Největší energetická společnost v Evropě, italský Enel, se chystá v příštích deseti letech investovat zhruba 160 miliard eur (4,2 bilionu Kč). Firma se zaměří na projekty šetrnější k životnímu prostředí a urychlí odklon od fosilních paliv, jako je uhlí. Cílem je být zcela bez uhlíkových zdrojů do roku 2050. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Celkem by měla firma v příštích deseti letech zmobilizovat investice za 190 miliard eur (asi pět bilionů Kč), což jí umožní zvýšit zisk a do roku 2030 snížit emise uhlíku o 80 procent. S uhlím chce firma skončit už v roce 2027, což je o tři roky dříve, než plánovala dosud.
Největší energetické firmy v Evropě teď výrazně investují do takzvané čisté energie. Technologický pokrok a přísnější pravidla na ochranu životního prostředí je nutí přehodnotit strategii a více se zaměřit hlavně na ochranu klimatu. To se netýká jen výrobců elektřiny, ale i velkých firem v odvětví těžby ropy a zemního plynu.
Španělský rival Iberdrola tento měsíc uvedl, že do roku 2025 se chystá investovat 75 miliard eur do produkce energie z obnovitelných zdrojů, sítí a maloobchodních aktivit.
<figure id="attachement_2680" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Enel, který má kontrolu nad španělskou energetickou společností Endesa, chce do roku 2030 vynaložit 70 miliard eur do obnovitelných zdrojů energie a jejich kapacitu téměř ztrojnásobit na 120 gigawattů (GW).
<blockquote>&#8222;Jako zcela dominantní hráč v odvětví obnovitelných zdrojů energie máme největší výrobní kapacity v soukromém sektoru,&#8220; prohlásil generální ředitel Enelu Francesco Starace.</blockquote>
Firma očekává, že zisk z hlavních aktivit se do roku 2023 bude zvyšovat tempem pět až šest procent ročně. Zvýší se ale i čisté zadlužení, a to na 57 až 58 miliard eur (1,5 bilionu Kč), jehož prostřednictvím chce firma financovat svůj další růst. Dividendy se pak mají v příštích třech letech zvyšovat tempem sedmi procent ročně.

Společnosti ve světě

Největší evropská energetická společnost Enel chystá masivní investice, urychlí odklon od fosilních paliv

Offshore větrné elektrárny by v budoucnu měly být jedním z pilířů evropské energetiky. Potenciál konvenčně ukotvených turbín může sice v některých oblastech omezit hloubka moře, tuto překážku by však měly odstranit plovoucí větrné turbíny. Společnost MHI Vestas usadila na plovoucí platformu svou 9,5MW turbínu, čímž se z ní stala vůbec největší plovoucí turbína na světě. Spolu s dalšími pěti turbínami bude tvořit nejvýkonnější plovoucí větrný park na světě.
Evropa v současné době zastává vedoucí pozici v oblasti offshore větrné energetiky, kterou řada zemí plánuje intenzivně rozvíjet i do budoucna. Turbíny umístěné na moři nenaráží na odpor obyvatel, jako tomu bývá v některých případech u pozemních instalací, lze je stavět větší a výkonnější, jelikož nenaráží na problémy s jejich dopravou a zároveň mohou profitovat z obvykle stabilnějšího a silnějšího větru než na pevnině.
Ne všechny pobřežní oblasti jsou pro jejich instalaci vhodné, kdy hlavní překážkou může být přílišná hloubka moře. Tuto překážku nicméně mohou odstranit větrné turbíny na plovoucích platformách, které jsou k mořskému dnu pouze ukotveny lanem. Zároveň mohou být snadněji smontovány a usazeny v přístavu a následně odtaženy na místo, kde budou vyrábět elektřinu.
V Evropě vyrábí elektřinu <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/evrope-bude-vybudovana-druha-plovouci-vetrna-elektrarna-celkovy-potencial-kontinentu-se-odhaduje-tisice-gw" target="_blank" rel="noopener">již několik plovoucích větrných parků</a>, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/prvni-ctvrtleti-provozu-plovouci-vetrne-farmy-hywind-predcilo-ocekavani" target="_blank" rel="noopener">první zkušenosti z jejich provozu jsou zatím pozitivní</a>. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/francie-podpori-vystavbu-ctyr-plovoucich-vetrnych-elektraren-ziskala-souhlas-evropske-komise" target="_blank" rel="noopener">Další jsou přitom v plánu</a>. Podobně jako u běžně kotvených turbín se dodavatelé snaží navyšovat jejich výkon, což má pomoci snížit náklady na elektřinu, kterou dodávají.
<h1>Nový rekordman na světě</h1>
Výrobce offshore větrných turbín MHI Vestas Offshore Wind nyní usadil na plovoucí platformu svou turbínu V164, která disponuje instalovaným výkonem 9,5 MW. <a href="https://mhivestasoffshore.com/first-ever-v164-9-5-mw-turbine-installed-on-a-floating-wind-project/" target="_blank" rel="noopener">To z ní podle společnosti v současné době činní vůbec největší a nejvýkonnější plovoucí turbínu na světě</a>.
Tato turbína je první z pěti, které spolu s jednou další 2MW turbínou budou následně tvořit plovoucí offshore větrný park Kincardine, jenž se bude nacházet přibližně 15 km od pobřeží Skotska. Hloubka moře se v této oblasti pohybuje okolo 60 až 80 metrů, což není vhodné pro instalaci konvenčních turbín, které jsou napevno kotveny k mořskému dnu. Tato první turbína by podle společnosti měla dorazit na místo budoucího parku v průběhu letošního prosince.
Zdroj úvodní fotografie: MHI Vestas Offshore Wind

Větrné elektrárny

Největší a nejvýkonnější plovoucí větrná turbína je na moři

Podle ministra hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko je německý zákon stanovující podporu pro obnovitelné zdroje energie zastaralý. Podle ministra trpí několika problémy, které nejsou v souladu s cestou nastolenou pro dosažení energetické transformace, zároveň zhoršuje současnou krizi a je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí. <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-nrw-wirtschaftsminister-pinkwart-fordert-rasches-ende-der-eeg-umlage/26596066.html?ticket=ST-14685165-Knpyo6WnOadKvucKOwYN-ap6">Ministr to uvedl pro německý list Handelsblatt</a>.
Ministr hospodářství spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější a čtvrté největší spolkové země Německa, Andreas Pinkwart, bojuje za rychlé ukončení platnosti zákona o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který stanovuje náležitosti ohledně podpory pro obnovitelné zdroje energie (OZE) v Německu.
<blockquote>„EEG již není užitečný, obtěžuje více, než pomáhá. Měl by to být proto zrušen. Zákon je „asociální, příliš byrokratický, zhoršující krizi, příliš nákladný a méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí,“ uvedl Pinkwart pro Handelsblatt.</blockquote>
Pinkwart představil v pátek návrh usnesení k hlasování ve Spolkové radě (Bundesrat), jejímž cílem je nechat vypršet platnost EEG. Důvodem uvedeným v návrhu je, že EEG nastavuje nesprávné cenové signály, a tím brzdí rozvoj technologického pokroku. Návrh proto vyžaduje „zásadní reformu stávajícího systému financování transformace energetiky“, pokračuje návrh.
<blockquote>„Měli bychom přestat řešit problémy, které EEG vytváří. Nemá smysl pokračovat v nápravách. Měli bychom proto rychle nahradit EEG, zároveň potřebujeme nový systém financování z příjmů z ceny emisí uhlíku a státního rozpočtu. Systém poplatku za OZE má svou dobu již za sebou a ukazuje se, že je překážkou k transformaci energetiky,“ kritizuje Pinkwart.</blockquote>
<h2>Podpora OZE formou přirážky k ceně elektřiny</h2>
EEG, který je v platnosti od roku 2000, zaručuje provozovatelům větrných elektráren, fotovoltaických elektráren, elektráren na biomasu, geotermálních a vodních elektráren pevné výkupní ceny po dobu 20 let, z nichž některé jsou výrazně vyšší než ceny elektřiny na velkoobchodním trhu.
Rozdíl oproti tržní ceně je přenášen na spotřebitele elektřiny prostřednictvím tzv. EEG přirážky, účtované ke každé spotřebované jednotce elektrické energie. Vysoce energeticky náročné průmyslové podniky a některé další podnikatelské subjekty však mají tento poplatek snížen, ve snaze udržet tyto podniky konkurenceschopné.
<figure id="attachment_89724" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg"><img class="size-full wp-image-89724" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020.jpg 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-512x274.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-768x411.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/EEGUmlage2020-725x388.jpg 725w" alt="" width="769" height="412" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Výše příspěvku na podporu OZE v Německu v jednotlivých letech. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>
EEG přirážka ke každé spotřebované kWh letos přidá 6,756 eurocentů, to je více než cena samotné silové elektřiny, která <a href="https://www.eex.com/en/market-data/power/futures">aktuálně dosahuje hodnoty okolo 4 eurocentů/kWh</a>. Podpora OZE se tak stala významnou nákladovou položkou v celkové ceně za elektřinu. Celkově náklady na financování EEG dosahují přibližně 25 miliard eur ročně.
V nadcházejícím roce<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl"> bude EEG přirážka poprvé zastropována</a>, a to na hodnotě 6,5 eurocentu/kWh. Zbylá část financí nezbytných pro podporu OZE bude hrazena ze státního rozpočtu a za využití příjmů z poplatků za emise CO2 v odvětví vytápění a dopravy. <a href="https://www.netztransparenz.de/portals/1/Content/EEG-Umlage/EEG-Umlage%202021/2020-10-15%20Ver%c3%b6ffentlichung%20EEG-Umlage%202021.pdf">Dle výpočtů provozovatelů přenosové soustavy</a> by bez zastropování přirážka pro rok 2021 stoupla na 9,65 eurocentů/kWh, což by představovalo meziroční nárůst o téměř 43 %.
Podle Pinkwarta je právě příspěvek na podporu OZE jedním z důvodů, proč v některých oblastech není elektřina využívána ve větší míře. Jedním z příkladů je například výroba zeleného vodíku, ke které je zapotřebí velké množství elektřiny a na kterou Německo vsází ve své energetické transformaci.
<blockquote>„[EEG přirážka] nám brání na cestě ke klimatické neutralitě tím, že zbytečně prodražuje používání elektřiny v odvětvích, jako je vytápění a doprava, a ztěžuje provádění národní vodíkové strategie,“ dodává Pinkwarta.</blockquote>
<h2>Problémy současného systému podpory OZE</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<blockquote>„V následujících letech budeme stále potřebovat pobídky pro rozvoj OZE. Tyto pobídky lze určit prostřednictvím aukcí a měly by být poté financovány ze státního rozpočtu a z příjmu ze zpoplatnění CO2,“ uvedl Pinkwart.</blockquote>
Jeden ze systematických problémů nastavení podpory v rámci EEG se projevil zvláště výrazně v průběhu koronavirové krize. Během krize společnostem hrozilo, že v důsledku klesající spotřeby energie klesne jejich spotřeba pod prahové hodnoty, které rozhodují pro udělení určitých výjimek z nutnosti platit EEG příspěvek. Jinými slovy, pokud společnosti spotřebují méně elektřiny, hrozí jim nutnost hradit plnou výši EEG přirážky. Společnosti se tak dostaly do situace, kdy uměle spotřebovávaly více elektřiny, než bylo nezbytně nutné.
<blockquote>„[Platba plné výše EEG přirážky] může ohrozit samotnou existenci středně velkých průmyslových společností. EEG tak vyvolává plýtvání elektřinou,“ varoval Pinkwart.</blockquote>
Dalším problémem je platba EEG přirážky i při spotřebě elektřiny z vlastních OZE, a to jak pro podniky, tak i pro fyzické osoby. Za každou spotřebovanou jednotku elektřiny například z vlastních fotovoltaických panelů na střeše rodinného domu musí být odvedena plná výše EEG přirážky.
<blockquote>„Má to charakter trestu. Politici by měli mít zájem na tom, aby společnosti samy vyráběly elektřinu z obnovitelných zdrojů a používaly ji pro své procesy. Měli bychom proces transformace uvítat a nikoli jej zatěžovat,“ tvrdí Pinkwart.</blockquote>
<h2>Ministr získal ve svých výrocích podporu například šéfa odborového svazu IG-BCE</h2>
<figure id="attachment_89725" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1440px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg"><img class="size-full wp-image-89725" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis.jpg 1440w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/presse-michael-vassiliadis-800x450.jpg 800w" alt="" width="1440" height="810" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Michael Vassiliadis, předseda odborového svazu IG-BCE. Zdroj: IG-BCE, Helge Krückeberg</figcaption></figure>
Ministra hospodářství NRW podpořil mimo jiné šéf odborového svazu IG-BCE Michael Vassiliadis. Na cestě ke klimatické neutralitě je dle něj zapotřebí velké množství zelené elektřiny za konkurenceschopné ceny.
<blockquote>„Musíme osvobodit cenu elektřiny pro průmysl od všech jejích daní a poplatků. Zákon o obnovitelných zdrojích energie byl kdysi užitečný, ale nyní již není vhodný,“ uvedl Vassiliadis pro Handelsblatt.</blockquote>
EEG vyžaduje mnoho kompenzačních a pomocných mechanismů. Takto to podle něj nemůže dále fungovat. Šéf IG-BCE požaduje koncept konkurenceschopné evropské ceny průmyslové elektřiny.
<blockquote>„Pokud bude tento koncept existovat, mohou společnosti investovat do klimaticky neutrálních technologií samy a mohou také nést provozní náklady,“ dodal Vassiliadis.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Equinor

Německo

Ministr hospodářství NRW: Německý systém podpory OZE je méně šetrný ke klimatu, než si mnozí myslí

Dle americké státní agentury Energy Information Administration (EIA) přibude letos rekordní nový výkon ve větrných elektrárnách v USA. Současný rekord 13,2 GW má hravě překonat letošní očekávaný přírůstek 23,5 GW. Lvím podílem se na novém instalovaném výkonu budou opět podílet americké státy Texas, Iowa a Oklahoma.
EIA <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45856#">publikovala výsledky</a> z tamního větrného průmyslu. Dle sběru dat americké agentury od developerů větrných parků by letošní rok mohl přinést více než 23 GW nového instalovaného výkonu. Dosavadní rekord o hodnotě 13,2 GW byl z roku 2012.
Letošní rok přitom nezačal nejlépe. Dle předběžných výsledků <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/produkce-uhli-usa-ma-byt-letos-nejnizsi-od-roku-1965-vyznamne-klesnout-ma-take-vyvoz">instituce EIA</a> bylo za prvních 8 měsíců letošního roku uvedeno v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/energeticti-odbornici-spojene-staty-pod-bidenem-zezelenaji/">USA</a> do provozu 5 GW výkonu ve větrných zdrojích. To by znamenalo 18,5 GW  nového výkonu za poslední čtyři měsíce, což naznačují současné developerské časové plány.
Na první pohled se může proporce výkonu uvedeného do provozu zdát zvláštní, ale jedná se o dlouhodobý trend. Už 5 GW z prvních osmi měsíců představuje druhé nejvyšší číslo, hned po roce 2009.
Jeden z hlavních důvodů silného přírůstku nového větrného výkonu je expirace současného daňového zvýhodnění, které se snižuje.
<h2>Texas pokračuje v dominanci</h2>
Co se týká umístění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vetrna-energetika-roce-2020-dosahla-rekordniho-rustu-navzdory-epidemii-koronaviru/">rekordního větrného výkonu</a>, nejedná se o žádné překvapení. Absolutně nejvíc nové výstavby je v americkém státě Texas. Na dalších dvou místech jsou Iowa a Oklahoma, které se na druhém a třetím místě pohybují i v celkovém instalovaném větrném výkonu.
Přidání rekordního instalovaného výkonu zvýší podíl větru v americkém elektroenergetickém mixu z 7,4 % (2019) na 8,8 % (2020), čímž si vítr pojistí dominanci mezi obnovitelnými zdroji. Dle predikce EIA by se podíl v mixu měl dále zvýšit na 10,3 % ke konci příštího roku.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Letošní rok bude pravděpodobně rekordní pro americký větrný průmysl

Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenské společnost McKinsey. ČTK ji má k dispozici.
Česko podle ní může do roku 2030 splnit záměr EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Podle efektivního scénáře společnosti McKinsey by si to vyžádalo dodatečné investice ve výši 500 miliard korun, tj. zhruba jednoho procenta hrubého domácího produktu v příštích deseti letech.
<blockquote>&#8222;Nejdůležitějším krokem je přitom další výrazné omezení výroby elektřiny a tepla z uhlí. Kromě toho je třeba zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, podpořit přechod dopravy k alternativním palivům, zejména elektromobilitě, a pokračovat ve zvyšování energetické účinnosti budov. Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že české lesy se stávají významným zdrojem skleníkových plynů,&#8220; uvedl partner pražské kanceláře McKinsey Viktor Hanzlík.</blockquote>
Pro dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 by pak Česko podle studie muselo investovat další čtyři biliony korun a nasadit nové technologie, které zatím ještě nejsou v dostatečném měřítku dostupné. Podle analýzy McKinsey se však velká část dodatečných investic do dekarbonizace v dlouhodobém horizontu vrátí.
<blockquote>&#8222;Za posledních 30 let došlo ke kompletní transformaci českého hospodářství. Nyní máme před sebou dalších 30 let, které přinášejí nutnost změny podobného rozsahu, a to dosáhnout nulových čistých emisí celé ekonomiky do roku 2050. Česko musí zůstat konkurenceschopné i ve světě, který rychle směřuje k nízkouhlíkovým technologiím, a co nejrychleji zajistit, aby pracovní místa, která zaniknou ve vysoce emisních sektorech, byla nahrazena v odvětvích nové, zelené ekonomiky,&#8220; řekl vedoucí partner společnosti McKinsey &amp; Company pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda.</blockquote>
Podle ekologického Hnutí Duha otevírá studie v české debatě důležité téma, navrhovaný scénář ale podle něj mimo jiné nepočítá s možným žádoucím růstem obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR ve 20. letech, tak jak činí například Komora OZE. &#8222;Varianta s pomalejším nástupem obnovitelných zdrojů a vyšším využitím plynu nahrává vysokému dovozu elektřiny z levných obnovitelných zdrojů v zahraničí,&#8220; reagoval za hnutí Karel Polanecký.
S navýšením evropského klimatického cíle do roku 2030 bez znalosti dopadů, které by přinesl, podle dřívějšího vyjádření nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR. V případě, že by takovýto cíl byl na úrovni Evropské unie definitivně schválen, musí podle svazu Česko toto rozhodnutí podmínit tím, že jednotlivé členské státy budou moci samy určit jak vlastní energetický mix, tak zejména individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti.
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století shodli na konci října. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem. Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či Česka tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích. Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.

Uhlí

Studie: Investice do odklonu od uhlí v Česku se v budoucnu vrátí

Španělsko nabízí díky slunečnému počasí a větrnému pobřeží ideální podmínky pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Není tak žádným překvapením, že země má v této oblasti velké plány. Tamní vláda se nechala slyšet, že během následujících pěti let plánuje vypsat aukce na podporu výstavbu těchto zdrojů o výkonu přinejmenším 20 GW. Další zdroje by přitom v zemi mohly vyrůst čistě na komerční bázi.
Španělská vláda na začátku měsíce oznámila rámcové plány na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-to-auction-20-gw-green-capacity-by-2025--ministry-/1165061" target="_blank" rel="noopener">Podle zpravodajského serveru Montel</a> by do roku 2025 měly být postupně vypsány aukce na výstavbu obnovitelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 19 440 MW.
Primární roli budou hrát solární a větrné elektrárny, pouze malá část celkového objemu připadne na biomasu či další „zelené“ zdroje. V průběhu nadcházejících pěti let by tak v průměru měly být každoročně vypsány aukce na 1,9 GW solárních elektráren, z toho 1,8 GW elektráren fotovoltaických. V případě větrných elektráren se bude jednat o 1,5 GW, na biomasu připadne 60 MW a na ostatní „zelené“ zdroje poté dalších 20 MW.
Do konce letošního roku by přitom podle vládních plánů měly proběhnout aukce na podporu zdrojů o výkonu alespoň 3,1 GW, z čehož 2 GW mají připadnout rovným dílem na větrné a fotovoltaické elektrárny a 80 MW na biomasu. Přesná podoba kalendáře aukcí zatím není známa, jelikož do 18. listopadu ještě bude probíhat konzultační proces.
<blockquote>„Kalendář bude každoročně aktualizován a bude cílit na dosažení cílů výroby energie z obnovitelných zdrojů, které jsou staveny národním integrovaným energeticko-klimatickým plánem,“ uvedla podle serveru španělská vláda k plánovaným aukcím.</blockquote>
<h1>Španělsko je nejlevnějším trhem pro solární PPA v Evropě, nové aukce tlak na trh ještě zvýší</h1>
Španělsko nabízí v rámci Evropy ideální podmínky pro výstavbu fotovoltaických zdrojů. Podle nedávné analýzy výzkumníků BloombergNEF nabízí <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">tamní trh vůbec nejnižší ceny u korporátních dohod o nákupu elektřiny (PPA) ze solárních elektráren</a> ze všech zemí v Evropě.
Nové aukce na podporu výstavby obnovitelných zdrojů podle finančního ředitele tamní energetické společnosti Endesa <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/endesa-oznamene-spanelske-aukce-oze-zvysi-tlak-trhu-ppa-dohodami" target="_blank" rel="noopener">však znamenají další ránu pro již oslabený trh</a>, který byl zasažen nízkými cenami elektřiny v důsledku opatření přijatých pro zamezení šíření koronaviru.
Zdroj úvodní fotografie: nationalgrid.com

Obnovitelné zdroje

Španělsko chce během 5 let vypsat aukce pro obnovitelné zdroje o celkovém objemu 20 GW

Evropská unie zvažuje do roku 2050 bezprecedentní navýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Vše za účelem dosáhnout klimatické neutrality do poloviny tohoto století.
Pro Unii je větrná energetika jedním z klíčových prostředků pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Již nyní je kolem 42 % celosvětového výkonu offshore větrných elektráren (VTE) instalováno právě v přímořských oblastech unijních států.
Dle návrhu, o kterém <a href="https://www.reuters.com/article/us-eu-energy-offshore/eu-eyes-huge-increase-in-offshore-wind-energy-to-meet-climate-goals-draft-idUSKBN27M1IX" target="_blank" rel="noopener">informovala agentura Reuters</a> a který má být zveřejněn 18. listopadu, plánuje Evropská unie pod vedením Ursuly von der Leyenové zpětinásobit instalovaný výkon offshore VTE do roku 2030. Do roku 2050 by se pak jejich výkon měl oproti současnému stavu zvýšit až 25krát. To odpovídá hodnotě 300 GW (oproti současným 12GW).
Dle návrhu má být v budoucnu více investováno také do zařízení využívajících obnovitelnou energii vln a přílivu.
<blockquote>„Nárůst do roku 2050 na 300 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren a na 60 GW energie oceánu znamená pro odvětví obnovitelných zdrojů masivní nárůst za období kratší než 30 let, a navíc tempem, které v minulosti nemělo obdobu při rozvoji jakýkoliv jiných energetických technologií,“ uvádí návrh, ke kterému získala přístup agentura Reuters.</blockquote>
Splnění těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši 789 miliard eur. Mimo velkého množství finančních prostředků bude navíc třeba revize stávajících politik EU v oblasti obnovitelných zdrojů. V současnosti jsou totiž nastavené tak, že by na jejich základě bylo do roku 2050 přidáno pouze přibližně 90 GW instalovaného výkonu offshore větrných zdrojů.
<blockquote>„Energie z větrných elektráren na moři je levná, ale vyžaduje obrovské počáteční investice,“ tvrdí Giles Dickson, generální ředitel průmyslové skupiny WindEurope, a poukazuje na potřebu politik, které zajistí projektům stabilní příjem .</blockquote>
Investiční nároky by, dle návrhu, mohly pokrýt záruky nebo dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) . Jako další vhodný zdroj financí pak dokument uvádí <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-se-dohodli-podobe-fondu-obnovy-unijnim-rozpoctu-eurosposlanci-nim-ovsem-nesouhlasi/" target="_blank" rel="noopener">unijní fond obnovy</a>, který skýtá prostředky o velikosti 750 miliard eur. Prostředky z fondu obnovy, známého také jako <a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs" target="_blank" rel="noopener">Next Generation EU</a>, mají řešit hospodářské a sociální dopady pandemie a pomoci i ekologické a digitální transformaci.
Zdroj obrázku: ramboll.com

Evropská unie oznámí plány na zpětinásobení výkonu offshore větrných zdrojů do roku 2030

Největší evropský <a href="https://www.statkraft.com/newsroom/news-and-stories/archive/2020/renewables-leader-statkraft-boosts-solar-capability-with-the-acquisition-of-solarcentury/">producent  obnovitelné energie Statkraft</a> podepsal dohodu o akvizici solárního průkopníka Solarcentury. <a href="https://www.renewableenergymagazine.com/pv_solar/statkraft-acquires-pioneering-solar-power-company-solarcentury-20201103">Tato akvizice</a> udělá ze Statkraftu největšího developera solárních elektráren v Evropě s potenciálem stát se světovým lídrem.
Statkraft získal 100 procent akcií společnosti Solarcentury Holdings a jejích dceřiných společností. Zároveň získal přístup k portfoliu 6 GW projektů v Evropě a v Jižní Americe, které má Solarcentury v přípravné a výstavbové fázi. V kombinaci s aktuálním projektovým portfoliem společnosti se Statkraft stává předním developerem na evropském solárním trhu.
Současné projekty Solarcentury pokrývají mnoho rychle rostoucích trhů včetně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarcentury-buduje-nejvetsi-solarni-elektrarnu-ve-spanelsku">Španělska</a>, Nizozemska, Velké Británie, Francie, Řecka, Itálie a Chile. Od doby, kdy společnost v roce 2013 změnila svou strategii, vybudovala v 7 zemích 40 projektů o celkovém instalovaném výkonu 1 200 MWp a <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/fotovoltaiky-bez-statni-dotace-jihu-evropy-brzy-realita">to často bez dotační podpory.</a> V minulosti společnost také nabízela britským domácnostem <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/ikea-nove-nabizi-bateriovy-system-fve-domacnosti">bateriové systémy ve spolupráci s IKEOU.</a>
<blockquote>„Tato akvizice je v souladu s naší strategií rozvíjet se jako developer větrné a solární energie a stát se celosvětově jednou z předních společností v oblasti obnovitelné energie. Stejně jako se vodní a solární energie navzájem doplňují, tak i Statkraft a Solarcentury se k sobě výborně hodí z hlediska účelu i lidí. Spojení sil urychlí náš růst a bude i nadále pohánět energetickou transformaci kupředu“, řekl generální ředitel společnosti Statkraft Christian Rynning-Tønnesen.</blockquote>
Statkraft si již dříve stanovil za cíl vybudovat celosvětově nejméně 8 GW instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren do roku 2025. Za posledních deset let se instalovaný výkon solární zdrojů zvýšil 27krát a očekává se, že do roku 2035 se sluneční energie stane největším zdrojem elektřiny na světě.
Statkraft předpokládá, že podle jeho nízko-emisního scénáře bude v roce 2050 až 38 procent celosvětové výroby energie pocházet se solárních elektráren.
Zdroj úvodní fotografie: Solarcentury

Energetika v zahraničí

Statkraft se akvizicí Solarcentury stal největším solárním developerem v Evropě

Oznámená nová série aukcí na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie (OZE) ve Španělsku zvýší tlak na již nyní oslabeném trhu s dlouhodobými dohodami o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z OZE. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/110520-spanish-renewable-auctions-seen-adding-pressure-to-ppa-market-endesa" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts to oznámil finanční ředitel španělské energetické společnosti Endesa Luca Passa</a>.
Již nyní oslabený trh s dlouhodobými PPA dohodami na elektřinu z OZE ve Španělsku, který byl zasažen nízkými cenami elektřiny v důsledku opatření proti šíření koronaviru, dostal podle finančního ředitele Endesy další ránu, když španělská vláda oznámila plány na aukce na elektřinu z OZE v objemu 5 GW/rok založené na principu pay-as-bid.
Současné nízké ceny PPA dohod znamenjí pro Endesu při nákupu elektřiny tímto způsobem příležitost. Passa zároveň dodal, že si Endesa obvykle do PPA dohody prosadí opci na odkup dané výrobny elektřiny po ukončení platnosti PPA dohody.
Na straně poptávky eviduje podle Passy Endesa zájem na nákup kolem 5 TWh elektřiny v podobě 10 až 15letých PPA dohod v B2B segmentu.
Generální ředitel Endesy Jose Bogas dodal, že se Endesa aukcí na elektřinu z OZE zúčastní, ale že pro ni nejsou klíčové pro realizaci jejího plánu na růst v oblasti OZE.
Podle Platts připravuje v současné době Endesa ve Španělsku projekty na výstavbu obnovitelných zdrojů energie v objemu 25,7 GW, z čehož 4,2 GW výkonu by mělo být uvedeno do provozu do konce roku 2023. Zhruba 60 % z plánovaného nového výkonu představují solární elektrárny.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604585646.json“}
<h2>Nejlevnější evropský trh pro solární PPA dohody</h2>
Španělsko patřilo již před vypuknutím koronavirové krize k nejlevnějším trhům s PPA dohodami v Evropě. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko" target="_blank" rel="noopener">Podle průzkumu „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ výzkumníků z BloombergNEF</a> byly PPA dohody na elektřinu ze solárních elektráren ve Španělsku dokonce nejlevnějšími v celé Evropě, když v průměru dosahovaly hodnody 35,3 EUR/MWh.
BNEF nicméně při zveřejnění průzkumu dodal, že velikost trhu s PPA dohodami v Evropě je zhruba čtvrtinová ve srovnání se Spojenými státy, kdy v době zveřejnění průzkumu BNEF ve Spojených státech registroval dohody na celkový dodaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.
<blockquote>„Téměř polovina všech <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/iniciativa-re100-dosahla-milniku-100-clenu" target="_blank" rel="noopener">RE100 společností</a> je z Evropy – víme, že poptávka po čisté energii je právě zde. Aby se však zvýšila aktivita kolem PPA dohod na úroveň Spojených států, musíme více popsat regionální rozdíly v oceňování těchto kontraktů, v jejich struktuře a délce,“ uvedl Kyle Harrison, analytik z BNEF zaměřující se na korporátní udržitelnost.</blockquote>

Endesa: Oznámené španělské aukce na OZE zvýší tlak na trhu s PPA dohodami

Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v Německu za rok 2020 aktuálně převyšuje 50 %. Německo by tak tento milník mohlo překonat i ve statistikách za celý rok. K situaci přispěla pandemie onemocnění COVID-19, příznivé podmínky pro výrobu OZE i jejich nadále rostoucí instalovaný výkon.
Podíl výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v Německu za dosavadní období roku 2020 dosahuje <a href="https://energy-charts.info/charts/renewable_share/chart.htm?l=en&amp;c=DE">dle údajů Fraunhoferova institutu</a> 52,5 %. To je o 6,3 procentního bodu více než podíl výroby OZE v roce 2019.
<figure id="attachment_89234" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2766px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png"><img class="size-full wp-image-89234" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany.png 2766w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-512x320.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-768x480.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-1024x640.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-725x453.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/RES_Share_Germany-800x500.png 800w" alt="" width="2766" height="1729" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl OZE na výrobě elektřiny v Německu v jednotlivých letech. Zdroj: energy-charts.de</figcaption></figure>
Nárůst podílu výroby „čisté“ nebo „zelené“ elektřiny podpořila v letošním roce řada faktorů. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren v Německu se mezi lednem a srpnem letošního roku <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2153186-german-renewables-on-track-to-reach-50pc-this-year">dle údajů agentury Argus</a> zvýšil o 870 MW, a na konci srpna tak dosahoval přibližně 55 GW. Přírůstek instalovaného výkonu offshore větrných elektráren je letos předpokládán ve výši 1,5 GW. Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren dosahoval na konci srpna celkem 52,39 GW, což je o 2,46 GW více než na konci loňského roku.
Příznivé byly i podmínky pro výrobu OZE. Solární elektrárny zaznamenaly rekordní výrobu, když již v průběhu října překonaly svoji loňskou výrobu o zhruba 1 TWh a celkově <a href="https://www.eon.de/de/eonerleben/oekostrom-rekord-so-viele-erneuerbare-wie-noch-nie.html">vyrobily rekordních 43 TWh elektřiny</a>. Pozadu nezůstala ani výroba z větru, která <a href="https://energy-charts.info/charts/energy/chart.htm?l=en&amp;c=DE&amp;interval=year&amp;year=-1">aktuálně dosahuje více než 108 TWh</a>. Orkán Kirsten, který se Evropou prohnal na konci srpna měl za následek rekordních 61 GW výkonu dodaného z větrných a solárních elektráren do německé přenosové soustavy.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="size-full wp-image-58707" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
K nárůstu podílu OZE přispěl i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/spotreba-elektriny-nemecku-francii-italii-zrejme-dosahla-sveho-dna-dale-klesa-uk-spanelsku/">pokles spotřeby elektřiny</a> mezi březnem a červnem způsobený omezeními zaměřenými na zastavení šíření koronaviru a fakt, že dodávky výkonu z OZE do elektrizační soustavy jsou vlivem jejich nízkých mezních nákladů, a tedy i pozice v <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merit_order">merit order</a> upřednostňovány.
<h2>Únor jako rekordní měsíc</h2>
Únor 2020 vytvořil nový rekord v oblasti dodávek „zelené“ elektřiny, když za jeho 29 dní bylo vyrobeno <a href="https://www.eon.de/de/eonerleben/oekostrom-rekord-so-viele-erneuerbare-wie-noch-nie.html">celkem 26,7 TWh elektřiny z OZE</a>. Více než v kterémkoliv jiném měsíci. Únor překonal dosavadní rekord z března 2019 s 24,4 TWh, i přesto, že tento měsíc měl k dobru další 2 dny.
Hlavním důvodem vysoké výroby OZE byly především příhodné větrné podmínky. Větrné elektrárny na moři i na pevnině, podpořené hurikánem Sabine, vyprodukovaly jen v únoru více než 20,3 TWh elektřiny a dodaly tak přibližně 76 % „zelené“ elektřiny vyrobené v únoru.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid