Rakousko se rozhodlo pro ještě štědřejší podporu nákupu elektromobilů, než poskytovalo doposud. Od 1. července přispěje zájemcům o nový elektromobil jednorázovou částkou pět tisíc eur. Ministryně hospodářství Leonore Gewessler to oznámila na pondělní ministerské tiskové konferenci.
Jednorázová podpora nákupu vozidel na elektrický pohon je součástí balíčku, díky kterému Rakousko plánuje dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, kterou zástupci současné vládní koalice vidí jako jednoho z hlavních přispěvatelů ke globálním změnám klimatu.
Podpora nákupu ekologičtějšího vozidla byla navýšena ze současných 3 000 eur (cca 80 000 korun) na 5 000 eur (cca 134 000 korun). Další součástí balíčku je také ztrojnásobení státní podpory pro dobíjecí stanice (na 600 eur pro domácí nabíjecí stanice nebo chytré nabíjecí systémy a 1 800 eur na nabíječky pro bytové domy).
Rakousko má v současnosti 5 500 nabíjecích bodů, přičemž plánuje jejich množství navyšovat tak rychle, jak to jen půjde. Rakousko plánuje zavést také další dodatečná opatření, mezi která bude patřit i podpora lidské mobility v podobě dotace na nákup elektrokol (až 1 200 euro).
Zvýšená podpora na nákup elektromobilu je výsledkem vyjednávání s rakouským automobilovým průmyslem, který má přispět částkou dvou tisíc euro na celkovou pětitisícovou částku. V Rakousku bylo na konci května 2020 registrováno téměř 33 tisíc elektromobilů. To však představuje jen 0,7 % všech automobilů, podle rakouského statistického úřadu, dvě třetiny z toho jsou navíc užitková vozidla. Aby se elektromobilita rozšířila i mezi vozy pro osobní užití, je tak jedním z hlavních důvodů navýšení podpory.
Rakušané se mimo přímé podpory nákupu snaží nalákat ke koupi elektromobilu například i možností si <a href="https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2020/06/16-06-2020-free-test-runs-in-electric-cars-in-austria" target="_blank" rel="noopener">vozidlo na elektrický pohon na čas vyzkoušet</a>. Kupříkladu ve státu Hradsko (Burgenland) si zájemci mohou elektromobil vyzkoušet až na tři dny, najet s ním 150 km a dokonce i nabíjet zdarma. To je umožněné díky spolupráci s místní energetickou společností Energie Burgenland. Projekt poběží až do 20. září tohoto roku a jeho cílem je přilákat více Rakušanů k elektromobilitě.

Čistá mobilita

Rakušané získají na nákup elektromobilu pět tisíc eur

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="https://www.iea.org/reports/sustainable-recovery" target="_blank" rel="noopener">studii týkající se udržitelné obnovy ekonomiky</a>. Zpráva byla zpracována ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). Ve studii IEA upozorňuje na to, že rozhodnutí, kterými se státy nyní budou v oblasti energetiky nyní řídit, poznamenají jejich ekonomiky na léta dopředu.  
Zpráva byla zveřejněna minulý pátek a jde o první rozsáhlejší studii obsahující doporučení pro obnovu ekonomiky soustředící se primárně na energetiku.
Zpráva upozorňuje, že ve srovnání s krizí v roce 2008, jsou ceny technologií pro obnovitelné zdroje v současnosti mnohem nižší. Investice do nich již tedy nepředstavuje rozsíhlejší zásahy do ekonomiky. IEA rovněž kalkuluje, že nastartování ekonomiky udržitelným způsobem ochrání či vytvoří nová místa (kterých může být až 9 milionů) a ušetří 4,5 miliard tun CO2 ročně od roku 2023, než by jinak bylo výrobou energie vypuštěno.
Zpráva pokytuje doporučení vládám jednotlivých států ohledně toho, jak ekonomiku nastartovat pomocí investic do především udržitelných energetických zdrojů tak, aby byl jejich potenciál co nejvíce využit i v oblasti zaměstnanosti.
Jak upozornila jedna z autorek a vedoucí týmu modelování v IEA Laura Cozzi, zpráva vychází z předpokladu, že letošní rok nebude nijak rekordní, co se týče investic do obnovitelné energetiky.
Státní finance budou v tomto roce nasměrovány primárně do oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, investice primárně do obnovy ekonomiky nastoupí s určitým zpožděním. Cozzi upozorňuje, že nastartování ekonomik musí být vedeno s myšlenkou udržitelnosti.
Studie IEA stanoví politiky a návody pro cílené investice pro klíčové sektory energetiky. V prvé řadě nastiňuje opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především větrné a solární, a k modernizaci rozvodných sítí.
Další set doporučení je zaměřen na udržitelnou dopravu, především na elektromobilitu a vysokorychlostí železniční dopravu. V další části se zpráva zaměřuje na zvyšování energetické účinnosti, a to především v budovách a u elektrozařízení, včetně tovární techniky.
IEA ve své nejnovější zprávě také zhodnocuje a doporučuje opatření týkající se udržitelnosti paliv – jejich výroby a využívání a v poslední své části je zaměřena na podporu inovací a nových, pro budoucí nízkouhlíkový vývoj klíčových, technologií. Konkrétně zpráva poskytuje doporučení pro rozvoj a implementaci vodíku jako paliva, bateriových systémů, technologií týkajících se ukládání či znovupoužití uhlíku či malých modulárních reaktorů.

Úřady a instituce

IEA: nastartovat ekonomiku je třeba přes investice do udržitelné energetiky

Ve vzdálenosti 17 km jihovýchodně od hlavního města Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, započala v roce 2008 stavba tzv. <a href="https://masdar.ae/en/masdar-city/the-city" target="_blank" rel="noopener">Masdar City</a>. Město vybudované na poušti má být vzorem pro budoucí městské plánování. Využívá udržitelná nízkouhlíková řešení, energie se vyrábí z obnovitelných zdrojů. Plánované dokončení projektu se však stále odsouvá, nyní se spekuluje o roku 2030, přičemž dle původních plánů mělo město být dokončeno přibližně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/masdar-city-nejekologictejsi-mesto-na-svete" target="_blank" rel="noopener">v roce 2016</a>.
Město má v současnosti více než dva tisíce obyvatel (což je méně než bylo v této fázi konstrukce plánováno), navržená plocha města je 6 čtverečních kilometrů. V současnosti v něm sídlí například Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) nebo univerzitní institut pro vědu a technologie Khalifa University. Rovněž společnost Siemens má v Masdar City regionální pobočku. Budova jeho sídla má certifikát LEED Platinum a patří tak k energeticky nejúčinnějších stavbám ve Spojených arabských emirátech.
<h2>Urbanismus a chlazení</h2>
Tvar města, jeho ulic, náměstí a dalších urbanistických prvků je podřízen především záměru snížit teplotu zástavby ve srovnání s okolní pouští. Aby bylo zabráněno proudění horkého vzduchu z okolní pouště, sídlo je obehnané vysokou zdí. Město je chlazeno pomocí 45 metrů vysokých věží, které ve své horní části nasávají vzduch, který chladí a vytlačují jej do ulic Masdar City. Tím má být vytvářen vánek a ulice by tak měly být o 15 až 20 stupňů chladnější než pouštní okolí města. Snižování teploty má napomoci také to, že je mírně nadzvednuto oproti okolnímu terénu.
Ulice jsou veskrze poměrně úzké, aby v nich byl vytvářen stín, či jsou zastíněny uměle. Architektonická firma Foster and Partners, která město navrhovala, se pro tento koncept inspirovala u starých měst na Blízkém východě.
<figure id="attachment_84863" class="wp-caption aligncenter" style="width: 537px;"><img class="wp-image-84863 " src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-512x288.jpg" sizes="(max-width: 537px) 100vw, 537px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/26401733803_6ef39ff52d_c.jpg 800w" alt="" width="537" height="302" /><figcaption class="wp-caption-text">Město je chlazeno tubusy vhánějícími chladnější vzduch do ulic. Zdroj: flickr </figcaption></figure>
<h2>Doprava</h2>
V městě neměly, dle původních plánů, vůbec jezdit automobily. Pro jeho uživatele měla být zřízena veřejná doprava a podzemní systém rychlé osobní přepravy (PRT). V projektu však po spuštění pilotní fáze nebylo dále pokračováno, jelikož se ukázal jako příliš nákladný. V současnosti je tak ve městě testována doprava elektromobily, která je kombinována s PRT a systémem veřejné dopravy, který využívá k pohonu elektřinu. Testuje se i využívání jiných alternativních pohonů, jako například vodíku. Automobily osob přijíždějících do města musí zůstat zaparkována na jeho okrajích.
<figure id="attachment_84864" class="wp-caption alignnone" style="width: 557px;"><img class="wp-image-84864 " src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-512x339.jpg" sizes="(max-width: 557px) 100vw, 557px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-1024x679.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug-800x530.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/PRT-Fahrzeug.jpg 1599w" alt="" width="557" height="369" /><figcaption class="wp-caption-text">PRT vozítko v Masdar City. Zdroj: Wikimedia</figcaption></figure>
<h2>Energie</h2>
Hlavním zdrojem elektrické energie je solární elektrárna o výkonu 10 megawattů. Ta byla při svém spuštění v roce 2009 největším solárním projektem svého druhu na Blízkém východě. Zařízení ročně produkuje přibližně 17 500 MWh čisté elektřiny. Výrobna se skládá z 87 780 multikrystalických a tenkovrstvých panelů. Město rovněž prozkoumává možnost využívat technologie <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/dalsi-solarni-boom-na-obzoru-tentokrat-rezii-koncentracnich-elektraren" target="_blank" rel="noopener">koncentračních solárních elektráren</a> (CSP). Z původních plánů na naprostou samostatnost města a dosažené uhlíkové neutrality však nakonec sešlo.
Technologii městu dodávají i některé české firmy. Masdar City projevil zájem o systémy osvětlení, odpadkových košů či stojanů na kola. Jde například o společnost Lightway, která vyvíjí a dodává tzv. světlovody. Ty sbírají denní světlo ve venkovních prostorech a reflexním tubusem je vedou do vnitřních částí budov. Světlovody dokáží do interiérů dodat světelnou energii a energii tepelnou nechat venku.
Zdroj úvodního obrázku: flickr

Energetika v zahraničí

Výstavba futuristického Masdar City pokračuje, dokončení se však prodlouží

Ačkoli světová poptávka po fosilních palivech během pandemie covid-19 klesla a výkon slunečních a větrných elektráren v Mexiku spolehlivě pokrýval poptávku, která se od nich očekává, prezident Andrés Manuel López Obrador nadále bojkotuje nutnost přechodu na obnovitelnou energii. 
Jedním z posledních kroků podporovaných mexickým prezidentem bylo obejití běžného procesu veřejných konzultací ke v květnu zveřejněným pravidlům pro provoz přenosové a distribučních sítí. Pravidla obsahují několik velmi kontroverzních ustanovení, která nepodporují zvyšování energetické účinnosti a znevýhodňují zařízení generující energii z obnovitelných zdrojů.
Julio Valle z Mexické asociace pro větrnou energii upozorňuje, že nová pravidla pro mexickou rozvodnou síť upřednostňují výrobu z konvenčních zdrojů.
López Obrador tak pokračuje v sérii opatření systematicky zamířených proti rozvoji obnovitelných zdrojů. Nově zvolený prezident například již v prvním měsíci svého úřadu zrušil vyhlášenou aukci na obnovitelné zdroje. V roce 2017 přitom aukce na OZE zajistila nejnižší cenu elektřiny v Mexiku ve srovnání s jinými zdroji. V nedávné době pak úřad například avizoval, že dočasně pozastaví výkon kontrol, které musí solární a větrné farmy podstoupit předtím, než začnou fungovat. To vše vzbuzuje neklid mezi investory do obnovitelných zdrojů energie. Ačkoli se očekávalo, že větrná energetika až ztrojnásobí svůj výkon na 15 GW do roku 2024, prognózy již nyní přestávají být tak pozitivní.
Mexiko je přitom jedenáctým největším producentem emisí skleníkových plynů na světě a zavázalo se k jejich snížení o 9 % do roku 2030, ve srovnání s rokem 2010. Potenciál výroby z větru a slunce je velký.
Lopez Obradorův narativ však nekoreluje s konceptem obnovitelných zdrojů. Výrobny často vlastní zahraniční entity. Současný mexický prezident přitom propaguje myšlenku státního vlastnictví zdrojů. V Mexiku těžená ropa a zemní plyn jsou dle něj znakem prosperity. Prezident proto plánuje výstavbu sedmi nových zdrojů využívajících fosilní paliva a další podporu těžby ropy. Státní ropná firma Pemex, která se v současnosti topí v dluzích, bude dle nových plánu prezidenta příjemcem podpory jak finanční, tak i institucionální. V příštích několika letech má obdržet finanční injekci v hodnotě 15 miliard dolarů. Z tohoto balíku hodlá firma utratit více než polovinu na stavbu nové ropné rafinérie ve státě Tabasco.
Zdroj  úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/rutlo/5337912858" target="_blank" rel="noopener">flickr</a>

Mexická energetika s novým prezidentem nesměřuje k ozelenění

Ministerstvo životního prostředí poslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení, která zavádí kompenzace vysokých nákladů na elektřinu způsobených vyšší cenou povolenky pro největší české průmyslové podniky. V současnosti navrhuje kompenzovat firmy částkou 2,4 miliardy korun za rok 2020, v připomínkovém řízení se tato částka ale může ještě změnit.
MŽP vyslalo do mezirezortního připomínkového řízení dvě nařízení. První zavádí systém vyplácení kompenzací, druhé pak stanovuje samotnou částku, která bude podnikům vyplacena.  Obě nařízení vznikla na základě ustanovení § 11 zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisemi. Jejich přijetí však nebylo povinností, ale pouze možností – dle současného znění zákona. S novelou, která bude platit od ledna 2021 a která reaguje na revizi směrnice o EU ETS, už MŽP bude povinno podporu vyplácet každoročně.
Aby se podniky kvalifikovaly pro výplatu kompenzací, musí patřit mezi odvětví, u kterých je zjištěno značné riziko tzv. úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny. U těchto firem hrozí, že se kvůli vysokým nákladům na environmentální regulace dostanou do potíží a výroba by se tak mohla přesunout do zemí mimo EU, kde by byla veskrze mnohem neekologičtější. Stát má tedy zájem o zachování těchto sektorů v zemi.
Reálně jde o energeticky náročné průmyslové sektory, které si budou moci o podporu žádat – například ocelářský, chemický či cementářský průmysl. Nařízení rovněž nastavuje, že kompenzace se budou proplácet až od určitého množství spotřebované elektřiny. Na podporu si tak v konečném důsledku sáhnou pouze největší podniky, nikoli malé a střední (ačkoli by mezi ohrožená odvětví jinak spadaly). Kompenzovat by se tak mělo přibližně čtyřiceti českým firmám.
Výše vyplácených prostředků se ale ještě může změnit. V mezirezortním připomínkovém řízení lze očekávat, že do debaty o výši podpory zasáhne ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu (s požadavkem na vyšší kompenzace) a Ministerstvo financí. Prostředky totiž poputují ze státního rozpočtu.
Elektřina pro české firmy zdražila kvůli reformě trhu s emisními povolenkami. Cena EUA v posledních třech letech vzrostla z přibližně 5 euro až na 27 euro. Povolenky tak po letech konečně začaly plnit svůj účel. Následkem však bylo zdražení elektřiny, když výrobci elektřiny z fosilních paliv přenesli náklady na povolenky do velkoobchodních cen.

Legislativa ČR

MŽP navrhuje kompenzovat energeticky náročné podniky částkou 2,4 miliardy

Německá energetická firma Uniper varuje, že bude žalovat nizozemskou vládu kvůli jejím plánům na ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2030, na jejichž základě bude nucena uzavřít svou uhelnou elektrárnu. Odborníci varují, že v případě úspěchu společnosti u soudu by případ mohl mít negativní vliv na klimatickou agendu celé Evropy.
Nizozemsko <a href="https://www.montelnews.com/en/story/dutch-aim-to-cut-coal-plant-output-by-75-this-year-/1109151">před měsícem oznámilo plán</a> na omezení provozu uhelných elektráren o 75 %, aby dosáhlo svého cíle na snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2020. Podrobnosti tohoto plánu mají být oznámeny ještě před létem. Svou jedinou uhelnou elektrárnu v zemi na přelomu roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vattenfall-uzavrel-svou-jedinou-uhelnou-elektrarnu-nizozemsku">u</a><a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/vattenfall-uzavrel-svou-jedinou-uhelnou-elektrarnu-nizozemsku" target="_blank" rel="noopener">zavřel například i Vattenfall</a>. Stalo se tak především v reakci na prosincové rozhodnutí nizozemského nejvyššího soudu, který <a href="https://www.rechtspraak.nl/Organisatie-en-contact/Organisatie/Hoge-Raad-der-Nederlanden/Nieuws/Paginas/Dutch-State-to-reduce-greenhouse-gas-emissions-by-25-by-the-end-of-2020.aspx">potvrdil předchozí rozhodnutí ve sporu mezi nizozemskou vládou a nadací Urgenda</a>.
Tamní vláda má nyní povinnost výrazně snížit emise skleníkových plynů v souladu se svými závazky v oblasti lidských práv. Do konce roku 2020 musí, dle soudu, Nizozemsko snížit emise skleníkových plynů alespoň o 25 % oproti roku 1990, do roku 2030 pak o 49 %. Vattenfall za předčasné uzavření své elektrárny nejspíš získá kompenzace.
Podobné nyní žádá i Uniper. Díky rozhodnutí nejvyššího soudu je společnost nucena uzavřít svou uhelnou elektrárnu Maasvlakte 3 poblíž Rotterdamu. Ta přitom zahájila svou činnost teprve před patnácti lety. Další možností je přechod na jiné palivo.
Společnost bude údajně vládu žádat o kompenzaci ve výši jedné miliardy eur, a sice na základě Smlouvy o energetické chartě. Tato mezinárodní smlouva, jejíž stranou je i Evropská unie, má zajišťovat, mimo jiné, stabilní investiční prostředí pro mezinárodní investice. Pro řešení sporů je charta vybavena mechanismem pro mezinárodní arbitráže.
Uniper plánuje vymáhat svá práva v případě, kdy jí kompenzace nebudou přiznány. Dle zástupců společnosti není nizozemský phase-out v takové formě, jak je nyní navrhován, přípustný.
Odborníci upozorňují, že mezinárodní smlouvy a arbitrážní mechanismy, jako je ten v Energetické chartě, podrývají svrchovanost státu rozhodovat o svých stěžejních politikách.  Pokud budou Uniperu vyplaceny takto vysoké kompenzace, mohlo by to nastavovat nebezpečný precedent. Uniper naopak tvrdí, že nová klimatická politika v Nizozemsku snížila hodnotu její elektrárny na polovinu, což se, dle společnosti, prakticky rovná vyvlastnění.
Úvodní obrázek: Elektrárna Maasvlakte 3, zdroj: Flickr

Elektrárny v Evropě

Nizozemsko: Uniper varuje, že bude vymáhat kompenzace za nucené uzavření své uhelné elektrárny u soudu

Platnost tranzitní dohody mezi Ruskem a Polskem vyprší na konci tohoto měsíce a dle zástupců Gazpromu nebude obnovena. Polsko tím omezuje svou závislost na ruském plynu, který chce v budoucnu nahradit plynem z Norska a dovozem zkapalněného plynu ze zemí mimo Evropskou unii, především Spojených států. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CX3EF?fbclid=IwAR1f2YAGiZ36E_lQiTb5sC7TlMz409T4sJE9FmmpZ5OAefTLZYG6ttw_7X8">Informaci uvedla agentura Reuters</a>.
Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.
Ten na začátku měsíce května pořádal aukci na alokaci přepravní kapacity pro třetí kvartál letošního roku. Dle zástupců společnosti se povedlo jejich prostřednictvím zadat poměrně významnou přepravní kapacitu (asi 80 %). Účastníky, kteří v aukci zvítězili, však Gaz-System nezveřejnil.
Rusko by teoreticky mělo mít přístup k dodatečné přepravní kapacitě po dokončení podmořského plynovodu Nord Streamu 2. To se očekává počátkem příštího roku, prozatím je ale stavba <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni?utm_source=www.seznam.cz&amp;utm_medium=sekce-z-internetu">pozastavena, i kvůli americkým sankcím</a>. Přítomnost ruské speciální lodi v oblasti však dává naději, že by <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">pokládka posledních 160 km potrubí plynovodu mohla brzy pokračovat</a>.
V minulém týdnu však stavba<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/plynovod-nord-stream-2-nedostal-v-nemecku-vyjimku-z-pravidel-eu" target="_blank" rel="noopener"> nedostala výjimku</a> od německého regulátora, což s největší pravděpodobností způsobí další zpoždění v uvedení plynovodu do provozu.
Varšava opakovaně uvedla, že po roce 2022, kdy má skončit další dlouhodobá smlouva o dodávkách plynu, nebude již nakupovat žádný ruský plyn. Dle analytiků jsou neshody mezi Moskvou a Varšavou v souvislosti s dovozem plynu jen dalším produktem politického napětí mezi Ruskem a Evropou, které bylo vyvoláno především anexí Krymu v roce 2014. Očekává se, že vývoz Gazpromu do Evropy letos klesne přibližně o 17 % ve srovnání s rokem 2019.
Polsko, které více než polovinu své poptávky pokrývá plynem z Ruska, nyní rozšiřuje <a href="https://oenergetice.cz/plyn/infografika-jak-funguje-lng-terminal-ve-svinousti">LNG terminál v baltském Svinoústí</a>, staví také plynovod spojující Polsko a Norsko.

Plynárenství

Tranzitní dohoda ohledně ruského plynu přes Polsko nebude prodloužena

Velké společnosti, kterým bude ze strany EU poskytnuta pomoc během krize vyvolané onemocněním COVID-19, nebudou muset poskytnuté prostředky investovat do opatření pro zajištění udržitelnosti. A to i navzdory hlasům, které volaly po tom, aby bylo využití finančních prostředků kontrolováno právě i z environmentálního hlediska. 
Dle nově zveřejněných dočasně upravených<a href="https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/sa_covid19_2nd_amendment_temporary_framework_en.pdf" target="_blank" rel="noopener"> pravidel pro státní pomoc</a> budou sice společnosti muset reportovat, jak prostředky využily, podmínkou jejich udělení však nebudou investice do ekologických opatření. Zvláštní pravidla pro státní podporu se budou uplatňovat do konce roku 2020. Komise striktní pravidla rozvolnila v březnu a od té doby schválila státní režimy podpory v hodnotě více než 1,9 bilionu eur.
<h2>Příležitost investovat do energetické transformace nevyužita</h2>
Zástupci environmentálních organizací kroky Evropské komise zkritizovali poté, co nová pravidla představila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Uvítali ale pravidla pro transparentnost užití prostředků. Ze strany Unie totiž sice neexistují podmínky pro užití financí týkající se investic do udržitelnosti, jelikož jde ale o peníze daňových poplatníků, pravidla předepisují reportování toho, jak přesně velké podniky prostředky užily.
Zástupci ekologických organizací uvedli, že tato pravidla pomohou následně přezkoumat to, na jaké účely společnosti prostředky užívají a zda je investují do nových technologií a udržitelných opatření.
<figure id="attachment_34326" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-34326 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg 2174w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-800x532.jpg 800w" alt="Margrethe Vestager, komisařka pro hospodářskou soutěž v rámci EU. zdroj: www.euractiv.com" width="2174" height="1447" /><figcaption class="wp-caption-text">Margrethe Vestagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž nové Evropské komise. zdroj: www.euractiv.com</figcaption></figure>
<h2>Podmínění podpory v rukou států</h2>
Jak ale komisařka Vestagerová na tiskové konferenci 10. března uvedla, jednotlivým členským státům EU nic nebrání, aby udílení státní pomoci podmínily právě například nutností investovat do nových technologií. Dle Vestagerové by tohoto měly státy využít. V budoucnu by jim to totiž mohlo pomoci plnit jejich závazky v oblasti energetiky a ochrany klimatu a přechodu na novou digitální agendu.
Této možnosti již využila například Francie. Pomoc společnosti Air France, o které společnost a stát podepsaly společnou dohodu minulý týden, podmínila Francie tím, že aerolinky musí zrušit vnitrostátní lety, které konkurují železnici.

Evropská Unie

EU: Finanční pomoc podnikům nemusí být podmíněna zelenými investicemi

V Bruselu začínají vyjednávání o tzv. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny" target="_blank" rel="noopener">Evropském klimatickém zákoně</a>, či tzv. nařízení o klimatu. To se má stát hlavním nástrojem k dosažení klimatických cílů stanovených pro rok 2030 a posléze klimatické neutrality v roce 2050. V Evropském parlamentu se nyní zvažuje, zda předložit návrh na navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 65 %. 
Evropský cíl pro snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030 byl v roce 2014 odsouhlasen na 40 % oproti úrovni emisí z roku 1990. Nová Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude, dle Evropské zelené dohody, prosazovat navýšení tohoto cíle na 50, případně i 55 %. Zpřísnění cíle podpořila<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030" target="_blank" rel="noopener"> v nedávném vystoupení</a> například i německá kancléřka Angela Merkelová.
<h2>Poslanci budou jednat o navržení 65% cíle</h2>
Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, plány na navržení zvýšení cíle oznámila minulý týden. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je <a href="https://www.unenvironment.org/resources/emissions-gap-report-2019" target="_blank" rel="noopener">dle OSN</a> třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.
Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.
Dle dřívějších prohlášení by jejich podpoře musela předcházet hloubková cost-benefit analýza a podobný závazek ze strany dalších světových mocností, především Číny a Spojených států. Evropská komise analýzu přislíbila. Její předložení se očekává v září tohoto roku.
<h2>Mnohobarevný parlament</h2>
Většina politických stran a frakcí zastoupených v Parlamentu, které patří do středo-pravicového a pravicového spektra návrh navýšení cíle s jistotou nepodpoří. Sociální demokraté a levicové strany naopak ano. Předpokládá se, že důležitou roli při hlasování sehraje centristická frakce Obnova Evropy (nástupce frakce ALDE).
Ta je, po sociálních demokratech a EPP, nejsilnějším uskupením v rámci Parlamentu. Součástí této skupiny jsou například i čeští zástupci za ANO. I u této frakce ale spíše nelze očekávat, že by 65% cíl podpořila.
Návrh Gutelandové bude projednáván na výboru pro životní prostředí v červnu. Hlasování o konečném návrhu Evropského parlamentu pak proběhne na podzim. Konečný cíl bude muset být dohodnut mezi Parlamentem, Komisí a členskými státy.

Evropský parlament zvažuje návrh navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030 na 65 %

Vláda na svém pondělním jednání projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích, která zavádí některé nové druhy podpory pro výrobny energií z obnovitelných zdrojů. Novela nyní čeká na podpis premiéra a následně bude předložena Parlamentu. Účinná má být od 1. ledna 2021.
Novela byla zařazena do legislativního plánu vlády již pro rok 2018. Její zpoždění mělo za následek rozdělení materiálu na novelu energetického zákona (ta měla být součástí jednoho balíčku) a novelu zákona o podporovaných zdrojích.
Jak náš web <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/vlada-schvalila-snizeni-podpory-pro-solarni-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">již informoval</a>, součástí novely je snížení podpory pro solární zdroje. U ostatních zdrojů zůstává podpora na průměru požadovaném Evropskou komisí.
Novela zároveň ale neobsahuje například pravidla pro záruky původu na biometan, která byla v průběhu legislativního procesu z novely vyňata. Rovněž chybí i ustanovení pro podporu komunitní energetiky. Jejich zavedení ale požaduje směrnice o podporovaných zdrojích RED II, proto budou muset být předmětem následující novely. Termín pro transpozici směrnice je přitom již příští rok v červnu.
<h2>Kontrola překompenzace a aukce</h2>
Novela zákona počítá s kontrolou tzv. překompenzace.  Tím reaguje na pravidla Evropské unie, která toto požadují. Kontrolována bude slučitelnosti podpory energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů energie s vnitřním trhem Evropské unie – posuzována tedy dle nového zákona bude ziskovost podporovaných elektráren přes takzvané vnitřní výnosové procento (IRR).
Podpora čistých zdrojů bude v budoucnu vyplácena přes tzv. zelené bonusy. Stát bude fakticky dorovnávat rozdíl mezi tržní cenou a cenou výkupní. Výši bonusu bude každoročně určovat ERÚ.
Novela zákona rovněž zavádí pravidlo soutěžení podpory pro zdroje středního a většího rozsahu ve speciálních aukcích. Aukci na podporu OZE dle nových pravidel RED II už například <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/slovensko-vypsalo-historicky-prvni-aukci-obnovitelne-zdroje" target="_blank" rel="noopener">vyhlásilo Slovensko</a>, kvůli virovým opatřením ji ale ministerstvo prozatím odložilo. Do podoby aukcí bude moci poměrně významně přímo zasahovat vláda. Ta bude vydávat nařízení, kterým stanoví např. druhy podporovaných zdrojů, typ zařízení a výkon, či zda se bude aukce konat na podporu nových, či modernizovaných výroben apod.
<h2>Nové druhy podpory</h2>
Stát bude od roku 2021 podporovat výrobu elektřiny v tzv. modernizovaných výrobnách, tedy těch, které projdou rekonstrukcí, ale uvedeny do provozu byly již před lednem 2021. Platí ale, že to, zda bude podpora udělena, bude záviset na vládě. Rovněž podpora modernizované výrobny bude muset být vysoutěžena v aukci.
Novela zákona zavádí i tzv. udržovací podporu (pro elektřinu i teplo). Ta je zbytkovou kategorií podpor pro zdroje, které splní podmínky podzákonného předpisu a na žádnou jinou podporu již nedosáhnou. Účelem podpory je zachování již existujících výroben, které využívají OZE a tím tak čelí vyšším provozním nákladům oproti používání zdrojů fosilních. Tento druh podpory nebude aukcionován.