Western State Hydrogen Alliance je nově vzniklé uskupení předních hráčů z vodíkového sektoru na západě Spojených států amerických. Klade si za cíl zkomercializovat a plošně nasadit vodíkové palivočlánkové technologie, a to v segmentech dopravního sektoru, které bude obtížné dekarbonizovat. Jedná se především o nákladní a hromadné dopravní prostředky.
Nově zformovaná aliance s názvem Western State Hydrogen Alliance (WSHA) cílí na překotný rozvoj a zavedení vodíkových technologií ve 13 státech na západě USA. Svoji pozornost upírá zejména směrem k nákladním a hromadným dopravním prostředkům, jako jsou například vodíkové palivočlánkové tahače, autobusy, vlaky, plavidla či letadla.
Zakládajícími členy aliance jsou společnosti Ballard Power Systems, Capacity Trucks, El Dorado National, Golden Gate Zero Emission Marine, Hyundai, Plug Power a The Protium Company. V nadcházejícím období dojde k představení nejen dalších členů, ale také konkrétních plánů a iniciativ pro západní pobřeží USA.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivové články budou v budoucnu představovat pohon pro bezemisní mobilitu těžkých nákladních vozidel, jejichž elektrifikace je velmi náročná. To je neoddiskutovatelný fakt. Aliance vznikla, aby zajistila efektivní spolupráci vlády a průmyslu za účelem akcelerace této revoluce,“ prohlásila výkonná ředitelka WSHA Roxana Bekemohammadi.</blockquote>
Nové uskupení má podporu externího poradního sboru, který tvoří nedávno zvolení a jmenovaní úředníci ze západních států USA. Sbor má pomoci s řízením politických aktivit organizace a má sloužit jako prostředník mezi vládou a průmyslem.
<blockquote>&#8222;Vodíkové palivočlánkové technologie představují zásadní příležitost k eliminaci znečištění z dieselových motorů v některých z našich nejvíce postižených sektorů,“ řekl senátor Pat Spearman (D-North Las Vegas).
&#8222;Jsem poctěn, že mohu nadále sloužit lidem z mého okresu účastí v této nové alianci, která směřuje k zavádění bezemisních nákladních vozidel v naší společnosti v krátkodobém horizontu a tím pádem k odstranění rizik pro zdraví veřejnosti plynoucího z používání dieselových motorů,“ dodal.</blockquote>
Nejvíce průkopnickým americkým státem v oblasti vodíkových technologií je v současnosti Kalifornie.  WSHA má však ambice rozšířit vodíkové aplikace za hranice Zlatého státu. Vzhledem k zaměření na západní pobřeží USA bude cílem WSHA nasazení a komercializace vodíkových palivočlánkových vozidel od Skalistých hor až po Havajské ostrovy. Soustředit se bude zprvu na oblasti nejhůře zasažené znečištěním ovzduší v důsledku emisí z dieselových motorů.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.flickr.com/photos/30713600@N00/" target="_blank" rel="noopener">Martin Abegglen</a>

Čistá mobilita

Cíl nové aliance: Vodíková mobilita na západě USA

Bulharský předseda vlády Bojko Borisov požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou o podporu při odklonu Bulharska od uhlí. Podle Borisova Bulharsko bez pomoci nezvládne dosáhnout případných vyšších cílů snížení emisí do roku 2030. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/bulgaria-calls-for-eu-help-to-phase-out-coal/">Euractiv</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">Evropská komise</a> navrhla zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % vůči roku 1990, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">Evropský parlament</a> navrhl zvýšit tento cíl až na 60 %. Zároveň skupina jedenácti členských zemí EU vydala společné <a href="https://www.permanentrepresentations.nl/binaries/nlatio/documents/publications/2020/10/14/joint-statement-on-the-revision-of-the-eu%E2%80%99s-2030-climate-target/Joint+statement+EU+2030+target.pdf">prohlášení</a>, ve kterém vyjádřila podporu cíli snížit emise o alespoň 55 % do roku 2030. Mezi tyto státy patří Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
<h2>Komise by podle Bulharska měla přijít s plánem</h2>
Bojko Borisov, bulharský premiér, ovšem řekl, že <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/soud-v-sofii-zrusil-zablokovani-prodeje-aktiv-cez-v-bulharsku">Bulharsko</a> je samo schopno dosáhnout pouze snížení emisí o 40 %. Zároveň dal jasně najevo, že země potřebuje podporu Evropské komise, aby vyššího společného cíle EU dosáhla. Premiér ale neokomentoval, jakým způsobem by podpora Komise mohla vypadat.
Uhlí se na výrobě elektrické energie v Bulharsku v roce 2017 podílelo z 45,9 %, přičemž zásoby uhlí by zemi měly vystačit na výrobu elektřiny na dalších 60 let.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, snížení emisí velice podporujeme. Zároveň ale chceme, aby Evropská komise přišla pro země střední a východní Evropy, kde se vyrábí většina energie z uhlí, s plánem. To se týká i Bulharska – téměř 60 % naší energie je vyrobeno z uhlí,“ uvedl Bojko Borisov.</blockquote>
Podle portálu Euractiv Borisov řekl, že se s předsedkyní Komise von Leyenovou dohodl, že skupina odborníků začne zkoumat, jakým možným problémům by Bulharsko čelilo, pokud by se rozhodlo urychlit svůj odchod od uhlí.
<h2>Bulharsko zatím konkrétní plán odklonu od uhlí nemá</h2>
V minulém týdnu Komise zveřejnila zhodnocení finální verze <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/implementation-eu-countries/energy-and-climate-governance-and-reporting/national-energy-and-climate-plans_bg">národního klimaticko-energetického plánu</a> Bulharska. Ve <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/staff_working_document_assessment_necp_bulgaria.pdf">zhodnocení</a> Komise mimo jiné komentuje absenci detailnějších informací o tom, kdy a jak bude dosaženo odklonu od uhlí. Nepřítomnost těchto informací podle Komise komplikuje vyhodnocení možných dopadů přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku prezentovaných v plánu.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com

Energetika v zahraničí

Bulharsko žádá od Evropské komise pomoc s transformací tamní energetiky

Cena za vypouštění emisí CO2 do ovzduší, která je v Evropské unii reprezentována cenou emisní povolenky, se musí až ztrojnásobit, aby byl efektivně nastartován rozvoj vodíku. Jedině tak bude, dle BNP Paribas, v souladu s nedávno zveřejněnou strategií pro zelený vodík možné dosáhnout unijního cíle klimatické neutrality do roku 2050.
Banka ve své<a href="https://docfinder.bnpparibas-am.com/api/files/FB39FAB1-A279-41CC-9CDD-4D22827359B0" target="_blank" rel="noopener"> říjnové studii</a> , o které <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-10-02/carbon-price-needs-to-triple-to-spur-green-eu-hydrogen-growth?cmpid=BBD100220_GREENDAILY&amp;utm_medium=email&amp;utm_source=newsletter&amp;utm_term=201002&amp;utm_campaign=greendaily&amp;fbclid=IwAR2p0PklKsPHbBim2WVzLoFPz1ZuxRXT6Qr5-qgBlc2a52D0k7gKa1qafsA" target="_blank" rel="noopener">informovala</a> mimo jiné agentura Bloomberg, shrnuje, že pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050 bude zelený vodík klíčový. Podporuje tak <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/QANDA_20_1257" target="_blank" rel="noopener">unijní vodíkovou strategii</a>, která stanovuje, že vodík bude využíván ve všech sektorech ekonomiky, tedy jako palivo i jako prostředek pro ukládání energie.
Studie BNP Paribas Asset Management pak upozorňuje na to, že aby byla tato ambiciózní strategie naplněna, bude muset cena emisí uhlíku na evropském trhu strmě stoupat. Stejně tak bude nutné, aby cena vodíkových technologií i samotného vodíku klesly.
<h3>Cena EUA ideálně na 79 eurech</h3>
Jako podstatnou podmínku nastartování vodíkové ekonomiky dále BNP Paribas zmiňuje zvyšování ceny emisní povolenky v rámci systému EU ETS. Ta v Evropské unii fakticky reprezentuje cenu za znečišťování emisemi skleníkových plynů.
Dle studie bude třeba, aby se cena povolenky vyšplhala na ceny okolo 79 euro za tunu emisí skleníkových plynů (konkrétně studie zmiňuje rozpětí 79 až 103 eur v roce 2030). To znamená nárůst o přibližně 50 euro oproti současnému stavu. Tak bude, dle banky, ideálně zajištěn rozvoj zeleného vodíku.
<h3>Na barvě záleží</h3>
BNP Paribas zároveň zdůrazňuje, že podporován by měl být <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout" target="_blank" rel="noopener">zelený vodík</a>, nikoli šedý.
<blockquote>„EU ETS bude moci hrát svoji roli při zajišťování čistých nulových emisí do roku 2050 pouze tehdy, pokud do roku 2030 umožní zelenému vodíku vytlačit šedý vodík jako výchozí surovinu,“ uvedl Mark Lewis, manažer pro oblast pro udržitelnost v BNP Paribas Asset Management.</blockquote>
Banka předpovídá, že aby Evropská komise zajistila alespoň částečnou realizaci svojí strategie, bude se snažit o co nejvýhodnější podmínky pro podporu zeleného vodíku. To by, dle studie, reálně mělo vést k navýšení ceny povolenky systému EU ETS na minimálně 42 až 55 eur v nadcházejících letech.
Zdroj úvodního obrázku: Martin Abegglen, Flickr.com

Rychlé zprávy

Studie: Ceny uhlíku se musí ztrojnásobit, aby pomohly nastartování vodíku v EU

Pozornost se po hlasování Evropského parlamentu, který odhlasoval dokonce ambicióznější cíl pro rok 2030 ve snížení množství skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší oproti roku 1990, než jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">navrhovala Komise</a> (o 55 % ), a to o <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">60 %</a>, obrací na Radu ministrů. Ta rozhodne o konečné podobě nových klimatických cílů.
<h2>Nový cíl pro rok 2030</h2>
<blockquote>„Jsme přesvědčeni, že nás Rada přivede zpět k “čistému“ 55% cíli. A jsem si jistý, že do toho půjdeme a podpoří jej většina,“ uvedl ještě před říjnovým summitem německý europoslanec Peter Liese po hlasování v Evropském parlamentu.</blockquote>
Podle Lieseho, který odhlasování 60% cíle kritizoval, je většina členských států EU pro 55% snížení emisí skleníkových plynů, a to i bez podpory Německa, které se dle jeho slov „drží při zemi“, jelikož aktuálně předsedá Radě.
Představitelé Komise se také, již při prezentaci svého návrhu, nechali slyšet, že si uvědomují, že bude obtížné, aby všechny členské státy EU schválily snížení emisí o 55 %, ale že přesto věří v jeho schválení.
<h2>Podpora nového emisního cíle</h2>
Jedenáct členských státu z celkových dvaceti sedmi vyjádřilo před summitem Rady ministrů svou podporu novému emisnímu cíli o hodnotě alespoň 55 % do roku 2030 <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/10/Joint-statement-EU-2030-target.pdf">ve společném prohlášení</a>.
<h2>Prosincový summit</h2>
15. října 2020 se lídři EU domluvili, že o nových klimatických cílech chtějí rozhodnout na summitu konaném 10. prosince 2020, aby bylo dostatek času pro sjednocení postoje EU v boji proti klimatickým změnám a vyjasnění některých souvisejících otázek.
Mezi ty se řadí například způsob rozdělení nového emisní cíle mezi jednotlivé  členské státy.
<blockquote>„Nejsme si jisti, ani přibližně, jaké by byly náklady jednotlivých států,“ uvedl zastupitel státu, který 55% cíl zatím nepodpořil a dále podotkl, že při dostatečné finanční podpoře států s vyšší uhlíkovou náročností, která by jim napomohla splnit cíle „nebudou stát v cestě konsensu.“</blockquote>
Na summitu nicméně všichni představitelé členských států <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/vsichni-predstavitele-clenskych-zemi-eu-vcetne-cr-podporili-vyssi-emisni-cil/">vyjádřili</a>, včetně ČR, svou podporu 55 % cíli – za určitých podmínek.
<h2>Klimatická neutralita</h2>
Na nynějším summitu bylo <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/eu-leaders-to-decide-tougher-climate-goal-in-december/">potvrzeno</a>, že klimatická neutralita EU do konce roku 2050 má být kolektivní, nikoli individuální, jak odhlasoval Evropský parlament. To byl například také požadavek ČR.
<blockquote>„Každá země má jiný energetický mix a to musíme vzít v potaz. Takže pokud se dohodneme na 55% snížení v průměru, tak s tím nemá Česká republika žádný problém. Některé státy by mohly [emise] snížit více. Ale my, Česká republika, toho nedosáhneme,“ uvedl český premiér Andrej Babiš.</blockquote>
Z ČR rovněž zaznělo, že by se 55% cil mohl podpořit za předpokladu, že Komise nebude blokovat vládní plány na podporu výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zdroj úvodní fotografie: Yanni Koutsomitis, Flickr.com

Evropská Unie

Lídři EU mají rozhodnout o zpřísnění klimatických cílů v prosinci, ČR může hlasovat pro

Analytici a investoři tvrdí, že v příštích několika letech bude v evropském systému obchodování s emisemi (EU ETS) dominovat spekulativní obchodování s tím, jak význam hedgingu bude v důsledku postupného odstavování uhelných elektráren v celé EU klesat. <a href="https://www.montelnews.com/de/story/speculative-trading-to-dominate-eu-ets--analysts/1157563">Informaci uvedla agentura Montel</a>.
<blockquote>„Ve „starém“ ETS dominoval hedging energetických společností, spekulace začaly hrát hlavní roli až od roku 2018,“ řekl ve středu konferenci Carbon Forward Michael Pahle, vedoucí výzkumný pracovník Postupimského institutu.</blockquote>
S odstavováním uhelných elektráren v Evropě bude klesat objem vypouštěných emisí, a tedy i potřeba nákupu emisních povolenek (EUA) v energetickém průmyslu. Elektrárny na zemní plyn, které nyní ty uhelné ve výrobě elektřiny nahrazuj vypouští na jednotku vyrobené energie zhruba polovinu oxidu uhličitého.
Podle Pahleho se však pravděpodobně sníží i zajišťování se na forwardových trzích s EUA, protože plynové elektrárny, jako tzv. závěrné elektrárny, budou stále častěji určovat ceny na trhu s elektřinou, a tudíž i cena elektřiny bude odrážet jejich mezní náklady, včetně nákladů na emisní povolenky.
<h2>Spekulanti – pro EU ETS požehnání ale i prokletí</h2>
Posun ve prospěch spekulantů je pro trh požehnáním i prokletím, dodává Pahle. Aktivita spekulantů urychlila přijetí nové cenové rovnováhy na trhu v roce 2018, ale také zvyšuje volatilitu cen na trhu a potenciálně jej destabilizuje.
Někteří investoři nicméně tvrdí, že volatilita na trhu znamená nové příležitosti k řízení rizik.
<blockquote>„Trh je likvidnější, obchoduje se s větším objemem a opce jsou častěji používány jako nástroj pro řízení rizik. Volatilita na trhu s uhlíkem byla vždy vysoká. S pohybem cen v posledních dvou nebo třech letech začali účastníci využívat opce jako způsob, jak lépe řídit cenové riziko. Je to známka maturace trhu,“ uvedla Nima Neelakandan, vedoucí environmentálních produktů ve společnosti Morgan Stanley.</blockquote>
<h2>Rostoucí role průmyslu</h2>
S postupnou dekarbonizací energetiky bude v obchodování na EU ETS růst vliv průmyslu. Pro mnoho průmyslových podniků současné ceny povolenek stále ještě neznamenají dostatečnou pobídku k dekarbonizaci. Trh stále čeká na dosažení této mezní hodnoty, uvedl Casey Dwyer, analytik společnosti Andurand Capital.
Průmyslové podniky budou podle Ariela Pereze, vedoucího environmentálních produktů společnosti Hartree Partners, vyžadovat ceny přesahující 50 EUR/t, než se pro ně snižování emisí stane alternativou. Emisní povolenky se přitom v současné době obchodují za ceny okolo 26 EUR/t.
<blockquote>„Jen málo průmyslových odvětví dokáže krátkodobě snížit emise za ceny pod 50 EUR/t,“ uvedl Perez.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: Unsplash.com

Emise CO2

Podíl spekulativního obchodování v rámci evropského systému obchodování s povolenkami poroste

Na summitu EU, který se konal ve čtvrtek a pátek, došlo ke shodě ohledně přísnějších limitů vypouštěných emisí skleníkových plynů. Již ve čtvrtek se na tom shodli premiéři a prezidenti unijních zemí, a to včetně Polska a Česka.
<a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/summit-eu-podporil-zprisneni-emisnich-cilu-pro-rok-2030/1946281">Proběhlý summit</a> měl za úkol hlavně otevřít debatu a sladit postoje jednotlivých členských zemí ohledně uvažovaného zpřísnění emisních cílů pro rok 2030, kdy nyní je platné snížení o 40 % oproti roku 1990. Ovšem již minulý týden evropský parlament schválil zvýšení tohoto <a href="https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/11571/novy-klimaticky-cil-eu-pro-rok-2030-posouva-evropsky-parlament-o-krok-bliz-k-plneni-parizske-dohody/">cíle na 60 %</a>. Nynejší summit diskutoval nyní variantu navrženou Evropskou komisí, tedy zvýšení cíle na 55 %. Závazné stanovisko má přinést až prosincový summit EU.
Lídři západních zemí již dopředu dávali najevo svou ochotu cíl zvýšit. Nyní ovšem došlo k vyjádření států, které doposud vyšší cíle odmítaly. Jedná se kromě Polska také o Českou republiku. Polsko, jehož premiér Mateusz Morawiecki je v karanténě, požádal Andreje Babiše, aby ho na summitu zastupoval. Polsko sice přijímá navýšení cílů, nicméně zároveň volá po větší finanční podpoře od EU na energetickou přeměnu a stále se <a href="https://www.energy-reporters.com/policy/poland-refuses-to-sign-up-to-2050-target/">staví odmítavě</a> k cíli EU o nulových emisí skleníkových plynů v roce 2050.
Česká republika podpořila navýšení cílů do roku 2030 prostřednictvím předsedy vlády Andreje Babiše. Podmiňuje podporu ale tím, že se jedná o celoevropský cíl, který musí být rozdělen mezi jednotlivé země podle jejich možností, a podporou EU při dostavbě Dukovan.
“Nemáme problém s (55%) cílem, pokud je to průměr za celou EU. Je nutné ale zvážit jednotlivé možnosti jednotlivých členských států,” uvedl Andrej Babiš, premiér ČR.
Tajemnice pro  evropské záležitosti Milena Hrdinková uvedla, že Česká republika rozumí, že většina členských států je připravena podpořit vyšší emisní cíle, nicméně uvádí, že toto číslo je nerealistické pro samotnou ČR. Dále uvedla, stejně jako ministr průmyslu Karel Havlíček, že podpora EU v otázce rozvoje jaderné energetiky v Čechách bude také nezbytná pro to, aby ČR mohla účinně přispět ke splnění cílů EU na snížení emisí.

Všichni představitelé členských zemí EU, včetně ČR, podpořili vyšší emisní cíl

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

Evropská komise představila strategii nazvanou „Renovační vlna“, jejímž cílem je, aby evropské budovy, na které nyní připadá 40 % spotřeby energie v EU, snížily do roku 2030 spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie na vytápění a chlazení o 18 % a emise skleníkových plynů o 60 %. Aby se tak stalo, je <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener">dle tiskové zprávy Evropské komise</a> nutné v příštích letech zdvojnásobit tempo renovací budov a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Stanovený cíl snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % je dle Komise nezbytný k dosažení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/komise-zvyseni-unijnich-energeticko-klimatickych-cilu-nutnosti" target="_blank" rel="noopener">navrhovaného přísnějšího cíle pro snížení celkových emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990</a>. O finální hodnotě tohoto cíle probíhá aktuálně debata na úrovni Evropského parlamentu a členských států EU, přičemž europoslanci požadují ještě ambicióznější cíl v podobě 60% snížení emisí.
Podle Evropské komise je pro dosažení uvedených cílů pro spotřebu energie a emise skleníkových plynů z budov nutné, aby došlo ke zdvojnásobení současného tempa renovací budov a k zajištění toho, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Do roku 2030 by dle Komise mohlo být zrenovováno 35 milionů budov a v důsledku toho vytvořeno až 160 000 nových „zelených“ pracovních míst ve stavebnictví.
<blockquote>„Na budovy připadá přibližně 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Avšak pouze 1 % budov každoročně projde energeticky účinnou renovací, takže účinná opatření mají zásadní význam pro to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální,“ uvedla Komise.</blockquote>
<h2>Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101420-ec-wants-eu-buildings-energy-use-cut-14-by-2030-through-renovation" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, fosilní paliva představovala v roce 2017 zhruba 77 % energie spotřebované na vytápění budov a tato oblast bude tudíž nejvíce ovlivněna představenými plány Komise.
<blockquote>„Modernizace systémů využití energie v budovách je klíčem k jejich dekarbonizaci, využití potenciálu obnovitelných zdrojů a snížení závislosti EU na dovážených fosilních palivech,“ dodala Komise.</blockquote>
EK dále uvedla, že posoudí možnost zpřísnění evropského cíle z roku 2018 pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v oblasti vytápění a chlazení. Tento nezávazný cíl po členských státech požaduje, aby podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení stoupal mezi lety 2020 a 2030 v průměru o 1,3 % ročně. Vyloučen dále není ani požadavek na určité minimální množství podílu energie z OZE v budovách či podpora využití dekarbonizovaných plynů.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

EU chce do roku 2030 zrenovovat 35 mil. budov. Plán má vést k 60% poklesu emisí CO2 v tomto sektoru

Globální emise oxidu uhličitého v prvním pololetí klesly meziročně o rekordních 8,8 procenta, respektive o 1,551 miliardy tun. Vliv na to měly koronavirová omezení. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry zveřejnila v časopise Nature Communications skupina vědců z Číny, Francie, Japonska a Spojených států.
Vědci použili údaje založené na aktivitě v reálném čase. Analyzovali denní, týdenní a sezonní trendy emisí oxidu uhličitého před a po pandemii nemoci covid-19 a před ekonomickým poklesem, který pandemie způsobila.
Letos na jaře vlády po celém světě uzavřely ekonomiky, aby zabránily šíření nemoci covid-19. To výrazně snížilo spotřebu energie pro průmyslovou výrobu a dopravu a mělo za následek pokles emisí skleníkových plynů. Také teplejší počasí na severní polokouli proti normálu znamenalo, že emise byly o něco nižší.
Studie uvedla, že denní pokles emisí byl nejvýraznější v dubnu, kdy platila nejpřísnější omezení. Množství emisí se pak začalo zvyšovat koncem dubna a v květnu, kdy se v Číně a části Evropy obnovila ekonomická aktivita. Pokles emisí souvisejících s dopravou však přetrvával.
Uvedené snížení objemu emisí je největším poklesem za první pololetí a je i větší než roční pokles v době druhé světové války, i když průměrné emise jsou nyní mnohem vyšší než v té době, uvedla agentura Reuters.

Globální emise CO2 v pololetí podle studie rekordně klesly

Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. <a href="https://about.bnef.com/blog/chinas-long-road-to-carbon-neutrality-will-reshape-world-economy/" target="_blank" rel="noopener">Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF)</a>, největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Závazek Číny, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">který prozatím postrádá konkrétní obrysy</a>, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.
Na možnosti a výzvy dekarbonizace čínského národního hospodářství se blíže podívali výzkumníci z BNEF, kteří za nejvíce problémové oblasti označili průmysl a teplárenství. O poznání jednodušší bude dle BNEF dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Čína je největším světovým emitentem CO2 s 28,6% podílem na globálních emisích v roce 2018. Její primární zdroje emisí jsou výroba elektřiny a tepla, průmysl a doprava. Čínské uhlíkové emise z průmyslu dosáhly svého vrcholu v roce 2012 a od té doby klesají díky kombinaci recyklace, energetické účinnosti a přechodu z uhlí na plyn,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dodal, že k dosažení uhlíkové neutrality bude muset Čína na jedné straně urychlit rozvoj existujících technologií, jako jsou elektromobily či solární panely, a na straně druhé se bude muset zaměřit na rozvoj nových technologií pro bezemisní produkci vodíku či zachytávání, ukládání a využívání emisí CO2.
<h2>První krok na dlouhé cestě</h2>
Oznámení cíle dosažení uhlíkové neutrality je prvním krokem na dlouhé cestě, která Čínu čeká. Jak již bylo uvedeno výše, závazek Číny prozatím postrádá konkrétnější obrysy. Prozatím například není jasné, jak bude Čína zacházet s tzv. vyrovnáním emisí CO2, jak bude zahrnuto zemědělství nebo zda některé sektory obdrží výjimku.
Jako další státy, které se vydaly na cestu k dosažení uhlíkové neutrality, bude i Čína muset stanovit dílčí cíle a milníky. Podle BNEF by tyto dílčí cíle měly být v optimálním případě rozděleny na sektorové cíle tak, aby mohla být navržena a následně aplikována konkrétní opatření.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com