V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.lichtblick.de/presse/news/2020/06/18/14-gro%C3%9Fst%C3%A4dte-im-solarcheck-deutsche-metropolen-hinken-beim-solarausbau-hinterher/">říká nová studie</a>. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.
Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.
Obecně nebyly v žádném z měst instalovány solární panely na více než polovinu střech. Nejlépe se umístila města Norimberk, Hannover a Lipsko, která se jako jediná k této hranici přiblížila. Jednalo se ale spíše o výjimky a v nejhorším Hamburku pokrývaly solární panely pouhých sedm procent střešních ploch.
<figure id="attachment_38056" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-38056" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-800x534.jpg 800w" alt="" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Střešní solární panely</figcaption></figure>
Potenciál střešních fotovoltaických elektráren je nezanedbatelný a zatím dostatečně nevyužitý.  V rámci celého Německa by na střechách mohly vyrůst elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 260 GW, což je přibližně pětinásobek dnešního výkonu. Například v Berlíně by mohly každý rok přibýt střešní elektrárny schopné vyprodukovat až 49 GWh ročně. To by stačilo na pokrytí spotřeby šestnácti tisíc domácností. V Česku se <a href="https://www.solarniasociace.cz/aktuality/20190107_oponentni-posudek-k-nkep-pro-fve.pdf">potenciál fotovoltaiky na budovách</a> odhaduje na 39 GW.
<h2>Střešní FVE se v ČR těší rostoucí oblibě</h2>
Právě v Česku se střešní fotovoltaické elektrárny těší stále větší oblibě. Jejich nespornou výhodou je blízkost ke koncovým spotřebitelům, kdy jsou často schopny pokrýt zásadní část spotřeby firem a domácností. Výkyvy v produkci jsou pak řešeny pomocí přídatných baterií.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarnich-elektraren-v-cr-loni-pribylo-1-dvojnasobek-oproti-roku-2018">V roce 2019</a> byly v ČR instalovány solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 25 MW, z nichž naprostá většina byla umístěna právě na střechách. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cez-letos-zapojil-o-polovinu-vic-stresnich-fotovoltaik-nez-loni">Za prvních pět měsíců roku 2020</a> pak došlo k meziročnímu nárůstu instalovaných elektráren o polovinu. Může za to zejména program Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí a programy ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele.

Obnovitelné zdroje

Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren

Přestože se německý parlament před několika týdny dohodl na zrušení zastropování podpory pro nové solární elektrárny, podle některých zástupců tamního solárního průmyslu nejedná dostatečně rychle. Německá solární asociace se tak rozhodla jednat a podala stížnost u ústavního soudu.
Německo v posledních letech intenzivně buduje fotovoltaické elektrárny, a jejich celkový instalovaný výkon v zemi rapidně roste. K intenzivnímu rozvoji fotovoltaiky v Německu pomohla státní podpora, která však byla v roce 2012 ohraničena. Podle současné legislativy by tak po dosažení 52 GW instalovaného výkonu již nové zdroje s výkonem do 750 kW, které se nemusí účastnit aukcí, neměly nárok na provozní podporu.
Přestože se cena elektřiny z fotovoltaických elektráren za poslední roky značně snížila, ukončení podpory by mělo zásadní dopad na německé společnosti napříč dodavatelským řetězcem. Podle odhadů Německé solární asociace by tento krok mohl vést až k polovičnímu propadu tamního solárního trhu.
Asociace tak naléhá na německý parlament, aby nezůstal u slibů a zrušení zastropování podpory závazně přijal v co nejbližší možné době. Jelikož se řada společností cítí být možným koncem podpory ohrožena, <a href="https://www.solarwirtschaft.de/2020/06/08/solarbranche-initiiert-verfassungsbeschwerde-gegen-solardeckel/" target="_blank" rel="noopener">podala asociace stížnost u spolkového ústavního soudu</a>. V takovém případě by podle svého předsedy Carstena Körniga „ústavní stížnost samozřejmě ihned stáhla“.
Potřeba přijetí nutné úpravy legislativy je opravdu urgentní, jelikož se Německo hodnotě 52 GW rychle blíží. Očekává se, že by jí mohlo být dosaženo v průběhu letošního léta. Podle Petera Altmaiera, německého ministra hospodářství a energetiky, by úprava na odstranění této hranice mohla být připojena k již projednávanému zákonu, aby byl celý legislativní proces urychlen.

Německá asociace tlačí na odstranění limitu pro podporu fotovoltaiky, podala stížnost u soudu

<a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector?fbclid=IwAR1gsXVCI3DXTm2oDJWJqWSHuR3EjOvcOtNJA2lCOAhja48AS6nAFEZs-5c">Srovnávací analýza IEA</a> týkající se investic a financování napříč celým energetickým sektorem ukázala, že zvyšující se rizikovost investic dále umocňuje výzvu v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti. Podle nového reportu agentury se celosvětově investice do elektroenergetiky během letošního roku propadnou takřka o 80 miliard dolarů, což by znamenalo rekordní pokles o 10 % a pokles na úroveň, která byla k vidění před deseti lety.
Omezení investic v průběhu letošního roku se liší v závislosti na zemi a technologii, ale v zásadě vzešlo ze dvou důvodů. Prvním je ten, že mnoho společností v energetickém sektoru bylo zasaženo propadem výnosů v důsledku nižší poptávky, poklesu cen komodit a v některých případech také nárůstem nezaplacených či odložených plateb.
Druhým důvodem je přizpůsobení se průmyslu na omezení související s COVID-19, omezení mobility a narušení dodavatelských řetězců. Z tohoto důvodu bylo mnoho projektů nutně posunuto do budoucnosti a související investice tak byly odloženy.
<h2>Odhadovaný propad investic do fosilních i obnovitelných zdrojů</h2>
IEA očekává, že se investice do elektráren na fosilní paliva v roce 2020 propadnou o 15 % na 111 miliard dolarů. Přitom podotýká, že investice do uhelných elektráren již v posledních několika letech prudce klesaly a trend tak v letošním roce pokračuje. Přestože se ale objem investic zmenšuje, tak instalovaný výkon uhelných elektráren celosvětově roste. Přírůstek výrobních kapacit, které jsou v Asii uváděny do provozu, totiž převažuje nad výkonem odstavených elektráren.
Pokles výnosů také zvýšil rizikovost investic do nových plynových elektráren, a to zvláště v oblasti Středního východu a severní Afriky.
Kapitálové výdaje na obnovitelné zdroje energie, které představují z pohledu objemu investic největší sektor, se dle prognózy IEA propadnou v letošním roce o 10 % na 281 miliard dolarů. Investice do obnovitelných zdrojů energie obstály, vzhledem k podpůrné politice jednotlivých států, lépe ve srovnání s jinými technologiemi. Přesto i zde je očekáván pokles, a to především v počtu instalací fotovoltaických elektráren domácnostmi a malými až středními podniky.
Finální investiční rozhodnutí pro nové projekty využívající energii slunce a větru, které by následně dodávaly elektrickou energii do sítě, se v prvním kvartále letošního roku dostaly na úroveň z roku 2017 a zůstaly výrazně pod úrovní, která je nezbytná pro splnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu.

COVID-19 podrývá podle Mezinárodní energetické agentury úsilí investovat do bezpečné a udržitelné energetiky

Energetická společnost ČEZ během pěti měsíců letošního roku zapojila na českých střechách 238 fotovoltaik, o polovinu více než za stejné období loni, kdy jich bylo 155. Na dnešní tiskové konferenci to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. Za celý rok podle něj předpokládá firma meziroční nárůst zhruba o 160 instalací, proti loňským 537. 
Společnosti, které patří k lídrům trhu dnes s odkazem na vlastní čísla prodejů a zájmu o využívání státních dotačních titulů uvedly, že fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů se stávají standardem i pro střední třídu.
<blockquote>&#8222;Růst počtu žádostí o dotace v programu Nová zelená úsporám ukazuje, že trh nebude zpomalovat ani v příštích měsících a decentrální energetika je již běžnou součástí našich domácností. Standardem se zároveň stává řešení s bateriemi, zatímco dříve to byla spíše akumulace do vody. Před čtyřmi lety měla řešení s bateriemi jen čtvrtinový podíl na trhu postavených elektráren. Nyní se pohybují na úrovni 70 procent,&#8220; řekl dnes Kadlec.</blockquote>
Ministerstvo životního prostředí v polovině května ČTK sdělilo, že v programu Nová zelená úsporám je od ledna do května v tomto segmentu navzdory pandemii koronaviru patrný téměř dvojnásobný meziroční nárůst počtu podaných žádostí. Jejich počet proti stejnému období loni vzrostl z 954 na 1792, celková požadovaná částka z 100,3 na 223,8 milionu korun. Zvýšený zájem registruje také ministerstvo průmyslu a obchodu během třetí výzvy pro fotovoltaické systémy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Kadlec uvedl, že fotovoltaické elektrárny začínaly jako instalace pro ekologicky smýšlející rodiny a technologické fanoušky, pak se staly doménou vyšších příjmových skupin, které si pomocí nich snižovaly náklady na elektřinu. V poslední době ale začínají být standardem i pro střední třídu, podotkl. Podobná řešení chce podle něj ČEZ podporovat i nadále, aktuálně společně s výrobcem bateriových systémů OIG Power přichází s novým bateriovým řešením určeným pro menší rodinné domy s nižší spotřebou. Cena by se po dotaci mohla pohybovat okolo 150.000 Kč včetně fotovoltaické elektrárny.
Bývalý ministr průmyslu a spolumajitel OIG Power Martin Kuba na tiskové konferenci uvedl, že za větší dostupností podobných řešení je technologický vývoj, ještě před šesti lety by podle něj byly pro většinu lidí cenově nedostupné. &#8222;Nyní se nám návratnost našich řešení často ukazuje kolem osmi let. Pokud jsme navíc schopni tomu klientovi nabídnout splátkový kalendář, tak je to věc, kterou si může dovolit téměř každá rodina v České republice,&#8220; uvedl Kuba.
Trend potvrzuje také konkurenční společnost S-Power Energies. &#8222;Střešní fotovoltaiky se skutečně stávají jakýmsi standardem u starších domů i novostaveb. Jednak díky finanční dostupnosti, jednak v důsledku vývoje legislativy,&#8220; řekl dnes ČTK jednatel společnosti Jaroslav Šuvarský. &#8222;Základní sestava pro rodinný dům se dá s využitím dotace pořídit už za 60.000 korun,&#8220; dodal.

ČEZ letos zapojil o polovinu víc střešních fotovoltaik než loni

V Česku v posledních měsících navzdory dopadům šíření koronaviru roste zájem o fotovoltaické instalace na střechy domů. Vyplývá to z dat dotačních titulů ministerstev životního prostředí a průmyslu, které má ČTK k dispozici, a z vyjádření firem. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvedlo, že v programu Nová zelená úsporám (NZÚ) je od ledna do května v tomto segmentu patrný téměř dvojnásobný meziroční nárůst počtu podaných žádostí.
Jejich počet proti stejnému období loni vzrostl z 954 na 1792, celková požadovaná částka z 100,3 na 223,8 milionu korun. &#8222;Dlouhodobě se uvádí, že jedna investovaná koruna z veřejných peněz v rámci programu NZÚ přinese další tři koruny soukromých investic. Přímo v případě fotovoltaiky se zájem o dotace pohybuje na úrovni 500 až 600 milionů korun ročně. Důležité je, že tento program se během období pandemie nijak nezastavil,&#8220; řekl ČTK ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Zvýšený zájem registruje také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) během třetí výzvy pro fotovoltaické systémy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). &#8222;V případě tohoto programu a výzvy je rostoucí trend dán jednoznačně skutečností, že žadatelé postupně finalizují zpracování žádostí a příloh k žádosti o podporu. Výzva byla vyhlášena na konci roku 2019, tedy tento trend lze za běžné situace očekávat. Je však více než pozitivní, že jej krize neovlivnila negativním směrem,&#8220; uvedl náměstek MPO pro evropské fondy Marian Piecha. K 5. květnu ministerstvo evidovalo 139 žádostí za 840 milionů korun.
<figure id="attachement_38056" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Trend potvrzují také firmy ČEZ a S-Power, které patří k lídrům trhu. &#8222;Od začátku roku jsme na střechy rodinných domů nainstalovali o 50 fotovoltaik víc než za stejné období loni. Pomáhala navíc i letošní teplá zima, takže se naši montéři prakticky nezastavili. Statistiky žádostí v programu OP PIK navíc ukazují, že nadále roste zájem i o solární instalace na střechách firem,&#8220; sdělil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Jednatel společnosti S-Power Energies Jaroslav Šuvarský uvedl, že aktuální situace zájmu překvapivě i pomohla, protože řada lidí díky karanténě získala čas na to, aby dořešila dlouho odkládané projekty. &#8222;Změny nás ale teprve čekají, nastupující ekonomická krize může ovlivnit kupní sílu, takže ze současného růstu se nedá odhadnout, jak se bude vyvíjet zbytek roku,&#8220; podotkl. V nejzákladnější nabídce S-Power MINI nabízí firma podle svého <a target="_blank" href="https://www.s-power.cz/fotovoltaicka-elektrarna-s-power-mini/">webu</a> zájemcům sestavu za 120.000 Kč s tím, že polovinu pokryje dotace.
S-Power podle Šuvarského zaznamenal za leden až duben meziroční nárůst počtu objednávek i hodnoty uzavřených smluv. &#8222;Zatímco počet objednávek ve srovnání s rokem 2019 stoupl o deset procent &#8211; nyní evidujeme za první čtyři měsíce 500 uzavřených smluv, u jejich peněžního objemu je nárůst mnohem výraznější, celých 46 procent. Za leden až duben 2019 činila hodnota smluv 88 milionů korun, zatímco ve stejném období letos to bylo 128,5 milionu korun,&#8220; uvedl Šuvarský. &#8222;Potvrzuje se tak trend uplynulých let &#8211; lidé jsou ochotní investovat do obnovitelných zdrojů víc peněz. U fotovoltaik to znamená, že preferují bateriové systémy,&#8220; dodal.

V ČR navzdory koronaviru roste zájem o střešní solární instalace

Francouzská společnost Neoen, jedna z nejrychleji rostoucích společností zabývajících se výrobou energie z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.neoen.com/var/fichiers/20200506-neoen-mr-western-downs.pdf">uzavřela smlouvu na odběr elektřiny s australskou energetickou společností CleanCo Queensland</a>. Uzavření smlouvy umožní Neoen vybudovat největší solární farmu v Austrálii.
Uzavřená smlouva mezi Neoen a CleanCo je se sjednaným výkonem 352 MWp jedním z největších kontraktů na obnovitelné energii v Austrálii. Pro společnost CleanCO se jedná o v pořadí již druhou smlouvy o odběru obnovitelné energie. Smlouva má přispět až 30 % při plnění cíle společnosti CleanCo na dosažení 1 GW nového instalovaného výkonu z OZE do roku 2025. Uzavření smlouvy umožňuje francouzské Neoen vybudovat solární park s instalovaným výkonem mezi 460 a 480 MWp.
CleanCo se jako veřejná energetická společnost v Queenslandu soustředí na aktivity, které zlepšují cenovou dostupnost elektrické energie, přispívají k dosažení cíle 50% podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny do roku 2030 a v regionu vytvářejí nová pracovní místa a přivádí investice.
<blockquote>„Jsme nadšení ze spolupráce se společností CleanCo, se kterou sdílíme stejnou dlouhodobou vizi. Elektrická energie vyrobená solární farmou Western Downs bude CleanCo doplňovat výrobu z vodních elektráren a bude naším prvním projektem v Queenslandu. Jsme plně odhodláni dodržet tuto významnou dohodu díky využití solárního potenciálu, nejmodernějších technologií a naší zkušenosti s výstavbou solárních elektráren včas a za danou cenu.“ – Louis de Sambucy, jednatel společnosti Neoen pro oblast Austrálie</blockquote>
<h2>Investice ve výši 570 milionů australských dolarů</h2>
Plánovaná solární elektrárna má podle Neoenu vytvořit v regionu dalších 400 pracovních míst. Dle Neoen se má jednat o investici ve výši 570 milionů australských dolarů (přibližně 9,3 miliard korun). Výstavba elektrárny má začít již v červenci letošního roku. První energii by elektrárna měla do sítě dodat v prvním čtvrtletí roku 2022.
Neoen bude dlouhodobým vlastníkem a provozovatelem elektrárny. Společnost rovněž přislíbila vytvoření komunitního benefičního fondu pro lokální iniciativy ve výši 100 tisíc dolarů každý rok provozu elektrárny.
Zdroj úvodnío obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to ESA_events's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/esa_events/" data-track="attributionNameClick">ESA_events</a>

Austrálie: Největší solární projekt dostal zelenou

Není neobvyklé, že se něco změní až na základě vládní diskuse. Na dotaz ohledně povolené ziskovosti solárních elektráren, kterou v pondělí schválila vláda, to dnes ČTK napsal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil, že kabinet schválil snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí, tj. že takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) pro ně má činit 6,3 procenta. Ve veřejně dostupném <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBFQBXP4C">materiálu</a> pro jednání kabinetu byla přitom uvedena maximální přípustná výše IRR pro soláry ve výši 8,4 procenta. Formu projednání návrhu kritizuje Solární asociace.
<blockquote>&#8222;K posunu na nižší sazbu vedla fakta spojená s podílem podpory jednotlivých obnovitelných zdrojů energie a jejich podílem na celkové výrobě elektřiny. U ostatních obnovitelných zdrojů jsme drželi horní hranici podpory. Stejně tak budeme podporovat nově instalované obnovitelné zdroje energie, včetně fotovoltaiky. Musí to být nicméně za férových podmínek. V letech 2009 až 2010 se to zcela vymklo, což nás bude stát 500 miliard korun jen v solárech,&#8220; uvedl dnes Havlíček.</blockquote>
Návrh na nižší sazbu podle něj vyplývá z rozpětí stanovaného Evropskou komisí. &#8222;Ta dala jasné rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. A vláda se přiklonila k nejnižší hodnotě,&#8220; sdělil ministr. S tím však nesouhlasí předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. Argumentuje, že tabulku s povoleným IRR původně napsaly české úřady a ČR si je může kdykoliv změnit.
<blockquote>&#8222;Solární asociace se také pozastavuje nad netransparentním způsobem projednání novely na vládě. Tento bod totiž vláda zařadila na své jednání až na poslední chvíli bez předchozího oznámení v programu. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom ještě v pátek poslalo na vládu návrh novely se zcela jinými parametry,&#8220; uvedl Krčmář.</blockquote>
Upozornil, že snížení výnosového procenta pro solární elektrárny tak neprošlo ani meziresortním připomínkovým řízením, ani posouzením v Legislativní radě vlády.
<blockquote>&#8222;Opatření na snížení podpory produkce čisté elektřiny navíc vláda schválila ve stejné době, kdy prosazuje legislativní rámec pro masivní dotace novým jaderným reaktorům. Svými kroky tak může vláda ještě prohloubit problémy pro celou ekonomiku, těžce zkoušenou nouzovým stavem během pandemie koronaviru,&#8220; dodal Krčmář.</blockquote>
U dalších obnovitelných zdrojů stanovila vláda v rámci novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) IRR na maximální možnou výši a návrh MPO nijak neupravovala. U vodních, větrných a geotermálních elektráren to bude sedm procent, pro výrobu elektřiny z biomasy 9,5 procenta a u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.
Havlíček v pondělí uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy. Havlíček předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele. Novela zákona o POZE musí ještě projít Parlamentem a musí ji podepsat prezident.

Elektrárny v ČR

Havlíček k solárům: Není neobvyklé, že se něco změní až na vládě

S rostoucím celkovým instalovaným výkonem v solárních elektrárnách se Německo rychle přibližuje současnému limitu, po jehož vyčerpání již nebudou mít nové projekty malých a středních elektráren nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny. Podle průzkumu tamního sdružení očekávání o budoucím stavu solárního průmyslu zkolabovala, kdy za poslední kvartál klesla o více než polovinu, přičemž se nejedná o vliv současné pandemie onemocnění COVID-19.
Německo před několika lety přešlo v případě nových velkých fotovoltaických elektráren na podporu v podobě aukcí, kde developeři mezi sebou soutěžení o výkupní cenu. V případě malých a středních elektráren nicméně podpora stále funguje na bázi garantované výkupní ceny (feed-in tarif). Tato podpora však pro nové projekty měla podle původních plánů skončit při dosažení celkového instalovaného výkonu solárních elektráren v zemi o hodnotě 52 GW.
Německá vláda sice loni na podzim představila plány na zrušení tohoto limitu, mimo jiné z důvodu vyšší potřeby solárního výkonu pro nahrazení části původně plánovaných větrných elektráren, jejichž rozvoj v zemi v poslední době značně zpomalil, v současné době ale stále ještě není změna legislativně schválena. Podle aktuálních předpokladů by hranice 52 GW mohla být překročena již letos v létě, což by mohlo vést k zastavení řady projektů, pokud nebude změna limitu realizovaná včas.
Podle <a href="https://www.solarwirtschaft.de/2020/04/21/angst-vor-solardeckel-geschaeftserwartung-im-freien-fall/" target="_blank" rel="noopener">průzkumu Federálního svazu pro solární průmysl</a> má tato situace masivní dopad na očekávání společností napříč celým dodavatelským řetězcem ohledně budoucích zakázek, přičemž již nyní údajně roste počet zrušených velkých projektů. Očekávání svaz reprezentuje indexem, který za poslední čtvrtletí klesl z hodnoty 141,2 bodů na 68,5 bodů, tedy o více než polovinu.
<figure id="attachment_83193" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2740px;"><img class="size-full wp-image-83193" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04.jpg 2740w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-512x294.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-768x441.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-1024x589.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-725x417.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-800x460.jpg 800w" alt="Index očekávání německého solárního průmyslu. Zdroj: solarwirtschaft.de" width="2740" height="1575" /><figcaption class="wp-caption-text">Index očekávání německého solárního průmyslu. Zdroj: solarwirtschaft.de</figcaption></figure>
Podle předsedy svazu Carstena Körniga je takto prudký pokles bezprecedentní a stále více firem ze solárního průmyslu se obává o svou budoucnost.
<blockquote>„Limit pro solární elektrárny musí být okamžitě odstraněn, abychom na poslední chvíli mohli odvrátit škody na Energiewende a našem odvětví. Odsunutí nové legislativy na období po letních prázdninách nepřichází v úvahu, protože limit o hodnotě 52 GW instalovaného výkonu bude dosažen pravděpodobně v průběhu léta,“ říká Körnig.</blockquote>

Očekávání německého solárního průmyslu kolabují, limit pro podporu by mohl být vyčerpán již v létě

Největší evropská fotovoltaická elektrárna s instalovaným špičkovým výkonem 500 MWp začala vyrábět elektřinu. Elektrárna Núñez de Balboa, skládající se z více než 1,4 milionu kusů solárních panelů, se nachází ve slunném Španělsku. Provozovatel elektrárny, společnost Iberdrola, ji postavila během jediného roku za necelých 300 milionů EUR.
Španělský energetický gigant Iberdrola <a href="https://www.iberdrola.com/press-room/news/detail/nunez-balboa-operational-iberdrola-commissions-europe-s-largest-photovoltaic-plant">uvedl v minulém týdnu</a> do provozu zatím největší evropskou fotovoltaickou elektrárnu. Elektrárna Núñez de Balboa na jihu Španělska má instalovaný špičkový výkon 500 MWp, do sítě pak může dodávat až 391 MW. Elektrárnu tvoří celkem 1 430 000 solárních panelů, 115 střídačů a 2 rozvodny a rozprostírá se na území čítajícím téměř 1000 hekatrů.
Celý projekt byl vybudován během jediného roku a dokončen na konci loňského roku, od té doby probíhal testovací režim. Stavba elektrárny vyšla na  290 milionů EUR (zhruba 7,8 miliardy Kč) a byla financována za přispění Evropské investiční banky. Elektrárna by měla dle společnosti Iberdrola ročně vyrobit 832 GWh a ušetřit tak emise ve výši 215 tisíc tun CO2.
<h2>Prvenství dlouho nevydrží, větší elektrárna na obzoru</h2>
Společnost Iberdrola, která zaměřuje svoji strategii na obnovitelné zdroje ve Španělsku, plánuje do roku 2022 instalovat více než 2 000 MW ve fotovoltaických elektrárnách. Celkově pak v nových OZE chystá 3 GW v příštích dvou letech a 10 GW do roku 2030.
Po uvedení do provozu elektrárny Núñez de Balboa (500 MW) do provozu má Iberdrola v plánu dalších 1300 MW v šesti projektech: Francisco Pizarro (590 MW), Ceclavín (328 MW), Arenales (150 MW), Campo Arañuelo I, II a III (150 MW), a Majada Alata a San Antonio (každý 50 MW).
První ze jmenovaných, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ve-spanelsku-ma-vyrust-nejvetsi-evropska-solarni-elektrarna-instalovanym-vykonem-temer-600-mw">elektrárna Francisco Pizarro,</a> svým výkonem současnou elektrárnu předčí o 90 MW. Práce na stavbě tohoto projektu začaly před dvěma měsíci a v provozu by měla být v příštím roce, současné evropské prvenství Núñez de Balboa tak nebude trvat dlouho.
Předchozí největší evropskou solární elektrárnou byla 300MW elektrárna Cestas na jihu Francie.
Zdroj úvodní fotografie: Iberdrola

Největší fotovoltaická elektrárna v Evropě začala dodávat elektřinu do sítě

Německo v únoru opět odstartovalo letošní samostatné aukce na výstavbu fotovoltaických elektráren, kterých v letošním roce proběhne celkem 7. Díky vyšší konkurenci se podařilo dosáhnout nižších cen než v posledním loňském kole, přesto se průměrná cena nedostala pod 50 EUR/MWh.
Na začátku února v Německu proběhlo první letošní kolo aukcí, ve kterých se developeři velkých fotovoltaických elektráren mohou ucházet o garantovanou výkupní cenu. V letošním roce proběhne celkem 7 aukcí, ve kterých bude německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabízet dohromady 1800 MW výkonu. Kromě toho proběhnou dvě kola technologicky neutrálních aukcí, každé s objemem 200 MW.
V prvním letošním kole developeři soutěžili o 100 MW výkonu. Do aukce nakonec podali nabídky na 98 projektů o celkovém výkonu 493 MW, tedy téměř pětinásobek soutěženého výkonu.
Vysoká míra konkurence tak pomohla dostat ceny pod úroveň posledního loňského kola, ve kterém objem přihlášených projektů nedosahoval ani trojnásobku soutěženého výkonu.
<h2>Vyšší konkurence pomohla k nižší ceně</h2>
V únorové aukci nakonec uspělo 18 projektů o výkonu 100,6 MW.  I v tomto kole tradičně dominovaly elektrárny na jihu Německa, konkrétně v Bavorsku, s 13 projekty o výkonu 75 MW. Zbylých 5 projektů má být realizováno ve spolkových zemích Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Porýní-Falc a Šlesvicko-Holštýnsko.
Vysoutěžené ceny úspěšných projektů <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200219_SolarWind.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">se podle dat německého regulátora pohybovaly mezi 35,5 a 52,1 EUR/MWh</a>, což je oproti 47 až 62 EUR/MWh z minulého kola znatelný pokles. Vážený průměr vysoutěžených cen dosáhl 50,1 EUR/MWh, ve srovnání s prosincovou průměrnou cenou 56,8 EUR/MWh tak jde o zhruba 12% pokles. Přesto však průměrná cena neklesla na úroveň z loňského února či října, kdy dosáhla 48, resp. 49 EUR/MWh.