23. září 2015
Investice do decentrálních zdrojů energie – 1. díl: Fotovoltaická elektrárna

Tímto článkem startuje seriál o investicích do tzv. decentrálních zdrojů energie, tedy malých lokálních elektráren, jež převážně vyrábí energii z obnovitelných zdrojů energie.
Postupně se podíváme na to, jak propočítat investici do rezidenčních solárních, větrných a geotermálních zdrojů i kotlů na biomasu. Prozkoumána bude také finanční návratnost u „domácích baterií” Sonnenbatterie a Tesla Powerwall.
První díl přináší finanční analýzu střešní fotovoltaiky – jak správně odhadnout výkon modelové elektrárny a zhodnotit návratnost investice.
Stanovení předpokládané produkce elektřiny
Prvním krokem při investiční analýze fotovoltaické elektrárny (FVE), je stanovení její předpokládané koncové produkce elektřiny v průběhu uvažované životnosti solárních panelů (nejčastěji 25 let). Přestože dnes již máme k tomuto úkonu k dispozici různé online kalkulačky, může být přínosné základům produkce rozumět.
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Mohlo by vás zajímat
28. říjen 2015
4. leden 2017
30. květen 2026
2. červen 2026
4. červen 2026
17. červen 2026
16. červen 2026
Komentáře (8)
Ahoj,
moc chválím nápad na články o decentrálních zdrojích. Obzvláště pak ta fotovoltaika je dneska myslím žhavé téma i díky obnově dotací, která se chystá pro rok 2016. (Teda jestli to klapne...) Ale měl bych k tomuto článku pár připomínek...
1) Vlastní spotřeba 75 % z celkové výroby mi přijde hooodně vysoká. To nechápu jak bys toho chtěl dosáhnout. Protože FVE nejvíc vyrábí kolem poledne, kdy je většina lidí v práci a elektřinu tak může spotřebovávat přednastavená pračka a myčka... Popřípadě bys tím mohl ohřívat vodu v bojleru, a to bys rovnou mohl uvažovat spíš o solárních kolektorech na ohřev TUV... Takže jako jedinou variantu, jak bys mohl dosáhnout tak vysokého podílu vlastní spotřeby, vidím při kombinaci s tepelným čerpadlem nebo s domácími bateriemi (např. od TESLY).
2) Diskont 5 %? Pro domácnosti je to vážně hodně. Dneska když jsou hypoteční úroky na úrovni 2-2,2 % mi přijde diskont 5 % hodně přemrštěnej. Navíc většina fyzických osob (domácností) nemá příliš možností kam jinam investovat. (Obecně se asi nejvíc investuje do nemovitostí a podílových fondů.)
3) Doba návratnosti je dobrej nástroj, ale ještě lepší je diskontovaná doba návratnosti, která právě bere v úvahu časovou hodnotu peněz a člověk tak snadno zjistí za jak dlouho se mu vložené prostředky reálně vrátí. Navíc je to pro většinu lidí určitě pochopitelnější než NPV nebo IRR.
4) Zmínil ses o případu, kdy projekt A má vyšší NPV než projekt B a IRR má vyšší projekt B než A. Řešíš to selským rozumem... No myslím, že tenhle článek je dostatečně sofistikovaný na to, abys zmínil řešení pomocí rozdílové investice... ;)
5) Uvažuješ růst cen elektřiny 3 % ročně... Zase nejsem přesvědčen jestli je tenhle předpoklad úplně správný... Cena silové elektřiny na trhu už několik let kontinuálně klesá a osobně se domnívám, že není důvod k tomu aby začala růst... USA bude dovážet břidlicový plyn do Evropy což sníží cenu, v Evropě jsou velké tlaky na podporu OZE a elektřina z OZE bude vždycky levnější než z klasických zdrojů (aby se uplatnila na trhu), což zase působí jako páka ke snižování ceny elektřiny z klasických zdrojů, uhlí zaznamenalo taky propad cen a ropa nahoru taky nepůjde (USA to nedopustí). Takže jediné co by mohlo zdražovat je cena za distribuci a přenos, popř. poplatky OTE, daň, atd... Ale aby to činilo 3 % ročně? To je vážně černý scénář...
Neber to prosím tak úplně jako kritiku, jsou to jenom takové postřehy... Případně klidně odepiš a můžeme to ještě probrat...
BTW: Možná by nebylo úplně od věci vydat článek, zabývající se metodami hodnocení investic, a pak už uvádět jenom předpoklady typových projektů a výsledné hodnoty pro jednotlivé decentralizované zdroje. Ale zase jeto jenom nápad jednoho fandy a jestli máte v "redakci" vymyšlenej lepší koncept, tak si do toho nenechte kecat.
Ondra
Ahoj Ondro,
Prvně bych chtěl poděkovat za tvé připomínky, zkusím se k ním co nejlépe vyjádřit. Vezměme to od konce. Po diskuzi v redakci jsme se rozhodli, že dáme na tvůj návrh a příští týden navážeme všeobecnou metodikou hodnocení investic do DZE, a poté se zaměříme na jednotlivé technologie.
Tento článek si neklade si za cíl, i to v závěru uvádím, na přesnost, jednalo se mi spíše o ilustraci toho, jak spočítat takovouto investici. Podle zdejších reakcí jsem to rozhodně měl vyjádřit explicitněji.
K tvým jednotlivých bodům:
1) Vlastní spotřeby ze ¾ nedosáhneš, souhlas (z mé zkušenosti ze Švédska to bylo okolo 42%). Baterie, nebo tepelné čerpadlo jsem neuvažoval, protože to je oddělená investice. 75% jsem uvedl proto, aby se NPV níže nedostalo do záporných hodnot. Jelikož se jednalo pouze o ilustrační případ, nechtěl jsem to zbytečně komplikovat.
2) Tady opět. Diskont 5% je učebnicový příklad pro ilustraci. Já bych naopak nesouhlasil, že většina domácností nemá kam investovat, ale to je věcí názoru.
3) Dobu návratnosti jsem uvedl bez diskontu, protože když se podíváš v ČR na internet, tak je to způsob, který se snad nejčastěji používá. Snažil jsem se ukázat, že to není úplně šťastné a dal jsem ji do protikladu k NPV a IRR. Samozřejmě ROI s diskontem je použitelnější, než bez. Rozdílovou investici beru a příště ji neopomenu.
4) 3% růst a jsme zpátky u učebnie. Nicméně, přestože překládáš argumenty proč je tato míra příliš vysoká, nemyslím si totéž. Za prvé náklady na distribuci a přenos pravděpodobně narostou docela významně, certifikáty elektřiny z OZE mají jít také nahoru (v Evropě). Vrátím se k tomu Švédsku, kde cena silové elektřiny už 5 let neroste, nicméně výhled 10+ let je 3.8% nominální roční nárůst (investice do přenosové soustavy, propojení celého nordického regionu, zvýšené poplatky za certifikáty, investice do větrné energie).
Doufám, že jsem ti dostatečně odpověděl. V každém případě si tvých odborných postřehů velice cením. Pokud máš zájem to dále diskutovat, prosím najdi mě na Linkedin, nebo na FB, ať to tady nezaplavujeme.
Jan Cihlář
Souhlasím s Ondrou, že využití 75% výroby bez baterií bude spíš ojedinělé a to celou kalkulaci posouvá někam jinam. Ukazujete to na nutnost velmi dobře si dopředu zmapovat spotřebu ne podle roční faktury, ale podle měsíců, dnů, hodin. To bylo dosud poměrně složité a nákladné a málokdo takto skutečně měřil. Dnes k tomu nástroje jsou (Emonitor) a bylo by škoda tuto možnost nevyužít. Pokud se díky měření podaří nalézt i další "rezervy" v podobě zbytečné spotřeby a velikost elektrárny se teprve potom spotřebě přizpůsobí, bude ke stejnému cíli pravděpodobně potřeba menší počet panelů za méně peněz, ale s lepším využitím. Proto doporučuji FVE navrhovat ne podle volné plochy na střeše, ale podle opodstatněné spotřeby. Ještě před uvedenou finanční analýzou, která je taky potřeba, je zcela určitě potřeba udělat si jasno ve využití elektřiny.
Tím článek ani v nejmenším nechci kritizovat. Pokud si jej čtenář vezme jako návod, jak si sám vše spočítat, tak to asi bylo myšleno, pak je velmi dobrý a dá odpovědi na mnohé otázky.
Seriál je dobrý nápad, jen doufám, že se nezapomene na termodynamický solární systém :-)
Dobrý den pane Bednáři,
Také vám děkuji za příspěvek. Jak můžete vidět v mé odpovědi výše, souhlasím, že 75% vlastní spotřeba je příliš vysoká, jednalo se mi o ilustrační případ.
Emonitor je určitě přínosná věc, nicméně je to další náklad, který se v takovémto případě musí započítat.
Zcela pak souhlasím s vaším komentářem, že je nejprve udělat si jasno ve využití elektřiny. Speciálně v případě , kdy nemáme garantováno čisté měření (net metering).
Co se týče termodynamického solárního systému, rád se na něj podívám, pokud mě nasměrujete v ČR ještě na někoho (krom vás), kdo tyto systémy prodává. Přiznám se, že s nimi příliš zkušeností nemám, a tak budu potřebovat data od alespoň několika prodejců.
Jan Cihlář
Dobrý den pane Cihláři.
Zkoušel jsem vás najít na uvedených sítích, ale lidí toho jména je hodně. Rád bych se s vámi spojil, kontakt na mě najdete, když kliknete na jméno u příspěvku.
U Emonitoru je přístupný DEMO účet s konkrétními údaji o spotřebě. Jakou elektrárnu byste v tomto konkrétním případě doporučil? Pan ENERGETIK (proč se skrývá?)by nám mohl ukázat, jak tuto konkrétní spotřebu optimalizuje, aby využití elektrárny bylo co největší.Za sebe bych změnil spotřebu bojleru, který je na 1. fázi a bere přes 2 kW. Pomocí EnergyPanelu a jednotky bych příkon na ohřev vody snížil na cca 400 W při průměrně stejné době provozu - v létě kratší, v zimě delší, ale za téměř každého počasí Jak by potom váš návrh vypadal?
To by mohlo lidi zajímat :-)
Využití 75% je v pohodě, pomocí regulátorů přebytků dosahujeme i většího využití. Ovšem nikde nevidím započteno "výpalné" za výrobu a spotřebu vlastní elektřiny u legálních výroben (a od roku 2016 i chytanou daň) která byla v roce 2014 přesně 0,752378Kč/kWh s DPH.
Navzdory výpalnému, absurdní byrokracii a dalších státních "klacků pod nohama" je o elektrárny velký zájem. Stále mne ale udivuje že největší zájem o elektrárnu mají ti, co mají nejlevnější energii z distribuční sítě (tepelná čerpadla a přímotopy), přitom se sazbou D02, D01 lze dosáhnout návratností pod 10 let, a ještě méně u podnikatelských sazeb C01 a C02.
Je nesmysl stavět elektrárnu tam, kde je nízké využití vlastní energie. Využití vlastní energie ale dost kazí distributory prolobovaný podvod s měřením každé fáze zvlášť který popírá fyzikální i ekonomický princip platby za vykonanou elektrickou práci a umožňuje bezdůvodné obohacení distributora i obchodníka + legální krádež elektřiny od výrobce.
Dobrý den,
Děkuji za váš komentář.
Moji odpověď na 75% vlastní spotřebu naleznete výše. Regulátory přebytků by pak byly dalším nákladem, nutným započítat do kalkulace.
K "výpalnému," nejsem si úplně jistý, jestli si rozumíme. Pokud myslíte cenu za činnost operátora trhu v elektroenergetice, tam by měl být poplatek 7,52 KČ/MWh. Tedy, 0,00752 za kWh, což je marginální suma, jakkoliv nesmyslná.
Jan Cihlář
I ten regulátor přebytků něco stojí a v kalkulaci zahrnutý není :-)
A pokud přebytky ohříváte přímo vodu, tak je to jen z nouze ctnost. To lze zajistit levněji. Jinou takovou spotřebu, kromě ukládání do baterií, si neumím představit. Tedy, jaké spotřebiče potřebuji v létě, v době největšího slunečního svitu?







