BNEF: Emise a uhlí dosáhly svého vrcholu, působení COVID-19 ušetří až 2,5 roku emisí
Podle nově vydaného energetického výhledu agentury BloombergNEF (New Energy Outlook 2020 – NEO 2020) působení pandemie COVID-19 ušetří až 2,5 roku vyprodukovaných emisí v energetice do roku 2050 v důsledku prudkého poklesu poptávky po energii.
Své projekce na příštích 30 let zakládá BNEF na modelování s vlastním scénářem ekonomické transformace (Economic Transtion Scenario). Dle tohoto scénáře dosáhly emise ze spalování paliv svého vrcholu v loňském roce a letos v důsledku pandemie Covid-19 se očekává snížení emisí přibližně o 8 %. S hospodářským oživením emise v energetice opět vzrostou, ale již nikdy nedosáhnou úrovně z roku 2019 a v rozmezí let 2027-2050 budou emise klesat tempem 0,7 % ročně.
Tento předpoklad je založen na značném nárůstu výroby elektřiny z větrné a solární energie (celosvětově o 56 %), přechod na elektrická vozidla a zlepšení energetické účinnosti v různých průmyslových odvětvích. Předpokládá se, že nově instalované větrné a solární elektrárny společně s bateriemi se budou podílet až na 80 % z 15,1 bilionů dolarů investovaných do nové energetické kapacity v příštích 30 letech. Do přenosové a distribuční sítě bude do roku 2050 investováno dalších 14 bilionů dolarů.
Pokles uhlí a ropy, růst zemního plynu
Podle výhledu BNEF dosáhne uhelná energetika v Číně svého maxima v roce 2027, tři roky poté by se tak mělo stát také v Indii. Do roku 2050 by pak celosvětově výroba elektřiny z uhlí měla klesnout na 12 %.
Celková poptávka po ropě vyvrcholí v roce 2035 a poté bude meziročně klesat o 0,7 % až se v roce 2050 vrátí na úroveň z roku 2018. Předpokládá se, že elektrická vozidla dosáhnou počáteční cenové parity s vozidly se spalovacím motorem okolo roku 2025. Následné zvýšení poptávky po elektrických vozidlech ukousne velkou část koláče spotřeby ropy, který se jinak skládá z letectví, lodní dopravy a petrochemie.
Naproti tomu plyn bude jediným fosilním palivem, které v průběhu výhledu nadále poroste. Meziročně až o 0,5 % s celkovým zvýšením spotřeby plynu v budovách o 33 % a v průmyslu o 23 % do roku 2050. Nárůst je zapříčiněn neexistencí nákladově konkurenceschopné nízkouhlíkové alternativy.
„Naše projekce energetického systému se pro obnovitelné zdroje staly ještě optimističtějšími než v předchozích letech, založených pouze na dynamice nákladů. To, co letošní studie zdůrazňuje, je obrovská příležitost pro nízkouhlíkovou energii, která by pomohla dekarbonizovat dopravu, budovy a průmysl – jak přímou elektrifikací, tak zeleným vodíkem,“ uvedl Seb Henbest, hlavní ekonom společnosti BNEF a hlavní autor analýzy.
Prognóza BNEF tvrdí, že navzdory pokroku v energetické transformaci a poklesu energetické poptávky způsobené Covid-19 současný stav stále směřuje k zvýšení teploty o 3,3 stupně Celsia do roku 2100.
„Abychom udrželi globálního nárůstu teploty hluboko pod dvěma stupni, museli bychom od nynějška každý rok snižovat emise o 6 % a pro snížení oteplování na 1,5 stupně o 10 % ročně,“ uvedl Matthias Kimmel, hlavní analytik společnosti BNEF a spoluautor zprávy.
Alternativní klimatický scénář za 130 bilionů dolarů
Vedle scénáře ekonomické transformace agentura letos vytvořila ještě alternativní klimatický scénář. Tento scénář si klade za cíl prozkoumat možnost vydat se na cestu čisté elektřiny a zeleného vodíku k udržování nárůstu globální teploty hluboko pod 2 stupni.
Scénář pracuje s nízkouhlíkovou energetickou ekonomikou dodávající 100 000 TWh čisté elektřiny do roku 2050. To je pětinásobek dnešní celosvětové dodávky elektřiny a vyžadoval by energetický systém o celkové kapacitě 6-8krát větší. Dvě třetiny této energie by šly na přímé dodávky elektřiny v dopravě, budovách a průmyslu, zbývající třetina na výrobu vodíku.
Aby zelený vodík dodával necelou čtvrtinu konečné spotřeby energie, bylo by zapotřebí dalších 36 000TWh elektřiny. Kdyby tento zelený vodík byl vyprodukován pomocí větrných a fotovoltaických elektráren, bylo by za potřebí instalovaného výkonu 14 TW, který odpovídá pokrytí 3,5 milionů kilometrů čtverečních – oblast zhruba o velikosti Indie.
Podle BNEF by vydání se tímto směrem vyžadovalo investice v rozmezí mezi 78 až 130 bilionů dolarů.
Mohlo by vás zajímat:
Další důvod proč by měla EU to snížení emisí navýšit na min. 65%. A zdanit záměrné vypuštění tepelné energie.
Jak je vidět krize na Vás zatím nedolehla a proto pokračujete v iracionálním myšlení.
1) Emise Co2 dále porostou , protože lidnaté a chudé státy což je většina světa, chtějí mít dobrou životní úroveň a tu získají jedině tehdy když budou mít levnou energii ve velkém množství a to od ocelářství až po výrobu el. energie. Toto se bez růstu spotřeby fosilních paliv neobejde - všechno co se tady ušetří bude proto spáleno jinde a pokud díky poklesu spotřeby v EU poklesne někde cena fosilních paliv povede to jen k větší spotřebě v jiném místě.
2) Čím dražší energie, tím je problematičtější dosáhnout slušného hospodářského růstu. A pokud si někdo myslí, že dosáhne blahobyt protekcionalismem tedy zavedením uhlíkových cel, pak dosáhne pravého opaku. Tzv. antiimportní politiku už jsme tady měli - před rokem 89.... Byly jsme hodně soběstační, protože to co se nevyrábělo v RVHP bloku prostě nebylo a když tak za přemrštěné ceny v Tuzexu.
3) Pokles emisí C02 bude celosvětově realizován jen v případě ,že bude výhodnější používat fosilní substituce tato chvíle zcela určitě přijde, ale nebude to plošné , ale sektorové například Elektrifikace v osobní dopravě bude výhodná cca od roku 2027. a asi bude v hodně státech výhodné přejít na vytápění budov pomocí klimatizací a tepelných čerpadel. Takto po sektorech se svět bude odklánět od fosilních paliv a celosvětový pokles nastane navzdory hospodářskému růstu až někdy okolo roku 2030 - pak to může být sice relativně rychlé, ale to neznamená konec éry fosilních paliv. V sektorech, kde budou fosilní paliva znamenat ekonomickou výhodu nebo dokonce bude jen velmi drahá alternativa, tam budou fosilní paliva dominovat klidně i v roce 2100.
Josef
já žiji v krizi furt, jsem zvyklý. Alespoň se vyčistí trh. Nebudou už dotace na další nesmysly jako třeba pro OKD, a trápení se ukončí dříve a levněji.
Nesnažte se tu někomu nalhat že čistá a skutečně bezemisní energie musí být dražší než ta u které se přehlíží škody. Zvláště v "chudých" státech kde nejsou žádné zásoby fosilní energie. "Chudé" státy jsou možná chudé, ale to neznamená že lidi tam umí počítat.
A skutečnost je opačná, zvláště díky rozvoje FVE se začal prudce snižovat počet lidí bez přístupu k elektrické energii.
Běžně jsou už vidět i na jurtách a u zemljanek solární panely.
Na výrobu oceli sere pes, na trhu je přebytek, továrny se zavírají, jestli někdo bude nějakou novou stavět tak jen s novými technologiemi pro nějakou speciální ocel. Vyrábět a válcovat ocelové profily zvládne každý trouba. Pro státy které nemají suroviny na výrobu oceli a musí vše dovážet (jako v ČR) je ocelárna nekonkurenceschopná. Brzy zkrachují i ty v ČR.
Bez fosilních paliv je nereálné industrializovat chudé země - cílem není mít FV panely na střeše chatrče, ale přechod na moderní společnost - př: Vietnam, Indie, Čína.
A v čem, prosím, ten důvod vidíte? Ten článek hovoří o tom, že scénář ekonomické transformace BNEF, které rozhodně nemůžeme podezírat z nějakého fosilního lobbingu, rozhodně ani na 2°C nevede a scénář, který na ně vede je doslova k nezaplacení.
"scénář, který na ně vede je doslova k nezaplacení"
Platit to budou především investoři. Potenciál takových investic je podle pět let starého reportu Citigroup v řádu desítek biliónů. A odhady uvízlých fosilních aktiv jsou odhadnuty na zhruba 100 biliónů.
Navíc investice do fosilních paliv budou čím dál více iracionální a to už během této dekády (2020-2030). Podle reportu RethinkX vede konvergence SWB k nevyhnutelné disrupci:
https://www.rethinkx.com/energy
Nejde jen o nové investice, ale i o přesměrování těch stávajících.
Dobrý den,
** citace ** Platit to budou především investoři. ** konec citace **
Ne, platit to nakonec bude vždy zákazník v ceně služeb, nebo zboží. Investor není charita.
Ostatní bez komentáře, to by bylo marné.
Představa, že něco zaplatí investoři je zcela naivní. Ti investoři do toho peníze dají jen tehdy, pokud budou mít návratnost a to bude jen tehdy pokud budou ty investice jinak ekonomicky zcela nesmyslné tak či onak masivně dotované. A v konečném důsledku to zaplatí buď spotřebitel energie nebo daňový poplatník (nejspíš oba).
Souhlas pane Hájku, proto neexistují investoři do jaderných elektráren, protože ty nejsou návratné i když stát jim bude bezúročně půjčovat a zaručovat cenu o jakou si řeknou plus zisk (viz u nás ČEZ).
Kdežto bavorská BayWa a další staví návratné fotovoltaické velké elektrárny po celém světě (a Baywa je asi až desátý největší světový developer fotovoltaických elektráren).
Už jsem tu o té firmě a jejich elektrárnách (bez dotací) psal, nebudu se pořád opakovat...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se