Spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. Vyplývá to z dnešního oznámení úřadu. Dosavadní povolení by pokračování výstavby připouštělo až od konce května, uvedla agentura DPA. Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
Nové povolení bylo nutné mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě sankcí ze strany Spojených států stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt Nord Stream 2 tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.
Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod hotov z 94 procent. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních linkách, tedy 75 kilometrů na každou linku. Ze zbývající části potrubí připadá zhruba 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody, píše DPA.
V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu už dnes. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později. &#8222;Máme od dánského energetického úřadu povolení začít s pracemi od pátku. To ale neznamená, že v pátek obnovíme pokládku potrubí,&#8220; uvedl mluvčí. Dodal, že nejprve se bude zkoumat technické vybavení, což bude přinejmenším několik dnů trvat. Termín zahájení prací by podle něj mohl být přesněji stanoven koncem ledna či začátkem února.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Evropská Unie

Německý úřad schválil okamžité pokračování výstavby Nord Stream 2

Americké ministerstvo zahraničí tento měsíc varovalo evropské podniky, které podle něj pomáhají při výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2, že čelí hrozbě sankcí. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Končící administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle zdrojů připravuje konečný soubor opatření proti projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa.
<blockquote>&#8222;Snažíme se informovat podniky o riziku (sankcí) a vyzýváme je, aby se stáhly dřív, než bude pozdě,&#8220; uvedl zdroj z americké vlády.</blockquote>
Ministerstvo zahraničí USA by podle něj mělo ve čtvrtek nebo v pátek zveřejnit zprávu o firmách, které podle něj pomáhají při realizaci projektu. Mezi tyto firmy podle zdroje patří například podniky, které poskytují pojištění nebo které pomáhají pokládat podmořské potrubí.
Od prosince po roční pauze pokračuje finální fáze dostavby plynovodu, který je hotový už z více než 90 procent. Projekt se předloni zastavil, když Spojené státy pohrozily sankcemi vůči podnikům spojeným s výstavbou plynovodu. Ruské ministerstvo zahraničí dnes podle agentury RIA uvedlo, že plynovod Nord Stream 2 bude dokončen i navzdory tlakům ze strany Spojených států.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Plynárenství

Reuters: USA varovaly evropské firmy před sankcemi kvůli plynu

Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni meziročně poklesla o 19 %. Důvodem byly nízké ceny paliv, nízká poptávka po elektřině a vyšší výroba obnovitelných zdrojů energie (OZE). <a href="https://www.ewi.uni-koeln.de/de/news/ewi-merit-order-tool-2021/">Informaci uvedl</a> Institut energetické ekonomie (EWI) při univerzitě v Kolíně nad Rýnem.
Průměrná cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu v loňském roce dosáhla 30,47 EUR/MWh, což je o 7 EUR/MWh nebo o 19 % méně než v roce 2019. Svého minima cena dosáhla v dubnu, kdy se Německo nacházelo ve svém prvním lockdownu.
<figure id="attachment_91659" class="wp-caption alignnone" style="width: 648px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png"><img class="size-full wp-image-91659" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png" sizes="(max-width: 648px) 100vw, 648px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020.png 648w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Strompreis_DE_2020-512x300.png 512w" alt="" width="648" height="380" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v Německu. Zdroj: EWI</figcaption></figure>
<h2>Pokles spotřeby</h2>
Opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19 významně ovlivnily spotřebu elektřiny v Německu, ta se v konečném součtu za rok 2020 podle EWI snížila o 3,2 % (16 TWh). Spotřeba poklesla zejména v dubnu v době prvního lockdownu, zůstala však i v dalších měsících nízká. Teprve v srpnu se spotřeba zotavila na úroveň předchozího roku. Druhý lockdown, který započal v listopadu a pokračuje dodnes, měl v roce 2020 pouze malý vliv na spotřebu elektřiny.
<h2>Nižší náklady na palivo</h2>
V důsledku celosvětového poklesu poptávky vlivem opatření proti pandemii COVID-19 došlo v roce 2020 k poklesu cen energetických paliv. Ceny plynu se již v roce 2019 dostaly pod tlak kvůli vysoké nabídce. V roce 2020 však dosáhly nových minim, vlivem poklesu spotřeby plynu, mírné zimě, která omezila spotřebu v teplárenství, a měla tak za následek <a class="sc-16wd66l-13 cYrlXM" href="https://oenergetice.cz/plyn/evropske-zasobniky-jsou-konci-zimy-rekordne-plne-predzvesti-nizkych-cen-plynu">rekordní zaplnění zásobníků po zimě</a>, a vysokého dovozu, a to jak ve formě LNG, tak prostřednictvím plynovodů.
Evropská energetická burza (EEX) od 1. října 2020 dokonce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/burza-eex-umozni-spotovych-trzich-zaporne-ceny-plynu">začala umožňovat záporné ceny</a> na svých spotových trzích se zemním plynem.
Cena evropských emisních povolenek (EUA) se v důsledku snížené hospodářské aktivity v dubnu rovněž propadla, ale <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/experti-vyvoj-na-trhu-emisnich-povolenek-byl-letos-nejzajimavejsi-vubec">díky rychlému oživení</a> zůstala v průměru za celý rok stabilní.
Nižší ceny paliv snížily mezní náklady elektráren, změnilo se i pořadí elektráren v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> a tím i  posloupnost jejich nasazování pro výrobu elektřiny.
<blockquote>„Vzhledem k poklesu cen paliv se merit order u  konvenčních elektráren v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 ještě výrazněji vyrovnal. Paroplynové elektrárny těžily z nízkých cen zemního plynu a dostaly se v některých okamžicích v pořadí, v jakém byly využívány, dokonce před hnědouhelné elektrárny, “ uvádí Dr. Simon Schulte, manažer v EWI.</blockquote>
<h2>Vyšší výroba OZE</h2>
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2020 meziročně vzrostla o přibližně 9,2 TWh. Výroba pevninských větrných elektráren  vzrostla o 3,5 %, v případě větrných elektráren na moři to bylo dokonce 11,1 %. Výroba fotovoltaických elektráren si připsala  9,3 %.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Rychlé zprávy

Průměrná cena silové elektřiny v Německu vloni poklesla téměř o pětinu

Spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko schválila novou environmentální nadaci, která by měla financovat dokončení plynovodu Nord Stream 2 a ochránit tak ostatní společnosti před americkými sankcemi. Nord Stream 2, který bude ústit z moře právě do této spolkové země, byl tamní vládou označen za důležitý projekt pro energetickou bezpečnost země a důležitou přechodovou technologií.
Zpravodajský portál <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/german-state-set-foundation-secure-work-nord-stream-2">Clean Energy Wire</a> informoval o pokusu Německa uchránit plynovod Nord Stream 2 před <a href="https://oenergetice.cz/plyn/spojene-staty-pripravuji-nove-sankce-ruskemu-plynovodu-nord-stream-2">americkými sankcemi</a>. Německá spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko, kde má vyústit ruský projekt Nord Stream 2, oznámila nový manévr, kterým by ochránila společnosti účastníci se na projektu od současných a budoucích amerických sankcích.
<h2>Zemní plyn je potřeba</h2>
Ochranným manévrem se stala speciální „klimatická“ nadace, která by oficiálně sloužila k financování environmentálních projektů a projektů podporujících ochranu klimatu. A tato nadace by sloužila právě k financování <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/prace-plynovodu-nord-stream-2-danskych-vodach-by-mely-zacit-15-ledna">plynovodu Nord Stream 2</a>. Aby se odůvodnilo financování dokončení plynovodu, byl Nord Stream 2 vyzdvižen jako zvláštní projekt pro energetickou bezpečnost země a energetický přechod díky „překlenovací technologii“ zemního plynu.
<blockquote>„Pevně věříme, že plynovod skrz Baltské moře je nezbytný pro úspěšný energetický přechod,“ oznámila předsedkyně spolkového státu paní Manuela Schwesigová. „Pokud máme <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecka-vlada-schvalila-smlouvy-kompenzaci-odstavovane-hnedouhelne-zdroje">vyřadit uhelné elektrárny</a> a jadernou energii, pak potřebujeme přechodovou technologii.“</blockquote>
Tuto nadaci vlastní spolková země a tím doufá, že ochrání společnosti před americkými sankcemi. Koalice sociálních demokratů SPD a konzervativců Angely Merkelové CDU by chtěla skrz nadaci rychle nakoupit a poté skladovat výrobky důležité pro dokončení plynovodu, jako je například stavební materiál. Tyto produkty budou později k dispozici projektu.
<h2>Pod křídly nadace</h2>
Prvotní věno 20 milionů eur nadaci dá sám ruský <a href="https://oenergetice.cz/plyn/gazprom-planuje-pristi-rok-vyrazne-zvysit-vyvoz-plynu">Gazprom</a> skrz projekt Nord Stream 2. Dalších 200 000 eur dá do nadace Německo. Plán na založení nadace byl schválen ve čtvrtek místní spolkovou vládou. Dle tamní vlády by nadace mohla být funkční během několika dní.
Dle tamního ministra energetiky spolkové země Christiana Pegela je zemní plyn nezbytný pro energetický přechod a bude „snad překonán za 20 až 25 let“. Než začne nadace fungovat, musí ještě dostat zelenou od regulačních orgánů.
Sama nadace se možná stane terčem amerických sankcí, ale to je dle ministra irelevantní, protože tato nadace se nebude v budoucnu podílet na dalších plynovodech nikde na světě na rozdíl od různých společností.
Autor úvodní fotografie:  Axel Schmidt

Německá spolková země přišla s plánem na ochranu Nord Stream 2 před americkými sankcemi

Obnovitelné zdroje energie v Německu stanovily nový rekord, když jejich podíl na zatížení soustavy v roce 2020 dosáhl téměř 50 %. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou a výrobou elektřiny pramenící ze snížené aktivity průmyslu v době omezujících opatření proti šíření onemocnění COVID-19. <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2021/20210102_smard.html?nn=265794#ANKER1">Uvádí to údaje německého síťového regulátora</a>.
Podle dat Bundesnetzagentur (BNetzA), německého síťového regulátora dosáhl v roce 2020 podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na zatížení soustavy 49,3 %. To je více než o tři procentní body více než v roce 2019, kdy tento podíl dosáhl 46,1 %.
Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou a tudíž i výrobou elektřiny. Díky prioritnímu výkupu elektřiny z OZE se výroba elektřiny z konvenčních zdrojů výrazně snížila, a v důsledku toho narostl podíl OZE. Výroba z konvenčních zdrojů energie činila 259,2 TWh, ve srovnání s rokem 2019 zaznamenala poklesl o 12,2 %.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
Podíl elektřiny z OZE na zatížení soustavy se liší od podílu na hrubé konečné spotřebě elektřiny, který německá vláda používá jako ukazatel pro rozšiřování OZE dle EEG zákona. Zatížení soustavy nezaznamenává vlastní spotřebu elektráren ani průmyslové sítí, takže zde použitá výpočtová základna má tendenci vést k vyššímu podílu OZE ve srovnání s podílem na hrubé konečné spotřebě elektřiny. 
Zatížení soustavy se počítá z čisté výroby elektřiny snížené o export z přenosové soustavy a čerpání přečerpávacích vodních elektráren, navýšený o import do přenosové soustavy.
</div>
<h2>Nejvíce přispěly pevninské větrné elektrárny</h2>
Celkově dosáhla výroba OZE v roce 2020 233,1 TWh, což je o 4,1 % více než 223,9 TWh z předchozího roku.
Nejvíce přispěly větrné elektrárny, zejména onshore (pevninské), které vyrobily 103,1 TWh, což je o 3,5 % více než v předchozím roce (99,6 TWh). Výroba z větrných elektráren na moři (offshore) byla o 11,2 % vyšší (26,9 TWh v roce 2020 oproti 24,2 TWh v roce 2019). Offshore a onshore větrné elektrárny dosáhly společně podílu 27,4 % na zatížení sítě.
Fotovoltaické elektrárny vyrobily v roce 2020 45,8 TWh o 9,3 % více než v roce 2019 (41,9 TWh). Celkové pokryly 9,7 % zatížení sítě. Zbývajících 12,2 % připadalo na biomasu, vodní elektrárny a další obnovitelné zdroje.
<h2>Pokles objemu exportované elektřiny, nová propojení</h2>
Německo bylo v roce 2020 opět čistým vývozcem elektřiny, když tento ukazatel dosáhl 18,9 TWh. Celkem Německo exportovalo 52,5 TWh (v roce 2019 to bylo 59,4 TWh) a importovalo 33,6 TWh (v roce 2019 24,2 TWh).  Ve srovnání s rokem 2019 (35,1 TWh) poklesl čistý vývoz o 46,2 %.
Od poloviny listopadu je Německá přenosová soustava nově přímo spojena s Belgickou soustavou. Propojení zajišťuje linka ALEGRo s přenosovou kapacitou 1 GW. Čistý export z Německa do Belgie činil od zahájení provozu této linky 0,4 TWh.
Díky podmořskému kabelovému vedení NordLink bylo také vloni vytvořeno přímé spojení mezi Německem a Norskem, které je od prosince ve zkušebním provozu. Uvedení 1,4GW linky do běžného provozu se očekává na jaře 2021. Až do konce roku 2022 má však mít německý TenneT možnost snížit jeho dovozní kapacitu směrem do Německa na nulu, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecko-bude-mit-moznost-snizit-dovozni-kapacitu-nordlink-nulu-duvodem-jsou-obavy-stabilitu-soustavy">důvodem jsou obavy o stabilitu německé soustavy</a>.
Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Obnovitelné zdroje

Německé OZE stanovily nový rekord, když se v roce 2020 podílely na zatížení sítě téměř z 50 %

<a href="https://www.montelnews.com/en/story/germanys-newest-hard-coal-unit-likely-last-to-close--bna/1182504?fbclid=IwAR1zVphD5K13-FDqUlGStSzVc0qM8bxKf5gMpl8I_5UXnaUaNcT6dXNS5Zc">Nově zprovozněná německá černouhelná elektrárna Datteln 4 bude nejspíš odstavená z provozu jako poslední v rámci plánovaného odstavování německých uhelných zdrojů.</a> Jak uvedl německý energetický regulátor BNA, uhelný zdroj Uniperu o instalovaném výkonu 1,1 GWe figuruje na seznamu jako poslední s rokem odstavení 2038.  
BNA zveřejnila předběžný harmonogram povinného uzavírání černouhelných elektráren v zemi, které začne nejpozději v roce 2027. Elektrárna Datteln 4, která začala vyrábět elektřinu na začátku loňského roku, je na řadě jako poslední. Generální ředitel Uniperu Andreas Schierenbeck potvrdil záměr společnosti udržet Datteln 4 v provozu do konce roku 2038.
Mezi další jednotky, které se uzavřou mezi posledními, jsou následující elektrárny, které zahájily komerční provoz v letech 2013 a 2015: Onyx Wilhelmshaven (726 MWe), GKM Mannheim 9 (843 MWe), ENBW Karlsruhe 8 (834 MWe), Steag Walsum 10 (725 MWe) a Trianel Luenen ( 735 MWe).
Celý seznam je k dispozici na webových stránkách regulačního orgánu BNA a bude předmětem konzultací až do 1. února 2021.
<h2>Možnost předčasného uzavření na základě aukcí</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/prvni-nemecke-aukci-platby-za-odstaveni-uhelnych-elektraren-uspely-zdroje-vykonu-48-gw">Společnosti však mohou upřednostnit předčasné uzavření prostřednictvím německého nabídkového řízení, které nabízí provozovatelům elektráren platby za tato předčasná uzavření do roku 2026</a>. Tuto možnost již využily společnosti RWE a Vattenfall, které uzavřou své černouhelné zdroje Westfalen E (764 MWe) a Moorburg (1 600 MWe) do konce letošního roku. Elektrárny jsou v provozu pouze šest, respektive pět let a o jejich uzavření se rozhodlo po úspěšném podání nabídek v prvním kole nabídkového řízení.
Další aukce na předčasné uzavření zdrojů má objem 1,5 GW a bude přijímat nabídky do 4. ledna.
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/environmentalni-skupiny-tlaci-nemecko-aby-dostalo-svych-cilu-ohledne-uzavirani-uhelnych-elektraren">Přestože si Berlín klade za cíl vyřadit uhelné elektrárny z provozu do konce roku 2038,</a> někteří analytici prognózují dřívější uzavření všech bloků v důsledku rostoucích nákladu na emisní povolenky. Pro ilustraci, tento týden se cena emisních povolenek pohybovala na rekordně vysoké úrovni nad 33 EUR/t.
Zdroj úvodní fotografie: UNIPER

Německo

BNA: Nejnovější německá černouhelná elektrárna nejspíš skončí jako poslední v roce 2038

V Německu bude letos zahájen pilotní projekt zaměřený na využití tepelných čerpadel pro stabilizaci elektrizační soustavy. Vyšší flexibility provozu tepelných čerpadel bude dosaženo díky kombinaci s bateriovými úložištěmi. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/viessmann-and-tennet-launch-first-project-for-smart-use-of-heat-and-electricity/?fbclid=IwAR1ha-vVrdXGlCHM0Ww3BB5vt-5qowrmt5-OinySVzDCFKCGex4yP-ZKfB4" target="_blank" rel="noopener">O projektu informoval jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy, společnost TenneT</a>.
Podle společnosti TenneT a dodavatele technologií pro vytápění a chlazení Viessmann budou hrát v tomto století tepelná čerpadla klíčovou roli při dekarbonizaci rezidenčního vytápění.
Proto se obě společnosti rozhodly pro zahájení společného projektu zaměřeného na otestování potenciálu využití tepelných čerpadel pro řízení přetížení v elektrízační soustavě.
<blockquote>„Cílem je vytvoření virtuální elektrárny kombinací tepelných čerpadel a bateriových úložišť. Zákazníci, kteří se pilotního projektu zúčastní, významně ušetří na nákladech za elektřinu,“ uvedl TenneT.</blockquote>
Provoz tepelných čerpadel zapojených do projektu bude řízen s ohledem na dodávku elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s proměnlivou výrobou do elektrizační soustavy. V období vysoké výroby elektřiny z těchto zdrojů, kdy by jinak musela být jejich výroba omezována (typicky prostřednictvím odstavování větrných turbín), tak například bude snaha o maximální odběr elektřiny.
<blockquote>„Díky umožnění spotřeby elektřiny v tepelných čerpadlech zapojených do virtuálních elektráren dojde k odlehčení elektrizační soustavy a bude zajištěno, že elektřina z obnovitelných zdrojů nebude muset být „vyhozena“, &#8222; dodal TenneT.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: ČEPS

Přenos elektřiny

V Německu otestují využití tepelných čerpadel pro stabilizaci sítě

Německý trh na konci minulého týdne opět zažil den s převahou záporných cen elektrické energie. Na poklesu cen až několik desítek eur pod nulu se kromě nižší sváteční a víkendové poptávky podepsalo zejména větrné počasí, díky kterému větrné elektrárny dokázaly po většinu dne pokrývat přibližně dvě třetiny tamní spotřeby.
S koncem letošního roku dorazilo do střední Evropy větrné počasí, díky kterému se výroba elektřiny ve větrných elektrárnách dostala výrazně nad průměrné hodnoty. Výroba německých větrných elektráren byla vysoká celý uplynulý víkend, a to především v neděli, kdy v průběhu celého dne neklesla pod 30 GW a během odpoledních a večerních hodin přesahovala i 40 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278900.json“}
Se silně větrným počasím často přichází i období záporných cen elektrické energie na denním trhu, kdy kromě vysoké výroby větrných elektráren běží i část konvenčních zdrojů. Přebytek výroby elektřiny se tak tradičně podepsal na spotových cenách, které v průběhu neděle klesaly až k -30 EUR/MWh. Vzhledem k tomu, že záporná cena byla zobchodována pro většinu nedělních hodin, se tak do záporu dostal i celodenní průměr, který činil -13,45 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1609278949.json“}
Krátká, několikahodinová období záporných cen nejsou v posledních letech žádnou výjimkou, avšak počet hodin se zápornou cenou v letošním roce výrazně vzrostl. <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny" target="_blank" rel="noopener">Již loňský rok byl s 45% meziročním nárůstem na 211 hodin rekordním</a>. V letošním roce přitom ceny na denním trhu v Německu klesly pod nulu ve 298 případech, tedy o více než 40 % častěji než v roce 2019.
Jedním z faktorů tohoto nárůstu mohlo být i snížení poptávky po elektřině vlivem opatření pro omezení šíření koronaviru. Velký podíl však mělo i větrné počasí na začátku roku, jelikož přibližně třetina ze všech hodin se zápornou cenou v letošním roce byla dosažena během února, tedy před jarním poklesem poptávky.
V letošním roce se během celkem 8 dní ceny propadly tak výrazně, že byl záporný i jejich celodenní průměr. Tato situace obvykle nastává o víkendu, kdy klesá spotřeba elektřiny. V průběhu letošního dubna však <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prumerna-cena-elektriny-dennim-trhu-pracovni-den-se-nemecku-vubec-poprve-historii-propadla-zaporu" target="_blank" rel="noopener">průměrná cena na denním trhu vůbec poprvé klesla do záporu i během pracovního dne</a>, jelikož se spolu setkala vysoká výroba z větrných i fotovoltaických elektráren.
K omezení počtu záporných hodin na německém trhu by mělo pomáhat i takzvané šestihodinové pravidlo, kdy provozovatelé obnovitelných zdrojů ztrácí nárok na provozní podporu při dosažení záporné ceny na denním trhu v šesti po sobě jdoucích hodinách. Toto pravidlo se nicméně vztahuje pouze na zdroje uvedené do provozu od roku 2016. <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-schvalilo-reformu-zakona-oze-zmeny-podpore-snaha-zapojeni-obci-zejmena-vyrazna-vlna-kritika" target="_blank" rel="noopener">S reformou zákona o obnovitelných zdrojích</a> by pro nové elektrárny mělo být toto období zkráceno na 4 hodiny.
Autor úvodní fotografie: Sandri Alexandra

Trh s elektřinou

Ceny elektřiny se v Německu kvůli silnému větru propadly do záporných hodnot

Na začátku měsíce v Německu proběhla polední letošní kola samostatných aukcí na podporu výstavby onshore větrných a fotovoltaických elektráren. Poslední kolo bylo zároveň prvním kolem v tomto roce, které přineslo dostatek projektů větrných elektráren pro zaplnění celé aukce. V případě solárních elektráren tradičně panovala velká konkurence, kdy výkon přihlášených projektů činil téměř čtyřnásobek objemu aukce.
S příchodem konce letošního roku došlo i na poslední kola aukcí na podporu obnovitelných zdrojů v Německu. Zatímco aukce pro solární elektrárny nepřinesla žádná překvapení, v případě větrných elektráren bylo poslední kolo vůbec jedinou z letošních sedmi aukcí, kterou netrápil nedostatek projektů. Podobně tomu bylo i v loňském roce, kdy byla prosincová aukce také jedinou aukcí s dostatkem projektů. Celkově se v sedmi letošních kolech vysoutěžilo 2672 MW z nabízených 3860 MW, tedy necelých 70 %.
V prosincové aukci <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201221_WindSolar.html" target="_blank" rel="noopener">nabídl německý síťový regulátor Bundesnetzagentur</a> developerům větrných elektráren celkem 366,9 MW výkonu k soutěžení. Do aukce bylo podáno 96 nabídek o celkovém výkonu 657,1 MW, tedy bezmála dvojnásobek soutěženého výkonu.
V aukci nakonec uspělo 58 projektů o celkovém výkonu 399,7 MW. Tradičně byl téměř veškerý vysoutěžený výkon soustředěn na severu Německa, a to ve spolkových zemích Šlesvicko-Holštýnsko (153,6 MW), Severní Porýní-Vestfálsko (89 MW) či Dolní Sasko (84,9 MW).
Developeři úspěšných projektů si podle regulátora zajistili ceny v rozmezí od 55,9 do 60,7 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 59,1 EUR/MWh. V letošním roce se tak jedná o jediné kolo, kdy se průměrná cena dostala pod 60 EUR/MWh.
<h2>Konkurence je stále silná</h2>
V případě aukce pro solární elektrárny panovala opět silná konkurence. Do aukce o objemu téměř 257 MW developeři přihlásili 186 projektů o celkovém výkonu 936 MW, tedy téměř čtyřnásobek soutěženého objemu. Z aukce však regulátor musel vyřadit 42 nabídek, přičemž 16 z nich z důvodu pozdního podání.
V aukci si podporu zajistilo 45 projektů o souhrnném výkonu 264,2 MW. Podle regulátora 15 ze 45 úspěšných nabídek tvořily projekty na zemědělských či travnatých plochách, 13 z nich v Bavorsku. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48,8 a 52,6 EUR/MWh, jejich vážený průměr činil 51 EUR/MWh, což byla po lednovém kole druhá nejnižší průměrná cena v letošním roce.
Zdroj úvodní fotografie: media.nationalgrid.com

Poslední letošní aukce pro větrné elektrárny v Německu se konečně zaplnila

Reforma německého zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), kterou po měsících jednání navrhlo ministerstvo energetiky, byla ve čtvrtek <a href="https://www.bundestag.de/dokumente/textarchiv/2020/kw51-de-erneuerbare-energien-gesetz-812876">schválena německým Spolkovým sněmem (Bundestagem) 357 hlasy proti 260</a>. Vzápětí ji o den později schválila i Spolková rada (Bundesrat) a reforma tak vstoupí v platnost v lednu 2021. Zákon, který má za cíl navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a zajistit dosažení cíle v jejich podílu pro rok 2030, se však setkal s vlnou kritiky.
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, uvedl, že nový EEG představuje důležitý milník, je to totiž poprvé, kdy se cíl dosažení neutrality z hlediska emisí skleníkových plynů v dodávkách elektřiny stal součástí zákona.
<blockquote>„Zavádíme celou řadu individuálních opatření – od usnadnění vlastní spotřeby obnovitelné energie po finanční účast obcí v rozvoji pevninských větrných elektráren. Toto je hlavní a ústřední krok pro transformaci energetiky,“ uvedl Altmaier.</blockquote>
<figure id="attachment_50703" class="wp-caption aligncenter" style="width: 780px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744.jpg"><img class="size-full wp-image-50703" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744.jpg 780w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/altmaier-1323x744-725x408.jpg 725w" alt="" width="780" height="439" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Peter Altmaier, německý ministr hospodářství a energetiky. Zdroj: CDU</figcaption></figure>
Altmaier tvrdí, že „odvážný krok“ osvobození výroby zeleného vodíku od povinnosti platit příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) „tvoří základ pro jeho tržní rozvoj“ a dodává, že podle něj tento krok budou následovat i další evropské země.
Ačkoliv zákon počítá s konkrétními cíli rozvoje OZE, vládní koalice přiznává, že ty budou muset být upraveny. Dosavadním cílem bylo do roku 2030 pokrýt 65 % spotřeby elektřiny větrnými, slunečním, vodními elektrárnami a elektrárnami na biomasu. S ohledem na nové cíle v oblasti klimatu na úrovni EU je však nutné tento podíl zvýšit. Stanovení nových cílů by mělo následovat počátkem roku 2021.
Tento bod je součástí rovněž přijatého 16bodového usnesení koaličních stran SPD a CDU/CSU, které obsahuje plány na další změny zákona, mimo konkrétních cílů rozvoje OZE také například způsob jejich financování.
<h2>Odstranění některých překážek v rozvoji OZE</h2>
<figure id="attachment_81281" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny.jpg"><img class="size-full wp-image-81281" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výstavba-větrné-elektrárny-800x533.jpg 800w" alt="Výstavba větrné elektrárny. Zdroj: WindEurope" width="1200" height="800" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba větrné elektrárny. Zdroj: WindEurope</figcaption></figure>
Německo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-se-vetrne-elektrarny-stava-stale-mene-mene-privetivym-trhem">dlouhodobě bojuje s problémem pomalé výstavby pevninských větrných elektráren</a>. Hlavním důvodem jsou dlouhé schvalovací procesy, omezení ploch pro výstavbu větrných elektráren, ale také protesty a stížnosti obyvatel a ochránců přírody.
Již delší dobu existuje povědomí o tom, že přijetí nových větrných elektráren se významně zvyšuje, když dotčené obce získávají podíl z příjmu z provozu elektráren. V ideálním případě by finanční odměnu měla dostávat nejen obecní pokladna, ale každý občan.
Ačkoliv zákon počítá s větším zapojením obcí do rozvoje pevninských větrných elektráren, a tím i na podílu na jejich výnosech, <a href="https://www.handelsblatt.com/meinung/kommentare/kommentar-die-novelle-des-erneuerbare-energien-gesetzes-ist-ein-kraftloses-monstrum/26728222.html">podle kometáře Klause Stratmanna, redaktora deníku Hadnelsblatt, </a>je řešení bezzubé, a to kvůli tomu, že podíl na výnosu pro místní orgány není závazně předepsán. Stejný názor sdílí i Oliver Krischer, představitel strany Zelených, podle kterého by pro zvýšení přijetí výstavby nových elektráren bylo nutné zavést účast místních orgánů jako povinnost.
Logickým krokem je osvobození spotřeby elektřiny ze solární elektrárny na vlastní střeše od daní a dalších odvodů. Větší solární systémy (s instalovaným výkonem od 300 KWp) na střechách komerčních subjektů nebo supermarketů májí být poprvé zapojeny do soutěže o podporu prostřednictvím státních aukcí. Dotace bude udělena stejně jako v případě aukcí pro větrné elektrárny nebo klasické velké solární elektrárny těm, kteří budou požadovat nejnižší dotace.
Politik CDU Joachim Pfeiffer, zabývající se energetikou, v Bundestagu uvedl, že novela posílí pozici obcí a sníží byrokracii. Cílem je více tržních principů.
<figure id="attachment_44795" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1500px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve.jpg"><img class="size-full wp-image-44795" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve.jpg 1500w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-512x376.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-1024x753.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-725x533.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Cleve-Hill-fve-800x588.jpg 800w" alt="" width="1500" height="1103" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: clevehillsolar.com</figcaption></figure>
<h2>Podpora pro dosluhující větrné elektrárny</h2>
Dle německé Agentury pro větrnou energii na pevnině, FA Wind (<a href="https://www.fachagentur-windenergie.de/aktuell/detail/was-tun-nach-20-jahren.html">Fachagentur Windenergie an Land</a>), skončí na konci letošního roku podpora pro elektrárny o instalovaném výkonu zhruba 4 GW, v dalších letech to bude průměrně 2,4 GW ročně.
Dle <a href="https://www.fachagentur-windenergie.de/fileadmin/files/Vortragsarchiv/EE-Forum_Heidenheim_Vortrag_Quentin_28-03-2019.pdf">průzkumu FA Wind</a> provedeného v roce 2019 zhruba polovina z provozovatelů větrných elektráren nepředpokládá po ukončení nároku na podporu provoz svých větrných elektráren delší než 5 let.
<figure id="attachment_90190" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1244px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png"><img class="size-full wp-image-90190" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte.png 1244w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-512x323.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-768x485.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-1024x646.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-725x457.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/provoz_Vte-800x505.png 800w" alt="" width="1244" height="785" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl a počet dotazovaných na základě délky provozu větrných elektráren po ukončení nároku na podporu. Zdroj FA Wind</figcaption></figure>
Německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) v listopadu ve svém <a href="https://www.bdew.de/service/stellungnahmen/positionspapier-zum-repowering/">pozičním dokumentu opětovně upozorňuje</a>, že regulatorní překážky v Německu stojí v mnoha případech v cestě nahrazení dosluhujících větrných elektráren novými výkonnějšími modely, což ohrožuje dosažení cílů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Německá vládní koalice tak rozhodla, že dotčení provozovatelé by měli po přechodnou fázi šesti měsíců dostávat přirážku k tržní ceně ve výši 10 EUR/MWh.
To se zatím zdá jako horká záplata, která reflektuje spor ohledně otázky pokračující podpory v rámci německé koalice. Na jedné straně žádají představitelé SPD jako například Olaf Lies, ministr životního prostředí v Dolním Sasku, spolkové zemi číslo jedna ve výrobě elektřiny z větru, velkorysejší řešení. Na druhé straně ekonomické křídlo CDU/CSU nevidí nutnost další podpory pro větrné elektrárny, do kterých byly po 20 let pumpovány finance z kapes spotřebitelů.
Koalice bude každopádně o dalším postupu v této otázce jednat již na začátku roku 2021.
<h2>Omezení podpory při záporných cenách elektřiny</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-12687" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/market-trading1-800x534.jpg 800w" alt="" width="1000" height="667" /></a>
Četnost záporných cen elektřiny v Německu s rostoucím podílem OZE roste a i <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/rok-2019-nemecku-rekordni-poctu-hodin-se-zapornou-cenou-elektriny">loňský rok byl v tomto ohledu rekordní</a>. Záporné ceny silové elektřiny nastávají v okamžiku přebytku výroby elektřiny nad její spotřebou. Příčinou tohoto stavu je mimo jiné i vyplácení podpory pro OZE i v případě záporných cen elektřiny.
Současné pravidlo stanoví, že provozovatelé OZE uvedených do provozu od roku 2016 již nedostávají podporu, pokud jsou ceny elektřiny záporné po dobu šesti hodin nebo déle. Reforma EEG toto pravidlo zpřísňuje a zkracuje dobu na čtyři hodiny.
Původní návrh zákona dokonce uváděl, že podpora by neměla být vyplácena ihned od první hodiny se zápornou cenou elektřiny. Podle návrhu usnesení se nadále plánuje toto období v budoucnu zkrátit.
<h2>Kritika ze strany opozice ale i průmyslu</h2>
Spolková rada <a href="https://dip21.bundestag.de/dip21/btd/19/242/1924234.pdf">projevila zklamání nad reformou</a>. Podle ní mohla mohl být směr pro nezbytnou silnější tržní integraci a spravedlivější financování obnovitelné energie ještě jasněji nastaven. Kromě toho bylo možné významně přispět ke snížení byrokracie „odvrácením se od nyní příliš složitého financování skrze  příspěvek na OZE“.
<blockquote>„Návrh zákona je bohužel omezen na velké množství jednotlivých předpisů, z nichž některé lze uvítat – s ohledem na stávající systém, bohužel však neposkytuje dostatečné odpovědi na základní otázku, jak režim financování spravedlivěji rozdělit a jak obnovitelné zdroje více tržně integrovat a zajistit jejich systémovou odpovědnost, “ uzavřela Spolková rada, která navrhla řadu změn.</blockquote>
Po komplexnější reformě volá i průmysl, nejasnosti panují také ohledně budoucího financování rozvoje OZE.
<blockquote>„Přijatá reforma EEG nesplňuje naše očekávání. Místo mnoha malých změn potřebuje EEG naléhavě komplexní reformu, aby dovedl transformaci energetiky k úspěchu,“ uvedl Holger Lösch, zástupce generálního ředitele Svazu německého průmyslu (BDI), <a href="bdi.eu/artikel/news/beschlossene-ausbauziele-schon-jetzt-hinter-der-zeit/">v tiskové zprávě</a>.
„Nadále chybí odpovědi politiků na to, jak by měl být další rozvoj OZE financován. Na pořadu dne musí být to, aby stále udržitelněji vyráběná elektřina výrazně zlevnila,“ dodal Lösch.</blockquote>
Lösch naopak uvítal pokrok v oblasti vodíku. Osvobození od platby příspěvku na OZE je podle něj silným signálem pro rozvoj vodíku, který vytváří větší právní a investiční bezpečnost pro německé průmyslové společnosti.
Opoziční Zelení již tradičně napadají nedostatečně ambiciózní rozvoj OZE. Podle Antona Hofreitera, předsedy poslaneckého klubu zelených v Německém spolkovém sněmu, koaliční strany ohrožují vyhlídky Německa jako průmyslového centra.
<blockquote>„I když se poptávka po zelené elektřině z elektromobilů a ke klimatu šetrného průmyslu předvídatelně zvýší, koalice brzdí potřebnou dynamiku expanze,“ tvrdí  Hofreiter, který hlasoval proti vládnímu návrhu zákona. </blockquote>
Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova