Významné investice do odklonu od využívání uhlí v Česku se v dlouhodobém horizontu vyplatí a vrátí, protože pomohou podnikům a domácnostem snížit jejich provozní náklady. Vyplývá to z aktuální studie možných cest k dekarbonizaci pro hlavní hospodářská odvětví v ČR, kterou vypracovala poradenské společnost McKinsey. ČTK ji má k dispozici.
Česko podle ní může do roku 2030 splnit záměr EU snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Podle efektivního scénáře společnosti McKinsey by si to vyžádalo dodatečné investice ve výši 500 miliard korun, tj. zhruba jednoho procenta hrubého domácího produktu v příštích deseti letech.
<blockquote>&#8222;Nejdůležitějším krokem je přitom další výrazné omezení výroby elektřiny a tepla z uhlí. Kromě toho je třeba zrychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, podpořit přechod dopravy k alternativním palivům, zejména elektromobilitě, a pokračovat ve zvyšování energetické účinnosti budov. Velkou hrozbou pro splnění cílů pro rok 2030 je současná kůrovcová kalamita, která způsobuje, že české lesy se stávají významným zdrojem skleníkových plynů,&#8220; uvedl partner pražské kanceláře McKinsey Viktor Hanzlík.</blockquote>
Pro dosažení takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050 by pak Česko podle studie muselo investovat další čtyři biliony korun a nasadit nové technologie, které zatím ještě nejsou v dostatečném měřítku dostupné. Podle analýzy McKinsey se však velká část dodatečných investic do dekarbonizace v dlouhodobém horizontu vrátí.
<blockquote>&#8222;Za posledních 30 let došlo ke kompletní transformaci českého hospodářství. Nyní máme před sebou dalších 30 let, které přinášejí nutnost změny podobného rozsahu, a to dosáhnout nulových čistých emisí celé ekonomiky do roku 2050. Česko musí zůstat konkurenceschopné i ve světě, který rychle směřuje k nízkouhlíkovým technologiím, a co nejrychleji zajistit, aby pracovní místa, která zaniknou ve vysoce emisních sektorech, byla nahrazena v odvětvích nové, zelené ekonomiky,&#8220; řekl vedoucí partner společnosti McKinsey &amp; Company pro ČR a Slovensko Daniel Svoboda.</blockquote>
Podle ekologického Hnutí Duha otevírá studie v české debatě důležité téma, navrhovaný scénář ale podle něj mimo jiné nepočítá s možným žádoucím růstem obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR ve 20. letech, tak jak činí například Komora OZE. &#8222;Varianta s pomalejším nástupem obnovitelných zdrojů a vyšším využitím plynu nahrává vysokému dovozu elektřiny z levných obnovitelných zdrojů v zahraničí,&#8220; reagoval za hnutí Karel Polanecký.
S navýšením evropského klimatického cíle do roku 2030 bez znalosti dopadů, které by přinesl, podle dřívějšího vyjádření nesouhlasí Svaz průmyslu a dopravy ČR. V případě, že by takovýto cíl byl na úrovni Evropské unie definitivně schválen, musí podle svazu Česko toto rozhodnutí podmínit tím, že jednotlivé členské státy budou moci samy určit jak vlastní energetický mix, tak zejména individuální příspěvek k plnění cíle, který bude respektovat jejich možnosti.
Ministři životního prostředí zemí Evropské unie se na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století shodli na konci října. Členské země budou dále o konečné verzi normy vyjednávat s Evropským parlamentem. Zatímco země severní a západní Evropy nemají s postupnými krátkodobějšími milníky problém, státy východní části EU včetně Polska či Česka tvrdí, že přechod k čistým technologiím pro ně bude velmi obtížný vzhledem k průmyslu závislému na fosilních zdrojích. Požadují proto, aby s klimatickým plánem byly spojeny dostatečné finanční kompenzace, mezi něž komise řadí například fond pro regiony závislé na uhlí.

Uhlí

Studie: Investice do odklonu od uhlí v Česku se v budoucnu vrátí

Stejně jako Evropská unie, i Japonsko si nyní stanovilo jako datum pro dosažená uhlíkové neutrality rok 2050. Zvýšilo tak svůj cíl, který byl původně nastaven na 80% snížení emisí oproti hodnotám z roku 2010.
O oznámení, které premiér Japonska Yoshihide Suga učinil při veřejném vystoupení minulý týden, informoval portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/japan-matches-eu-climate-pledge-with-net-zero-carbon-goal-for-2050/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>. Premiér uvedl, že změna klimatu se v dnešní době již nerovná omezení ekonomického růstu. Slib Japonska je s velkou pravděpodobností reakcí na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">oznámení Číny</a> dosáhnout stejného cíle do roku 2060. Právě to by totiž mohlo mít značný vliv na stanovování cílů ostatními asijskými státy. Na konci října, tedy o měsíc později než Čína, navíc cíl klimatické neutrality do roku 2050 <a href="https://www.edie.net/news/11/Net-zero-by-2050--South-Korea-to-enshrine-new-climate-target-in-law/" target="_blank" rel="noopener">oznámila i Jižní Korea</a>.
Cíl net-zero uhlíkové neutrality měl být původně ze strany Japonska dosažen až v druhé polovině tohoto století. S aktualizací tohoto cíle se nyní očekává, že Japonsko zvedne své klimaticko-energetické cíle postoupené v rámci Pařížské dohody.
Přísliby Japonska zaslané sekretariátu Pařížské dohody byly, dle <a style="font-size: 1rem;" href="https://climateactiontracker.org/countries/japan/" target="_blank" rel="noopener">organizace Climate Action Tracker,</a> do současnosti považovány za velmi nedostačující. Dle místní vlády ale nyní země pracuje na komplexní přestavbě energetického sektoru a velmi se začíná<a style="font-size: 1rem;" href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/major-economies-talk-green-recovery-hydrogen-at-japanese-summit/" target="_blank" rel="noopener"> soustředit na vodík</a> a obnovitelné zdroje, počínaje fotovoltaickými.
Otázkou ale zůstává, jak bude cíl ze strany Japonska, a konečně i Číny, definován. Uhlíková neutralita totiž obecně znamená pouze snížení a vykompenzování uhlíkových emisí (tedy nikoli jiných skleníkových plynů). Právě čínský prezident přitom na zasedání Valného shromáždění OSN oznámil cíl neutrality uhlíkové. Klimatická neutralita je pak obecně chápána jako vykompenzování veškerých emisí skleníkových plynů.
Prohlášení Japonska uvítala Evropská unie. Ursula von der Leyenová, současná předsedkyně Komise, zprávu <a href="https://twitter.com/vonderleyen/status/1320643036762832897?s=20" target="_blank" rel="noopener">pozitivně okomentovala</a> na svém Twitteru.

Emise CO2

Japonsko chce být uhlíkově neutrální do roku 2050

Nedávno oznámený čínský závazek dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a následně klimatické neutrality do roku 2060 překvapil celý svět. <a href="https://about.bnef.com/blog/chinas-long-road-to-carbon-neutrality-will-reshape-world-economy/" target="_blank" rel="noopener">Jak však upozornil zahraniční portál BloombergNEF (BNEF)</a>, největšího globálního emitenta CO2 čeká velmi složitá cesta, která bude mít významný dopad na globální ekonomiku.
Závazek Číny, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/cina-chce-byt-roku-2060-klimaticky-neutralni-vrcholu-emisi-ma-dosahnout-roce-2030" target="_blank" rel="noopener">který prozatím postrádá konkrétní obrysy</a>, uvítala také Evropská komise. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jej označila za „důležitý krok v globálním boji proti klimatické změně“ a druhým dechem dodala, že je nutné udělat ještě mnoho práce.
Na možnosti a výzvy dekarbonizace čínského národního hospodářství se blíže podívali výzkumníci z BNEF, kteří za nejvíce problémové oblasti označili průmysl a teplárenství. O poznání jednodušší bude dle BNEF dekarbonizace sektoru výroby elektřiny a sektoru dopravy, kde již existuje řada dostupných technologií pro dosažení uhlíkové neutrality.
<blockquote>„Čína je největším světovým emitentem CO2 s 28,6% podílem na globálních emisích v roce 2018. Její primární zdroje emisí jsou výroba elektřiny a tepla, průmysl a doprava. Čínské uhlíkové emise z průmyslu dosáhly svého vrcholu v roce 2012 a od té doby klesají díky kombinaci recyklace, energetické účinnosti a přechodu z uhlí na plyn,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF dodal, že k dosažení uhlíkové neutrality bude muset Čína na jedné straně urychlit rozvoj existujících technologií, jako jsou elektromobily či solární panely, a na straně druhé se bude muset zaměřit na rozvoj nových technologií pro bezemisní produkci vodíku či zachytávání, ukládání a využívání emisí CO2.
<h2>První krok na dlouhé cestě</h2>
Oznámení cíle dosažení uhlíkové neutrality je prvním krokem na dlouhé cestě, která Čínu čeká. Jak již bylo uvedeno výše, závazek Číny prozatím postrádá konkrétnější obrysy. Prozatím například není jasné, jak bude Čína zacházet s tzv. vyrovnáním emisí CO2, jak bude zahrnuto zemědělství nebo zda některé sektory obdrží výjimku.
Jako další státy, které se vydaly na cestu k dosažení uhlíkové neutrality, bude i Čína muset stanovit dílčí cíle a milníky. Podle BNEF by tyto dílčí cíle měly být v optimálním případě rozděleny na sektorové cíle tak, aby mohla být navržena a následně aplikována konkrétní opatření.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Čínská cesta k uhlíkové neutralitě: Největší výzvou bude průmysl a vytápění

Transformace energetiky a snížení emisí oxidu uhličitého i v jiných hospodářských sektorech je dlouhodobě jedním z hlavních bodů agendy Evropské unie. Evropský parlament se však tento týden vyslovil pro umožnění financování vybraných plynárenských projektů z fondu, který má sloužit především k přechodu na obnovitelné zdroje.
Zelená dohoda pro Evropu, která má ve výsledku pomoci Evropské unii dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, si vyžádá značné finanční prostředky. K financování projektů má sloužit i Fond pro spravedlivou transformaci, který by mohl zprostředkovat desítky miliard eur veřejných financí. Ty by měly pomoci těžkému průmyslu a ocelářskému průmyslu omezit emise CO2.
Navrhovaný fond je srdcem většího plánu nazvaného Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má za úkol zajistit 100 miliard eur v letech 2021 až 2027. Tyto finance mají pomoct regionům, které jsou vysoce závislé na průmyslu produkujícím velké množství uhlíkových emisí.
Přesná pravidla pro čerpání prostředků z toho fondu ještě nebyla stanovena, budou se na nich však muset shodnout jak Evropský parlament, tak Komise i zástupci vlád členských zemí. Ti se však již dříve shodli, že by z fondu neměly být financovány žádné fosilní zdroje.
Parlament však <a href="https://www.reuters.com/article/us-china-energy-coal/eu-parliament-votes-to-allow-some-gas-projects-to-get-green-transition-money-idUSKBN2671VL" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v úterý odhlasoval podporu dodatku, který by umožnil financovat z fondu vybrané plynárenské projekty přípustné pro státní podporu. Projekty se nicméně musí nacházet v uhelných regionech a musí být v souladu s klimatickými cíli pro rok 2030.
Podle Manolise Kefalogiannise, řeckého zákonodárce, tato pravidla umožní pouze omezení čerpání financí na projekty spojené se zemním plynem jakožto přechodným palivem. Podle jiných však investice do plynu odporuje původnímu slibu evropských zákonodárců.
Podle zástupců Evropského parlamentu by přístup k penězům ze „zeleného“ fondu měl být umožněn pouze zemím, které se vyslovily pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Jediná členská země, která se k tomuto slibu zatím nepřipojila, je Polsko.

Evropská Unie

Evropský parlament chce umožnit některým plynárenským projektům přístup k penězům ze "zeleného" fondu

Společnost <a href="https://sustainability.google/reports/">Google</a> oznámila, že se zavazuje do roku 2030 využívat pouze <a href="https://www.gstatic.com/gumdrop/sustainability/247-carbon-free-energy.pdf">bezuhlíkovou energii</a>.  Již v roce 2017 Google spotřeboval, či dokoupil veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Nicméně v některých okamžicích a na některých místech jeho data centra stále využívají elektřinu vyrobenou z uhlí, nebo zemního plynu, což poté kompenzuje dokupováním obnovitelné energie zpětně. To chce firma změnit.
Google byl první velkou společností, která se stala <a href="https://www.blog.google/outreach-initiatives/sustainability/carbon-neutrality-by-end-of-2007/">uhlíkově neutrální</a> v roce 2007.  Při sledování emisí firmy byly zohledněny emise kupované elektřiny, emise vypouštěné při dojíždění zaměstnanců do práce, při služebních cestách apod. Uhlíkové neutrality firma přitom firma dosahovala snížením spotřeby energie, investováním do a využíváním obnovitelných zdrojů energie a dalším snižováním emisí, například skrze financování konkrétních projektů.
V roce 2017 se Google stal první velkou společností, která spotřebovala, či <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/google-provedl-historicky-nejvetsi-nakup-obnovitelne-energie-za-2-mld-usd">dokoupila</a> veškerou svou spotřebovanou elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle samotného Google je firma největším kupujícím obnovitelné energie na světě.
<h2>V současnosti využívá i elektřiny z uhlí a plynu</h2>
Jako další metu si Google stanovil do roku 2030 „vždy a všude“ využívat bezuhlíkovou energii. V současnosti totiž Google na některých místech v okamžicích, kdy není elektřina z obnovitelných zdrojů dostupná, využívá elektřinu vyrobenou z fosilních paliv. Firma tedy kupuje tolik obnovitelné elektřiny, kolik elektřiny celkově každoročně spotřebuje, nicméně přímo spotřebovaná elektřina není pouze z obnovitelných zdrojů.
<figure id="attachment_87673" class="wp-caption aligncenter" style="width: 829px;"><img class="size-full wp-image-87673" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra.png 829w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-512x430.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-768x646.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-725x610.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-data-centra-800x673.png 800w" alt="" width="829" height="697" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrný podíl obnovitelné energie na celkové spotřebované energii v jednotlivých data centrech Google v roce 2019 (modrá čísla). Příklad skladby spotřebované elektřiny dle podílu uhlíku 14. září 2019 (v případě bezuhlíkové energie se nejedná pouze o energii přímo spotřebovanou, ale i zakoupenou). Zdroj: Google 24/7 by 2030: Realizing a Carbon-free Future</figcaption></figure>
Po zhodnocení průměrné spotřeby elektřiny v roce 2019 Google zjistil, že jeho data centra na světě spotřebovávají 3 – 96 % bezuhlíkové energie. Singapur s 3 %, Tchaj-wan s 19 % či americké státy Jižní Karolína s 19 % a Georgie s 26 % se přitom poměrně vymykají ostatním centrům. V <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/boom-technologickych-spolecnosti-irsku-bude-znamenat-zvyseni-poptavky-elektrine-i-vyssi-emise">data centrech</a> v Nebrasce a Oklahomě bylo v roce 2019 spotřebováno 96 % bezuhlíkové energie. Přestože firma díky dokupování statisticky globálně využívala v roce 2019 elektřinu výhradně z obnovitelných zdrojů energie, reálně z nich získala 39 % spotřebované energie.
Pro oblasti, ve kterých není k dispozici dostatek obnovitelných zdrojů, stejně tak pro pokrytí sezónních výkyvů ve výrobě solárních a větrných elektráren se Google plánuje zaměřit na nové technologie. Ty by mohly zahrnovat pokročilé jaderné reaktory, vylepšené geotermální zdroje, zelený vodík či zachytávání a ukládání uhlíku (CCS).
<figure id="attachment_87672" class="wp-caption aligncenter" style="width: 631px;"><img class="size-full wp-image-87672" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png" sizes="(max-width: 631px) 100vw, 631px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie.png 631w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Google-obnovitelná-energie-512x452.png 512w" alt="" width="631" height="557" /><figcaption class="wp-caption-text">Zakoupená obnovitelná energie ve srovnání s celkovou spotřebovanou elektřinou. Zdroj: Google Environmental Report 2019</figcaption></figure>
<h2>Podpora vlád a existence potřebných politik je klíčová</h2>
Svého cíle chce <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/umela-inteligence-google-zvysila-ucinnost-vyuzivani-vetrnych-elektraren-20/">Google</a> dosáhnout díky několika aktivitám. Zaprvé, vyvinout nové přístupy, jak kupovat čistou energii, které by umožňovaly větší flexibilitu a odpovídaly požadavkům firmy. Zadruhé, podílet se na technologických inovacích, například v oblasti optimalizace, či komerčního rozšíření již existujících technologií, nebo rozvíjení nových řešení. Zatřetí, Google chce u vlád obhajovat nutnost přechodu na obnovitelnou energii, rozvíjet inteligentní energetické trhy a posilovat roli spotřebitelů.

Společnosti

Google chce do roku 2030 spotřebovávat výhradně bezuhlíkovou energii

PKN Orlen, polský majitel českého Unipetrolu, chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální. Největší polská petrochemická společnost dnes uvedla, že hodlá do projektů takzvané zelené energie investovat za tímto účelem 25 miliard zlotých (149 miliard Kč). Plány firmy jdou v duchu s nízkoemisní strategií evropských energetických gigantů, ale jsou v rozporu s přístupem polského státu, který firmu přitom vlastní, uvedla agentura Reuters.
Polsko bylo jediným členským státem Evropské unie, který se odmítl přidat k závazku dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry. Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) argumentovala tím, že k přechodu ekonomiky od uhlí k čistším zdrojům energie potřebuje více času i peněz.
PKN ale dnes uvedla, že plánuje v příštích deseti letech snížit emise uhlíku ze svých rafinerských a petrochemických aktiv o 20, respektive 33 procent.
<blockquote>&#8222;Globální transformace energetiky, která se odehrává před našima očima, je pro střední Evropu obrovskou příležitostí k rozvoji. Jako největší společnost v regionu chceme zvýšit naše zapojení do tohoto procesu a jsme k tomu dobře uzpůsobeni,&#8220; řekl šéf PKN Daniel Obajtek.</blockquote>
Společnost PKN Orlen se předloni stala jediným vlastníkem Unipetrolu, který je největší rafinerskou a petrochemickou společností v České republice. Unipetrol zaměstnává téměř 5000 lidí, zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů.
Polské ministerstvo klimatu v úterý uvedlo, že hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (895 miliard Kč) do výstavby prvních jaderných elektráren. Uhlí se teď na produkci elektřiny v Polsku podílí téměř 80 procenty.

Majitel Unipetrolu chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální

Jeden ze dvou největších světových výrobců civilních dopravních letadel, francouzská společnost Airbus, oznámila, že plánuje do své nízkouhlíkové strategie pro budoucí výrobu zakomponovat vodíková paliva. Společnost považuje pohon na vodík za „jednu z nejslibnějších dostupných technologií“ pro dekarbonizaci letecké dopravy a plánuje ji využít při výrobě letadel s nulovými emisemi již do roku 2035.
CEO Airbusu Guillaume Faury přivítal minulou středu zveřejněnou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/" target="_blank" rel="noopener">vodíkovou strategii Evropské komise</a> a zdůraznil, že společnost Airbus je připravena rozvíjet udržitelnou leteckou dopravu, přičemž vodík má být důležitým nástrojem k dosažení tohoto cíle. Faury uvedl, že létat s nulovými emisemi by mělo být možné již po roce 2035.
Své inovační plány Airbus oznámil na pozadí krize způsobené koronavirovou pandemií. Společnost minulý týden oznámila propuštění přibližně 15 tisíc pracovníků v souvislosti s množstvím zrušených objednávek nových letadel ze strany aerolinek.
Francie v červnu zveřejnila plány na pomoc odvětví letecké dopravy. Součástí balíčku o objemu 15 miliard eur je rovněž 1,5miliardová podpora na výzkum a vývoj. Touto finanční injekcí chce francouzská vláda mimo jiné podpořit právě i vývoj uhlíkově neutrálního letadla, které by mohlo nahradit populární model A320. Jako vhodnou cestu vidí biopaliva a vodík. Airbus by měl s hromadnou výrobou začít právě v roce 2035. Dalším očekáváním francouzské vlády je také vyvinutí regionální letecké flotily, která by byla poháněna vodíkem nebo elektřinou (do roku 2030), a helikoptéry na elektrický pohon.
Airbus pracoval na vývoji nízkoemisního pohonu již před koronavirovou krizí – původně se soustředil na vývoj hybridního elektrického pohonu. Projekt byl však v dubnu pozastaven. Vodík má oproti bateriím v letectví značné výhody, především co se týče poměru výkonu a hmotnosti. Konverze klasických motorů na vodíkové je však prozatím téměř nemyslitelná pro letadla využívaná na delší vzdálenosti, jak varovala nedávná <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/20200507_Hydrogen-Powered-Aviation-report_FINAL-web-ID-8706035.pdf" target="_blank" rel="noopener">studie podpořená Evropskou unií</a>.
Letectví představuje přibližně 3,6 % emisí CO2 vyprodukovaných v EU a očekává se, že podíl nadále poroste, a to i navzdory koronavirové krizi. Evropská komise odhaduje nárůst emisí až o 150 % do roku 2040, pokud nebude přikročeno k opatřením k jejich snížení.

Čistá mobilita

Airbus vidí budoucnost létání ve vodíku

Dle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) není svět dostatečně technologicky vybaven na to, aby bylo do roku 2050 dosaženo uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy stejné množství emisí skleníkových plynů, které je vyprodukováno, je zároveň pohlcováno či jinak dále využito.
<a href="https://www.iea.org/reports/clean-energy-innovation">Zpráva IEA</a> zaměřující se primárně na energetické inovace uvádí, že 75% redukce emisí, která by byla nutná k dosažení uhlíkové neutrality, závisí na technologiích, které ale dosud nejsou komerčně využitelné. Dle IEA je třeba akcelerovat rozvoj a inovovat především ve čtyřech oblastech: elektrifikace výroby tepla a dopravy, zachytávání uhlíku a jeho využití (tzv. CCUS technologie), zelený vodík a obecně oblast bioenergií.
IEA upozorňuje na to, že technologie, které jsou dnes již používané globálně a které jsou klíčové k dosažení uhlíkové neutrality mezi léty 2050 a 2070, budou schopny přinést redukci emisí rovnající se pouze asi 25 % snížení, které je pro neutralitu nutné dosáhnout. Mezi tyto dnes již vyspělé technologie IEA počítá ty na využití energie větru, slunce, jaderné zdroje a technologie na zvyšování energetické účinnosti. Agentura je přesvědčena, že zbývající snížení objemu emisí nutné k dosažení neutrality bude nutné řešit technologiemi, které jsou v počátečních fázích využívání (asi 41 %), další podíl snížení (32 %) by mohly zajistit technologie, které jsou v současnosti dokonce pouze ve fázi demonstrační či jde o prototypy.
Zpráva agentury tak volá po rychlejším vývoji a implementaci potřebných technologií. Jako příklad uvádí lithium-iontové baterie a LED osvětlení. Dle IEA tyto technologie rekordně rychle postoupily od pilotní fáze k širokému využití. Důvodem pro jejich rychlý rozvoj a rozšíření bylo, dle IEA, mimo jiné i vhodné politické podpůrné rámce.
IEA nabízí několik doporučení pro rychlejší rozvoj potřebných technologií:
<ul>
<li>Stanovení technologických priorit na vládní úrovni a zvýšení povědomí o jejich výhodách pro lokální komunity</li>
<li>Zvýšení veřejného financování výzkumu a vývoje a podpoření inovací podnikatelského sektoru</li>
<li>Použití přístupů založených na hodnotovém řetězci, aby bylo možné se vyhnout přesunu emisí</li>
<li>Nastavení mezinárodní spolupráce ke sdílení best-practice postupů</li>
</ul>
IEA rovněž upozorňuje, že podnikatelská rozhodnutí je nutno činit s vidinou dopadů v budoucnosti. Emise vyprodukované v nadcházejících letech budou ovlivňovat životní prostředí ještě v nadcházeních několika desítkách let.

IEA: Na dosažení uhlíkové neutrality nejsme zatím dostatečně technologicky vybavení

Rakousko, Dánsko, Irsko, Litva, Lucembursko a Španělsko zaslaly společný dopis adresovaný Evropské komisi, ve kterém požadují vytvoření dlouhodobého modelového scénáře počítajícího s výrobou energie v EU pouze z obnovitelných zdrojů. 
Ministři energetiky a životního prostředí šesti zemí Unie ve své výzvě požadují, aby Komise zvážila zpracování modelu, jehož implementace by fakticky zajistila, že se v Unii bude energie vyrábět pouze z obnovitelných zdrojů. V listopadu 2018 Komise totiž zveřejnila <a href="https://ec.europa.eu/environment/efe/news/leading-way-climate-neutral-eu-2050-2019-08-26_en" target="_blank" rel="noopener">osm scénářů</a> pro rok 2050, které různě modelují vývoj snižování emisí skleníkových plynů v Unii. Scénáře byly vytvořeny tak, aby byly v souladu s cíli Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015.
Žádný z těchto scénářů, které pokrývají možnosti od business-as-usual až k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050, však nezakomponoval model počítající s výrobou energie pouze z OZE. Pouze dva z těchto scénářů pak byly schopny EU dovést k uhlíkové neutralitě. Její dosažení bylo přitom v mezidobí přijato jako evropský cíl pro rok 2050.
V dopise státy vyzývají k vytvoření nového scénáře, který počítá se 100% obnovitelnou energií, především tedy v odvětví výroby elektřiny. Jeho vypracování bylo údajně slíbeno Ursulou von der Leyenovou při některém z interních jednání na půdě Komise. Ta zveřejnila minulý týden <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny" target="_blank" rel="noopener">nařízení o klimatu</a>, jehož cílem je, aby bylo dosažení cíle uhlíkové neutrality de facto povinností všech členských států.
Ministři států, kteří zaslali Komisi otevřený dopis, otevřeně kritizovali nové nařízení, které se dle nich příliš soustředí na různé druhy zpoplatnění uhlíkových emisí. Například dle lucemburského ministra energetiky Claude Turmese by přitom nejpodstatnější snížení emisí do roku 2050 mohla přinést právě opatření na zvýšení podílu energie z OZE a zlepšení energetické účinnosti. Dle něj by Komise měla vypracovat takovýto scénář, aby státy mohly transparentně porovnat různé možnosti, které jsou k naplnění cíle reálné.
Například Španělsko už ke konci roku 2018 <a href="https://www.theguardian.com/environment/2018/nov/13/spain-plans-switch-100-renewable-electricity-2050" target="_blank" rel="noopener">oznámilo</a>, že plán na zcela obnovitelnou elektroenergetiku již připravuje. Dále například i finská Lappeenranta University of Technology rovněž <a href="https://reneweconomy.com.au/renewables-super-grid-proposed-to-solve-europes-energy-dilemma-27302/" target="_blank" rel="noopener">představila</a> svůj vlastní model Evropy produkující 100 % elektrické energie z OZE, který zahrnoval vytvoření 20 energetických ostrovů propojených „super sítí“.

Státy EU požadují po Komisi vytvoření modelu počítajícího s energií pouze z obnovitelných zdrojů

Generální ředitel společnosti British Petroleum (BP), Bernard Looney, představil nové směřování ropného giganta. Cílem společnosti bude dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Ročně tak bude muset BP nahradit ekvivalent zhruba 400 milionů tun emisí CO2 vypuštěných při těžbě a zpracování ropy. K dosažení cíle mají společnosti pomoci například investice do technologií zachytávání uhlíkových emisí.
Nový generální ředitel společnosti BP Bernard Looney, který tento měsíc vystřídal  na postu Boba Dudleyho, <a href="https://www.theguardian.com/business/2020/feb/12/bp-sets-net-zero-carbon-target-for-2050">oznámil ambiciózní cíl ropné společnosti</a> snížit do roku 2050 svoji uhlíkovou stopu. V následujících 30 letech by BP měla dosáhnout uhlíkové neutrality, což pro ni bude znamenat, že každoročně sníží emise skleníkových plynů o více, než vyprodukuje například celé Spojené království.
<blockquote>„Světový uhlíkový rozpočet je omezený a rychle dochází, potřebujeme přechod na čistou nulu. Všichni chceme spolehlivou a cenově dostupnou energii, ale to už nestačí. Musí být také čistší. Aby toho bylo dosaženo, bude třeba investovat biliony dolarů do změny světového energetického systému,“ uvedl Bernard Looney ve svém prohlášení.</blockquote>
Společnost BP tak následuje <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/equinor-chce-norsku-roku-2050-dosahnout-temer-nulovych-emisi">další velké ropné firmy se stanoveným cílem</a>, kterým chtějí snížit svůj příspěvek ke klimatickým změnám. Současné emise skleníkových plynů z činností BP odpovídají ročně ekvivalentu emisí 55 milionů tun CO2. Dalších zhruba 360 milionů tun CO2 je ekvivalentem ropných produktů a plynu společnosti.
<blockquote> „Správní rada podporuje ambice Bernarda a jeho týmu. Cílit na uhlíkovou neutralitu není správná věc pouze pro společnost BP, je to správná věc pro naše akcionáře a pro celou společnost,“ uvedl předseda správní rady Helge Lund.</blockquote>
<h2>10 ambiciozních cílů BP k uhlíkové neutralitě</h2>
Pět cílů, které mají pomoci dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/uhlikova-neutralita-jedna-mnoha-zmen-ovlivnujici-soucasnou-energetiku">uhlíkové neutrality</a> společnosti BP:
<ol>
<li>Uhlíková neutralita z činností BP do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>Uhlíková neutralita ve výrobě ropy a plynu do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>50% snížení uhlíkové náročnosti produktů, které společnost BP prodává, do roku 2050 nebo dříve.</li>
<li>Instalace měření metanu ve všech hlavních závodech na zpracování ropy a zemního plynu do roku 2023 a snížení metanové náročnosti provozu o 50 %.</li>
<li>Zvyšování podílu investic do neropných a neplynárenských podniků.</li>
</ol>
Pět cílů, které mají pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality celému světu:
<ol>
<li>Aktivnější obhajoba politik, které podporují uhlíkovou neutralitu, včetně stanovení ceny uhlíku.</li>
<li>Další motivace pracovní síly společnosti BP k dosažení cílů a jejich mobilizace k obhajobě uhlíkové neutrality.</li>
<li>Nastavit nová očekávání ve vztazích s obchodními sdruženími.</li>
<li>Zaměřit se na získání uznání v oblasti transparentnosti a podávání zpráv, včetně podpory doporučení TCFD.</li>
<li>Založit nový tým, který pomůže zemím, městům a velkým společnostem s dekarbonizací.</li>
</ol>
<h2>Někteří cíl vítají, jiní kritizují</h2>
Nové zelenější cíle společnosti BP rozdělily environmentální skupiny. Některé ambice BP uvítaly, další však kritizují neexistenci jasné strategie.
<blockquote>„Závazek uhlíkové neutrality společnosti BP vypadá jako pokus o získání nových pozitivních titulků nového generálního ředitele. Je v něm ale jen málo prostředků,  jak těchto velkých cílů dosáhne,“ uvedl Murray Worthy, ze společnosti Global Witness.</blockquote>