IEA: Na dosažení uhlíkové neutrality nejsme zatím dostatečně technologicky vybavení
Dle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) není svět dostatečně technologicky vybaven na to, aby bylo do roku 2050 dosaženo uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy stejné množství emisí skleníkových plynů, které je vyprodukováno, je zároveň pohlcováno či jinak dále využito.
Zpráva IEA zaměřující se primárně na energetické inovace uvádí, že 75% redukce emisí, která by byla nutná k dosažení uhlíkové neutrality, závisí na technologiích, které ale dosud nejsou komerčně využitelné. Dle IEA je třeba akcelerovat rozvoj a inovovat především ve čtyřech oblastech: elektrifikace výroby tepla a dopravy, zachytávání uhlíku a jeho využití (tzv. CCUS technologie), zelený vodík a obecně oblast bioenergií.
IEA upozorňuje na to, že technologie, které jsou dnes již používané globálně a které jsou klíčové k dosažení uhlíkové neutrality mezi léty 2050 a 2070, budou schopny přinést redukci emisí rovnající se pouze asi 25 % snížení, které je pro neutralitu nutné dosáhnout. Mezi tyto dnes již vyspělé technologie IEA počítá ty na využití energie větru, slunce, jaderné zdroje a technologie na zvyšování energetické účinnosti. Agentura je přesvědčena, že zbývající snížení objemu emisí nutné k dosažení neutrality bude nutné řešit technologiemi, které jsou v počátečních fázích využívání (asi 41 %), další podíl snížení (32 %) by mohly zajistit technologie, které jsou v současnosti dokonce pouze ve fázi demonstrační či jde o prototypy.
Zpráva agentury tak volá po rychlejším vývoji a implementaci potřebných technologií. Jako příklad uvádí lithium-iontové baterie a LED osvětlení. Dle IEA tyto technologie rekordně rychle postoupily od pilotní fáze k širokému využití. Důvodem pro jejich rychlý rozvoj a rozšíření bylo, dle IEA, mimo jiné i vhodné politické podpůrné rámce.
IEA nabízí několik doporučení pro rychlejší rozvoj potřebných technologií:
- Stanovení technologických priorit na vládní úrovni a zvýšení povědomí o jejich výhodách pro lokální komunity
- Zvýšení veřejného financování výzkumu a vývoje a podpoření inovací podnikatelského sektoru
- Použití přístupů založených na hodnotovém řetězci, aby bylo možné se vyhnout přesunu emisí
- Nastavení mezinárodní spolupráce ke sdílení best-practice postupů
IEA rovněž upozorňuje, že podnikatelská rozhodnutí je nutno činit s vidinou dopadů v budoucnosti. Emise vyprodukované v nadcházejících letech budou ovlivňovat životní prostředí ještě v nadcházeních několika desítkách let.
Mohlo by vás zajímat:
Asi budu označen za trolla a mé názory budou brány některými jako výkřiky do tmy. Ale nemohu si pomoci :-) Myslím si, že uhlíkové neutrality můžeme v nejbližší době dosáhnout relativně snadno, rychle a hlavně za rozumné peníze, pokud se vezmou na milost JE. Evropský průmysl je schopen je jak vyrobit, tak i postavit. I s palivem v rámci Evropy nejsou problémy a pokud by byly dá se nakoupit s obrovským předstihem. Ale chápu pro mnohé jádro je synonymum zla, něco co je nebezpečné a není z jejich pohledu tak ekologické. Bohužel takoví lidé jsou dnes hodně slyšet. Ke škodě nás všech.
Ono to tak vypadá, ale není to tak, El. energie tvoří jen 17% naší celkové spotřeby. Převést byť jen vytápění budov na el. energii je obtížné, protože při vlně mrazů máte najednou ohromnou spotřebu na kterou nemáte sítě, nemáte zdroje a vy nemůžete postavit síť a flotilu jaderných elektráren pro využití na 15 dní v roce. Další problém je nákladní nebo dálková pozemní doprava , letecká a dálková lodní doprava. kromě umělých paliv na to prakticky nejsou technologie jak to převést na el. energii. A konečně těžký energeticky náročný průmysl jako je výroba oceli je velmi drahé převést na elektřinu. Fosilní paliva jsou nahraditelná jen částečně a to, že některé země mají malé emise CO2 je dáno také tím ,že tyto emise převádějí na jiné země a to dovozem energeticky náročného zboží - což je typické zejména pro bohaté země západní Evropy. Toto zboží vzniká v Asii z energie vyrobené z uhlí. Dalším problémem je samotná výše emisí CO2 na obyvatele, která je celosvětově asi 4,25t což je poměrně málo, průměr EU je o polovinu větší, tím je prakticky řečeno vše - chudé státy mají emise velmi nízké a pokud chtějí bohatnout tak je musí zvyšovat, navíc mnohé tyto státy se soustředí na energeticky náročné zboží nebo těžbu surovin pro vývoz do bohatých zemí. Typickým představitelem bohatnoucí země je třeba Vietnam. V roce 2010 měl podobné emise jako ČR za 9 let v roce 2019 už má 2,5x větší emise než my a dále rostou. Pokud se chudé státy podílí na celkových emisích CO2 65% a mají roční růst okolo 2,5% na to aby jim emise nerostli nemají ani peníze ani technologie , pak bohaté státy s velkými emisemi na obyvatele, které svoje emise snižují nedokáží obrátit celkový trend. Proto světové emise stále nedosáhly svého vrcholu. Problém je i aktuální tzv. falešné snížení emisí v části světa, kdy dochází díky cenové válce mezi palivy k upřednostnění zemního plynu před uhlím což samozřejmě je krátkodobý trend, protože plyn celosvětově uhlí nahradit nemůže a levnější plyn pouze vytvoří podmínky pro růst jeho spotřeby s následnou fixací na desítky let aa dlouhodobě způsobí růst emisí, protože vystavěné plynové el. zabrání rozvoji nefosilních zdrojů. Podíl fosilních paliv na celkovém energetickém mixu bude do budoucna sice klesat jenže celková spotřeba poroste tak rychle, že absolutně bude podle různých studií spotřeba fosilních paliv za 20 let prakticky stejná jako dnes s vrcholem okolo roku 2030 s tím, že emise na obyvatele budou celosvětově více vyrovnané ve prospěch chudých států. Po roce 2040 by měli již emise celosvětově rychle klesat
Pane Josefe, v mnohém s Vámi souhlasím a děkuji za doplnění. Máte naprostou pravdu, že se bez fosilních paliv v mnoha oborech lidské činnosti do budoucna zcela neobejdeme. Ale pokud se budeme bavit čistě a jen o energetice, tak se můžeme dostat do stavu, kdy z fosilních paliv (pokud do nich nepočítáte uran) budeme potřebovat jen plyn na rychlé vykrytí špiček.
Jistě se shodneme, že by bylo fajn, kdybychom mohli zavřít uhelné elektrárny a byli natolik bohatí, že na výrobu tepla bychom mohli používat plyn.
ano to máte pravdu myslíte tím elektroenergetiku tam lze mít prakticky 100% náhradu fosilních paliv. Existují různé metody jak trochu obejít fosilní paliva i při vytápění domů - akumulace , doplňkový plynový kotel spouštěný distribučními společnostmi, řízení tepelného čerpadla podle ceny el. energie na burze atd. Pokud dnes jsou fosilní zdroje 80% a substituce 20% můžeme to přibližně otočit tj. podíl fosilních zdrojů tak 20% celkové spotřeby k roku 2050 , zatím k tomu není dostatek vůle a dělají se prakticky nesmysly podle zelené ideologie výsledky jsou žalostné bohužel.
Vytápění budov bude lepší řešit pomocí TČ, eventuálně tam nadále uvažovat s různými druhy spalování. Pro činžovní domy bude výhodnější nějaká kogenerace třeba v kombinaci se solárním systémem a zásobníkem tepla, eventuálně centrální zásobování teplem, pro rodinné domy může být elektřina zajímavá, ale tam se zase mohou vyplatit různá tepelná čerpadla, která mohou tedy pracovat i jako klimatizace, některé modely, eventuálně v kombinaci s kamny na dřevo/peletky, kde zase je teoretická možnost z nich mít vytažený rozvod topení, z některých typů. Jsou tu pak různé IR topení, podlahové vytápění... Takže elektřina nemusí jít skrz vytápění moc nahoru.
Pro dopravu by bylo třeba zejména elektrifikovat železnici, stav elektrizace naší dráhy je tristní. Slezsko napojeno jednou elektrifikovanou dvojkolejkou, Morava dvěma přes jeden uzel... A nemá to kapacitu mimochodem. Polské Slezsko s Čechami spojuje jedna elektrifikovaná jednokolejka napojená do přetížené tratě v Ústí n/O. Tady je dost velký potenciál elektrifikovat tratě přes Frenštát do Ostravy, přes Žamberk do Letohradu, zdovojkolejnit Pravobřežku v celé délce. Je tu potenciál na dráhu dostat mnohem víc. A mimochodem, spekuluje se že po otevření tunelu pod Semmeringem a Koralmbahnu se položí trať přes Přerov, povážský koridor a to je problém trochu.
Kolik té ocele se potřebuje vyrábět a kolik energie se do ní vkládá a kolik to je procent emisí CO2? Myslím že to je poměrně málo a nemá cenu to moc řešit, to by šlo až nakonec. Mimochodem pan Veselý tu před nedávnem uváděl spotřebu energie na výrobu ocele, tolik to zase nebylo.
Za rostoucí emise, respektive za jejich přílišnou strmost, mohou z části rozvinuté ekonomiky a z části samotné rozvojové země. Rozvojové země omezeními pro energetická odvětví, rozvinuté tím že tam neinvestují. Jinak by totiž nebyl problém aby tam Západ v širokém slova smyslu investoval do hydroenergetiky, železnic a pod. (u drah jako dodavatel). Klidně se dalo ve velkém investovat do jezových a derivačních hydroelektráren, pro ekonomiku EU by to byl přísun peněz pro ekonomiku daných zemí přísun energie. Ale bohužel se tak neděje a nechává se to lidové Číně, což je strategická chyba.
Z pohledu snížení emisí v Evropě bude stále ještě hrát roli nalezení vhodného způsobu jak využít Rýn a Dunaj k výrobě elektřiny. Vysoký stupeň na Dunaji u Hainburgu nepostavíte, je tedy třeba hledat řešení, které projde. Budou to třeba dva menší stupně? Nebo se přeprojektuje úsek a využije se profil Wolfsthal spolu se Slovenskem? Bude mít každá ze zemí na tom svých 10 kaplanových turbín? V rezervách toho co je jsou pořád i v Evropě vysoké stovky až nízké tisíce MW.
A pak samozřejmě máme tu nerozvinutý Balkán, podrozvinutou Ukrajinu v tomto pohledu atd.
Jedna JE za cca 20 let nic nevyresi!!!
To jistě pane T nikoliv. Ale pokud jich bude dostatečný počet a vhodně je doplníme jinými elektrárnami od vodních po slunečné, tak můžeme získat velice efektivní energetický mix. Však tu nikdo netvrdí, že když postavíme řekněme 10 nových bloků JE, tak najednou budeme žít v ráji a bez problémů.
Já sám za sebe tvrdím, že pro nás bude nejlepší se hlavně spoléhat na JE a OZE mít jako vhodný doplněk tak, abychom mohli bez problémů jak odstavit své uhelné elektrárny, tak i úspěšně exportovat EE. Nehledě na to, že výstavba JE pomůže ekonomice, jak při jejich budování, tak pak hlavně při exportu.
Myslím, že nemáte pravdu. Dekarbonizace ekonomiky není dekarbonizace výroby elektřiny, to je dost zásadní rozdíl. Pokud chcete dekarbonizovat výrobu cementu, tak si asi s dekarbonizovanou elektřinou úplně nevystačíte.
Co je tak složitého a neřešitelného na elektrických pecích?
Co třeba spotřeba? Zkuste je honit pouze výkonem ze slunečníků a větrníků.
To už nebylo v zadávacích podmínkách...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se