<a href="https://www.dieselgasturbine.com/news/total-engie-developing-green-hydrogen-plant/8009637.article?fbclid=IwAR1vufx-ZPpIQy98fNrBziWbf0KCXifVc98e23z1zsvGyHS9UhcGlZ2KPD4">Nový závod na výrobu zeleného vodíku hodlají navrhnout, postavit a provozovat společnosti Total a Engie</a>. Závod má vyrůst v jihovýchodní Francii a má to být největší francouzský závod na výrobu zeleného vodíku. Denní výrobní kapacita závodu má být zpočátku okolo 5 tun zeleného vodíku.
Projekt <a href="https://www.capenergies.fr/wp-content/uploads/2020/10/fiche_projet_masshylia_102020.pdf">Masshylia</a> v Cháteauneuf-les-Martigues v regionu Provence-Alpes-Cóte d’Azur bude poháněn solárními elektrárnami o celkovém instalovaným výkonu 115 MW. Instalované elektrolyzéry o výkonu 36 MW budou schopny produkovat 5 tun zeleného vodíku denně. Výroba zeleného vodíku má uspokojit potřeby výroby biopaliv v rafinérii La Méde společnosti Total. Tím bude možné snížit emise oxidu uhličitého o 15 000 tun ročně.
<figure id="attachment_91865" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-91865 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project-512x452.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/La-Méde-Project.jpg 600w" alt="" width="600" height="530" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma projektu Masshylia. Zdroj úvodní fotografie:  <a href="https://www.total.com/media/news/press-releases/total-and-engie-to-develop-france-s-largest-site-of-green-hydrogen">Total</a></figcaption></figure>
Společnosti uvedly, že projekt implementuje pět inovací, které předznamenávají řešení dekarbonizace v tomto odvětví:
<ul>
<li>Pilotní digitální systém pro nepřetržité dodávky vodíku s řízením výroby ze solárních elektráren v reálném čase</li>
<li>Optimalizace integrace několika fotovoltaických elektráren napájejících elektrolyzér, aby se minimalizovaly energetické ztráty a omezilo přetížení elektrické sítě</li>
<li>Skladování vodíku k vyvážení přerušované výroby elektrické energie a nepřetržité spotřeby vodíku</li>
<li>Propojení fotovoltaických elektráren a elektrolyzéru pomocí stejnosměrné elektrické sítě</li>
<li>Zvýšená průmyslová bezpečnost díky použití 3D digitálních modelů pro každou část instalace</li>
</ul>
Instalovaný elektrolyzér bude schopen při instalaci nových fotovoltaických elektráren vyrábět až 15 tun zeleného vodíku denně.
<a href="https://www.total.com/">Total</a> i <a href="https://www.engie.com/en">Engie</a> si kladou za cíl zahájit výstavbu závodu v roce 2022. Zahájení provozu je plánováno na rok 2024. Obě společnosti již požádaly o dotace od francouzských (AMI) a evropských orgánů (IPCEI).
<blockquote>„Jak dokazuje náš závazek k European Clean Hydrogen Alliance, věříme v budoucnost zeleného vodíku a spolupracujeme s naším partnerem Engiena jeho uskutečnění. Tento závod na výrobu zeleného vodíku ve spojení s našimi odbornými znalostmi v oblasti solární energetiky je dalším krokem v našem závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality,“ uvedl Philippe Sauquet, prezident divize Gas, Renewables &amp; Power ve společnosti Total.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.total.com/energy-expertise/projects/bioenergies/la-mede-a-forward-looking-facility">Total</a>

Akumulace energie

Total a Engie hodlají ve Francii postavit závod na výrobu zeleného vodíku

Ve čtvrtek o půlnoci byla odstavena portugalská uhelná elektrárna Sines. Nyní v Portugalsku zbývá pouze jedna další uhelná elektrárna Pego, která má být uzavřena na podzim. Potom se Portugalsko stane čtvrtou Evropskou zemí, která nebude vyrábět elektřinu z uhlí.
Portugalská energetická společnost EDP oznámila v červnu minulého roku, že chystá uzavřít tamní uhelnou elektrárnu Sines o instalovaném výkonu 1296 MW již v roce 2021, o dva roky dříve, než bylo původně v plánu. Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/portugal-on-track-to-become-coal-free-by-year-end/">EURACTIV</a>, od dnešního pátku je elektrárna definitivně mimo provoz.
Tím zůstal v <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/portugalske-predsednictvi-evropsky-klimaticky-zakon-dohled">Portugalsku</a> v provozu pouze jediný uhelný zdroj, elektrárna Pego. A i tato uhelná elektrárna má být odstavena v listopadu tohoto roku. Dle enviromentální neziskové a nevládní organizace Europe Beyond Coal se tak Portugalsko stane čtvrtou evropskou zemí po Belgii (2016), Rakousku (2020) a Švédsku (2020), která po podepsání pařížské klimatické dohody ukončí výrobu elektřiny z uhlí.
<blockquote>„Během čtyř let se Portugalsko posunulo od hrubé představy ohledně opuštění uhlí do roku 2030 ke konkrétním plánům být bez uhlí do konce letošního roku,“ sdělila Kathrina Gutmanová z Europe Beyond Coal.
„Země jako je Německo, Česká republika či <a href="https://oenergetice.cz/uhli/polsko-planuje-statni-podporu-uhli-az-roku-2049">Polsko</a>, které se zavázaly nebo plánují odklon od uhlí dlouho po roce 2030, by si měly poznamenat: nestanovením ambiciózního vyřazování uhlí budete jenom neustále dohánět, protože k němu stejně dojde.“</blockquote>
Uhelná elektrárna Sines emitovala v průměru 12 % portugalských emisí skleníkových plynů.
<h2>Evropský odklon od uhlí</h2>
Rozhodnutí EDP o urychlení uzavření uhelné elektrárny je údajně „přirozený následek procesu transformace energetiky“, který je v souladu s uhlíkovými cíli Evropské Unie.
I další země mají naplánovaný odklon od uhlí v příštích letech (dle Europe Beyond Coal): Francie (2022), Slovensko (2023), UK (2024), Irsko (2025) a Itálie (2025).
Autor úvodní fotografie: Arnold Paul

Uhlí

Portugalsko ke konci roku uzavře svoji poslední uhelnou elektrárnu

Portugalsko zahájilo 1. ledna 2021 své předsednictví v Radě EU. Jako velkou prioritu pak vnímá jednání o Evropském klimatickém zákoně, včetně schválení navrhovaného cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, jak v minulém týdnu informoval server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/deal-on-european-climate-law-is-big-priority-for-portugal-at-eu-helm/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>.
Dohody na konečném znění přímo závazného nařízení o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Evropském klimatickém zákoně</a>, který bude implementovat zásady uvedené v Zelené dohodě pro Evropu, chce portugalské předsednictví dokončit do konce června. Zákon bude důležitý pro závazné stanovení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 – tedy dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Jsem si jistý, že během našeho předsednictví bude zákon schválen. Je to naše velká priorita na tento semestr, “ uvedl portugalský ministr životního prostředí a klimatu João Pedro Matos Fernandes, který ve čtvrtek 7. ledna informoval novináře.</blockquote>
Fernandes zároveň uvedl, že si je vědom nejednoduchosti nadcházejících jednání vzhledem k rozdílům mezi zeměmi v oblasti energetického mixu. Dodal také, že nelze očekávat, že všechny země Evropské unie budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Většina států by však měla k uhlíkové neutralitě alespoň směřovat, aby jí dosáhly v roce 2050, případně i dříve. U jednoho či dvou států pak lze očekávat, že neutrality v tomto roce nedosáhnou.
Dle portugalského předsednictví by jednání o konečném znění nařízení neměla být příliš složitá, vzhledem k tomu, že se vedoucí představitelé států v rámci Rady již dohodli na snížení o<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zvyseni-cile-snizeni-emisi-2030-lze-ocekavat-brzy-navod-dosazeni-az-pulce-roku-2021"> alespoň 55 %</a> do roku 2030. Předtím než se 55% cíl dostane do znění Klimatického zákona, a stane se tak právně závazným, bude třeba přesvědčit Evropský parlament. Ten přitom už nyní volá po navýšení cíle na 60 %.
Vyjednávání v rámci evropského předsednictví o podobě Klimatického zákona by měla začít již v březnu. Po jeho přijetí započnou práce na novém klimatickém legislativním balíčku. Ten bude obsahovat, mimo jiné, revizi EU ETS či nařízení o sdíleném úsilí. S jasně definovanými a závaznými cíli pro roky 2030 a 2050 by měly být, dle vyjádření Fernandese, revizní procesy jednodušší. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">První verze nařízení</a> byla Evropskou komisí publikována v březnu minulého roku.
Úvodní obrázek: Álvaro Millán

Legislativa EU

Portugalské předsednictví: Evropský klimatický zákon je na dohled

<a href="https://www.euractiv.com/section/emissions-trading-scheme/news/eu-price-on-pollution-hits-record-high-in-early-2021/">Ceny emisních povolenek v systému EU ETS v prvních obchodních dnech roku 2021 vzrostly</a> na rekordní úrovně. Ceny emisních povolenek jsou mimo jiné podpořeny očekáváními ohledně opatření, která mají dovést Evropskou unii ke splnění <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030">nově nastaveného emisního cíle pro rok 2030</a>.
Závěrná cena futures kontraktu na povolenku CO₂ s dodávkou v prosinci 2021 dosáhla ve čtvrtek na 34,76 EUR/t CO₂. Ceny povolenek CO₂ tak začátkem roku dosahují nejvyšších hodnot od spuštění systému EU ETS v roce 2005.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1610106512.json“}
Chladné počasí, které v tomto týdnu panovalo napříč Evropou, podpořilo růst cen povolenek, jelikož chladné počasí zvyšuje poptávku po elektrické a tepelné energii, čímž se zvyšuje poptávka po emisních povolenkách. Cena emisních povolenek byla rovněž podpořena <a href="https://www.montelnews.com/fr/story/co2-set-to-test-higher-levels-on-auction-delay/1169595">odkladem začátku aukcí emisních povolenek v letošním roce</a>.
<h2>Nový emisní cíl EU</h2>
Cena povolenky CO₂ má dle analytiků dlouhodobě vzrůstající tendenci v důsledku zpřísňování politiky EU v oblasti změny klimatu. Cena od prosince loňského roku, kdy představitelé EU odsouhlasili nový emisní cíl pro rok 2030, vzrostla o více než 10 %.
Očekává se, že balíček opatření vedoucí ke splnění nového emisního cíle EU pro rok 2030, kterým je 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990, bude zveřejněn Komisí v červnu letošního roku.
<h2>4. fáze systému EU ETS</h2>
Jak jsme <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropsky-system-obchodovani-co2-vstoupi-pocatkem-roku-2021-sve-4-faze">informovali</a>, systém EU ETS vstoupil začátkem roku 2021 do své 4. fáze, která potrvá až do konce roku 2030.
<blockquote>„Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentoval v říjnu 2020 dění Jeff Berman, analytik Plattsu.</blockquote>
Počátkem 4. fáze vzrostla hodnota takzvaného lineárního redukčního faktoru (LFR), která udává snižovaní stropu celkových emisní v systému, a to z 1,74 % ročně na 2,2 % ročně.
Aktuálně platná hodnota LFR je ovšem nastavená na starý emisní cíl (40 % snížení emisí skleníkových plynu). Cena povolenek CO₂ tedy bude záviset i na tom, od kdy nabyde samotné předpokládané zvýšení LFR platnosti.
Otázkou je také budoucí nastavení rezervy tržní stability, do které se od roku 2019 do roku 2023 přesouvá 24 % z přebytku povolenek na trhu, pokud je přebytek vyšší než 833 miliónů. Po roce 2023 má množství přesouvaných povolenek klesnout na 12 %. Ve hře je tedy prodloužení 24% hodnoty na další roky.
<h2>Odhad analytiků</h2>
<blockquote>„Dojdeme do bodu, kdy se prostě trh bude muset posunout do vyšších cenových hladin, jelikož zde nebude dostatečná nabídka, aby uspokojila poptávku,“ uvedl Tom Lord ze společnosti Redshaw Advisors.</blockquote>
Analytici Refinitivu revidovali svůj odhad pro cenu povolenky CO₂ do roku 2030 vzhledem k novému emisnímu cíli, a to z 23 EUR/t CO₂ na 89 EUR/t CO₂.
<blockquote>„Je to obrovský nárůst. U ETS opravdu zaleží na ambicích,“ uvedla analytička Ingvild Sorhusová.</blockquote>
Zdroj: www.ecologic.eu

Emise CO2

Ceny emisních povolenek se začátkem roku 2021 dostaly na rekordní úroveň

Čína spustí 1. února 2021 svůj národní systém pro obchodování s emisemi CO2, který by jí měl pomoci k <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cinska-cesta-k-uhlikove-neutralite-nejvetsi-vyzvou-bude-prumysl-vytapeni" target="_blank" rel="noopener">dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060</a>. Zpočátku budou v systému zahrnuty pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí vyšší než 10 tis. tun. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/010621-china-to-launch-national-carbon-emissions-trading-scheme-on-feb-1" target="_blank" rel="noopener">Podle informací zveřejněných zahraničním serverem Platts by se mělo jednat o zhruba 2 200 elektráren</a>. 
Jak připomněl zahraniční server Platts, Čína od roku 2011 zaváděla pilotní systémy pro obchodování s emisemi CO2 v devíti městech a v roce 2017 začala s vývojem národního systému.
Ten má vstoupit v platnost 1. února 2021 a zpočátku má zahrnovat pouze elektrárny s roční produkcí emisí CO2 vyšší než 26 tis. tun nebo s roční spotřebou uhlí nad 10 tis. tun. Zařízení zařazená do národního schématu budou následně vyřazena z regionálních systémů pro obchodování s emisemi.
<blockquote>„Elektrárny, obzvláště pak ty uhelné, jsou klíčovými zařízeními, jejichž emise budou kontrolovány a zdroje z trhu očekávají, že průmysl, včetně cementárenského, ocelářského, rafinérského, petrochemického a papírenského, stejně jako letecká doprava, budou postupně do systému začleněny poté, co bude úspěšně spuštěn,“ uvedl zahraniční server Platts.</blockquote>
Ministerstvo životního prostředí má fungovat jako národní regulátor a dohled nad národním systémem pro obchodování s emisemi. Environmentální autority v jednotlivých provinciích mají podle zveřejněných informací řídit alokaci emisních povolenek, provádět kontrolu množství vypouštěných emisí a činit další administrativní úkony.
Zpráva o spuštění národního systému pro obchodování s emisemi v Číně přichází v době, kdy cena emisních povolenek v evropském systému EU ETS přokonává historická maxima. Například cena futures kontraktu s dodávkou v prosinci letošního roku ve čtvrtek přesáhla hodnotu 34 EUR/t CO2. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-jsou-po-dohode-ze-summitu-na-rekordu" target="_blank" rel="noopener">Již prosincové hodnoty nad 31 EUR/t CO2 přitom znamenaly nejvyšší hodnoty od spuštění systému EU ETS v roce 2005</a>.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay

Čína spustí od února národní systém pro obchodování s emisemi CO2

Podle <a href="https://www.pwc.co.uk/services/sustainability-climate-change/insights/net-zero-economy-index.html?fbclid=IwAR39w_xI7WPyFc5K5V6EzPR_hvxPDyxWdMBS8ydMk6lRrGSh_5FA7Sa64u0">studie od poradenské společnosti PwC</a> snižuje Spojené království od roku 2000 uhlíkovou náročnost svojí ekonomiky nejrychleji ze skupiny zemí tzv. G20, do které jsou řazeny nejvyspělejší státy světa. V průměru poklesla uhlíková náročnost Spojeného království mezi lety 2000 a 2019 každoročně o 3,7 %. 
Spojené království je na pomyslné špici žebříčku <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/velka-britanie-lidrem-dekarbonizace-staty-g20">již nejméně od roku 2017</a>, kdy dosáhla průměrná míra dekarbonizace taktéž 3,7 %. Podle aktualizovaného žebříčku z loňského roku má navíc nezanedbatelný náskok – v pořadí druhá Čína zaostává v poklesu uhlíkové náročnosti o 0,8 %.
Snížení uhlíkové náročnosti je ve Spojeném království přičítáno odklonu od fosilních paliv, zejména snížení závislosti na spalování uhlí v energetice, které postupně nahradil zemní plyn a obnovitelné zdroje.
K omezení spalování uhlí pomohlo Spojenému království zavedení uhlíkové daně, která v letech nízkých cen emisních povolenek snižovala marži uhelných elektráren. Obdobný efekt vidíme v Evropské unii i nyní, kdy se již emisní povolenky obchodují za cenu převyšující 30 EUR/t, což provozovatelům uhelných elektráren snižuje výnosy.
<figure id="attachment_91483" class="wp-caption alignleft" style="width: 865px;"><img class="size-full wp-image-91483" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png 865w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-512x424.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-768x636.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-725x600.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-800x662.png 800w" alt="Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20" width="865" height="716" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20, zdroj: PWC UK</figcaption></figure>
Meziročně nejvíce svoji ekonomiku dekarbonizovalo v roce 2019 Německo, které dosáhlo snížení uhlíkové náročnosti o 6,6 %.
<h2>Míra dekarbonizace je naprosto nedostačující, tvrdí studie</h2>
Podle závěrů studie ovšem snižování uhlíkové náročnosti zdaleka nestačí. Studie totiž tvrdí, že pokud má být dosaženo cíle zvýšení teploty o nejvýše 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí do roku 2050, pak je nezbytné dosáhnout snížení uhlíkové náročnosti v průměru každoročně o 11,7 %.
Meziročně přitom poklesla uhlíková náročnost ve světě v roce 2019 pouze o 2,4 %, průměrně od roku 2000 o 1,5 % ročně.  Údaje uvedené ve studii tak jasně naznačují, že pokud má být dosaženo cílů vyplývajících z Pařížské dohody, je nutné tempo dekarbonizace podstatně zrychlit, a to až pětinásobně.
<figure id="attachment_91484" class="wp-caption alignleft" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91484" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-512x349.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-768x523.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-725x494.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-800x545.png 800w" alt="Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů" width="860" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů</figcaption></figure>
&nbsp;

Uhlíkovou náročnost snižuje dlouhodobě nejrychleji Spojené království. Je ovšem potřeba zrychlit až pětinásobně

Indie má ambiciózní plány na energetickou transformaci a ve velkém investuje do obnovitelných zdrojů energie. Na konci minulého roku položila základy pro zatím největší elektrárenský park založený čistě na obnovitelných zdrojích energie. Park bude mít instalovaný výkon 30 GW a kombinovat bude jak solární, tak větrné technologie.
O plánech Indie na svůj prozatím největší větrno-solární park, které nyní začínají být realitou, informoval minulý týden například server <a href="https://www.energylivenews.com/2020/12/31/india-lays-foundation-of-the-countrys-largest-renewable-energy-park/" target="_blank" rel="noopener">energylivenews</a>. Hybridní park se bude nacházet ve státu Gudžarát, v západní části Indie. Rozkládat se bude na 70 000 hektarech půdy, což odpovídá přibližně velikosti Singapuru.
Elektřinu bude vyrábět za pomoci solárních a větrných zdrojů a v plánu je také stavba zařízení pro akumulaci energie. Krom hybridního parku byl položen i základní kámen desalinační stanice pro výrobu pitné vody, do které bude park dodávat elektřinu.
<blockquote>„Elektřina, kterou bude park produkovat čistě z obnovitelných zdrojů energie, ušetří 50 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně. To by odpovídalo výsadbě přibližně 90 milionů stromů,“ řekl indický premiér Naréndra Módí, který při kladení základního kamene zdůraznil důležitost stavby pro snížení prozatím velmi vysoké uhlíkové stopy Indie.</blockquote>
Díky spojení dvou technologií a svému instalovanému výkonu půjde o největší projekt svého druhu na světě. Výstavba parku je v souladu s plány Indie na instalaci 175 GW obnovitelných zdrojů energie do roku 2022. Do roku 2030 pak vláda premiéra Módího plánuje další navýšení, a sice na 450 GW. V současnosti je přitom celkový instalovaný výkon OZE v zemi na <a href="https://www.ibef.org/industry/renewable-energy.aspx" target="_blank" rel="noopener">pouhých 89,6 GW</a>.
Indie má ambiciózní plány na přechod na obnovitelnou energetiku. Do roku 2030 plánuje <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bnef-emise-uhli-dosahly-sveho-vrcholu-pusobeni-covid-19-usetri-az-25-roku-emisi" target="_blank" rel="noopener">dosáhnout maxima výroby energie z uhlí</a>, následně poté výrobu již jen snižovat. Investovat plánuje jak do tradičnějších obnovitelných zdrojů, tak i do vodíku a inovativních technologií na skladování energie. Například v létě tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/schuze-ministru-usa-indie-nastinila-spolupraci-novych-oblastech-energetiky" target="_blank" rel="noopener">zástupci Indie jednali se svými protějšky ze Spojených států</a> ohledně budoucí spolupráce v oblasti energetických inovací.
Zdroj úvodního obrázku: MHI Vestas Offshore Wind

Obnovitelné zdroje

Indie položila základy svého největšího parku kombinujícího solární a větrné technologie

Dneškem nabývá účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Normu připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle úřadu patří mezi klíčové změny předlohy zřízení takzvaného Modernizačního fondu, který bude financován z výnosů dražeb emisních povolenek v EU. Vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021 až 2030.
<blockquote>&#8222;Státní fond životního prostředí ČR jako příjemce peněz z Modernizačního fondu do jednotlivých oblastí podpory rozdělí v letech 2021 až 2030 přibližně 120 miliard korun. Peníze půjdou mimo jiné na výrobu a distribuci tepelné energie z obnovitelných zdrojů nebo výstavbu solárních elektráren a úspory energií, takže primárně na ekologizaci české energetiky,&#8220; sdělila Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení MŽP.</blockquote>
Předregistrační výzvy spustilo ministerstvo na konci listopadu 2020, projektové záměry mohou zájemci podávat do letošního 1. února. První ostré výzvy by měly být vypsány v prvním čtvrtletí letošního roku. Projekty budou financovány z devíti samostatných programů. Největší alokaci má mít program na podporu nových obnovitelných zdrojů energie.
Ministerstvo už dříve uvedlo, že v závislosti na ceně emisních povolenek, které loni dosáhly rekordních hodnot, může objem peněz, které budou ve z prodeje povolenek ve fondu k dispozici, stoupnout zhruba na 150 miliard korun. &#8222;Druhou významnou novoroční změnou je zavedení mechanismu kompenzací nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou ohrožená zahraniční konkurencí,&#8220; uvedla Pospíšilová.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, vyplývá, že v posledních dnech <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">stoupla</a> cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu vypuštěného oxidu uhličitého (CO2).
Aktuální novela dále mimo jiné stanoví, že pokuty firmám za přestupky, které se týkají vykazování emisí a nákupu emisních povolenek, se zvýší desetinásobně až na 20 milionů korun. &#8222;K již platným novinkám novely pak patří například takzvaný opt-out, tedy vyřazení menších zařízení ze systému EU ETS. Těmto zařízením tak odpadají některé náklady na administrativu a nákup povolenek,&#8220; dodala Pospíšilová.

Legislativa ČR

Novela o povolenkách nabývá účinnosti, zřizuje Modernizační fond

<a href="https://dieselgasturbine.com/methanol-powered-tanker-gets-design-approval/">Koalice námořních společností spolupracovala na společném průmyslovém projektu nového designu tankeru</a>. Nový design má umožnit pronajímatelům a majitelům s tankery využívat metanol jako palivo bez ohledu na přepravovaný náklad.
Společnosti <a href="http://www.hmd.co.kr/english/main/main.jsp">Hyundai Mipo Dockyard (HMD)</a>, <a href="https://www.man-es.com/">MAN Energy Solutions</a> a <a href="https://www.methanol.org/">Methanol Institute</a> spolupracovaly na vývoji designu, který splňuje všechny bezpečnostní požadavky. Důraz byl kladen na minimální ztrátu kapacity nákladu a nízké dodatečné náklady na stavbu. Společnost <a href="https://www.dnvgl.cz/index.html">DNV GL</a> přezkoumala návrhy plavidel v souladu s příslušnými pravidly a předpisy a poskytla technické rady a doporučení, aby pomohla zlepšit vývoj designu.
Výslednému designu, Low Emission Advanced Products Tanker (LEAP), bylo uděleno zásadní schválení klasifikační společností DNV GL. Společnost působila jako ověřovací orgán projektu, který posuzuje a schvaluje návrh v souladu s jeho pravidly a nejnovějšími kódy <a href="https://www.imo.org/en/OurWork/Safety/Pages/IGF-Code.aspx">IMO IGF</a>.
Plavidlo má provozní rychlost 14,5 uzlů (26 km/h) a efektivní dosah 17 400 námořních mil (32 225 kilometrů) při použití metanolu jako primárního paliva a efektivní dosah 21900 námořních mil (40 559 kilometrů) při použití topného oleje s velmi nízkým obsahem síry. Objem nákladu je 5400 metrů krychlových, což je pokles o pouhých 300 metrů krychlových ve srovnání s plavidlem pouze na naftu.
<h2>Snížení emisí s nízkými vícenáklady na stavbu</h2>
Konstrukce LEAP má náklady vyšší pouze o 10 % ve srovnání s 22 % pro pohon lodi s duálním palivem na LNG. Použití metanolu jako paliva by mělo při běžné provozní rychlosti vytvářet denní emise oxidu uhličitého o objemu 54,7 tun. Ve srovnání s naftovým pohonem je to o 10 tun emisí oxidu uhličitého méně.
Konstrukce LEAP využívá dvě nádrže o objemu 2600 metrů krychlových pro skladování metanolu jako paliva, umístěné na zádi nákladních nádrží, chráněné kofferdamem, se systémem přívodu paliva spojeným se strojovnou pomocí servisní nádrže na palubě. Metanol je přiváděn nezávislým potrubím a konstrukce zahrnuje nádrže pro skladování nafty a topného oleje s velmi nízkým obsahem síry. Tyto nádrže poskytují úplnou provozní flexibilitu.
<blockquote>„Společnost HMD s potěšením poskytla počáteční a podrobný návrh konstrukce plavidla LEAP s využitím zkušeností nashromážděných z úspěšných nosičů metanolu s dvojím palivem pro řadu mezinárodních majitelů. Tato konstrukce má za následek odhadovanou ztrátu nákladní prostoru ve výši 0,5 % při nízkých vícenákladech na stavbu. To umožní majitelům postavit loď s nízkými emisemi,“ uvedl YH Chung, vedoucí oddělení počátečního designu, loděnice Hyundai Mipo Dockyard.</blockquote>
Společnost MAN Energy Solutions poskytla vstupy pro uspořádání systému dodávky paliva a pohonného systému.
Methanol Institute věří, že příštích několik let bude mít zásadní význam pro přijetí paliv, která mohou začít mít dopad na celosvětové emise oxidu uhličitého z lodní dopravy. K výrobě obnovitelných paliv budou zapotřebí obrovské investice a vlastníci možná budou muset prokázat, že podnikli kroky k řešení svých vlivů na životní prostředí s cílem získat v budoucnu nový kapitál.
<blockquote>„Vlády, nevládní organizace, tvůrci politik, akademici i techničtí odborníci se shodují, že konvenční metanol poskytuje bezpečnou, čistou a praktickou cestu ke krátkodobému snížení emisí. Tento návrh ukazuje, že nová výstavba nebo konverze může být přímá a nákladově efektivní a prodlužuje životnost, protože může využívat obnovitelný metanol, jakmile bude k dispozici ve větším objemu,“ uvedl Chris Chatterton, provozní ředitel Methanol Institute.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://energynorthern.com/2020/12/09/industry-leaders-join-forces-to-develop-a-standard-design-for-a-methanol-powered-product-tanker/">Energy Northern Perspective</a>

Čistá mobilita

Konsorcium společností představilo design tankeru s pohonem na metanol

Vývoj na trhu s emisními povolenkami, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, byl letos nejzajímavější od roku 2005, kdy byl evropský systém spuštěn. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Cenu povolenek podle nich srazil především nástup pandemie koranaviru, růst naopak zapříčinily evropské klimatické dohody a informace o vakcíně proti covidu. Z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">vyplývá</a>, že na konci roku stoupla cena povolenek dosud nejvýše &#8211; nad 33 eur (asi 865 Kč) za tunu CO2. 
<blockquote>&#8222;Vývoj cen byl v uplynulém roce poměrně zajímavý. Zatímco na začátku roku se cena povolenek propadla pod hodnotu 20 eur za tunu, už v polovině roku dosahovala rekordních hodnot. Nyní, na konci roku, se navzdory covidu ceny povolenek pohybují stále na svých maximech, tedy okolo 30 eur za tunu,&#8220; řekl ČTK výkonný ředitel společnosti Energy financial group Tomáš Voltr.</blockquote>
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor uvedl, že pandemie koronaviru v letošním roce ovlivnila vše a bylo by tak zvláštní, pokud by povolenky byly výjimkou. &#8222;I ony šly s cenou dolů. Pouze krátce a dočasně, jak se nyní ukazuje. Koneckonců ani největší optimisté v řadách uhelného průmyslu neočekávali a nadále neočekávají, že by se vrátily bývalé dlouhé časy levných povolenek,&#8220; sdělil.
Nízké ceny povolenek panovaly na trhu řadu let až do roku 2017, chvíli byla jejich cena prakticky nulová. Důvodem obratu bylo podle odborníků mimo jiné zavádění takzvané tržní stabilizační rezervy (MSR) s cílem korigovat množství povolenek na trhu.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala měl cenový vývoj povolenek v letošním roce zhruba stejný trend jako index důvěry v průmyslu. Nárůst cen na rekordní úrovně je podle něj skvělou zprávou pro ty výrobce elektřiny, kteří vyrábí v co největším poměru z obnovitelných zdrojů, neprospěl naopak výrobcům, kteří vyrábí ve vysokém poměru z uhlí.
<blockquote>&#8222;Trend jasně pomáhá, a bude pomáhat těm investorům, kteří dokážou investovat do změny technologie výroby. Celoevropsky platí, že nejexponovanějším segmentem, který je nejcitlivější na další růst cen povolenek, je teplárenství,&#8220; doplnil hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.</blockquote>
Příští rok očekávají analytici spíše uklidnění situace. &#8222;Zásadní legislativní rozhodnutí na úrovni EU již byly učiněny na konci tohoto roku, takže předpokládám, že se nárůst ceny povolenek na nějakou dobu zastaví a trh si tak trochu odpočine. Ve druhé polovině příštího roku, pokud se dostaví euforie z překonání pandemie a ekonomika včetně spotřeby elektřiny povyskočí, očekávám další nárůst ceny,&#8220; uvedl Gavor.
Od Nového roku nabývá v Česku účinnosti převážná část novely o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, respektive ty její části, které nenabyly účinnost už bezprostředně po vyhlášení zákona v lednu 2020. Podle ministerstva životního prostředí patří mezi klíčové změny zřízení takzvaného Modernizačního fondu. Do roku 2030 do fondu z prodeje emisních povolenek, v závislosti na jejich ceně, půjde zhruba 120 až 150 miliard korun.
Evropský systém EU ETS je největším systémem emisního obchodování. Zahrnuje přes 11.000 zařízení z energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, letecké přepravy a dalších. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.