem při velkovýrobě baterií pod hlavičkou Evropské bateriové aliance. V době rychle rostoucí poptávky po článcích do elektromobilů či dalších strojů poháněných elektřinou se následně 12 zemí včetně Německa, Francie, Itálie, Polska či Slovenska dohodlo na společném podniku. Jeho cílem je přilákat až devět miliard eur soukromých investic. Podmínkou úspěšného rozjezdu projektu bylo, že ho schválí komise, která zjišťovala, zda projekt nepoškodí konkurenční prostředí.
<blockquote>&#8222;Tento projekt je příkladem, jak může ochrana hospodářské soutěže fungovat ruku v ruce s inovacemi a konkurenceschopností. Když umožní průlomové inovace a přitom zajistí, aby se k přilákání soukromých investic využily omezené veřejné zdroje a minimalizovalo narušení konkurence,&#8220; uvedla Vestagerová.</blockquote>
<figure id="attachement_15701" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Daimler-battery-2.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/Daimler-battery-2.jpg" alt="Akumulátory společnosti Daimler, které jsou využívány například ve elektromobilech Smart. Zdroj: Mercedes-Benz" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
EU podle ní schvaluje takto velký projekt i proto, že pro jednotlivé státy či firmy by podobně inovativní podnik mohl být velmi riskantní.
Na podporu od států podílejících se na projektu mají podle komise nárok čtyři desítky zapojených firem, od začínajících podniků po velké automobilky či výrobce baterií. Vedle zmíněných společností k nim patří například VARTA, Solvay či Borealis. Projekt by měl fungovat do roku 2028 a podílet se na něm mají i výzkumné instituce či univerzity.