7. srpen 2025
Index domácností (Vše)
1618Kč/měsíc
+0%Elektřina - CZ (Cal26)
93,35EUR/MWh
-1,23%Zemní plyn - CZ (Cal26)
33,34EUR/MWh
-2,45%Ropa - Brent (Nov25)
67,03USD/Barel
-1,38%Ropa - WTI (Nov25)
62,4USD/Barel
-1,65%Emisní povolenky (Dec25)
75,69EUR/t
-1,43%Zemní Plyn - TTF (Nov25)
31,42EUR/MWh
-3,53%Uhlí API2 - ARA (Cal26)
101,9USD/t
+0,14%Index domácností (Vše)
1618Kč/měsíc
+0%Elektřina - CZ (Cal26)
93,35EUR/MWh
-1,23%Zemní plyn - CZ (Cal26)
33,34EUR/MWh
-2,45%Ropa - Brent (Nov25)
67,03USD/Barel
-1,38%Ropa - WTI (Nov25)
62,4USD/Barel
-1,65%Emisní povolenky (Dec25)
75,69EUR/t
-1,43%Zemní Plyn - TTF (Nov25)
31,42EUR/MWh
-3,53%Uhlí API2 - ARA (Cal26)
101,9USD/t
+0,14%Aktuální výroba v ČR
Načítání...
Čína zápasí s přenosem elektřiny z OZE, omezení výroby se letos zdvojnásobilo
Zdroj: Pixabay
Číně se nedaří sladit rozvoj přenosové soustavy a úložišť elektřiny s rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE), což vede k rostoucímu podílu omezené výroby elektřiny z těchto zdrojů. Podle zveřejněných hodnot, na které upozornil zahraniční server Reuters, vzrostl podíl omezené výroby u solárních elektráren v letošním prvním pololetí na 6,6 % a u větrných elektráren na 5,7 %.
Podíl omezené výroby elektřiny ze solárních elektráren v Číně vzrostl v letošním prvním pololetí meziročně o 2,7 procentního bodu (p.b.) na 6,6 %. U větrných elektráren byl zaznamenán obdobný nárůst z 3 % na 5,7 %. Uvedené hodnoty jsou v souladu s nastaveným čínským národním limitem ve výši 10 %. Ten byl však v loňském roce navyšován z původních 5 %.
Velký rozdíl mezi provinciemi
Zároveň je třeba dodat, že uvedené průměrné národní hodnoty zkreslují situaci, jelikož maskují výrazně vyšší nárůst omezené výroby elektřiny z OZE v některých provinciích s vysokou koncentrací obnovitelných zdrojů. Například v Tibetu bylo v letošním prvním pololetí omezeno 30,2 % výroby z větrných elektráren, zatímco loni ve stejném období to bylo pouze 2,3 %. U solárních elektráren byla situace obdobná, když podíl omezené výroby vzrostl z 5,1 % na 33,9 %.
Velké množství výroby solárních elektráren bylo omezeno také v provincii Čching-chaj, a to 15,2 %. Pro srovnání, loni to bylo necelých 9 %. Naopak provincie s vysokou spotřebou elektřiny vykázaly velmi nízké podíly omezené výroby elektřiny ze solárních a větrných elektráren a například metropole Šanghaj či Čchung-čching nemusely obnovitelné zdroje omezovat vůbec. Podobně jako provincie Fu-ťien.
Obdobný problém řeší Německo
Čína se s uvedeným problémem snaží bojovat například výstavbou nových vedení, která by dopravila elektřinu z velkých větrných a solárních elektráren na západě země do velkých měst s vysokou spotřebou elektřiny ve východní části země.
Obdobný problém jako Čína řeší také Německo, které patří k průkopníkům v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů v Evropě. To v loňském roce kvůli úzkým místům v elektrizační soustavě omezilo zhruba 3,5 % celkové výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Sdílejte článek prostřednictvím:
Mohlo by vás zajímat
19. srpen 2025
22. srpen 2025
4. září 2025
5. září 2025
7. září 2025
9. září 2025
26. září 2025
Komentáře (4)
Josef Sedlák15. srpen 2025, 13:56
Číně asi stávající HVDC přenosy nepostačují. A v Evropě se k nim zatím přistupuje jen pro lokální účely.
Čím dříve se politici v EU probudí, aby se hlavní posilování energetických sítí a přeshraničních vazeb začalo dělat především pomocí HVDC sítí, tím větší přínosy a nižší dlouhodobé náklady to bude mít. O technických přednosech a o nevyhnutelnosti jejich použití pro rozsáhlejší sítě se na ČVUT přednášelo již v 80.letech, kdy byla výkonová elektronika v plenkách a kdy teprve začínala éra pastilkových vysokonapěťových tyristorů s proudem v kA. Současná nabídka výkonových polovodičů už poskytuje takovou škálu výkonových součástek, že se těžiště HVDC přenosů stále více posouvá z oblasti HVDC-LCC do HVDC-VSC, které už poskytují plné řízení přenosu včetně řízení jalového výkonu (a automatické řízení součástkové renundance). Většina populace dosud žije v zajetí dávného vítězství Nikoly Tesly se střídavým proudem oproti Edisonovi propagujícímu stejnosměrný proud a tak nemá vůbec ponětí o výhodách (až nevyhnutelnosti) moderních HVDC přenosů pro současné nároky přenosových schopností sítí. Jedině HVDC jsou totiž schopny překonat neblahé důsledky známé mantry HVAC přenosů, kterou je jejich obvyklá impedance 0,4 OHM/km.
Petr Karásek16. srpen 2025, 02:00
Odpověď na: Josef Sedlák, 15. srpen 2025, 13:56
Řekl bych že SS přenos není v EU většinou výhodný.
Je vhodný jen pro velké výkony a dlouhé vzdálenosti typicky dlouhé přenosové linky bez odboček - kabely pod mořem nebo dlouhé DC linky po zemi
500km a více , špatně se odbočuje , protože na každou odbočku potřebujete měnírnu. VVN je prostě ekonomicky výhodnější. Čína má specifické nároky na přenos , kdy se elektřina přenáší na velké vzdálenosti ze západu na východ protože na západě jsou zdroje ( uhlí , slunce , vítr ) a malá hustota zalidnění , kdežto na východě je velká hustota obyvatel a žádné zdroje. EU nic takového nemá a proto tady nebude nikdy DC přenos tak využívaný jako u nich.
Josef Sedlák17. srpen 2025, 12:09
Odpověď na: Petr Karásek, 16. srpen 2025, 02:00
Ad Petr Karásek, 16. srpen 2025, 02:00
Sám píšete o 500km. No a kolik jsou rozměry ENTSO? Z Madridu do Stockholmu je to 6x tolik! Nejde jen o to, že udávená ekonomická výhodnost (i s těmi měnírnami) v současnosti začíná pro HVDC na cca 600km, protože HVDC mají cca 3x nižší ztráty, než mají střídavé HVAC přenosy. Kromě toho současné HVDC-VSC v sobě integrují také řízení jalového výkonu (kompenzaci). Zásadní přínos by ale u páteřních HVDC přenosů byl ohledně stability rozsáhlé ENTSO sítě. Nevím, jakou představu máte o synchronizmu jednotlivých zdrojů. Obvyklý zátěžný úhel energetického zdroje vůči síti je okolo 30°, limitní úhel (zcela logicky) je 90°, protože pak už napětí sinusovky začíná klesat a předávaný výkon zdroje začíná s rostoucím úhlem klesat, což vede k rozsynchronizaci. Pro 50Hz tyto úhly časově znamenají 1,67ms (30°) a limit spolupráce zdroje a sítě je 5ms (90°).
Přitom každých 300km vzdálenosti obnáší zpoždění 1ms (c=300 000km/s). Takže synchronně pracující zdroje vzdálené 1500km už spolupracují se vzájemným posunem 90°! Zdroje vzdálené 3000km vlastně pracují v protifázi, protože jejich posun je už 180°. Není se pak co divit, že se na ENTSO vyskytují subharmonické kmity 0,2Hz, které se neblaze uplatnily např. i u španělského blackoutu. Střídavé sítě jsou komplexní impedance, kde nejsou rozhodující nějaké ohmy (z dob Tesly a Edisona), ale impedance, časové posuny a vlny na vedení. Tak, jako velký silniční provoz vyžaduje síť dálnic (kde nejsou také odbočky do každé Horní, Dolní), vyžadují větší přenosové nároky u rozsáhlejší střídavé sítě páteřní vysokokapacitní přenosy HVDC. Tím limitem jsou právě rozměry srovnatelné s délkou vlny. V tom se fyzika za posledních 50 let nezměnila. Součástkové možnosti a technicko – ekonomické přednosti HVDC ovšem poskočily z tohoto důvodu značně vpřed.
Páteřní přenosové linky malé ČR (i ČSSR) byly a dosud jsou 400kV AC (od 50.let).
Není se co divit, že německé energetice pracující na výrazně větším úze,mí s cca 7x vyššími výkony přestávají jejich páteřní rozvody 380kV AC stačit. Proto budují větší počet HVDC přenosů, aby se vyrovnali s většími přenosovými nároky souvisejícími s OZE zdroji.
Právě z důvodu stability (a dalších výhodných vlastností) a perspektivy dalšího rozvoje ENTSO je nevyhnutelné přikročit k celoevropským HVDC přenosům. Z hlediska geografické polohy je logické, aby na nich ČR participovala. Nebo to dopadne jako s dálniční sítí.
Petr Karásek19. srpen 2025, 00:07
Ano AC vedení má svoje limity , když se to propojí přímo , ale tak se to nedělá , na hranicích máte phase-shifting transformátory , tím se řeší fázový posun. Jinak , ale máte pravdu pokud je třeba skutečně přenášet elektřinu na velké vzdálenosti volí se DC , třeba Německo kvůli VTE , ale jak říkám nebude to tak zásadní jako v Číně. Třeba ČR takové linky vůbec nepotřebuje.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.