<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1259?fbclid=IwAR0W9rN0yUU4-vrLANiS3JeXGYTqOPVpUZsGb_vxjjAEYBAS-sG2fuZaUYk">Dne 8. července 2020 přijala Evropská komise strategii EU pro integraci energetického systému a strategii EU pro vodík.</a> Zároveň zahájila činnost Evropské aliance pro čistý vodík. Aliance si klade za cíl zavést vodíkové technologie v Evropě ve velkém a zajistit koordinovaný evropský postup. 
<h2>Plán pro čistou a silnou Evropu</h2>
Středa 8. července 2020 bude zapsána do historie evropského vodíkového sektoru jako velmi důležitý milník. Evropská komise totiž právě v tento den odhalila dvě strategie pro energetickou transformaci, jmenovitě <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">strategii EU pro vodík</a> a <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/energy_system_integration_strategy_.pdf">strategii EU pro integraci energetického systému</a>. Strategie navazují na finanční nástroj pro podporu oživení „<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">Next Generation EU</a>,“  a <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_19_6691">Zelenou dohodu pro Evropu</a>.
Komise tímto krokem stvrdila svůj závazek k nekompromisnímu přechodu energetického sektoru na obnovitelnou energii. Zároveň zdůraznila význam vodíku v souvislosti s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050 a implementací Pařížské dohody.
<blockquote>„Dnes přijaté strategie podpoří Zelenou dohodu pro Evropu a zelené oživení a pevně nás nasměrují na cestu dekarbonizace naší ekonomiky do roku 2050,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Uhlíková neutralita je považována za zásadní, nikoli však jediný přínos zmiňované energetické transformace. Obě strategie mají být rovněž klíčem k technologicky vyspělé a konkurenceschopné Evropě se silnou pozicí na mezinárodním poli. Investice do čisté energie navíc mohou Evropě výrazně pomoci ve vytváření nových pracovních míst a ekonomické obnově po pandemii COVID-19.
<h2>Vodík jako společný jmenovatel</h2>
Komise prezentuje vodík jako řešení mnoha naléhavých výzev, které transformace energetiky v EU přináší. Vodík může pomoci dekarbonizovat sektory, které jsou v současnosti silně závislé na fosilních palivech a jejichž kompletní elektrifikace není momentálně uskutečnitelná. Jedná se o ocelářský a chemický průmysl, či leteckou, námořní a nákladní dopravu. Jinou výhodou vodíku může být jeho schopnost provázat energetické sektory a hodnotové řetězce, které dosud fungovaly odděleně. To je zároveň jedním z hlavních pilířů zmiňované strategie EU pro integraci energetického systému.
<blockquote>„Energetický systém EU musí být integrovanější, flexibilnější a schopný pojmout nejčistší a nákladově nejefektivnější řešení. Vodík v tom sehraje klíčovou roli, protože díky klesajícím cenám energie z obnovitelných zdrojů a nepřetržitým inovacím je schůdným řešením pro klimaticky neutrální ekonomiku,“ řekla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">Kadri Simsonová, eurokomisařka pro energetiku</a>.</blockquote>
Vodíková strategie EU objasňuje, jak potenciál vodíku využít v praxi s pomocí investic, regulací, vytvoření životaschopného trhu, výzkumu a inovací. Prioritou Komise zůstává využití <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a> vyrobeného z elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Nicméně ceny elektrolyzérů jsou stále relativně vysoké. Nasazení vodíkových technologií v širším měřítku se proto v krátkodobém až střednědobém horizontu neobejde bez produkce nízkoemisního <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu">„modrého vodíku“.</a> Ten se sice vyrábí z fosilních zdrojů, vzniklé emise jsou však zachycovány technologiemi <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">Carbon Capture and Storage (CCS)</a>.
Harmonogram vodíkové strategie EU je rozdělen do tří fází. Mezi lety 2020 a 2024 Komise podpoří instalaci elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 milion tun obnovitelného vodíku ročně. Od roku 2025 do roku 2030 by měl instalovaný výkon elektrolyzérů v Evropě dosahovat kapacity 40 GW a výroba až 10 milionů tun čistého vodíku za rok. Odhaduje se, že by v této fázi měla cena zeleného vodíku začít konkurovat ostatním formám. V období od roku 2030 do roku 2050 se očekává, že vodíkové technologie dosáhnou takové technologické vyspělosti, že budou moci být nasazeny ve velkém.
<h2>Aliance a jednotný přístup</h2>
Úspěch plošného nasazení a komercializace vodíku je závislý na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zejména na evropské úrovni. <a href="https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/european-clean-hydrogen-alliance_cs">Evropská aliance pro čistý vodík</a>, jejíž činnost Komise oficiálně zahájila s odhalením strategií, má koordinovaný postup zainteresovaných stran zprostředkovat. Účelem aliance je sjednotit přední průmyslové hráče, představitele občanské společnosti, národní a regionální politické zástupce a Evropskou investiční banku.
<blockquote>„Evropská aliance pro čistý vodík, jejíž činnost byla dnes zahájena, bude soustřeďovat investice do výroby vodíku. Aliance připraví soubor konkrétních projektů na podporu dekarbonizačního úsilí evropských energeticky náročných průmyslových odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl,“ uvedl Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/pres-90-spolecnosti-podporilo-evropskou-alianci-cisty-vodik/">Jedním z úkolů Evropské aliance pro čistý vodík bude vytvořit investiční plán pro rozšiřování produkce vodíku a stimulaci poptávky po čistém vodíku v EU.</a> Odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba vynaložit investic ve výši zhruba 430 miliard EUR (zhruba 11,5 bilionu korun).

Evropská Unie

Evropská komise oficiálně sází na vodík, přijala dlouho očekávané strategie

<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3469">Společnost Larsen &amp; Toubro (L&amp;T) Heavy Engineering Ltd. dokončila poslední součást kryostatu pro ITER</a>, čímž završila osm let trvající výrobní program. Práce na kryostatu nyní budou pokračovat v areálu reaktoru ITER na jihu Francie, kde budou jednotlivé díly v následujících čtyřech letech sestaveny, usazeny a svařeny.
<h2>Největší ocelová vakuová komora</h2>
Kryostat zcela obklopí vakuovou nádobu a supravodivé magnety uvnitř fúzního zařízení ITER a zajistí ultra-nízké teploty uvnitř magnetického systému. Kryostat vážící 3800 tun bude světově největší ocelovou vakuovou komorou o objemu 16 000 metrů krychlových. Zařízení bylo pro účely transportu rozděleno do 54 segmentů v závodě Hazira společnosti L&amp;T na základě smlouvy z roku 2012 s Indian Domestic Agency. Jednotlivé díly jsou zaslány na staveniště k sestavení v předem určené dílně ve čtyřech přepravitelných zásilkách.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 2800px;">
<figure id="attachment_85697" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85697" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-512x283.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-768x425.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-725x401.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-800x443.jpg 800w" alt="" width="900" height="498" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Horní část kryostatu fúzního reaktoru ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
Tři ze čtyř zásilek kryostatu byly již dokončeny a odeslány společností L&amp;T na staveniště. První zásilka, základna kryostatu, byla instalována do tokamakové jámu ITERu v květnu. Další dvě sekce, nižší a vyšší válce, jsou momentálně uskladněny v areálu stavby a přípravy pro usazení spodního válce začnou v srpnu.
<figure id="attachment_85698" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85698" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-512x297.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-768x445.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-725x421.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-800x464.jpg 800w" alt="" width="900" height="522" /><figcaption class="wp-caption-text">Závěrečných dvanáct segmentů a centrální disk horní části kryostatu z celkem 54; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Spolupráce týmů z celého světa</h2>
<blockquote>„Výroba kryostatu pro fúzní reaktor ITER je zářným dokladem toho, o čem je mezinárodní spolupráce na projektu ITER. Zapojili jsme ženy a muže, kteří na základě svých nejlepších schopností a v různých částech světa pracovali jako „jeden ITER tým“, abychom dosáhli této ambiciózní a bezprecedentní výzvy,“ řekl v pondělí generální ředitel projektu ITER, Bernard Bigot.</blockquote>
<figure id="attachment_83897" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-83897" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-1024x501.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-512x251.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-768x376.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-725x355.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-800x391.jpg 800w" alt="Schéma tokamaku ITER (zdroj ITER)." width="525" height="257" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma tokamaku ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Plánované spuštění v roce 2025</h2>
ITER bude fúzním tokamakem o výkonu 500 MWe navrženým k demonstraci technologie fúze, jako velkoobjemového, bezúhlíkového zdroje energie. Evropská unie hradí téměř polovinu nákladů na realizaci projektu, zatímco ostatních šest členů (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) se rovnoměrně podílejí na zbytku. Cílem projektu je zažehnout první plazmatický oblouk v roce 2025.
Úvodní fotografie (místo pro uložení tokamaku ITER); Zdroj: ITER

Jaderné elektrárny

Indická firma dokončila výrobu kryostatu pro fúzní reaktor ITER

Prodej tuzemské energetické skupiny innogy maďarské firmě MVM Group její postavení na českém trhu neohrozí. Pro Maďary je akvizice především příležitostí proniknout na další trhy a zároveň navýšit vlastní hodnotu. Lze proto očekávat, že případné změny budou zatím jen minimální a postupné. Myslí si to analytici, které oslovila ČTK. MVM Group koupí innogy od německé společnosti E.ON, cenu transakce firmy nezveřejnily.
Innogy je největším dodavatelem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy Kč).
Právě nejvyšší cena je podle Jiřího Gavora z konzultační firmy ENA zřejmě hlavním důvodem, proč z mnoha velkých zájemců uspěla MVM Group. Upozornil, že Maďaři budou na tuzemském trhu úplnou novinkou, obě strany si proto budou muset na sebe nejprve zvykat. Ačkoliv MVM Group nemá zkušenosti s českým trhem, fungování firmy to podle Gavora neohrozí. &#8222;Kupují stabilní podnik, nový majitel proto bude postupovat konzervativně. Není důvod něco zásadně měnit, proces případných změn proto bude jen pozvolný,&#8220; podotkl Gavor. Pro maďarský státní podnik je podle něj akvizice innogy také možnost získání nového know-how od velkého fungujícího podniku, které následně může využít i v jiných zemích.
Koupě innogy je podle analytiků zároveň cestou k navýšení hodnoty maďarské firmy. Tu nyní ze 100 procent vlastní maďarský stát, analytik společnosti Natland Petr Bartoň ovšem upozornil, že tamní vláda nyní zvažuje privatizaci firmy na burze. &#8222;V celém regionu střední a jihovýchodní Evropy tak činí akvizice, které by se měly projevit ve zvýšení prodejní ceny,&#8220; uvedl Bartoň. MVM Group svým postavením přirovnal k tuzemské společnosti ČEZ.
Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda vidí jako hlavní cíl maďarské společnosti rozšíření jejího postavení na středoevropském trhu a navýšení její hodnoty. Upozornil na to, že MVM Group získává innogy v rámci širší vlny svých akvizic, která zahrne zejména balkánské země. Společnost zároveň úzce spolupracuje s Ruskem při výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Paks.
MVM Group je v současnosti největším výrobcem elektřiny v Maďarsku. Vladimír Štěpán z ENAS proto předpokládá, že by se Maďaři v budoucnu mohli stát i konkurencí pro tuzemský ČEZ. Upozornil, že plyn bude v celé Evropě do budoucna i při výrobě elektřiny čím dál důležitější. &#8222;Nemusí to být špatná zpráva pro Českou republiku,&#8220; dodal.
Nákup innogy je druhou velkou transakcí během posledních dvou týdnů, kterou v Česku podnikla maďarská firma. Penta Investments v červnu prodala leteckého výrobce Aero Vodochody maďarskému podnikateli Andrási Tomborovi a skupině Omnipol, připomněl analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. &#8222;Bude zajímavé sledovat, jak efektivně budou tento podnik spravovat. Dlouho jsme tu neměli maďarského vlastníka u takto významného podniku,&#8220; podotkl.
Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby. MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Společnosti

Analytici: Prodej innogy neohrozí, Maďaři tím navýší svou hodnotu

<a href="https://www.renewableenergyworld.com/2020/07/07/first-unit-of-chinas-10200-mw-wudongde-hydropower-station-connected-to-grid/?fbclid=IwAR0kseLl7wBgTnCKG2mW-UR7mNMgelhJpdS1zDjL2LaCRmI1M8h90nU0h7A">První turbína nové vodní elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) o instalovaném elektrickém výkonu 10 200 MW byla připojena k síti</a>. Po úspěšném připojení byl proveden 72 hodin trvající zkušební provoz. Vodní elektrárna Wudongde je umístěna na řece Jinsha (Ťin-ša) a uvedení do provozu je plánováno na rok 2021.
Projekt nové elektrárny Wudongde (Wu-tung-te) je ve vlastnictví společnosti <a href="https://www.ctg.com.cn/english/">China Three Gorges (CTG)</a> a je umístěn v dolním toku řeky Jinsha (Ťin-ša). Je to třetí vodní elektrárna s instalovaným elektrickým výkonem nad 10 000 MW v Číně a sedmá na světě. Nová vodní elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2021 a měla by dosáhnout roční výroby elektrické energie 39 TWh.
<figure id="attachment_85709" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="wp-image-85709 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-512x298.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-512x298.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-768x447.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-1024x596.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-725x422.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location-800x466.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Wudongde-Power-Station-Location.png 1080w" alt="" width="512" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Umístění vodní elektrárny Wudongde. Zdroj: <a href="https://en.cypc.com.cn/cypcweb/cypcen/20170109000060.html">CYPC</a></figcaption></figure>
Americká <a href="https://www.ge.com/renewableenergy/hydro-power">GE Hydro Solutions</a> poskytuje pro tento projekt šest<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/"> Francisových turbín</a>, každá má elektrický výkon 850 MW. Instalovaný elektrický výkon všech šesti turbín tedy bude 5 100 MW. Zbylých šest turbín o instalovaném elektrickém výkonu 5 100 MW, každá o elektrickém výkonu 850 MW, dodá německá společnost <a href="http://voith.com/corp-en/index.html">Voith</a>. Celkový instalovaný výkon nové vodní elektrárny tak bude 10 200 MW. Použité Francisovy turbíny budou největší, které kdy byly použity pro výrobu elektrické energie.
<blockquote>„Gratulujeme CTG a všem zúčastněným stranám k úspěšnému uvedení první turbíny vodní elektrárny Wudongde do provozu. Skutečnost, že tato obří turbína o elektrickém výkonu 850 MWe je nyní funkční, je jasným důkazem schopností našich místních konstručních a výrobních týmů. Za více než 20 let spolupráce vytvořily GE a CTG dlouhodobé partnerství v oblasti dodávek zařízení a výměny technologií. Sdílíme zkušenosti, výsledky a především náš společný závazek učinit z vodní energie základ budoucího energetického mixu Číny“, uvedl Pascal Radue, generální ředitel společnosti GE Renewable Energy Hydro Solutions. 
</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://globalpowerjournal.com/2016/03/22/wudongde-hydropower-project-jinsha-river-china/">Global Power Journal</a>

Elektrárny ve světě

První turbína nové 10GW vodní elektrárny Wudongde byla připojena k síti

Španělsko chce urychlit dekarbonizaci svých dvou hlavních ostrovních celků a to běhěm příštích 20 let. Do 10 let mají domácnostem klesnout náklady na elektřinu o 35 % a do roku 2040 až o 70 %.
Energetická společnost Endesa spolu s ministryní energetiky Terezou Riberovou <a href="https://www.endesa.com/en/press/press-room/news/energy-transition/transition-non-peninsular-territories-2040">prezentovaly</a> plán na urychlení dekarbonizace Baleárských a Kanárských ostrovů. Celkem podle studie, kterou zpracovala společnost Delloite, bude potřeba během příštích 20 let ivestovat zhruba 30 miliard eur, které však mají přinést výrazné úspory a zlevnění cen elelktřiny koncovým uživatelům.
Zatímco Kanárské ostrovy nejsou propojeny s pevninským Španělskem a až  na jednu vyjímku ani mezi sebou, Baleárské ostrovy mají podmořské vedení se Španělskem, které ovšem zdaleka nestačí poptávce. Z tohoto důvodu se cena za vyrobenou MWh velmi liší mezi těmito dvěma oblastmi a pevninským Španělskem. Například v roce 2017 byla <a href="http://energiagrancanaria.com/wp-content/uploads/2019/02/A-ENERGETICO-CANARIAS-2017.pdf">průměrná cena elektřiny</a> na Kanárských ostrovech 138 €/MWh, na Baleárských ostrovech 125 € a na poloostrově <a href="https://www.ree.es/sites/default/files/11_PUBLICACIONES/Documentos/InformesSistemaElectrico/2017/inf_sis_elec_ree_2017.pdf">zhruba</a> 53 €/MWh.
Až do roku 2015 platili všichni obyvatelé Španělska stejně za dodanou elektřinu. Tedy elektřina na ostrovech byla velmi dotovaná, v roce 2010 byl deficit jen na Baleárských ostrovech 503 mil. eur. Od roku 2015 dle vládního nařízení 738/2015 je uvalena na ostrovní elektřinu spotřební daň ve výši 15 %. Tato daň snížila deficit mezi výrobními náklady na elektřinu a prodejní cenou, nicméně za rok 2016 se díky této dani vybralo zhruba 70 mil. eur, tedy stale bylo nutné provoz dotovat ročně zhruba 430 mil. eur.
Dle aktuální studie investice 30 mld. eur v průběhu 20 let sníží náklady na vyrobenou jednotku elektřiny na Baleárech až o 60 % a na Kanárských ostrovech o 40 %.
<blockquote>“Dekarbonizace ostrovních teritorií do roku 2040 by nám umožnila získat zkušenosti, které by mohly být využity ve vývoji nových technologií ve zbytku Španělska,” uvedl Alberto Amores partner Monitor Deloitte</blockquote>
Studie Deloitte mimo jiné uvádí (k přečtení <a href="https://www.endesa.com/content/dam/endesa-com/home/prensa/noticias/documentos/2020/07/descarbonizacion-territorios-no-peninsulares.pdf">zde</a>), že ostrovní celky jsou specifické díky vysoké míře turismu a s tím spojeným službám. V oblastech spotřeby energie připadá  60-80 % na dopravu, 20-30 % na spotřebu elektřiny domácností a služeb a méně než 5 % připadá na průmysl. V dopravě se tedy počítá s masivním nasazením vozidel na vodíkový a elektrický pohon.
V případě spotřeby elektřiny se předpokládá, že Kanárské ostrovy budou mít v roce 2040 roční spotřebu elektřiny 16 TWh, kterou mají pokrýt 10-11 GW OZE a 20-25 GWh v akumulačních kapacitách a záložních zdrojích. Z důvodů omezených možností záboru půdy se doporučeje v maximální míře podpořit výrobu pro vlastní potřebu a offshore parky.
Přebudování zdrojové základny na OZE se záložními zdroji na vodík by mělo vyjít v investičních nákladech na 12-19 mld. eur.  Cena produkované elektřiny se má pro percentil 95 % pohybovat v rozmezí 50-55 €/MWh a pro zbývající 5 % času v rozmezí 70-90 €/MWh. Aby doba výstavby splnila plánovaných 5-10 let, musela by se výstavba OZE zhruba 5x zrychlit v průbehu příštích 10 let.
V případě naplnění těchto ambiciózních plánů by Kanárské ostrovy mohly mít v roce 2030 60% podíl OZE. V případě Baleárských ostrovů jsou čísla podobná.

Obnovitelné zdroje

Španělsko plánuje do roku 2040 dekarbonizovat Kanárské a Baleárské ostrovy

Teplárna Strakonice má za první pololetí provozní zisk čtyři miliony korun, plán překročila o dvojnásobek. Začala nahrazovat uhlí obnovitelnými zdroji, loni poprvé víc spalovala biomasu, letos je poměr biomasy k uhlí 70 ku 30. Do nové dopravy biomasy investuje letos podnik 50 milionů korun. Město jedná o odkupu akcií s firmou Sev.en Energy. ČTK to včera na valné hromadě řekli generální ředitel teplárny Pavel Hřídel a starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost).
V roce 2019 skončila teplárna ve ztrátě po zdanění 33,3 milionu Kč. Předloni byla ztráta 3,6 milionu. Ztrátu podle Hřídela zavinily rostoucí ceny emisních povolenek. Předchozí vedení firmy, které skončilo loni v zimě, plánovalo ztrátu 89,5 milionu a chtělo zároveň zvednout cenu tepla o víc než čtvrtinu. Nové vedení ji zdražilo jen o inflaci. Cena za gigajoule je 589,4 Kč. Ztrátu pokryje z nerozděleného zisku minulých let.
<blockquote>&#8222;Přešli jsme na spalování biomasy na 70 procent. Změnili jsme jak režim výroby, tak způsob paliva, máme nakoupené povolenky až do roku 2021. Provozní zisk za první pololetí je čtyři miliony a měli jsme být na 1,8 milionu. Zisk EBITDA (před zdaněním, odpisy a úrokovým zatížením) je 18 procent, což není vůbec špatné na to, v jakých problémech jsem vedení přejímal,&#8220; řekl Hřídel.</blockquote>
Za první letošní pololetí je EBITDA 28,7 milionu.
Kotle na biomasu má podnik od roku 2014, používal je dosud málo. Postupně chce od uhlí zcela přejít na obnovitelné zdroje. Ceny za emisní povolenky na uhlí byly podle Hřídela likvidační. Ubylo povolenek, které společnost dostává zdarma, musela jich proto víc koupit. Po zapojení biomasy jsou tyto výdaje nižší: náklady na emisní povolenky za první letošní pololetí klesly z loňských 31,2 milionu na 14,3 milionu Kč.
Letos dá teplárna do investic a oprav 100 milionů Kč, z toho polovinu do nové dopravy biomasy. Nynější systém nestačí. Loni teplárna investovala 11 milionů a 33,5 milionu dala do oprav. Díky většímu spalování biomasy letos podnik ušetří v nákladech asi 45 milionů korun.
Biomasu bere teplárna od dvou dodavatelů, hlavním dodavatelem uhlí je firma Sev.en Energy. S ní město, jež je majoritní akcionář, jedná jako s největším z ostatních akcionářů o odkupu akcií. &#8222;Jsme připraveni o tom jednat,&#8220; řekl ČTK Ondřej Peroutka ze Sev.en Energy. Té patří asi 13 procent akcií.
Tržby teplárně loni stouply o 13 procent na 316 milionů Kč. Prodala 472,5 terajoulů (TJ) tepla, meziročně o 1,6 TJ méně. Letos čeká zisk pět milionů. Dividendy druhý rok po sobě teplárna nevyplatí.
Teplárna refinancovala úvěr na modernizaci kotlů a snížila splátky, které dosud byly 30 milionů ročně. Zbývá splatit asi 100 milionů. Splatnost je rozložená na deset let. Teď bude podnik ročně splácet 11 milionů Kč, letos ale jen necelé tři miliony, využil odklad kvůli dopadům koronaviru.
Teplárna, v níž má město 77,3 procenta akcií, vytápí 7000 domácností a desítky firem. Zaměstnává 126 lidí.

Teplárenství

Strakonická teplárna je za pololetí v zisku, spaluje víc biomasy

Novým vlastníkem energetické skupiny innogy v Česku bude maďarská společnost MVM Group. Firmu odkoupí od německé E.ON. SE. Cenu transakce firmy nezveřejnily. ČTK o tom dnes informoval mluvčí české innogy Martin Chalupský. Společnost je největším distributorem plynu v Česku, v současné době má 1,2 milionu odběratelů plynu a 0,4 milionu odběratelů elektřiny. Hodnota českých aktivit se podle odhadů pohybuje kolem 800 milionů eur (21,3 miliardy Kč).
Značka innogy i po prodeji maďarské firmě v Česku zůstane, měnit se nebudou ani současné smlouvy a ceny energetické firmy.
Akvizice české innogy je pro MVM Group důležitým krokem ve snaze o její expanzi ve střední Evropě. &#8222;Věříme, že tato transakce zvýší konkurenci na českém energetickém trhu. Těšíme se na spolupráci s vedením skupiny, společně chceme dále rozvíjet silnou pozici innogy na českém trhu,“ uvedl šéf MVM Group György Kóbor.
Výkonného ředitel innnogy v ČR Tomáš Varcoup si od spolupráce s novým vlastníkem slibuje další rozvoj nabídky. &#8222;Chci ujistit všechny naše zákazníky a partnery, že pro ně budeme i nadále spolehlivým partnerem,“ podotkl.
Transakce, kterou ještě musí schválit Evropská komise, je posledním krokem ke splnění podmínek, které společnost E.ON nabídla Evropské komisi v souvislosti se schválením transakce mezi RWE a E.ON. Německá firma už dříve prodala části byznysu v oblasti centrálního vytápění v Německu, části maloobchodního byznysu s elektřinou v Maďarsku, a také odstoupila od rezervovaných lokalit pro výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily na německých dálnicích.
Agentura Reuters v březnu napsala, že mezi zájemci o maloobchodní aktivity innogy v Česku byly například i Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka, společnost Sev.en Energy Pavla Tykače, PPF Petra Kellnera a Pražská energetika (PRE).
Innogy na konci loňského roku v Česku zaměstnávala zhruba 4100 lidí. Firma v Česku zajišťuje dodávky zemního plynu, elektřiny a další služby.
MVM mimo jiné vlastní v Maďarsku jadernou elektrárnu, paroplynové a solární elektrárny, provozovatele sítě a je také aktivní na trhu s plynem.

Novým vlastníkem české innogy bude maďarská MVM Group

Skupina poslanců Evropského parlamentu, kteří vedou vyjednávání o budoucí podpoře v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, připustili, že by mohla existovat pravidla, při kterých by na podporu dosáhly i plynové zdroje. Výjimka by se ovšem <a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-eu-transitionfund/eu-lawmakers-ban-nuclear-from-green-transition-fund-leave-loophole-for-gas-idUSKBN2472HN">nevztahovala na jaderné zdroje</a>.
Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise není ani po pondělním jednání shoda nad tím, které zdroje budou moci čerpat podporu z mechanismu pro spravedlivou transformaci (pozn. v angličtině „Just Transition Fund“). V rámci podpory se plánuje vyplatit až 40 mld. EUR.
Přestože se v minulém týdnu všechny členské státy Evropské unie shodly na vyloučení podpory pro fosilní zdroje, skupina europoslanců, která vede jednání o podmínkách podpory, připustila, že některé plynové zdroje by na podporu přeci jen mohly dosáhnout.
I v případě, že by byla tato podoba pravidel schválena, by plynové zdroje obecně nesplňovaly požadavky na udržitelné financování, jak to předvídá evropská taxonomie. Pouze při splnění specifických podmínek by mohla být konkrétnímu projektu udělena výjimka a podporu by čerpat mohl.
<figure id="attachment_37535" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-37535" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544-512x384.jpg 512w" alt="Elektrárna Počerady" width="725" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Počerady</figcaption></figure>
Pravidla podpory mají být hotova v září tohoto roku, následně budou dojednána s Evropskou komisí a vládami členských států.
Jako obvykle i při přípravě mechanismu pro spravedlivou transformaci budí nejvíce vášní plynové zdroje a jaderné zdroje, které jsou prosazovány především státy V4.
Z pohledu států V4 se ovšem jedná o ne zcela pozitivní výsledek. Z výsledků projednávání lze totiž vyčíst, že pro Evropský parlament je aktuálně přijatelnější podpořit plynové zdroje než jaderné elektrárny.
Především pro Polsko a Českou republiku by mělo jít o důležitou informaci, protože právě tyto členské státy aktuálně plánují výstavbu nových jaderných bloků. Česká republika se aktuálně připravuje na notifikaci veřejné podpory, která by měla být schválena do konce roku 2022.

Plyn možná, jádro ne: vedoucí skupina europoslanců se odchýlila od původního návrhu

Dle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) není svět dostatečně technologicky vybaven na to, aby bylo do roku 2050 dosaženo uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy stejné množství emisí skleníkových plynů, které je vyprodukováno, je zároveň pohlcováno či jinak dále využito.
<a href="https://www.iea.org/reports/clean-energy-innovation">Zpráva IEA</a> zaměřující se primárně na energetické inovace uvádí, že 75% redukce emisí, která by byla nutná k dosažení uhlíkové neutrality, závisí na technologiích, které ale dosud nejsou komerčně využitelné. Dle IEA je třeba akcelerovat rozvoj a inovovat především ve čtyřech oblastech: elektrifikace výroby tepla a dopravy, zachytávání uhlíku a jeho využití (tzv. CCUS technologie), zelený vodík a obecně oblast bioenergií.
IEA upozorňuje na to, že technologie, které jsou dnes již používané globálně a které jsou klíčové k dosažení uhlíkové neutrality mezi léty 2050 a 2070, budou schopny přinést redukci emisí rovnající se pouze asi 25 % snížení, které je pro neutralitu nutné dosáhnout. Mezi tyto dnes již vyspělé technologie IEA počítá ty na využití energie větru, slunce, jaderné zdroje a technologie na zvyšování energetické účinnosti. Agentura je přesvědčena, že zbývající snížení objemu emisí nutné k dosažení neutrality bude nutné řešit technologiemi, které jsou v počátečních fázích využívání (asi 41 %), další podíl snížení (32 %) by mohly zajistit technologie, které jsou v současnosti dokonce pouze ve fázi demonstrační či jde o prototypy.
Zpráva agentury tak volá po rychlejším vývoji a implementaci potřebných technologií. Jako příklad uvádí lithium-iontové baterie a LED osvětlení. Dle IEA tyto technologie rekordně rychle postoupily od pilotní fáze k širokému využití. Důvodem pro jejich rychlý rozvoj a rozšíření bylo, dle IEA, mimo jiné i vhodné politické podpůrné rámce.
IEA nabízí několik doporučení pro rychlejší rozvoj potřebných technologií:
<ul>
<li>Stanovení technologických priorit na vládní úrovni a zvýšení povědomí o jejich výhodách pro lokální komunity</li>
<li>Zvýšení veřejného financování výzkumu a vývoje a podpoření inovací podnikatelského sektoru</li>
<li>Použití přístupů založených na hodnotovém řetězci, aby bylo možné se vyhnout přesunu emisí</li>
<li>Nastavení mezinárodní spolupráce ke sdílení best-practice postupů</li>
</ul>
IEA rovněž upozorňuje, že podnikatelská rozhodnutí je nutno činit s vidinou dopadů v budoucnosti. Emise vyprodukované v nadcházejících letech budou ovlivňovat životní prostředí ještě v nadcházeních několika desítkách let.

Emise CO2

IEA: Na dosažení uhlíkové neutrality nejsme zatím dostatečně technologicky vybavení

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zlepšila svůj odhad poptávky po ropě pro letošní rok na 92,1 milionu barelů denně. To je proti předchozímu odhadu z minulého měsíce o 400.000 barelů denně více. Důvodem je menší pokles poptávky ve druhém čtvrtletí, než se čekalo. Současně však varovala, že šíření nemoci covid-19 je rizikem pro další vývoj poptávky.
<blockquote>&#8222;Zatímco trh s ropou nepochybně pokročil, velký a v některých zemích zvyšující se počet případů nemoci covid-19 je znepokojující připomínkou toho, že pandemie není pod kontrolou,&#8220; uvedla IEA v prohlášení.</blockquote>
To také ohrožuje současný výhled poptávky IEA.
Zmírnění omezení pohybu v mnoha zemích způsobilo silné oživení dodávek pohonných hmot v květnu a červnu. A je pravděpodobné, že poptávka bude vysoká i v červenci, dodala IEA. Aktivita rafinerií by letos ale měla klesnout více, než IEA odhadla minulý měsíc, a příští rok bude zřejmě její růst nižší, napsala agentura Reuters.