Dle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) není svět dostatečně technologicky vybaven na to, aby bylo do roku 2050 dosaženo uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy stejné množství emisí skleníkových plynů, které je vyprodukováno, je zároveň pohlcováno či jinak dále využito.
<a href="https://www.iea.org/reports/clean-energy-innovation">Zpráva IEA</a> zaměřující se primárně na energetické inovace uvádí, že 75% redukce emisí, která by byla nutná k dosažení uhlíkové neutrality, závisí na technologiích, které ale dosud nejsou komerčně využitelné. Dle IEA je třeba akcelerovat rozvoj a inovovat především ve čtyřech oblastech: elektrifikace výroby tepla a dopravy, zachytávání uhlíku a jeho využití (tzv. CCUS technologie), zelený vodík a obecně oblast bioenergií.
IEA upozorňuje na to, že technologie, které jsou dnes již používané globálně a které jsou klíčové k dosažení uhlíkové neutrality mezi léty 2050 a 2070, budou schopny přinést redukci emisí rovnající se pouze asi 25 % snížení, které je pro neutralitu nutné dosáhnout. Mezi tyto dnes již vyspělé technologie IEA počítá ty na využití energie větru, slunce, jaderné zdroje a technologie na zvyšování energetické účinnosti. Agentura je přesvědčena, že zbývající snížení objemu emisí nutné k dosažení neutrality bude nutné řešit technologiemi, které jsou v počátečních fázích využívání (asi 41 %), další podíl snížení (32 %) by mohly zajistit technologie, které jsou v současnosti dokonce pouze ve fázi demonstrační či jde o prototypy.
Zpráva agentury tak volá po rychlejším vývoji a implementaci potřebných technologií. Jako příklad uvádí lithium-iontové baterie a LED osvětlení. Dle IEA tyto technologie rekordně rychle postoupily od pilotní fáze k širokému využití. Důvodem pro jejich rychlý rozvoj a rozšíření bylo, dle IEA, mimo jiné i vhodné politické podpůrné rámce.
IEA nabízí několik doporučení pro rychlejší rozvoj potřebných technologií:
<ul>
<li>Stanovení technologických priorit na vládní úrovni a zvýšení povědomí o jejich výhodách pro lokální komunity</li>
<li>Zvýšení veřejného financování výzkumu a vývoje a podpoření inovací podnikatelského sektoru</li>
<li>Použití přístupů založených na hodnotovém řetězci, aby bylo možné se vyhnout přesunu emisí</li>
<li>Nastavení mezinárodní spolupráce ke sdílení best-practice postupů</li>
</ul>
IEA rovněž upozorňuje, že podnikatelská rozhodnutí je nutno činit s vidinou dopadů v budoucnosti. Emise vyprodukované v nadcházejících letech budou ovlivňovat životní prostředí ještě v nadcházeních několika desítkách let.

Emise CO2

IEA: Na dosažení uhlíkové neutrality nejsme zatím dostatečně technologicky vybavení

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="https://www.iea.org/reports/sustainable-recovery" target="_blank" rel="noopener">studii týkající se udržitelné obnovy ekonomiky</a>. Zpráva byla zpracována ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). Ve studii IEA upozorňuje na to, že rozhodnutí, kterými se státy nyní budou v oblasti energetiky nyní řídit, poznamenají jejich ekonomiky na léta dopředu.  
Zpráva byla zveřejněna minulý pátek a jde o první rozsáhlejší studii obsahující doporučení pro obnovu ekonomiky soustředící se primárně na energetiku.
Zpráva upozorňuje, že ve srovnání s krizí v roce 2008, jsou ceny technologií pro obnovitelné zdroje v současnosti mnohem nižší. Investice do nich již tedy nepředstavuje rozsíhlejší zásahy do ekonomiky. IEA rovněž kalkuluje, že nastartování ekonomiky udržitelným způsobem ochrání či vytvoří nová místa (kterých může být až 9 milionů) a ušetří 4,5 miliard tun CO2 ročně od roku 2023, než by jinak bylo výrobou energie vypuštěno.
Zpráva pokytuje doporučení vládám jednotlivých států ohledně toho, jak ekonomiku nastartovat pomocí investic do především udržitelných energetických zdrojů tak, aby byl jejich potenciál co nejvíce využit i v oblasti zaměstnanosti.
Jak upozornila jedna z autorek a vedoucí týmu modelování v IEA Laura Cozzi, zpráva vychází z předpokladu, že letošní rok nebude nijak rekordní, co se týče investic do obnovitelné energetiky.
Státní finance budou v tomto roce nasměrovány primárně do oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, investice primárně do obnovy ekonomiky nastoupí s určitým zpožděním. Cozzi upozorňuje, že nastartování ekonomik musí být vedeno s myšlenkou udržitelnosti.
Studie IEA stanoví politiky a návody pro cílené investice pro klíčové sektory energetiky. V prvé řadě nastiňuje opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především větrné a solární, a k modernizaci rozvodných sítí.
Další set doporučení je zaměřen na udržitelnou dopravu, především na elektromobilitu a vysokorychlostí železniční dopravu. V další části se zpráva zaměřuje na zvyšování energetické účinnosti, a to především v budovách a u elektrozařízení, včetně tovární techniky.
IEA ve své nejnovější zprávě také zhodnocuje a doporučuje opatření týkající se udržitelnosti paliv – jejich výroby a využívání a v poslední své části je zaměřena na podporu inovací a nových, pro budoucí nízkouhlíkový vývoj klíčových, technologií. Konkrétně zpráva poskytuje doporučení pro rozvoj a implementaci vodíku jako paliva, bateriových systémů, technologií týkajících se ukládání či znovupoužití uhlíku či malých modulárních reaktorů.

Úřady a instituce

IEA: nastartovat ekonomiku je třeba přes investice do udržitelné energetiky

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) navrhuje světovým vládám, aby v příštích třech letech vložily do energetického sektoru tři biliony dolarů (téměř 71 bilionů Kč). Od plánu si slibuje oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí, miliony nových pracovních míst a omezení škodlivých emisí. Agentura to uvedla ve své dnes zveřejněné studii zpracované ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Reálné globální energetické investice by se letos přitom mohly snížit až o 20 procent.
V důsledku pandemie nemoci covid-19 je také podle studie v ohrožení, nebo už zaniklo na tři miliony pracovních míst v sektoru. V energetice bylo loni na celém světě zaměstnáno zhruba 40 milionů lidí. 
IEA předpokládá, že její plán by mohl povzbudit globální ekonomický růst do roku 2023 každoročně o 1,1 procentního bodu. Vzniknout by mohlo nebo zachránit by se při jeho plnění dalo zhruba devět milionů pracovních míst a emise skleníkových plynů vytvářené energetickými závody by v jeho závěru klesly o 4,5 miliardy tun.
Za tím účelem je ale podle agentury potřeba vynaložit v příštích třech letech každoročně jeden bilion dolarů. To odpovídá asi 0,7 procenta současného globálního hrubého domácího produktu (HDP).
Mnoho států nyní v rychlém sledu rozhoduje o stimulačních balíčcích dotovaných dosud nevídanými sumami peněz a klíčové bude, kam budou peníze směřovat. &#8222;Záměrem plánu není říci vládám, co musí udělat. Snaží se jim ukázat, co by udělat mohly,&#8220; řekl k tomu šéf IEA Fatih Birol.
Podle agentury je současná situace energetickým investicím příznivější než časy finanční krize z let 2008 až 2009. Špičkové technologie na zpracování větrné a sluneční energie totiž od té doby výrazně zlevnily.

Energetika v zahraničí

IEA navrhuje vládám tříbilionový plán pro energetický sektor

Celosvětová poptávka po ropě se zvyšuje, na úrovně z období před příchodem koronavirové krize se ale kvůli útlumu letecké dopravy nevrátí dřív než v roce 2022. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Poptávka se v příštím roce zvýší o 5,7 milionu barelů denně na 97,4 milionu barelů denně. &#8222;To bude o 2,4 milionu barelů denně méně než v roce 2019,&#8220; upozornila agentura. Poptávku bude podle ní nejméně do roku 2022 ovlivňovat snížená spotřeba leteckých pohonných hmot. &#8222;Odvětví letecké dopravy čelí existenční krizi,&#8220; upozornila agentura.
<figure id="attachement_4404" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/oil-106913_1280-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/oil-106913_1280-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Odhad letošní poptávky po ropě IEA zvýšila o téměř půl milionu barelů denně, a to kvůli překvapivě silnému dovozu suroviny do Asie. Upozornila přitom, že poptávka v Číně se v dubnu díky rušení opatření proti koronaviru téměř vrátila na loňskou úroveň. &#8222;Zaznamenali jsme rovněž silné květnové oživení v Indii, ačkoli tamní poptávka stále zůstává výrazně pod úrovněmi z loňského roku,&#8220; dodala.
Agentura také uvedla, že celosvětové dodávky ropy v květnu klesly o 11,8 milionu barelů denně. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci podle IEA snížili dodávky o 9,4 milionu barelů denně. &#8222;Pokud se udrží nynější trendy v produkci ropy a poptávka se zotaví, trh bude do konce roku stát na silnějších základech,&#8220; uvedla IEA. Upozornila však, že stále panuje značná nejistota ohledně budoucího vývoje.

Ropa

IEA: Poptávka po ropě se plně neobnoví dřív než v roce 2022

Celosvětová poptávka po zemním plynu by měla v letošním roce poklesnout o 4 %, v absolutním množství o 150 miliard m³. Pokud se předpověď potvrdí, jednalo by se o největší meziroční pokles v historii, <a href="https://www.iea.org/reports/gas-2020/2021-2025-rebound-and-beyond?fbclid=IwAR1wQGUuiHNGvDQODTxzbej2WyCg2yPdp4PdngqbR7FmER_y2vv7Yb9XLNg#abstract">uvedla ve středu ve svém reportu Mezinárodní energetická agentura (IEA)</a>.
Dva hlavní faktory v letošním roce, pandemie koronaviru a výjimečně mírná zima, přispěly k tomu, že celosvětová poptávka po plynu je na cestě k „doručení“ dvojnásobného poklesu ve srovnání s poklesem, který byl k vidění během finanční krize v roce 2008, uvedla ve své výroční zprávě IEA.
<h2>Propad poptávky a hojná nabídka</h2>
Dopady COVID-19 na plynárenský sektor budou dle IEA dlouhodobého charakteru. Mezinárodní energetická agentura nyní předpokládá, že rychlý rozvoj trhu s LNG v minulých letech, který značně přispěl ke zvyšování poptávky po plynu, a související hojná nabídka zkapalněného zemního plynu, budou velmi pravděpodobně i nadále, v následujících 5 letech, příčinou převisu nabídky zemního plynu nad poptávkou. Zároveň ale dodává, že nynější propad cen odložil mnoho investičních rozhodnutí, čímž se dle IEA vrhá stín na nabídku plynu v dlouhodobějším horizontu.
<blockquote>„Předpokládá se, že do roku 2025 dojde ke ztrátě v poptávce po zemním plynu přibližně o 75 miliard m³/rok,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/gas-eyes-largest-ever-demand-shock-this-year--iea/1121517?fbclid=IwAR37KQiobaRV0JLXrpcBcAVgm2VvKtNPV6G2GKrNrCchWlu-xK91sQQ4C4s">uvedl</a> ředitel IEA pro energetické trhy Keisuke Sadamori.</blockquote>
IEA původně očekávala, že opětovný nárůst poptávky po zemním plynu povede Čína a Indie vzhledem k silné politické podpoře, nicméně většina jejich plynu je vázána na průmysl, což tak dle agentury spojuje oživení celosvětové poptávky po plynu s oživením ekonomiky a exportu zmíněných zemí.
Nerovnováha na trhu mezi nabídkou a poptávkou poslala ceny plynu na historická minima a takřka vyrovnala ceny v Evropě, Asii a USA, které se pohybovaly v rozmezí 1-3 $/mmBtu (odpovídá cca 3-9 EUR/MWh), a prakticky tak uzavřela možnost arbitráží mezi regiony.
<h2>Dopad na producenty</h2>
Americká produkce zemního plynu v prvních pěti měsících letošního roku meziročně vzrostla, a to o 5 %, ačkoli domácí spotřeba klesla o 3 %. V tomto období se USA stalo s 25% podílem na dovozu LNG do Evropy největším dodavatelem LNG. Předstihlo tak Katar a Rusko.  Ruská produkce zemního plynu oproti tomu klesla o 9 %, neboli 30 miliard m³.
<blockquote>„Příliv LNG do Evropy dopadl především na tradiční potrubní dodavatele: importy z Ruska a severní Afriky v obou případech klesly o 25 %, toky plynu z Norska pak o 4 %,“ uvádí IEA.</blockquote>
Celkový dopad koronaviru na poptávku přesto nemusí být tak špatný, jak se původně očekávalo. IEA predikovala pokles poptávky o 5 %, nyní ale údaj na základě výsledků první dvou měsíců z druhého kvartálu revidovala na aktuální 4 %.

Plynárenství

Pandemie a výjimečně mírná zima přinesou v letošním roce historický pokles v poptávce po plynu

Investice do výroby elektrické energie, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/covid-19-podryva-podle-mezinarodni-energeticke-agentury-usili-investovat-bezpecne-udrzitelne-energetiky" target="_blank" rel="noopener">které se mají v letošním roce v případě fosilních zdrojů propadnout o 15 % a v případě obnovitelných zdrojů o 10 %</a>, jsou <a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector">dle Mezinárodní energetické agentury (IEA)</a> pouze jednou částí příběhu. Další jsou elektrické sítě, které jsou páteří dnešních energetických systémů, a stávají se stále více důležitějšími v přechodu k čisté energii. Právě ty jsou dle názoru agentury podfinancované a jejich aktuální rozvoj není dostatečný.
V Evropě, USA, Číně a jinde probíhají iniciativy za zlepšení odolnosti a spolehlivosti energetické infrastruktury. Pohled na globální trajektorii investic do infrastruktury v posledních letech ovšem povzbudivý není, přičemž investice klesají především v rozvíjejících se ekonomikách. Celosvětově je v letošním roce očekáván další pokles, a to o 9 %, což pro rok 2020 znamená 248 miliard dolarů.
Tento trend, spolu s omezenými investicemi do flexibilních paroplynových elektráren a vyrovnávajícímu se trendu investic do bateriových úložišť, by měl dle IEA poskytnout jasné varování.
Rozvoj klíčové infrastruktury totiž mnohdy trvá déle než vývoj technologií, jako jsou například elektromobily, a elektrizační soustavy musí být na nové trendy, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/elektrifikace-boom-obnovitelnych-zdroju-evrope-bude-vyzadovat-velkou-odolnost-elektrizacni-site">například elektrifikaci osobní dopravy</a>, připraveny.
Také vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu jednotlivých zemí, který jde ruku v ruce s vyššími nároky na řízení soustavy, jsou dle IEA dnešní investice do elektrizační soustavy, flexibility a skladování energie neslučující se s budoucností, která by zajistila bezpečnost dodávek elektrické energie.
<h2>Německo jako příklad nedostatečného rozvoje sítí</h2>
Jako příklad, kde se přenosová soustava rozvíjí nedostatečně rychle, lze uvést <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">Německo</a>, které sice úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí</a> k vydávání povolení velmi pozvolná.
I proto rostou náklady Německa na redispečink, který slouží jako prevence před přetížením vedení. V předloňském roce za něj Německo, společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy, vyplatilo 1,5 miliardy eur.

IEA upozorňuje, že investice do rozvoje elektrických sítí, flexibility a skladování energie nemusí být dostatečné

<a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector?fbclid=IwAR1gsXVCI3DXTm2oDJWJqWSHuR3EjOvcOtNJA2lCOAhja48AS6nAFEZs-5c">Srovnávací analýza IEA</a> týkající se investic a financování napříč celým energetickým sektorem ukázala, že zvyšující se rizikovost investic dále umocňuje výzvu v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti. Podle nového reportu agentury se celosvětově investice do elektroenergetiky během letošního roku propadnou takřka o 80 miliard dolarů, což by znamenalo rekordní pokles o 10 % a pokles na úroveň, která byla k vidění před deseti lety.
Omezení investic v průběhu letošního roku se liší v závislosti na zemi a technologii, ale v zásadě vzešlo ze dvou důvodů. Prvním je ten, že mnoho společností v energetickém sektoru bylo zasaženo propadem výnosů v důsledku nižší poptávky, poklesu cen komodit a v některých případech také nárůstem nezaplacených či odložených plateb.
Druhým důvodem je přizpůsobení se průmyslu na omezení související s COVID-19, omezení mobility a narušení dodavatelských řetězců. Z tohoto důvodu bylo mnoho projektů nutně posunuto do budoucnosti a související investice tak byly odloženy.
<h2>Odhadovaný propad investic do fosilních i obnovitelných zdrojů</h2>
IEA očekává, že se investice do elektráren na fosilní paliva v roce 2020 propadnou o 15 % na 111 miliard dolarů. Přitom podotýká, že investice do uhelných elektráren již v posledních několika letech prudce klesaly a trend tak v letošním roce pokračuje. Přestože se ale objem investic zmenšuje, tak instalovaný výkon uhelných elektráren celosvětově roste. Přírůstek výrobních kapacit, které jsou v Asii uváděny do provozu, totiž převažuje nad výkonem odstavených elektráren.
Pokles výnosů také zvýšil rizikovost investic do nových plynových elektráren, a to zvláště v oblasti Středního východu a severní Afriky.
Kapitálové výdaje na obnovitelné zdroje energie, které představují z pohledu objemu investic největší sektor, se dle prognózy IEA propadnou v letošním roce o 10 % na 281 miliard dolarů. Investice do obnovitelných zdrojů energie obstály, vzhledem k podpůrné politice jednotlivých států, lépe ve srovnání s jinými technologiemi. Přesto i zde je očekáván pokles, a to především v počtu instalací fotovoltaických elektráren domácnostmi a malými až středními podniky.
Finální investiční rozhodnutí pro nové projekty využívající energii slunce a větru, které by následně dodávaly elektrickou energii do sítě, se v prvním kvartále letošního roku dostaly na úroveň z roku 2017 a zůstaly výrazně pod úrovní, která je nezbytná pro splnění mezinárodních cílů v oblasti klimatu.

Obnovitelné zdroje

COVID-19 podrývá podle Mezinárodní energetické agentury úsilí investovat do bezpečné a udržitelné energetiky

Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje v letošním roce nižší instalace solárních a větrných elektráren. Kvůli pandemii koronaviru snížila agentura svoji prognózu o 26 GW na 143 GW. Přesně polovinu snížení představují nové instalace v Evropě. Jedná se o první meziroční pokles nových instalací po 20 letech. Během příštího roku by se pak měly nové instalace vrátit na úroveň roku loňského.
IEA v návaznosti na situaci okolo koronaviru <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052020-global-wind-solar-growth-to-slow-2020-on-corona-crisis-to-143-gw-iea">aktualizovala svůj výhled nových instalací obnovitelných zdrojů</a> na letošní rok na 143 GW instalovaného výkonu. Pokles oproti výhledu z loňského října v solárních elektrárnách činí zhruba 16 GW, další 10GW pokles předpokládá agentura u větrných elektráren. Aktualizovaný výhled předpovídá první meziroční pokles nově instalovaného výkonu po dvaceti letech.
Největší revizi směrem dolů agentura provedla u evropských obnovitelných zdrojů.  Současná prognóza činí 22 GW oproti 35 GW z předchozího výhledu a představují tak polovinu celého snížení.
Oproti únoru svůj výhled v minulém týdnu snížila i S&amp;P Global Platts Analytics, a to o dalších 12 GW na přibližně 160 GW.
<blockquote>„Nejistoty ohledně výrobních a dodavatelských řetězců způsobily zpoždění, ale zdá se, že jen omezeně,“ uvedl Bruno Brunetti z Platts Analytics.</blockquote>
<h2>Od příštího roku mají instalace opět růst</h2>
Příští rok <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/poptavka-energii-by-roce-2020-mohla-podle-iea-klesnout-6">IEA předpokládá</a>, že se přírůstky nových instalací obnovitelných zdrojů energie vrátí na úroveň dosaženou v roce 2019.
Kombinovaný růst za roky 2020 a 2021 je o 10 % nižší, než agentura předpovídala před propuknutím koronaviru. Zasaženými trhy jsou téměř všechny s výjimkou USA, kde investoři spěchají s dokončováním projektů dříve, než vyprší daňové úlevy.
<blockquote>„Ještě předtím, než došlo k pandemii COVID-19, potřeboval svět výrazně urychlit zavádění obnovitelných zdrojů, aby měl šanci splnit své energetické a klimatické cíle. Vlády nesmějí ztratit ze zřetele zásadní úkol, a sice urychlit přechod k čisté energetice, a vystoupit tak z krize na bezpečnou a udržitelnou cestu,“ uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel IEA.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

IEA: Světové instalace solárních a větrných elektráren letos kvůli koronaviru po 20 letech poklesnou

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690.000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích. Agentura to dnes uvedla v pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters.
Ke zlepšení odhadu agenturu přimělo očekávání větší mobility v některých evropských zemích a ve Spojených státech, ale také vyšší poptávka v Číně, jejíž ekonomika se po pandemii zotavuje. Omezení pohybu zaměřená na zastavení šíření nemoci covid-19 se na konci dubna po celém světě dotkla zhruba čtyř miliard lidí. Do konce května by však měla mít dopady pouze na 2,8 miliardy lidí, uvedla IEA.
<blockquote>&#8222;Ekonomická aktivita se začíná pozvolna, ale jen opatrně zotavovat. Nicméně zůstává značná nejistota. Tou největší je, zda vlády mohou uvolnit omezení, aniž by to vyvolalo nárůst nakažených nemocí covid-19,&#8220; uvádí se ve zprávě agentury.</blockquote>
<figure id="attachement_7152" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil-106913_1280-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/oil-106913_1280-800x533.jpg" alt="těžba ropy zrychluje" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
IEA dodala, že producentům mimo takzvanou skupinu OPEC+ klesla v dubnu ve srovnání se začátkem roku těžba o tři miliony barelů denně. Největší propad zaznamenaly Spojené státy a Kanada. Do konce letošního roku budou mít Spojené státy podle IEA z jednotlivých zemí největší podíl na snížení dodávek, meziročně by měly být jejich dodávky na trh nižší o 2,8 milionu barelů denně.
Skupina OPEC+ zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední světové těžaře ropy v čele s Ruskem. Z větších těžařů nejsou členy USA, Kanada a Norsko.

IEA i přes zlepšení výhledu čeká rekordní propad poptávky po ropě

Mezinárodní energetická agentura (IEA) v důsledku pandemie koronaviru a jejích dopadů na energetické trhy vydala <a href="https://www.iea.org/reports/global-energy-review-2020">zprávu o vývoji energetiky</a> za první měsíce roku 2020 včetně předpokladů nejbližšího vývoje pro zbytek roku. Podle dat IEA nejvíce poklesla poptávka po ropě a uhlí. Očekává, že tento trend přetrvá i po zbytek roku. Kromě obnovitelných zdrojů zažijí propad všechny ostatní druhy energie. 
Podle analýz IEA v zemích, které jsou z důvodu koronaviru uzavřené, poklesla poptávka po energii průměrně o 25 % týdně. V zemích, které jsou uzavřeny pouze částečně o 18 %. Celková globální poptávka po energii se v prvním kvartálu roku 2020 snížila o 3,8 %, přičemž k největším změnám došlo v březnu.
Nejvíce poklesla poptávka po uhlí, která v meziročním srovnání s prvním kvartálem roku 2019 klesla o 8 %. Důvody proto jsou tři – ekonomika Číny je z velké části postavená na uhlí, levný plyn a rostoucí obnovitelné zdroje byly pro uhlí velkou výzvou a v neposlední řadě to je mírné počasí. Podobně silně byla zasažena i poptávka po ropě, jež klesla o 5 % zejména kvůli snížené mobilitě a letectví. Na konci března byla globální silniční doprava téměř o 50 % nižší a letectví o 60 % nižší než průměr z roku 2019.
<h2>Poptávka poroste pouze po obnovitelných zdrojích</h2>
Mírnější dopad pandemie byl na poptávku po plynu, jež klesla o 2 %. Státy, jejichž ekonomika je na spotřebě plynu založená, totiž nebyly v prvním kvartálu 2020 tak těžce zasaženy. Obnovitelné zdroje byly jediným zdrojem, který ve sledovaném období rostl. Důvodem je větší instalovaný výkon a prioritní přístup do sítě. Vzhledem k tomu, že nárůst spotřeby elektřiny v domácnostech byl převážen poklesem spotřeby u komerčních a průmyslových spotřebitelů, tak spotřeba elektřiny poklesla o 20 %.
IEA ve své zprávě pracuje se scénářem, na základě kterého předpovídá, jak se bude poptávka po energii vyvíjet ve zbytku roku 2020. Podle těchto předpovědí by se globální roční poptávka po energii mohla snížit o 6 %. Všechny zdroje, kromě zdrojů obnovitelných, podle IEA zažijí největší propady v poptávce za poslední dekády. U ropy IEA očekává pokles o 9 % a návrat k výši poptávky z roku 2012. Pokles očekává i v případě uhlí, konkrétně o 8 %, a to zejména kvůli poklesu výroby elektřiny z uhlí. I v případě zemního plynu je možné, že dojde k dalším poklesům, pokud bude snížená poptávka v elektroenergetice a průmyslu. Poptávka po elektřině vyrobené z jaderné energie by rovněž mohla klesat v důsledku nižší poptávky po elektřině.
<figure id="attachment_83522" class="wp-caption aligncenter" style="width: 872px;"><img class="size-full wp-image-83522" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA.png 872w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-768x438.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/vývoj-poptávky-po-energii-IEA-800x456.png 800w" alt="" width="872" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální meziroční změny v globální primární spotřebě energie v letech 1900-2020. Za rok 2020 je vyznačen IEA předpovídaný propad o 6 %. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Předpovědi IEA se zatím potvrzují</h2>
U obnovitelných zdrojů se naopak očekává nárůst, protože mají nízké provozní náklady a prioritní přístup k síti v mnoha zemích. Toto mimo jiné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/050420-european-solar-soars-to-april-record-as-wind-falls-again-on-year">potvrzují data</a> za duben 2020 z pěti největších evropských trhů, kde se výroba elektrické energie ze solárních elektráren zvýšila o 25 %. Solární elektrárny v Německu, Itálii, Velké Británii, Francii a Španělsku vyrobily v dubnu 2020 14,2 TWh energie, zatímco větrné elektrárny 20,4 TWh. Celková vyrobená elektřina v objemu 34,6 TWh vzrostla ve srovnání s loňským rokem o 4 %.
Zároveň výroba v solárních a větrných elektrárnách celkem překonala výrobu v plynových a uhelných elektrárnách na těchto pěti evropských trzích. Výroba v těchto konvenčních elektrárnách se meziročně snížila o 39 % na 27 TWh. Podle dat Německo a Velká Británie zažily nejslunečnější duben v historii.
<figure id="attachment_83521" class="wp-caption aligncenter" style="width: 887px;"><img class="size-full wp-image-83521" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA.png 887w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-512x290.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-768x435.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-725x410.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/poptávka-po-jednotlivých-palivech-IEA-800x453.png 800w" alt="" width="887" height="502" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládané procentuální změny v poptávce po jednotlivých zdrojích energie v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019. Zdroj: IEA</figcaption></figure>