Portugalská společnost EDP plánuje, že do konce roku 2025 vystaví 20 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie a energetických úložištích. Investice budou směřovat především do USA a Evropy. Do roku 2030 si dává za cíl být uhlíkově neutrální.
Portugalská společnost EDP hodlá ve velkém investovat do výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetických úložišť, mezi lety 2021 až 2025 plánuje investovat okolo 19 miliard EUR.
Společnost plánuje do roku 2023 roční přírůstek instalovaného výkonu dle <a href="https://www.montelnews.com/en/story/portuguese-edp-plans-to-add-20-gw-renewables-by-2025/1198797">informací</a> zahraničního portálu Montel na úrovní 3,5 GW, poté jej chce navýšit na následující dva roky na úroveň okolo 4,6 GW/rok. Z toho má podíl onshore větrných elektráren činit 46 %, v případě fotovoltaických elektráren má jít o 40% podíl, u offshore větrných elektráren pak 5% podíl, 7% podíl zaujímají zdroje v blízkosti spotřeby a zbývající 2 % mají připadnout na energetické úložiště.
<h2>Akumulace energie</h2>
Společnost vytvořila dvě nové divize, které se mají orientovat na skladování elektrické energie a výrobu zeleného vodíku. Jejich cílem je vybudovaní bateriových úložišť v USA o celkovém výkonu 400 MW a elektrolyzérů o celkovém výkonu 250 MW.
Zdrojem elektrické energie pro výrobu vodíku pak mají být, dle vyjádření nedávno jmenovaného výkonného ředitele společnosti – Miguela Stilwella de Adnradeho, obnovitelné zdroje o výkonu mezi 0,5 až 1 GW.
<h2>Evropské aukce, PPA a uhlíková neutralita</h2>
EDP <a href="https://www.reuters.com/article/edp-outlook-renewables/update-1-portugals-edp-spurs-green-push-with-24-bln-euro-investment-plan-idUKL1N2KV0O6">plánuje</a> do roku 2025 přibližně zdvojnásobit instalovaný výkon svých větrných a fotovoltaických elektráren. Co se týče předpokládaného rozdělení investic, 40 % by mělo putovat na americký trh, 40 % na evropský, 15 % investic do Latinské Ameriky a na zbytek světa připadá 5 %.
Společnost uvedla, že se hodlá v USA zaměřit na prodej elektrické energie formou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/trh-ppa-dohodami-elektrinu-oze-vzrostl-loni-18-navzdory-pandemii">PPA</a> (Power Purchase Agreement – dohoda o dlouhodobém nákupu elektřiny). V Evropě se pak zaměří na aukce.
Celkové investice společnosti do roku 2025 se odhadují na 24 miliard EUR. Podíl investic společnosti do OZE tak činí přibližně 80 %. I vzhledem k plánovaným investicím zvýšila společnost EDP svůj emisní cíl a do roku 2030 chce být uhlíkově neutrální. Předchozí cíl společnosti byl na stejné období 30 g CO₂ na vyrobenou kWh.

Obnovitelné zdroje

Portugalská EDP plánuje do konce roku 2025 vystavit 20 GW v OZE a úložištích

Státní rada Čínské lidové republiky volá po hlubších environmentálních reformách, které mají zemi navést k dosažení stanovených klimatických cílů. Reformy se mají týkat zejména zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2189978-chinas-state-council-calls-for-deeper-green-transition?backToResults=true" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Argus</a>.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">Čína oznámila cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2060 na podzim loňského roku</a>. Mezistupněm má být dosažení vrcholu vypouštěných emisí skleníkových plynů do roku 2030.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">Podle výzkumníků z BNEF bude pro Čínu největší výzvou transformace průmyslu a sektoru vytápění a chlazení</a>. O poznání jednodušší by měla být dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
K urychlení dekarbonizace sektoru výroby elektřiny má přispět také národní systém pro obchodování s emisemi CO2, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-spusti-od-unora-narodni-system-obchodovani-emisemi-co2" target="_blank" rel="noopener">který byl spuštěn na začátku letošního roku</a> a do kterého budou zpočátku zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren.
<h2>Zpracovatelský průmysl, energetika a doprava</h2>
Nový dokument zveřejněný tento týden Státní radou Čínské lidové republiky nastiňuje plánované reformy zpracovatelského průmyslu, energetiky a dopravy a měl by poskytnout směr pro potřebné environmentální reformy napříč čínským hospodářstvím v této dekádě.
Podle zahraničního serveru Argus neobsahuje dokument mnoho konkrétních cílů, avšak poskytuje přehled priorit vlády. Hlavní prioritu má mít transformace zpracovatelského průmyslu, který zahrnuje například petrochemický, hutní, chemický či papírenský průmysl.
<blockquote>„Vláda plánuje transformovat strukturu průmyslu a energetický mix a chce vidět významné zlepšení ve snižování emisí a znečištění z průmyslu, energetiky a dopravy do roku 2025,“ uvedla Státní rada.</blockquote>
Státní rada zároveň vyzvala ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak připomněl zahraniční server Argus, Čína si již dříve stanovila cíl dosažení 25% podílu nefosilních zdrojů na spotřebě primární energie do roku 2030.
Zdroj úvodní fotografie: ecologic.eu

Emise CO2

Čínská státní rada volá po hlubších environmentálních reformách

V roce 2020 bylo ve světě zprovozněno 6 GW nových offshore větrných elektráren, z čehož více než polovina připadala na Čínu. <a href="https://about.bnef.com/blog/annual-offshore-wind-installations-to-triple-this-decade/" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a> s tím, že v následujících 10 letech očekává růst nového instalovaného výkonu v těchto zdrojích až na úrovni 28,5 GW/rok v roce 2030.
Podle výhledu BNEF by díky postupnému růstu nového instalovaného výkonu offshore větrných elektráren měl globální instalovaný výkon v těchto zdrojích přesáhnout do roku roku 2030 hranici 200 GW.
<blockquote>„Rok 2020 byl pro celosvětové instalace pomalým rokem, když bylo k síti připojeno pouze 6 GW nového výkonu. V roce 2021 bude růst nastartován, zejména díky Číně. Poté očekáváme, že nové instalace na několik let poklesnou předtím, než začnou meziročně růst od roku 2024,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Hlavními tahouny růstu globálního instalovaného výkonu offshore větrných elektráren v následující dekádě by měly být Čína, Spojené království a Spojené státy americké. Koncem dekády očekává BNEF významnější růst také v případě Německa.
<figure id="attachment_93112" class="wp-caption aligncenter" style="width: 822px;"><img class="size-full wp-image-93112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr.jpg 822w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-512x351.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-768x526.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-725x497.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/roční-přírůstky-offshore-vítr-800x548.jpg 800w" alt="Roční přírůstky instalovaného výkonu od dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF" width="822" height="563" /><figcaption class="wp-caption-text">Roční přírůstky instalovaného výkonu offshore větrných elektráren dle zemí od roku 2010 a výhled do roku 2030. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Globální přírůstky nového instalovaného výkonu by měly dle BNEF dosáhnout maxima ve výši 28,5 GW v roce 2030.
<blockquote>„Dosažení těchto ročních objemů znamená rozšíření současného dodavatelského řetězce. Pro globalizaci tohoto sektoru je klíčové efektivní rozdělení zdrojů v dodavatelském řetězci mezi jednotlivé regiony,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF v této souvislosti uvedl, že lídři na trhu offshore větrných turbín, jako jsou MHI Vestas, Siemens Gamesa či GE, budou muset pečlivě zvážit, kde vybudují své závody.
<blockquote>„Dodavatelský řetězec musí dosáhnout rovnováhy – uspokojit lokální požadavky a zároveň udržet globální odolnost a nízké náklady,“ dodal BNEF.</blockquote>

Větrné elektrárny

Přímořská větrná elektrárna Greater Gabbard

Loni bylo ve světě zprovozněno 6 GW offshore větrných elektráren, meziročně o 20 % méně

V Německu již třetí rok po sobě vzrostl počet solárních systémů s akumulátory o cca 50 %. Na konci loňského roku tak mělo být v zemi těchto systémů přes čtvrt milionu. <a style="font-weight: bold;" href="https://www.solarwirtschaft.de/2021/02/18/solarbatterie-boom/">Oznámil to Bundesverband Solarwirtschaft (BSW)</a>, svaz sdružující společnosti ze solárního průmyslu včetně poskytovatelů akumulačních systémů. BSW očekává pokračující růst této technologie.
V loňském roce trh s úložišti těžil ze skutečnosti, že si fotovoltaický systém pořídilo dvakrát tolik majitelů domů než v předchozím roce. Zhruba každá druhá domácnost z nich investovala do solární baterie, aby mohla využívat vyšší část vyrobené solární energie pro vlastní spotřebu, stále častěji také k nabíjení elektromobilů.
Jen v sektoru domácností bylo podle odhadů BSW loni v Německu nainstalováno přibližně 88 000 nových systémů pro skladování energie. Celkový počet solárních systému s akumulátory se tak zvýšil na přibližně 270 000 jednotek.
<blockquote>„Očekáváme, že poptávka po úložištích energie bude i nadále stoupat,“ uvedl generální ředitel BSW Carsten Körnig. Přispět by k tomu měly klesající ceny, rostoucí povědomí o ochraně klimatu i rostoucí touha po energetické nezávislosti spotřebitelů.</blockquote>
<figure id="attachment_93049" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2640px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg"><img class="size-full wp-image-93049" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom.jpg 2640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-512x300.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-768x450.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-1024x600.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-725x425.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/solarbatterie-boom-800x469.jpg 800w" alt="" width="2640" height="1547" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj počtu bateriových systémů s akumulátory v Německu. Žlutě: celkový počet, šedě: meziroční přírůstek. Zdroj: BSW</figcaption></figure>
Solární systémy se skladováním energie se stávají stále zajímavější i pro společnosti. Od začátku roku mohou provozovatelé solárních systémů pro vlastní spotřebu spotřebovat třikrát více vyrobené energie (30 MWh oproti 10 MWh), aniž by za tuto energii museli platit příspěvek na OZE (EEG Umlage), který byl <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-zastropovalo-prispevek-podporu-oze-kvuli-deficitu-uctu-by-jinak-prudce-vzrostl">pro letošní rok zastropován na 65 EUR/MWh</a>.
To také motivuje pro dovybavení akumulátory solární systémy, kterým po 20 letech vypršela podpora. Pro provozovatele těchto systémů je z ekonomického hlediska nejvýhodnější využít co nejvíce energie pro vlastní spotřebu. Podle informací BSW vyprší do roku 2030 podpora půl milionu solárních energetických systémů.
Za účelem dalšího rozšiřování bateriových systémů a inteligentního využití těchto skladovacích kapacit ke stabilizaci energetické sítě se BSW zasazuje o další legislativní reformy. To mimo jiné zahrnuje zamezení dvojího účtování poplatků a daní jak pro energii uloženou do akumulátorů, tak i při zpětném využití této energie. Se zamezením dvojího účtování poplatků již přichází návrh novely německého energetického zákona, <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">který německá vláda představila </a><a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2021/02/20210210-altmaier-novelle-energiewirtschaftsrechts-staerkt-transparenz-verbraucherrechte-ermoeglicht-aufbau-wasserstoffnetzinfrastruktur.html">tento měsíc</a>.
Zdroj úvodní fotografie: skeeze, pixabay.com

Solární systémy s akumulátory zažívají v Německu již třetí rok po sobě boom

Poptávka po evropských zárukách původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzrostla loni o 8 % na rekordní hodnotu 735 TWh i přes pokles poptávky po elektřině vyvolaný pandemií COVID-19. <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2187403-european-renewable-goo-demand-up-by-8pc-in-2020?backToResults=true" target="_blank" rel="noopener">Informaci přinesl zahraniční server Argus</a> s odvoláním na statistiky zveřejňované <a href="https://www.aib-net.org/" target="_blank" rel="noopener">Asociací vydavatelů záruk původu (AIB)</a>.
Nejvíce uplatněných záruk původu bylo druhým rokem po sobě evidováno ve Španělsku, a to 175,7 TWh. Meziročně tak došlo na největším evropském trhu pro záruky původu k růstu o 15 %. Druhým největším trhem pro záruky původu bylo Německo, ve kterém byly uplatněny záruky původu v celkovém objemu 110,5 TWh. Na pomyslném třetím místě se s 97 TWh umístilo Nizozemsko.
Zahraniční server Argus dále upozornil na největší meziroční relativní nárůst poptávky v případě Estonska, kde bylo loni uplatněno 1,5 TWh záruk původu, což je o 414 % více než v roce 2019. Hned za Estonskem se s meziročním nárůstem ve výši 129 % umístila Česká republika, kde bylo uplatněno 1,4 TWh záruk původu.
<h2>Ceny v loňském roce zkolabovaly</h2>
Ceny evropských záruk původu na elektřinu z OZE v loňském roce doslova zkolabovaly, když například cena záruk původu z norských vodních elektráren, které jsou považovány za benchmark, klesla v průběhu roku z 0,17 EUR/MWh až na 0,07 EUR/MWh.
Ještě větší propad zaznamenaly záruky původu na elektřinu z větrných elektráren, které spadly podle Argusu během loňského roku z 0,26 EUR/MWh na 0,09 EUR/MWh. Nejvyšší cenu si udržely záruky původu ze solárních elektráren, které zakončily loňský rok s cenou 0,10 EUR/MWh.
<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ceny-zaruk-puvodu-elektriny-oze-by-podle-analytiku-mohly-letos-dale-klesat" target="_blank" rel="noopener">Podle analytiků oslovených v lednu zahraničním serverem Montel</a> nelze ani v letošním roce vyloučit podobnou trajektorii vývoje ceny záruk původu jako v loňském roce. Hlavními faktory, které by dle analytiků do vývoje ceny mohly promluvit, jsou vývoj počasí v severských zemích a situace po Brexitu.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Poptávka po evropských zárukách původu elektřiny z OZE vzrostla loni o 8 %

Evropská komise <a href="https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12766-Revision-of-EU-rules-on-Gas-" target="_blank" rel="noopener">zahájila konzultační proces k úpravě pravidel trhu se zemním plynem</a>, která by měla vést k navýšení podílu bioplynu, biometanu a obnovitelného či dekarbonizovaného vodíku na celkové spotřebě plynných paliv v EU. Pro splnění klimatických cílů EU je dle Komise zapotřebí, aby výše uvedená paliva tvořila v roce 2050 dvě třetiny spotřeby plynných paliv s tím, že zbylou třetinu by měl tvořit zemní plyn v kombinaci se zařízeními na zachytávání a ukládání či využívání emisí CO2 (CCS/U).
Komise v zahájeném konzultačním procesu, který potrvá do 10. března 2021, nepředkládá konkrétní návrhy legislativních změn, avšak představuje požadované cíle, kterých by mělo být dosaženo.
<blockquote>„Zemní plyn, tedy fosilní metan, představuje 95 % dnešní spotřeby plynných paliv v EU. Kromě toho, že jsou plynná paliva nositelem energie, představují také klíčovou surovinu pro průmyslové procesy a jsou jedním ze zdrojů flexibility pro energetický systém stále více založený na obnovitelných zdrojích energie s variabilní výrobou,“ uvedla Komise.</blockquote>
Komise připomněla, že plynná paliva tvoří v současné době zhruba 22 % celkové spotřeby energie v EU. V sektoru výroby elektřiny mají 20% podíl a při výrobě tepla dokonce 39% podíl. Podle Komise by přitom i v roce 2050 měla plynná paliva mít zhruba 20% podíl na celkové spotřebě energie.
<blockquote>„Bioplyn, biometan, obnovitelný a dekarbonizovaný vodík stejně jako syntetický metan by měly představovat zhruba 2/3 plynných paliv v energetickém mixu v roce 2050, fosilní plyn s technologiemi CCS/U by měl tvořit zbytek,“ dodala Komise.</blockquote>
Sektory, ve kterých mají i v budoucnu hrát plynná paliva významnou roli, jsou zejména energeticky náročný průmysl či vybrané oblasti dopravy.
<blockquote>„Cílem podpory obnovitelných a nízkouhlíkových plynů je dekarbonizace těchto sektorů, zvýšení flexibility v sektoru výroby elektřiny a, pokud to bude zapotřebí, umožnění ukládání a následné produkce elektřiny,“ dodala Komise.</blockquote>
Aby k zamýšlenému rozvoji využití obnovitelných a nízkouhlíkových plynů došlo, Evropská komise pracuje na návrhu potřebných úprav pravidel trhu s plynem a souvisejících legislativních předpisů. Konkrétní návrhy plánuje Komise předložit až po skončení uvedeného konzultačního procesu a po zapracování relevantních připomínek účastníků trhu.
Podle indikativního harmonogramu by měl být legislativní balíček cílený na dekarbonizaci plynárenství předložen v posledním čtvrtletí letošního roku.

Plynárenství

Evropská komise cílí na 66% podíl obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do roku 2050

Česká republika bude do roku 2030 moci na nízkouhlíkovou transformaci proinvestovat částku ve výši mezi 120 a 160 miliardami korun. Tyto prostředky budou jednotliví žadatelé čerpat z evropského <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/novela-o-povolenkach-nabyva-ucinnosti-zrizuje-modernizacni-fond">Modernizačního fondu</a>, jehož českou část spravuje Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí. Česká republika spouští Modernizační fond jako vůbec první ze všech států, které z něj mohou čerpat.
Modernizační fond, který byl v ČR založen novelou zákona o emisním obchodování, jehož plná účinnost nastala k 1. 1. 2021, získal jasnější obrysy. Jeho pokrytí bude poměrně široké, a to ať už se jedná o škálu projektů, tak o subjekty, které mohou o podporu žádat.
Kritéria ohledně subjektů jsou u Modernizačního fondu velmi široká, na rozdíl od jiných dotačních programů, jako je například Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK).
<h3>Devět programů pro různé typy projektů</h3>
Fond bude mít v ČR celkem devět programů, každý pro jiné záměry i žadatele. Největší alokaci prostředků budou mít první tři programy: HEAT určený pro teplárny, RES+ pro nové nepalivové zdroje energie z OZE a ENERG ETS, který bude financovat zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí v průmyslu zařazeného do EU ETS.
Návrhy základních podmínek čerpání z Modernizačního fondu pro první tři programy byly již zveřejněny na <a href="https://www.sfzp.cz/dotace-a-pujcky/modernizacni-fond/programy/">stránkách Státního fondu životního prostředí</a>. Dalších šest programů bude čerpat menší prostředky z fondu.
Konkrétně budou dále podpořeny projekty zaměřené na zlepšení energetické účinnosti v podnikání (program s názvem ENERG), modernizaci veřejné dopravy (TRANSGov), modernizaci dopravy u podnikatelů (TRANSCom), zvýšení energetické účinnosti ve veřejných budovách (ENERGov), komunitní energetiku (KOMUNERG) a konečně modernizaci soustav veřejného osvětlení (LIGHTPUB).
<figure id="attachment_92773" class="wp-caption alignnone" style="width: 418px;"><img class="wp-image-92773 " src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/mf.jpg" alt="" width="418" height="299" /><figcaption class="wp-caption-text">Prozatímní návrh alokace programů v rámci Modernizačního fondu. Zdroj: <a href="https://www.mzp.cz/cz/news_20201130-Cesko-jako-prvni-v-EU-spousti-Modernizacni-fond-konkretne-tzv-predregistracni-vyzvy">Obecný programový dokument pro implementaci Modernizačního fondu v České republice</a></figcaption></figure>
<h3>Předregistrace podmínkou</h3>
Každý subjekt, který bude v daném roce chtít z jakéhokoli programu Modernizačního fondu čerpat, se bude muset registrovat ve výzvě pro předkládání projektových záměrů. Ty budou každoročně sloužit pro zjištění zájmu o daný program a následnou alokaci prostředků.
Letošní předregistrace skončila k 1. únoru, platí tedy, že neregistrované projekty nebudou moci žádat o podporu v tomto roce, ale až v letech nadcházejících.
Pokud byl projekt registrován, může se již zúčastnit vypsané výzvy. Dle Ministerstva životního prostředí by výzvy měly být zveřejněny v prvním čtvrtletí tohoto roku a poběží, s největší pravděpodobností, až do září. Obecně platí, že velké projekty (nad 15 miliard Kč) budou muset před začátkem čerpání projít notifikací u Evropské komise.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Rychlé zprávy

Zdroj pixabay, není nutné zdroj uvádět

ČR je první zemí spouštějící Modernizační fond, výzvy by měly být vypsány již v březnu

Objem uzavřených dlouhodobých dohod o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE) vzrostl loni navzdory pandemii COVID-19 meziročně o 18 % na 23,7 GW. Mezi zeměmi opět dominovaly Spojené státy americké, mezi společnostmi Amazon.<a href="https://about.bnef.com/blog/corporate-clean-energy-buying-grew-18-in-2020-despite-mountain-of-adversity/" target="_blank" rel="noopener"> Informaci přinesl zahraniční server BloombergNEF (BNEF)</a>.
Výzkumníci z BNEF ve svém posledním reportu 1H 2021 Corporate Energy Market Outlook uvedli, že v loňském roce uzavřelo dlouhodobé PPA dohody na elektřinu z OZE více než 130 společností. Celkový objem uzavřených dohod vzrostl meziročně o 18 % na 23,7 GW. Ve srovnání s rokem 2018 došlo k nárůstu o 10,1 GW.
Spojené státy americké byly opět největším světovým trhem s korporátními PPA dohodami, avšak nedominovaly takovým způsobem jako v posledních letech. Celkem oznámily společnosti v USA uzavření PPA dohod na 11,9 GW výkonu z OZE, což je o 2,2 GW méně než v roce 2019 a současně první meziroční pokles od roku 2016.
Naopak největší růst byl zaznamenán v oblasti Evropy, Blízkého východu a Afriky, a to z 2,6 GW v roce 2019 na 7,2 GW v roce 2020. Naprostou většinu tohoto růstu má přitom na svědomí Španělsko, kde byly uzavřeny PPA dohody v objemu 4,2 GW, v roce 2019 to bylo pouze 200 MW.
<blockquote>„Solární a větrné projekty ve Španělsku těží z nejnižších a nejvíce konkurenceschopných cen v Evropě díky vhodným přírodním podmínkám a velkému počtu zkušených developerů. Společnosti jako Total či Anheuser Busch uzavírají ve Španělsku „přeshraniční virtuální PPA dohody“, kdy kupují čistou energii v této zemi, aby kompenzovali své aktivity jinde v Evropě,“ uvedl BNEF.</blockquote>
<figure id="attachment_92629" class="wp-caption aligncenter" style="width: 832px;"><img class="size-full wp-image-92629" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země.jpg 832w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-512x216.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-768x324.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-725x306.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-země-800x338.jpg 800w" alt="Vývoj objemu uzavřených PPA dohod (AMER = USA a Latinská Amerika, EMEA = Evropa, Blízký východ a Afrika, APAC = Asie a Tichomoří). Zdroj: BNEF " width="832" height="351" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj objemu uzavřených PPA dohod podle regionu (AMER = USA a Latinská Amerika, EMEA = Evropa, Blízký východ a Afrika, APAC = Asie a Tichomoří). Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Nejaktivnější byl loni Amazon</h2>
Nejvíce aktivní společností v této oblasti byl v roce 2020 Amazon, který odsunul na druhé místo dosavadního lídra Google. Díky uzavření PPA dohod v objemu 5,1 GW (3,1 GW na elektřinu ze solárních elektráren a 2 GW na elektřinu z větrných elektráren) navýšil Amazon celkový zajištěný výkon z OZE pomocí PPA dohod na 7,5 GW. Podle dat BNEF má Google aktuálně zajištěných 6,6 GW a třetí Facebook 5,9 GW.
<figure id="attachment_92630" class="wp-caption aligncenter" style="width: 871px;"><img class="size-full wp-image-92630" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy.jpg 871w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-512x152.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-768x227.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-725x215.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/PPA-firmy-800x237.jpg 800w" alt="Oznámené PPA dohody podle společností v roce 2020. Zdroj: BNEF" width="871" height="258" /><figcaption class="wp-caption-text">Oznámené PPA dohody podle společností v roce 2020. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<blockquote>„Počet nových společností, které ohlašují závazky v oblasti čisté energie, je dalším indikátorem, jak moc ještě tento trh může růst. Zhruba 65 nových společností se v roce 2020 připojilo k iniciativě RE100, čímž se zavázaly ke kompenzaci 100 % své spotřeby elektřiny prostřednictvím čisté energie,“ dodal BNEF.</blockquote>
BNEF očekává, že 285 členů iniciativy RE100 bude v roce 2030 potřebovat k pokrytí svých závazků dalších 269 TWh čisté elektřiny. Pokud by měl tento objem být pokryt výhradně prostřednictvím korporátních PPA dohod, znamenalo by to potřebu výstavby dalších 93 GW solárních a větrných elektráren.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Trh s PPA dohodami na elektřinu z OZE vzrostl loni o 18 % navzdory pandemii

Technologie 3D tisku proniká v posledních letech do řady odvětví a energetika není výjimkou. Americké národní laboratoře nyní budou ve spolupráci se soukromým sektorem zkoumat možnosti využití 3D tisku pro výrobu lopatek větrných turbín za účelem snížení nákladů na jejich výrobu.
Přestože se 3D tisk v současné době uplatňuje především v oblasti prototypování a optimalizace designu, nahradit může i samotnou výrobu některých zařízení či jejich komponentů. Jedním z těchto případů by mohla být i výroba lopatek pro větrné elektrárny, která je vzhledem k jejich složení z kompozitních materiálů časově náročná a vyžaduje velký podíl lidských zdrojů.
Tři divize amerického průmyslového konglomerátu GE nyní spojí síly s americkými Národními laboratořemi Oak Ridge (ORNL) a Národními laboratořemi pro obnovitelnou energii (NREL) <a href="https://www.ge.com/news/press-releases/ge-awarded-doe-grant-to-research-3-d-printing-of-wind-turbine-blades" target="_blank" rel="noopener">za účelem vývoje 3D tištěných lopatek pro větrné turbíny</a>. Výzkumný projekt, který má trvat 25 měsíců, bude financován z grantu amerického Ministerstva energetiky ve výši 6,7 milionů dolarů.
<blockquote>„Aditivní výroba může přinést skokovou změnu cenové a výkonové konkurenceschopnosti větrného průmyslu a pomoci GE Renewable Energy podpořit naše zákazníky v urychlení a prohloubení transformace energetiky,“ říká Matteo Bellucci, vedoucí GE Renewable Energy Advanced Manufacturing.</blockquote>
Projekt bude zaměřen na vývoj a výrobu prototypových lopatek v plné velikosti s využitím tištěné podpůrné konstrukce s termoplastickým potahem. Využití 3D tisku v kombinaci s recyklovatelnými materiály by mělo přinést lehčí lopatky s nižšími výrobními náklady a zvýšení flexibility dodavatelského řetězce.
<blockquote>„Těšíme se na spolupráci se svými partnery na tomto programu a přineseme hmatatelné výsledky, včetně využití recyklovatelných materiálů a snížení odpadu z výrobního procesu,“ uvedl Torben K. Jacobsen ze společnosti LM Wind Power.</blockquote>
Výsledkem projektu mají být celkem 4 lopatky, přičemž jedna bude sloužit pro strukturální testy a zbylé tři budou instalovány přímo na větrnou turbínu pro ověření jejich vlastností.
<h2>Snaha o nasazení 3D tisku do výroby větrných elektráren není žádnou novinkou</h2>
Výroba samotných lopatek s využitím 3D tisku je jen dalším krokem ve výzkumu možnosti využití této technologie pro účely návrhu a výroby komponentů větrných elektráren. Již dříve <a href="https://www.energy.gov/eere/wind/videos/transforming-wind-turbine-blade-mold-manufacturing-3d-printing" target="_blank" rel="noopener">se tým z amerického Ministerstva energetiky spojil se soukromým sektorem za účelem vývoje technologie 3D tištěných forem</a> pro výrobu lopatek větrných turbín.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/rfKJh97Yl1I" width="725" height="408" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen">﻿</iframe>
Podobně v loňském roce oznámily společnosti COBOD, GE Renewable Energy a LafargeHolcim <a href="https://cobod.com/ge-tower/" target="_blank" rel="noopener">vývoj 3D tištěných betonových patek pro větrné elektrárny</a>. S využitím 3D tisku by betonové patky mohly být vyráběny přímo na místě výstavby větrných elektráren, což by odstranilo omezení jejich velikosti s ohledem na dopravní možnosti.
Zdroj úvodní fotografie: LM Wind Power

Technologie

Lopatky větrných elektráren. Zdroj: LM Wind Power

Větrné elektrárny z 3D tiskárny? V budoucnu možná realita

Investice do větrných elektráren na moři byly loni v Evropské unii a v Británii dvojnásobné ve srovnání s tím, co se čekalo na počátku roku. Celkem bylo do projektů větrných elektráren na moři investováno rekordních 26,3 miliardy eur (677,7 miliardy Kč), což je číslo, které se čekalo nejdříve v roce 2025, uvedl finanční analytik evropského svazu větrné energie WindEurope Guy Brindley. Další růst se očekává i letos.
Loňskému růstu pomohlo, že země se snaží splnit své klimatické cíle. Firmy jsou také motivovány pobídkami k investicím do obnovitelných zdrojů energie.
Dva největší projekty, které byly loni schválené, byly nizozemské farmy Dogger Bank a Hollandse Kust Zuid. Ty se na celkové loňské investici podílely téměř polovinou.
Růst investic do větrných farem na moři v době pandemie je opakem trendu u konvenční energie. Brindley doufá, že to povzbudí firmy k dalšímu zvýšení investic. Nedávný růst cen emisních povolenek v EU by také měl mít celkově příznivý dopad na budoucí investice do větrných farem.
Zatímco investice jsou i v době pandemie vysoké, výstavba a rozvoj větrných farem na moři čelí řadě zpoždění a komplikací kvůli pandemii, upozornila agentura Reuters.