Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů

Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů byl vypracován na základě Směrnice evropského parlamentu a rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Článek 4 této směrnice nařizuje členským státům Evropské unie vypracovat a přijmout národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tento národní akční plán stanoví národní cíle jednotlivých členských států pro podíly energie z OZE v roce 2020, a to ve třech oblastech:

1. Vytápění a chlazení
2. Výroba elektřiny
3. Doprava

Celkové národní cíle

Dle zmíněné směrnice byly určeny národní cíle členských států  v závislosti na rozdílných podmínkách v jednotlivých zemích. Souhrnný cíl pro Evropskou unii je 20% podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie a 10% podíl energie z OZE v dopravě v roce 2020. V následující tabulce jsou uvedeny určené národní cíle pro členské státy včetně hodnot podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie ve výchozím roce 2005.

Tabulka 1 : Určené podíly energie z OZE v roce 2020

Národní akční plán České republiky pro energii z OZE

Národní akční plán České republiky pro energii z OZE (dále NAP) ze srpna 2012 navrhuje v roce 2020 14% podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě v dopravě 10,8 %.

Cíle podílu energie z OZE v jednotlivých odvětvích jsou zobrazeny v následující tabulce.

Tabulka 2: Cíle podílu energie z OZE v jednotlivých odvětvích (%)

Součástí NAP je očekávaný vývoj hrubé konečné spotřeby jak pro celek, tak pro jednotlivé kategorie – vytápění a chlazení, výroba elektrické energie a doprava. Dle výše zmíněné směrnice mají národní akční plány zohledňovat dopady dalších opatření souvisejících s energetickou účinností na konečnou spotřebu energie. Z těchto upravených hodnot jsou poté odvozeny výše zmíněné podíly. V následující tabulce je uveden očekávaný výkon konečných hrubých spotřeb energie (hodnoty uvedeny v ktoe ).

Tabulka 3: Očekávaný vývoj hrubé konečné spotřeby energie v ČR při zohlednění dodatečné energetické účinnosti (ktoe).     *V a CH = vytápění a chlazení

Pro přehlednost jsou níže hodnoty zobrazeny graficky.

Při pohledu na hodnoty je patrný trend mírného nárůstu hrubé konečné spotřeby energie při výrobě elektřiny a v dopravě. Naproti tomu očekávaný vývoj hrubé konečné spotřeby energie při vytápění a chlazení je klesající.

Výroba elektřiny z OZE

V NAP je zpracován odhad vývoje instalovaného výkonu OZE (MW) a také odhad hrubé výroby těchto zdrojů (GWh). Odhadované hodnoty jsou uvedeny v následujících tabulkách doplněných také o grafické zpracování.

 Tabulka 4: Odhad vývoje instalovaného výkonu OZE do roku 2020 (MW)

Výrazný nárůst instalovaného výkonu je očekáván u elektráren spalujících bioplyn. Očekávaný nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických a větrných elektráren taktéž dosahuje řádově stovek megawattů. Celkově je očekáván nárůst instalovaného výkonu OZE v období 2010 – 2020 přibližně o 1 000 MW.

Tabulka 5: Odhad vývoje hrubé výroby OZE do roku 2020 (GWh)                                                                                                              *KVET – Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

V odhadu hrubé výroby elektřiny je kromě výrazného nárůstu výroby z výše zmíněných zdrojů očekáván více něž dvojnásobný nárůst výroby v kogeneračních elektrárnách v období 2010 – 2020. Celkově je hrubá výroba OZE v roce 2020 očekávána přibližně dvojnásobná v porovnání s rokem 2010.

Vytápění a chlazení a doprava

V oblasti vytápění a chlazení bude nárůst výroby z OZE reprezentován především zvýšeným využitím biomasy. Mezi lety 2010 až 2020 je očekáván nárůst množství tepla získaného spalováním pevné biomasy a bioplynu přibližně o 520 ktoe (přibližně 6 000 GWh). Na celkovém příspěvku energie z OZE při vytápění a chlazení, který je pro rok 2020 očekáván ve výši 2 565 ktoe (přibližně 29 830 GWh), se kromě zmíněné biomasy (v roce 2020 očekávána hodnota výroby 2 361 ktoe) bude podílet geotermální energie, solární energie a energie z obnovitelných zdrojů z tepelných čerpadel.

V odvětví dopravy je v NAP prezentován ve zkoumaném období nárůst příspěvku energie z OZE ve výši 453 ktoe (přibližně 5 300 GWh) na hodnotu 694 ktoe. Z konkrétních paliv má největší podíl na této hodnotě bionafta – 495 ktoe. Bioethanol má k dosažení stanoveného podílu přispět 128 ktoe. Další paliva podílející se na dosažení cíle jsou například elektřina z obnovitelných zdrojů a bioplyn.