Evropská komise spustila nový inovační fond, který v průběhu následující dekády nabídne zhruba 10 miliard EUR na investice do inovativních nízkouhlíkových technologií. Prostředky na financování fondu budou získávány skrz prodej emisních povolenek.
Přechod na nízkoemisní hospodářství je jedním z cílů Evropské unie, který se v posledních letech dostává do popředí. Další navyšování podílu obnovitelných zdrojů a zejména rozvoj akumulace energie si vyžádají značné investice, přičemž finanční prostředky nabídne skrz tzv. inovační fond i Evropská komise.
V rámci nového fondu, <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_1266" target="_blank" rel="noopener">který spustila Evropská komise v minulém týdnu zahájením první výzvy pro podání nabídek</a>, bude financována demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Z fondu tak získají prostředky přelomové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, energeticky náročných průmyslových odvětví, akumulace energie či zachytávání, využívání a ukládání oxidu uhličitého.
<blockquote>„Tato výzva pro projekty přichází ve správný čas. EU investuje 1 miliardu EUR ve slibné projekty, který jsou připraveny pro vstup na trh, jako například čistý vodík či jiná řešení pro energeticky náročná odvětví jako výroba oceli, cementu či chemikálií. Také podpoříme akumulaci energie, síťová řešení a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tyto rozsáhlé investice pomohou restartovat hospodářství EU,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Finanční prostředky pro potřeby fondu bude Evropská komise získávat prodejem emisních povolenek, kterých do roku 2030 prodá 450 milionů. Při současných a očekávaných cenách by tyto povolenky měly snadno pokrýt potřebné investice, kdy Komise plánuje každý rok nabídnout na 1 miliardu EUR, a to do roku 2030.
<h2>První projekty by mohly být známy v příštím roce</h2>
Úspěšné projekty budou moct z fondu obdržet prostředky ve výši až 60 % dodatečných investičních a provozních nákladů, které musí vynaložit oproti současným technologiím, a to po dobu až 10 let.
V rámci první výzvy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/070620-energy-transition-lockdown-recovery-hydrogen-opec-gas-steel" target="_blank" rel="noopener">se mohou ucházet pouze nové projekty</a>, které ještě nebyly realizovány, s celkovými investičními náklady přesahujícími 7,5 milionu EUR. Do fondu se mohou zapojit projekty ze zemí EU, Islandu nebo Norska. Do fondu tak není zapojeno Švýcarsko, jehož emisní systém je pouze napojen na evropský EU ETS, Spojené království se bude moct zapojit pouze v případě, že se na své účasti dohodne s Evropskou unií v rámci vyjednávání o vztazích po Brexitu.
Developeři nyní mají čas přihlásit své projekty do 29. října, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být známo, které z nich postoupí do další fáze.

Evropská Unie

Evropská komise spouští inovační fond, celkově nabídne 10 miliard EUR na čisté technologie

Výbor pro řešení klimatických změn Sněmovny reprezentantů USA <a href="https://climatecrisis.house.gov/sites/climatecrisis.house.gov/files/Climate%20Crisis%20Action%20Plan.pdf">vydal zprávu, která stanoví cíl dosáhnout uhlíkové neutrality v USA nejpozději do roku 2050.</a> Akční plán pro boj proti změně klimatu zahrnuje jednotlivá doporučení pro dosažení tohoto cíle. Mezi těmito doporučeními je i podpora stávajících jaderných elektráren v provozu. Výbor rovněž doporučuje podporu vývoje pokročilých jaderných technologií.
Výbor složený z republikánů i demokratů byl vytvořen v  lednu 2019 na základě rezoluce 6. Jeho cílem bylo vytvořit doporučení pro opatření, strategie a inovace, pomocí kterých by bylo možné dosáhnout významného a permanentního snížení znečištění a dalších aktivit které přispívají ke změnám klimatu. Usnesení nařídilo výboru, aby stálým legislativním výborům příslušným pro jejich posouzení a jednání vydal patřičná doporučení.
V nově zveřejněném akčním plánu výbor stanovuje rámec pro komplexní řešení přesunu k bezemisním technologiím. Opatření mají za cíl splnit požadavek vědecké komunity na co nejrychlejší a nejagresivnější snižování emisí uhlíku, zvyšování odolnosti komunit vůči dopadům změn klimatu a budování čistého, udržitelného a spravedlivého energetického hospodářství.
Akční plán se zabývá více různým cestami, jak přechod k bezuhlíkové ekonomice podpořit. Kromě dekarbonizace energetiky se tak soustředí například i na podporu bezemisních technologií v dopravě, podporu výstavby nízkoenergetických až nulových domů, či modernizaci a propojení jednotlivých elektrických sítí. Plán rovněž uznává potřebu vývoje nových technologií, které mohou být zásadní pro dekarbonizaci průmyslových odvětví.
<h2>Potenciál a rizika jádra</h2>
Podle plánu je zapotřebí se rovněž zaměřit na potenciál a rizika technologií jaderné energetiky. Podle akčního plánu jaderné elektrárny v USA pokryly 20 % spotřeby elektřiny v roce 2019. Zároveň byly zdrojem více než poloviny bezemisní elektrické energie. Sektor v USA v minulém roce zaměstnával přibližně 70 tisíc lidí.
Jedním z doporučení výboru je vytvoření federálního standardu čisté energie, který by měl pomoci dosáhnout dekarbonizace energetiky. Standard by vytvořil tržní jistoty pro bezemisní energetické zdroje, bezemisní zdroje energie by si mohly díky němu žádat o finanční podporu. Na tu by měly mít nárok všechny bezemisní technologie, tedy nejen větrné, solární a vodní elektrárny, ale také úložiště energie, tepelné elektrárny se systémy CCS a právě také jaderné elektrárny.
<h2>Zvýšená ostražitost nad stárnoucími reaktory</h2>
Americká flotila jaderných reaktorů postupně stárne, průměrný věk komerčního reaktoru v USA je 38 let. Reaktory přitom mají provozní licenci na 40 let, licenci je ale při splnění požadavků možné prodloužit o 20 let. V USA jsou již dva reaktory, kterým byla licence prodloužena podruhé. Plán tak doporučuje zvýšit inspekce reaktorů a dále se podílet na zlepšování jejich spolehlivosti a bezpečnosti.
Potenciál existuje rovněž v nových jaderných technologiích, ty se ale stále potýkají s mnoha výzvami například v oblasti bezpečnosti, rizika šíření jaderných zbraní a vysokých nákladů. Výbor přesto navrhuje, aby Ministerstvo energetiky podporovalo první nasazení nových jaderných technologií, jako jsou například malé modulární reaktory. Zdůrazňuje však nutnost neustoupit z přísných nároků na bezpečnost.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.entergynewsroom.com/news/entergy-holtec-file-request-transfer-indian-point-post-shutdown/">Entergy</a>

Jaderné elektrárny

Jaderná energetika je součástí dekarbonizačního plánu USA

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.
IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.
<h2>Emisní náročnost</h2>
V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.
Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.
<h2>Green deal</h2>
Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.
Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.
Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.
Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.
V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.
Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.

Obnovitelné zdroje

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

Výroba bezuhlíkové elektřiny, mezi kterou je kromě elektřiny z obnovitelných zdrojů započítána také elektřina z jaderných elektráren, dosáhla podle britského Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii v prvním čtvrtletí letošního roku rekordního podílu 62,1 %. Velký podíl na dosaženém výsledku měly offshore větrné elektrárny, jejichž výroba vzrostla meziročně o 53 % na 13,2 TWh.
<a href="https://www.gov.uk/government/statistics/electricity-section-5-energy-trends" target="_blank" rel="noopener">Podle zveřejněných statistik</a> poklesla celková výroba elektřiny v prvním čtvrtletí meziročně o 0,8 % na 86,9 TWh, nejnižší hodnotu pro toto období ze zveřejněných dat. Nejnižší hodnoty dosáhl také podíl elektráren spalujících uhlí a zemní plyn na celkové výrobě elektřiny, který dosáhl 35,2 %, kdy důvodem byl zejména meziroční 26% pokles výroby elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn.
Celkově dosáhla výroba elektřiny ze zemního plynu 27,3 TWh a měla tak 31% podíl na celkové výrobě elektřiny. Ve stejném období roku 2019 byl podíl těchto elektráren 42 %.
Pokles výroby elektřiny ze zemního plynu byl vykompenzovaný výrobou elektřiny z větrných a solárních elektráren, která vzrostla meziročně o 35 % na 28 TWh, přičemž za naprostou většinou uvedeného nárůstu stojí větrné elektrárny.
<figure id="attachment_85215" class="wp-caption aligncenter" style="width: 630px;"><img class="size-full wp-image-85215" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg" sizes="(max-width: 630px) 100vw, 630px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk.jpg 630w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/uk-512x301.jpg 512w" alt="Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii" width="630" height="370" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj čtvrtletní výroby elektřiny ve Spojeném království podle paliv. Zdroj: Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</figcaption></figure>
<blockquote>„Podíl elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů v Q1 2020 opět vzrostl až na rekordní hodnotu 62,1 %. Bylo to způsobeno rekordním podílem elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jelikož podíl elektřiny vyrobené z jaderných elektráren klesl na 15,1 %. Výroba z jádra byla kromě nižší poptávky po elektřině a vyšší výroby z obnovitelných zdrojů ovlivněna také odstávkami. Během uvedeného období byla dokončena odstávka na bloku Heysham 1, pokračovaly odstávky na blocích Dungeness B, Hunterson B a Heysham 2 a začala odstávka na Hinkley Point B,“ uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Celková výroba elektřiny z jaderných elektráren klesla z výše uvedených důvodů meziročně o 5,8 % na 13,1 TWh.

Emise CO2

Spojené království: Podíl bezuhlíkových zdrojů na výrobě elektřiny dosáhl v Q1 rekordních 62 %

Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim <a target="_blank" href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019">bylo</a> vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.
<blockquote>&#8222;Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,&#8220; řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Primární motivací zadání analýzy bylo podle něj veřejnosti ukázat, že provoz solárních elektráren generuje států nemalé příjmy nejen na daních.
<blockquote>&#8222;Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem fotovoltaických elektráren překročily hranici deset miliard korun bylo pro nás samotné překvapením,&#8220; uvedl dnes partner EY Česká republika Blahoslav Němeček.</blockquote>
Podporu solárním elektrárnám garantuje stát po dobu 20 let. Během této doby má sloužit k navrácení investice, zaplacení provozních nákladů, daní, odvodů, splacení úvěrů a dosažení přiměřeného zisku. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Aktuální kalkulace EY předpokládá, že bilance státních nákladů na podporu solárních elektráren bude mnohem nižší. Z částky 14,1 miliardy korun, která se podle analýzy společnosti státu ročně z provozu solárních elektráren vrací, činí 6,9 miliardy korun příjem z odvodu daní do státního rozpočtu. Dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další.
Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.

Energetika v ČR

Analýza: Státu se vrací polovina roční podpory solárním zdrojům

Nizozemsko podepsalo s Dánskem <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/dutch-do-danish-deal-to-hit-clean-power-target/">dohodu</a>, která mu pomůže splnit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nizozemský národní cíl je dosáhnout 14% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020, nicméně v roce 2018 země měla podíl pouze 7,4 %, nejméně z celé EU. Díky statistickému převodu obnovitelné energie za 100 milionů eur by se Nizozemsko mělo ke splnění cíle alespoň přiblížit. 
V pátek 19. června nizozemský ministr hospodářství a politiky v oblasti klimatu Eric Wiebes a dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen podepsali dohodu, na základě které bude statisticky převedeno 8 TWh dánských přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů Nizozemsku, aby mohlo dosáhnout cíle do roku 2020. Nizozemsko za to Dánsku zaplatí 100 milionů eur (přibližně 2,7 miliard korun), tedy 12,5 eur za MWh.
Nizozemsko patří mezi státy, které mají největší problémy plnit národní cíle, jež tvoří celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. V lednu 2020 vydal eurostat <a href="https://ec.europa.eu/info/news/share-renewable-energy-eu-180-2020-jan-23_en">tiskovou zprávu</a> s daty pro rok 2018, kdy Nizozemsko bylo na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem obnovitelné energie na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který je stanoven na 14 %.
V minulém týdnu podle Euractivu nizozemská vláda potvrdila, že ani novější projekty v oblasti biomasy, vodní, solární a větrné energetiky nebudou stačit na překonání vysokého rozdílu k dosažení cíle. Proto došlo k podepsání dohody s Dánskem, aby se Nizozemci vyhnuli milionovým pokutám.
<blockquote>„Zjistil jsem, že i přes všechny dodatečné snahy a urychlení rozvoje obnovitelné energie nelze očekávat, že by byl cíl v roce 2020 splněn.“ 
Eric Wiebes, ministry hospodářství a politiky v oblasti klimatu Nizozemska v dopise adresovaném nizozemskému parlamentu</blockquote>
<h2>Stejné možnosti již využilo Lucembursko v roce 2017</h2>
Členské státy mají povoleno těchto převodů dat ke splnění svých cílů na základě směrnice EU o podpoře využívání energie z OZE. Jako první této možnosti využilo v roce 2017 <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesta-lucemburska-za-splnenim-cilu-oze-procenta-si-nakoupi-zahranici/">Lucembursko</a>, které zaplatilo Litvě 10 milionů eur (přibližně 267 milionů korun) za zhruba 700 GWh obnovitelné energie. Pokud by 8 TWh, které jsou předmětem nizozemsko-dánské dohody, nestačilo, podle uzavřené dohody Dánsko přislíbilo možnost převést dalších až 8 TWh obnovitelné energie. Nizozemsko musí Dánsko o možnosti statisticky převést další obnovitelnou energii informovat do konce července 2021. Využít může celé nabídky 8 TWh, nebo pouze části.
Podle dat z roku 2018 mělo Dánsko v roce 2018 podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %. Národní cíl této země pro rok 2020 je 30 %.

Nizozemsko chce splnit cíl OZE pomocí statistického převodu energie od Dánska

V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.lichtblick.de/presse/news/2020/06/18/14-gro%C3%9Fst%C3%A4dte-im-solarcheck-deutsche-metropolen-hinken-beim-solarausbau-hinterher/">říká nová studie</a>. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.
Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.
Obecně nebyly v žádném z měst instalovány solární panely na více než polovinu střech. Nejlépe se umístila města Norimberk, Hannover a Lipsko, která se jako jediná k této hranici přiblížila. Jednalo se ale spíše o výjimky a v nejhorším Hamburku pokrývaly solární panely pouhých sedm procent střešních ploch.
<figure id="attachment_38056" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-38056" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/Stresni-solarni-panely-800x534.jpg 800w" alt="" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Střešní solární panely</figcaption></figure>
Potenciál střešních fotovoltaických elektráren je nezanedbatelný a zatím dostatečně nevyužitý.  V rámci celého Německa by na střechách mohly vyrůst elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 260 GW, což je přibližně pětinásobek dnešního výkonu. Například v Berlíně by mohly každý rok přibýt střešní elektrárny schopné vyprodukovat až 49 GWh ročně. To by stačilo na pokrytí spotřeby šestnácti tisíc domácností. V Česku se <a href="https://www.solarniasociace.cz/aktuality/20190107_oponentni-posudek-k-nkep-pro-fve.pdf">potenciál fotovoltaiky na budovách</a> odhaduje na 39 GW.
<h2>Střešní FVE se v ČR těší rostoucí oblibě</h2>
Právě v Česku se střešní fotovoltaické elektrárny těší stále větší oblibě. Jejich nespornou výhodou je blízkost ke koncovým spotřebitelům, kdy jsou často schopny pokrýt zásadní část spotřeby firem a domácností. Výkyvy v produkci jsou pak řešeny pomocí přídatných baterií.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/solarnich-elektraren-v-cr-loni-pribylo-1-dvojnasobek-oproti-roku-2018">V roce 2019</a> byly v ČR instalovány solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 25 MW, z nichž naprostá většina byla umístěna právě na střechách. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cez-letos-zapojil-o-polovinu-vic-stresnich-fotovoltaik-nez-loni">Za prvních pět měsíců roku 2020</a> pak došlo k meziročnímu nárůstu instalovaných elektráren o polovinu. Může za to zejména program Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí a programy ministerstva průmyslu a obchodu pro podnikatele.