Minulý týden uplynul rok od zapojení České republiky do evropského propojení vnitrodenních trhů s elektřinou. <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/rok-provozu-propojeneho-celoevropskeho-vnitrodenniho-trhu-s-elektrinou?set_language=cs" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl český operátor trhu s elektřinou OTE, a.s.</a>, aktivita na českém vnitrodenním trhu díky propojení prudce vzrostla a s ní i celkové zobchodované množství elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cr-se-pripojila-k-evropskemu-vnitrodennimu-trhu-zobchodovana-mnozstvi-prudce-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">Česká republika se do projektu nazvaného Single Intraday Coupling (SIDC) zapojila 19. listopadu 2019</a> a již první dny obchodování naznačily, že tento krok povede k růstu aktivity na trhu.
<blockquote>„Vývoj obchodování potvrzoval vzrůstající trend nastavený po připojení k propojenému evropskému trhu. Za první rok provozu bylo v rámci propojených trhů uzavřeno 1 278 844 obchodů s celkovým množstvím 4 440 GWh,“ uvedl minulý týden český operátor trhu s elektřinou.</blockquote>
Pro srovnání, za prvních šest měsíců loňského roku bylo na českém vnitrodenním trhu zobchodováno 317,4 GWh elektrické energie a za celý rok 2018 dokonce pouze  550,2 GWh. Připojení k evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou tak přineslo zhruba osminásobný nárůst zobchodovaného množství elektřiny.
<blockquote>„Operátor trhu si váží příležitosti, kterou mu tento celoevropský projekt přinesl. Doufáme, že i v dalším období naše obchodní platformy umožní více obchodních možností pro účastníky trhu, které přispějí k rozvoji krátkodobých trhů,“ dodal člen představenstva společnosti OTE, a.s., Igor Chemišinec.</blockquote>
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou takzvaného průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

První rok propojeného vnitrodenního trhu přinesl prudký nárůst zobchodovaného množství elektřiny

Španělská vláda vyzvala developery projektů zaměřených na takzvaný zelený vodík, aby zaregistrovali své plány a uvedli, jak budou jejich projekty prospěšné pro hodnotový řetězec v tomto odvětví.<a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/spanelsko-zverejnilo-svou-vodikovou-strategii-roce-2030-chce-mit-desetinu-vykonu-elektrolyzeru-cela-eu" target="_blank" rel="noopener"> Podle nedávno schválené vodíkové strategie Španělska</a> chce mít země do roku 2030 instalovány elektrolyzéry pro výrobu zeleného vodíku o celkovém výkonu 4 GW. 
Výzva španělské vlády následuje oznámení tamního předsedy vlády Padra Sancheze, že Španělsko využije 1,5 miliardy eur z odhadovaných 72 miliard eur dostupných z evropského fondu obnovy na projekty zaměřené na zelený vodík. Uvedené finanční prostředky by měly být vynaloženy do roku 2023.
Developeři projektů zaměřených na zelený vodík mají <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/112020-spain-calls-for-hydrogen-project-registration-following-eur15-billion-pledge?fbclid=IwAR3pBZzWDBxjBtmgFd-MSDQxTTPVOssziQolEg81zEV3nqm6Eb1DhSe9IS8" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> prokázat, jak jejich projekty přispějí k změstnanosti, rozvoji průmyslu a dosažení dekarbonizačních cílů Španělska.
<h2>Očekávaný rozvoj vodíkového sektoru ve Španělsku</h2>
Španělská vláda schválila začátkem října svoji vodíkovou strategie, podle které by Španělsko mělo disponovat 4 GW elektrolyzérů do roku 2030. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie" target="_blank" rel="noopener">Evropská vodíková strategie do stejného roku plánuje instalaci 40 GW</a>, Španělsko by tak tvořilo celou desetinu instalovaného výkonu elektrolyzérů v EU.
Iniciativa španělské vlády byla podpořena největšími hráči v tamním energetickém a průmyslovém sektoru. Největší španělská ropná a plynárenská skupina Repsol, která je zároveň největším spotřebitelem vodíku v zemi, plánuje do roku 2026 investovat do vodíkových projektů 2,2 až 2,9 miliardy eur.
Energetická společnost Iberdrola plánuje vybudovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 800 MW u dvou závodů na výrobu čpavku. Celková investice by měla dosáhnout 1,8 mld. eur. Výkonný ředitel společnosti Iberdrola Sanchez Galan uvedl, že Španělsko musí jednat rychle, jelikož konkurence v daném sektoru rychle roste.
Provozovatel plynovodů Enagas mezitím oznámil investice ve výši 300 milionů eur do roku 2026 zaměřené na export vodíku pomocí provozovaných potrubí.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens

Komoditní trhy

Španělsko vyzvalo developery k registraci projektů zaměřených na zelený vodík

Britské konsorcium vedené společností Rolls-Royce <a href="https://www.rolls-royce.com/media/press-releases/2020/11-11-2020-nuclear-power-stations-will-create-6000-uk-levelling-up-jobs-by-2025.aspx" target="_blank" rel="noopener">oznámilo</a>, že je připraveno během následujících 20 let postavit ve Spojeném kráovství až 16 malých modulárních reaktorů, které aktuálně vyvíjí. Kromě přiblížení Spojeného království k dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050 vytvoří dle konsorcia tento plán 40 tisíc pracovních míst.
Výstavbu až 16 malých modulárních reaktorů konsorcium podmínilo jasným závazkem ze strany britské vlády, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/britanie-investuje-40-milionu-liber-vyvoje-pokrocilych-modularnich-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která letos v červenci oznámila, že podpoří vývoj v oblasti pokročilých modulárních reaktorů 40 miliony liber</a>.
Podle společnosti Rolls-Royce stojící v čele konsorcia pomohou nové reaktory k dosažení britského cíle uhlíkové neutrality do roku 2050, pomohou revitalizovat průmysl v regionech a zajistí Spojenému království exportní potenciál ve výši minimálně 250 miliard liber.
<blockquote>„Až 80 % (z hodnoty) komponent jaderné elektrárny bude vyrobeno továrnami ve střední a severní Anglii předtím, než budou převezeny na existující jaderné lokality napříč zemí pro rychlé sestavení uvnitř nepromokavé konstrukce,“ uvedl Rolls-Royce.</blockquote>
Konsorcium jako další přínos rozvoje malých modulárních reaktorů uvedlo, že vyrobená elektřina může být využita pro produkci bezuhlíkového syntetického paliva pro letadla nebo vodíku, čímž dále podpoří dosažení dekarbonizačních cílů Spojeného králvoství.
<h2>První jednotka do 10 let od objednávky</h2>
Malé modulární reaktory z dílny Rolls-Royce mají mít instalovaný elektrický výkon 440 MWe a životnost 60 let. První jednotka má být dle společnosti uvedena do provozu do 10 let od první objednávky. Následně mají být britské továrny schopny produkovat dvě jednotky ročně.
Jako slibné řešení vnímá tento koncept malého modulárního reaktoru také česká energetická společnost ČEZ, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-a-rolls-royce-budou-spolupracovat-na-rozvoji-malych-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">která s Rolls-Royce nedávno uzavřela memorandum o porozumění</a>, na jehož základě budou firmy sdílet technické poznatky a detailně posoudí možnost uplatnění těchto jaderných zařízení v České republice.
<blockquote>„Na nová řešení a technologie se orientujeme dlouhodobě. Malými modulárními reaktory se už zabýváme, především v ÚJV Řež. Do budoucna mohou být významnou alternativou, kterou nemůžeme opomíjet. Partnerství s Rolls-Royce i dalšími světovými společnostmi je pro nás proto logické,“ řekl k podpisu memoranda generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Popisu malých modulárních reaktorů, které se nachází v pokročilé fázi vývoj, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-pokrocile-fazi-vyvoje" target="_blank" rel="noopener">se detailně věnuje naše únorová infografika.</a>
Zdroj úvodní fotografie: Rolls-Royce

Jaderné elektrárny

Rolls-Royce chce během 20 let vybudovat v Británii 16 malých modulárních reaktorů

Americká státní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) očekává, že produkce uhlí ve Spojených státech amerických poklesne letos v důsledku pandemie koronaviru meziročně o 26 % na 473 mil. tun, což by byla nejnižší hodnota od roku 1965. O více než 30 % by měl letos poklesnout také export uhlí z USA.
<a href="https://www.eia.gov/outlooks/steo/" target="_blank" rel="noopener">Podle nedávno zveřejněného Střednědobého energetického výhledu od EIA </a> by po poklesu produkce uhlí v USA v letošním roce měl v roce 2021 následovat zhruba 20% růst na 569 mil. tun.
<blockquote>„EIA očekává nárůst produkce uhlí v roce 2021 v důsledku vyšších cen zemního plynu a vyšší poptávky po elektrické energii způsobené podprůměrnými teplotami v zimě, a to zejména ve středozápadních a severozápadních regionech Spojených států,“ vystvětluje agentura.</blockquote>
Spotřeba uhlí v sektoru výroby elektřiny by podle predikcí EIA měla letos klesnout meziročně o 18 %, v roce 2021 je následně očekáván 23% meziroční růst.
Podíl elektřiny z uhelných elektráren na celkové výrobě elektřiny v USA by měl letos klesnout z loňských 24 % na 20 %. V příštím roce očekává agentura růst na 25 %. Pro srovnání, ještě v roce 2010 dosahoval podíl uhelných elektráren na výrobě elektřiny v USA hodnoty 45 %.
Kromě produkce uhlí a jeho spotřeby v elektroenergetickém sektoru v USA má v letošním roce klesnout také jeho vývoz, a to o více než 30 %. Podle dat EIA dosáhl loni vývoz hodnoty 84 mil. tun, letos by to mělo být 58 mil. tun. Jednalo by se tak o nejnižší hodnotu od roku 2016,<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cerne-uhli-oziva-vysoko-se-muze-vysplhat-cena" target="_blank" rel="noopener"> kdy ceny uhlí na světových trzích klesly na desetiletá minima</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Wikimedia

Produkce uhlí v USA má být letos nejnižší od roku 1965, významně klesnout má také vývoz

Mezinárodní energetická agentura (IEA) snížila <a href="https://www.iea.org/reports/renewables-2020/transport-biofuels#abstract" target="_blank" rel="noopener">ve svém nedávném reportu Renewables 2020</a> výhled pro produkci biopaliv na 3,2 milionů barelů za den v roce 2025. Důvodem je zejména dopad probíhající koronavirové pandemie, která dle IEA způsobí v letošním roce první meziroční pokles produkce biopaliv za posledních 20 let. 
Produkce biopaliv by měla v roce 2025 dosáhnout dle predikcí IEA 186 mld. litrů, což odpovídá 3,2 mil. barelů za den (bpd) a mělo by tak dojít k nárůstu o 14 % ve srovnání s rokem 2019.
<blockquote>„Tento výhled je však podmíněný tím, že dojde k ukončení zdravotní krize a nebudou zavedena další rozsáhlá omezení v dopravě,“ uvedla agentura.</blockquote>
V letošním roce by dle agentury měla globální produkce biopaliv klesnout meziročně o 11,6 % na 144 mld. litrů (2,8 mil. bpd). Pro srovnání, IEA očekává pokles globální poptávky po benzinu meziročně o 10 %, v případě nafty poté o 6 %.
Nižší vliv pandemie koronaviru na poptávku po naftě je dle agentury způsobený tím, že významná část spotřeby nafty připadá na přepravu zboží, která je ovlivněna méně než osobní doprava.
<blockquote>„Nižší poptávka po palivech způsobená krizí Covidu-19 snižuje spotřebu biopaliv v zemích, kde je legislativou stanoven podíl biopaliv přímíchávaných do fosilních paliv,“ připomněla IEA.</blockquote>
<figure id="attachment_89610" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1078px;">
<figure id="attachment_89610" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1078px;"><img class="wp-image-89610 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/globální-produkce-biopaliv.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/globální-produkce-biopaliv.jpg 1078w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/globální-produkce-biopaliv-512x245.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/globální-produkce-biopaliv-768x368.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/globální-produkce-biopaliv-1024x490.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/globální-produkce-biopaliv-725x347.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/globální-produkce-biopaliv-800x383.jpg 800w" alt="Produkce biopaliv v roce 2019 a výhled pro roky 2020-2025 v miliardách litrů (světle modrá = ethanol, tmavě modrá = bionafta, zelená hydrogenovaný rostlinný olej (HVO)). Zdroj: IEA" width="1078" height="516" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Produkce biopaliv v roce 2019 a výhled pro roky 2020-2025 v miliardách litrů (světle modrá = ethanol, tmavě modrá = bionafta, zelená = hydrogenovaný rostlinný olej (HVO)). Zdroj: IEA</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: H. Zell, Wikimedia

Obnovitelné zdroje

Globální produkce biopaliv letos poprvé za 20 let kvůli koronaviru klesne

Oznámená nová série aukcí na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve Španělsku zvýší tlak na již nyní oslabeném trhu s dlouhodobými dohodami o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z OZE. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/110520-spanish-renewable-auctions-seen-adding-pressure-to-ppa-market-endesa" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts to oznámil finanční ředitel španělské energetické společnosti Endesa Luca Passa</a>.
Již nyní oslabený trh s dlouhodobými PPA dohodami na elektřinu z OZE ve Španělsku, který byl zasažen nízkými cenami elektřiny v důsledku opatření proti šíření koronaviru, dostal podle finančního ředitele Endesy další ránu, když španělská vláda oznámila plány na aukce na elektřinu z OZE v objemu 5 GW/rok založené na principu pay-as-bid.
Současné nízké ceny PPA dohod znamenjí pro Endesu při nákupu elektřiny tímto způsobem příležitost. Passa zároveň dodal, že si Endesa obvykle do PPA dohody prosadí opci na odkup dané výrobny elektřiny po ukončení platnosti PPA dohody.
Na straně poptávky eviduje podle Passy Endesa zájem na nákup kolem 5 TWh elektřiny v podobě 10 až 15letých PPA dohod v B2B segmentu.
Generální ředitel Endesy Jose Bogas dodal, že se Endesa aukcí na elektřinu z OZE zúčastní, ale že pro ni nejsou klíčové pro realizaci jejího plánu na růst v oblasti OZE.
Podle Platts připravuje v současné době Endesa ve Španělsku projekty na výstavbu obnovitelných zdrojů energie v objemu 25,7 GW, z čehož 4,2 GW výkonu by mělo být uvedeno do provozu do konce roku 2023. Zhruba 60 % z plánovaného nového výkonu představují solární elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604585646.json“}
<h2>Nejlevnější evropský trh pro solární PPA dohody</h2>
Španělsko patřilo již před vypuknutím koronavirové krize k nejlevnějším trhům s PPA dohodami v Evropě. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Podle průzkumu „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ výzkumníků z BloombergNEF</a> byly PPA dohody na elektřinu ze solárních elektráren ve Španělsku dokonce nejlevnějšími v celé Evropě, když v průměru dosahovaly hodnody 35,3 EUR/MWh.
BNEF nicméně při zveřejnění průzkumu dodal, že velikost trhu s PPA dohodami v Evropě je zhruba čtvrtinová ve srovnání se Spojenými státy, kdy v době zveřejnění průzkumu BNEF ve Spojených státech registroval dohody na celkový dodaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.
<blockquote>„Téměř polovina všech <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/iniciativa-re100-dosahla-milniku-100-clenu" target="_blank" rel="noopener">RE100 společností</a> je z Evropy – víme, že poptávka po čisté energii je právě zde. Aby se však zvýšila aktivita kolem PPA dohod na úroveň Spojených států, musíme více popsat regionální rozdíly v oceňování těchto kontraktů, v jejich struktuře a délce,“ uvedl Kyle Harrison, analytik z BNEF zaměřující se na korporátní udržitelnost.</blockquote>

Endesa: Oznámené španělské aukce na OZE zvýší tlak na trhu s PPA dohodami

Chilská vláda stanovila pro svou zemi ambiciózní cíl stát se jedním z nějvětších globálních vývozců „zeleného“ vodíku do konce této dekády. Země by tímto způsobem mohla podle tamního prezidenta Sebastiana Pinera využít obrovský potenciál obnovitelných zdrojů energie. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110320-chile-aims-to-become-major-hydrogen-producer-by-2030" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Platts</a>.
Chilský prezident Sebastian Pinera při své zahajovací řeči v rámci virtuálního Green Hydrogen Summit uvedl, že rekordní úroveň slunečního záření znamená, že se Chile může stát nejefektivnějším producentem „zeleného“ vodíku, a může tak vykompenzovat vzdálenost země od hlavních trhů.
Ministr energetiky Juan Carlos Jobet při zveřejnění chilské vodíkové strategie uvedl, že aby došlo k naplnění ambiciózního cíle Chile, cílí chilská vláda na vybudování elektrolyzérů o celkovém instalovaném výkonu 5 GW do roku 2025 a následně 25 GW do roku 2030. Hodnota exportovaného vodíků či derivátů by tak v roce 2030 mohla činit 2,5 miliardy dolarů ročně.
Ministr dále při panelové diskuzi se zástupci Kanady, Evropské unie, Německa a Spojeného království dodal, že Chile bude pro splnění svých cílů potřebovat vzájemnou spolupráci.
<blockquote>„Potřebujeme odběratele, potřebujeme technologii a potřebujeme země, aby k nám přišly a investovaly,“ uvedl Jobet.</blockquote>
<h2>Zahraniční investoři a pilotní projekt</h2>
Aby chilská vláda přilákala zahraniční investory, plánuje vytvoření tří mezinárodních konsorcií, kdy každé z těchto konsorcií by mělo vybudovat alespoň 1 GW kapacity elektrolyzérů. Cílem této iniciativy je, aby v roce 2025 byly v provozu minimálně dva komplexy produkující 200 tisíc tun „zeleného“ vodíku ročně.
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/oznamen-pilotni-projekt-vyrobu-zeleneho-vodiku-chile" target="_blank" rel="noopener">První zahraniční investice v této oblasti již přitom byla oznámena</a>. Jedná se o pilotní projekt italské energetické společnosti Enel, která ve spolupráci se společností AME a dalšími společnostmi plánuje do roku 2022 realizovat v Chile pilotní projekt na výrobu zeleného vodíku. Projekt zahrnuje elektrolyzér o výkonu 1,25 MW, který má být napájen elektřinou z větrné turbíny o výkonu 3,4 MW.
<a href="https://www.enel.cl/en/stories/a202009-green-hydrogen.html" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl Enel</a>, Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že by v Chile mohlo být v budoucnu ročně vyráběno až 160 milionů tun „zeleného“ vodíku. Pro srovnání, <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/kvuli-koronaviru-klesne-letos-i-spotreba-vodiku-pristi-dekade-ma-vsak-rust" target="_blank" rel="noopener">současná globální spotřeba vodíku nedosahuje ani polovinu této hodnoty</a>.
Autor úvodní fotograie: Joseph Brent (flickr)

Chile se chce stát jedním z největších exportérů "zeleného" vodíku na světě

Elektroenergetický sektor prochází prozatím nejzásadnějš transformací od jeho vytvoření před více než sto lety. Význam elektřiny přitom s očekávanou vyšší mírou elektrifikace sektorů vytápění či dopravy nadále poroste a je proto na místě více se zaměřit na oblast zajištění bezpečnosti dodávek. Jako klíčové oblasti k řešení identifikovala Mezinárodní energetická agentura (IEA) kybernetické hrozby, extrémní klimatické jevy a prudce rostoucí podíl variabilních obnovitelných zdrojů energie.
IEA se ve svém nedávném reportu <a href="https://www.iea.org/reports/power-systems-in-transition?fbclid=IwAR2u7qDs45v9NiG9W6gFWij8cyCqgVm0DQYZitpmtmheVgvIJM_iD9mtIic" target="_blank" rel="noopener">Power Systems in Transition</a> podrobně zaměřuje na tři výše uvedené oblasti, které mají být v budoucnu klíčové pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, a nabízí doporučení pro zvládnutí největších výzev, což by ve finále mělo vést k podpoře a urychlení globálního přechodu k čisté energetice.
<blockquote>„Elektřina představuje jednu pětinu globální konečné spotřeby energie a její podíl roste. V budoucnu bude hrát větší roli ve vytápění, chlazení a v dopravě, stejně jako v mnoha dalších digitálně integrovaných sektorech, jako jsou komunikace, finance a zdravotnictví,“ <a href="https://www.iea.org/news/the-global-transformation-of-the-electricity-sector-requires-greater-efforts-to-ensure-security-of-supply" target="_blank" rel="noopener">uvedla IEA v tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Agentura dále připomněla, že elektroenergetika prochází zásadní proměnou, kdy jsou centralizované, vertikálně integrované systémy využívající relativně malé množství řiditelných tepelných elektráren nahrazovány velkým množstvím producentů elektřiny všech velikostí, kdy řada z nich navíc využívá obnovitelné zdroje energie se značně variabilní výrobou.
<blockquote>„Pokračující digitalizace elektrizačních soustav, růst chytrých sítí a přechod k decentrálním zdrojům energie nabízí mnoho příležitostí a výhod. Avšak s již nyní významnými a rostoucími kybernetickými hrozbami je zásadní posílit opatření k zajištění kybernetické odolnosti a učinit je klíčovým prvkem při plánování a provozu elektrizačních soustav,“ dodala IEA.</blockquote>
Kromě kybernetické odolnosti zdůraznila agentura také potřebu více se zaměřit na klimatickou odolnost.
<blockquote>„Efekty klimatické změny znamenají, že elektrizační soustavy se musí stát více odolné vůči měnícím se trendům počasí, stoupající hladině moří a více extrémním klimatickým jevům. Toho může být docíleno tak, že bude této oblasti věnována větší pozornost a že budou zavedeny lepší standardy vedoucí k nezbytným investicím,“ dodala agentura.
Zdroj úvodní fotografie: ČEPS</blockquote>

Elektřina

IEA: Kybernetická a klimatická odolnost budou klíčovým prvkem v zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny

Připravované evropské „uhlíkové clo“ by mělo být <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/ENVI-PR-648519_EN.pdf" target="_blank" rel="noopener">podle návrhu reportu zveřejněného minulý týden Výborem pro životní prostředí při Evropském parlamentu</a> od roku 2023 uvaleno na elektřinu dováženou ze zemí mimo EU a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cementárenský, ocelářský či chemický průmysl. Následně by mělo být uvaleno na veškerý import do Evropské unie. 
Takzvaný <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12228-Carbon-Border-Adjustment-Mechanism" target="_blank" rel="noopener">mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism – CBAM)</a> je jedním z klíčových prvků Zelené dohody pro Evropu. Ta cílí na to, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
<blockquote>„CBAM zavede cenu za uhlík u vybraného importovaného zboží ze zemí mimo EU, aby přiměl třetí země ke zvýšení jejich klimatických ambicí a snížil riziko „úniku uhlíku“. Tento pojem popisuje fenomén, kdy společnosti přesouvají výrobu mimo EU do zemí s mírnějšími emisními pravidly. Únik uhlíku by ve výsledku vzdoroval snaze Evropy stát se klimaticky neutrální do roku 2050 tím, že by přemístil, nikoliv snížil, emise,“ <a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/en/towards-a-wto-compatible-eu-carbon-borde/product-details/20201021CAN58094" target="_blank" rel="noopener">vysvětluje Výbor pro životní prostředí při Evropském parlamentu</a>.</blockquote>
O tom, že jedním z prvních odvětví, která budou novým „uhlíkovým clem“ v případě jeho zavedení dotčena, bude elektroenergetika, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/dovoz-elektriny-by-mel-podle-evropske-komise-podlehat-uhlikovym-clum" target="_blank" rel="noopener">informovala již na jaře Evropská komise</a>. Clo by tak mělo být uvaleno mimo jiné na import elektřiny z Ukrajiny, Srbska, Ruska a potenciálně i Spojeného království.
Podle nedávno zveřejněného návrhu reportu Výboru pro životní prostředí při Evropském parlamentu by „uhlíkové clo“ mělo být zpočátku uvaleno nejen na elektřinu, ale také na energeticky náročné průmyslové sektory.
<blockquote>„CBAM by měl pokrývat veškerý import, avšak při jeho zavedení již od roku 2023 by měl pokrývat elektroenergetiku a energeticky náročné průmyslové sektory, jako jsou cement, ocel, chemikálie a hnojiva, které i nadále čerpají významný podíl bezplatných alokací povolenek a stále představují 94 % unijních průmyslových emisí,“ stojí v návrhu reportu.</blockquote>
Evropská komise by měla legislativní návrh zavádějící CBAM zveřejnit v příštím roce. Jednou z věcí, kterou je třeba dořešit, je kompatibilita navrhovaného mechanismu s pravidly Světové obchodní organizace.
Zdroj úvodní fotografie: Evropský parlament

Emise CO2

Evropské "uhlíkové clo" má být zpočátku uvaleno na elektřinu a těžký průmysl

Francouzské ministerstvo pro ekologický přechod informovalo o zajištění 1,5 GW výkonu v tendru na poskytnutí tzv. odezvy strany spotřeby na rok 2021. Pro letošní rok má Francie k dispozici 770 MW řiditelné spotřeby. Navýšení této rezervy je jedním z opatření, která mají omezit potenciální negativní dopad nízké dostupnosti jaderných elektráren pro nadcházející zimu. 
Aby bylo omezeno riziko nedostatku výroby elektřiny v případě nadprůměrně chladného počasí i v listopadu a prosinci letošního roku, zajistilo ministerstvo dodatečných 371 MW řiditelné spotřeby i pro toto období.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/demand-side-response-dsr" target="_blank" rel="noopener">Služba odezva strany spotřeby</a> spočívá v dobrovolném omezení spotřeby elektřiny na období několika minut až hodin a slouží k řízenému snížení poptávky po elektřině v období vysoké poptávky po elektřině a nedostatečné výroby elektřiny.
Ministerstvo pro ekologický přechod připomnělo, že francouzský provozovatel přenosové soustavy RTE v červnu upozornil na negativní dopad koronavirové krize na plánované odstávky francouzských jaderných elektráren, který vedl ke snížení dostupnosti těchto pro Francii klíčových zdrojů elektřiny v letošní zimě.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1603394436.json“}
<blockquote>„Ministerstvo oznámilo opatření, která mají přispět k udržení rovnováhy v elektrizační soustavě během zimy 2020-2021: optimalizace plánu odstávek jaderných reaktorů pro zajištění maximální dostupnosti během zimy, příspěvek na instalaci termostatu do výše 150 eur, kampaň o úspoře energie a podporu pro odezvu strany spotřeby,“ <a href="https://www.ecologie.gouv.fr/continuite-lapprovisionnement-en-electricite-cet-hiver-barbara-pompili-annonce-doublement-des" target="_blank" rel="noopener">uvedlo ministerstvo</a>.</blockquote>
Aby ministerstvo přilákalo nové subjekty k poskytování služby odezva strany spotřeby, zdvojnásobilo v letošním tendru maximální požadovanou platbu na 60 000 EUR/MW/rok. I díky tomu bylo v tendru úspěšných 59 poskytovatelů, kteří dohromady poskytnou 1 509 MW řiditelné spotřeby.
<h2>Nízká dostupnost jaderných elektráren</h2>
Provozovatel francouzských jaderných elektráren, společnost EDF, počítala ještě před propuknutím koronavirové krize s výrobou francouzských jaderných elektráren v letošním roce v rozmezí 375-390 TWh.
V dubnu však EDF odhad vlivem koronavirové krize na plány údržby reaktorů snížila o 20 % na 300 TWh. V červenci jej následně zvýšila na 315-325 TWh.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/edf-navysila-odhad-vyroby-svych-jadernych-elektraren-nedostatek-vyroby-vsak-stale-neni-vyloucen" target="_blank" rel="noopener">K zatím poslednímu navýšení odhadu výroby došlo minulý týden, kdy EDF oznámila nový plán 325-335 TWh</a>. I přes navýšení odhadu však dle analytiků může dojít k nedostatku výroby v případě, že by přišly tuhé mrazy.
<h2>Pokles teploty o 1 stupeň = nárůst zatížení o 2,4 GW</h2>
<a href="https://bilan-electrique-2019.rte-france.com/sensitivity-to-temperatures-and-end-uses/?lang=en#" target="_blank" rel="noopener">Jak uvádí na svém webu provozovatel francouzské přenosové soustavy RTE</a>, spotřeba elektřiny ve Francii je kvůli vysokému stupni elektrifikace sektoru vytápění silně závislá na venkovní teplotě.
<blockquote>„Citlivost spotřeby elektřiny na teplotě se v průběhu dne mění. V průměru je během zimy odhadována na 2 400 MW na stupeň Celsia,“ uvádí RTE.</blockquote>
<figure id="attachment_88890" class="wp-caption aligncenter" style="width: 857px;"><img class="size-full wp-image-88890" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/citlivost-na-spotřebě-elektřiny.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/citlivost-na-spotřebě-elektřiny.jpg 857w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/citlivost-na-spotřebě-elektřiny-512x234.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/citlivost-na-spotřebě-elektřiny-768x350.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/citlivost-na-spotřebě-elektřiny-725x331.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/citlivost-na-spotřebě-elektřiny-800x365.jpg 800w" alt="Hrubá spotřeba elektřiny a složka závislá na venkovní teplotě. Zdroj: RTE" width="857" height="391" /><figcaption class="wp-caption-text">Hrubá spotřeba elektřiny a složka závislá na venkovní teplotě. Zdroj: RTE</figcaption></figure>
Pro účely popsání fenoménu citlivosti spotřeby elektřiny na teplotě připravilo RTE srovnání závislosti denní spotřeby elektřiny na průměrné denní teplotě v období červenec 2018 až červen 2019 ve Francii, Velké Británii, Německu, Španělsku a Itálii.
Z prezentovaných závislostí je na jedné straně patrný nárůst spotřeby elektřiny při poklesu teploty pod 15 stupňů Celsia, přičemž křivka pro Francii je třikrát až pětkrát strmější než v ostatních zemích. V některých zemích je dále patrná závislost spotřeby elektřiny na teplotě ve dnech, kdy průměrná teplota překročí 20 stupňů Celsia. Na grafu níže je toto patrné u Španělska a Itálie, a to zejména díky rozšířenému využívání klimatizací.
<figure id="attachment_88891" class="wp-caption aligncenter" style="width: 747px;"><img class="size-full wp-image-88891" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/srovnání-evropa.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/srovnání-evropa.jpg 747w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/srovnání-evropa-512x402.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/srovnání-evropa-725x570.jpg 725w" alt="Závislost spotřeby elektřiny na teplotě ve vybraných evropských zemích. Zdroj: RTE" width="747" height="587" /><figcaption class="wp-caption-text">Závislost spotřeby elektřiny na teplotě ve vybraných evropských zemích. Zdroj: RTE</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: ČEPS