Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. 
Pandemie onemocnění COVID-19 a s ní spojená opaření mají závažný dopad na ekonomiku řady států světa, Německa nevyjímaje. Kvůli značnému poklesu poptávky po elektřině, který současně vedl k propadu velkoobchodních cen, se německý účet na podporu obnovitelných zdrojů ocitl letos v deficitu. K 30. září se bilance účtu podle dat tamních provozovatelů přenosové soustavy propadla na zhruba -4 miliardy eur.
Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů se v Německu každoročně mění v závislosti na několika faktorech, včetně předpokládané velkoobchodní ceny elektřiny, očekávané poptávky po elektřině, růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, velikosti rezervy či stavu účtu na podporu OZE. Stav konta ke konci září tak má přímý vliv na výši poplatku na následující rok, přičemž v šesti z posledních deseti let byl účet v přebytku, a výši poplatku tak snižoval. Letošní záporná bilance by však vyvolala růst poplatku na následující rok.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201015_EEGUmlage.html;jsessionid=01A129BEC7316CA642F5E4E65048F0A8?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">Podle německého síťového regulátora</a> se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu.
<h2>Více než třetinu očekávaných výdajů na podporu pokryje státní rozpočet</h2>
Aby německá vláda zamezila prudkému růstu koncových cen pro odběratele, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/cena-elektriny-domacnosti-loni-ve-vetsine-zemi-eu-opet-vzrostla-nejvyssi-dansku-nemecku" target="_blank" rel="noopener">které jsou již nyní jedny z nejvyšších v Evropě</a>, zhruba 40 % z předpokládaného objemu podpory pokryje v následujícím roce injekce ze státního rozpočtu ve výši 10,8 miliard eur.
<a href="https://www.netztransparenz.de/portals/1/Content/EEG-Umlage/EEG-Umlage%202021/2020-10-15%20Ver%c3%b6ffentlichung%20EEG-Umlage%202021.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle výpočtu provozovatelů německé přenosové soustavy</a> by tak poplatek v příštím roce činil 96,5 EUR/MWh. V posledních pěti letech byla výše poplatku relativně stabilní s hodnotami mezi 63,5 a 68,8 EUR/MWh. V letošním roce výše příspěvku činí 67,6 EUR/MWh. Pokud německá vláda nepřistoupila k jeho zastropování, meziročně by vzrostl o téměř 43 %.
Nakonec však v následujícím roce němečtí odběratelé budou přispívat 65 eury za každou spotřebovanou MWh, v roce 2022 má poplatek ještě klesnout, a to na 60 EUR/MWh.
Zdroj úvodního obrázku: pixabay.com

Obnovitelné zdroje

Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst

Sektor elektroenergetiky je v Německu dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších odvětví v oblasti snižování emisí. V letošním roce podle předběžných odhadů Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství emise zatím meziročně poklesly o více než pětinu. Jednou z hlavních příčin je pokles poptávky po elektřině spojený s koronavirou pandemií, pomohla rovněž vyšší výroba z elektřiny z plynu a obnovitelných zdrojů.
Německu se v posledních letech daří výrazně snižovat emise spojené s výrobou elektřiny, a to především snižováním výroby elektřiny v uhelných elektrárnách. To je způsobeno jak postupným rozvojem obnovitelných zdrojů, tak náhradou uhlí plynem a nižším vývozem elektřiny do zahraničí.
Podle odhadů Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW) klesly emise z německé elektroenergetiky za období mezi letošním lednem a zářím meziročně o 36 milionů tun CO2, tedy o zhruba 22 %. Pomohl především výrazný propad ve výrobě elektřiny z černého i hnědého uhlí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1602671370.json“}
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1602671373.json“}
Změna v podílu jednotlivých zdrojů na německém mixu je patrná z grafů výše. Nejvyšší nárůst zaznamenaly obnovitelné zdroje, a to díky příznivým větrným podmínkám na začátku letošního roku, stejně tak z důvodu nárůstu jejich instalovaného výkonu. Naopak výroba elektřiny z uhlí se propadla o zhruba 30 %.
<blockquote>„Žádný jiný sektor nedokázal během posledních snížit emise tak výrazně jako sektor elektroenergetiky,“ uvedla podle serveru Platts Kerstin Andreaeová, vedoucí spolkového svazu s tím, že bude třeba vyvinout další úsilí pro dosažení cíle snížení emisí pro rok 2030.</blockquote>
Podle Andreaeové budou se nicméně budou muset zapojit i další hospodářská odvětví, a to zejména dopravy. Emise z dopravy <a href="https://www.cleanenergywire.org/factsheets/germanys-greenhouse-gas-emissions-and-climate-targets" target="_blank" rel="noopener">se v Německu oproti roku 1990 nijak výrazně nezměnily</a>.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/101220-german-jan-sept-power-sector-co2-emissions-down-22-on-year-bdew" target="_blank" rel="noopener">Podle analýz S&amp;P Global Platts</a> je podobný trend patrný i na dalších velkých evropských trzích, kdy emise letos klesají spolu s poptávkou po elektřině, zejména z důvodu restriktivních opatření pro omezení šíření koronaviru.
Zdroj úvodního obrázku: flickr.com, autor: dé.wé.

Německo

BDEW: Emise z výroby elektřiny v Německu za první tři kvartály klesly o 22%

Na začátku září v Německu proběhlo již páté letošní kolo samostatných aukcí na podporu větrných a solárních elektráren. Ani zatím poslední kolo nepřineslo žádná překvapení, větrné elektrárny trápí nedostatek projektů, v případě solárních elektráren ani silná konkurence nedokázala stlačit průměrnou cenu, která se letos stabilně drží nad 50 EUR/MWh. Kromě běžných aukcí proběhla i jediná letošní inovativní aukce, kterou ovládly zejména solární elektrárny kombinované s akumulací.
V září v Německu <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200930_Gemeinsame_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">proběhly další aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů</a>, přičemž letošní novinkou bylo i samostatné inovativní kolo, ve kterém se o podporu ucházely především zdroje kombinující výrobu s akumulací.
V případě aukce pro podporu onshore větrných elektráren již tradičně chyběl dostatečný objem projektů, a tudíž veškeré přihlášené projekty, které nebyly vyřazeny z formálních nedostatků, v aukci uspěly. V aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 367 MW. Do aukce developeři však přihlásili projekty o výkonu pouze 310 MW.
V aukci si podporu nakonec zajistily zdroje o souhrnném výkonu 284 MW, jelikož 26 MW musel regulátor vyřadit. Výše vysoutěžených cen se pohybovala mezi 61,7 a 62 EUR/MWh, což je nejvyšší možná nabídka, kterou mohou developeři podat. Vážený průměr poté dosáhl 62 EUR/MWh, jelikož absolutní většina projektů si vysoutěžila právě nejvyšší možnou cenu.
Nyní se tak zdá, že developeři již konečně vsází na skutečnost, že se aukce nezaplní, jelikož v předcházejících kolech byly průměrné ceny vždy několik desítek centů až jedno euro pod maximem, tedy ne všichni šli do aukce s maximální možnou nabídkou.
<h2>Solární elektrárny nedostatek konkurence netrápí, ceny však neklesají</h2>
Na rozdíl od větrných elektráren aukce pro solární elektrárny nedostatek projektů netrápí, konkurence byla i v posledním kole dostatečná. Do aukce developeři přihlásili projekty o celkovém výkonu 675 MW, její objem však činil pouze 257 MW.
U aukci tak uspělo 75 projektů o výkonu 258 MW. Vysoutěžené ceny se pohybovaly mezi 48 a 53,9 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 52,2 EUR/MWh. Ceny jsou tak na stále srovnatelné úrovni, jako ve všech letošních <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cervencova-aukce-oze-nemecku-neprinesla-zadna-prekvapeni-ceny-se-stale-drzi-stejne-urovni" target="_blank" rel="noopener">předcházejících kolech</a>, ve kterých byly dosaženy průměrné ceny mezi 50,1 a 52,7 EUR/MWh.
<h2>Inovativní aukce otevřela cestu akumulaci</h2>
Letošní novinkou je takzvaná inovativní aukce, která nabízí jiné podmínky, než běžné samostatné aukce. Na rozdíl od běžných aukcí se nesoutěží výkupní cena, ale pevný bonus, který výrobci dostanou k tržní ceně. Stejně tak nebudou mít žádný nárok na podporu v hodinách se zápornou cenou.
V současné době již existuje podobné pravidlo pro podporované obnovitelné zdroje uvedené do provozu od roku 2016, nicméně aby ztratily nárok na podporu, záporná cena musí být na denním trhu dosažena minimálně v 6 navazujících hodinách.
Aukce se mohly účastnit jak jednotlivé zdroje, tak kombinované zdroje. V tomto případě se jedná o kombinaci několika různých elektráren či akumulace, které dodávají elektřinu do sítě skrz společnou přípojku.
Do této aukce o objemu 650 MW bylo podáno 133 nabídek o celkovém výkonu 1095 MW, přičemž 50 z nich byly samostatné solárních elektrárny (310 MW) a 83 kombinované zdroje (785 MW). Z aukce musel regulátor vyřadit 14 projektů o výkonu 71 MW.
V inovativní aukce nakonec uspělo 73 projektů o výkonu 677 MW. 384 MW připadlo 28 kombinovaným zdrojům, 27 z nich tvořila kombinace solární elektrárny s akumulací a 1 kombinace větrné elektrárny s akumulací.
V případě samostatných elektráren byla vysoutěžena podpora mezi 9,6 a 30 EUR/MWh, vážený průměr činil 26,5 EUR/MWh. U kombinovaných zdrojů, které tvořily většinu úspěšných projektů, výše vysoutěžené podpory dosahovala od 19,4 do 55,2 EUR/MWh, její vážený průměr dosáhl 45 EUR/MWh. Tyto částky tedy zdroje dostanou jako fixní bonus k tržní ceně, tedy hodnoty nelze přímo srovnávat s výkupními cenami, které jsou soutěžené v běžných aukcích.

Větrné elektrárny si v září v Německu vysoutěžily nejvyšší možnou cenu, novinkou byla inovativní aukce

První výrobna elektrovozidel amerického výrobce Tesla má být postavena nedaleko hlavního města Berlína, ve spolkové zemi Braniborsko. Dle spolkového kancléře Dietmara Woidkeho již nyní nestojí společnosti nic v cestě, aby v příští roce mohla zahájit výrobu vozidel.
Stavba závodu byla přitom předmětem zdlouhavého veřejného projednávání, které probíhalo v předchozích dvou týdnech – ačkoli původně bylo naplánováno na pouhé dva dny. Místní obyvatelé a zástupci organizací na ochranu životního prostředí totiž vznesli řadu připomínek týkajících se například odlesňování a využívání vody, ale také navyšování dopravy a hluku v okolí výrobny a celém spolkovém státu.
Navzdory dlouhému povolovacímu procesu prohlásil v minulém týdnu spolkový kancléř, že stavbě by již nemělo stát nic v cestě, a projekt bude tedy pokračovat dle plánu. Stavební povolení by tak mělo být ze strany úřadů uděleno v nejbližší době.
Továrna Tesly, která bude první v Evropě, má zahájit výrobu již příští rok v létě. Ročně by pak mohla produkovat až 500 000 automobilů. Místo, kde má výrobna vyrůst, oblast Grünheide, navštívil minulý měsíc i Elon Musk. V současnosti již na místě probíhají úpravy terénu.
<figure id="attachment_88313" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88313 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/tesla-site-512x341.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/tesla-site-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/tesla-site-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/tesla-site-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/tesla-site-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/tesla-site-800x533.jpg 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Giga Berlin, místo, kde má továrna Tesla vyrůst (v pozadí lze vidět počátky budování). Zdroj: Wikimedia</figcaption></figure>
Pro oblast bývalého východního Německa jde o velmi významnou investici, která má potenciál významně zlepšit ekonomickou situaci regionu. Musk se v minulosti nechal slyšet, že bude vyvíjet snahy budovat výrobny na „vlastním dvorku“ tradičních hráčů automobilového průmyslu, jako jsou například Volkswagen, BWM nebo Mercedes-Benz. Tímto svoje plány tedy prozatím plní.
Investice do výrobny elektromobilů pak také zapadá do strategie Německa na ozelenění energetiky, a to včetně dopravy. V Braniborsku již nyní vyvíjí nízkoemisní letecké motory společnost Rolls-Royce, firma BASF zde také produkuje komponenty pro autobaterie. Při záměru jakékoli velké stavby podobného typu je přitom konzultována veřejnost, jak připomíná spolkový kancléř Dietmar Woidke.

Elektromobilita

První Gigafactory automobilky Tesla v Evropě již nestojí nic v cestě

Uniper obnoví provoz své plynové elektrárny Irsching o výkonu 1,4 GW, která nebyla na trhu provozována od roku 2013. Kvůli nízkým cenám plynu a vysokým cenám povolenek dává její opětovný provoz ekonomický smysl.
Od 1.10. se na <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/100120-uniper-rwe-return-27-gw-of-gas-fired-power-capacity-in-germany-netherlands">německý trh vrátila</a> paroplynová elektrárna Irsching o instalovaném výkonu 1,4 GW. Elektrárna se skládá ze dvou bloků, které byly uvedeny do provozu v roce 2010 resp. v roce 2011. Již od roku 2013 oba bloky <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/plynove-elektrarny-irsching-4-a-5-maji-byt-uzavreny">nefigurovaly na trhu</a> a byly využívány pouze pro stabilizaci německé přenosové soustavy poté, co německý síťový regulátor <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/elektrarna-irsching-nebude-zakonzerovana-nezbytna-fungovani-nemecke-soustavy">neumožnil jejich kompletní odstavení.</a>
Uniper letos neprodloužil smlouvu s provozovatelem přenosové soustavy (PPS) na příští rok a místo toho využil opci, která mu umožňuje elektrárnu opět provozovat na trhu.
<blockquote>“Z důvodu odklonu od výroby elektřiny z uhlí a jádra budeme v budoucnu potřebovat dostatek energie ze stabilních zdrojů,” uvedl ministr průmyslu a energetiky spolkové země Bavorsko, Hubert Aiwanger.</blockquote>
Bavorský ministr zároveň volá po koordinaci pro investice do podobných zdrojů na úrovni celého Německa.
Aby byla zajištěna stabilita přenosové soustavy na jihu Německa po roce 2022, kdy budou odpojeny od sítě jaderné elektrárny v regionu, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecti-sitovi-provozovatele-se-dozaduji-plynovych-elektraren-jihu-zeme">vypsali němečtí PPS výběrové řízení na plynové elektrárny</a>.  Uniper tak jako vítěz tohoto tendru postaví další blok elektrárny Irsching o výkonu 300 MW.

Elektrárny v Evropě

Uniper vrací na trh německou plynovou elektrárnu Irsching po více než 7 letech

Německo se v poledních letech snaží intenzivně snižovat emise, avšak relativně úspěšně se mu to daří pouze v oblasti výroby elektrické energie. Problematické zůstávají především vytápění a doprava, přičemž ke snížení emisí v těchto sektorech má pomoci nová daň, která bude zavedena od příštího roku. Podle každoroční <a href="https://www.diw.de/de/diw_01.c.799833.de/waermemonitor__deutsche_haushalte_heizen_etwas_weniger_____co2-emissionen_sinken_kaum.html" target="_blank" rel="noopener">studie německého institutu</a> sice emise z vytápění domácností v zemi za poslední dekádu poklesly o pětinu, téměř veškerý tento pokles byl však spojen s nižší potřebou vytápět kvůli teplejším zimám.
Zatímco ke snižování emisí v elektroenergetice pomáhají v posledních letech vysoké ceny emisních povolenek, v sektorech vytápění a dopravy je situace komplikovanější, jelikož systém EU ETS pokrývá pouze zlomek jejich emisí. Podle každoroční studie Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) sice emise z vytápění tamních domácností od roku 2010 poklesly o přibližně 21 %, při očištění o vlivy počasí se však jedná pouze o 2,6 %.
<blockquote>„Snížení emisí o 21 % je jen stěží způsobeno zvyšováním energetické účinnosti budov. Proto tedy neexistuje žádný důvod, proč bychom měli polevit v úsilí snižovat emise,“ <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/german-heating-emissions-cut-almost-entirely-down-warmer-weather-study" target="_blank" rel="noopener">uvedl podle serveru CLEW</a> Jan Stede, ekonom z institutu DIW.</blockquote>
Studie sleduje vychází z dat shromážděných od přibližně 300 tisíc německých domácností. Ty stále ve velkém využívají k vytápění fosilní paliva, která bude nutné nahradit, stejně tak je nutné snižovat jejich poptávku po energii. Jedním z kroků ke snížení emisí domácností je i plánovaný zákaz na nové systémy vytápění využívající topný olej od roku 2026.
Na vině je ale především stagnující situace v oblasti zvyšování energetické účinnosti obydlí. Podle studie německá vláda plánovala navýšit rychlost zateplování domácností na 2 % ročně, avšak reálně bylo dosaženo pouze 1 %. Výzkumníci tak navrhují vyšší podporu pro zateplování, přičemž zdanění emisí z vytápění od příštího roku by mělo být motivující pro vyšší investice.
Právě zpoplatnění emisí z vytápění a dopravy má Německu pomoci v dosažení klimatických cílů. Od příštího roku budou emise z těchto sektorů zpoplatněny fixní částkou, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy" target="_blank" rel="noopener">která má začínat na 25 eurech za tunu CO2</a>, v následujících letech postupně růst na 55 eur v roce 2025. Pro německé domácnosti vytápějící zemním plynem to tak bude v praxi znamenat zdražení plynu v příštím roce o 5 eur za MWh.
<h2>Emise budou zpoplatněny, velcí emitenti však budou moci žádat o výjimku</h2>
Zvýšené náklady se však projeví na hospodaření společností s vysokou emisní náročností na výrobu. Pokud tyto firmy své výroby exportují na mezinárodní trhy, bude pro ně obtížné tyto náklady promítnout do cen, jelikož by to vedlo ke snížení jejich konkurenceschopnosti.
Německá vláda tak navrhuje, že by firmy, u kterých by hrozil přesun výroby a tím i emisí mimo zemi, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-chce-firmam-kompenzovat-zdaneni-emisi-ktere-zemi-zacne-platit-od-pristiho-roku" target="_blank" rel="noopener">měly mít možnost si zažádat o výjimku</a>.

Energetika v zahraničí

Studie: Za poklesem emisí z vytápění domácností v Německu stojí teplé zimy

Německá vláda minulý týden schválila reformu zákona o obnovitelných zdrojích energie (OZE), který je klíčovým právním předpisem pro transformaci energetiky Německa. Reforma má zajistit, že Německo do roku 2030 dosáhne svého cíle 65% podílu OZE na hrubé konečné spotřebě elektřiny. V konečné podobě zákona bude mít slovo parlament, jehož postoje naznačují změny v představeném návrhu. 
Německá vláda se dohodla na přepracování zákona o obnovitelných zdrojích energie, klíčového právního předpisu, který má zemi zajistit dosažení jejích klimatických cílů. Návrh německého ministra energetiky, Petera Altmaiera, jak urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a zvýšit souhlas občanů, byl vládou schválen ve středu.
Průmyslové skupiny a někteří členové parlamentu prohlásili, že některé změny jsou kontraproduktivní a varovali, že mnoho starších větrných elektráren by mohlo být po ukončení jejich podpory odstaveno z důvodu ekonomické nerentability jejich dalšího provozu.
Návrh zákona plánuje zvýšit rozvoj větrných elektráren na pevnině i na moři, solárních fotovoltaických elektráren a biomasy v souladu s německým cílem do roku 2030 dosáhnout 65% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny. Zákon také poprvé zahrnuje cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-turbines-947172_1920-725x484.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-29355" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-turbines-947172_1920-725x484.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-turbines-947172_1920-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-turbines-947172_1920-725x484-512x342.jpg 512w" alt="" width="725" height="484" /></a>
<h2>Návrh se setkává s kritikou opozice</h2>
Navzdory řadě změn, které mají zajistit, aby rozvoj obnovitelných zdrojů byl pro místní samosprávy přijatelnější, a napravit nerovnováhu mezi vysokou produkcí obnovitelných zdrojů na severu a vysokými energetickými potřebami na německém průmyslovém jihu, Strana zelených v parlamentu kritizovala, že navrhované změny jsou čistě kosmetické.
<blockquote>„Ačkoli koncept odstraňuje některé překážky, nepovede k dynamickému rozšiřování obnovitelných zdrojů. Pokud jde o politiku v oblasti klimatu, bylo by důležité navýšit instalovaný výkon OZE třikrát až čtyřikrát více, než navrhuje ministr hospodářství,“ uvedli ve společném prohlášení zástupce předsedy frakce, Oliver Krischer, a mluvčí pro energetickou politiku, Julia Verlinden.</blockquote>
<h2>Přesné nastavení cílů rozvoje jednotlivých typů OZE</h2>
Ministerstvo energetiky navrhuje zvýšit do roku 2030 instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na 100 GW (oproti dnešním zhruba 52 GW), pevninských větrných elektráren na 71 GW (dnes 55 GW), větrných elektráren na moři na 20 GW (dnes 7,7 GW) a biomasy na 8,4 GW (dnes 8,2 GW). Tyto cíle mírně převyšují <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-se-dohodla-podobe-klimatickeho-balicku-zavede-vlastni-system-obchodovani-co2">cíle Klimatického balíčku</a>, o kterém bylo rozhodnuto v loňském roce.
Novela zároveň stanovuje i dílčí cíle pro pevninské větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny, aby zajistila postupné rozšíření a v konečném důsledku dosažení cíle podílu v roce 2030. Dílčí cíle pro větrné elektrárny na moři stanoví speciální zákon. Zákon umožňuje přizpůsobení energetické sítě tak, aby zahrnovalo rostoucí množství kolísavého vstupu obnovitelných zdrojů.
Konečná verze schváleného návrhu přidává roční cíle pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, počínaje 259 TWh pro rok 2021 a 376 TWh pro rok 2029 konče. To se neobejde bez urychlení rozvoje přenosové soustavy, kterého chce návrh zajistit zavedením dalších opatření.
<h2>Příliš nízký odhad spotřeby elektřiny pro rok 2030</h2>
<figure id="attachment_58708" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich.jpg"><img class="size-full wp-image-58708" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich-512x256.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich-768x384.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich-1024x512.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich-725x363.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/BMW_Munich-800x400.jpg 800w" alt="" width="1680" height="840" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Továrna automobilky BMW v Německém Mnichově. Zdroj: BMW</figcaption></figure>
Německá energetická agentura (dena) a Německý odborový svaz (DGB) uvádějí, že předpoklad spotřeby elektřiny pro rok 2030 ve výši 580 TWh je velmi pravděpodobně příliš nízký, s ohledem na zvýšení spotřeby elektřiny v průmyslu a rozvoj elektromobility, tepelných čerpadel a vodíkových technologií.
<blockquote>„V důsledku toho bude dosažení 65% cíle vyžadovat podstatně více elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i přes další úspěch v [ve zvyšování] energetické účinnosti,“ uvedla dena ve svém prohlášení.</blockquote>
V reakci na tuto opakující se kritiku Altmaier uvedl, že zatímco jeho ministerstvo očekávalo, že v některých oblastech, jako je e-mobilita, vzroste spotřeba elektřiny, obecné zvýšení efektivity sníží spotřebu jinde.
<blockquote>„O tom budeme každý rok získávat nová data. Pokud budeme mít nižší spotřebu elektřiny, než jsme očekávali, nebudeme revidovat naše cíle v oblasti obnovitelných zdrojů směrem dolů,  pokud bychom měli mít vyšší spotřebu, samozřejmě je upravíme směrem nahoru,“ řekl Altmaier.</blockquote>
Členka parlamentu Nina Scheerová ze sociálních demokratů, koaličního partnera Almtaierovy strany CDU, uvedla, že po dnešním rozhodnutí kabinetu budou následovat nezbytné změny Německého spolkového sněmu (Bundestagu).
Kritizovala, že návrh zákona zavazuje více fotovoltaických elektráren k účasti v aukcích, i když se ukázalo, že tento krok má negativní dopad na jejich rozvoj. Asociace solárního průmyslu (BSW) rovněž uvedla, že nucená účast střešních instalací o instalovaném výkonu přesahujícím 500 kWp v aukcích povede k výraznému snížení rozvoje solárních elektráren.
<h2>Prozatímní řešení pro solární elektrárny, jimž končí podpora</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-75739" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery-1024x578.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Australie-Gippsland-solar-battery-800x451.jpg 800w" alt="" width="1200" height="677" /></a>
Podle návrhu zákona dostanou staré solární fotovoltaické elektrárny, které po uplynutí 20leté lhůty již nebudou čerpat provozní podporu, příležitost pokračovat v prodeji vyrobené elektřiny prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy (PPS) a získat tržní cenu silové elektřiny po odečtení nákladů na její prodej. Ministerstvo energetiky uvedlo, že to vyřeší problém hrozícího odstavení velkého množství solárních elektráren v následujícím desetiletí.
BSW však varovala, že plán tohoto cíle nedosáhne, protože vlastní spotřeba a skladování elektřiny z domácích střešních elektráren je při současné struktuře plateb příliš drahé. Skupina lobbistů rovněž uvedla, že nutnost instalace inteligentních měřicích systémů i u těch nejmenších solárních elektráren (1 kWp), aby byla jejich výroba transparentnější a předvídatelnější, je nepřiměřená a dále by zvýšila náklady.
<h2>Větrné elektrárny si musí na řešení počkat</h2>
<figure id="attachment_50920" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg"><img class="size-full wp-image-50920" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920.jpg 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-512x365.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-768x547.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-1024x729.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-725x516.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/wind-285970_1920-800x570.jpg 800w" alt="větrná turbína" width="1920" height="1367" /></a><figcaption class="wp-caption-text"></figcaption></figure>
Návrh zákona navíc neřeší stejnou otázku pro větrné elektrárny, které v roce 2020 dosáhnou konce provozní podpory, připustil Altmaier. Mechanismy, které zajistí, že tyto zdroje budou i nadále fungovat, i když nebudou dobře vybaveny pro vstup na velkoobchodní trh s elektřinou, bude třeba vypracovat a rozhodnout letos na podzim, uvedl.
Totéž platí pro pravidla pro zařízení na výrobu vodíku (elektrolyzéry), která by mohla být osvobozena od povinnosti platit poplatek na podporu OZE.
Aby se zmírnily problémy způsobené nízkými tržními cenami elektřiny během pandemie onemocnění COVID-19, počítá návrh zákona s prozatímním řešením plateb pro větrné elektrárny na pevnině.
Do roku 2027 chce vláda navrhnout, jak a kdy by bylo možné úplně zastavit státní provozní podporu OZE, za předpokladu, že bude možné očekávat jejich tržní expanzi.
<h2>Novela by měla vstoupit v platnost od roku 2021</h2>
Novela zákona o obnovitelných zdrojích má nabýt účinnosti od ledna 2021 a z vyjádření opozičních stran lze před jejím schválením očekávat ještě značné úpravy v parlamentních čteních.
Úvodní fotografie: Německý větrný park Havelland . Zdroj: Mainova

Německá vláda schválila novelu zákona o OZE, která má zajistit dosažení cíle 65% podílu OZE na výrobě elektřiny

Německý automobilový koncern Volkswagen investuje do roku 2024 do elektrifikace v Číně spolu se svými čínskými partnery dalších 15 miliard eur (téměř 407 miliard Kč), a to nad rámec plánovaných 33 miliard určených ke stejnému účelu celosvětově. Do roku 2025 pak má být 35 procent aut vyrobených v Číně pouze na elektřinu, uvedla dnes v Pekingu firma, která je největším automobilovým koncernem na světě a zároveň majitelem mladoboleslavské automobilky Škoda Auto.
Skupina Volkswagen také sdělila, že prodej elektromobilů by měl být v letošním roce ve srovnání s loňskem dvojnásobný. Do roku 2025 hodlá firma v Číně vyrábět 15 různých typů elektromobilů a plug-in hybridů.
Šéf závodní rady Volkswagenu Bernd Osterloh začátkem měsíce v listu Welt am Sonntag sdělil, že podnik by mohl v blízké budoucnosti v objemu výroby elektromobilů i v softwaru předstihnout amerického konkurenta a průkopníka elektromobility Tesla.
<figure id="attachement_42520" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/volkswagen-2262556_1920-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Když Tesla postaví tři továrny schopné vyrábět 300.000 až 500.000 vozů, pak hovoříme o počtu kusů v rozmezí od 900.000 do 1,5 milionu,&#8220; prohlásil Osterloh.</blockquote>
&#8222;Toho chceme v roce 2023 také dosáhnout, možná ještě dříve,&#8220; dodal.
Celý koncern Volkswagen za prvních osm měsíců tohoto roku dodal zákazníkům 5,57 milionu aut, což je o 21,5 procenta méně než ve stejném období loni. Odbyt Škody Auto klesl v období od ledna do srpna o 24 procent na 617.300 vozů.

Volkswagen investuje do elektrifikace v Číně další miliardy

Berlín 28. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Německý sociálnědemokratický vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz (SPD) nesouhlasí, aby kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného byla zastavena výstavba plynovodu Nord Stream 2. V rozhovoru se zahraničním korespondenty to dnes v Berlíně zdůvodnil tím, že budování produktovodu je soukromým projektem, nikoliv státním. Reagovat na otravu Navalného by podle Scholze měla celá Evropa, nejen Německo.
<blockquote>&#8222;Je to soukromý projekt. Účastní se ho odhadem asi stovka firem, a to nejen německé,&#8220; řekl Scholz.</blockquote>
Takřka dokončený plynovod, kterým bude proudit do Německa ruský plyn, považuje ministr spíše za evropskou investici.
Zvýšení energetické závislosti Německa, a tím i Evropy, na Rusku Scholz odmítá. &#8222;Německo odebírá plyn z Ruska různými trasami, třeba přes Polsko, odebírá plyn z Norska, z Nizozemska a také z Británie,&#8220; řekl ministr.
Pokud jde o reakci, když Rusko otravu neobjasní, žádá Scholz společnou přiměřenou odpověď. &#8222;Musíme reagovat jako Evropa,&#8220; prohlásil. Otravu Navalného pak označil za &#8222;vražedný útok&#8220;.
<figure id="attachement_14577" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/nature-reserves-along-the-nord-stream-route_2663_20100813-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/nature-reserves-along-the-nord-stream-route_2663_20100813-800x535.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Němečtí, francouzští a švédští experti dospěli k závěru, že Navalnyj byl otráven látkou ze skupiny novičok, kteroz vyvinul někdejší Sovětský svaz. Berlín vyzval Rusko, aby útok, který se odehrál na jeho území, vyšetřilo. Rusko ale tvrdí, že jeho vlastní testy stopy jedu v organismu Navalného neodhalily.
Postoj k budoucnosti plynovodu Nord Stream 2 není mezi německými politiky jednotný. Dokončit projekt chtějí například východoněmecké země či ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu. Po zastavení projektu naopak volají někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří by rádi CDU rovněž vedli. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Plynárenství

Německý vicekancléř nechce kvůli Navalnému zastavit výstavbu Nord Stream 2

Geologicky vhodné podmínky pro trvalé uložení jaderného odpadu jsou v Německu na 54 procentech území včetně rozsáhlých oblastí u hranic s Českou republikou. Vyplývá to z dnes <a target="_blank" href="https://www.bge.de/de/endlagersuche/zwischenbericht-teilgebiete/">zveřejněné</a> dílčí zprávy Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE). Toto hodnocení, které je součástí prvního kroku při hledání trvalého úložiště pro až 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu, zohledňuje výhradně vhodnost podloží. Německo chce o místě uskladnění rozhodnout do roku 2031, aby k roku 2050 mohlo začít odpad ukládat.
Experti za geologicky vhodné označili devadesát oblastí o rozloze 240.874 kilometrů čtverečních, což je takřka 70 procent rozlohy Německa, které má plochu přes 357.000 kilometrů čtverečních. Tyto oblasti ale tvoří různé typy podloží, takže po započítání jejich překryvu zůstává v úvahu 194.157 kilometrů čtverečních, což odpovídá 54 procentům rozlohy Německa.
<blockquote>&#8222;To představuje výchozí bod v dalším výběru,&#8220; uvedla BGE ve zprávě.</blockquote>
Velká část těchto oblastí se nachází v Bavorsku včetně tamní strany Šumavy či Českého lesa (Hornofalcký les), v Sasku příhodné regiony v Krušných horách také zasahují k hranicích s Českem. V Sasku ve výběru zůstalo i území Lužice či okolí Drážďan. Hledání konečného místa se soustředí také na sever Německa, který byl zahrnut prakticky celý. Vhodné podloží se nachází i pod částí Berlína.
Německá média poukazují na to, že z výběru byl vyřazen severoněmecký Gorleben, který již v minulosti byl určen jako trvalé úložiště jaderného odpadu. Toto rozhodnutí ovšem později vláda přehodnotila a nyní tamní zařízení slouží jako mezisklad. Například bavorská vláda, která konečný sklad na svém území odmítá, přitom v minulosti doporučovala využít právě Gorleben, do jehož budování se již investovaly značné finanční prostředky.
Původní označení Gorlebenu jako budoucího konečného skladu vyvolalo masivní vlnu odporu. Toho se chce vláda nyní vyvarovat, proto slibuje transparentní výběrový proces, do kterého bude zahrnuta veřejnost a jehož jednotlivé fáze musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Hledání oficiálně začalo v roce 2017. V první fázi, která ještě nekončí, experti z BGE vyhodnotili stávající geologická data, aby vyloučili geologicky nevhodné oblasti. Výběr pak ještě více zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více upřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku. Pro ty nejvíce radioaktivní, které budou v zemi milion let, potřebuje podle propočtů ministerstva životního prostředí kapacitu zhruba 600.000 metrů krychlových. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.