Představitelé EU <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2020/07/17-21/">podpořili</a> fond obnovy ve výši 750 miliard EUR pod názvem „<a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs">Next Generation EU</a>“, který se má využít během následujících třech let, a dosáhli dohody o dlouhodobém rozpočtu EU  (víceletý finanční rámec – dále VFR) pro období 2021-2027 ve výši 1 074,3 miliard EUR. Na projekty v oblasti klimatu má putovat 30 % z celkových výdajů z VFR a nástroje Next Generation EU.
<h2>Next Generation EU</h2>
Vedoucí představitelé EU zachovali celkovou hodnotu fondu pro podporu oživení tak, jak jej navrhla Evropská komise v květnu letošního roku.
Z balíčku Next Generation EU o objemu 750 miliard EUR <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-recovery-plan/">by mělo být</a> 390 miliard EUR rozděleno členským státům ve formě grantů a 360 miliard EUR ve formě půjček.
Znatelně se ovšem zvýšil objem prostředků přidělených nástroji na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – dále RRF, programů v rámci fondu obnovy je celkem 7), a to z původního návrhu Komise o objemu 560 miliard na 672,5 miliard EUR.
<blockquote>„Cíle oživení lze shrnout třemi slovy: prvním je konvergence, druhým odolnost a třetím transformace. Konkrétně jde o nápravu škod způsobených krizí COVID-19, reformu našich ekonomik a transformaci našich společností,“ pronesl předseda Evropské rady Charles Michel.</blockquote>
<h2>Nutnost národních plánů pro přístup k prostředkům fondu</h2>
Členské státy EU budou mít přístup k těmto penězům po předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti Evropské komisi. To znamená, že zatím nelze říci, kolik prostředků bude vynaloženo na projekty související s energetikou a dekarbonizací.
Nicméně Komise musí plány posoudit a rozhodnout, zda jsou v souladu s cílem EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento cíl pak znamená nutnou dekarbonizaci energetického odvětví a výrazné investice do nízkouhlíkových technologií.
V potaz musí být také brán závazný cíl EU v podobě snížení vypuštěného množství emisí do roku 2030 oproti roku 1990 o 40 % a možné zvýšení cíle na 50 % nebo 55 %, které plánuje Komise navrhnout v září letošního roku.
<h2>Dlouhodobý rozpočet EU</h2>
V návrhu Komise k dlouhodobému rozpočtu EU pro období 2021-2027 udělali lídři EU několik škrtů, těm se nevyhnul <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072120-eu-leaders-back-billions-for-climate-energy-projects-to-2027?fbclid=iwar0b-6j9udf0pmlwurm1fjhelozrqktnlwisqx62rcmxqlbhgeh0nr_0jyq">ani navrhovaný rozpočet Nástroje pro propojení Evropy</a>. Z navrhovaných 8,7 miliard EUR poklesl objem financí přidělených „Connecting Europe Facility“ (dále CEF) na 5,18 miliard EUR.
Pro období 2014-2020 byl rozpočet CEF 5,35 miliard EUR, včetně grantů ve výši 4,6 miliard EUR. CEF zahrnuje projekty energetické infrastruktury EU společného zájmu.
Evropská komise plánuje v prosinci letošního roku navrhnout regulatorní změny v TEN-E (Trans-European Networks – Energy, transevropské energetické sítě), přičemž se nevylučuje možné začlenění vodíku, nízkouhlíkového plynu a technologie „<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny">power-to-gas</a>“ tak, aby se související projekty mohly stát předmětem společného zájmu.
Rovněž byl snížen rozpočet Horizon Europe, a to ze 100 miliard EUR na 75,9 miliard EUR. Ten mimo jiné zahrnuje výzkum v oblasti klimatu, energetiky a mobility.
<h2>Europoslanci odmítli podpořit fond obnovy</h2>
Názory vedoucích představitelů EU na fond obnovy a dlouhodobý rozpočet EU nejsou závazné a musí být nejprve zakotveny v legislativě, aby nabyly účinnosti. Europoslanci aktuálně v rezoluci <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropsky-parlament-rezoluce-fond-obnovy-ekonomika-unie_2007231942_onz">odmítli podpořit fond obnovy</a>.

Evropská Unie

Lídři EU se dohodli na podobě fondu obnovy a unijním rozpočtu, eurosposlanci s ním ovšem nesouhlasí

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navrhuje světovým vládám, aby v příštích třech letech vložily do energetického sektoru tři biliony dolarů (téměř 71 bilionů Kč). Od plánu si slibuje oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, miliony nových pracovních míst a omezení škodlivých emisí. Agentura to uvedla ve své dnes zveřejněné studii zpracované ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Reálné globální energetické investice by se letos přitom mohly snížit až o 20 procent.
V důsledku pandemie nemoci covid-19 je také podle studie v ohrožení, nebo už zaniklo na tři miliony pracovních míst v sektoru. V energetice bylo loni na celém světě zaměstnáno zhruba 40 milionů lidí. 
IEA předpokládá, že její plán by mohl povzbudit globální ekonomický růst do roku 2023 každoročně o 1,1 procentního bodu. Vzniknout by mohlo nebo zachránit by se při jeho plnění dalo zhruba devět milionů pracovních míst a emise skleníkových plynů vytvářené energetickými závody by v jeho závěru klesly o 4,5 miliardy tun.
Za tím účelem je ale podle agentury potřeba vynaložit v příštích třech letech každoročně jeden bilion dolarů. To odpovídá asi 0,7 procenta současného globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Mnoho států nyní v rychlém sledu rozhoduje o stimulačních balíčcích dotovaných dosud nevídanými sumami peněz a klíčové bude, kam budou peníze směřovat. &#8222;Záměrem plánu není říci vládám, co musí udělat. Snaží se jim ukázat, co by udělat mohly,&#8220; řekl k tomu šéf IEA Fatih Birol.
Podle agentury je současná situace energetickým investicím příznivější než časy finanční krize z let 2008 až 2009. Špičkové technologie na zpracování větrné a sluneční energie totiž od té doby výrazně zlevnily.

Energetika v zahraničí

IEA navrhuje vládám tříbilionový plán pro energetický sektor

Investice do energetiky v Německu přispějí k ekonomickému oživení v Evropské unii i mimo ni. Uvedl to dnes svaz německého energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW). Díky vládnímu stimulačnímu balíčku by podle něj mohlo do výroby energie, rozvodných sítí, nabíjení a vodíku do roku 2030 směřovat 320 miliard eur (8,5 bilionu Kč).
Podle studie poradenské společnosti EY vypracované na žádost BDEW by díky penězům z vládního balíčku mohlo vzniknout a udržet se kolem 271.000 pracovních míst.
Svaz DBEW jakožto zájmová skupina ale požaduje, aby vláda omezila poplatky a daně z elektřiny, a snížila je tak pro koncové zákazníky z řad maloodběratelů i velkého průmyslu. Daňový výpadek navrhuje dorovnat příjmy z plateb za uhlíkové emise.
Německé vládní strany schválily začátkem tohoto měsíce nový balík opatření v objemu 130 miliard eur (téměř 3,5 bilionu Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií. Mimo jiné počítá i s většími investicemi do takzvané zelené energie. Koalice se například usnesla, že finančně podpoří nákup elektromobilů.

BDEW: Investice do energetiky v Německu oživí evropskou ekonomiku

Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací. Svaz moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor (NCEÚ) proto společně přicházejí se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku.
<blockquote>&#8222;Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily,&#8220; řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. &#8222;Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít,&#8220; zdůraznil.
Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací.
Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.
Ředitel Šance pro budovy Petr Holub dnes řekl, že stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho podpořit cílenými kroky. &#8222;V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je proti současnosti dvoj- až trojnásobný,&#8220; uvedl.
Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. &#8222;Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně,&#8220; uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR, který se dnešní konference také účastnil.

Navržená podpůrná opatření:
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020 až 2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do desetiprocentní snížené sazby DPH</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">• Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Svaz moderní energetiky, Šance pro budovy, NCEÚ

Energetika v ČR

Oborové asociace: Zelené investice pomohou rozhýbat ekonomiku ČR

Zástupci Norského kapitálového fondu, jehož hodnota přesahuje 1,1 bilionu dolarů uvedli, že diskutují o tom, zda by měli prodávat podíly ve společnostech, které jsou považované za rizikové pro životního prostředí.
Fond, který investuje příjmy z norské produkce ropy a zemního plynu, má podíly v přibližně 9 000 společnostech ze 72 zemí, což odpovídá 1,4 % všech celosvětově kótovaných akcií.
Jeden z největších investorů na světě se snaží přimět společnosti, aby zveřejňovaly nefinanční údaje, zejména ty, které souvisí s dopadem jejich činnosti na klima.
Od roku 2012 fond provedl 240 divestic právě kvůli rizikům, která vyplývala z chodů společností. Z toho 140 souviselo s rizikem změny klimatu. Ve středu na konferenci Centrální banky o Finanční stabilitě a změně klimatu<a href="https://uk.reuters.com/article/uk-norway-swf-climatechange/norway-wealth-fund-says-climate-change-key-to-risk-based-divestments-idUKKBN1Y1220?fbclid=IwAR0S9OxvdykkOG-eFxKl0jdQDYy_J5eL7QtYc9t77fIlV9srfuGeaL4pJOs" target="_blank" rel="noopener"> uvedl Patrick du Plessis, vedoucí sektoru sledování rizikovsti fondu: „V našich diskusích o odprodeji založeném na riziku velmi dominuje klima.“</a>
Fond také provedl 156 odprodejů kvůli etickým problémům, což může zahrnovat společnosti, které získávají více než 30 % svých příjmů z uhlí, ale také společnosti porušující lidská práva, jako je například využívání dětské práce.
Du Plessis dále uvedl, že cílem fondu není pouze minimalizovat nebo eliminovat riziko změny klimatu, ale také jej správně ocenit ve vztahu k hodnotě aktiva.
Průzkum provedený fondem ukázal, že pouze 17 % společností v portfoliu fondu, nebo 43 % podle čisté hodnoty aktiv, zveřejnilo své údaje o emisích do konce roku 2018.
Du Plessis na konferenci také sdělil agentuře Reuters, že fond tlačí společnosti k větší transparentnosti.
Uvedl, že tým pro správu a řízení fondu pracuje na posouzení toho, do jaké míry společnosti zveřejňují informace o vyprodukovaných emisích oxidu uhličitého a zda je v průběhu času vidět zlepšení v uvádění těchto údajů.

Norský ropný fond klade vyšší důraz na etiku svých investic

Francouzský provozovatel přenosové soustavy, společnost RTE, plánuje v průběhu nadcházejících 15 let investovat do tamní sítě desítky miliard eur. Podle společnosti jsou investice nezbytné pro integraci plánovaného růstu výkonu obnovitelných zdrojů a modernizaci přenosové infrastruktury.
Francouzský provozovatel přenosové soustavy plánuje do roku 2035 proinvestovat 33 mliard eur (přibližně 855 miliard Kč), tedy přes 2 miliardy eur ročně. Ve srovnání se současným objemem investic se podle společnosti jedná o 50% navýšení.
Největší část, zhruba 21 miliard eur, má <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/091719-french-power-grid-operator-rte-to-invest-eur33-bil-by-2035" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Platts</a> připadnout na modernizaci v průměru 50 let staré soustavy a lepší propojení severu s jihem a východu země se západem.
Bezmála pětina z plánovaných investic by měla připadnout na přípojky offshore větrných parků. Ve stejném období by přitom výkon větrných parků u francouzského pobřeží měl růst v průměru o 1 GW ročně.
Do roku 2035 by se rovněž měla zdvojnásobit přeshraniční přenosová kapacita na 30 GW, přičemž Francie by do přeshraničních vedení měla investovat přibližně 2 miliardy eur.
Další 3 miliardy by měly putovat na digitalizaci přenosové soustavy.
<h2>Francouzský energetický mix čeká proměna</h2>
Investiční plán pro nacházející roky RTE vypracovala na pozadí francouzské energetické koncepce, která d orku 2035 počítá s pětinásobným navýšením podílu solárních a větrných elektráren na tamním elektroenergetickém mixu.
Ve stejné době by podíl jaderných elektráren na výrobě elektřiny v zemi měl s  uzavřením 14 jaderných reaktorů klesnout na 50 %. Celková výroba elektřiny by ve Francii měla vzrůst o 16 % na 64O TWh ročně, přičemž podíl elektřiny na spotřebě primární energie by měl výrazně stoupnout z 27 % v roce 2020 na 37 % v roce 2035.
&nbsp;

Přenos elektřiny

RTE: Obnovitelné zdroje a modernizace přenosové soustavy si vyžádají desítky miliard eur

Již <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsky-statni-fond-meni-strategii-chce-omezit-zavislost-na-rope/" target="_blank" rel="noopener">několikrát</a> bylo norskou vládou zvažováno odstoupení od investic do foilních zdrojů v rámci <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-zajisti-fond-na-dobu-poropnou-7-biliony" target="_blank" rel="noopener">norského penzijního fondu</a> – největšího fondu svého druhu na světě. Norský parlament dal nyní konečně zelenou zákonu, který má skutečně zajistit, že fond se vzdá svých investic do uhlí a ropy, které dosahují hodnoty kolem 13 miliard dolarů, a to i přesto, že ještě minulý rok vládní poradci doporučovali investice do uhlí a ropy z portfolia fondu nevylučovat.
Norský ropný fond, kam království ukládá většinu svých příjmů z těžby ropy, dosahuje v současnosti objemu kolem jednoho bilionu dolarů. 13 miliardová divestice byla nyní schválena norskými zákonodárci – fond tak vyloučí ze svého portfolia své investice do osmi uhelných a zhruba 150 ropných společností.
Mezi tyto patří například těžební společnosti Anglo-America, Glencore či německý velikán RWE. Z investic prozatím nebude vylučovat ropné společnosti, které intenzivně investují do nízkouhlíkových technologií a jiných zdrojů energie – tedy například BP či Shell. Pravidla investic nyní budou obsahovat ustanovení, že do jakékoli společnosti, která vyrábí více než 10 GW elektřiny z uhlí nebo vytěží více než 20 milionů tun uhlí ročně, nyní nebude investováno.
Nově schválená legislativa rovněž poprvé umožňuje správcům fondu investovat nikoli do celých  firem, ale do jednotlivých projektů. Ty mají být zaměřeny primárně na větrnou a solární energii. Směřování fondu tak následuje predikce ministerstva financí Norska, které počítá se zdvojnásobením hodnoty globálního trhu s OZE v roce 2030. Rovněž je tak reagováno na urgence ze strany občanů.
Například i Evropská investiční banka byla v otevřeném dopise více než 80 občanských organizací a členů akademické sféry, který byl <a href="http://priceofoil.org/2019/06/12/new-report-the-european-investment-bank-cant-meet-the-paris-agreement-if-it-keeps-funding-gas-infrastructure/" target="_blank" rel="noopener">zveřejněn</a> minulý týden, vyzvána, aby centrální banka nadále již neinvestovala do fosilních zdrojů (ty v roce 2018 dosáhly až k 2,4 miliardám eur). EIB prozatím plány na divestice nerealizovala. Dle některých odborníků ale krok Norska naznačuje budoucí trend, který budou banky a fondy po celém světě následovat.

Norský penzijní fond končí s investicemi do fosilních paliv

Prudký rozvoj průmyslu se v Číně v posledních desetiletích podepsal na kvalitě tamního ovzduší, což se v zemi projevuje i různými snahami omezit rozvoj uhelné energetiky. Podle čínské asociace loni klesly investice do výstavby nových tepelných elektráren na nejnižší úroveň od roku 2004.
Podle asociace China Electricity Council (CEC), která sdružuje čínské výrobce elektřiny a dodavatele elektráren, či jejich částí nebo dalších zařízení, dosáhly investice do nových tepelných elektráren v Číně 78,6 miliard juanů (zhruba 258 miliard Kč). Ve srovnání s rokem 2017 tak meziročně poklesly o 8,3 %.
Podle agentury Reuters CEC ve svém reportu uvádí, že celkové investice do nových uhelných elektráren loni v Číně klesly o 8,8 % na 6,44 miliard juanů. V případě jaderných elektráren investice poklesly pouze mírně, a to o 1,6 % na 44,7 miliard juanů.
<h2>Smíšené investice do OZE</h2>
V případě obnovitelných zdrojů byl vývoj loňských investic smíšený. Zatímco investice do výstavby vodních elektráren meziročně vzrostly o 12,7 % na 70 miliard juanů, v případě fotovoltaických či větrných elektráren investice poklesly.
Na nižších investicích do výstavby větrných a solárních elektráren se podepsaly změny v systému podpory, kterými se čínská vláda snaží řešit problém s vypínáním těchto zdrojů z důvodu nemožnosti využití výkonu a rostoucí náklady na podporu obnovitelných zdrojů.
Celkové investice do solárních elektráren se tak loni v Číně podle CEC meziročně propadly o 27,4 % na 20,7 miliard juanů, v případě větrných elektráren investice klesly o 5,2 % na 64,6 miliard juanů.
<h2>Podíl uhlí má v Číně nadále klesat</h2>
Čína se zavázala snížit podíl uhlí ve svém energetickém mixu na 58 % do příštího roku ve srovnání s 68,5 % v roce 2012. Do roku 2025 by podíl uhlí měl nadále klesnout, a to na 50 až 53 %.
Jedna z nedávných studií však podle agentury Reuters upozorňuje na fakt, že Čína loni obnovila stavební práce na projektech nových uhelných elektráren s instalovaným výkonem přesahujícím 50 GW.
<div>
<div class="DPSlot_container StandardArticleBody_dp-slot-inline" data-ad-type="other">
<div class="Attribution_container">
<div class="Attribution_attribution"></div>
</div>
</div>
</div>

Čína loni investovala do výstavby tepelných elektráren nejméně za posledních 15 let

Česká energetická skupina ČEZ plánuje kromě Bulharska prodat majetek i v Rumunsku a Turecku. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš to řekl deníku Hospodářské noviny (HN). Skupina podle něj zvažuje i prodej elektráren v Polsku. Z prodeje chce získat desítky miliard korun, které použije na výstavbu <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a> a nových jaderných bloků i modernizaci <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/'>distribuční sítě</a>. Většinu akcií ČEZ vlastní stát. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl HN, že o plánu prodeje majetku ČEZ neví, ale že již dříve ČEZ kritizoval za nepovedenou expanzi do ciziny. 
 ČEZ působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Turecku, Německu a Francii. Už delší dobu hledá ČEZ kupce pro svá aktiva v Bulharsku, nyní jedná s tamní finanční skupinou Eurohold. Podle HN se chce skupina ČEZ zbavit také distribuční a obchodní společnosti, kaskády malých <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/'>vodních elektráren</a> a možná také <a href='http://oenergetice.cz/typy-elektraren/vetrne-elektrarny-princip-cinnosti-zakladni-rozdeleni/'>větrného parku</a> v Rumunsku i podílu v elektrárnách v Turecku. 
<blockquote>
&#8222;Přemýšlíme nad tím, že bychom v rámci snižování emisí CO2 ve skupině odešli i z Polska, kde máme dvě uhelné elektrárny,&#8220; řekl HN Beneš.
</blockquote>
 Jak se ČEZ postaví k majetku v Německu a Francii, zatím Beneš neuvedl. 
<blockquote>
&#8222;Určitě chceme všechny projekty dotáhnout do konce, a pak se budeme zamýšlet nad tím, co dál,&#8220; řekl deníku.
</blockquote>
 Novou strategii směřování ČEZ bude v červnu schvalovat valná hromada společnosti. Z pozvánky na hromadu vyplývá, že se chce skupina více soustředit na český trh. Hlavní slovo budou mít při hlasování na valné hromadě zástupci státu, který vlastní prostřednictvím ministerstva financí 70 procent akcií ČEZ. 
<blockquote>
&#8222;Podle mého názoru je koncepce v souladu s tím, jak se dnes stát jako akcionář na ta zahraniční aktiva dívá,&#8220; řekl HN k nové strategii místopředseda dozorčí rady ČEZ a náměstek ministryně financí Ondřej Landa.
</blockquote>
 Vedení ČEZ již koncepci spojenou s prodejem zahraničního majetku projednalo podle nejmenovaného zdroje HN z managementu firmy s premiérem. Babiš to ale popřel. 
<blockquote>
&#8222;Tyto informace nemám, nemluvil jsem s nimi o tom. Vždy jsem ale ČEZ kritizoval za jeho expanzi do zahraničí, která se v řadě ohledů nepovedla. Měli místo toho investovat v Česku do jádra, a ten blok mohl být už dávno postavený,&#8220; řekl deníku premiér.
</blockquote>
 Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy dostaly na pomyslné dno. Čistý zisk meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle firmy značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské skupiny MOL.
Tržby loni činily 184,5 miliardy a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, klesl proti roku 2017 o 37 procent na 13,1 miliardy.

Společnosti

HN: ČEZ plánuje prodat majetek i v dalších zemích kromě Bulharska

Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) vydala <a href="https://www.irena.org/publications/2019/Apr/Global-energy-transformation-A-roadmap-to-2050-2019Edition">zprávu</a> popisující, jak dosáhnout klimatických cílů do roku 2050. V této zprávě IRENA snížila své původní odhady nutných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených v rámci Pařížské dohody. Důvodem jsou klesající ceny energie z větrných a solárních elektráren a zároveň politické snahy prosadit elektrifikaci jako hlavní nástroj pro snížení znečištění. 
Podle nové zprávy <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/irena-nejvetsi-podil-svetovem-prirustku-instalovaneho-vykonu-maji-oze/">IRENA</a> Global Energy Transformation: A Roadmap to 2050 agentura revidovala své původní odhady týkající se potřebných globálních investic do čisté energetiky, aby bylo dosaženo stanovených klimatických cílů v rámci Pařížské dohody.
Podle nových odhadů bude potřeba investovat 115 bilionů amerických dolarů (přibližně 2,65 trilionu korun). V loňském roce přitom agentura odhadovala investice na 125 bilionů amerických dolarů (asi 2,88 trilionu korun). Důvodem této změny jsou nižší náklady na výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/vetrny-park-arkona-baltskem-mori-instalovanym-vykonem-385-mw-uveden-provozu/">větrných</a> a solárních farem.
<figure id="attachment_70667" class="wp-caption aligncenter" style="width: 531px;"><img class="size-full wp-image-70667" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina.png" sizes="(max-width: 531px) 100vw, 531px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina.png 531w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/LCOE-elektřina-512x341.png 512w" alt="" width="531" height="354" /><figcaption class="wp-caption-text">Klesající náklady větrných a solárních elektráren. Zdroj: Bloomberg / data IRENA</figcaption></figure>
Zpočátku bude podle IRENA nutné investovat do elektroenergetického sektoru a fosilních paliv. Později naopak do technologií zvyšujících energetickou účinnost a dalších technologií vedoucích k dekarbonizaci průmyslu a dopravy.
<h2>Spotřeba elektřiny by měla výrazně vzrůst</h2>
IRENA ve své zprávě poukazuje na benefity elektřiny, jejíž intenzivnější užívání povede ke snížení emisí ze spalování fosilních paliv. Konkrétně agentura odhaduje, že by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/japonske-emise-co2-byly-predloni-nejnizsi-za-poslednich-8-let-pomohlo-jadro-oze/">emise CO2</a> mohly být ze 75 % sníženy právě elektrifikací. Podle zprávy bude nutné emise snižovat přibližně o 3,5 % ročně až do roku 2050. Bude nutné, aby emise spojené se sektorem energetiky dosáhly vrcholu v roce 2020 a následně už pouze klesaly.
Dle zprávy by mohl podíl elektřiny na pokrývání energetických potřeb lidstva vzrůst z 20% až na 50 % v roce 2050. Z toho důvodu by se hrubá spotřeba elektřiny více než zdvojnásobila. Většina elektřiny (86 %) by v roce 2050 měla podle agentury pocházet z obnovitelných zdrojů. Hnacím motorem nárůstu spotřeby by přitom byl nárůst flotily <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/kompletni-prechod-cr-elektromobilitu-by-si-vyzadal/">elektromobilů</a> na 1 miliardu vozidel.
<figure id="attachment_70666" class="wp-caption aligncenter" style="width: 527px;"><img class="size-full wp-image-70666" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině.png" sizes="(max-width: 527px) 100vw, 527px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině.png 527w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině-512x333.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/podíl-OZE-v-elektřině-120x77.png 120w" alt="" width="527" height="343" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2050. Zdroj: Bloomberg/ data IRENA</figcaption></figure>