Novela zákona plánovaná spolkovým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem vyvolává v Německu rozruch. Provozovatelé větrných farem na moři možná brzy budou muset platit za to, aby mohli být připojení k elektrizační soustavě a vyrábět elektřinu. Odpor ze strany jednotlivých spolkových zemí a velkých průmyslových spotřebitelů elektřiny roste z důvodu obav, že tento krok se projeví ve zdražení elektrické energie z větru.
Celá věc má být regulována novým zákonem o větrné energii na moři (WindSeeG), který je v současné době v parlamentním procesu. Vláda schválila novelu zákona na začátku června, Bundestagu by jej měl schválit na konci září.
Návrh upravuje podmínky, za nichž je uchazečům povolena výstavba offshore větrných elektráren v Severním a Baltském moři. Pro úspěch v aukci je základním kritériem výše požadované odměny za vyrobenou jednotku elektrické energie. Aktuálně uspějí v aukci nejnižší nabídky.
Již několik provozovatelů vyhrálo aukce podáním nejnižší, tedy nulové, nabídky. V praxi se tak vzdali státem garantované odměny za dodávku elektřiny do sítě. Provozovatelé pak hledají zákazníky, například v průmyslu, s nimiž uzavírají smlouvy o přímém nákupu, neboli tzv. Power Purchase Aggreements (PPA).
Developeři a provozovatelé větrných parků však stále těží z výhody toho, že nemusí hradit náklady za připojení, které k nákladům za vyrobenou MWh přidají mezi 10-25 EUR/MWh, v závislosti na vzdálenosti parku od místa připojení do přenosové soustavy. Náklady na připojení jsou aktuálně hrazeny provozovatelem přenosové soustavy, na konečného spotřebitele jsou následně přeneseny prostřednictvím složky za přenos elektřiny v konečné ceně elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-86568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/offshore-wind-part-512x341.jpg 512w" alt="" width="640" height="426" /></a>
<h2>Poplatek za vítězství v aukci</h2>
Novela zákona přichází se změnou, kterou je zavedení druhé nabídkové složky soutěžené v druhém nabídkovém kole, které má rozsoudit projekty s nulovou provozní podporou. Developeři mají v tomto kole možnost nabídnout cenu, kterou budou ochotni za vítězství v aukci zaplatit. Tato aukce organizovaná německým síťovým regulátorem bude probíhat dynamicky, a developeři se tak budou moci v několika kolech přehazovat. Tím by mělo být zaručeno, aby vyhrála ekonomicky nejsilnější nabídka.
V tomto druhém aukčním kole se developeři zaváží k ročním platbám, v odvětví nazývaným jako „vstupní poplatek“, nebo „penále“. Tato změna dle ministerstva hospodářství a energetiky (BMWi) umožní snížit náklady na elektřinu a dále integrovat offshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-76978" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-768x575.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-1024x767.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-725x543.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/1280px-Floatgen-800x599.jpg 800w" alt="" width="1280" height="959" /></a>
<h2>Obavy z nárůstu cen za energii z větru</h2>
Odvěcí očekává vážné důsledky. „Druhá nabídková složka“ zvyšuje investiční rizika, a nevyhnutelně tak vede k vyšším nákladům na výrobu elektřiny, tvrdí Německá asociace provozovatelů větrných elektráren na moři (BWO). Pravděpodobnost realizace projektu se navíc snižuje, protože potenciální provozovatelé by mohli od výstavby projektu následně upustit.
Současně tato změna znamená, že úspěšnými by v aukcích byli uchazeči s vysokou rizikovou afinitou, z trhu by byli vytlačeni středně velcí developeři a komunální podniky, a byla by snížena rozmanitost účastníků. Celkově by se podle BWO Německo stalo neatraktivním jako investiční místo pro větrné elektrárny na moři v konkurenci s ostatními evropskými zeměmi.
<blockquote>„Pokud je to odpověď spolkové vlády na rostoucí poptávku po zelené elektřině, zbytečně touto německou speciální cestou brzdíme energetickou a vodíkovou transformaci,“ uvedl generální ředitel BWO, Stefan Thimm.
„Snížení rozmanitosti aktérů, které by podle mého názoru bylo jedním z důsledků druhé složky nabídky, nakonec bude znamenat zdražení pro všechny. Druhá složka nabídky odrazuje investory. To by pro Německo znamenalo ztrátu v konkurenci jiných lokalit. Nakonec tím ohrožujeme cíle expanze,“ uvedl k problematice <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-neues-gesetz-zahlen-windparkbetreiber-bald-eintrittsgeld-fuer-die-stromproduktion/26069444.html?share=twitter&amp;ticket=ST-4815195-x6ysWWmGTsMbbfDewNpN-ap5">pro deník Handelsblatt</a> ministr životního prostředí Dolního Saska, Olaf Lies.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg"><img class="size-full wp-image-44916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-512x353.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-768x530.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-1024x707.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-725x500.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/shaun-dakin-349063-800x552.jpg 800w" alt="offshore větrná elektrárna" width="2048" height="1413" /></a></blockquote>
<h2>Doporučením odvětví je zavedení podpory formou contracts for difference</h2>
BWO navrhuje následovat příklad Velké Británie, Dánska nebo Francie, kde je podpora soutěžena v podobě tzv. „smluv o rozdílu“ (<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Contract_for_difference">contracts for difference</a> – CfD). Uchazeč tak stanoví svou nabídkovou cenu, za kterou by prodal elektřinu ze své větrné farmy, pokud by byla nabídka přijata. Pokud je tržní cena elektřiny pod nabídkovou cenou, obdrží provozovatel příspěvek ve výši rozdílu těchto cen. Pokud je tržní cena vyšší než nabídková cena, musí naopak provozovatel tento rozdíl zaplatit.
<blockquote>„Návrh ministerstva hospodářství nezapadá do evropského systému. Mezitím se ukázalo, že smlouvy o rozdílu jsou účinné a úspěšné. Měli bychom tento model sledovat a iniciovat změnu systému nyní,“ uvádí Lies, který je tak podporuje postoj BWO.</blockquote>
BMWi CfD modely odmítá a uvádí, že neexistuje potřeba pro přechod na tuto podobu vyplácení podpory. Provozovatelé jsou dle ministerstva schopni se proti cenovým rizikům stále jednodušeji zajišťovat na trhu, například prostřednictvím dohod o přímém nákupu.
<blockquote>„Zavedení smluv o rozdílu by tomuto vývoji bránilo,“ tvrdí BMWi.</blockquote>
S ohledem na aktuální novelu zákona vidí ohrožení pro expanzní cíle pro větrnou energii na moři i samotní developeři. V celosvětové konkurenci investic do obnovitelných zdrojů energie je Německo díky podobě svých aukcí „stěží konkurenceschopné“, uvádí Anja-Isabel Dotzenrath, vedoucí RWE Renewables. Investoři do značné míry souhlasí, německý model má příliš mnoho nevýhod pro společnost, pro dodavatelský průmysl a také pro investory.
<h2>Nové vyšší cíle pro rozvoj offshore větrných elektráren</h2>
Německá vláda přikládá větrné energii na moři velký význam. Nový WindSeeG je tak rovněž určen k navýšení cílů pro rozšíření těchto zdrojů v Severním a Baltském moři z 15 na 20 GW do roku 2030.<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040?fbclid=IwAR1byTsfe07lFqdLsCHMTT1dTD3gzgqFynu5k3bhKaDZA5jF9EDLzHtHGSo"> Do roku 2040 má potom jejich instalovaný výkon vzrůst na 40 GW</a>.

Větrné elektrárny

Německo: Provozovatelé větrných elektráren na moři by mohli namísto čerpání podpory státu platit

V německém městě Leuna začala výstavba výzkumného střediska, které se zaměří na testování a hodnocení různých způsobů využití elektrolýzy pro výrobu vodíku v průmyslovém měřítku. Výzkum se zaměří i na další způsoby ukládání přebytečné elektřiny ze sítě do jiných látek a udržitelnou výrobu základních chemikálií a syntetických paliv. První projekty by měly být zahájeny v příštím roce.
Minulý týden byl v Německu položen základní kámen nového pilotního projektu v oblasti výroby zeleného vodíku. Vzniklé výzkumné středisko umožní zkoumání a hodnocení různých technických řešení výroby vodíku pomocí elektrolýzy v průmyslovém měřítku za použití pouze elektřiny z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.cbp.fraunhofer.de/de/presse-und-medien/presseinformationen/2020/gruener-wasserstoff-als-impulsgeber-fuer-eine-nach-haltige-chemie.html">oznámilo Centrum pro chemicko-biotechnologické procesy Fraunhoferova institutu</a>.
Středisko se bude nacházet ve městě Leuna, které je součástí tzv. chemického trojúhelníku ve středním Německu. V této oblasti se již dnes nachází více než 600 chemicko-technologických podniků, které vodík využívají. Součástí výzkumu tedy budou i způsoby využití přebytečné energie z obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku k výrobě základních chemikálií a syntetických paliv. Zahájení prvních výzkumných projektů je pak naplánováno na rok 2021.
<blockquote>„Sasko-Anhaltsko představuje ideální podmínky [pro tento projekt]. Vyrábíme hodně elektřiny z obnovitelných zdrojů, je zde velká poptávka po vodíku ze strany chemického průmyslu, a navíc disponujeme existující potrubní sítí a možnostmi skladování,“ prohlásil profesor Armin Willingmann, zemský ministr pro ekonomiku, vědu a digitalizaci Saska-Anhaltska.</blockquote>
<div class="mceTemp"></div>
<figure id="attachment_8298" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-8298" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/nordstream-800x533.jpg 800w" alt="Nord Stream" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Plynovod Nord Stream v Německu.</figcaption></figure>
<h2>V hledáčku bude také ekonomická životaschopnost</h2>
Centrum se zaměří i na vypracování životaschopných byznys plánů a na způsoby využití dosavadní plynové infrastruktury. To je jedním ze základních předpokladů pro ekonomicky výhodný přechod k vodíku i <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice/">dle Evropské unie</a>. V současné době je tato otázka spíše zanedbávána a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-plynova-infrastruktura-neni-pripravena-na-primichavani-vodiku/">většina evropských států souběžné využití plynovodů pro zemní plyn a vodík neumožňuje</a>.
Fraunhoferův institut je největší evropskou institucí pro aplikovaný výzkum. Jeho nejnovější zapojení do výroby zeleného vodíku pak přichází v kontextu zveřejnění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">Německé národní vodíkové strategie</a> a <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">strategie EU pro vodík</a>.
Úvodní fotografie: Ceremoniální pokládání základního kamene. Zdroj: Fraunhofer CBP

Obnovitelné zdroje

V Německu vznikne pilotní projekt pro testování výroby zeleného vodíku na průmyslové úrovni

Počet nově registrovaných elektromobilů v Německu během července dosáhl rekordních téměř 17 tisíc kusů, což činí více než 5% podíl na všech nově registrovaných vozech. V meziročním porovnání se jedná o téměř trojnásobek, u hybridních vozidel byl nárůst více než dvojnásobný. Německá vláda od července zvýšila příspěvek na elektřinou poháněná auta až na 9000 EUR. Benzínové automobily naopak meziročně zaznamenaly 20% pokles registrací.
Červencové registrace nových elektromobilů v Německu dosáhly, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/oil/080620-germanys-new-ev-registrations-in-july-almost-triple-on-year-on-green-stimulus-kba?fbclid=iwar0aqspduqiabgbcfro9xazungmgkplvfaaiotkz9xtlsqjsbmnwrgcdr_m">podle ústředního automotoklubu</a>, počtu 16 798. Ve srovnání s červencem 2019 se jedná o nárůst o 181,7 %, oproti červnové hodnotě 8119 jsou pak červencové hodnoty více než dvojnásobné. Pravděpodobným důvodem nárůstu je červnové oznámení německé vlády, že od <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">července zvýší dotace na všechny automobily s elektrickým pohonem na 9000 EUR</a> (zhruba 237 tisíc Kč).
Podíl nově registrovaných elektromobilů dosáhl 5,3 % z celkových 314 938 vozidel. V meziročním porovnání byly registrace letos v červenci o 5,4 % nižší, oproti červnu se ovšem zvýšily o 43 %. Rekordní registrace zaznamenala též hybridní vozidla s 52 488 kusy a podílem 16,7 %. Více než třetinu hybridů přitom tvoří plug-in hybridní vozidla.
Během prvních sedmi měsíců letošního roku bylo v Německu prodáno přes 61 tisíc nových elektromobilů. Oproti období leden-červenec v loňském roce to představuje 65% nárůst.
<h2>Registrace klasických vozidel klesají</h2>
Registrace nových benzínových a naftou poháněných vozidel meziročně poklesly o 20,3 %, respektive 18,6 %. Obě skupiny vozidel ovšem stále drží většinu prodejů s 49 % a 28,4 %. Celkem bylo v Německu od začátku letošního roku registrováno 1,5 milionu nových vozidel, což je o 30,1 % méně než loni.

Elektromobilita

Německo v červenci zaznamenalo meziročně trojnásobný počet registrovaných elektromobilů

Německá technologická společnost Bosch uzavřela se třemi energetickými společnostmi dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) v celkovém objemu 100 GWh/rok. O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/ru/market-insights/latest-news/electric-power/080520-bosch-secures-100-gwhyear-solar-power-in-germany-from-three-utilities" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o uzavření hned tří dlouhodobých PPA dohod mezi společností Bosch a třemi energetickými společnostmi.
První je 12letá dohoda s norskou společností Statkraft v celkovém objemu 570 GWh. Elektřina bude dodávána z bavorských solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 47 MW. Druhá dohoda s německou RWE je na období 16 let, přičemž elektřina bude dodávána z několika solárních elektráren, které budou vybudovány v jižním Německu. Celkový instalovaný výkon těchto elektráren má dosáhnout 50 MW. Poslední uzavřenou dohodou je 12letá PPA dohoda se švédskou společností Vattenfall zahrnující dodávky elektřiny z 10MW solární elektrárny instalované severně od Berlína.
Podle Platts plánuje Bosch uzavírat dlouhodobé PPA dohody i mimo Německo. Například v Mexiku již nyní Bosch pokrývá 80 % spotřeby elektřiny prostřednictvím 15leté PPA dohody s italským Enelem na dodávku 105 GWh/rok.
<h2>Trh s PPA na OZE je v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání s USA</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Jak vyplývá z dubnové analýzy výzkumníků z BloombergNEF,</a> nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren jsou dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Naopak nejvyšší ceny byly identifikovány u obou technologií ve Spojeném království.
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
BNEF při provedeném průzkumu dále zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.

Bosch si v Německu zajistil pomocí PPA dohod 100 GWh/rok ze solárních elektráren bez podpory

Po <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-spolkovy-snem-schvalil-odklon-od-uhelne-energetiky-do-roku-2038/" target="_blank" rel="noopener">schválení příslušné legislativy</a>, která má Německu zajistit v následujících dvou dekádách postupný útlum uhelné energetiky přichází další významný krok. Německý síťový regulátor v tomto týdnu otevřel první kolo aukcí, ve kterých se budou moci provozovatelé uhelných zdrojů ucházet o finanční kompenzaci za ukončení výroby.
Po ukončení provozu všech jaderných elektráren, které je plánováno na konec roku 2022, se má v Německu dočkat větší pozornosti i uhlí. Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038" target="_blank" rel="noopener">navrhla před rokem a půl speciální komise</a>, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti.
Německo se rozhodlo přistoupit odlišně k velkým hnědouhelným a černouhelným elektrárnám, jelikož uzavření zdrojů spalujících hnědé uhlí bude mít rozsáhlejší důsledky i pro celý dodavatelský řetězec vzhledem k domácí těžbě. Provozovatelé hnědouhelných zdrojů tak s německou vládou vyjednali jasné výše kompenzací a termíny uzavření jednotlivých elektráren.
V případě černouhelných elektráren však jejich provozovatelé budou muset o kompenzace soutěžit v aukcích.
<h2>Až 165 tisíc EUR za MW výkonu</h2>
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200804_KohleAusschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">První aukce může přinést uzavření zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 4 GW</a>. Aukce se mohou účastnit elektrárny, které jsou stále aktivní na trhu a jako hlavní zdroj energie využívají černé uhlí. Kromě černouhelných elektráren se aukce budou moci rovněž účastnit i menší hnědouhelné zdroje, a to do instalovaného výkonu 150 MW.
Z aukce jsou nicméně vyloučeny elektrárny nacházející se v takzvaném jižním regionu, který zhruba odpovídá části Německa ležící jižně od řeky Mohan.
V aukci mohou provozovatelé elektráren získat maximálně 165 tisíc EUR za každý MW instalovaného výkonu. Samotná nabízená cena však nebude jediným kritériem. Pokud budou do aukce přihlášeny zdroje o celkovém výkonu přesahujícím její objem, o jejich případném úspěchu rozhodne cena za ušetřené emise.
<blockquote>„Aukce vytváří podnět pro rychlé odstranění černouhelných elektráren, které nejvíce škodí klimatu. Zároveň bude zajištěna bezpečnost dodávek,“ uvedl ke spuštění první aukce Jochen Homann, prezident německého regulátora. </blockquote>
Samotné vyhodnocení aukce proběhne k 1. září. Úspěšné zdroje by měly ukončit výrobu po letošní zimě.

Uhlí

Německo otevřelo první aukci na uzavírání uhelných elektráren, vyhodnocovat se bude v září

Na začátku uplynulého měsíce v Německu proběhly další dvě samostatné aukce pro podporu výstavby solárních a větrných elektráren. Aukce pro větrné elektrárny stále trápí nedostatek projektů, vysoutěžené ceny se pohybovaly na srovnatelné úrovni jako v řadě minulých kol.
Na začátku července <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200730_Ausschreibungen.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnilo již čtvrté letošní kolo samostatných aukcí pro solární a větrné elektrárny</a>. V případě větrných elektráren se developeři mohli ucházet o 275,2 MW výkonu, v solární aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení 192,7 MW výkonu.
V případě solárních elektráren byla konkurence opět na vysoké úrovni, do aukce bylo podáno 174 nabídek o celkovém instalovaném výkonu 779,4 MW, tedy čtyřnásobek soutěženého objemu. 18 projektů nicméně regulátor musel z aukce vyřadit. U aukci nakonec uspělo 30 projektů s celkovým výkonem 193,3 MW.
Vysoutěžené ceny byly obdobné jako v minulých kolech. Nejnižší vysoutěžená cena činila 46,7 EUR/MWh, nejvyšší 53,6 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 51,8 EUR/MWh. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervnova-aukce-vitr-se-nemecku-opet-nezaplnila-cena-u-solaru-vzrostla-navzdory-vysoke-konkurenci" target="_blank" rel="noopener">Ve srovnání s minulým kolem</a> se jedná o mírný pokles zpět na hodnotu dosaženou v kole předminulém.
<h2>Soutěž bez konkurence</h2>
Stejně jako v mnoha předcházejících aukcích se ani tentokrát nepodařilo zaplnit aukci pro větrné elektrárny dostatečným množstvím projektů, kdy bylo do aukce podáno 26 nabídek o celkovém výkonu 191 MW. Aukce se tedy zaplnila pouze ze dvou třetin, a veškeré nabídky tak uspěly.
Aukci tradičně dominoval sever Německa, kdy nejvyšší část úspěšných nabídek tvořily projekty ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko (48,6 MW), Dolní Sasko (48,4 MW) a Braniborsko (41,3 MW). Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 55 a 62 EUR/MWh, což je horní limit pro účast v aukci. Jejich vážený průměr činil 61,4 EUR/MWh, tedy stejně jako v předchozí aukci.

Červencová aukce pro OZE v Německu nepřinesla žádná překvapení, ceny se stále drží na stejné úrovni

Obnovitelné zdroje energie v Německu stanovily nový rekord, když v první polovině letošního roku pokryly přes 50 % hrubé spotřeby elektřiny. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny pramenící ze snížené aktivity průmyslu v době omezujících opatření proti šíření onemocnění COVID-19. Uvádí to <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zdw-57-prozent-weniger-strom/">předběžné údaje německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW)</a>.
Podle předběžných údajů BDEW dosáhl v první polovině roku 2020 v Německu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny 50,2 %. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny. Díky prioritnímu výkupu elektřiny z OZE se výroba elektřiny z konvenčních zdrojů v posledních měsících výrazně snížila, a v důsledku toho narostl podíl OZE.
Podle BDEW dosáhla spotřeba elektřiny za toto období 272 TWh, a meziročně tak poklesla o 5,7 %. Pokles je způsoben především nižší aktivitou průmyslu, která byla významně prohloubena opatřeními zavedenými proti šíření onemocnění COVID-19. Omezená činnost průmyslu, jakožto největšího spotřebitele elektřiny v Německu, vyústila v nižší poptávku po elektřině.
<blockquote>„Je potěšitelné, že v první polovině roku 2020 mohla být více než polovina spotřeby elektřiny pokryta obnovitelnými zdroji energie. Nemůžeme však usínat na vavřínech. Energetický průmysl je připraven investovat do naléhavě nutné expanze obnovitelných zdrojů.
K tomu potřebují spolehlivé rámcové podmínky. Vláda by proto měla co nejdříve předložit návrh komplexní změny zákona o obnovitelných zdrojích energie. Jeho reforma  musí převést 65% cíl do konkrétních technologicky specifických expanzních cest. Zároveň musí uvolnit cestu pro nucené a zaručené rozšiřování obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Kerstin Andreaeová, generální ředitelka společnosti BDEW</blockquote>

Německo

Německé OZE vytvořily nový rekord, spotřebu elektřiny pokryly z více než 50 %

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

Americká automobilka Tesla bude ve své aktuálně stavěné německé továrně na elektromobily vyrábět i bateriové články. CEO společnosti, Elon Musk, to uvedl v pátek během internetové konference ohledně výsledků společnosti za druhé čtvrtletí. Továrna by měla elektromobily začít vyrábět v polovině roku 2021 a první elektromobily, které sjedou z linky, si tak Němci budou moci pořídit stále se štědrým příspěvkem, který byl navýšen do konce roku 2021.
Tesla plánuje svou německou továrnu nacházející se v Grünheide nedaleko Berlína spustit v polovině roku 2021, vyrábět by měla přibližně 500 000 elektromobilů ročně. Ačkoliv Tesla ve své žádosti o výstavbu továrny z ledna letošního roku nezmínila výrobu bateriových článků, od prvního <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/tesla-bude-baterie-elektromobily-vyrabet-nemecku-gigafactory-postavi-nedaleko-berlina">oznámení plánu na výstavbu továrny v Německu</a> v prosinci se to očekávalo. Prvním vodítkem byla zmínka v posouzení dopadů na životní prostředí, které zahrnovalo půdorys s oblastí označenou jako „cell“, v překladu (bateriový) článek.
V pátek již sám Elon Musk potvrdil, že továrna bude z hlediska výroby bateriových článků soběstačná, a poskytne tak dostatečné množství článků pro elektromobily Tesla vyráběné v Německu.
<blockquote>„Bude zde lokální produkce bateriových článků, která pokryje potřeby berlínské továrny,“ uvedl Musk.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-51181" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/tesla-batt-725x408.jpg 725w" alt="" width="800" height="450" /></a></blockquote>
<h2>Rostoucí poptávka po elektrických vozidlech</h2>
Zatímco registrace nových automobilů v Německu klesly v první polovině letošního roku o 35 % na 1,21 milionu automobilů, registrace elektromobilů a plug-in <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/nemecku-bylo-letos-registrovano-nejmene-automobilu-za-35-let-prodeje-elektrickych-vozidel-se-naopak-zdvojnasobily">hybridů v první polovině letošního roku vzrostly meziročně o 90 %</a>.
Asociace mezinárodních výrobců motorových vozidel (VDIK) uvádí, že v Německu bylo v první polovině roku nově registrováno více než 90 000 elektrických vozidel, což je meziroční nárůst o přibližně 90 %. Patří k nim více než 43 000 automobilů s čistě elektrickým pohonem (nárůst o 40 %) a 47 000 plug-in hybridů (nárůst o 190 %).
Největší nárůst prodeje vozidel s elektrickým pohonem by však měl teprve přijít. Od 1.7. platí v Německu navýšení příspěvku na jejich pořízení, které je součástí <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">tzv. stimulačního balíčku na oživení ekonomiky po koronavirové krizi</a>. Při pořízení nového elektromobilu si tak naši západní sousedé do konce roku 2021 přijdou až na 9 000 eur (ca 240 000 korun).

Tesla potvrdila, že v německé Gigafactory bude vyrábět i bateriové články

Německá právní úprava odklonu od uhlí, která vstoupila v platnost v červenci, vypadá vzhledem k aktuálně slabému výhledu rentability uhelných elektráren v Evropě a politickému tlaku na odstavování uhelných zdrojů zastarale. <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/07/20/10531439/icis-view-german-coal-power-exit-deadline-already-looks-dated?fbclid=IwAR0QCWq-0F-1wRsAUfdGRs385S0cbZzcco_Nqz7mwUnzx71F-nlLuEqK4L4">Uvádí to analytická agentura ICIS</a>.
Německá vláda následovala <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038">rozhodnutí své uhelné komise z ledna 2019</a>, když v červnu schválila legislativu stanovující harmonogram postupného odklonu výroby elektřiny z uhlí s konečným datem odstavení veškerých uhelných elektráren v roce 2038, případně v roce 2035.
Od té doby však trh prošel turbulentním vývojem a aktuálně je výhled rentability uhelných elektráren vzhledem k vývoji cen plynu a emisních povolenek velmi slabý. Ceny plynu, paliva pro přímého konkurenta uhelných elektráren, elektrárny plynové, klesly na rekordní minima. Naopak cena emisních povolenek za emise oxidu uhličitého, kterého uhelné elektrárny ve srovnání s plynovými produkují na jednotku vyrobené elektřiny zhruba dvojnásobné množství, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">dosáhla minulý týden svého 14letého maxima</a>.
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Výhled vývoje rentability uhelných elektráren tak nedává minimálně po zbytek letošního roku a pro rok následující nadějí na zlepšení, výroba elektřiny v plynových elektrárnách má zůstat výrazně výnosnější. A vzhledem k tomu, že Německo má ve své flotile elektráren velké množství velmi málo využívaných plynových elektráren, je pokračující nahrazování výroby elektřiny v uhelných elektrárnách otázkou pouze toho, zda ceny povolenek budou nadále stoupat, a kam až se mohou propadnout ceny plynu.
<blockquote>„Analýza ICIS, která uvažovala extrémně medvědí scénář vývoje ceny plynu, ukázala, že v Německu a dalších zemích je ještě mnoho prostoru pro další fuel switching [nahrazování uhelných elektráren ve výrobě elektřiny plynovými]. Očekáváme také, že vzestupné ceny uhlíku alespoň v první polovině desetiletí budou znamenat, že provozovatelé uhelných elektráren budou bojovat s tím udržet své zdroje profitabilními,“ uvádí ve své zprávě ICIS.</blockquote>
<h2>Politický tlak roste</h2>
I ve světle plánovaného odklonu od uhlí ostatních evropských zemí se jeví německý harmonogram jako velmi konzervativní. Německo plánuje ve srovnání s ostatními zeměmi, které oznámily termín ukončení výroby elektřiny z uhlí, provoz těchto zdrojů minimálně o osm let déle.
<figure id="attachment_1415122" class="wp-caption alignnone" style="width: 1200px;"><img class="wp-image-1415122 size-full" style="font-size: 1rem;" src="https://www.icis.com/assets/getAsset.aspx?ItemID=923531" alt="" width="1200" height="607" /><figcaption class="wp-caption-text">Konečné datum ukončení provozu uhelných elektráren v evropských zemích. Zdroj ICIS</figcaption></figure>
Na druhou stranu je nezbytné vzít v potaz, že uhelné elektrárny tvoří v Německu stále významný podíl konvenčních zdrojů, které jsou nezbytné pro udržení stability přenosové soustavy. Německo navíc do konce roku 2022 odstaví své zbývající jaderné elektrárny, které se ještě v loňském roce podílely na celkové výrobě elektřiny v Německu 14 %. Obavy o zajištění stability soustavy jsou tak na místě, zejména pokud se vezme v potaz prohlubující se regionální nerovnováha ve výrobě a spotřebě elektřiny a nedostatečně rozvinutá přenosová soustava.
To nic nemění na tom, že tlak na Německo nadále poroste. Politika EU je velmi jasně vedena směrem ke zpřísňování klimatických cílů a v případě navýšení cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 % proti hodnotám z roku 1990, které mnozí <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55/">představitelé německé vlády sami podporují</a>, bude muset i Německo, které se snaží profilovat jako lídr v klimatické politice, přidat.
<blockquote>„Německo, které nedávno převzalo předsednictví Rady EU, bude čelit rostoucímu tlaku ze strany členské států na uzavření svých uhelných elektráren dříve než v roce 2038. Současná dynamika trhu znamená, že uzavření uhelných elektráren nebylo nikdy snazší,“ uvádí ICIS.</blockquote>
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE