ČEPS otevírá bateriím trh s podpůrnými službami, zatím však pouze jeho část
Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS otevírá velkým bateriovým úložištím cestu na trh s podpůrnými službami. Možnost poskytovat podpůrné služby využívané k zajištění rovnováhy v soustavě by však zpočátku měla být omezena pouze na některé služby. Baterie navíc nebudou moci služby poskytovat samostatně, ale pouze v rámci tzv. fiktivních bloků s turbogenerátorem.
ČEPS vyslyšel volání hlavních hráčů na poli velkých bateriových úložišť a v návrhu změny Pravidel provozování přenosové soustavy (PPPS) ze začátku ledna letošního roku navrhuje umožnění bateriím účastnit se trhu s podpůrnými službami.
Ačkoliv například v Německu poskytují velká bateriová úložiště i „nejrychlejší“ podpůrnou službu primární regulace frekvence, v rámci které musí být nasmlouvaný výkon dodán do 30 vteřin, ČEPS navrhuje prozatím umožnit bateriím poskytovat pouze tzv. minutové služby s dodávkou regulační energie do 5 nebo 15 minut. Dalším omezením je možnost poskytovat podpůrné služby pouze v rámci tzv. fiktivních bloků s turbogenerátorem v parních elektrárnách či teplárnách.
Fiktivní blok je soubor několika energetických zařízení jedné elektrárny sdružených pro účely poskytování podpůrných služeb do jednoho celku. Již několik let mohou v rámci fiktivních bloků poskytovat v ČR podpůrné služby také velké elektrokotle.
Hlavní hráči na trhu akumulace změnu vítají, přáli by si však méně omezení
Hlavní hráči na českém trhu akumulace elektrické energie, kteří jsou členy asociace AKU-BAT CZ, z.s., navrhovanou změnu pravidel pro poskytování podpůrných služeb vítají.
„Změna PPPS zahrnující akumulaci do bateriových systémů, byť v omezené míře, je krokem pozitivním směrem a již nyní vytváří řadu přílěžitostí pro uplatnění akumulačních systémů v rámci stávajících točivých zdrojů poskytujících PpS,“ uvedla asociace AKU-BAT CZ, z.s. v připomínce k návrhu změny PPPS.
AKU-BAT CZ nicméně ve své připomínce upozornil na možnost vytváření fiktivních bloků pouze s turbogenerátory, což dle asociace neodůvodněně vylučuje jiné druhy výroben.
„Taková definice neodůvodněně vylučuje jiné druhy výroben elektřiny, např. větrné či solární elektrárny z možnosti tvořit spolu s BSAE (bateriový systém akumulace elektrické energie – pozn. autora) fiktivní blok,“ dodala asociace.
Stávající znění pravidel pro poskytování podpůrných služeb umožňuje poskytování těchto služeb pouze parním, jaderným, paroplynovým, plynovým a spalovacím, vodním a přečerpávacím vodním elektrárnám.
Úvodní fotografie: Bateriový systém instalovaný u německé uhelné elektrárny Lünen poskytující primární regulaci frekvence v síti. Zdroj: www.steag.com
Mohlo by vás zajímat:
No nevím, 5-15 minut spíš vypadá na další rozšiřování elektrokotlů, ke kterým se přidají nově naftové elektrocentrály :)
Informace stále nic moc. Jak je definovaný stav kdy se zapojují usměrňovače pro nabíjení baterií? Jak je definovaný stav kdy se zapojují střídače pro dodávku do sítě? Jak je definovaný stav bateriového systému vzhledem k požadavkům sítě? Aby uvedeném stavy řídil nějaký dispečer je nad jeho síly. Toto vše musí být automatizované. Jak se bude zacházet s úložištěm které má kapacitu např. 50 MWh? Když střídače budou mít výkon 50 MW tak stačí na jednu hodinu provozu a co potom?
Jinými slovy, krok správným směrem, ale kroků do cíle bude třeba ještě udělat mnoho. Zatím je to ušité na míru pro "ty správné" zdroje.
Dobrý den,
nejsem na toto odborník, jen laik, ale stačí si pečlivě přečíst o čem článek je.
Je o PODPŮRNÝCH službách. To jest na písknutí ČEPSu musí najet do definované doby a pak dodávat po požadovanou dobu s požadovaným výkonem.
A tam je problém s těma akumulátorama, že sice dokážou naběhnout rychle i s pěkným okamžitým výkonem, ale pak do desítek minut/nízkých hodin umřou na kapacitu. Takže požadavek, aby byly v páru s nějakým konvenčním zdrojem který naběhne mezitím co jedou akumulátory a pak to za ně převezme na potřebnou dobu co už jsou aku mrtvé, je logický. Proto tam nemohou být neřiditelné zdroje. Ty když příroda rozhodne že ne, tak prostě nenaběhnou a podporu síti nedají i kdyby kolem nich tancovali všichni šamani světa.
Virtuální nebo sloučený blok aku/solár nebo aku/vítr je něco úplně jiného, to je o tom kdy a za kolik se bude vyrobená elektřina prodávat a dodávat a pro to platí úplně jiná pravidla. Stejně tak samostatné AKU nebo jiné úložiště, to je o tom kdy a za kolik je to spotřebič vs. kdy a za kolik zdroj. Nicméně to s podpůrnými službami nemá nic společného.
Klasická zařízení mají primární a sekundární regulaci. Jedna regulace pracuje podle požadavku dispačera a druhá regulace pracuje podle okamžité změny v síti a je první regulaci nadřazena. Regulace podle okamžitých změn v síti pracuje zpravidla podle nerovnoměrnosti 5%. To znamená pokud se změní frkvence o 5% zařízení zvýší výkon na 100% výkonu jmenovitého. Tato charakteristika zajišťuje aby se zdroje vzájemně nepřetlačovaly a regulační pochody se ustálily po cca 2 až 3 regulačních vlnách. Schopnost této regulace jsou tzv. podpůrné služby. Společná regulovaná veličina je frekvence (otáčky). Tato charakteristika regulace zajišťuje též udržení stroje v provozu po odpojení vzdáleným vypínačem kdy do regulačních procesu nevstupuje signál o odpojení vlastního výkonového vypínače. Pro informaci blok 200 MW má vlastní spotřebu cca 20-25 MW. Celé se to musí ustálit po výpadlu do několika milisekund.
Na více místech jsem se ptal na regulační charakteristiku střídačů za úložišti a stále žádná odpověď.
A zkusil jste to u výrobců?
Výrobci se rádi přizpůsobují poptávce na trhu. Majitele FV doplněné střídačem nijak nenadchne podstatně dražší střídač. Běžná instalace FV je 10 kW nejdůležitější je návratnost, tak že nějaká regulace nikoho nezajímá. On to zatím někdo ureguluje. Bohužel doba kdy nebude možno levné zapojení připojit se blíží.
Na to vám žádný výrobce konkrétně neodpoví, protože je žádná charakteristika u střídačů neomezuje, žádné setrvačné hmoty atd.... Odezva je dána jen schopností regulačního systému který snímá regulované veličiny. Tedy když regulační systém bude schopný z jednoho kyvu sinusovky 0,01s zjistit změnu frekvence, tak na to může akumulátor reagovat plným výkonem za 0,01s. Takže to vlastně závisí na tom, jak rychle je možné u sinusového průběhu vyhodnotit chybový stav například frekvence nebo efektivní hodnoty napětí.
Nejsem programátor ale myslím si, že pokud si bude střídač vytvářet ideální synchronizovaný sinusový signál a ten bude porovnávat se skutečnou sinusovkou v síti, potom by teoreticky mohl střídač reagovat na chyby v síti ještě rychleji než 0,01s a například tak doplňovat jen chybějící maximum sinusovky kterou uřezávají usměrňovače.
Tedy jakou charakteristiku si přejete takovou si nastavíte.
Z pohledu legislativy je to v ČEZké a ve skutečnosti neliberalizované energetice zatím takto:
Provoz akumulátoru je definován na straně 28 zde v příloze č. 4, PPDS 2017:
"prahová hodnota frekvence musí být mezi 50,2 Hz a 50,5 Hz včetně;
nastavení statiky musí být mezi 2 % a 12 %;"
pro akumulaci dále na straně 29 například části:
9.3.2.1 Frekvenční odezva činného výkonu akumulačního zařízení při podfrekvenci.
"Nastavení mezní frekvence f1, statiky a přídavného zpoždění definuje PDS"
Smluvní provozní podmínky ale mohou být jiné, protože je jasné že zařízení který má stabilizovat frekvenci bude mít nastavenou přísnější frekvenční regulaci než zařízení které frekvenční regulaci nemusí poskytovat.
Tedy když si teď u vlastního akumulátoru nastavíte regulaci přísněji a budete perfektně stabilizovat síť, tak to sice bude pro síť super, ale pokud nepatříte do skupiny vyvolených nohsledů ČEPSu, tak vám za tyto služby nikdo nic nedá a budete je dělat zdarma. Zatímco ti vyvolení od ČEPSu si mezi sebou budou stále rozdělovat svých jistých 5 miliard Kč.
Stále schází charakteristika zdroje podle které má reagovat změnou výkonu odpovídajícím způsobem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se