Teplárenství v době změn: Od uhlí k moderním technologiím s podporou nové regulace
Transformace českého teplárenství je dle Jana Šefránka, předsedy rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), zásadním krokem k dosažení klimatických cílů i k zajištění udržitelného a efektivního zásobování teplem. Energetický regulační úřad (ERÚ) mění od roku 2022 pravidla regulace tak, aby podpořil investice, transparentnost a spravedlivější rozdělení nákladů mezi zákazníky. Přesto pro investory zůstává teplárenské prostředí z velké míry nestále a s podstatnými riziky pro jejich další investice.
České teplárenství prochází dle Šefránka zásadními změnami v návaznosti na celkovou transformaci energetiky. Stěžejním cílem transformace je redukce emisí skleníkových plynů, efektivní využití energie a zavádění moderních technologií. Na rozdíl od elektroenergetiky či plynárenství je však teplárenství silně lokální a rozmanité z pohledu jednotlivých soustav, což přináší řadu specifických výzev.
Na základě dat z roku 2023 připadá 45 % z celkové spotřeby tepla v soustavách centrálního zásobování teplem (CZT) na spotřebu domácností. Cenové výkyvy, v posledních letech výrazné a časté, proto mají velký sociální dopad. Soustavy CZT jsou v ČR velice rozvinuté, což je považováno za konkurenční výhodu ČR vůči jiným zemím EU. V moderní energetice totiž představují významný prvek flexibility – například při využívání přebytků výroby obnovitelných zdrojů (OZE) v elektrokotlích či tepelných čerpadlech.
Z uhlí, od kterého má nastat v brzké době odklon, bylo nicméně vyrobeno v roce 2023 stále přes 45 % celkové hrubé výroby. A alternativy k uhlí jsou omezené a některé s otazníkem.
Zemní plyn, biomasa a následně vodík
Mezi ty s otazníkem patří zemní plyn, vodík a biomasa. U zemního plynu, u menších soustav CZT, kvůli zavedení EU ETS II a spekulacím o jeho možném odložení, úpravě či různých kompenzacích pro spotřebitele. Navíc i od zemního plynu se má, stejně jako od uhlí, postupně odstupovat.
Výroba zeleného vodíku pak v prostředí ČR bez provozní podpory, která zde dosud není zavedena, není ekonomicky proveditelná (alespoň tedy ne z OZE) a i jeho přeprava je problematická (neexistují zde zatím vodíkovody). Takže jde o hudbu vzdálené budoucnosti.
U biomasy se vyvíjí evropská regulace a její dostupnost, při přechodu většího množství uhelných zdrojů ke spalování biomasy, je rovněž předmětem diskuzí – což má dopad na cenu.
Snaha o vytvoření předvídatelného regulačního prostředí
Zpátky ale k samotné cenové regulaci. ERÚ se výzvám dle Šefránka přizpůsobuje a již od roku 2022 postupně upravuje regulační rámec s cílem vytvoření předvídatelného prostředí. Alespoň co se týče regulace, která je v gesci ERÚ.
Nová cenová struktura tak například zvýhodňuje dvousložkové tarify, které spravedlivěji rozdělují náklady mezi různé typy odběratelů – například když je CZT využíváno pouze jako záložní zdroj.
Zásadní změnou regulace je i důraz na investiční motivaci – nově nastavená definice přiměřeného zisku reflektující časovou hodnotu peněz zvýhodňuje modernizaci oproti pouhé obnově starších, neefektivních zařízení. Podporováno je také využití odpadního tepla a zavádění chytrých řešení na straně koncových uživatelů.
Mohlo by vás zajímat:
Holt teplárenství končí systém, kdy jim ekonomické ospravedlnění poskytovalo to, že pálili šmejdské, levné palivo, což je úkol pro profesionály, domkářům by se to v žádném případě nemělo dovolit. V případě plynu tohle padá. To umí kdekdo.
V nově se rodícím systému je a bude jejich hodnota jinde, je to kouzlo toho, že jsou ve svých provozech schopni kombinovat výrobu/spotřebu elektřiny s výrobou tepla. To jim umožňuje s jejich systémy dělat dost zajímavé psí kusy a kombinovat celkem hodně zdrojů zisku. Zároveň to dělá jejich práci podstatně složitější. Ještě, že na to existují matematické postupy, jak se s tím porvat.
Přeju jim úspěšný přerod a aby se nenechali zatáhnout do "spirály smrti" vedoucí k rozpadu soustav CZT.
Teplárny měly opodstatnění v době , kdy právě využívali to levné nekvalitní palivo. Pálit plyn v teplárnách pro vytápění budov je nesmysl . Systém funguje mnohem efektivněji s tepelnými čerpadly a plynovými záložními elektrárnami. Stát se snaží udržet technologicky překonaná řešení energetiky za cenu ohromných nesmyslných investic. Zaplatí do daňoví poplatníci + ti co jsou na tyto zdroje připojeni , ti budou platit ze všech nejvíce protože topit přes teplárnu je za podobnou cenu jako topit elektřinou -tedy ta nejdražší varianta.
Zkuste si zjistit něco o Carnotově cyklu, kogeneraci, protitlaké turbině apod.
Vtip ke v tom, že teplárna nejen vytápí budovy ale i vyrábí elektřinu, kterou potřebují ta tepelná čerpadla, takže dohromady je to mnohem účinnější než bez tepláren.
V česku se platí penězi, ne účinností. Kritické je právě to, kolik si provozovatelé CZT budou za to teplo účtovat. To pak můžou být ti nejúčinnější na světě a bude jim to houby platné, když přepálí cenu a lidi je jim začnou houfně odpojovat a zařizovat si teplo jinak.
A proč to píšete mně? Já tu diskusi který "systém funguje mnohem efektivněji" nerozpoutal, já pouze reaguji na nepravdivé tvrzení.
plynová el. 60% ztráty v síti 6% = 57,6% účinnost tepelné čerpadla SCOP 3,5.
60x 3,5 = 206% energie plynu. KVET tak 75% se ztráty v rozvodech. Cena cca 1000kč /GJ , Tepelné čerpadlo provozní cena 317,5kč /GJ k tomu dopis investic i tak se to dostane na polovinu proti teplárně.
Emile mám z Vás radost , konečně někdo kdo napsal jak to je.
To Jiří Svoboda 22. červen 2025, 22:08
Plynová elektrárna má účinnost 30%. 60% má paroplynová elektrárna, ale tu zase "nenastartujete" za 1 min.
Ztráty v teplovodních rozvodech CZT jsou do 10%.
TČ se SCOP 3,5, to je dost "odvážné", ale dejme tomu.
Plynová elektrárna 30%, TČ *3,5*0,94 (6% ztrát ve vedení)=98,7%
Plynová KGJ elektrická účinnost 40% (30-50). celková přes 90%, tedy tepelná 50%.
TČ z elektřiny: 40*3,5*0,94=131,6%
Teplo CZT: 50*0,9=45%
Celkem KGJ a TČ: 131,6+45=176,6%
Paroplyn se nehodí na vyrovnávání výroby FVE, kde potřebujete výkon zvýšit prakticky z 0 na 100% za cca 3 hodiny a za další cca 2 hodiny zase snížit až k 0, jako při večerní špičce. A ráno je to podobné. To umějí právě jen elektrárny plynové, případně se použije z paroplynky právě jen ta plynová turbína s účinností cca 30%.
Ale i tak by to bylo 60*0,94*3,5=197,4%
Odkaz: energetika.tzb-info.cz/kogenerace/25586-jedenact-duvodu-pro-plynovou-kogeneraci
Spíše, než SCOP by se ale k přepočtům u TČ měl používat Průměrný roční výkonový faktor. Ten je pro nejpoužívanější TČ vzduch-voda v hodnotě 2,75 (2,5-3)
A pak je to u plynové elektrárny + TČ: 30*2,75*0,94=77,6%
U paroplynky + TČ: 60*2,75*0,94=155,1%
U KGJ + TČ: 45+40*2,75*0,94=148,4%
A to už je zanedbatelný rozdíl v účinnosti, ale KGJ je daleko flexibilnější.
Bobe Váš výpočet je sice hezký ,ale špatný od základů nebudu používat plynovou el. s účinností 30% pro výrobu el. energii pro TČ to jsou el. se startem za 2 minuty pro rychlé zálohy , ty nemají žádnou budoucnost , protože je nahradí bateriová úložiště , ale PP el. s účinností 60%. ( náběh do 1 hodiny) Dál platí co jsem napsal Teplárny pro vytápění budov jsou překonaná technologie a nemá smysl bavit se o tom , že to není pravda , je to pravda. Kdo je připojený k teplárně tak si může být jistý jen tím že zaplatí 2x tolik za topení proti tomu kdyby jeho bytový dům měl TČ. Každý dům co se odpojí od CZT a přejde na tepelné čerpadlo tak bude platit zlomek toho co platí s teplárnou a když si k tomu za dotace pořídí FVE na střechu tak budou mít topení a ohřev vody ještě levnější - mimo topnou sezónu TUV provozně u nižších bytových domů téměř zadarmo.
Ale majitelé tepláren se nemusí obávat k ničemu takovému nedojde většina lidí v bytových domech se odpojovat nebude oni jsou zvyklí nic nedělat a platit. CZT je přesně pro ně.
1) "PP el. s účinností 60%" nemá "náběh do 1 hodiny" opět ani omylem. Nahřát parní cyklus do hodiny je naprosté sci-fi. Viz např. zde: "V podzimních a zimních měsících bude zdroj k dispozici dispečerům elektrizační soustavy se schopností najetí do provozu za jeden den od zadání požadavku." oenergetice.cz/elektrina/paroplynove-elektrarny-v-cr
2) Srovnáváte hrušky a jablka, teplárna poskytuje teplo s výrazně vyššími parametry než ta tepelná čerpadla a nějak v těch vašich "výpočtech" nikde nevidím náklady na přebudování topné soustavy na nízkoteplotní.
To Jiří Svoboda 23. červen 2025, 01:24
Jenže my budeme potřebovat především ty plynové elektrárny s velmi flexibilním provozem s účinností cca 30% pro vyrovnávání výroby FVE. Případně, jak už jsem psal se bude z paroplynky často využívat jen ta plynová turbína.
Pokud něco porovnáváte, tak porovnatelné: se stejnou flexibilitou výroby elektřiny.
Nehledě na to, že KGJ dávají přes teplovod 90°C a nižší teploty z TČ jsou v některých provozech (též napojených na CZT) málo.
Plynové teplárny s kogenerací rozhodně mají a budou mít své místo ve výrobě elektřiny.
Mimochodem ztráty na nových teplovodech musí být do 5% a např. teplovod z Dukovan do Brna bude mít ztráty 3%. Také využití energie v TČ je nadhodnocené.
Takže od základu jsou špatné Vaše výpočty.
Velká většina plynových tepláren vyrábí elektřinu + teplo v KGJ jako záložní plynová elektrárna. Ty s plynovým motorem startují na dálkový pokyn do 1 min na 100% výkon a vyrábějí energii s celkovou účinností cca 95%. Na rozdíl od těch flexibilních plynových elektráren s účinností cca 30%.
Samozřejmě ta elektřina z KGJ může pohánět i TČ, třeba tam, kde nevede teplovod.
Dále je tu možnost využití odpadního tepla jak z velkých JE, tak v budoucnu ze SMR, které mohou být blízko velkých měst, nebo průmyslových podniků.
Podobně může kogenerace fungovat i v případě spalování biomasy. Využitím odpadního tepla též dojde ke zvýšení celkové účinnosti.
Ano, jak říkáte: "Dále je tu možnost využití odpadního tepla jak z velkých JE", a já říkám: ale raději se to pouští (2/3 energie z tepelného výkonu JE) do vzduchu....
Možné je toho spousta, ale realita nikde, už přes 40 let z Dukovan.... (resp přes 20 z Temelína).
Když přání narazí na realitu.
Z Temelína se vytápí Týn nad Vltavou a České Budějovice, z Dukovan se bude vytápět Brno, vy "realito".
K Vašim oblíbeným FVE se p. Vaněčku ovšem kvůli rychlosti reakce používají k vyrovnávání výkonu především elektrárny plynové kde se toho tepla "vypouští" zcela bez užitku cca 70% (účinnost 30%). Navíc za produkce nejen CO2, ale i oxidů dusíku.
Tím, že se část odpadního tepla JE využije se jejich celková účinnost zvýší.
Není pravda že PPE najíždějí 3 dny vy mluvíte v el. která je vypnutá zakonzervovaná , ale mluvme o el. která je připravená se zapnout , máme studený start do 6 hodin , teplý start do 3 hodin , horký start 30 minut. Když budete mít zimu pojedete prakticky pořád jen měníte výkon v létě budete fungovat na studený , teplý nebo horký start. na rychlé zálohy budou baterie nebo přečerpávačky. Nevím co máte rád ta teplárnách kamarád bydlí v paneláku společenství má tepelné čerpadlo teď postaví FVE , která jim sníží spotřebu elektřiny o 35% Pak budou platit 7000 ročně za ohřev vody a topení na 1 byt včetně paušálu za jistič. celkem 30 bytů tedy 210 000 kč ročně celková spotřeba tepla 882GJ =238 kč /GJ . To je 1/4 toho co platí paneláky napojené na teplárnu. Samozřejmě to museli koupit , FVE je bude stát 26 tis na 1 byt - to vy dáte teplárně na víc za 1 rok proti nim.
Oni ovšem nemusí to TČ jen koupit TČ a platit elektřinu. Oni ho musí také nechat namontovat a připojit, udržovat, platit pojištění, revize, atd. Někdo zodpovědný musí nakupovat pro všechny elektřinu pro to TČ a to není záviděníhodná pozice. Pokud se s ním něco stane, tak se starat a po záruce platit opravy. V případě CZT voláte na dispečink a starají se oni. I to má svou finanční hodnotu.
V případě odpojení od CZT platí také odpojení a demontáž vnitřní části (v případě předávací stanice v řádu desítek tisíc Kč) a také přípojky k páteřnímu teplovodu (to jsou většinou statisíce Kč).
A po dvou letech montáže se Vám taky může stát (reálný případ z našeho města), že Vám zánovní TČ ve sklepě zaplaví povodeň.
Reagujete na koho konkrétně? O žádné zakonzervované elektrárně tu nikdo nic nepsal. Je pozitivní že už jste korigoval to své tvrzení že PP el. s účinností 60% má náběh do 1 hodiny, ještě by bylo dobré si uvědomit, že když se ten parní cyklus bude v létě nahřívat na 4-6 hodin denně, jako se to děje už teď, tak samozřejmě na nějakou účinnost 60 % můžete zapomenout. No a tvrzení "když budete mít zimu pojedete prakticky pořád" se taky míjí s realitou. A pokud to měla být reakce na mě, tak ode mě žádná teplárna nevidí ani korunu.
Levné teplo nikdo nepotřebuje. Moderní trendy energetika je otužilost.
Zachvíli na tom budeme jako velká většina světa - nebude potřeba moc a dlouho topit ale především po většinu roku chladit. Jako ledničku má skoro každá domácnost tak i levnou klimatizaci bude brzo mít skoro každá domácnost.
A zde se ukáže obrovská výhoda domácí energetiky: (STŘEŠNÍ nebo BALKONOVÉ FOTOVOLTAIKY). Ta vyrábí elektřinu prakticky zadarmo (Emil by řekl že často i za záporné ceny) právě v době, když potřebujeme aby ta klimatizace běžela. A vyrábí ji přímo na místě, bez drahých síťových služeb.
PROSTĚ TREFA..
No a v zimě si jen ve velkých mrazech přitopíme dřevem v krbových kamnech a víme, že je zdravé být otužilý (u nás se topí na 20-21 C max.)
A na chalupě máme chládek pořád i studený sklep se studánkou uvnitř, pivo mám na 7. schodě, zeleninu a brambory trochu výše (a zase v zimě ve sklepě nikdy nemrzne, i když je opuštěná). Ti předkové byly chytří....
Emil by nic takového neřekl, Vaněčku, už si zase vymýšlíte. Fotovoltaika za záporné ceny nevyrábí ale prodává, a to je možné díky provozním dotacím, které za tuto hůř než bezcennou elektřinu dostává.
Záporné ceny jsou pouze dočasné a je jenom a to nijak vzdálená doba až se najde efektivní využití, která se začínají již ukazovat.
Dočasné do doby až se přestane výroba bezcenné elektřiny dotovat.
Ta elektřina do klimatizace z vlastní fotovoltaiky je naopak velmi cenná, nemusíte ji draze transportovat, ideální aplikace o které se elektřině z horké páry z jádra nemůže ani snít....
Obdobně ideální případ, jako doplňování "paliva" do elektromobilu z vlastní PV střechy...
Návratnost balkonové fotovoltaiky z Lídlu (ta je zcela bez dotací u nás) je zhruba dva roky (a pak dalších 20 let doopravdy elektřina zadarmo).
Není velmi cenná, Vaněčku, ta záporná cena tu její "cennost" jasně vyjadřuje.
Že se elektřina někdy nemusí transportovat, ale jindy, např. za bezvětrné zimní noci, ano, neznamená, že náklady na síť významně klesnou. V okamžiku spotřeby z vlastní výroby se uspoří nízké jednotky procent na provozních ztrátách, vše ostatní musí zůstat pohotově a tedy stejně drahé. Naopak, jak už je zřejmé, občasná samovýroba s běžnými střídači zvyšuje náklady jednak na kapacitu místní distribuce (přetoky), jednak na hlídání stability provozu systému.
Pane Ivane Nováku, já neříkám že klesnou, oni zůstávají stejné ale NEVZNIKAJÍ náklady nové když tu elektřinu využiji ve své klimatizaci či nabíjení svého elektromobilu.
To jsou NOVÉ VĚCI, které mi umožní domácí FV elektrárna BEZ VÍCENÁKLADů, o kterých tady někteří stále hovoří a stále požadují platit víc a víc za distribuci...
Pane Vaněčku, ty Vaše scénáře OZE/Klima/EV/baterka fungují jen pro rodinné domy. V paneláku to fakt neuděláte (a tam pořád bydlí hodně lidí). Velkou baterii Vám nikdo nepovolí kvůli hasičům nebo jen za cenu značné přestavby sklepa (protipožární). Plus spočítejte kolik kolik Vaše řešení požaduje v investicích. Kdo na to má?
Zdeňku, máte pravdu, že většina bydlí v panelákách - ovšem většinu energie sežere průmysl, kde většina z RD i paneláků pořád ještě v ČR pracuje. Ovšem až Green Deal z Česka udělá skanzen 19 století, pak ta spotřeba průmyslu odpadne...
Postupné snižování dotací se již uplatňuje nyní a přesto bude o OZ stále zájem a není těžké uhodnout proč. Ohledně vytápění je značně opomíjené využití tepelné akumulace v mnohých tepelných úrovních.
Dočasnost v Česku (i na Slovensku) speciální význam.
Obávám se, že v tomto případě.
Tady je zase odborníků na teplárenství. :-) Dovolím si reagovat na pan Svobodu, který tvrdí, že nejlepší je plynová kondenzační elektrárna (podle něj s účinností 60 % ) a potom využití elektřiny v tepelném čerpadlu. Uvádí topný faktor´3,5, což je pro bytové domy nesmysl, respektive je to možné jen v případě tepla z vrtů, což je velmi okrajová záležitost. U čerpadla vzduch-voda se u bytového domu nedostáváme ani k SCOP 3, reálně spíš 2,7. A samozřejmě ta tepelná čerpadla budou v systému vytvářet výrazně špičky spotřeby elektřiny, které pane Svobodo nebudou rozhodně pokryty z paroplynové elektrárny s účinností 60 %. Tyto špičky budou pokrývat plynové turbíny, dieselové motory apod. s podstatně nižší účinností. No a samozřejmě je tu ještě lepší varianta většinu té elektřiny pro tepelná čerpadla vyrobit v paroplynové teplárně s účinností 90 %.
Mohl byste prosím nějakým způsobem podložit tvrzení, že tepelné čerpadla budou v systému vytvářet výrazné špičky spotřeby elektřiny?
Při poklesu teplot pod cca -10°C se z TČ stane elektrokotel. Docela pastička pro naši elektrickou síť při větším rozšíření TČ.
Tak nevím, když si prostuduju kterýkoliv prospekt dnes dostupných modelů TČ, drtivá většina z nich má i při -12˚C (DB)/ -14˚C (WB) při výstupní teplotě 40˚C COP přes 2.3, což má k elektrokotli ještě poměrně dost daleko.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se