Ropná společnost bp hodlá dle svého dřívějšího vyjádření dosáhnout do roku 2030 instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE) ve výši 50 GW. Podle Deva Sanyala, výkonného ředitele zodpovědného za alternativní zdroje energie, připravuje aktuálně společnost projekty o celkovém instalovaném výkonu kolem 20 GW, z čehož více než 80 % tvoří solární elektrárny. 
Sanyal v úterní online prezentaci podle zahraničního serveru Platts uvedl, že z uvedených zhruba 20 GW výkonu je 9 GW v USA a 7 GW v Evropě. Nejvíce zastoupenou technologií jsou solární elektrárny (83 %), následované větrnými elektrárnami (15 %) a zdroji využívajícími bioenergii (2 %). Sanyal uvedl, že zacílení na solární elektrárny plyne z relativně rychlé doby realizace projektů.
<blockquote>„Můžeme se posunout od konceptu k výstavbě během 18 měsíců až dvou let, což nám umožní rychle zvyšovat objem připravovaných projektů v příštích pěti letech,“ uvedl podle Platts Sanyal.</blockquote>
Mezi připravované projekty patří například 300MW solární elektrárna Bighorn v Coloradu, která bude dodávat elektřinu do ocelárny Evraz, nebo 260MW solární elektrárna Impact v Texasu, jejíž produkci bude 100% odebírat bp.
<blockquote>„Kromě solárních elektrárny zahrnuje naše portfolio připravovaných projektů také offshore vítr, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">včetně našeho nedávno oznámeného strategického partnerství s Equinorem v USA s počátečním instalovaným výkonem 4,4 GW</a>,“ dodal Sanyal.</blockquote>
Kromě již identifikovaných projektů vyhodnocuje bp aktuálně další projekty s celkovým instalovaným výkonem 21 GW, které jsou většinou v rané fázi. 
Podle nové strategie bp zveřejněné začátkem srpna plánuje společnost mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.

Obnovitelné zdroje

Ropný gigant bp se v první fázi rozvoje OZE bude zaměřovat zejména na solární elektrárny

Z celkového nového globálního instalovaného výkonu, který podle výzkumníků z BloombergNEF dosáhl loni 265 GW, představovaly 45 % solární elektrárny, které tak v tomto ohledu předčily všechny zbylé typy elektráren. Jak však upozorňuje BNEF, i přes prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren v posledních 10 letech se tyto zdroje podílejí na globální výrobě elektřiny stále pouze z 2,7 %.
<a href="https://about.bnef.com/blog/solar-and-wind-reach-67-of-new-power-capacity-added-globally-in-2019-while-fossil-fuels-slide-to-25/" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server BNEF uvedl</a>, že globální instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 43,7 GW v roce 2010 na 651 GW v roce 2019 a z pohledu globálního instalovaného výkonu se tak solární elektrárny dostaly na pomyslné čtvrté místo před větrné elektrárny (644 GW). Největším zdrojem z pohledu instalovaného výkonu zůstávají s velkým náskokem uhelné elektrárny (2 089 GW), následované plynovými (1 812 GW) a vodními elektrárnami (1 160 GW).
Z pohledu výroby elektřiny je podíl solárních elektráren v globálním měřítku významně nižší vzhledem k nízké dosahované době využití instalovaného výkonu. Podle BNEF byl podíl solárních elektráren na globální výrobě elektřiny v roce 2019 zhruba 2,7 %, před deseti lety dosahoval 0,16 %.
<h2>Výroba elektřiny z uhlí vzrostla od roku 2010 o 17 %</h2>
Rok 2019 dále znamenal podle BNEF první meziroční pokles v globální výrobě elektřiny z uhelných elektráren od roku 2015, když ve srovnání s rokem 2018 klesla o 3 % na 9 200 TWh. Ve srovnání s rokem 2010 se nicméně jedná o 17% nárůst.
Podle databáze BNEF bylo od roku 2010 odstaveno 113 GW uhelného výkonu, proti tomu bylo však do provozu uvedeno 691 GW nových uhelných zdrojů. Loni bylo do provozu uvedeno 39 GW nových uhelných elektráren, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Bohatší země rychle odstavují staré a často neúčinné uhelné elektrárny, jelikož nemohou konkurovat novým plynovým elektrárnám a obnovitelným zdrojům. Nicméně v méně rozvinutých zemích, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, jsou stále nové a více účinné uhelné elektrárny připojované k síti – často s finanční podporou čínských a japonských poskytovatelů financování,“ uvedl Ethan Zindler z BNEF.</blockquote>
BNEF odhaduje, že globální emise CO2 v sektoru výroby elektřiny poklesly loni meziročně o 1,5 %, kdy znatelný pokles v USA a Evropě byl do velké míry vyrovnán nárůstem v Číně, jejíž podíl na globálních emisích CO2 v tomto sektoru činil 37 %. Podíl USA činil 14 % a podíl EU zhruba 6 %.

Solární a větrné elektrárny tvořily v roce 2019 dvě třetiny nového instalovaného výkonu

Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Větrné elektrárny

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Prodeje osobních elektromobilů v Číně vzrostly podle dat zveřejněných výzkumníky z BloombergNEF (BNEF) v červenci meziročně o 30 %. Jedná se o první meziroční nárůst měsíčních prodejů od června loňského roku. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/china-ev-sales-inch-toward-recovery-with-30-jump-in-july/" target="_blank" rel="noopener">Výzkumníci z BNEF uvedli</a>, že vlivem pandemie Covid-19 poklesly prodeje elektromobilů v Číně v letošním prvním pololetí o téměř 40 %. Červencový meziroční růst je způsobený mimo jiné slabým červencem 2019, kdy došlo vlivem snížení podpory na nákup elektromobilů k více než 50% poklesu prodejů ve srovnání s předcházejícím měsícem.
<blockquote>„Zotavení poptávky je hnáno zejména prudkým nárůstem poptávky ve velkých městech a podpůrnými opatřeními zavedenými vládou, včetně prodloužení národních dotací do roku 2022. Avšak elektromobily, které nesplní nové požadavky, nebudou podporovány po letošním 22. červenci. I to pravděpodobně pomohlo k růstu, jelikož zákazníci spěchali s nákupem určitých modelů v červenci, aby využili těchto dotací,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dále uvedl, že další růst poptávky ve druhém pololetí 2020 bude podpořen zejména poptávkou po prémiových elektromobilech, jako je Tesla Model 3, NIO ES6 či elektrické BMW řady 5, a dále opatřeními cílenými k podpoře lokálních prodejů elektromobilů.
<blockquote>„I přesto může Covid-19 a související ekonomické dopady zpomalit tempo zotavení poptávky, obzvláště proto, že rychlé zotavení poptávky po taxislužbách a dalších přepravních službách není pravděpodobné,“ dodal BNEF.</blockquote>
Celkové roční prodeje osobních elektromobilů v Číně by podle BNEF měly letos klesnout meziročně o 14 % na 932 tisíc kusů.

Elektromobilita

Prodeje elektromobilů v Číně v červenci po více než roce meziročně vzrostly

Poptávka po vodíku v Německu, Belgii a Nizozemsku by do roku 2050 mohla vzrůst na 200 až 700 TWh/rok. Cena takzvaného zeleného vodíku by na těchto trzích mohla být konkurenceschopná vůči ceně takzvaného modrého vodíku kolem roku 2045. <a href="https://www.auroraer.com/insight/hydrogen-in-the-northwest-european-energy-system/" target="_blank" rel="noopener">Uvádí to studie výzkumné organizace Aurora zaměřená na roli vodíku v energetických systémech severozápadní Evropy</a>.
Podle uvedené studie zveřejněné začátkem září by první aplikace pro nízkouhlíkový vodík měly být realizovány v chemických závodech a rafinériích a dále v nových procesech v ocelářském a cementárenském průmyslu. Součástí velkých projektů s elektrolyzéry by měla být sezónní akumulace vodíku a elektřina produkovaná z obnovitelných zdrojů, aby byly zajištěny nízké provozní náklady.
Cena tzv. modrého vodíku vyráběného parním reformováním zemního plynu při použití technologií na zachytávání a ukládání uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS) bude podle studie minimálně do roku 2040 výrazně nižší, než cena tzv. zeleného vodíku vyráběného elektrolýzou vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<blockquote>„Modrý vodík (vyráběný ze zemního plynu při využití CCS) a zelený vodík (vyráběný pomocí elektrolýzy vody) by měly hrát důležitou roli, avšak zelený vodík nebude bez další podpory konkurenceschopným ve srovnání s modrým vodíkem až do 40. let 21. století,“ uvádí studie.</blockquote>
Výzkumníci z Aurory odhadují plné náklady (Levelized Cost of Production) na výrobu vodíku v roce 2020 (vztažené k spalnému teplu) na 40 EUR/MWh (1,6 EUR/kg) pro konvenční vodík, 50 EUR/MWh (2 EUR/kg) pro modrý vodík a 80 EUR/MWh (3,2 EUR/kg) pro zelený vodík.
<a href="https://about.bnef.com/blog/global-gas-industry-set-to-resume-growth-post-pandemic-adopt-low-carbon-technologies-for-long-term-growth/" target="_blank" rel="noopener">Studie Global Gas Report 2020 zveřejněná v srpnu, jejímiž autory jsou Mezinárodní plynárenská unie (IGU), BloombergNEF a Snam, odhaduje,</a> že v Německu by cena vodíku vyráběného více způsoby včetně elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mohla do roku 2050 klesnout až k 1 USD/kg (zhruba 0,85 EUR/kg).

Plynárenství

Poptávka po vodíku v severozápadní Evropě by mohla do roku 2050 vzrůst až na 700 TWh

První zákazník společnosti NuScale, který plánuje výstavbu až dvanácti 60MW modulů, společnost Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS), by měl v září rozhodnout o dalším pokračování projektu. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/081320-municipal-power-group-awaits-14-billion-from-doe-for-idaho-nuclear-plant" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> je nyní šance, že projekt bude pokračovat, zhruba 50%.
Mluvčí UAMPS LaVarr Webb 10. srpna uvedl, že spuštění prvního modulu v plánované 720MW elektrárně bylo posunuto o dva roky na rok 2029. UAMPS mimo jiné čeká na rozhodnutí amerického ministerstva energetiky o udělení vládního financování ve výši 1,4 mld. USD.
Vládní financování by mělo nahradit memorandum o porozumění z roku 2018 uzavřené mezi ministerstvem energetiky, UAMPS a společností Battelle Energy Alliance, která řídí Národní laboratoř Idaho a která dřívě přislíbila odběr elektřiny ze dvou modulů a dále využití jednoho modulu pro výzkumné účely.
Členové UAMPS mají nyní čas do poloviny září, aby schválili nový rozpočet a finanční plán pro setrvání v projektu. Webb uvedl, že očekává, že členové budou chtít pokračovat.
Allen Johnson, ředitel oddělení elektroenergetiky v municipalitě Bountiful, nicméně na začátku srpna uvedl, že šance na pokračování projektu jsou 50/50. Samotné Bountiful je aktuálně zavázáno k odběru 7 MW výkonu z plánované elektrárny.
UAMPS, které zahrnuje veřejné energetické společnosti, má 47 členů v šesti státech na západě Spojených států. Zhruba 30 z 35 členů, kteří se k projektu zavázali, jsou ze státu Utah.
Pvní SMR od NuScale má zahrnovat až dvanáct 60MW modulů. UAMPS by mělo být vlastníkem elektrárny, jejím provozovatelem má být společnost Energy Northwest.
Se společností NuScale spolupracuje také česká energetická společnost ČEZ, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-bude-s-americany-spolecne-rozvijet-male-jaderne-reaktory" target="_blank" rel="noopener">která loni v září podepsala s NuScale dohodu o porozumění</a>.

Elektrárny ve světě

Termín spuštění prvního SMR od NuScale se posouvá na 2029. Nad projektem navíc visí otazník

Americký ropný gigant Chevron oznámil realizaci investice do startupu Zap Energy, který se zabývá vývojem modulárního řešení založeného na principu jaderné fúze. Přidává se tak k italské ropné společnosti ENI a k norskému Equinoru, kteří v minulosti v rámci snahy o snižování uhlíkové stopy také investovali do startupů v oblasti jaderné fúze.
Hodnotu provedené investice Chevron nesdělil, <a href="https://www.reuters.com/article/us-chevron-investment-nuclear/oil-major-chevron-invests-in-nuclear-fusion-startup-zap-energy-idUSKCN25831E" target="_blank" rel="noopener">nicméně se jednalo o investici v rámci tzv. Série A, prostřednictvím které získal startup Zap Energy, založený v roce 2018, na další rozvoj svého řešení 6,5 milionů dolarů.</a>
<blockquote>„Vnímáme technologii jaderné fúze jako slibný budoucí nízkouhlíkový zdroj energie. Investice našeho fondu Future Energy Fund do Zap Energy rozšiřuje portfolio společností Chevronu, u kterých věříme, že mohou hrát roli v energetickém přechodu,“ uvedla Barbara Burgerová, prezidentka Chevron Technology Ventures.</blockquote>
Podle Chevronu se jedná již o desátou investici realizovanou prostřednictvím fondu Future Energy Fund, který byl založen v roce 2018 s cílem objevovat průlomové technologie, které umožní globální dekarbonizaci, propojení energetiky a dopravy a decentralizaci energetiky.
<h2>Snižování uhlíkové stopy</h2>
Oznámená investice je dalším krokem Chevronu ke snižování uhlíkové stopy. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/chevron-chce-snizit-emise-sklenikovych-plynu-produkce-ropy-plynu" target="_blank" rel="noopener">Loni na podzim společnost oznámila, že plánuje do 7 let snížit emise skleníkových plynů z produkce ropy o 5 až 10 % a z těžby zemního plynu o 2 až 5 %.</a>
Činí tak jako součást Ropné a plynárenské klimatické iniciativy (OCGI – Oil and Gas Climate Initiative), která byla založená v roce 2014 a která zahrnuje 12 ropných společností stojících za přibližně třetinou globální produkce ropy a zemního plynu. Kromě Chevronu jsou součástí OCGI například společnosti BP, Shell, Total, Equinor či ExxonMobil.
Hlavním cílem iniciativy je snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat účinnost využití energie. Společnosti také investují do technologií na zachytávání oxidu uhličitého, které ho zároveň dokáží uskladnit ve vytěžených ložiscích nebo porézních prostorách pod zemí.

Jaderné elektrárny

Ropný gigant Chevron investuje do startupu zaměřeného na rozvoj jaderné fúze

Flotila amerických jaderných elektráren se musí přizpůsobit stále většímu podílu elektřiny z větrných a solárních elektráren, který vede k poklesu velkoobchodních cen elektřiny. Jednou z možností je podle zástupců z odvětví zvýšení flexibility jaderných elektráren pomocí výroby vodíku v období nízkých spotových cen. 
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/081120-us-nuclear-fleet-must-adapt-by-operating-flexibly-making-hydrogen-officials?fbclid=iwar1nkwwpot4prigernxar6_fmv8dzjecs61wmoxky6yqr9i1vfhcbhlhovs" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o závěrech z diskuze o možnostech zvyšování flexibility amerických jaderných elektráren v rámci Utility Working Conference pořádané Americkou jadernou společností (American Nuclear Society).
Podle výrobního ředitele a viceprezidenta společnosti Xcel Energy Tima O’Connora jsou v této oblasti provozovatelé jaderných elektráren pozadu a čelí tak vysokým nákladům. O’Connor uvedl, že Xcel čelí „nové realitě“, kdy na jedné straně dochází k 50 až 70% penetraci intermitentních obnovitelných zdrojů energie a zároveň dojde pravděpodobně do roku 2030 k ukončení provozu uhelných elektráren.
Odpovědí na proměnné množství elektřiny dodávané z větrných a solárních elektráren do sítě je dle Xcelu flexibilní provoz jaderných reaktorů. Ten má však své limity. Ke zvýšení flexibility by dle diskutujících mohla přispět výroba vodíku pomocí elektrolýzy vody za použití elektřiny z jaderných elektráren v období nízkých spotových cen vyvolaných právě přebytkem elektřiny z větrných a solárních elektráren.
O’Connor uvedl, že vyrobený vodík by mohl být vtláčen do plynárenské soustavy tak, aby byla tato soustava více využita a zároveň došlo ke snižování uhlíkových emisí. Vyráběný vodík by dále mohl být využit například v ocelářském průmyslu.
<blockquote>„Výroba vodíku pomocí elektrolyzérů v jaderných elektrárnách nicméně není zatím cenově konkurenceschopná a průmysl se proto účastní výzkumu s cílem nalézt cesty ke zlepšení ekonomiky,“ dodal O’Connor.</blockquote>
Zahraniční server Platts doplnil, že provozovatelé amerických jaderných elektráren vidí v této oblasti příležitost, přičemž vyráběný vodík by mohl být využíván pro účely samotné jaderné elektrárny nebo by mohl být prodáván a potenciálně by mohl být využíván k výrobě elektřiny využitelné pro regulaci sítě.
Největší provozovatel amerických jaderných elektráren Exelon by měl do března příštího roku oznámit, na které ze svých jaderných elektráren vybuduje 1MW elektrolyzér pro demonstrativní výrobu vodíku pro vlastní spotřebu. Elektrolyzér by měl být uveden do provozu do roku 2023. Společnosti Exelon, Xcel, APS a Energy Harbor dále zvažují výstavbu elektrolyzéru v rámci inciativy amerického ministerstva energetiky s názvem H2@Scale.
Spojené státy vyprodukují podle Platts ročně zhruba 10 mil. tun vodíku, z čehož je 95 % vyráběno vzhledem k nižším výrobním nákladům metodou parního reformování zemního plynu.<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/kvuli-koronaviru-klesne-letos-i-spotreba-vodiku-pristi-dekade-ma-vsak-rust" target="_blank" rel="noopener"> Pro srovnání, globální poptávka po vodíku činila loni zhruba 75 mil. tun.</a>

Výroba vodíku by americkým jaderným elektrárnám mohla pomoci v potřebném zvýšení flexibility

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) informovala, že od roku 2011 proběhla u 121 amerických uhelných elektráren konverze na jiný typ paliva, z čehož se u 103 případů jednalo o zemní plyn. Celkově bylo za uvedené období odstaveno nebo nahrazeno 49,2 GW instalovaného výkonu uhelných zdrojů, kdy u 14,3 GW došlo ke konverzi kotlů na zemní plyn a 15,3 GW bylo nahrazeno novými paroplynovými elektrárnami. 
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=44636" target="_blank" rel="noopener">EIA uvedla</a>, že rozhodnutí o přechodu z uhlí na plyn bylo podpořeno zejména přísnějšími emisními limity, nízkými cenami zemního plynu a zdokonalující se technologií moderních paroplynových elektráren.
<blockquote>„Při přechodu z uhlí na plyn jsou využívány dvě metody. První metodou je odstavení starého zdroje a jeho náhrada novou paroplynovou elektrárnou. Druhá metoda spočívá v konverzi kotle uhelné tepelné elektrárny na spalování jiných paliv, jako je zemní plyn,“ uvedla EIA.</blockquote>
Mezi lety 2011 a 2019 aplikovalo první uvedenou metodu 17 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 7,9 GW, kdy tyto byly nahrazeny 15,3 GW nového výkonu v paroplynových zdrojích. Dalších 104 elektráren aplikovalo druhou metodu, přičemž 86 elektráren o celkovém instalovaném výkonu 14,3 GW přešlo právě na zemní plyn.
<figure id="attachment_86488" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-86488" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí.jpg 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/uhlí-512x234.jpg 512w" alt="Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA. Zdroj EIA" width="631" height="289" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj uzavírání a náhrady uhelného výkonu v USA v období 2011-2019. Zdroj EIA</figcaption></figure>
<blockquote>„Přestože většinou došlo ke kompletní konverzi na zemní plyn, několik zdrojů si ponechalo možnost spalovat uhlí, což jim umožňuje spalovat kterékoliv z paliv podle ekonomické efektivity,“ dodala EIA.</blockquote>
<h2>Americké uhelné elektrárny vyrobily loni nejméně elektřiny od roku 1976</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhli-usa-ustupu-vyroba-elektriny-nej-poklesla-uroven-roku-1976" target="_blank" rel="noopener">Již v květnu letošního roku EIA dále informovala</a>, že v loňském roce poklesla výroba elektřiny z amerických uhelných elektráren na nejnižší výrobu od roku 1976, když dosáhla 966 TWh. Ještě v roce 2007 se přitom v USA z uhlí vyrábělo zhruba 2000 TWh elektrické energie.
Důvody pro tento bezprecedentní pokles lze hledat ve snížené spotřebě elektřiny v USA, ale především také v ekonomické stránce výroby. Uhelné elektrárny totiž i v loňském roce přenechaly část podílu na výrobním mixu zemnímu plynu. Ten se totiž stává stále výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny – jen od předkrizového roku 2007 stoupla výroba elektřiny z plynu o 76 % (meziročně pak v průměru o 8 %).
<figure id="attachment_83701" class="wp-caption aligncenter" style="width: 944px;"><img class="size-full wp-image-83701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia.png 944w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-512x255.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-768x383.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-725x362.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/eia-800x399.png 800w" alt="Výroba elektřiny v USA od roku 1970" width="944" height="471" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba elektřiny v USA od roku 1970</figcaption></figure>
K vyšší výrobě zemního plynu pomohla především nízká cena plynu na tamním velkoobchodním trhu. Američtí těžaři totiž v posledních letech setrvale zvyšovali těžbu, což se podepsalo na ceně plynu a následně i zvýšilo jeho podíl v energetickém mixu.
Pro srovnání, v roce 2007 se cena zemního plynu v referenčním obchodním bodě Henry Hub pohybovala kolem 7,5 $/MMBTu (cca 25 $/MWh). Nyní se cena plynu ve stejném místě pohybuje kolem 1,7 $/MMBTu (cca 5,7 $/MWh).

Energetika v zahraničí

Více než 100 uhelných elektráren v USA prošlo od roku 2011 konverzí na plyn

Německá technologická společnost Bosch uzavřela se třemi energetickými společnostmi dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) v celkovém objemu 100 GWh/rok. O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/ru/market-insights/latest-news/electric-power/080520-bosch-secures-100-gwhyear-solar-power-in-germany-from-three-utilities" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server Platts informoval</a> o uzavření hned tří dlouhodobých PPA dohod mezi společností Bosch a třemi energetickými společnostmi.
První je 12letá dohoda s norskou společností Statkraft v celkovém objemu 570 GWh. Elektřina bude dodávána z bavorských solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 47 MW. Druhá dohoda s německou RWE je na období 16 let, přičemž elektřina bude dodávána z několika solárních elektráren, které budou vybudovány v jižním Německu. Celkový instalovaný výkon těchto elektráren má dosáhnout 50 MW. Poslední uzavřenou dohodou je 12letá PPA dohoda se švédskou společností Vattenfall zahrnující dodávky elektřiny z 10MW solární elektrárny instalované severně od Berlína.
Podle Platts plánuje Bosch uzavírat dlouhodobé PPA dohody i mimo Německo. Například v Mexiku již nyní Bosch pokrývá 80 % spotřeby elektřiny prostřednictvím 15leté PPA dohody s italským Enelem na dodávku 105 GWh/rok.
<h2>Trh s PPA na OZE je v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání s USA</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Jak vyplývá z dubnové analýzy výzkumníků z BloombergNEF,</a> nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren jsou dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Naopak nejvyšší ceny byly identifikovány u obou technologií ve Spojeném království.
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
BNEF při provedeném průzkumu dále zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.