Evropská komise zveřejní v tomto týdnu své argumenty na zvýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů na 55 % do roku 2030, stejně jako navýšení podílu obnovitelné energie. To vše s vizí dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století.
Ursula von der Leyenová údajně vizi Komise představí ve středečním projevu o stavu Unie (State of the Union), který přednese před Evropským parlamentem v Bruselu. V projevu má předsedkyně Evropské komise argumentovat, že bezprecedentní ekonomická reakce na COVID-19 je“ jedinečnou příležitostí k přechodu na klimaticky neutrální Evropu“. Zprávu, která unikla z kuloárů Komise, zveřejnil zpravodajský web EURACTIV.
Zpráva Komise argumentuje, že snížení emisí o 55 % do roku 2030 ve srovnání s hodnotami z roku 1990 je pro Evropu ekonomicky proveditelné a přínosné. To vše za podmínky, že energeticko-klimatické politiky budou správně nastaveny a v některých případech zpřísněny.
Zpráva má být podložena hloubkovou studí, kterou si Komise nechala zpracovat a která bude představena ve čtvrtek společně s některými dalšími návrhy v oblasti klimatu. Právě na tuto studii se zástupci Komise odvolávali, když bylo jednáno o budoucím možném navýšení cílů evropské energeticko-klimatické politiky.
<h3>OZE až na 40 %, razantnější snížení spotřeby uhlí</h3>
I přes krizi spojenou s pandemií onemocnění COVID-19 zůstává energeticko-klimatická politika, a především pak plnění Evropského zeleného údělu, jednou z hlavních priorit Evropské komise. Pro snížení emisí o 55 % bude, dle uniklého dokumentu, nutné zvýšit ambice ve všech oblastech, a to včetně obnovitelných zdrojů energie. Cíl pro rok 2030 by se tak měl navýšit na 38-40 % ze současných 32 %. Spotřeba uhlí bude muset být snížena o 70 %, stejně tak jako ropy a zemního plynu (o 30 % a 25 %).
<h3>Navýšení investic a další schvalování</h3>
Komise ale rovněž uznává, že zvýšení cílů bude vyžadovat značné navýšení investic nejen do oblasti energetiky, ale také energetické efektivity, dopravy či zemědělství. Roční investice budou muset být navýšeny o přibližně 350 miliard eur.
Dokument shrnující další plány Komise bude po svém zveřejnění předán k diskuzi a schválení Evropskému parlamentu a Radě, kde zasedají reprezentanti 27 členských států.<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-navrhne-navyseni-cile-snizeni-emisi-roku-2030-65/#comments" target="_blank" rel="noopener"> Debata v Parlamentu</a> již přitom začala. Socialisticko-zelený blok bude urgovat navýšení cíle snížení emisí na 65 %, který jediný má, dle zástupců klastru, být schopný spravedlivě přispět k 2° cíli stanovenému Pařížskou dohodou.
Liberálové podporují 60% snížení, zatímco Evropská lidová strana, největší blok v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 55% cíl. Environmentální výbor Parlamentu přitom již 11. září<a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200907IPR86512/eu-climate-law-meps-want-to-increase-emission-reductions-target-to-60-by-2030" target="_blank" rel="noopener"> podpořil 60% cíl</a>.

Rychlé zprávy

Komise: Zvýšení unijních energeticko-klimatických cílů je nutností

I přes relativní <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-emisnich-povolenek-prudce-padaji-za-posledni-tyden-ztratily-20/" target="_blank" rel="noopener">pokles cen</a> emisní povolenky v systému EU ETS v několika posledních měsících je trend <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/ceny-emisnich-povolenek-v-eu-se-dostaly-nejvyse-za-14-let/" target="_blank" rel="noopener">nárůstu</a> jejich ceny v delším časovém horizontu poměrně stabilní.  Česká energetická skupina Amper chce nyní otevřít možnost obchodovat s povolenkami na emise CO2 všem.
Společnost představila minulý týden beta verzi mobilní aplikace, přes kterou bude možné skrz digitální měnu investovat do povolenek Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS). Platforma bude využívat technologii druhého nejrozšířenějšího blockchainu Ethereum. Nová virtuální měna CO2IN bude přímo navázána na hodnotu emisní povolenky, přičemž cena jedné povolenky bude stanovena na 100 coinů.
Krom zpřístupnění nové formy investování je cílem projektu nazvaného CO2IN i zpřehlednění a usnadnění investic do povolenek. Jeho tvůrci počítají s tím, že s digitální měnou bude možné platit u obchodníků, kteří přijímají bitcoin a půjde s nimi i obchodovat na burzách kryptoměn.
<blockquote>„Obecně přitom platí, že čím více se bude CO2IN používat, tím více povolenek v něm bude vázáno, a tedy staženo z trhu. Což nejenže urychlí modernizaci směrem k bezuhlíkové ekonomice, ale také může dále udržovat a zvyšovat hodnotu měny,“ řekl Jan Palaščák, ředitel skupiny Amper.</blockquote>
Autoři nápadu věří, že si aplikace najde zákazníky, především pak ty environmentálně uvědomělé. Pomocí investování do povolenek budou, společně s projekty například v oblasti úspor energie nebo obnovitelných zdrojů, moci snížit svoji bilanci CO2 na nulu.
Ačkoli jde o projekt české firmy, na tuzemský trh nemíří. Cílovou skupinou jsou pro Amper jednotlivci a firmy hlavně v Nizozemsku, Německu, Rakousku či Belgii. Aplikace má být „naostro“ spuštěna za přibližně šest měsíců.
Obchodování s povolenkami v rámci systému EU ETS je hlavním nástrojem Evropské unie pro snižování emisí skleníkových plynů z větších průmyslových zařízení a energetiky. Cílem systému, který zahrnuje na 11 tisíc instalací po celé Evropě, je ekonomicky efektivní snižování emisí. Cena povolenky od roku 2018 prudce stoupala (z původních přibližně 5 eur na nynějších 25 až 30 eur) a to díky kombinaci faktorů – legislativních i obchodních.

Emise CO2

Česká firma otevírá emisní obchodování přes kryptoměny

Společnost TerraPower založená americkým filantropem Billem Gatesem oznámila, že plánuje stavbu pokročilých malých jaderných reaktorů. Ty budou rovněž moci skladovat energii, a zásobovat tak síť v případě výpadku výroby z obnovitelných zdrojů.
Společnost, kterou miliardář založil před čtrnácti lety, se spojila s americkou odnoží společnosti GE Hitachi Nuclear Energy, aby vyvinula první komerční malé reaktory v Americe s názvem Natrium. Prezident společnosti v minulém týdnu oznámil, že prodej prvních reaktorů typu Natrium bude zahájen na konci této dekády a jejich účelem bude rovněž vyvažovat síť, jejíž nestabilita je způsobená obnovitelnými zdroji. Ačkoli vývoj malých jaderných reaktorů Gates <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/reaktor-billa-gatese-budoucnost-jadra-cinou-amerikou/" target="_blank" rel="noopener">avizoval již v minulosti</a>, práce na produktu podobného typu prozatím jeho společnosti neoznámila.
Společnost plánuje prodávat reaktory nejen na domácím americkém trhu, ale expandovat i do zahraničí a její exekutiva jim věští zářnou budoucnost. A to ačkoli mnozí upozorňují na drahý provoz jak velkých, tak i malých jaderných zdrojů. Ve Spojených státech jsou některé velké jaderné elektrárny v současnosti nuceny ukončovat svou činnost kvůli nákladnosti provozu a investic. Reaktor společnosti TerraPower o výkonu 345 MW má stát přibližně jednu miliardu dolarů.
Malé reaktory mají fungovat jako doplněk k rostoucímu množství větrných a slunečních elektráren. V době, kdy by v síti byl elektřiny dostatek, by zařízení pomocí technologie využívající tekutou sůl elektřinu odebíralo, v době nižšího výkonu ji pak naopak dodávalo. Sůl byla tímto způsobem využívána například v solární energetice již v minulosti, tým Gatesovi společnosti technologii vylepšit, jelikož se příliš neosvědčila. Jako chladící médium pak budou reaktory využívat tekutý sodík.
Odpůrci technologie, kromě její nákladnosti, upozorňují například i na to, že reaktory by mohly být terčem útoků. Uran, který by v nich byl využíván, bude muset být více obohacen a tím pádem by mohl být snadněji konvertován na štěpný materiál než tradiční palivo. Projekt přesto postupuje a v současnosti hledá doplňkové financování ze soukromých zdrojů a od amerického ministerstva pro energetiku.

Jaderné elektrárny

Bill Gates slibuje jaderné reaktory jako doplněk solárních a větrných zdrojů

Spojené království získá první komerční rafinérii pro získávání drahých kovů z elektroodpadu. Zařízení bude rovněž prvním na světě, které bude v technologickém procesu využívat bakterie a ne sloučeniny kyanidu.
Novozélándský start-up Mint Innovation plánuje otevřít zařízení na extrakci drahých kovů z využitých elektronických zařízení v Cheshiru na severu Anglie. První rafinérie svého druhu na světě by přitom měla být otevřena již během 12 měsíců – její spuštění se opozdilo kvůli probíhající pandemii. Zařízení tohoto typu přitom Spojené království velmi potřebuje. Doposud vyvážela materiály pro extrakci, mimo jiné, do zemí kontinentální Evropy, což by se po brexitu kvůli povinnosti platit cla významně prodražilo.
Společnost Mint byla založena v roce 2016 s cílem vyvinout metodu, která kombinuje biotechnologie a metalurgii pro extrakci vzácných kovů včetně zlata, palladia, stříbra a mědi. Metoda, kterou Mint využívá, je přitom mnohem šetrnější k životnímu prostředí než klasické postupy. Tradiční tavírny využívají k získávání kovů sloučeniny kyanidu, spotřebovávají velké množství energie a vody, jsou zdrojem většího množství CO2 a odpadu. Ve všech těchto ohledech by zařízení Mint mělo dosahovat lepších výsledků. Mint i přes využití bakterií však nadále při extrakci kovů využívá kyseliny, dle společnosti se však jedná o slabé kyseliny, které se navíc firma snaží do co nejvyšší míry recyklovat.
<a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/10bn-precious-metals-dumped-each-year-electronic-waste-un-toxic-e-waste-polluting" target="_blank" rel="noopener">Zpráva OSN z minulého měsíce</a> upozorňuje, že zlato, platina a jiné drahé kovy o hodnotě minimálně 10 miliard amerických dolarů každoročně skončí jako odpad. Spojené království přitom vyprodukuje více elektroodpadu než je průměr EU a velké množství vyváží do rozvojových zemí, které nejsou dostatečně vybaveny na jeho ekologickou likvidaci. To zmiňuje<a href="https://www.parliament.uk/business/committees/committees-a-z/commons-select/environmental-audit-committee/inquiries/parliament-2017/electronic-waste-and-the-circular-economy-17-19/" target="_blank" rel="noopener"> zpráva britského výboru pro environmentální audit</a> z minulého roku, která kritizovala zemi za neudržitelný přístup k e-odpadu.
Rafinérie společnosti Mint bude zpočátku schopná zpracovávat 20 tun e-odpadu denně. Stavba zařízení podobného typu, jaké vyroste v Cheshiru, je zvažována rovněž pro jižní Anglii a australské Sydney.

Životní prostředí

První britská továrna na extrakci drahých kovů z elektroniky zahájí komerční provoz

Oxfordská technologická firma Oxford PV zveřejnila, že již příští rok začne na trh dodávat solární panely využívající přelomovou technologii. Díky té by fotovoltaické panely údajně byly  schopny generovat až o třetinu více elektřiny než aktuálně používané technologie.
Oxford PV využívá pro výrobu panelů krystal, který byl poprvé objeven již před 200 lety. S jeho použitím ve fotovoltaice se však začalo experimentovat až v posledních několika letech.
Do konce tohoto roku by společnost měla tuto technologii začít využívat k výrobě zatím nejúčinnějších solárních panelů na světe. V příštím roce pak má být i první firmou, která je začne prodávat na trhu.
Oxford PV tvrdí, že panely budou produkovat o třetinu více elektřiny než klasické panely, které jsou založeny pouze na křemíku. Panely potahuje tenkou vrstvou krystalického materiálu nazývaného perovskit. Dle společnosti jde o největší průlom v oblasti fotovoltaiky od doby, kdy byla technologie vynalezena v 50. letech 20. století.
Potažení klasického solárního článku perovskitem pomůže panelu zvýšit výrobu energie a snížit tak náklady. Perovskit je totiž schopen absorbovat různé části slunečního spektra na rozdíl od tradičního křemíku.
<figure id="attachment_24550" class="wp-caption alignleft" style="width: 2048px;"><img class="size-full wp-image-24550" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/perovskite-cells.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/perovskite-cells.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/perovskite-cells-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/perovskite-cells-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/perovskite-cells-1024x768.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/perovskite-cells-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/perovskite-cells-800x600.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1536" /><figcaption class="wp-caption-text">Perovskitové fotovoltaické články. Zdroj: University of Oxford Press Office</figcaption></figure>
Křemíkový solární článek je obvykle schopen přeměnit kolem 22 % dopadající solární energie na elektřinu. Při zkoušce v červnu 2018 však solární článek oxfordské společnosti dokázal překonat i ten nejvýkonnější dostupný článek a dosáhl účinnosti 27,3 %.
Odlišný je také barvou – místo tradiční modré, je článek spíše černý. Dle Oxford PV již tradiční křemíkové články, co se týče účinnosti, dosáhly svého maxima a technologii je potřeba výrazně inovovat.
Společnost Oxford PV získala na svůj výzkum v roce 2010 dotaci od britské vlády a později přilákala investice norského ropného gigantu Equinor, společnosti Legal &amp; General Capital a čínského gigantu Goldwind.
Na perovskitové technologii pracují i jiné firmy, Oxford PV ale věří, že jejich technologie je prozatím nejrozvinutější a právě díky tomu bude mít na trhu velký náskok.

Obnovitelné zdroje

Přelomová technologie má zajistit nejúčinnější solární panely. Uspěje právě Oxford PV?

Čína povede světový trend nárůstu offshore větrných elektráren. Uvádí to nová studie, která zároveň predikuje, že již v tomto desetiletí bude sektor offshore větrné energetiky schopný vyprodukovat celosvětově na 900 tisíc nových pracovních míst.
Podle Globální komise pro větrnou energetiku (Global Wind Energy Council – GWEC) může instalovaný výkon větrných elektráren umístěných na moři do konce tohoto desetiletí vzrůst až osminásobně, a to především díky nárůstu množství výroben v mořských teritoriích patřících Číně.
<a href="https://gwec.net/gwec-offshore-wind-will-surge-to-over-234-gw-by-2030-led-by-asia-pacific/" target="_blank" rel="noopener">Zpráva GWEC</a> uvádí, že výkon offshore energetiky by do roku 2030 mohl stoupnout až o 234 GW. Tahounem pak bude především asijsko-pacifická oblast. Celosvětový přírůstek na konci minulého roku byl přitom dle zprávy přes 29 GW, což představuje prozatím nejvyšší zaznamenaný roční přírůstek. GWEC i proto své predikce ve své nejnovější zprávě upravila.
Jak upozorňuje Ben Backwell, větrná energetika se opravdu stává globální trendem, a to i díky tomu, že státy „chápou roli, kterou mohou technologie OZE hrát při nastartování post-covidového ekonomického oživení“. Offshore energetika může do konce desetiletí vytvořit na 900 tisíc nových pracovních míst a možná i více, a sice pokud státy využijí ekonomický stimul k podpoře obnovitelné energetiky, jak poznamenal Backwell.
<h3>Největší nárůst v Asii</h3>
Od roku 2013 roste energetika na moři každoročně v průměru téměř o čtvrtinu, což je zapříčiněno především řadou nových projektů v evropských vodách. V Evropě se v současnosti nachází 75 % všech světových větrných elektráren umístěných na moři. Jak predikuje GWEC, Evropu ale brzy předežene Asie. Rozvíjet se bude trh s větrnou energií nejen v Číně, ale i v Japonsku, Jižní Koreji nebo Vietnamu.
<h3>Predikce věří i Severní Americe</h3>
V loňském roce bylo v čínských vodách instalováno rekordních 2,4 GW větrných elektráren. V žebříčku poté následuje Spojené království, které instalovalo 1,8 GW a Německo, které je zodpovědné za dalších 1,1 GW.
Na konci desetiletí však GWEC predikuje, že více než pětina světových větrných elektráren na moři bude čínských (to odpovídá cca 52 GW), následovat bude Spojené království s 40,3 GW.
Třetím největším trhem pro větrný offshore pak bude Severní Amerika. Na konci roku 2019 zde bylo sice instalováno pouhých 30 MW, dle zprávy lze ale očekávat, že toto číslo do roku 2030 vzroste na 23 GW.

Větrné elektrárny

Instalovaný výkon offshore větrných elektráren by mohl do konce desetiletí vzrůst až 8krát, zejména díky Číně

Americká společnost Microsoft v pondělí oznámila, že záložní vodíkové palivové články byly v rámci testování technologie schopné pohánět servery datových center společnosti po dobu 48 hodin. Microsoft rozvojem vodíkové technologie implementuje své <a href="https://blogs.microsoft.com/blog/2020/01/16/microsoft-will-be-carbon-negative-by-2030/">plány</a> být uhlíkově neutrální do roku 2030. 
Součástí těchto plánů je rovněž odstranit závislost na naftě do roku 2030, odstranit veškeré historické emise Microsoftu do roku 2050 a vytvořit inovační fond o objemu 1 miliardy amerických dolarů.  Právě vodíkové články mají být náhradou za dieselové generátory, které slouží jako záložní zdroj energie pro datová centra. Jak Microsoft uvedl, náklady na pořízení palivových článků v posledních letech poklesly do té míry, že nyní představují ekonomicky životaschopnou alternativu dieselových generátorů.
Datové centrum Azure, kterému budou vodíkové články sloužit jako náhradní zdroj, navíc může být napojeno na rozvodnou síť a poskytovat tak podpůrné služby. Elektrolyzér může být uveden do provozu v období nadměrné výroby energie z větru či slunce, obnovitelná energie se poté uloží jako vodík. V období vysoké poptávky pak naopak mohou palivové články dodávat určité množství energie do sítě. Uvedl to Mark Monroe, hlavní inženýr infrastruktury týmu Microsoft pro pokročilý vývoj datových center.
<figure id="attachment_86378" class="wp-caption aligncenter" style="width: 515px;"><img class="aligncenter wp-image-86378 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon.jpg" sizes="(max-width: 515px) 100vw, 515px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-800x450.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon.jpg 1280w" alt="" width="1280" height="720" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Microsoftu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030. Zdroj: Microsoft</figcaption></figure>
Jak Monroe rovněž připomíná, palivový článek má reakční dobu podobnou jako dieselový generátor. Na plné zatížení může naběhnout během několika sekund. Jeho tým sestavil zdroj o výkonu 250 kilowattů a otestoval jej u vývojáře systému, společnosti Power Innovations. 24hodinový výkonnostní test proběhl v září 2019, v červnu byl pak zdroj úspěšně otestován i v 48hodinovém provozu.
Dalším krokem je nyní, dle Monroea, nákup a otestování systému palivových článků o výkonu 3 megawatty. Tento výkon je srovnatelný s tím, který poskytují záložní generátory poháněné naftou v datových centrech Azure.
Společnost Microsoft zkoumá i jiné technologie, které by mohly být náhradou za naftou poháněné generátory, jak vysvětlil Brian Janous, generální ředitel týmu Microsoft pro strategii datových center pro energii a udržitelnost. Již nyní dodávají klasické baterie krátkodobou záložní energii a vyplňují 30sekundovou mezeru mezi výpadkem v síti a časem potřebným k zapnutí dieselových generátorů. Vyspělejší baterie mají delší životnost, a budou tak dále testovány jako možný zdroj pro zařízení Microsoftu.

Akumulace energie

Microsoft testuje vodík jako zdroj energie pro svá datacentra

Loni založený spolek Klimatická žaloba v <a href="https://www.facebook.com/klimatickakoalice/posts/3422348254482231?comment_id=3426815230702200&amp;reply_comment_id=3426849954032061" target="_blank" rel="noopener">tiskové zprávě</a> vydané v minulém týdnu oznámil, že hodlá po vzoru zahraničních klimatických žalob žalovat českou vládu. Ta podle členů spolku nekoná dost v problematice změny klimatu.
Spolek se ke kroku rozhodl z důvodu „nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. V případě úspěchu by soud měl státu nařídit, aby v problematice změn klimatu činil více. Žaloba má být podána již tento podzim, a sice k Městskému soudu v Praze.
<h2>Zvyšující se teplota a nečinnost státu</h2>
Spolek argumentuje tím, že podle <a href="https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf" target="_blank" rel="noopener">Zprávy o životním prostředí za rok 2018</a> má ČR v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – celkově o celých 47 %. Dle zprávy byl rovněž rok 2018  pro ČR teplotně mimořádně nadnormální – průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Česko také trpělo výrazným suchem a značným poklesem zásob vody v půdě.
Členové spolku připomínají, že ČR se v rámci Pařížské dohody zavázala společně s celou EU o snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V tomto ohledu však prozatím nic nečiní. Dle spolku vláda rovněž porušuje článek 7 české ústavy, dle kterého má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
Tisková zpráva spolku vyvolala rozporuplné reakce. Dle některých není úkolem soudu, aby státu nařizoval, jak má vykonávat svoje politiky. Dle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd je naopak právo obrátit se na soud v případě ochrany práva jedním ze základních atributů právního státu. U soudu se pak, jak vedoucí Oddělení veřejného práva připomíná, mohou občané bránit i v případě nezákonné nečinnosti státu. Soud může rozhodovat i o tom, zda vláda porušila práva jednotlivců vyplývající z mezinárodních smluv.
Právnička také upozorňuje, že takovéto rozhodování není v rozporu s principem dělby státní moci, jak někteří v souvislosti s tiskovou zprávou upozorňovali. Například v nizozemském případu Urgenda soud určil, že má vláda zvýšit svůj cíl pro snížení emisí, nenařídil jí ale, jakým způsobem toho má konkrétně docílit. To už by v rozporu s principem dělby moci bylo.
<h2>V zahraničí klimatické žaloby nejsou ničím novým</h2>
Klimatické žaloby již v současnosti nejsou v zahraničí nic nového. Nejvíce pozornosti přitáhl již zmiňovaný nizozemský případ <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nadace-zivotniho-prostredi-zazalovala-nizozemskou-vladu-za-neplneni-klimatickych-cilu-koncept" target="_blank" rel="noopener">Urgenda</a>, který skončil úspěchem žalobce a vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá povinnost nizozemské vlády přijmout dodatečná opatření v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně soud rozhodl, že stát musí do konce tohoto desetiletí snížit emise o 25 %, a zvednout tak svůj původní plán o celých 8 %.
Žalobě čelilo například i <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-celi-zalobe-kvuli-otevreni-novych-ropnych-poli" target="_blank" rel="noopener">Norsko</a>, tématikou klimatu se zabýval i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rakousky-soud-judikoval-verejny-zajem-ochrane-klimatu" target="_blank" rel="noopener">rakouský správní soud</a>, a to v případu ohledně dostavby vídeňského letiště. Rakouský soud přitom přímo judikoval veřejný zájem na ochraně klimatu.

Chystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

Portugalská energetická společnost EDP oznámila uzavření své uhelné elektrárny Sines. Odklon země od uhlí tak bude reálně uspíšen, a to o dva roky. Původně byl uhelný phase-out v Portugalsku naplánován na rok 2023, nyní k němu dojde již v roce 2021.
Rozhodnutí je součástí dekarbonizační strategie nejdůležitější portugalské energetické společnosti. EDP (Energias de Portugal) je aktivní na celém Pyrenejském poloostrově – plánuje rovněž uzavření dalšího bloku spalujícího uhlí ve Španělsku.
Dle <a href="https://www.edp.com/en/news/2020/07/13/edp-anticipates-closure-coal-plants-portugal-and-spain" target="_blank" rel="noopener">oficiálního vyjádření</a> společnosti je postupné uzavírání uhelných elektráren důsledkem obměny energetického mixu, ve kterém je stále jednodušší navyšovat podíl obnovitelných zdrojů. To je důsledkem i postupného snižování cen technologií obnovitelných zdrojů a naopak navyšování nákladů na provoz uhelných zdrojů. To je hnáno především zvyšováním cen emisních povolenek, změnou daňového prostředí a vyšší konkurenceschopností zemního plynu.
<blockquote>„V loňském roce jsme byli svědky nevyhnutelného zhoršení vyhlídek, co se týče ziskovosti uhelných elektráren. Rozhodnutí uzavírat postupně uhelné elektrárny na Pyrenejském poloostrově je přirozeným důsledkem energetické transformace, která je v souladu s evropským cílem být uhlíkově neutrální, a politické vůle stanovovat lhůty pro odklon od uhlí,“ řekl Miguel Stilwell d’Andrade, výkonný ředitel EDP.</blockquote>
Sines je v současnosti největší (1180 MW) portugalskou tepelnou elektrárnou využívající uhlí. Uzavřena bude po 35 letech provozu. Původním plánem Portugalska bylo uskutečnit phase-out do roku 2030, ten byl posléze posunut na rok 2023, než bylo stanoveno, že k němu dojde již příští rok. V Portugalsku se obnovitelným zdrojům mimořádně daří. Cena v aukcích postupně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/novy-svetovy-rekord-portugalsku-padla-rekordne-nizka-cena-solarni-elektrarnu" target="_blank" rel="noopener">klesá </a>a zemi se již dlouhodobě <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener">daří vyrábět většinu elektřiny z OZE</a>. Země má potenciál jak v solárních, tak i větrných a vodních zdrojích.
Odklon od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/svedsko-uzavre-posledni-uhelnou-elektrarnu/" target="_blank" rel="noopener">plánuje již většina zemí</a> Evropské unie. Mezi ty, které již oznámily i konkrétní datum, patří například Francie, Slovensko, Německo či Spojené království. Například Rakousko, Švédsko či Belgie již poslední uhelné elektrárny uzavřely. Poslední jmenovaná země tak přitom učinila již v roce 2016.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Sines, jež byla uvedena do provozu v roce 1985, zdroj: flickr

Uhlí

Portugalsko plánuje odklon od uhlí o dva roky dříve, než bylo dříve plánováno

Jeden ze dvou největších světových výrobců civilních dopravních letadel, francouzská společnost Airbus, oznámila, že plánuje do své nízkouhlíkové strategie pro budoucí výrobu zakomponovat vodíková paliva. Společnost považuje pohon na vodík za „jednu z nejslibnějších dostupných technologií“ pro dekarbonizaci letecké dopravy a plánuje ji využít při výrobě letadel s nulovými emisemi již do roku 2035.
CEO Airbusu Guillaume Faury přivítal minulou středu zveřejněnou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/" target="_blank" rel="noopener">vodíkovou strategii Evropské komise</a> a zdůraznil, že společnost Airbus je připravena rozvíjet udržitelnou leteckou dopravu, přičemž vodík má být důležitým nástrojem k dosažení tohoto cíle. Faury uvedl, že létat s nulovými emisemi by mělo být možné již po roce 2035.
Své inovační plány Airbus oznámil na pozadí krize způsobené koronavirovou pandemií. Společnost minulý týden oznámila propuštění přibližně 15 tisíc pracovníků v souvislosti s množstvím zrušených objednávek nových letadel ze strany aerolinek.
Francie v červnu zveřejnila plány na pomoc odvětví letecké dopravy. Součástí balíčku o objemu 15 miliard eur je rovněž 1,5miliardová podpora na výzkum a vývoj. Touto finanční injekcí chce francouzská vláda mimo jiné podpořit právě i vývoj uhlíkově neutrálního letadla, které by mohlo nahradit populární model A320. Jako vhodnou cestu vidí biopaliva a vodík. Airbus by měl s hromadnou výrobou začít právě v roce 2035. Dalším očekáváním francouzské vlády je také vyvinutí regionální letecké flotily, která by byla poháněna vodíkem nebo elektřinou (do roku 2030), a helikoptéry na elektrický pohon.
Airbus pracoval na vývoji nízkoemisního pohonu již před koronavirovou krizí – původně se soustředil na vývoj hybridního elektrického pohonu. Projekt byl však v dubnu pozastaven. Vodík má oproti bateriím v letectví značné výhody, především co se týče poměru výkonu a hmotnosti. Konverze klasických motorů na vodíkové je však prozatím téměř nemyslitelná pro letadla využívaná na delší vzdálenosti, jak varovala nedávná <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/20200507_Hydrogen-Powered-Aviation-report_FINAL-web-ID-8706035.pdf" target="_blank" rel="noopener">studie podpořená Evropskou unií</a>.
Letectví představuje přibližně 3,6 % emisí CO2 vyprodukovaných v EU a očekává se, že podíl nadále poroste, a to i navzdory koronavirové krizi. Evropská komise odhaduje nárůst emisí až o 150 % do roku 2040, pokud nebude přikročeno k opatřením k jejich snížení.