Evropská komise pověřila svůj interní výzkumný útvar JRC (Joint Research Centre – Společné výzkumné středisko), aby posoudil, zda má být jaderná energie považována za „zelenou“ technologii v rámci jednotného unijního klasifikačního systému („taxonomie“) pro udržitelné financování. Výstupy projektu by měly být zveřejněny příští rok.
O tom, zda jadernou energii považovat za „zelenou“ technologii vzhledem ke skutečnosti, že při výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách nedochází k emisím skleníkových plynů, nebo zda tuto technologii vyřadit ze seznamu „zelených“ technologií kvůli problematice spojené s likvidací radioaktivního odpadu, se experti napříč EU přou již dlouhou dobu.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/france-uk-block-green-finance-deal-in-setback-for-climate-goals/" target="_blank" rel="noopener">Francie a Spojené království například v prosinci loňského roku zablokovaly dohodu o taxonomii EU pro udržitelné financování</a> právě z důvodu, že neuznávala environmentální přínosy jaderných elektráren.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé členské státy EU a Evropský parlament nebyly schopny situaci rozřešit, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-experts-to-assess-nuclear-powers-green-credentials/?fbclid=IwAR28Eb7VZdbNSLdQrGdKoT8M3Ino4x24zohKdAdt4GU5V2G0EHgj3GWh6bg" target="_blank" rel="noopener">Evropská komise se rozhodla pro posouzení této věci expertním týmem z JRC</a>, který by měl zveřejnit závěrečnou zprávu v roce 2021.
<blockquote>„Po zvážení rozdílných názorů se Komise rozhodla pro pověření Společného výzkumného centra ke zpracování technické zprávy ohledně aspektu „nečinit žádné významné škody“ u jaderné energie,“ <a href="https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/200610-sustainable-finance-teg-taxonomy-green-bond-standard-faq_en.pdf" target="_blank" rel="noopener">vysvětluje Komise ve zveřejněném dokumentu</a>.</blockquote>
Komise dodala, že považuje za klíčové, aby studie byla důvěryhodná, vědecky precizní, transparentní a aby zahrnovala vyvážené sady názorů.
<h2>Foratom krok EK uvítal, upozornil však na nešťastné načasování</h2>
<a href="https://www.foratom.org/press-release/commission-mandates-jrc-for-nuclear-assessment-under-taxonomy/" target="_blank" rel="noopener">Uvedený krok Evropské komise přivítalo jaderné sdružení Foratom</a>, jehož generální ředitel Yves Desbazeille uvedl, že to ukazuje, že Komise přijala doporučení, aby jádro bylo důkladně posouzeno experty.
<blockquote>„Je to něco, po čem spoustu zainteresovaných subjektů – včetně průmyslu, několika členských států a europoslanců – volalo v posledním roce,“ uvedl v tiskové zprávě Desbazeille.</blockquote>
Samotný report JRC bude následně v souladu s článkem 31 Smlouvy o Euratomu posouzen experty na radiační ochranu a nakládání s odpadem. Vyjádřit se k němu budou moci také experti na dopady na životní prostředí při Evropské komisi.
Celý proces by dle očekávání měl trvat až do roku 2021, což je dle Foratomu nešťastné.
<blockquote>„Navrhujeme, aby zhodnocení energetického sektoru bylo odloženo na dobu, kdy bude hotové posouzení jádra. V opačném případě existuje riziko pokřivení trhu tím, že některým technologiím bude umožněn přístup do relevantních fondů a jiným ne,“ dodal Foratom.</blockquote>

Emise CO2

JRC posoudí, zda by jádro mělo být považováno za "zelenou" technologii v rámci udržitelného financování EU

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>

Německo

Německá plynárenská aliance volá po vyšší podpoře v rámci plánovaného odklonu od uhlí

S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

Teplárenství

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Výroba bezuhlíkové elektřiny, mezi kterou je kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů započítána také elektřina z jaderných elektráren, dosáhla podle britského Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii v prvním čtvrtletí letošního roku rekordního podílu 62,1 %. Velký podíl na dosaženém výsledku měly offshore větrné elektrárny, jejichž výroba vzrostla meziročně o 53 % na 13,2 TWh.
<a href="https://www.gov.uk/government/statistics/electricity-section-5-energy-trends" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněných statistik</a> poklesla celková výroba elektřiny v prvním čtvrtletí meziročně o 0,8 % na 86,9 TWh, nejnižší hodnotu pro toto období ze zveřejněných dat. Nejnižší hodnoty dosáhl také podíl elektráren spalujících uhlí a zemní plyn na celkové výrobě elektřiny, který dosáhl 35,2 %, kdy důvodem byl zejména meziroční 26% pokles výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn.
Celkově dosáhla výroba elektřiny ze zemního plynu 27,3 TWh a měla tak 31% podíl na celkové výrobě elektřiny. Ve stejném období roku 2019 byl podíl těchto elektráren 42 %.
Pokles výroby elektřiny ze zemního plynu byl vykompenzovaný výrobou elektřiny z větrných a solárních elektráren, která vzrostla meziročně o 35 % na 28 TWh, přičemž za naprostou většinou uvedeného nárůstu stojí větrné elektrárny.
<figure id="attachment_85215" class="wp-caption aligncenter" style="width: 630px;"><img class="size-full wp-image-85215" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg" sizes="(max-width: 630px) 100vw, 630px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg 630w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk-512x301.jpg 512w" alt="Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii" width="630" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</figcaption></figure>
<blockquote>„Podíl elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů v Q1 2020 opět vzrostl až na rekordní hodnotu 62,1 %. Bylo to způsobeno rekordním podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož podíl elektřiny vyrobené z jaderných elektráren klesl na 15,1 %. Výroba z jádra byla kromě nižší poptávky po elektřině a vyšší výroby z obnovitelných zdrojů ovlivněna také odstávkami. Během uvedeného období byla dokončena odstávka na bloku Heysham 1, pokračovaly odstávky na blocích Dungeness B, Hunterson B a Heysham 2 a začala odstávka na Hinkley Point B,“ uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Celková výroba elektřiny z jaderných elektráren klesla z výše uvedených důvodů meziročně o 5,8 % na 13,1 TWh.

Spojené království: Podíl bezuhlíkových zdrojů na výrobě elektřiny dosáhl v Q1 rekordních 62 %

Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. 
Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.
<blockquote>„Japonsko nabízí určitý potenciál pro přechod z uhlí na plyn. Celkové objemy nicméně budou spíše nižší, jelikož japonské energetické společnosti jsou hodně závislé na dlouhodobých kontraktech na dodávku uhlí a plynu,“ řekl hlavní analytik pro uhlí v S&amp;P Global Platts Analytics Matthew Boyle.</blockquote>
<h2>Infrastrukturní překážky a nové uhelné elektrárny</h2>
Platts upozornil, že přestože například Indie činí kroky pro zvýšení podílu zemního plynu ve svém energetickém mixu, jeho spotřeba nebude pravděpodobně růst takovým tempem, jaké by si představovala tamní vláda, jelikož infrastrukturní a cenové překážky omezují jeho konkurenceschopnost ve srovnání s levnějšími palivy, jako je uhlí.
V případě Číny zase proti zásadnějšímu poklesu spotřeby uhlí hovoří mimo jiné skutečnost, že země v posledních letech zprovoznila řadu nových uhelných elektráren a nové elektrárny jsou i nadále budovány a plánovány.
<blockquote>„Instalovaný výkon uhelných elektráren [v Číně] bude i nadále růst, je klíčový pro udržení nízkých cen elektřiny,“ uvedl konzultant ze společnosti Wood Mackenzie Frank Yu.</blockquote>
Podle dat Platts Analytics dosáhl import uhlí do Číny v období leden-květen 148,7 mil. tun, což je meziročně o 17 % více. Výrazný propad importu uhlí není v letošním roce i přes opatření proti šíření koronaviru očekáván ani v případě Indie, která by mohla dovést kolem 180 mil. tun uhlí. V loňském roce činil import uhlí do Indie kolem 200 mil. tun.
<h2>Robustní poptávka v ostatních asijských zemích</h2>
Analytici dále očekávají, že rekordně nízké ceny plynu výrazněji neovlivní poptávku po uhlí ani v Jižní Koreji či Taiwanu, a to z důvodu omezení na straně importních kapacit pro LNG.
V případě zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Thajsko či Vietnam, byla v posledních měsících zaznamenána robustní aktivita v oblasti nákupu uhlí.
Vietnam importoval podle předběžných dat v květnu rekordních 7,5 mil. tun uhlí, meziročně o 105 % více. Thajsko dovezlo mezi lednem a dubnem 9,3 mil. tun uhlí, což je o 18 % více ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce.

Uhlí

Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn

Norská vláda navrhla v pátek sadu opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny. Reaguje tak na sílící protesty proti rozvoji větrných elektráren, kdy environmentální aktivisté obviňují některé developery z toho, že staví větší turbíny, než jaké byly původně schváleny, a upozorňují na dopady na vzhled krajiny a nebezpečí pro ptactvo. 
Instalovaný výkon norských větrných elektráren se od roku 2017 více než zdvojnásobil na současných 2,7 GW a developeři připravují řadu projektů, které se snaží uvést do provozu předtím, než v příštím roce skončí současný režim podpory těchto zdrojů.
V loňském roce dosáhla výroba elektřiny z norských větrných elektráren rekordních 5,2 TWh, což znamenalo téměř 4% podíl na celkové výrobě elektřiny, kterou obstarávjí téměř výhradně vodní elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592633837.json“}
Prudký rozvoj větrných elektráren v posledních letech přinesl také rostoucí opozici obyvatelstva proti jejich dalšímu rozvoji. Norská vláda reagovala přípravou několika opatření, která by měla zpřísnit pravidla pro nové onshore větrné elektrárny.
<blockquote>„V budoucnu umožníme omezený a více rozumný rozvoj větrných elektráren než ten, který vidíme nyní…To však neznamená, že rozvoj větrných elektráren skončí… Elektřina z větrných elektráren bude hrát roli v našem elektroenergetickém systému i v budoucnosti,“ <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-windpower/norway-to-slow-down-onshore-wind-power-developments-idUSKBN23Q28H" target="_blank" rel="noopener">uvedla podle zahraničního serveru Reuters norská ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová</a>.</blockquote>
Návrhy vlády, které musí schválit norský parlament, zahrnují například stanovení přínějších pravidel pro výšku turbín, zkrácení doby realizace projektu či opatření zajišťující ekonomickou životaschopnost projektů.
Norská vláda podle Reuters dále uvedla, že nová pravidla budou více brát v potaz vliv větrných elektráren na vzhled krajiny, chov sobů či názor místních municipalit při schvalování nových projektů.

Větrné elektrárny

Norská vláda plánuje kvůli protestům zpomalit rozvoj onshore větrných elektráren

Evropská komise by měla 8. července zveřejnit připravovanou vodíkovou strategii, která je součástí připravované strategie pro integraci energetických systémů. Cílem vodíkové strategie by podle komisařky pro energetiku Kadri Simsonové mělo být „plné využití potenciálu tohoto slibného nositele energie“.
Vodíková strategie je jedním z prostředků pro dosažení cíle EU být v roce 2050 uhlíkově neutrální. Právě vodík by přitom měl pomoci s dekarbonizací sektorů, u kterých je snižování emisí CO2 prozatím problematické.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu" target="_blank" rel="noopener">uvedla v květnu Simsonová</a>.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/061620-ec-to-unveil-eu-hydrogen-strategy-on-july-8-to-drive-demand?fbclid=iwar1ckg-_ntjdewwh8erb30qevaldstjimrmlwst32r3h89rxaupiev3n7fe" target="_blank" rel="noopener">Podle závěrů z neformální videokonference, které se účastnili ministři energetiky členských států EU</a>, je vodík, vyrobený zejména při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů, jednou z klíčových inovativních technologií, které pomohou dekarbonizovat hospodářství EU a zároveň zajistí udržení jeho konkurenceschopnosti.
Ministři energetiky z Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Lucemburska a Nizozemska se společně se švýcarským ministrem energetiky zavázali ke spolupráci při podpoře rozvoje evropské vodíkové infrastruktury a budoucího likvidního trhu s touto komoditou.
Všichni ministři se dále zavázali k prozkoumání role ceny emisí CO2 při tvorbě trhu s vodíkem a dále role daní a poplatků při plánovaném propojování energetických sektorů, například sektoru elektřiny a plynu.

Plynárenství

Vodíková strategie EU by měla být zveřejněna začátkem července

Plánovaný samostatný britský trh pro obchodování s emisemi CO2 by v případě nenapojení na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi" target="_blank" rel="noopener">evropský systém EU ETS</a> mohl mít problémy s likviditou vedoucí k prudkým cenovým výkyvům. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/060920-liquidity-could-be-issue-in-standalone-uk-carbon-market-trader?fbclid=iwar0v-7uhqouqfzpy3veyxa3pxqde-qvqnw_vfozokdg3mwlevmzcc0c_zg0" target="_blank" rel="noopener">Podle tradera z poradenské firmy Redshaw Advisors Toma Lorda</a> by navíc energetické společnosti mohly mít problémy při zajišťování budoucích prodejů elektřiny.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/spojene-kralovstvi-pokracuje-pripravach-vlastniho-systemu-obchodovani-emisnimi-povolenkami" target="_blank" rel="noopener">Spojené království představilo začátkem června konkrétní obrysy připravovaného samostatného systému pro obchodování s emisemi CO2 (UK ETS)</a>, který by měl být zaveden od roku 2021 v důsledku odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Nový britský systém UK ETS by se měl podle současných návrhů vztahovat na veškerá zařízení s tepelným příkonem alespoň 20 MW (s výjimkou spaloven nebezpečného či komunálního odpadu), stejně tak na ropné rafinerie, těžký průmysl, další výrobu a rovněž na letecký průmysl. Pokrýval by tak zhruba 1000 zařízení, která v současné době spadají pod evropský EU ETS.
Prozatím nedořešenou otázkou je budoucí navázání ne evropský EU ETS. Podle Toma Lorda je pro hladké fungování UK ETS propojení s EU ETS nezbytné.
<blockquote>„Myslím, že propojení je v zájmu všech. Hlavním rizikem, pokud se nepropojíme, je, že Spojené království bude mít malý, tenký trh, na kterém mohou nastat problémy s likviditou,“ uvedl Lord.</blockquote>
Lord upozornil, že v Británii již na rozdíl od většiny evropských zemí proběhl přechod z uhlí na zemní plyn, a že tak není příliš velký prostor pro redukci emisí v případě vysokých cen emisních povolenek.
<blockquote>„Existuje tak zajímavý potenciál pro cenové špičky a volatilitu v prvním roce až dvou,“ dodal Lord.</blockquote>
<h2>Potřeba přebytků pro zajištění prodejů elektřiny</h2>
Zahraniční server Platts upozornil na odhady některých analytiků, že i s plánovaným o 5 % nižším ročním stropem pro emise CO2, než který by byl, pokud by Spojené království zůstalo v EU ETS, může dojít k převisu nabídky nad poptávkou, jelikož Británie v posledních letech prudce snížila emise CO2 díky nahrazení uhelných elektráren elektrárnami na zemní plyn a obnovitelnými zdroji.
<blockquote>„Tato analýza však nebere v úvahu potřebu energetických společností zjistit budoucí prodeje elektřiny na až tři roky dopředu,“ uvedl Lord, podle kterého je určitý přebytek povolenek na trhu pro hladké fungování potřeba, jelikož výrobci elektřiny při zajišťování budoucích prodejů elektřiny nakupují forwardové kontrakty jak na paliva, tak na emisní povolenky.</blockquote>

Samostatný britský trh s emisními povolenkami by mohl mít problémy s likviditou

Italský energetický gigant Enel pravděpodobně uzavře své uhelné elektrárny provozované kromě Evropy například také v Latinské Americe dříve, než původně plánoval. Do konce letošního roku by se společnost ráda dostala pod hranici 10 GW provozovaného instalovaného výkonu v uhelných zdrojích. Úplný odklon od uhlí prozatím Enel plánuje na rok 2030.
Enel je stále jedním z největších provozovatelů uhelných elektráren mezi evropskými energetickými společnostmi a v květnu se dostal do hledáčku <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsky-ropny-fond-spravuje-rekordnich-deset-bilionu-korun" target="_blank" rel="noopener">norského „ropného“ fondu</a> kvůli nedodržování nových environmentálních pokynů, které požadují, aby společnosti vlastnily méně než 10 GW instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách.
Antonio Cammisecra, CEO společnosti Enel Green Power a ředitel pro globální výrobu elektřiny v Enel, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061220-enel-eyes-faster-coal-exit-as-worsening-economics-here-to-stay?fbclid=iwar1ke8h91to6xtrflfzgdrwoe66aq6tahunztp400kh3wceaizpkj5se9-e" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts v rozhovoru uvedl</a>, že Enel plánuje dosáhnout tohoto milníku do konce letošního roku a že pravděpodobně dojde k urychlení odklonu společnosti od výroby elektřiny z uhlí, který je prozatím stanoven na rok 2030.
<blockquote>„Uděláme to rychleji, než jsme očekávali ještě před rokem. Není pochyb o tom, že do roku 2025 dokončí Enel odklon od uhlí v Itálii a z velké části i v dalších zemích,“ uvedl Cammisecra.</blockquote>
<h2>Náhrada plynem a obnovitelnými zdroji</h2>
Podle Platts Enel aktuálně plánuje uzavřít svou poslední uhelnou elektrárnu v Chile, a to několik let před plánovaným termínem. Tím bude v Latinské Americe provozovat už jen jednu uhelnou elektrárnu v Kolumbii. V říjnu loňského roku společnost prodala svou poslední uhelnou elektrárnu v Rusku.
Zbytek z uhelné flotily Enelu, která činí zhruba 11 GW, se nachází v Evropě. Zatímco v Itálii plánuje Enel konvertovat minimálně čtyři ze zbývajících pěti uhelných elektráren na zemní plyn, ve Španělsku plánuje nahrazovat uhelné elektrárny hlavně obnovitelnými zdroji energie.
Uvedené kroky mají vést ke splnění cíle Enelu snížit emisní faktor produkované elektřiny o 70 % mezi lety 2017 a 2030 a eventuálně snížit emisní faktor na nulu do roku 2050. Na konci loňského roku činil emisní faktor elektřiny produkované portfoliem elektráren ve vlastnictví Enelu 296 kg CO2/MWh.
Cammisecra dodal, že Enel prozatím nerozhodl, jak přesně dojde k vyrovnání emisí CO2 z portfolia plynových elektráren, ale že více věří zalesnění než <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/technologie-zachytavani-co2-by-u-nekterych-elektraren-znacne-zhorsila-problemy-nedostatkem-vody" target="_blank" rel="noopener">technologiím pro zachytávání a uládání emisí CO2</a>.

Italský Enel zvažuje rychlejší odklon od uhlí, nahradit jej mají plyn a OZE

Evropská komise by dokonce srpna mohla rozhodnout o tom, zda je plánovaný kapacitní mechanismus v Belgii v souladu s evropskými pravidly pro veřejnou podporu. Aby se tak stalo, je však nezbytné dořešit otázku jeho financování. V opačném případě by mohlo být zahájeno hloubkové šetření, které by celý proces mohlo až o rok prodloužit, což by ve finále mohlo vést až k odsunu plánovaného ukončení provozu tamních jaderných elektráren.
<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/belgicka-vlada-prijala-zakon-kapacitnim-trhu-ma-pomoci-vystavbou-36-gw-noveho-vykonu" target="_blank" rel="noopener">Připravovaný kapacitní mechanismus v Belgii</a> má podpořit výstavbu elektráren spalujících zemní plyn o celkovém instalovaném výkonu 3,9 GW, které mají nahradit výkon jaderných elektráren (celkem 5,9 GW), jejichž provoz má být postupně do konce roku 2025 ukončen.
Evropská komise v současné době posuzuje, zda je navrhovaný mechanismus v souladu s evropskými pravidly pro státní podporu. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-to-decide-by-august-on-belgian-capacity-scheme%E2%80%93official/1120076?fbclid=IwAR07WIhWB0QfU7ZshvwWfGpuZIPRV3whWJLNf4GcHvAwk4Qz_nj89hFz8Y8" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Montel</a> přitom stále není vyjasněný způsob jeho financování. Belgický parlament by o způsobu financování měl hlasovat tento týden.
<blockquote>„Jakmile bude případ považován za kompletní, Evropská komise rozhodne do dvou měsíců,“ uvedla Katrien Selderslaghsová z váldního poradního orgánu Belgian Federal Public Service Evonomy.</blockquote>
Selderslaghsová dodala, že pokud by Evropská komise měla o navrženém schématu podpory nějaké pochyby, může zahájit hloubkové šetření, které trvá v průměru jeden rok. Jakékoliv zpoždění při zavedení plánovaného kapacitního mechanismu přitom může ohrozit prozatím stanovené termíny ukončení provozu belgických jaderných elektráren.
<figure id="attachment_84629" class="wp-caption aligncenter" style="width: 706px;"><img class="size-full wp-image-84629" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii.jpg" sizes="(max-width: 706px) 100vw, 706px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii.jpg 706w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/jaderné-elektrárny-v-Belgii-512x225.jpg 512w" alt="Provozované jaderné elektrárny v Belgii a předpokládaný termín ukončení jejich provozu. Zdroj: World Nuclear Association" width="706" height="310" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované jaderné elektrárny v Belgii a předpokládaný termín ukončení jejich provozu. Zdroj: World Nuclear Association</figcaption></figure>
<h2>Po dekádě čistým vývozcem</h2>
Jaderné elektrárny jsou v současné době největším zdrojem elektřiny v Belgii. <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/belgie-dekade-cistym-vyvozcem-elektriny-vyroba-ovsem-zavisi-50-dosluhujicich-jadernych-blocich" target="_blank" rel="noopener">Díky jejich vyšší dostupnosti v loňském roce se Belgie po téměř 10 letech stala čistým vývozcem elektřiny</a>, když vývoz převýšil dovoz o 1,8 TWh (cca 2,1 % celkové spotřeby elektřiny).
V prvních pěti měsících letošního roku měly belgické jaderné elektrárny 45% podíl na celkové výrobě elektřiny v zemi. Tato čísla potvrzují, že je potřeba co nejdříve vyřešit způsob jejich náhrady.
Výše uvedený potřebný výkon 3,9 GW ve stabilních plynových zdrojích vychází mimo jiné z předpokladu, že v regionu bude postupně docházet k úbytku výrobních kapacit v uhelných elektrárnách a případný potřebný import elektřiny by tak nebylo možné zajistit.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591513161.json“}<iframe class="wp-embedded-content" style="position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);" title="„Belgie je po dekádě čistým vývozcem elektřiny, výroba ovšem závisí z 50 % na dosluhujících jaderných blocích“ — OEnergetice.cz" src="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/belgie-dekade-cistym-vyvozcem-elektriny-vyroba-ovsem-zavisi-50-dosluhujicich-jadernych-blocich/embed#?secret=vDH8Ze3p7h" width="525" height="296" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="no" sandbox="allow-scripts" data-secret="vDH8Ze3p7h"></iframe>
&nbsp;