Státní rada Čínské lidové republiky volá po hlubších environmentálních reformách, které mají zemi navést k dosažení stanovených klimatických cílů. Reformy se mají týkat zejména zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2189978-chinas-state-council-calls-for-deeper-green-transition?backToResults=true" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Argus</a>.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">Čína oznámila cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2060 na podzim loňského roku</a>. Mezistupněm má být dosažení vrcholu vypouštěných emisí skleníkových plynů do roku 2030.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">Podle výzkumníků z BNEF bude pro Čínu největší výzvou transformace průmyslu a sektoru vytápění a chlazení</a>. O poznání jednodušší by měla být dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
K urychlení dekarbonizace sektoru výroby elektřiny má přispět také národní systém pro obchodování s emisemi CO2, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-spusti-od-unora-narodni-system-obchodovani-emisemi-co2" target="_blank" rel="noopener">který byl spuštěn na začátku letošního roku</a> a do kterého budou zpočátku zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren.
<h2>Zpracovatelský průmysl, energetika a doprava</h2>
Nový dokument zveřejněný tento týden Státní radou Čínské lidové republiky nastiňuje plánované reformy zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy a měl by poskytnout směr pro potřebné environmentální reformy napříč čínským hospodářstvím v této dekádě.
Podle zahraničního serveru Argus neobsahuje dokument mnoho konkrétních cílů, avšak poskytuje přehled priorit vlády. Hlavní prioritu má mít transformace zpracovatelského průmyslu, který zahrnuje například petrochemický, hutní, chemický či papírenský průmysl.
<blockquote>„Vláda plánuje transformovat strukturu průmyslu a energetický mix a chce vidět významné zlepšení ve snižování emisí a znečištění z průmyslu, energetiky a dopravy do roku 2025,“ uvedla Státní rada.</blockquote>
Státní rada zároveň vyzvala ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak připomněl zahraniční server Argus, Čína si již dříve stanovila cíl dosažení 25% podílu nefosilních zdrojů na spotřebě primární energie do roku 2030.
Zdroj úvodní fotografie: ecologic.eu

Emise CO2

Čínská státní rada volá po hlubších environmentálních reformách

V roce 2020 bylo ve světě zprovozněno 6 GW nových offshore větrných elektráren, z čehož více než polovina připadala na Čínu. <a href="https://about.bnef.com/blog/annual-offshore-wind-installations-to-triple-this-decade/" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a> s tím, že v následujících 10 letech očekává růst nového instalovaného výkonu v těchto zdrojích až na úrovni 28,5 GW/rok v roce 2030.
Podle výhledu BNEF by díky postupnému růstu nového instalovaného výkonu offshore větrných elektráren měl globální instalovaný výkon v těchto zdrojích přesáhnout do roku roku 2030 hranici 200 GW.
<blockquote>„Rok 2020 byl pro celosvětové instalace pomalým rokem, když bylo k síti připojeno pouze 6 GW nového výkonu. V roce 2021 bude růst nastartován, zejména díky Číně. Poté očekáváme, že nové instalace na několik let poklesnou předtím, než začnou meziročně růst od roku 2024,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Hlavními tahouny růstu globálního instalovaného výkonu offshore větrných elektráren v následující dekádě by měly být Čína, Spojené království a Spojené státy americké. Koncem dekády očekává BNEF významnější růst také v případě Německa.
<figure id="attachment_93112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 822px;"><img class="size-full wp-image-93112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-512x351.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-768x526.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-725x497.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-800x548.jpg 800w" alt="Roční přírůstky instalovaného výkonu od dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF" width="822" height="563" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční přírůstky instalovaného výkonu offshore větrných elektráren dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Globální přírůstky nového instalovaného výkonu by měly dle BNEF dosáhnout maxima ve výši 28,5 GW v roce 2030.
<blockquote>„Dosažení těchto ročních objemů znamená rozšíření současného dodavatelského řetězce. Pro globalizaci tohoto sektoru je klíčové efektivní rozdělení zdrojů v dodavatelském řetězci mezi jednotlivé regiony,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF v této souvislosti uvedl, že lídři na trhu offshore větrných turbín, jako jsou MHI Vestas, Siemens Gamesa či GE, budou muset pečlivě zvážit, kde vybudují své závody.
<blockquote>„Dodavatelský řetězec musí dosáhnout rovnováhy – uspokojit lokální požadavky a zároveň udržet globální odolnost a nízké náklady,“ dodal BNEF.</blockquote>

Větrné elektrárny

Přímořská větrná elektrárna Greater Gabbard

Loni bylo ve světě zprovozněno 6 GW offshore větrných elektráren, meziročně o 20 % méně

Poptávka po evropských zárukách původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzrostla loni o 8 % na rekordní hodnotu 735 TWh i přes pokles poptávky po elektřině vyvolaný pandemií COVID-19. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2187403-european-renewable-goo-demand-up-by-8pc-in-2020?backToResults=true" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Argus</a> s odvoláním na statistiky zveřejňované <a href="https://www.aib-net.org/" target="_blank" rel="noopener">Asociací vydavatelů záruk původu (AIB)</a>.
Nejvíce uplatněných záruk původu bylo druhým rokem po sobě evidováno ve Španělsku, a to 175,7 TWh. Meziročně tak došlo na největším evropském trhu pro záruky původu k růstu o 15 %. Druhým největším trhem pro záruky původu bylo Německo, ve kterém byly uplatněny záruky původu v celkovém objemu 110,5 TWh. Na pomyslném třetím místě se s 97 TWh umístilo Nizozemsko.
Zahraniční server Argus dále upozornil na největší meziroční relativní nárůst poptávky v případě Estonska, kde bylo loni uplatněno 1,5 TWh záruk původu, což je o 414 % více než v roce 2019. Hned za Estonskem se s meziročním nárůstem ve výši 129 % umístila Česká republika, kde bylo uplatněno 1,4 TWh záruk původu.
<h2>Ceny v loňském roce zkolabovaly</h2>
Ceny evropských záruk původu na elektřinu z OZE v loňském roce doslova zkolabovaly, když například cena záruk původu z norských vodních elektráren, které jsou považovány za benchmark, klesla v průběhu roku z 0,17 EUR/MWh až na 0,07 EUR/MWh.
Ještě větší propad zaznamenaly záruky původu na elektřinu z větrných elektráren, které spadly podle Argusu během loňského roku z 0,26 EUR/MWh na 0,09 EUR/MWh. Nejvyšší cenu si udržely záruky původu ze solárních elektráren, které zakončily loňský rok s cenou 0,10 EUR/MWh.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ceny-zaruk-puvodu-elektriny-oze-by-podle-analytiku-mohly-letos-dale-klesat" target="_blank" rel="noopener">Podle analytiků oslovených v lednu zahraničním serverem Montel</a> nelze ani v letošním roce vyloučit podobnou trajektorii vývoje ceny záruk původu jako v loňském roce. Hlavními faktory, které by dle analytiků do vývoje ceny mohly promluvit, jsou vývoj počasí v severských zemích a situace po Brexitu.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Obnovitelné zdroje

Poptávka po evropských zárukách původu elektřiny z OZE vzrostla loni o 8 %

Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12766-Revision-of-EU-rules-on-Gas-" target="_blank" rel="noopener">zahájila konzultační proces k úpravě pravidel trhu se zemním plynem</a>, která by měla vést k navýšení podílu bioplynu, biometanu a obnovitelného či dekarbonizovaného vodíku na celkové spotřebě plynných paliv v EU. Pro splnění klimatických cílů EU je dle Komise zapotřebí, aby výše uvedená paliva tvořila v roce 2050 dvě třetiny spotřeby plynných paliv s tím, že zbylou třetinu by měl tvořit zemní plyn v kombinaci se zařízeními na zachytávání a ukládání či využívání emisí CO2 (CCS/U).
Komise v zahájeném konzultačním procesu, který potrvá do 10. března 2021, nepředkládá konkrétní návrhy legislativních změn, avšak představuje požadované cíle, kterých by mělo být dosaženo.
<blockquote>„Zemní plyn, tedy fosilní metan, představuje 95 % dnešní spotřeby plynných paliv v EU. Kromě toho, že jsou plynná paliva nositelem energie, představují také klíčovou surovinu pro průmyslové procesy a jsou jedním ze zdrojů flexibility pro energetický systém stále více založený na obnovitelných zdrojích energie s variabilní výrobou,“ uvedla Komise.</blockquote>
Komise připomněla, že plynná paliva tvoří v současné době zhruba 22 % celkové spotřeby energie v EU. V sektoru výroby elektřiny mají 20% podíl a při výrobě tepla dokonce 39% podíl. Podle Komise by přitom i v roce 2050 měla plynná paliva mít zhruba 20% podíl na celkové spotřebě energie.
<blockquote>„Bioplyn, biometan, obnovitelný a dekarbonizovaný vodík stejně jako syntetický metan by měly představovat zhruba 2/3 plynných paliv v energetickém mixu v roce 2050, fosilní plyn s technologiemi CCS/U by měl tvořit zbytek,“ dodala Komise.</blockquote>
Sektory, ve kterých mají i v budoucnu hrát plynná paliva významnou roli, jsou zejména energeticky náročný průmysl či vybrané oblasti dopravy.
<blockquote>„Cílem podpory obnovitelných a nízkouhlíkových plynů je dekarbonizace těchto sektorů, zvýšení flexibility v sektoru výroby elektřiny a, pokud to bude zapotřebí, umožnění ukládání a následné produkce elektřiny,“ dodala Komise.</blockquote>
Aby k zamýšlenému rozvoji využití obnovitelných a nízkouhlíkových plynů došlo, Evropská komise pracuje na návrhu potřebných úprav pravidel trhu s plynem a souvisejících legislativních předpisů. Konkrétní návrhy plánuje Komise předložit až po skončení uvedeného konzultačního procesu a po zapracování relevantních připomínek účastníků trhu.
Podle indikativního harmonogramu by měl být legislativní balíček cílený na dekarbonizaci plynárenství předložen v posledním čtvrtletí letošního roku.

Plynárenství

Evropská komise cílí na 66% podíl obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do roku 2050

Spojené státy americké by měly v letošním roce vyprodukovat 534 milionů tun uhlí, což by znamenalo o 9 % vyšší hodnotu ve srovnání s rokem 2020, kdy byla produkce uhlí v USA nejnižší za posledních 55 let. Ze čtyřletého minima by měl letos vzrůst také vývoz uhlí z USA, a to na 77 milionů tun.
<a href="https://www.eia.gov/outlooks/steo/report/coal.php" target="_blank" rel="noopener">Podle nedávno zveřejněného krátkodobého energetického výhledu od státní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA)</a> má v letošním i příštím roce růst produkce i vývoz uhlí z USA. EIA očekává, že v letošním roce dosáhne produkce uhlí v USA hodnoty 534 mil. tun a v roce 2022 poté 539 mil. tun.
Velká část vyprodukovaného uhlí má být využita k výrobě elektřiny, a to 431 mil. tun v roce 2021 a 460 mil. tun v roce 2022. Celková spotřeba uhlí v USA má letos dosáhnout hodnoty 466 mil. tun, příští rok poté 494 mil. tun.
Uhlí by podle EIA mělo mít letos 21,4% podíl na výrobě elektřiny v USA, což by znamenalo nepatrný růst z loňských necelých 20 %. Růst má také podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to přibližně o 1,5 procentního bodu na 21,3 %.
Naopak klesat má v následujících dvou letech podíl elektřiny vyrobené ze zemního plynu. Z loňských 39,3 % by měl letos klesnout na 36,7 % a následně na 35,3 % v roce 2022. Příčinou očekávaného poklesu podílu elektřiny ze zemního plynu je zejména předpokládaný růst jeho ceny. Podle lednové předpovědi očekává letos EIA nárůst ceny zemního plynu meziročně o 41 %, zatímco u uhlí očekává pouze 6% růst ceny.
<blockquote>„Přechod z uhlí na plyn znamenal významnou změnu v energetických zdrojích využívaných pro výrobu elektřiny ve Spojených státech v uplynulé dekádě. Tento přechod byl hnán zejména dlouhodobě nízkými cenami zemního plynu. V roce 2020 byly ceny zemního plynu nejnižší za několik desítek let,“ <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/eia-vyroba-elektriny-plynu-usa-bude-klesat-poroste-vyroba-uhli-oze" target="_blank" rel="noopener">uvedla v lednu EIA</a>.</blockquote>

Komoditní trhy

Produkce uhlí v USA má letos vzrůst o 9 %, růst má také jeho vývoz 

Objem uzavřených dlouhodobých dohod o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzrostl loni navzdory pandemii COVID-19 meziročně o 18 % na 23,7 GW. Mezi zeměmi opět dominovaly Spojené státy americké, mezi společnostmi Amazon.<a href="https://about.bnef.com/blog/corporate-clean-energy-buying-grew-18-in-2020-despite-mountain-of-adversity/" target="_blank" rel="noopener"> Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a>.
Výzkumníci z BNEF ve svém posledním reportu 1H 2021 Corporate Energy Market Outlook uvedli, že v loňském roce uzavřelo dlouhodobé PPA dohody na elektřinu z OZE více než 130 společností. Celkový objem uzavřených dohod vzrostl meziročně o 18 % na 23,7 GW. Ve srovnání s rokem 2018 došlo k nárůstu o 10,1 GW.
Spojené státy americké byly opět největším světovým trhem s korporátními PPA dohodami, avšak nedominovaly takovým způsobem jako v posledních letech. Celkem oznámily společnosti v USA uzavření PPA dohod na 11,9 GW výkonu z OZE, což je o 2,2 GW méně než v roce 2019 a současně první meziroční pokles od roku 2016.
Naopak největší růst byl zaznamenán v oblasti Evropy, Blízkého východu a Afriky, a to z 2,6 GW v roce 2019 na 7,2 GW v roce 2020. Naprostou většinu tohoto růstu má přitom na svědomí Španělsko, kde byly uzavřeny PPA dohody v objemu 4,2 GW, v roce 2019 to bylo pouze 200 MW.
<blockquote>„Solární a větrné projekty ve Španělsku těží z nejnižších a nejvíce konkurenceschopných cen v Evropě díky vhodným přírodním podmínkám a velkému počtu zkušených developerů. Společnosti jako Total či Anheuser Busch uzavírají ve Španělsku „přeshraniční virtuální PPA dohody“, kdy kupují čistou energii v této zemi, aby kompenzovali své aktivity jinde v Evropě,“ uvedl BNEF.</blockquote>
<figure id="attachment_92629" class="wp-caption aligncenter" style="width: 832px;"><img class="size-full wp-image-92629" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země.jpg 832w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-512x216.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-768x324.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-725x306.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-800x338.jpg 800w" alt="Vývoj objemu uzavřených PPA dohod (AMER = USA a Latinská Amerika, EMEA = Evropa, Blízký východ a Afrika, APAC = Asie a Tichomoří). Zdroj: BNEF " width="832" height="351" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj objemu uzavřených PPA dohod podle regionu (AMER = USA a Latinská Amerika, EMEA = Evropa, Blízký východ a Afrika, APAC = Asie a Tichomoří). Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Nejaktivnější byl loni Amazon</h2>
Nejvíce aktivní společností v této oblasti byl v roce 2020 Amazon, který odsunul na druhé místo dosavadního lídra Google. Díky uzavření PPA dohod v objemu 5,1 GW (3,1 GW na elektřinu ze solárních elektráren a 2 GW na elektřinu z větrných elektráren) navýšil Amazon celkový zajištěný výkon z OZE pomocí PPA dohod na 7,5 GW. Podle dat BNEF má Google aktuálně zajištěných 6,6 GW a třetí Facebook 5,9 GW.
<figure id="attachment_92630" class="wp-caption aligncenter" style="width: 871px;"><img class="size-full wp-image-92630" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy.jpg 871w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-512x152.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-768x227.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-725x215.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-800x237.jpg 800w" alt="Oznámené PPA dohody podle společností v roce 2020. Zdroj: BNEF" width="871" height="258" /><figcaption class="wp-caption-text">Oznámené PPA dohody podle společností v roce 2020. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<blockquote>„Počet nových společností, které ohlašují závazky v oblasti čisté energie, je dalším indikátorem, jak moc ještě tento trh může růst. Zhruba 65 nových společností se v roce 2020 připojilo k iniciativě RE100, čímž se zavázaly ke kompenzaci 100 % své spotřeby elektřiny prostřednictvím čisté energie,“ dodal BNEF.</blockquote>
BNEF očekává, že 285 členů iniciativy RE100 bude v roce 2030 potřebovat k pokrytí svých závazků dalších 269 TWh čisté elektřiny. Pokud by měl tento objem být pokryt výhradně prostřednictvím korporátních PPA dohod, znamenalo by to potřebu výstavby dalších 93 GW solárních a větrných elektráren.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE vzrostl loni o 18 % navzdory pandemii

Ceny emisních povolenek v tomto týdnu zažily prudký růst, když od pondělí vzrostly o zhruba 15 % a aktuálně se pohybují nad 37,5 EUR/t CO2. Ve čtvrtek ráno dokonce prolomily hranici 38 EUR/t CO2 a zaznamenaly rekordní hodnotu 38,25 EUR/t CO2.
<a href="https://research.sebgroup.com/macro-ficc/reports/14455" target="_blank" rel="noopener">Švédská banka SEB v komentáři věnovaném růstu cen emisních povolenek v posledních měsících uvedla</a>, že tento růst není spekulativní a že je podpořen tržními fundamenty.
<blockquote>„Změny cen emisních povolenek v posledních měsících, stejně jako v posledním půl roce, jsou podpořeny fundamenty a nejsou dle našeho názoru spekulativní. Spekulanti jsou nicméně nyní stále více přitahováni na trh a mohou potenciálně vyhnat ceny mnohem výše a mnohem dříve, než jak dříve většina analytiků očekávala,“ uvedla banka.</blockquote>
<figure id="attachment_92448" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1794px;"><img class="size-full wp-image-92448" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek.jpg 1794w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-512x188.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-768x283.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-1024x377.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-725x267.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/vývoj-ceny-emisních-povolenek-800x294.jpg 800w" alt="Vývoj ceny futures kontraktu na dodávku emisních povolenek v prosinci 2021 za poslední 3 měsíce. Zdroj: ICE" width="1794" height="660" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj ceny futures kontraktu na dodávku emisních povolenek v prosinci 2021 za poslední 3 měsíce. Zdroj: ICE</figcaption></figure>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/pt/market-insights/latest-news/coal/020421-eu-carbon-price-surge-justified-by-fundamentals-seb-bank" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, evropští legislativci by měli v červnu letošního roku přijít s návrhem revize <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">systému EU ETS</a>, která by měla reagovat na navržený vyšší cíl snížení emisí CO2 ze současných 40 % na 55 % do roku 2030. Vyšší cíl bude mimo jiné znamenat přísnější roční limity pro celkový objem vypuštěných emisí CO2 ze zařízení zařazených v EU ETS.
<blockquote>„Zákonodárci by dále měli navrhnout rozšíření trhu tak, aby pokrýval emise CO2 z lodní dopravy, či <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropske-uhlikove-clo-ma-byt-zpocatku-uvaleno-elektrinu-tezky-prumysl" target="_blank" rel="noopener">zavedení uhlíkového cla</a>, které by srovnalo podmínky na trhu pro evropská emisně náročná průmyslová odvětví,“ uvedl Platts.</blockquote>
Platts ve svém posledním výhledu z poloviny ledna uvedl, že cena emisních povolenek by v letošním roce měla být v průměru 29,1 EUR/t CO2. V dlouhodobém horizontu poté očekává dosažení 48 EUR/t CO2 v roce 2030. Růst ceny emisních povolenek by dle Platts měl být podpořen na jedné straně klesajícím množstvím emisních povolenek uvolňovaných na trh a dále pokračujícím fungováním tzv. <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/reform_en" target="_blank" rel="noopener">Rezervy tržní stability</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Ceny emisních povolenek zaznamenaly nová maxima, přibližují se 40 EUR/t CO2

Japonský ministr hospodářství, obchodu a průmyslu Hiroshi Kajiyama v úterý uvedl, že nedávný prudký nárůst poptávky po elektřině byl pro Japonsko lekcí a že by země měla při úvahách o budoucím energetickém mixu zvážit záložní zdroje elektřiny. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/020221-japan-sees-recent-power-demand-surge-a-lesson-to-consider-new-energy-mix-minister?fbclid=IwAR1ngepZdlSoB12HWct_XwVQj49NUqIquHn5azA3LnZHWK6KPBmCaknY1IU" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Platts</a>.
Japonsko čelilo na začátku ledna v důsledku vln mrazů potřebě významného růstu výroby elektřiny v tepelných elektrárnách spalujících uhlí, zemní plyn či topné oleje.
<blockquote>„Vydatné sněžení a nízké teploty patřily mezi faktory, které zvýšily poptávku, protože elektřina ze solárních elektráren nemůže být vyráběna při vydatném sněžení. Tepelné elektrárny by to (výpadek produkce solárních elektráren) měly pokrýt… ale pokles zásob LNG učinil situaci složitou,“ řekl Kajiyama.</blockquote>
Zásoby zkapalněného zemního plynu držené výrobci elektřiny se v posledních týdnech začaly postupně navyšovat poté, co 11. ledna dosáhly několikaměsíčního minima 1,16 milionu tun. Právě v tomto období byly v Asii zaznamenány i historicky nejvyšší spotové ceny LNG, které dosáhly hodnoty 32,5 USD/MMBtu (zhruba 92 EUR/MWh).
<blockquote>„Přestože se nedávné události nevyvinuly až v kritické situace, budeme muset zvážit, jak má být naloženo se záložními zdroji elektřiny při našich úvahách nad bilancí elektřiny a růstu podílu obnovitelných zdrojů energie,“ dodal Kajiyama.</blockquote>
Zahraniční server Platts připomněl, že japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu (METI) zveřejnilo 21. prosince 2020 návrh budoucího elektroenergetického mixu, který má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
V roce 2050 by podle návrhu METI měly obnovitelné zdroje mít 50-60% podíl na elektroenergetickém mixu, zhruba 10 % spotřeby elektřiny mají pokrývat elektrárny využívající vodík a čpavek. Zbylých 30-40 % mají pokrývat jaderné elektrárny, jakožto bezuhlíkový zdroj, a elektrárny využívající fosilní paliva, které mají být vybaveny technologiemi na zachytávání a ukládání emisí CO2.

Energetika v zahraničí

Japonsko po vlnách mrazů zaměřuje pozornost na zajištění záložních zdrojů elektřiny

Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) předpokládá, že výroba elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn poklesne v letošním roce meziročně o 8 % v důsledku očekávaných rostoucích cen zemního plynu. Pokles výroby elektřiny z plynu má být kompenzován růstem výroby z uhelných elektráren a z elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie. 
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46497&amp;fbclid=IwAR3fN9I5_WKm9G-1mpkOhL45dBO1lusJEVnIUImZVNBi4t8n96WSBs5b53g" target="_blank" rel="noopener">Podle nedávno zveřejněného krátkodobého energetického výhledu od EIA</a> má letos v USA vzrůst výroba elektřiny z uhelných elektráren o 14 % poté, co v roce 2020 klesla meziročně o 20 %. Největší meziroční nárůst výroby elektřiny od roku 2010 očekává EIA letos u obnovitelných zdrojů energie (bez vodních elektráren), a to o 18 %.
<blockquote>„Přechod z uhlí na plyn znamenal významnou změnu v energetických zdrojích využívaných pro výrobu elektřiny ve Spojených státech v uplynulé dekádě. Tento přechod byl hnán zejména dlohodobě nízkými cenami zemního plynu. V roce 2020 byly ceny zemního plynu nejnižší za několik desítek let,“ uvedla EIA.</blockquote>
Pro letošní rok však EIA očekává nárůst ceny zemního plynu meziročně o 41 %, zatímco u uhlí očekává pouze 6% růst ceny. I proto má podíl elektráren spalujících zemní plyn na celkové výrobě elektřiny klesnout z loňských 39 % na 36 % a následně na 34 % v roce 2022.
<figure id="attachment_92233" class="wp-caption aligncenter" style="width: 925px;"><img class="size-full wp-image-92233" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa.jpg 925w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/výhled-usa-800x372.jpg 800w" alt="Historie a krátkodobý výhled struktury výroby elektřiny v USA. Zdroje: EIA" width="925" height="430" /><figcaption class="wp-caption-text">Historie a krátkodobý výhled struktury výroby elektřiny v USA. Zdroje: EIA</figcaption></figure>
Kromě poklesu výroby elektřiny z plynu a růstu výroby elektřiny z uhlí očekává v následujících dvou letech EIA růst výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<blockquote>„Developeři by měli v letošním roce zprovoznit 15,4 GW nových velkých solárních elektráren, což by byl rekordní roční přírůstek. Dále má být v roce 2021 připojeno k síti dalších 12,2 GW větrných elektráren po 21 GW, které byly přidány loni. Velká část těchto nových zdrojů bude umístěna v oblastech, které v posledních letech spoléhaly na zemní plyn jako hlavní palivo pro výrobu elektřiny, například v Texasu,“ dodala EIA.</blockquote>

Výstavba paroplynové elektrárny Carrington

EIA: Výroba elektřiny z plynu v USA bude klesat, poroste výroba z uhlí a OZE

Polské státem ovládané energetické společnosti PGE, Enea a Tauron, které v současné době vyrábějí většinu elektrické energie z uhlí, vyčlení svá uhelná aktiva, aby se mohly soustředit na investice do offshore větrných elektráren. S odvoláním na vyjádření polského náměstka ministra státních aktiv Artura Sobońa <a href="https://www.reuters.com/article/us-poland-energy/polish-utilities-will-shed-coal-assets-to-invest-in-offshore-wind-idUSKBN29N14X?fbclid=IwAR3Wx3XI-dEq4ejYdlZA85TkAwPKa9hksiHEFURy5E2QusKBWmaSEDHeew8" target="_blank" rel="noopener">to uvedl zahraniční server Reuters</a>.
Polsko vyrábí v současnosti většinu elektrické energie spalováním černého a hnědého uhlí. V roce 2020 dosahoval podíl uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny v zemi 76 %. Pod tlakem Evropské unie se však Polsko začíná stále více orientovat na obnovitelné zdroje energie, a to zejména na offshore větrné elektrárny a solární elektrárny.
Jak připomněl zahraniční server Reuters, Polsko plánuje zprovoznění první offshore větrně elektrárny v roce 2025 a cílí na celkový instalovaný výkon v těchto zdrojích v oblasti Baltského moře ve výši 10 GW do roku 2040.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1611741430.json“}
Dalším krokem k realizaci plánovaného rozvoje offshore větrných elektráren je podpis dohody o spolupráci v této oblasti mezi společnostmi PGE, Enea a Tauron.
<blockquote>„Skutečnost, že dnes připravujeme transformaci, která bude zahrnovat vyčlenění uhelných aktiv z těchto tří společností, učiní financování offshore větrných projektů, které jsou pro všechny investory výzvou, snadnějším,“ uvedl Soboń na tiskové konferenci k podpisu dohody o spolupráci.</blockquote>
PGE a další energetické společnosti již oznámily plány na výstavbu offshore větrných elektráren v Baltském moři, většinou ve spolupráci se zahraničními partnery. PGE zvažuje společný projekt s dánskou společností Orsted, soukromá energetická společnost Polenergia zase spolupracuje s norským Equinorem.
<blockquote>„Tato dohoda o spolupráci bude o nových investicích. Myslím, že polské státní společnosti by měly tyto projekty vést,“ uvedl na uvedené tiskové konferenci Wojciech Dabrowski, výkonný ředitel společnosti PGE.</blockquote>
Dabrowski dodal, že klíčovou roli polských uhelných elektráren při výrobě elektřiny by měly do budoucna převzít jaderné elektrárny doplněné právě o offshore větrné elektrárny.