Ropná společnost bp hodlá dle svého dřívějšího vyjádření dosáhnout do roku 2030 instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie (OZE) ve výši 50 GW. Podle Deva Sanyala, výkonného ředitele zodpovědného za alternativní zdroje energie, připravuje aktuálně společnost projekty o celkovém instalovaném výkonu kolem 20 GW, z čehož více než 80 % tvoří solární elektrárny. 
Sanyal v úterní online prezentaci podle zahraničního serveru Platts uvedl, že z uvedených zhruba 20 GW výkonu je 9 GW v USA a 7 GW v Evropě. Nejvíce zastoupenou technologií jsou solární elektrárny (83 %), následované větrnými elektrárnami (15 %) a zdroji využívajícími bioenergii (2 %). Sanyal uvedl, že zacílení na solární elektrárny plyne z relativně rychlé doby realizace projektů.
<blockquote>„Můžeme se posunout od konceptu k výstavbě během 18 měsíců až dvou let, což nám umožní rychle zvyšovat objem připravovaných projektů v příštích pěti letech,“ uvedl podle Platts Sanyal.</blockquote>
Mezi připravované projekty patří například 300MW solární elektrárna Bighorn v Coloradu, která bude dodávat elektřinu do ocelárny Evraz, nebo 260MW solární elektrárna Impact v Texasu, jejíž produkci bude 100% odebírat bp.
<blockquote>„Kromě solárních elektrárny zahrnuje naše portfolio připravovaných projektů také offshore vítr, <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/ropne-spolecnosti-bp-equinor-budou-spolecne-budovat-offshore-vetrne-parky-u-pobrezi-usa" target="_blank" rel="noopener">včetně našeho nedávno oznámeného strategického partnerství s Equinorem v USA s počátečním instalovaným výkonem 4,4 GW</a>,“ dodal Sanyal.</blockquote>
Kromě již identifikovaných projektů vyhodnocuje bp aktuálně další projekty s celkovým instalovaným výkonem 21 GW, které jsou většinou v rané fázi. 
Podle nové strategie bp zveřejněné začátkem srpna plánuje společnost mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.

Obnovitelné zdroje

Ropný gigant bp se v první fázi rozvoje OZE bude zaměřovat zejména na solární elektrárny

Společnost <a href="https://sustainability.google/reports/">Google</a> oznámila, že se zavazuje do roku 2030 využívat pouze <a href="https://www.gstatic.com/gumdrop/sustainability/247-carbon-free-energy.pdf">bezuhlíkovou energii</a>.  Již v roce 2017 Google spotřeboval, či dokoupil veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Nicméně v některých okamžicích a na některých místech jeho data centra stále využívají elektřinu vyrobenou z uhlí, nebo zemního plynu, což poté kompenzuje dokupováním obnovitelné energie zpětně. To chce firma změnit.
Google byl první velkou společností, která se stala <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/sustainability/carbon-neutrality-by-end-of-2007/">uhlíkově neutrální</a> v roce 2007.  Při sledování emisí firmy byly zohledněny emise kupované elektřiny, emise vypouštěné při dojíždění zaměstnanců do práce, při služebních cestách apod. Uhlíkové neutrality firma přitom firma dosahovala snížením spotřeby energie, investováním do a využíváním obnovitelných zdrojů energie a dalším snižováním emisí, například skrze financování konkrétních projektů.
V roce 2017 se Google stal první velkou společností, která spotřebovala, či <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/google-provedl-historicky-nejvetsi-nakup-obnovitelne-energie-za-2-mld-usd">dokoupila</a> veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle samotného Google je firma největším kupujícím obnovitelné energie na světě.
<h2>V současnosti využívá i elektřiny z uhlí a plynu</h2>
Jako další metu si Google stanovil do roku 2030 „vždy a všude“ využívat bezuhlíkovou energii. V současnosti totiž Google na některých místech v okamžicích, kdy není elektřina z obnovitelných zdrojů dostupná, využívá elektřinu vyrobenou z fosilních paliv. Firma tedy kupuje tolik obnovitelné elektřiny, kolik elektřiny celkově každoročně spotřebuje, nicméně přímo spotřebovaná elektřina není pouze z obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_87673" class="wp-caption aligncenter" style="width: 829px;"><img class="size-full wp-image-87673" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png 829w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-512x430.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-768x646.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-725x610.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-800x673.png 800w" alt="" width="829" height="697" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrný podíl obnovitelné energie na celkové spotřebované energii v jednotlivých data centrech Google v roce 2019 (modrá čísla). Příklad skladby spotřebované elektřiny dle podílu uhlíku 14. září 2019 (v případě bezuhlíkové energie se nejedná pouze o energii přímo spotřebovanou, ale i zakoupenou). Zdroj: Google 24/7 by 2030: Realizing a Carbon-free Future</figcaption></figure>
Po zhodnocení průměrné spotřeby elektřiny v roce 2019 Google zjistil, že jeho data centra na světě spotřebovávají 3 – 96 % bezuhlíkové energie. Singapur s 3 %, Tchaj-wan s 19 % či americké státy Jižní Karolína s 19 % a Georgie s 26 % se přitom poměrně vymykají ostatním centrům. V <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/boom-technologickych-spolecnosti-irsku-bude-znamenat-zvyseni-poptavky-elektrine-i-vyssi-emise">data centrech</a> v Nebrasce a Oklahomě bylo v roce 2019 spotřebováno 96 % bezuhlíkové energie. Přestože firma díky dokupování statisticky globálně využívala v roce 2019 elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů energie, reálně z nich získala 39 % spotřebované energie.
Pro oblasti, ve kterých není k dispozici dostatek obnovitelných zdrojů, stejně tak pro pokrytí sezónních výkyvů ve výrobě solárních a větrných elektráren se Google plánuje zaměřit na nové technologie. Ty by mohly zahrnovat pokročilé jaderné reaktory, vylepšené geotermální zdroje, zelený vodík či zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).
<figure id="attachment_87672" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-87672" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie-512x452.png 512w" alt="" width="631" height="557" /><figcaption class="wp-caption-text">Zakoupená obnovitelná energie ve srovnání s celkovou spotřebovanou elektřinou. Zdroj: Google Environmental Report 2019</figcaption></figure>
<h2>Podpora vlád a existence potřebných politik je klíčová</h2>
Svého cíle chce <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/umela-inteligence-google-zvysila-ucinnost-vyuzivani-vetrnych-elektraren-20/">Google</a> dosáhnout díky několika aktivitám. Zaprvé, vyvinout nové přístupy, jak kupovat čistou energii, které by umožňovaly větší flexibilitu a odpovídaly požadavkům firmy. Zadruhé, podílet se na technologických inovacích, například v oblasti optimalizace, či komerčního rozšíření již existujících technologií, nebo rozvíjení nových řešení. Zatřetí, Google chce u vlád obhajovat nutnost přechodu na obnovitelnou energii, rozvíjet inteligentní energetické trhy a posilovat roli spotřebitelů.

Společnosti

Google chce do roku 2030 spotřebovávat výhradně bezuhlíkovou energii

Podíl elektrické energie z uhlí by měl v Polsku do roku 2040 klesnout až na pouhých 11 %. Polovina výrobní kapacity by pak měla pocházet z bezemisních zdrojů. Klíčem by přitom měl být rozvoj offshore větrných elektráren a jaderné energetiky, předpokládá aktualizovaný návrh Polské energetické politiky do roku 2040. Dosavadní plánované reformy uhelné energetiky jsou ovšem kritizovány jako nedostatečné.
Polské Ministerstvo pro klima <a href="https://www.gov.pl/web/klimat/minister-kurtyka-polityka-energetyczna-polski-do-2040-r-udziela-odpowiedzi-na-najwazniejsze-wyzwania-stojace-przed-polska-energetyka-w-najblizszych-dziesiecioleciach">prezentovalo novou verzi plánované Polské energetické politiky do roku 2040</a>, která dle jejich slov bere v potaz klimatickou politiku EU, technologický pokrok a dopady pandemie COVID-19. Nově stojí na třech základních pilířích – spravedlivý přechod, bezemisní energetický systém a dobrá kvalita ovzduší. Hlavním cílem je pak snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny ze současných přibližně 75 % na 11 – 28 % do roku 2040.
<blockquote>„Zajištění pokračujících a stabilních dodávek energie průmyslu a zákazníkům je nezbytným předpokladem pro přilákání investic do země,“ dodal Michał Kurtyka, polský ministr pro klima.</blockquote>
Mezi hlavní předpokládané investice patří 130 mld. zlotých (cca 785 mld. Kč) do offshore větrných elektráren a 150 mld. zlotých (cca 905 mld. Kč) do jaderné energetiky. Bezemisní zdroje energie by tak měly pokrýt do roku 2040 polovinu výrobní kapacity. Nejméně 23 % veškeré spotřebované energie by pak mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Dalších 60 mld. zlotých (cca 362 mld. Kč) z Evropských fondů by mělo jít na pomoc regionům nejvíce závislým na těžbě uhlí. Celkově by tak mělo vzniknout až 300 tisíc nových pracovních míst.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1600156236.json“}
<h2>Plánovaná reforma energetiky podléhá kritice</h2>
Ve střednědobém horizontu pak Polsko plánuje provést restrukturalizaci energetického sektoru. Tři státní společnosti PGE, Enea a Tauron by se měly spojit pouze ve dvě. Jedna by pak měla spravovat pouze zdroje související s uhlím a druhá zbytek. Společnosti přitom vlastní jedenáct uhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 23,9 GW, což představuje 94 % veškerého polského výkonu v uhelných zdrojích.
Plán je ovšem kritizován environmentální skupinou Greenpeace, protože počítá s podporou uhelných elektráren až do roku 2040. <a href="https://www.greenpeace.org/poland/aktualnosci/29289/odejscie-polski-od-wegla-do-2035-roku-to-business-as-usual-konieczne-przyspieszenie/">Dle jejich analýzy</a> je již teď z ekonomických a technických důvodů plánováno ukončení produkce ve většině uhelných elektráren, vyjma KVET, do roku 2035. Ještě v první polovině tohoto roku pak bylo Polsko s produkcí 50,5 TWh <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zeme-eu-vyrobily-prvnim-pololeti-obnovitelnych-zdroju-rekordnich-40-elektriny/">největším producentem elektřiny z uhlí v Evropské Unii</a>.
Úvodní fotografie: Hnědouhelný důl Turów, autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

Energetika v zahraničí

Polsko aktualizovalo svou dlouhodobou energetickou politiku, připravuje se na odklon od uhlí

Energetické firmy po šoku z pandemie více investují do obnovitelných zdrojů, jako je vodík a další nízkouhlíkové alternativy. Fosilní paliva ale zůstanou v blízké budoucnosti dominantní. Na virtuálním jednání Platts APPEC 2020 se na tom shodli zástupci energetického sektoru. Důvody jsou ekonomické &#8211; kvůli koronavirové krizi klesla ve druhém čtvrtletí spotřeba ropy o více než 20 procent a její ceny se ocitly nejníže za desítky let.
<blockquote>&#8222;Transformace energetiky bude postupovat mnohem rychleji,&#8220; domnívá se viceprezident státní malajsijské petrochemické společnosti Petronas Arif Mahmood.</blockquote>
Jeho firma vykázala v za období od dubna do června ztrátu pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard Kč) a vytvořila tým, který má za úkol připravit obrat směrem k solární a větrné energii. Zkapalněného zemního plynu se ale nevzdává a bude do něj dál investovat.
Kromě solární a větrné energie zkoumá více energetických společností také modrý vodík vyráběný ze zemního plynu a zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS), který při tom vzniká. Vodík lze použít v elektrárnách a ve vozidlech s palivovými články.
Britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell se zabývá biometanem, biopalivy a vodíkem a u CCS odvedla &#8222;významnou práci&#8220;, řekl na konferenci její viceprezident pro obchodování a dodávky ropy Mark Quartermain.
<figure id="attachement_15463" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/hydrogencar.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/hydrogencar.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě CCS je podle vedení komoditních oddělení firem Vitol a Citigroup pro budoucnost odvětví klíčové. Vodík přispěje podle Giovanniho Seriokeho z Vitolu k dekarbonizaci pouze z krátkodobého hlediska, globální šéf firemního výzkumu proto vyzývá k tomu, aby energetici více investovali do CCS. Na neschopnost vodíku cenově konkurovat jiným technologiím upozornil i šéf komoditního výzkumu Ed Morse ze Citigroup.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes opět zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Učinila tak už druhý měsíc po sobě a svůj krok zdůvodnila zejména pomalejším procesem zotavování ekonomiky z koronavirové pandemie.

Pandemie způsobuje obrat energetiky k obnovitelným zdrojům

Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu. 
<figure id="attachement_2957" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. &#8222;Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,&#8220; stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.

Elektrárny v ČR

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji

Z celkového nového globálního instalovaného výkonu, který podle výzkumníků z BloombergNEF dosáhl loni 265 GW, představovaly 45 % solární elektrárny, které tak v tomto ohledu předčily všechny zbylé typy elektráren. Jak však upozorňuje BNEF, i přes prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren v posledních 10 letech se tyto zdroje podílejí na globální výrobě elektřiny stále pouze z 2,7 %.
<a href="https://about.bnef.com/blog/solar-and-wind-reach-67-of-new-power-capacity-added-globally-in-2019-while-fossil-fuels-slide-to-25/" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server BNEF uvedl</a>, že globální instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 43,7 GW v roce 2010 na 651 GW v roce 2019 a z pohledu globálního instalovaného výkonu se tak solární elektrárny dostaly na pomyslné čtvrté místo před větrné elektrárny (644 GW). Největším zdrojem z pohledu instalovaného výkonu zůstávají s velkým náskokem uhelné elektrárny (2 089 GW), následované plynovými (1 812 GW) a vodními elektrárnami (1 160 GW).
Z pohledu výroby elektřiny je podíl solárních elektráren v globálním měřítku významně nižší vzhledem k nízké dosahované době využití instalovaného výkonu. Podle BNEF byl podíl solárních elektráren na globální výrobě elektřiny v roce 2019 zhruba 2,7 %, před deseti lety dosahoval 0,16 %.
<h2>Výroba elektřiny z uhlí vzrostla od roku 2010 o 17 %</h2>
Rok 2019 dále znamenal podle BNEF první meziroční pokles v globální výrobě elektřiny z uhelných elektráren od roku 2015, když ve srovnání s rokem 2018 klesla o 3 % na 9 200 TWh. Ve srovnání s rokem 2010 se nicméně jedná o 17% nárůst.
Podle databáze BNEF bylo od roku 2010 odstaveno 113 GW uhelného výkonu, proti tomu bylo však do provozu uvedeno 691 GW nových uhelných zdrojů. Loni bylo do provozu uvedeno 39 GW nových uhelných elektráren, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Bohatší země rychle odstavují staré a často neúčinné uhelné elektrárny, jelikož nemohou konkurovat novým plynovým elektrárnám a obnovitelným zdrojům. Nicméně v méně rozvinutých zemích, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, jsou stále nové a více účinné uhelné elektrárny připojované k síti – často s finanční podporou čínských a japonských poskytovatelů financování,“ uvedl Ethan Zindler z BNEF.</blockquote>
BNEF odhaduje, že globální emise CO2 v sektoru výroby elektřiny poklesly loni meziročně o 1,5 %, kdy znatelný pokles v USA a Evropě byl do velké míry vyrovnán nárůstem v Číně, jejíž podíl na globálních emisích CO2 v tomto sektoru činil 37 %. Podíl USA činil 14 % a podíl EU zhruba 6 %.

Solární a větrné elektrárny tvořily v roce 2019 dvě třetiny nového instalovaného výkonu

V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 23 megawattů (MW) nových solárních zdrojů. Výsledek téměř dosahuje 25 MW nových solárních elektráren, které domácnosti a firmy instalovaly za celý loňský rok. V roce 2018 to bylo přibližně 11 MW. Vyplývá to z údajů, které ČTK s odkazem na data provozovatelů distribučních sítí poskytl Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT).
Sdružení upozornilo, že zájem o nové instalace roste navzdory koronavirové krizi. Jde podle něj převážně o střešní instalace pro pokrytí vlastní spotřeby, na které lidé využívají dostupné dotační tituly.
<blockquote>&#8222;Letos očekáváme další růst fotovoltaického trhu, a to až na zhruba 50 až 55 MW nových fotovoltaických elektráren. Věříme, že v roce 2021 a 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více,&#8220; uvedl předseda CAFT Aleš Hradecký.</blockquote>
Instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech v Česku mírně roste, proti takzvanému solárnímu boomu jsou ale roční přírůstky nicotné. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci prvního pololetí v ČR instalováno asi 2051 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Z celkového instalovaného výkonu elektráren v ČR jde podle ERÚ o 9,4 procenta. Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
Komora obnovitelných zdrojů energie upozornila, že například loňský nárůst o 25 MW byl asi desetkrát nižší než v Rakousku, násobně více fotovoltaických elektráren se podle ní na střechy instaluje také v Maďarsku a Polsku. Ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu zpracovaného komorou vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší, než byl loni, tj. 400 až 500 MW ročně.
<blockquote>&#8222;Česko může velmi snadno rozvoj obnovitelných zdrojů, které mohou nahradit elektřinu z končících uhelných elektráren, zaplatit z peněz hned několika evropských programů. Vedle klasických operačních programů jde o Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) či peníze ze Zelené dohody (Recovery and Resilience Facility),&#8220; uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.</blockquote>
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
<a target="_blank" href="https://caft.cz/">CAFT</a> je asociace podnikatelů, jež v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 procent fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Sdružení zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.

V prvním pololetí přibylo v ČR 23 MW solárních elektráren

V pondělí 7. září začala v Marseille letošní konference o plovoucích větrných elektrárnách (FOWT). Na konferenci, na které se setkali experti a zákonodárci nejen z Evropy, se hovořilo rovněž o velkém potenciálu odvětví. <a href="https://windeurope.org/newsroom/news/floating-offshore-wind-is-gearing-up-for-take-off/">Podle WindEurope by do roku 2022 mohlo být instalováno 330 MW v plovoucích turbínác</a>h, do roku 2030 potom až 7 GW.
Podle výkonného ředitele WindEurope, Gilese Dicksona, už technologie plovoucích větrných elektráren není nevýznamnou. Odvětví během posledních pár let vyspělo a dosáhlo významného snížení nákladů. Další zlevnění se nyní mají odvíjet od rozsahu instalací. Díky většímu počtu instalací by podle WindEurope mohla cena klesnout na hranici 40 – 60 EUR/MWh.
<blockquote>„Doba demonstračních projektů skončila. Odvětví plovoucích elektráren je nyní připraveno pro větší nasazení. Příspěvky, které jednotlivé státy provedly v rámci svých klimatických plánů, ukazují, že zájem o plovoucí elektrárny je vysoký. Jednotlivé národní klimatické a energetické plány nabízejí přehledné prostředí pro budoucí projekty a budou spouští pro nové investice. Odvětví je připraveno na zvýšení odbytu.“ – Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope</blockquote>
<h2>Evropa musí využít pozice průkopníka</h2>
S 30MW projektem Hywind ve Skotsku a 24MW Windfloat Atlantic v portugalsku je Evropa globálním lídrem v instalacích plovoucích větrných elektráren. Alespoň 7 států má konkrétní plány na instalaci plovoucích elektráren během následující dekády. Nové projekty jsou plánované ve Francii, Spojeném království, Norsku, Portugalsku, Španělsku, Itálii a Švédsku. Další rozvoj instalací bude zásadní pro využití potenciálu pro snížení nákladů. 
Evropa chce, aby přímořské větrné elektrárny pokrývaly 25 % výroby elektřiny do roku 2050. WindEurope analyzovala potenciál plovoucích elektráren v Severním moři, Atlantiku a Středozemním moři a vypočítala, že během následujících 2 let by bylo možné instalovat až 330 MW v plovoucích turbínách. Do roku 2030 by tento výkon mohl narůst na 7 GW.
Aby bylo dosaženo cílů EU, v roce 2050 by celkový výkon plovoucich elektráren mohl nárůst na 150 GW, což by znamenalo, že celá třetina všech přímořských větrných elektráren by byla plovoucí.
Dnešních 62 MW v Evropě stále představuje malý podíl na všech přímořských instalacích. Plovoucí elektrárny ale zvyšují potenciál pro výrobu elektrické energie z přímořských větrných parků. Zatímco turbíny ukotvené u dna jsou omezeny na pobřeží s malou hlobkou a vhodným dnem, plovoucí elektrárny mají zdánlivě neomezený potenciál pro růst. Rychle rostoucí zájem vlád po celém světě představuje obrovský potenciál pro evropský větrný průmysl.
<blockquote>„V dekarbonizujícím se světě jsou plovoucí přímořské větrné elektrárny podstatným zdrojem pro výrobu velkého množství zelené energie. Evropa musí využít své výhody průkopníka. Byli jsme průkopníky přímořských větrných turbín ukotvených u dna, a nyní jsme lídrem i v těch plovoucích. Následující měsíce budou zásadní pro přímořské elektrárny. Evropské fondy na obnovu ekonomik a fondy na zelené technologie by mohly pomoci vybudovat silné odvětví plovoucích větrných elektráren.“ – Giles Dickson
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://ramboll.com/media/rgr/ramboll-selected-to-provide-support-for-us-largest-offshore-wind-project">Ramboll</a></blockquote>

Větrné elektrárny

Evropa by do roku 2030 mohla dosáhnout 7 GW v plovoucích větrných elektrárnách

Britská ropná společnost bp a norský Equinor vytvořili strategické partnerství, jehož cílem je výstavba offshore větrných parků při americkém pobřeží. Kromě vytvoření partnerství společnosti oznámily, že bp zaplatí Equionoru za 50% podíl ve dvou započatých projektech 1,1 mld. USD.
Uvedené dva projekty zahrnují budoucí offshore větrný park Empire Wind, jehož instalovaný výkon by měl po dokončení obou naplánovaných fází činit 2 GW, a park Beacon Wind, který by po dokončení měl mít celkový instalovaný výkon 2,4 GW. U obou parků se počítá s instalací větrných turbín s výkonem přesahujícím 10 MW.
<blockquote>„Jedná se o důležitý počáteční krok k naplnění naší nové strategie a zároveň ústřední bod v cestě k vytvoření integrované energetické společnosti. Offshore vítr globálně roste o zhruba 20 % ročně a je považován za klíčový prvek při naplnění světových potřeb ve snižování emisí,“ <a href="https://www.bp.com/en/global/corporate/news-and-insights/press-releases/bp-and-equinor-form-strategic-partnership-to-develop-offshore-wind-energy-in-us.html" target="_blank" rel="noopener">uvedl výkonný ředitel bp Bernard Looney</a>.</blockquote>
Dohoda přichází měsíc poté, co bp zveřejnilo novou strategii, jejíž součástí je mimo jiné desetinásobný růst ročních investic do nízkouhlíkových řešení na zhruba 5 mld. USD/rok a cíl zvýšení instalovaného výkonu vlastních obnovitelných zdrojů z 2,5 GW v roce 2019 na zhruba 50 GW v roce 2030.
Equinor nedávno oznámil, že plánuje navýšit své platné cíle pro růst instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které nyní činí 4 až 6 GW do roku 2026 a 12 až 16 GW do roku 2035.
<blockquote>„Skrze toto partnerství budou Equinor a bp posuzovat budoucí společné příležitosti ve Spojených státech jak v oblasti offshore větrných elektráren upevněných ke dnu, tak v oblasti plovoucích offshore větrných elektráren a využijí relevantní zkušenosti pro budoucí společný růst,“ <a href="https://www.equinor.com/en/news/2020-09-offshore-wind.html" target="_blank" rel="noopener">dodal Equinor ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>

Ropné společnosti bp a Equinor budou společně budovat offshore větrné parky u pobřeží USA

Zatímco letos má Austrálie připojit opět rekordní výkon v obnovitelných zdrojích, investoři zatím neoznámili mnoho velkých projektů na příští roky.
V posledních letech obnovitelné zdroje (OZE) v Austrálii zažívají překotný růst a tento rok by mělo být instalováno ve větrných a solárních zdrojích okolo <a href="https://www.theguardian.com/australia-news/2020/sep/06/with-record-new-solar-and-wind-installed-australias-clean-energy-is-booming-for-now">6,3 GW výkonu</a>. Tímto by byl pokořen loňský rekord a jedná se o pětinásobný růst od roku 2016.
Přesto nyní investoři začínají mít pochybnosti o dalších projektech do příštích let. Některé regionální vlády se snaží vytvořit obnovitelné energetické zóny v různých regionech, které by investorům daly jistotu, že zde budou moci instalované zdroje připojit do sítě. Státy Victoria a Queensland také uvažují o zavedení podpory formou pevných výkupních cen pro elektřinu z OZE.
<blockquote>“ Pomůže to naší ekonomice dostat se z koronavirové krize. Není to dobré jenom pro ekonomiku, ale také to zajistí spolehlivější a levnější energii pro domácnosti po celé Victorii,” uvedla tamní ministryně energetiky Lily D´Ambrosiová.</blockquote>
Od příštího roku by investice v oboru mohly významně klesat. Hlavní důvody jsou dva. První je klesající volná kapacita pro připojení velkých větrných a solárních parků do přenosové sítě a druhým důvodem je konec či snížení různých podpor od lokálních či centrální vlády. Podle australské státní energetické koncepce byly cíle OZE pro rok 2020 dosaženy již v polovině loňského roku.
Centrální vláda neplánuje zatím další investiční pobídky, naopak nyní bude spíše cílit na posílení přenosové soustavy a flexibilních záložních zdrojů. To může znamenat ve velkém měřítku přečerpávací elektrárny či, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/aemo-australie-nebude-nezbytne-potrebovat-nove-plynove-zdroje">navzdory prognóze</a> australského operátora AEMO, budování paroplynových zdrojů. Další rozvoj OZE se očekává pro příští roky spíše v menších decentralizovaných zdrojích jako například střešní FVE, ale velkých parků se již nemá budovat tolik,jako dnes.