Japonské Ministerstvo hospodářství, průmyslu a obchodu (METI) v <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/080720-japan-starts-regulatory-discussions-on-phasing-out-inefficient-coal-fired-power-plants">pátek zahájilo formální politické diskuse</a>, jejichž cílem je pomoci připravit vhodný regulační rámec pro vyřazování neefektivních uhelných elektráren do roku 2030. Rámec by zároveň měl obsahovat další opatření jako například omezení výstavby nových neefektivních uhelných zdrojů.
Zahájení diskuse následuje směrnici, kterou 3. července oznámil ministr hospodářství, průmyslu a obchodu Hiroshi Kajiyama. Podle té by měl začít proces tvorby nového a efektivnějšího regulačního rámce. Ten by měl v souladu s japonským strategickým energetickým plánem zajistit vyřazení neefektivních uhelných zdrojů do roku 2030. V srpnu METI v rámci svého poradního výboru pro přírodní zdroje a energii zřídilo pracovní skupinu, která by se touto otázkou měla zabývat.
Během pátečních diskusí METI například debatovalo o tom, jak silná opatření by bylo zapotřebí zavést pro vynucení postupného vyřazování a jaký stupeň autonomie by pro vyřazování měl být dán samotným společnostem.
Pracovní skupina plánuje nastínit základní směr politiky po říjnu letošního roku. Předtím mají také proběhnout dvě slyšení s představiteli společností a průmyslu.
<h2>Snížení podílu uhlí na výrobě elektřiny na 26 % do roku 2030</h2>
METI již dříve zdůrazňovalo nutnost snížení výroby v neefektivních uhelných blocích téměř na nulu. To je podle METI zapotřebí pro dosažení japonského cíle snížit podíl uhlí na výrobě energie z 32 % ve fiskálním roce 2018 na 26 % v roce 2030. Jedním z důvodů je také skutečnost, že ve výstavbě je momentálně několik účinnějších uhelných zdrojů. Podle METI elektrárny, které patří do kategorie s nízkou účinností, představují přibližně 16 % celkové výroby z uhlí v Japonsku. Před havárií JE Fukushima byl podíl uhlí na výrobě elektřiny 23 %, po uzavření jaderných elektráren podíl uhlí do roku 2015 vzrostl na 31 %.
V Japonsku je 140 uhelných elektráren, 114 z nich spadá do kategorie s nízkou účinností. Jedná se o podkritické elektrárny s účinností okolo 38 % a nadkritické bloky s účinností 38 až 40 %.
Do kategorie s vyšší účinností naopak spadají elektrárny s integrovaným zplyňováním uhlí (technologie IGCC) s účinností 46 – 50 % a ultra-nadkritické bloky s účinností 41 až 43 %.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.kobelco.co.jp/english/about_kobelco/group/domestic/electric_power/1188722_15531.html">Kobelco</a>

Energetika v zahraničí

Japonsko chce vyřazením neefektivních uhelných elektráren snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny na 26 %

Největší britská elektrárna Drax spadající pod skupinu <a href="https://www.drax.com/investors/half-year-results-for-the-six-months-ended-30-june-2020/">Drax Group</a> <a href="https://www.montelnews.com/en/story/drax-hikes-biomass-generation-16-in-h1/1135025?fbclid=IwAR1yITSiuzieTRMTnxV6IPgdr9jzcsy4j5Xv4T_vImQ3h9E4gG8r2CizZQw">navýšila</a> během prvního pololetí letošního roku o 16 % výrobu elektrické energie z biomasy. Díky silné regionální poptávce po elektrické energii z OZE, do kterých spadá taktéž biomasa, a blížícímu se uzavření zbývajících uhelných bloků elektrárny Drax činila výroba 7,4 TWh.
Skupina Drax vlastní kromě elektrárny v North Yorkshire o celkovém instalovaném výkon 3,9 GW, ve které byly 4 ze 6 bloků, každý o výkonu 645 MW, přebudovány na spalování biomasy, také peletárny ve Spojených státech s produkcí až 1,5 milionu tun pelet ročně. Za první pololetí letošního roku skupina reportovala meziroční nárůst výsledku hospodaření před zdaněním, odpisy a úroky o 30 % na 179 milionů liber.
Hodnota EBITDA, dle prohlášení společnosti, reflektuje vysokou úroveň výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, podpůrných služeb, obnovení kapacitních plateb, nebo např. velmi dobrý výkon, co se týče výroby pelet. Tyto faktory kompenzovaly dopad COVID-19, který byl vyčíslen na cca 44 milióno liber.
<h2>Dovoz biomasy</h2>
<blockquote>„Plánujeme dovážet 80 % biomasy (která se spaluje) z našich vlastní zdrojů, výrazný nárůst oproti současným 20 %, které si aktuálně zajišťujeme sami,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/111919-uks-drax-seeks-to-boost-biomass-self-supply-to-8-million-mt">pronesl</a> na konci loňského roku výkonný ředitel společnosti Will Gardiner s odkazem na expanzi společnosti v produkci pelet.</blockquote>
Právě spalování biomasy, která je dovážena na velké vzdálenosti, byť částečně z vlastních zdrojů společnosti ze Severní Ameriky, <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nejvetsi-britska-elektrarna-drax-planuje-ukoncit-spalovani-uhli-jiz-pristim-roce/">je trnem v oku některým ekologickým organizacím</a> a bývá častým terčem kritiky.
Během prvního pololetí letošního roku vyrobila společnost 0,75 milionu tun pelet, což značí 15% meziroční nárůst, přičemž výrobní náklady společnosti klesly ze 170 USD/t na 154 USD/t.
<blockquote>“Předpokládáme, že se světová poptávka po dřevěných peletách zvýší v tomto desetiletí přibližně o 60 %, včetně požadavků (elektrárny) Drax, jelikož ostatní země mají dekarbonizační plány, které uznávají výhody výroby energie spalováním udržitelné biomasy,” uvedla společnost.</blockquote>
Skupina Drax se proto chce více zaměřit na vlastní produkci dřevěných pelet, jelikož globálně – vůči prognózám společnosti, jsou výrobní kapacity nedostatečné. Skupina proto plánuje rozšířit svou produkci pelet tak, aby činila 5 milionů tun ročně do roku 2027.
<blockquote>“V důsledku očekáváme, že světový trh s biomasou zůstane strukturálně krátký,” prohlásila společnost s tím, že zkoumá možnosti, jak uspokojit poptávka po biomase také na jiných trzích mimo Spojené království, jako je EU, USA, nebo Asie.</blockquote>

Obnovitelné zdroje

Britská elektrárna Drax navýšila výrobu elektřiny z biomasy v prvním pololetí meziročně o 16 %

Největší německá banka Deutsche Bank ukončí nejpozději do roku 2025 všechny globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí. Již v roce 2016 Deutsche Bank ukončila financování nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů.
<a href="https://www.db.com/newsroom_news/2020/deutsche-bank-to-end-global-business-activities-in-coal-mining-by-2025-en-11650.htm" target="_blank" rel="noopener">Deutsche Bank v pondělí informovala</a> o přijetí nové politiky pro oblast fosilních paliv, která zpřísňuje podmínky financování pro uhelné, ropné a plynárenské projekty.
<blockquote>„Znamená to, že Deutsche Bank ukončí své globální obchodní aktivity v oblasti těžby uhlí nejpozději do roku 2025, aby pomohla s transformací směrem k udržitelnému hospodářství. Tato politika pokrývá jak financování, tak transakce na kapitálových trzích,“ uvedla banka.</blockquote>
Banka nyní plánuje provést do konce letošního roku kontrolu svých stávajících obchodních aktivit v Evropě a Spojených státech, při které se zaměří na plány na diverzifikaci u svých klientů. Podobná kontrola u klientů v Asii začne v roce 2022.
<a href="https://www.montelnews.com/en/story/deutsche-bank-to-end-coal-mine-financing-by-2025/1134578" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl zahraniční server Montel</a>, Deutsche Bank již od roku 2016 nefinancuje projekty nových uhelných elektráren nebo rozvoj stávajících uhelných zdrojů. Podobným směrem jako Deutsche Bank se vydala také francouzská banka BNP Paribas, která přestala poskytovat financování společnostem budujícím nebo plánujícím budovat nové uhelné elektrárny.
BNP Paribas navíc po svých klientech aktivních v oblasti výroby elektřiny z uhlí nebo těžby uhlí požaduje, aby předložily plán na odklon od uhlí do roku 2030 (pro společnosti z EU či OECD) nebo do roku 2040 (pro společnosti ze zbylých zemí světa).

Uhlí

Deutsche Bank přestane do roku 2025 poskytovat financování v oblasti těžby uhlí

Loni založený spolek Klimatická žaloba v <a href="https://www.facebook.com/klimatickakoalice/posts/3422348254482231?comment_id=3426815230702200&amp;reply_comment_id=3426849954032061" target="_blank" rel="noopener">tiskové zprávě</a> vydané v minulém týdnu oznámil, že hodlá po vzoru zahraničních klimatických žalob žalovat českou vládu. Ta podle členů spolku nekoná dost v problematice změny klimatu.
Spolek se ke kroku rozhodl z důvodu „nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. V případě úspěchu by soud měl státu nařídit, aby v problematice změn klimatu činil více. Žaloba má být podána již tento podzim, a sice k Městskému soudu v Praze.
<h2>Zvyšující se teplota a nečinnost státu</h2>
Spolek argumentuje tím, že podle <a href="https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf" target="_blank" rel="noopener">Zprávy o životním prostředí za rok 2018</a> má ČR v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – celkově o celých 47 %. Dle zprávy byl rovněž rok 2018  pro ČR teplotně mimořádně nadnormální – průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Česko také trpělo výrazným suchem a značným poklesem zásob vody v půdě.
Členové spolku připomínají, že ČR se v rámci Pařížské dohody zavázala společně s celou EU o snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V tomto ohledu však prozatím nic nečiní. Dle spolku vláda rovněž porušuje článek 7 české ústavy, dle kterého má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
Tisková zpráva spolku vyvolala rozporuplné reakce. Dle některých není úkolem soudu, aby státu nařizoval, jak má vykonávat svoje politiky. Dle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd je naopak právo obrátit se na soud v případě ochrany práva jedním ze základních atributů právního státu. U soudu se pak, jak vedoucí Oddělení veřejného práva připomíná, mohou občané bránit i v případě nezákonné nečinnosti státu. Soud může rozhodovat i o tom, zda vláda porušila práva jednotlivců vyplývající z mezinárodních smluv.
Právnička také upozorňuje, že takovéto rozhodování není v rozporu s principem dělby státní moci, jak někteří v souvislosti s tiskovou zprávou upozorňovali. Například v nizozemském případu Urgenda soud určil, že má vláda zvýšit svůj cíl pro snížení emisí, nenařídil jí ale, jakým způsobem toho má konkrétně docílit. To už by v rozporu s principem dělby moci bylo.
<h2>V zahraničí klimatické žaloby nejsou ničím novým</h2>
Klimatické žaloby již v současnosti nejsou v zahraničí nic nového. Nejvíce pozornosti přitáhl již zmiňovaný nizozemský případ <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nadace-zivotniho-prostredi-zazalovala-nizozemskou-vladu-za-neplneni-klimatickych-cilu-koncept" target="_blank" rel="noopener">Urgenda</a>, který skončil úspěchem žalobce a vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá povinnost nizozemské vlády přijmout dodatečná opatření v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně soud rozhodl, že stát musí do konce tohoto desetiletí snížit emise o 25 %, a zvednout tak svůj původní plán o celých 8 %.
Žalobě čelilo například i <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-celi-zalobe-kvuli-otevreni-novych-ropnych-poli" target="_blank" rel="noopener">Norsko</a>, tématikou klimatu se zabýval i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rakousky-soud-judikoval-verejny-zajem-ochrane-klimatu" target="_blank" rel="noopener">rakouský správní soud</a>, a to v případu ohledně dostavby vídeňského letiště. Rakouský soud přitom přímo judikoval veřejný zájem na ochraně klimatu.

Životní prostředí

Chystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

Evropská produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů poprvé překonala fosilní paliva. Důležitým faktorem bylo i snížení poptávky v důsledku pandemie COVID-19, které nejvíce zasáhlo právě výrobu elektřiny z uhlí a plynu. Česko je stále vysoce podprůměrné, když vyrobilo téměř 50 % elektřiny z fosilních paliv a je v absolutních číslech třetím největším producentem elektřiny z uhlí.
V první polovině roku 2020 produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii poprvé překonala produkci z fosilních paliv. Obnovitelné zdroje stály celkově za 40 % veškeré produkované elektřiny, přičemž z uhlí a plynu bylo vyrobeno jenom 34 %, <a href="https://ember-climate.org/project/renewables-beat-fossil-fuels/">vyplývá z dat ENTSO-E zpracovaných think-tankem Ember.</a> Česko s téměř polovinou elektřiny z fosilních paliv a necelými 16 % z obnovitelných zdrojů za Unijním průměrem zásadně zaostává.
Částečně za to může snížená poptávka po elektřině v důsledku pandemie COVID-19. Meziročně totiž klesla spotřeba elektřiny o 7 %. Nepoměrně však byla zasažena právě fosilní paliva, u nichž spadla produkce o 18 %. Trh se tak stal více závislým na větrných a solárních elektrárnách, které vyrobily 22 % veškeré elektřiny. To je problematické zejména kvůli fluktuaci v produkci, kdy již pravidelně dochází k <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-cr-dalsich-6-evropskych-trzich-nedeli-klesla-dvouciferne-zaporne-hodnoty">případům záporných cen elektřiny</a>.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1595722021.json“}
</div>
</div>
<h2>Nejhůře je na tom uhlí</h2>
Produkce čistě z uhlí meziročně klesla skoro o třetinu. Jen v Německu pak bylo vyrobeno o 31 TWh elektřiny z uhlí méně než minulý rok. Poprvé tak Německo nebylo největší producentem elektřiny z uhlí, ale bylo předběhnuto Polskem s celkovou produkcí 50,5 TWh. To teď produkuje více elektřiny z uhlí než 25 ostatních států EU dohromady. Česko si drží i po meziročním poklesu o 3,5 TWh třetí místo s produkcí 14 TWh.
Celkově tyto změny vedly v prvním pololetí ke snížení CO2 vyprodukovaného v EU energetickým sektorem o 76 milionů tun. Ve Spojeném království pak byl dokonce pokořen rekord <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">více než 20 po sobě jdoucích dní</a> bez výroby elektřiny z uhlí.

Elektřina

Země EU vyrobily v prvním pololetí z obnovitelných zdrojů rekordních 40 % elektřiny

Většina Čechů, 86 procent, by ráda zbavila závislosti země na uhlí, a to především kvůli zastavení ničení krajiny a znečišťovaní ovzduší. Vyplývá to z výzkumu publikovaného podnikatelským a inovačním centrem BIC Brno ve spolupráci se Svazem moderní energetiky, který vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Technologickou agenturou ČR. Ze studie vyplynulo, že 74 procent lidí souhlasí s tím, že je potřeba mít zdroje energie, které mohou nahradit současné uhelné elektrárny a zároveň budou šetrné k životnímu prostředí.
<blockquote>&#8222;Výzkum potvrdil, že lze rozvoj obnovitelných zdrojích stavět na pozitivních přínosech těchto technologií. Drtivá většina veřejnosti vidí v obnovitelných zdrojích řešení pro zlepšení životního prostředí a ničení krajiny povrchovými doly. Stavět lze na tom, že právě obnovitelné zdroje vnímá česká veřejnost jako zdroje pro budoucnost. Pouze naprosto zanedbatelná část veřejnosti vnímá zelenou energetiku jako zbytečnost,&#8220; uvedl Martin Sedlák, vedoucí projektového týmu a programový ředitel Svazu moderní energetiky.</blockquote>
Z dat studie vyplývá, že pro 61 procent lidí jsou obnovitelné zdroje energie nutností pro budoucnost. S ochranou ovzduší a krajiny si je spojuje 55 procent dotázaných, naopak jako zbytečnost je vidí dvě procenta lidí. Mezi řešeními technologií zelené energetiky, které lidé nejvíce preferují, podle průzkumu nejlépe dopadly vodní elektrárny. Následují větrné a solární zdroje.
Studie se dále zaměřila na postoje k možnému budoucímu rozvoji solárních a větrných elektráren z pohledu umístění. Respondenti si měli představit, že se jedná o okolí jejich obce. V případě, že by si mohli vybrat jen jednu z možností, tak by pro umístění nových solárních elektráren zvolili brownfieldy (36 procent) a bývalé skládky či povrchové doly (34 procent). U umístění větrných elektráren by podle výsledků téměř polovina (45 procent) veřejnosti souhlasila s umístěním větrné elektrárny 700 metrů od obce, třetina lidí souhlasí se vzdáleností 350 metrů od posledního domu obce.
<blockquote>&#8222;Česko se potřebuje zbavit uhlí a bez nových projektů obnovitelných zdrojů to nepůjde. Průzkum ukazuje pro veřejnost nejvíce akceptovatelné lokality pro výstavbu solárních a větrných parků. Právě tímto směrem by se měla soustředit také komunikační a podpůrné kroky vlády, které povedou k restartu výstavby obnovitelných zdrojů v Česku,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výzkum byl prováděn ve třech vlnách. První dvě se uskutečnily v prosinci 2019, třetí letos v únoru. Pro analýzu první a druhé vlny byl použit vzorek 1000 respondentů, pro třetí vlnu 750 respondentů z celé ČR. Uhelné elektrárny tradičně zaujímají největší část objemu výroby elektřiny v Česku &#8211; na celkové loňské výrobě ve výši 87 terawatthodin (TWh) se podle dat Energetického regulačního úřady podílely 47,6 procenta, když vyrobily 41,4 TWh elektřiny.

Průzkum: Většina Čechů by se ráda zbavila závislosti na uhlí

Představitelé EU <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2020/07/17-21/">podpořili</a> fond obnovy ve výši 750 miliard EUR pod názvem „<a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs">Next Generation EU</a>“, který se má využít během následujících třech let, a dosáhli dohody o dlouhodobém rozpočtu EU  (víceletý finanční rámec – dále VFR) pro období 2021-2027 ve výši 1 074,3 miliard EUR. Na projekty v oblasti klimatu má putovat 30 % z celkových výdajů z VFR a nástroje Next Generation EU.
<h2>Next Generation EU</h2>
Vedoucí představitelé EU zachovali celkovou hodnotu fondu pro podporu oživení tak, jak jej navrhla Evropská komise v květnu letošního roku.
Z balíčku Next Generation EU o objemu 750 miliard EUR <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-recovery-plan/">by mělo být</a> 390 miliard EUR rozděleno členským státům ve formě grantů a 360 miliard EUR ve formě půjček.
Znatelně se ovšem zvýšil objem prostředků přidělených nástroji na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – dále RRF, programů v rámci fondu obnovy je celkem 7), a to z původního návrhu Komise o objemu 560 miliard na 672,5 miliard EUR.
<blockquote>„Cíle oživení lze shrnout třemi slovy: prvním je konvergence, druhým odolnost a třetím transformace. Konkrétně jde o nápravu škod způsobených krizí COVID-19, reformu našich ekonomik a transformaci našich společností,“ pronesl předseda Evropské rady Charles Michel.</blockquote>
<h2>Nutnost národních plánů pro přístup k prostředkům fondu</h2>
Členské státy EU budou mít přístup k těmto penězům po předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti Evropské komisi. To znamená, že zatím nelze říci, kolik prostředků bude vynaloženo na projekty související s energetikou a dekarbonizací.
Nicméně Komise musí plány posoudit a rozhodnout, zda jsou v souladu s cílem EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento cíl pak znamená nutnou dekarbonizaci energetického odvětví a výrazné investice do nízkouhlíkových technologií.
V potaz musí být také brán závazný cíl EU v podobě snížení vypuštěného množství emisí do roku 2030 oproti roku 1990 o 40 % a možné zvýšení cíle na 50 % nebo 55 %, které plánuje Komise navrhnout v září letošního roku.
<h2>Dlouhodobý rozpočet EU</h2>
V návrhu Komise k dlouhodobému rozpočtu EU pro období 2021-2027 udělali lídři EU několik škrtů, těm se nevyhnul <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072120-eu-leaders-back-billions-for-climate-energy-projects-to-2027?fbclid=iwar0b-6j9udf0pmlwurm1fjhelozrqktnlwisqx62rcmxqlbhgeh0nr_0jyq">ani navrhovaný rozpočet Nástroje pro propojení Evropy</a>. Z navrhovaných 8,7 miliard EUR poklesl objem financí přidělených „Connecting Europe Facility“ (dále CEF) na 5,18 miliard EUR.
Pro období 2014-2020 byl rozpočet CEF 5,35 miliard EUR, včetně grantů ve výši 4,6 miliard EUR. CEF zahrnuje projekty energetické infrastruktury EU společného zájmu.
Evropská komise plánuje v prosinci letošního roku navrhnout regulatorní změny v TEN-E (Trans-European Networks – Energy, transevropské energetické sítě), přičemž se nevylučuje možné začlenění vodíku, nízkouhlíkového plynu a technologie „<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny">power-to-gas</a>“ tak, aby se související projekty mohly stát předmětem společného zájmu.
Rovněž byl snížen rozpočet Horizon Europe, a to ze 100 miliard EUR na 75,9 miliard EUR. Ten mimo jiné zahrnuje výzkum v oblasti klimatu, energetiky a mobility.
<h2>Europoslanci odmítli podpořit fond obnovy</h2>
Názory vedoucích představitelů EU na fond obnovy a dlouhodobý rozpočet EU nejsou závazné a musí být nejprve zakotveny v legislativě, aby nabyly účinnosti. Europoslanci aktuálně v rezoluci <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropsky-parlament-rezoluce-fond-obnovy-ekonomika-unie_2007231942_onz">odmítli podpořit fond obnovy</a>.

Evropská Unie

Lídři EU se dohodli na podobě fondu obnovy a unijním rozpočtu, eurosposlanci s ním ovšem nesouhlasí

Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/072220-ec-seeks-views-on-how-to-trigger-eu-offshore-energy-supply-boom?fbclid=iwar1m9pvkthshjndmsbcaq7wfn-eq1xldnfxhad2yna2a29jpqmb4vy6yynm">hledá v konzultační procesu</a> možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.
<h2>Velké plány pro větrné zdroje energie</h2>
Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Existují již ale <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty">studie, které varují před masivním využíváním větrných turbín</a> a poukazují na jejích možný dopad na mikroklima.
<h2>Stagnující Neměcko</h2>
V roce 2019 vzrostl instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000/">nejméně od roku 2000</a> (o 981 MW) a Německo se zpomalující výstavbou na pevnině snaží přesunout své úsilí na moře. V letošním roce vládní koalice přišla s návrhem zákona, který by měl zemi v příštích 20 letech zajistit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">až 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.
V Německu bylo ale v prvním pololetí tohoto roku postaveno pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW a zdá se tak, že výstavba těchto zdrojů stagnuje. Na to také <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňují oborové asociace</a>.
Evropská komise se mimo offshore větrných elektráren zajímá také o potenciál offshore solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora/">přílivových elektráren a využití energie oceánu</a>.
<h2>Budoucí strategie Komise</h2>
Výsledky konzultačního procesu se promítnou do strategie Komise. Ta si dává za cíl, jak již bylo zmíněno, nastartování a urychlení rozvoje velkých projektů zaměřených na udržitelnou offshore energii.
Pomoc by tomu mělo také nabídnutí „záruk a příležitostí“ potenciálním investorům, jak stojí v konzultačním dokumentu. To by zahrnovalo rozvoj přenosové soustavy, úpravy tržního systému a legislativy související s OZE.
<blockquote>„Zejména bude zapotřebí rozsáhlého rozvoje přenosové soustavy, offshore i onshore, aby byl zajištěn přenos velkého množství energie na břeh a následně pak, aby byla tato energie přenesena do vnitrozemských měst a velkých míst spotřeby,“ prohlásila Komise.</blockquote>
Právě <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-upozornuje-ze-investice-rozvoje-elektrickych-siti-flexibility-skladovani-energie-nemusi-byt-dostatecne">rozvoj přenosové soustavy</a>, především pak na pevnině, může být problematický. Jako příklad lze opět uvést Německo, které sice <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře</a>, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůli“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> velmi pozvolná. Opomíjet ovšem nelze ani související náklady vynaložené na stabilizaci soustavy, které, jak se dá předpokládat, by dále narostly.
<h2>Plán na snížení emisí do roku 2030</h2>
Komise plánuje přednést návrh na zvýšení závazného cíle pro rok 2030 na snížení emisí CO2 oproti roku 1990 ze 40 % na 50 %, nebo 55 %, během září letošního roku. Offshore zdroje energie by měly, dle vyjádření Komise, ke splnění cíle pro rok 2030 napomoct.
Komise také plánuje navrhnout změny legislativy týkající se energetiky a klimatu během příštího léta tak, aby byly sladěny s navrhovaným zvýšením závazného cíle.

Větrné elektrárny

Komisařka EU pro energetiku: Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme rozvoj offshore zdrojů

Projekt zachycování a skladování uhlíku Northern Lights může obdržet až 2,1 miliard euro státní podpory, což by pokrylo 80 % nákladů na výstavbu a desetiletý provoz. Potenciálně by mohlo být zachycováno kolem 800 tisíc tun CO2 ročně. Dalším krokem je schválení investice norskou vládou a parlamentem, přičemž zahájení provozu je předpokládáno v letech 2023 až 2024.
<a href="https://www.eftasurv.int/newsroom/updates/esa-approves-norwegian-full-scale-carbon-capture-and-storage-eu21bn-aid-meet">Minulý pátek oznámila agentura ESA</a>, že schválila státní podporu až do výše 2,1 miliardy euro pro projekt zachycování a skladování uhlíku (CCS) <a href="https://oenergetice.cz/technologie/nejvetsi-preshranicni-projekt-zachycovani-ukladani-uhliku-se-nadale-rozviji">Northern Lights konsorcia společností Equinor, Shell a Total</a>. Jedná se o nejvyšší povolenou podporu v historii.
Celkové náklady na výstavbu a desetiletý provoz jsou odhadnuty na necelých 2,6 miliard euro. Norsko by tak pokrylo až 80 % nákladů. Povolení ESA je důležitým předpokladem pro schválení projektu norskou vládou a parlamentem. Zprovoznění je pak <a href="https://ccsnorway.com/timeline/">plánováno na roky 2023 až 2024</a>.
<blockquote> „Tento projekt CCS je průlomem k řešení změny klimatu – problému, který se týká nás všech. Ochrana životního prostředí je jádrem evropské agendy a ESA s potěšením spolupracuje s Norskem a Evropskou komisí při hledání způsobů jak tento cíl podpořit,“ prohlásil Bente Angell-Hansen, prezident ESA.</blockquote>
Zachycování uhlíku by mělo probíhat na dvou lokacích, ve spalovně odpadu v Oslu a cementárně v Breviku. Na každé je v plánu zachytit přibližně 400 tisíc tun CO2 ročně. Zkapalněný plyn poté bude loďmi převezen z východního pobřeží Norska na západní. Tam bude z pobřeží pumpován potrubím do 110 kilometrů vzdáleného úložiště nacházejícího se 3 kilometry pod mořským dnem.
Dle norské agentury pro ropný průmysl (Oljedirektoratet) má pak právě oblast kontinentálního šelfu velký potenciál pro skladování CO2. Využití by tak našly zejména podzemní prostory, ze kterých byla vytěžena ropa a zemní plyn.
<figure id="attachment_86034" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-86034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-512x397.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-768x596.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-725x563.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs-800x621.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/northern-lights-ccs.jpg 1000w" alt="" width="1000" height="776" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Northern Lights (Zdroj: CCS Norway)</figcaption></figure>
<h2>Skladování CO2 se zatím nevyplatí</h2>
Jedná se o jeden z prvních velkoobjemových projektů CCS v Evropě a půjde tak o zásadní zkoušku této technologie. V současné době se cena za uskladnění CO2 pohybuje kolem 100 euro za tunu, což je několikanásobně více než 30 euro za tunu CO2, kterých letos <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/">dosáhla cena evropských emisních povolenek</a>. Zatím se tedy vyplatí zaplatit za vypouštění emisí spíše než za jejich eliminaci. Skladování CO2 je přitom předpokladem pro výrobu „modrého vodíku“, s jehož <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">využitím počítá i strategie EU pro vodík</a>.
Agentura ESA (EFTA Surveillance Authority) monitoruje a dohlíží na dodržování pravidel vnitřního trhu Evropského hospodářského prostoru ve státech EFTA, tj. Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Její pravidla ohledně státní podpory ochrany životního prostředí a energetiky pak umožňují pokrytí až 100 % nákladů projektů CCS.
Úvodní fotografie: Cementárna v Breviku. Zdroj: CCS Norway

ESA schválila rekordní 2,1 miliardy eur vysokou státní podporu pro zachycování a skladování uhlíku

Dlouhodobá snaha Evropy odvrátit se od uhlí jako zdroje energie nabírá na rychlosti. Uhlí bylo v Evropě po staletí motorem průmyslové revoluce, teď už ale nemůže soutěžit s méně znečišťujícími zdroji výroby elektřiny, což přimělo vlády a firmy uzavřít doly a elektrárny. Obnovitelné zdroje energie tak letos poprvé překonaly fosilní paliva, když na výrobě elektřiny v EU se podílely 40 procenty, zatímco fosilní paliva 34 procenty. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupla v pololetí o 11 procent, hlavně díky větrným a solárním elektrárnám v kombinaci s příznivým počasím. Produkce z fosilních paliv naopak o 18 procent klesla, z toho produkce z uhlí o 32 procent.
V České republice výroba elektřiny z uhlí podle zprávy klesla o 20 procent. Důvodem však byl převážně vyšší levnější dovoz ze sousedních zemí než rostoucí podíl obnovitelných zdrojů či pokles poptávky. Jak v EU klesá výroba elektřiny z uhlí, je nyní Česko třetím největším výrobcem elektřiny z uhlí v rámci EU. V roce 2015 bylo páté, nyní se dostalo před Španělsko a Itálii.
Ve Španělsku výroba elektřiny z uhlí za pololetí klesla o 58 procent. To bylo ještě před tím, než se v červnu zavřela polovina zbývajících uhelných elektráren, které nesplňují emisní pravidla EU.
Zjištění institutu Ember potvrzuje i výzkum nevládní organizace Global Energy Monitor, která na letošní rok odhaduje rekordní míru uzavírání elektráren na fosilní paliva. Ve Španělsku má být podle tohoto průzkumu mezi roky 2020 a 2021 uzavřeno 69 procent elektráren, což podle programové ředitelky Global Energy Monitor Christiny Shearerové nemá obdoby. Naznačuje to podle ní snižování konkurenceschopnosti uhelné energie.
Analytici také upozorňují, že pandemie nemoci covid-19 snížila poptávku po elektřině, což přispělo k výraznějšímu poklesu spotřeby uhlí.
V Portugalsku výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí klesla o 95 procent, uvádí institut Ember. Minulý týden energetická společnost EDP oznámila, že plánuje uspíšit termín uzavření svých elektráren na uhlí v regionu již na rok 2021.
Nizozemsko, Rakousko a Francie snížily produkci elektřiny z uhlí o více než 50 procent. Švédsko a Rakousko pak uzavřely své poslední uhelné elektrárny v březnu. V Německu výroba elektřiny z uhlí klesla o 39 procent a poprvé byla nižší než v Polsku, které teď vyrábí tolik elektřiny z uhlí, kolik zbývajících 25 zemí EU dohromady.
Pět zemí EU, které nemají daný plán uzavírání svých uhelných elektráren, je ze střední a východní Evropy, upozornila ve své zprávě tento měsíc konzultační společnost Energy Aspects. Podle agentury Reuters také předpověděla, že závislost Polska na uhlí vyvolá v unii napětí.