Portugalsko zahájilo 1. ledna 2021 své předsednictví v Radě EU. Jako velkou prioritu pak vnímá jednání o Evropském klimatickém zákoně, včetně schválení navrhovaného cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, jak v minulém týdnu informoval server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/deal-on-european-climate-law-is-big-priority-for-portugal-at-eu-helm/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>.
Dohody na konečném znění přímo závazného nařízení o <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/frans-timmermans-ma-za-ukol-prijmout-evropskou-klimatickou-ustavu">Evropském klimatickém zákoně</a>, který bude implementovat zásady uvedené v Zelené dohodě pro Evropu, chce portugalské předsednictví dokončit do konce června. Zákon bude důležitý pro závazné stanovení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 – tedy dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Jsem si jistý, že během našeho předsednictví bude zákon schválen. Je to naše velká priorita na tento semestr, “ uvedl portugalský ministr životního prostředí a klimatu João Pedro Matos Fernandes, který ve čtvrtek 7. ledna informoval novináře.</blockquote>
Fernandes zároveň uvedl, že si je vědom nejednoduchosti nadcházejících jednání vzhledem k rozdílům mezi zeměmi v oblasti energetického mixu. Dodal také, že nelze očekávat, že všechny země Evropské unie budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Většina států by však měla k uhlíkové neutralitě alespoň směřovat, aby jí dosáhly v roce 2050, případně i dříve. U jednoho či dvou států pak lze očekávat, že neutrality v tomto roce nedosáhnou.
Dle portugalského předsednictví by jednání o konečném znění nařízení neměla být příliš složitá, vzhledem k tomu, že se vedoucí představitelé států v rámci Rady již dohodli na snížení o<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zvyseni-cile-snizeni-emisi-2030-lze-ocekavat-brzy-navod-dosazeni-az-pulce-roku-2021"> alespoň 55 %</a> do roku 2030. Předtím než se 55% cíl dostane do znění Klimatického zákona, a stane se tak právně závazným, bude třeba přesvědčit Evropský parlament. Ten přitom už nyní volá po navýšení cíle na 60 %.
Vyjednávání v rámci evropského předsednictví o podobě Klimatického zákona by měla začít již v březnu. Po jeho přijetí započnou práce na novém klimatickém legislativním balíčku. Ten bude obsahovat, mimo jiné, revizi EU ETS či nařízení o sdíleném úsilí. S jasně definovanými a závaznými cíli pro roky 2030 a 2050 by měly být, dle vyjádření Fernandese, revizní procesy jednodušší. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny">První verze nařízení</a> byla Evropskou komisí publikována v březnu minulého roku.
Úvodní obrázek: Álvaro Millán

Legislativa EU

Portugalské předsednictví: Evropský klimatický zákon je na dohled

Indie má ambiciózní plány na energetickou transformaci a ve velkém investuje do obnovitelných zdrojů energie. Na konci minulého roku položila základy pro zatím největší elektrárenský park založený čistě na obnovitelných zdrojích energie. Park bude mít instalovaný výkon 30 GW a kombinovat bude jak solární, tak větrné technologie.
O plánech Indie na svůj prozatím největší větrno-solární park, které nyní začínají být realitou, informoval minulý týden například server <a href="https://www.energylivenews.com/2020/12/31/india-lays-foundation-of-the-countrys-largest-renewable-energy-park/" target="_blank" rel="noopener">energylivenews</a>. Hybridní park se bude nacházet ve státu Gudžarát, v západní části Indie. Rozkládat se bude na 70 000 hektarech půdy, což odpovídá přibližně velikosti Singapuru.
Elektřinu bude vyrábět za pomoci solárních a větrných zdrojů a v plánu je také stavba zařízení pro akumulaci energie. Krom hybridního parku byl položen i základní kámen desalinační stanice pro výrobu pitné vody, do které bude park dodávat elektřinu.
<blockquote>„Elektřina, kterou bude park produkovat čistě z obnovitelných zdrojů energie, ušetří 50 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně. To by odpovídalo výsadbě přibližně 90 milionů stromů,“ řekl indický premiér Naréndra Módí, který při kladení základního kamene zdůraznil důležitost stavby pro snížení prozatím velmi vysoké uhlíkové stopy Indie.</blockquote>
Díky spojení dvou technologií a svému instalovanému výkonu půjde o největší projekt svého druhu na světě. Výstavba parku je v souladu s plány Indie na instalaci 175 GW obnovitelných zdrojů energie do roku 2022. Do roku 2030 pak vláda premiéra Módího plánuje další navýšení, a sice na 450 GW. V současnosti je přitom celkový instalovaný výkon OZE v zemi na <a href="https://www.ibef.org/industry/renewable-energy.aspx" target="_blank" rel="noopener">pouhých 89,6 GW</a>.
Indie má ambiciózní plány na přechod na obnovitelnou energetiku. Do roku 2030 plánuje <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bnef-emise-uhli-dosahly-sveho-vrcholu-pusobeni-covid-19-usetri-az-25-roku-emisi" target="_blank" rel="noopener">dosáhnout maxima výroby energie z uhlí</a>, následně poté výrobu již jen snižovat. Investovat plánuje jak do tradičnějších obnovitelných zdrojů, tak i do vodíku a inovativních technologií na skladování energie. Například v létě tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/schuze-ministru-usa-indie-nastinila-spolupraci-novych-oblastech-energetiky" target="_blank" rel="noopener">zástupci Indie jednali se svými protějšky ze Spojených států</a> ohledně budoucí spolupráce v oblasti energetických inovací.
Zdroj úvodního obrázku: MHI Vestas Offshore Wind

Obnovitelné zdroje

Indie položila základy svého největšího parku kombinujícího solární a větrné technologie

Ačkoli se zástupci všech států Evropské unie, a to včetně Polska, na jednání Evropské rady <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030" target="_blank" rel="noopener">shodli</a> na navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030, Polsko hodlá i nadále podporovat těžbu uhlí na svém území. Jak informovat server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/opinion/poland-goes-all-out-on-coal-rescue-against-eus-higher-climate-goal/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>, polská vláda nyní usiluje o zajištění další dotační podpory pro svůj uhelný průmysl, a to až do roku 2049, kdy má Polsko naplánovaný svůj uhelný phase-out.
Polsko chce, dle současných plánů, s těžbou a využíváním uhlí pokračovat alespoň do poloviny století, což ale <a href="https://www.dw.com/en/polands-coal-phaseout-plans-fact-or-fiction/a-55102698" target="_blank" rel="noopener">dle některých</a> nesleduje cíl Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Zástupci odborových svazů a polské vlády se v září tohoto roku dohodli na záchranném plánu pro polskou těžební společnost PGG, která je největší uhelnou těžební firmou v Evropě. Cílem této dohody je zachování těžby až do roku 2049, čemuž má napomoci státní podpora na financování provozu PGG.
Polská vláda v prosinci zahájila prenotifikační jednání s Evropskou komisí, jelikož půjde o státní podporu, která podléhá jejímu schválení.
Evropská komise v současnosti pracuje na revizi své energeticko-klimatické legislativy tak, aby byla v souladu s cíli Evropské zelené dohody. V září oznámila své <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/vestager/announcements/green-deal-and-competition-policy_en" target="_blank" rel="noopener">plány</a> na to, jak co nejlépe sladit cíle Dohody s politikami ochrany hospodářské soutěže.
Rámec pro státní podporu má být revidován v průběhu příštího roku. Mnozí tak mají pochybnosti o možnosti schválení státní podpory ze strany Polska, které navíc v nadcházejících desetiletích bude čerpat <a href="https://www.climatechangenews.com/2020/07/21/poland-bails-coal-yet-wins-access-eu-climate-funds/" target="_blank" rel="noopener">značné prostředky</a> z evropských fondů určených na transformaci energetiky.
Dle některých je již nyní navzdory dotacím polský sektor těžby černého uhlí trvale nerentabilní a výnosy z těžby již léta klesají. Polský nejvyšší kontrolní úřad odhaduje, že celková podpora odvětví těžby uhlí v Polsku v letech 2007–2015 činila 14,8 miliard eur. PGG pak přitom trvale vykazuje ztráty.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Uhlí

Polsko plánuje státní podporu uhlí až do roku 2049

Případ rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, který se nachází velmi blízko hranic s Českou republikou i Německem, nabírá v posledním půl roce na obrátkách. Evropská komise nyní vydala stanovisko, které Česku otevírá cestu k Evropskému soudnímu dvoru.
O vývoji případu náš web průběžně informoval, a to od začátku roku, kdy došlo k <a href="https://oenergetice.cz/uhli/petici-proti-rozsireni-polskeho-dolu-turow-podepsalo-13-000-lidi" target="_blank" rel="noopener">podepisování petice</a> odpůrců rozšiřování dolu, po události z podzimu tohoto roku, kdy byl podán<a href="https://oenergetice.cz/uhli/cesko-podava-kvuli-dolu-turow-podnet-k-evropske-komisi" target="_blank" rel="noopener"> podnět k Evropské komisi</a> a došlo k <a href="https://oenergetice.cz/uhli/cesko-povazuje-polskou-reakci-ohledne-turowa-za-nedostatecnou" target="_blank" rel="noopener">vyjednávání</a> mezi zástupci české a polské strany. Evropská komise ve svém <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_2452" target="_blank" rel="noopener">stanovisku</a> zveřejněném 17. prosince, kterým reaguje na podnět ze září,  shrnuje, že ze strany Polska došlo z pohledu evropského práva hned k několika pochybením, ne ale všem, která česká strana navrhovala.
V případě sporů mezi dvěma členskými státy platí, že musí v první řadě dojít k vyrozumění Evropské komise. Česká republika proto o sporu Komisi informovala již v září 2020. Následně Komise s oběma státy jednala, aby zjistila, zda ze strany Polska opravdu došlo k opomenutím, které česká strana navrhovala.
Komise zjistila, že polská legislativa týkající se hodnocení EIA (Environmental Impact Assessment) nesprávně implementuje některá ustanovení evropské směrnice. Polsko dále, dle Komise, nesprávně aplikovalo ustanovení směrnice o svobodném přístupu k informacím a princip kooperace, obsažený ve Smlouvě o Evropské unii. Argumenty týkající se porušení směrnice o hodnocení SEA (Strategic Environmental Assessment) a rámcové směrnice o vodách naopak Komise neuznala.
Definitivní slovo v dané věci bude mít ale nakonec Evropský soudní dvůr, kterému přísluší činit výklad evropských norem. Na ten se nyní Česko může obrátit. Česká vláda ale doposud neinformovala, zda se na Evropský soud obrátí, či zda se bude snažit o dosažená mimosoudní dohody s Varšavou.
Úvodní obrázek: Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska via commons.wikimedia.org

Evropská komise: Polsko nelegálně rozšiřuje důl Turów

Po dlouhých nočních jednání oznámila minulý týden v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že zástupci států EU konečně <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_2389" target="_blank" rel="noopener">dosáhli shody</a> na navýšení cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990.
Komise předložila návrh na navýšení cíle<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_1599"> již v září</a>. Jako hlavní důvod pro jeho přijetí bylo usnadnění dosažení cíle pro rok 2050 – tedy dosáhnout v rámci celé EU klimatické neutrality.
Pod vedením Německa, které v současnosti předsedá Evropské radě, se návrh konečně podařilo schválit v pátek 11. prosince. Navýšení cíle kritizují někteří zástupci Evropského parlamentu, pro které je číslo příliš nízké. Parlament bude v budoucnu prosazovat další navýšení cíle, a sice na 60 %.
Další představitelé Evropské unie výsledek naopak uvítali a upozornili, že bez něj by unijní státy jen těžko dosáhly svých závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu.
Proti návrhu se výrazně vyjádřilo Polsko, země stále velmi závislá na uhlí. Polsko původně navrhovalo, že by cíl měl být stanoven pro všechny země zvlášť, a to v závislosti na jejich HDP. Návrh ale nakonec neprošel. V rámci dohod si ale Polsko vymohlo nadstandardní finanční podporu, která by měla státu pomoci v energetické transformaci.
Fond obnovy o velikosti 2,2 bilionů eur, jehož cílem bude, mimo jiné, poskytnout státům podporu v oblasti energetiky a klimatu, byl rovněž dojednán na pátečním jednání.
Navýšení cíle je vnímáno i jako odpověď na nedávno oznámené sliby dosáhnout uhlíkové neutrality ze strany Číny, či nový cíl Velké Británie, která si stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 68 %.
Výsledek jednání byl oznámen na Climate Ambition Summitu Organizace spojených národů, který se konal 12. prosince a který byl největším setkáním států a zájmových organizací od podepsání Pařížské dohody. Ta letos oslavila své již páté výročí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2

Zástupci států EU schválili navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030

Evropská unie se chystá na přechod na novou administrativu ve Spojených státech. Novému prezidentovi nabídne uzavření komplexní transatlantické zelené agendy, která má sloužit ke koordinaci postojů EU a USA v oblasti ochrany klimatu. 
Evropská komise agendu představila tento týden, jak informoval server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-proposes-transatlantic-green-trade-agenda-in-wake-of-bidens-election/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>. Dokument je součástí širšího návrhu na obnovení vztahů mezi Evropou a Spojenými státy, které byly, především v oblasti ochrany klimatu, v předcházejících čtyřech letech poměrně napjaté. Oba partnery má přivést na cestu k nulovým emisím v roce 2050.
<blockquote>„Spolu s našimi partnery mohou EU a USA vést svět k zelené, oběhové, konkurenceschopné a inkluzivní ekonomice,“ uvedl Josep Borrell, místopředseda Evropské komise, při představení návrhu spolupráce mezi EU a USA.</blockquote>
Jednou z klíčových oblastí potenciální transatlantické spolupráce je připravované <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropske-uhlikove-clo-ma-byt-zpocatku-uvaleno-elektrinu-tezky-prumysl" target="_blank" rel="noopener">uhlíkové clo</a> (carbon border tax), jehož cílem by bylo zohlednit vyšší emise při výrobě či zpracování zboží, které bude dováženo ze zahraničí. Unie a USA by dle Komise mohly spolupracovat při nastavování tohoto opatření a také komunikaci s Mezinárodní obchodní organizací (WTO). Právě té by totiž uhlíkové clo na hranicích EU mohlo vadit.
V současnosti platí, že připracované uhlíkové clo by mělo být nejspíš od roku 2023 uvaleno na elektřinu dováženou ze třetích zemí, stejně tak na zboží energeticky náročného průmyslu. Následně by mělo být clo uvaleno na veškerý import do Evropské unie.
Mezi další návrhy balíčku pro společnou spolupráci EU a USA patří rovněž zavedení aliance pro zelené technologie a globální rámec pro udržitelné financování. Komise vidí v podpoře podpůrného rámce pro soukromé investice do zelených technologií na mezinárodní úrovni velký potenciál.
Zdroj úvodního obrázku: Flickr, Guilhem Vellut

Evropská Unie

EU navrhuje transatlantickou zelenou dohodu v oblasti mezinárodního obchodu

Systémy obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Emission Trading Systems – ETS) jsou stále populárnějším nástrojem k dosahování energeticko-klimatických závazků zemí, které jim vyplývají z Pařížské dohody o změně klimatu. V následujícím článku bude shrnut vývoj v této oblasti v posledních dvou letech.
K cíli klimatické neutrality se v tomto a minulém roce přihlásila nejen Evropská unie, ale také například Kalifornie, Jižní Korea nebo Čína. Pro dosažení ambiciózních cílů je třeba stanovit dostatečně funkční regulatorní nástroje a čím dál častější volbou je obchodování s emisemi. Organizace International Carbon Action Partnership (ICAP) vydala v tomto roce <a href="https://icapcarbonaction.com/en/icap-status-report-2020" target="_blank" rel="noopener">zprávu</a>, která popisuje stav jednotlivých ETS po celém světě a shrnuje novinky, které se v oblasti obchodování s emisemi v posledních letech udály.
<figure id="attachment_89990" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89990" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-512x341.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-768x512.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-1024x683.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-725x484.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/20_ICAP_Report_Infographics_PPT_03-800x534.png 800w" alt="" width="512" height="341" /><figcaption class="wp-caption-text">Systémy ETS ve světě (stav k listopadu 2020). Zdroj: ICAP</figcaption></figure>
<h2>Evropa nadále lídrem, nyní napojena na Švýcarsko</h2>
EU ETS, který je největším a nejstarším systémem obchodování s emisemi, implementoval mnoho změn díky reformě z roku 2018. Od roku 2019 aplikuje rezervu tržní stability, která z trhu stahuje nadbytečné množství povolenek způsobující jejich nízkou cenu. Nové obchodovací období začíná v lednu 2021. EU ETS se má díky smlouvě platné od ledna 2020 propojit s ETS ve Švýcarsku. Německo plánuje v roce 2021 start národního ETS, který bude pokrývat sektory vytápění a paliv pro dopravu. Další krok k plné funkčnosti nového ETS podnikla Ukrajina, která v roce 2019 přijala zákon o monitorování emisí.
<h2>Nové americké státy se přidávají k existujícím systémům</h2>
Co se týče oblasti Severní a Jižní Ameriky, některých dílčích změn se dočkal největší americký systém, propojený Kalifornsko-Quebecký ETS. Státy na východním pobřeží USA účastnící se systému Regional Greenhouse Gas Initiative (RGGI) nyní aplikují vyšší redukční faktor, což přispívá ke snižování emisí v rámci systému.
Některé americké státy se nově k systému přidaly, jiné vyvíjejí vlastní ETS, který by pak napojily na RGGI. Start prozatím samostatného ETS je naplánován ve státě Oregon. ETS Pilot ETS byl spuštěn také v Mexiku, práce pokračují na ETS v Kolumbii.
<h2>Korea lídrem a snahy Číny o jednotný systém</h2>
Hodně pozornosti v posledních několika letech přitáhly čínské provinciální ETS. Nově Čína začala vyvíjet legislativu, která by založila celostátní ETS, v letošním roce proběhly simulované transakce.
První pravidelná aukce povolenek proběhla v roce 2019 v Jižní Koreji, která v roce 2021 vstupuje do třetího obchodovacího období s podstatnými změnami v designu národního ETS. Cena korejské povolenky také v polovině roku 2020 překonala cenu povolenky v rámci EU ETS.
Příděl povolenek zdarma začne být od roku 2021 značně redukován v rámci systému na Novém Zélandě, který pokrývá například i zemědělství a lesnictví. ETS jsou nyní zakládány i na Taiwanu a Filipínách.
<figure id="attachment_89989" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-89989" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-768x495.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-725x468.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Screenshot-2020-11-22-at-20.01.57.png 772w" alt="" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Ceny emisních povolenek v rámci světových ETS. Zdroj: ICAP, Emissions Trading Worldwide: Status Report 2020</figcaption></figure>
Obecně se většina ETS po celém světě zaměřuje především na regulaci emisí z energetiky a většího průmyslu. Například v rámci RGGI bylo od roku 2008 dosaženo snížení o 47 % u energetického odvětví, v Kalifornii poklesly mezi lety 2013-2017 emise o 4,6 % v oblasti průmyslu, ačkoli nárůst HDP byl 17 %.
Rozšiřování na další oblasti je však velmi jasným trendem, kdy i v rámci EU ETS je nyní na základě <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Zelené dohody pro Evropu</a> <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/dalsi-zprisneni-evropskeho-systemu-obchodovani-emisemi-dohled" target="_blank" rel="noopener">diskutováno rozšíření</a> na oblast budov a dopravy.

Novinky ze světa emisního obchodování: Nové systémy a rozšiřování na další sektory

Jedním z nástrojů pro dosažení energeticko-klimatických cílů pro rok 2030, u kterých je nyní očekáváno <a href="https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/news/unie-by-mela-do-roku-2030-snizit-emise-o-60-procent-odhlasoval-vybor-evropskeho-parlamentu/">jejich zpřísnění</a>, je evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Dle zástupců je nyní zapotřebí systém posílit, aby byl schopen dosáhnout ambiciózních evropských cílů.
Předsedkyně Evropské komise v září oznámila záměr navýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % (Parlament navrhuje 60 %), Evropská unie pak má dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Dle zástupců států Unie v bruselských orgánech je nyní prioritou, aby byl upraven a posílen systém EU ETS, aby těchto cílů bylo možné dosáhnout. Obchodování s emisními povolenkami totiž Komise dlouhodobě propaguje jako svůj hlavní nástroj určený ke snižování emisí. O debatách probíhajících na půdě EU v tomto týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/the-eu-must-strengthen-ets-to-reach-its-2030-goals/" target="_blank" rel="noopener">informoval portál Euractiv</a>.
V souladu se <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Zelenou dohodou pro Evropu</a> má v nadcházejícím roce nastat proces revizí jednotlivých energeticko-klimatických legislativ EU. V rámci vlny revizí je očekávána i novelizace směrnice o ETS. Portál Euractiv upozornil, že EU ETS nelze vidět jen jako nástroj pro regulaci emisí těch největších znečišťovatelů v Evropě, ale také jako zdroj financí. Příjmy z aukcí povolenek by, alespoň z určité části definované směrnicí, měly být použity na financování dalších opatření na snižování emisí.
<h2>Snížení počtu povolenek v oběhu nebo zařazení dalších sektorů do EU ETS</h2>
Utahování tzv. capu (snižování emisních povolenek v oběhu), či zařazení dalších sektorů do systému, to jsou jedny z navrhovaných řešení, jak EU ETS přizpůsobit k plnění ambicióznějších cílů. Aby bylo dosaženo například celkového snížení všech emisí o 60 %, EU ETS by musel do roku 2030 zajistit snížení emisí v rámci něj regulovaných odvětví o 66 až 71 % (jak<a href="https://www.cleanenergywire.org/news/eu-can-reduce-2030-emissions-60-percent-german-environment-agency" target="_blank" rel="noopener"> informoval server Clean Energy Wire</a>).  Jako sektory, které by EU ETS mohl nově pokrývat, jsou pak často skloňovány doprava a budovy, respektive individuální zdroje vytápění.
Jednání ohledně dalšího navyšování cíle mají pokračovat v prosinci. Komise plánuje navrhnout jednotlivé novelizace do června 2021. Půjde o většinu hlavních předpisů – směrnici o ETS, nařízení o společném úsilí, směrnici o energetické účinnosti či CO2 standardů pro automobily a lehké nákladní vozy.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Je další zpřísnění evropského systému obchodování s emisemi na dohled?

Evropská unie zvažuje do roku 2050 bezprecedentní navýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Vše za účelem dosáhnout klimatické neutrality do poloviny tohoto století.
Pro Unii je větrná energetika jedním z klíčových prostředků pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Již nyní je kolem 42 % celosvětového výkonu offshore větrných elektráren (VTE) instalováno právě v přímořských oblastech unijních států.
Dle návrhu, o kterém <a href="https://www.reuters.com/article/us-eu-energy-offshore/eu-eyes-huge-increase-in-offshore-wind-energy-to-meet-climate-goals-draft-idUSKBN27M1IX" target="_blank" rel="noopener">informovala agentura Reuters</a> a který má být zveřejněn 18. listopadu, plánuje Evropská unie pod vedením Ursuly von der Leyenové zpětinásobit instalovaný výkon offshore VTE do roku 2030. Do roku 2050 by se pak jejich výkon měl oproti současnému stavu zvýšit až 25krát. To odpovídá hodnotě 300 GW (oproti současným 12GW).
Dle návrhu má být v budoucnu více investováno také do zařízení využívajících obnovitelnou energii vln a přílivu.
<blockquote>„Nárůst do roku 2050 na 300 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren a na 60 GW energie oceánu znamená pro odvětví obnovitelných zdrojů masivní nárůst za období kratší než 30 let, a navíc tempem, které v minulosti nemělo obdobu při rozvoji jakýkoliv jiných energetických technologií,“ uvádí návrh, ke kterému získala přístup agentura Reuters.</blockquote>
Splnění těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši 789 miliard eur. Mimo velkého množství finančních prostředků bude navíc třeba revize stávajících politik EU v oblasti obnovitelných zdrojů. V současnosti jsou totiž nastavené tak, že by na jejich základě bylo do roku 2050 přidáno pouze přibližně 90 GW instalovaného výkonu offshore větrných zdrojů.
<blockquote>„Energie z větrných elektráren na moři je levná, ale vyžaduje obrovské počáteční investice,“ tvrdí Giles Dickson, generální ředitel průmyslové skupiny WindEurope, a poukazuje na potřebu politik, které zajistí projektům stabilní příjem .</blockquote>
Investiční nároky by, dle návrhu, mohly pokrýt záruky nebo dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) . Jako další vhodný zdroj financí pak dokument uvádí <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-se-dohodli-podobe-fondu-obnovy-unijnim-rozpoctu-eurosposlanci-nim-ovsem-nesouhlasi/" target="_blank" rel="noopener">unijní fond obnovy</a>, který skýtá prostředky o velikosti 750 miliard eur. Prostředky z fondu obnovy, známého také jako <a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs" target="_blank" rel="noopener">Next Generation EU</a>, mají řešit hospodářské a sociální dopady pandemie a pomoci i ekologické a digitální transformaci.
Zdroj obrázku: ramboll.com

Evropská unie oznámí plány na zpětinásobení výkonu offshore větrných zdrojů do roku 2030

Stejně jako Evropská unie, i Japonsko si nyní stanovilo jako datum pro dosažená uhlíkové neutrality rok 2050. Zvýšilo tak svůj cíl, který byl původně nastaven na 80% snížení emisí oproti hodnotám z roku 2010.
O oznámení, které premiér Japonska Yoshihide Suga učinil při veřejném vystoupení minulý týden, informoval portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/japan-matches-eu-climate-pledge-with-net-zero-carbon-goal-for-2050/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>. Premiér uvedl, že změna klimatu se v dnešní době již nerovná omezení ekonomického růstu. Slib Japonska je s velkou pravděpodobností reakcí na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">oznámení Číny</a> dosáhnout stejného cíle do roku 2060. Právě to by totiž mohlo mít značný vliv na stanovování cílů ostatními asijskými státy. Na konci října, tedy o měsíc později než Čína, navíc cíl klimatické neutrality do roku 2050 <a href="https://www.edie.net/news/11/Net-zero-by-2050--South-Korea-to-enshrine-new-climate-target-in-law/" target="_blank" rel="noopener">oznámila i Jižní Korea</a>.
Cíl net-zero uhlíkové neutrality měl být původně ze strany Japonska dosažen až v druhé polovině tohoto století. S aktualizací tohoto cíle se nyní očekává, že Japonsko zvedne své klimaticko-energetické cíle postoupené v rámci Pařížské dohody.
Přísliby Japonska zaslané sekretariátu Pařížské dohody byly, dle <a style="font-size: 1rem;" href="https://climateactiontracker.org/countries/japan/" target="_blank" rel="noopener">organizace Climate Action Tracker,</a> do současnosti považovány za velmi nedostačující. Dle místní vlády ale nyní země pracuje na komplexní přestavbě energetického sektoru a velmi se začíná<a style="font-size: 1rem;" href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/major-economies-talk-green-recovery-hydrogen-at-japanese-summit/" target="_blank" rel="noopener"> soustředit na vodík</a> a obnovitelné zdroje, počínaje fotovoltaickými.
Otázkou ale zůstává, jak bude cíl ze strany Japonska, a konečně i Číny, definován. Uhlíková neutralita totiž obecně znamená pouze snížení a vykompenzování uhlíkových emisí (tedy nikoli jiných skleníkových plynů). Právě čínský prezident přitom na zasedání Valného shromáždění OSN oznámil cíl neutrality uhlíkové. Klimatická neutralita je pak obecně chápána jako vykompenzování veškerých emisí skleníkových plynů.
Prohlášení Japonska uvítala Evropská unie. Ursula von der Leyenová, současná předsedkyně Komise, zprávu <a href="https://twitter.com/vonderleyen/status/1320643036762832897?s=20" target="_blank" rel="noopener">pozitivně okomentovala</a> na svém Twitteru.