Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny ve Spojeném království se ve druhém čtvrtletí vyšplhal na 44,6 %. V meziročním srovnání se jedná o  9% nárůst, za kterým stojí také snížená výroba z důvodu pandemie koronaviru a nízké poptávky. Spojené království disponuje téměř 50 GW instalovaného výkonu v OZE, přičemž nové instalace táhnou zejména offshore větrné elektrárny.
Výroba elektřiny z OZE ve druhém čtvrtletí ve Spojeném království, <a href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/920621/Renewables_September_2020.pdf">podle dat Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii</a>, dosáhla 30,1 TWh. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě dosáhl 44,6 %, což je rekordní hodnota za období duben – červen. Ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku se pak jedná o 9% nárůst. Svoji roli sehrála i celkově nižší výroba elektřiny z důvodu pandemie koronaviru.
<blockquote>„Výroba offshore větrných elektráren meziročně vzrostla o 31 % na 7,8 TWh. Oproti rekordní výrobě v předchozím čtvrtletí ale jde o pokles o 45 %. Důvodem byl prudký návrat průměrné rychlosti větru zpět na typické sezónní úrovně,“ uvedlo Ministerstvo pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii.</blockquote>
Rekordní podíl nízkoemisních zdrojů včetně těch obnovitelných Spojené království zaznamenalo již v minulém čtvrtletí tohoto roku. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-podil-bezuhlikovych-zdroju-vyrobe-elektriny-dosahl-q1-rekordnich-62">Tehdy dosáhl celkový podíl 62,1 %</a>, započteny v této hodnotě byly ovšem i jaderné elektrárny s 15,1 %.
<h2>40 GW offshore větrných elektráren do 2030</h2>
Na konci druhého čtvrtletí celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů ve Spojeném království činil 48,5 GW. Ve srovnání s loňskem to představuje nárůst o 5,4 %. Většinu tohoto nárůstu země dosáhla díky offshore větrným elektrárnám. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/potencial-novych-offshore-vetrnych-elektraren-ve-spojenem-kralovstvi-presahl-50-gw">Ty nyní disponují 11,2 GW instalovaného výkonu</a>, přičemž vládní cíl počítá s 40 GW do roku 2030.
<blockquote>„Přírůstky větrných elektráren na moři zahrnují poslední turbíny budované v Hornsea One a další výkon zprovozněný v East Anglia One, s 1 218 MW, respektive 680 MW,“ dodalo ministerstvo.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Obnovitelné zdroje

Spojené království: Podíl OZE na výrobě elektřiny v Q2 dosáhl 44,6 %

Švédská energetická agentura má podpořit projekt společné iniciativy společností SSAB, LKAB a Vattenfall. Cílem projektu HYBRIT je demonstrovat výrobu oceli bez použití fosilních paliv. <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/hybrits-next-step-receives-support-from-swedish-energy-agency">Podle Vattenfallu má SEA na projekt přispět 22 miliony švédských korun</a> (57,2 milionu Kč). Peníze mají jít na komplexní studii proveditelnosti, která je součástí prací na plánovaném demonstračním závodě. Ten se má stát důležitým článkem ve vývoji celého hodnotového řetězce pro „nefosilní“ ocel.
Pilotní závod pro využití přímé redukce železné rudy vodíkem zahájil provoz 31. srpna poblíž města Luleå. Podle Vattenfallu mají nyní začít přípravy na rozšiřování testů do průmyslového měřítka v demonstračním závodě. Finance, které Švédská energetická agentura projektu přislíbila, mají jít na studii, která má stanovit předpoklady pro realizaci demonstračního závodu. Mimo jiné se má studie zaměřit na plán, konstrukci závodu, výběr technologií, logistická řešení a v neposlední řadě výběr lokality.
<a href="http://www.energimyndigheten.se/en/about-us/">Švédská energetická agentura</a> je vládní agentura spadající pod tamní Ministerstvo infrastruktury. O rozpočtu a úkolech agentury rozhoduje vláda a parlament. Agentura podporuje výzkum nových obnovitelných zdrojů, pohonných hmot budoucnosti a chytrých sítí. Agentura rovněž podporuje rozvoj podnikání, které umožňuje komercializaci energetických inovací.
<figure id="attachment_88500" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-88500" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-512x484.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-512x484.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-768x727.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-1024x969.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-725x686.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/a5d2bab2dc30a7a7_org-800x757.jpg 800w" alt="" width="512" height="484" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled nosičů energie při výrobě oceli v závodě Hybrit. Zdroj: <a href="https://www.hybritdevelopment.com/">Hybrit Development</a></figcaption></figure>
<blockquote>„Jsme velmi rádi, že jsme opět obdrželi podporu od Švédské energetické agentury v naší jedinečné spolupráci při vytváření hodnotového řetězce bez fosilních paliv.“ – Andreas Regnell, předseda představenstva HYBRIT Development AB a Senior Vice President Strategického vývoje ve Vattenfallu</blockquote>
<h2>Funkční závod v roce 2025</h2>
Podle současného plánu má začít výstavba demonstračního závodu v roce 2023, k zahájení provozu by mělo dojít již v roce 2025. Cílem má být demonstrace výroby v plném rozsahu s kapacitou lehce přes 1 milion tun železa ročně.
Tento objem přitom činí přibližně pětinu celkových zpracovatelských kapacit v závodech společnosti LKAB v Malmbergetu a přibližně polovinu výrobních kapacit vysokých pecí společnosti SAAB ve městě Luleå. Cílem projektu je realizace prvního hodnotového řetězce pro „nefosilní“ ocel na světě už v roce 2026.
Podle Vattenffalu je koncepce a <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/bezemisni-ocel-ve-svedsku-uvadeji-revolucni-metodu-v-zivot">proces takovéto výroby oceli</a> velmi složitý a rozsáhlý. Demonstrační projekt závodu je tak zapotřebí pro co největší napodobení průmyslového procesu a pro zvolení vhodné technologie.
<blockquote>„Demo studie, ve kterých je tento projekt prvním krůčkem, jsou zapotřebí provést před tím, než bude možné udělat krok k rozsáhlé průmyslové implementaci. Vysoké pece v ocelářském odvětví jsou odpovědné za velký podíl, přibližně 10 %, všech uhlíkových emisí ve Švédsku. Jedná se o významný krok v přechodu švédského průmyslu ke snižování emisí skleníkových plynů.“ Klara Helstad, vedoucí oddělení Udržitelného průmyslu v SEA</blockquote>
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/media-bank/hybrit">Vattenfall, Åsa Bäcklin</a>

Emise CO2

Švédsko plánuje výrobu "nefosilní" oceli. První závod má zahájit provoz v roce 2025

Německo <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090220-germany-plans-to-tender-40-gw-wind-solar-by-2025">plánuje</a> dle nového draftu novely zákona o obnovitelných zdrojích (EEG 2021) mezi lety 2021 až 2025 vypsat aukce na 40 GW instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách, jakožto součást snahy o dosažení svého cíle pro rok 2030, kdy mají obnovitelné zdroje energie pokrývat 65 % hrubé spotřeby elektrické energie v zemi.
Návrh z 25. srpna letošního roku je aktuálně konzultován mezi ministerstvy, přičemž vláda by měla o konečné podobě rozhodnout na konci září.
<h2>Onshore vítr</h2>
Stěžejní roli mají i nadále hrát, alespoň dle draftu zákona, onshore větrné elektrárny, u kterých se plánuje vypsání aukcí do konce roku 2025 na 16,7 GW instalovaného výkonu celkem, se zvláštním zaměřením na jih Německa.
Loni byl přitom <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/bdew-vykon-obnovitelnych-zdroju-nemecku-musi-rocne-rust-temer-9-gw-aby-zeme-dosahla-cilu-rok-2030">navýšen</a> výkon onshore větrných elektráren o pouhý 1 GW. Pro letošní rok se očekává navýšení o 1,3 GW a při pohledu na výsledky aukcí, které se nedaří zaplňovat, nelze aktuálně očekávat výrazné zlepšení ani v následujících letech.
<h2>Soláry</h2>
U solárních elektráren se předpokládá s vypsáním aukcí na celkem 10,7 GW, z toho 2 GW mají být pro velké střešní projekty. Pro období mezi 2020-2025 předpokládají analytici z Platts růst instalovaného výkonu solárních elektráren na úrovni 4 GW/rok, německá vláda 4,6 GW/rok.
Menší instalace se o podporu v aukcích ucházet nemusí a dle tamní legislativy mají zaručenou výkupní cenu. V letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny">byl zrušen limit</a>, kdy při pokoření hranice celkového instalovaného výkonu 52 GW v solárech nebude dalším malým elektrárnám již přiznán nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny.
<h2>Offshore vítr</h2>
U offshore větrných elektráren má být vypsáno v aukcích 9 GW, přičemž detailní podmínky aukcí budou stanoveny v jiném samostatném zákoně. Oborové asociace v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňovaly</a>, že se výstavba offshore větrných elektráren v Německu zastavuje a změny, zejména pak z hlediska ekonomické podpory, by byly velmi vítané.
<h2>EEG 2021</h2>
Čísla jsou založena na odhadované poptávce po elektrické energii v roce 2030 na úrovni okolo 580 TWh. Pro obnovitelné zdroje by to znamenalo, aby byl splněn cíl 65 %, vyrobit 377 TWh. Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ale například počítá s růstem spotřeby elektřiny a odhaduje nutnou výrobu OZE, aby byl cíl splněn, na úrovni 389 TWh (v loňském roce byla výroba OZE cca 240 TWh a podíl na spotřebě elektřiny překročil 40 %).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1599130774.json“}
<blockquote>“Jsou tu jasná rizika, že Německo nesplní 65% cíl OZE v případě vyšší (než očekávané vládou) penetrace elektromobilů, vodíku a tepelných čerpadel, které zvedají poptávku po elektrické energii,” komentuje situaci analytička z Platts Sabrina Kernbichlerová a upozorňuje na fakt, že předpoklad 580 TWh poptávky pro rok 2030 je pod 5letým průměrem z let 2015-2019.</blockquote>
Celkově návrh cílí na 100 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách (oproti současným 52 gigawattům ) a 71 GW v onshore větrných elektrárnách (oproti současným 54 gigawattům). U offshore větru se již cíl pro rok 2030 zvedl o 5 GW na 20 GW.
Na konci roku 2025 by se dle analytiků z Platts měl instalovaný výkon větrných elektráren pohybovat celkově okolo 76 GW, oproti současným cca 62 GW.

Německo plánuje do konce roku 2025 vypsat aukce na 40 GW ve větrných a solárních elektrárnách

Vodík, velice diskutované téma poslední doby, se v průběhu zvláště letošního roku a podpoře, které se mu dostává <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">např. ze strany EU</a>, pomalu vyvinul v neodmyslitelnou součást budoucí energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie. Aktuálně je ovšem cena zeleného vodíku, tedy vodíku vyrobeného skrze elektrolýzu vody za pomoci energie z obnovitelných zdrojů, vysoká. Nicméně nejnovější studie ukazují, že jeho cena by měla mezi lety 2020 až 2050 znatelně poklesnout.
<a href="https://theicct.org/sites/default/files/publications/final_icct2020_assessment_of%20_hydrogen_production_costs%20v2.pdf">Studie</a>, kterou si nechala vypracovat Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), zkoumá tři scénáře výroby vodíku skrze elektrolýzu vody, jak v USA, tak i v EU, s využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie – konkrétně energie slunce a větru. Studie také mimo jiné srovnávala ostatní dostupné studie na toto téma a poukazovala na rozdíly, zejména v předpokladech týkajících se kapitálových nákladů (CAPEX).
<h2>Scénář 1</h2>
Prvním scénářem je připojení elektrolyzéru k rozvodné sítí, což znamená jeho maximální možné využití napříč celým rokem. Předpokladem scénáře je, že elektřina potřebná k elektrolýze vody bude pocházet z obnovitelných zdrojů, které si provozoval zařízení zajistí například pomocí dlouhodobých <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko">PPA kontraktů</a> (Power Purchase Agreements).
Dle studie poklesne medián cen zeleného vodíku pro zařízení připojené k rozvodné síti a využívající pouze elektřinu z OZE z aktuální úrovně pohybující se v USA okolo 8,81 USD/kg, v případě EU okolo 13,11 USD/kg na hodnoty predikované pro rok 2050 – v případě USA na 5,77 USD/kg, pro EU pak na 7,69 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,06 USD/kg v USA, resp. 4,83 USD/kg v EU na 4,15 USD/kg, resp. 3,21 USD/kg.
<h2>Scénář 2</h2>
Druhým scénářem je přímé napojení elektrolyzéru na obnovitelný zdroj energie – větrnou nebo solární elektrárnu. V tomto případě se nedá počítat s maximálním možným využitím elektrolyzéru napříč celým rokem, tzn. menší výnos z prodeje vodíku, ovšem cena elektřiny se v tomto případě uvažuje nižší, jelikož předpokladem scénáře je využití přímého vedení, kdy se neplatí regulovaná složka ceny elektrické energie (platba za přenos a distribuci apod).
Druhý scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 10,61 USD/kg na 5,97 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 19,23 USD/kg na 10,02 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 4,56 USD/kg v USA, resp. 4,06 USD/kg v EU na 2,44 USD/kg, resp. 2,23 USD/kg.
<h2>Scénář 3</h2>
Posledním scénářem je využití elektrolyzéru jako úložiště energie, kdy je elektrolyzér připojen k rozvodné síti a je využíván pouze v době, kdy je v soustavě přebytek energie – např. v Německu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">byly v letošním roce na spotovém trhu k vidění relativně často záporné ceny</a> elektrické energie v důsledku výroby OZE. Ve studii je vzhledem k velmi rozdílným podmínkám v závislosti na lokaci počítáno s využitím elektrolyzéru 4 hod/den.
Poslední scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 11,02 USD/kg na 5,92 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 10,85 USD/kg na 6,08 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,10 USD/kg v USA, resp. 5,97 USD/kg v EU na hodnotu 4,75 USD/kg, resp. 6,67 USD/kg.
<h2>Strategie EU</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">EU před nedávnem přijala strategii</a>, ve které oficiálně sází na vodík. Do roku 2024 chce na svém území vybudovat pro výrobu zeleného vodíku elektrolyzéry o výkonu nejméně 6 GW. Do roku 2030 by pak měl výkon dosahovat 40 GW, přičemž se odhaduje, že cena zeleného vodíku by měla být do roku 2030 konkurenceschopná ve srovnání s jinými formami výroby vodíku.
Jinou formou výroby je například parní reforming zemního plynu, takový vodík se pak označuje jako šedý. Pokud jsou vzniklé emise zachycovány – např. pomocí technologie Carbon Campture and Storage (CCS), jde pak o vodík modrý. Strategie EU tuto možnost výroby vodíku s využitím technologie CCS nevylučuje a počítá s využitím do té doby, než se stane zelený vodík konkurenceschopným.
Cena výroby šedého vodíku se liší dle regionu, např. v <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Nizozemsku se cena pohybuje okolo</a> 1,04 EUR/kg.

Akumulace energie

Studie: Cena zeleného vodíku by měla v dalších dekádách znatelně poklesnout

Polsko přišlo po vzoru německých energetik s myšlenkou spojit 3 energetické společnosti do dvou nových skupin – uhelné a neuhelné. Jedná se o PGE, Eneu a Tauron, které se zabývají výrobou, distribucí a dodávkou, přičemž jejichž většinovým vlastníkem je stát.
Místopředseda polské vlády Jasek Sasin <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2F51LU">oznámil</a>, že by rád transformoval stávající energetické společnosti vlastněné státem do dvou společností, a to do jedné zabývající se výrobou elektřiny z uhlí a jeho těžbou a druhé bezuhelné.
Polsko vyrábí většinu své elektřiny z uhlí a jako jediná země EU zatím odmítla deklarovat uhlíkovou neutrálnost do roku 2050. Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost sice slíbila udržet výrobu z uhlí, nicméně v poslední době začíná více podporovat i obnovitelné zdroje a došlo i k uzavření několika dolů.
<blockquote>“Všichni jsme překvapení tempem změn politiky v oblasti klimatu … musíme dnes přehodnotit některé komentáře kvůli tomu, co se děje kolem nás,“ uvedl místopředseda polské vlády Jasek Sasin.</blockquote>
Sasin v souvislosti se stávající situací připouští, že je pravděpodobné, že Polsko přestane spalovat uhlí mezi lety 2050 až 2060. Myšlenka rozdělení divizí a společností na uhelnou a neuhelnou část není nová a například <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/reuters-ek-da-rwe-souhlas-s-koupi-aktivit-e-on-a-innogy">loni došlo</a> k velké výměně majetků mezi německým E.ON a RWE, kdy se RWE nyní profiluje jako významný hráč s obnovitelnými zdroji.
Polsko také plánovalo oznámit minulý týden větší škrty a uzavírání dvou dolů u největší těžařské firmy PGG. Tyto plány ovšem byly nečekaně odloženy a mají být během prázdnin ještě přepracovány. Sasin uvedl, že 2 doly, které bylo plánované uzavřít, jsou zodpovědné za 95 % ztráty skupiny PGG.

Energetika v zahraničí

Polsko plánuje sjednotit energetické společnosti

Australský operátor trhu <a href="https://aemo.com.au/">AEMO</a> vydal zprávu s výhledem rozvoje elektrizační soustavy do roku 2040, ve které uvádí, že pokud chtějí plynové elektrárny konkurovat obnovitelným zdrojům energie, budou potřebovat současné nízké ceny plynu.
AEMO <a href="https://aemo.com.au/newsroom/media-release/isp-2020">vydal zprávu</a> o optimalizaci australské elektrizační soustavy do roku 2040 s ohledem na bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost elektřiny. Ve zprávě uvádí, že pro soustavu není nezbytně nutné stavět nové plynové zdroje. I stávající zdroje bude výhodné provozovat, pokud zůstanou nízké náklady na plyn. Plán vznikal poslední rok a půl a do budoucna se v něm počítá s decentralizací do menších zdrojů, které bude možné dle potřeby řídit.
„Nyní jsme se posunuli od váhání, zda jsou solár a vítr naše nejlevnější zdroje elektřiny, k novému problému, kterým je: jak dokážeme tyto zdroje zapojit do našeho sytému tak, abychom mohli naplno využít faktu, že poprvé v historii můžeme mít palivo zadarmo?“ uvedla Audrey Zibelman, generální ředitelka AEMO.
Dokument dále uvádí, že je možné aby do roku 2035 pocházelo 95 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podíl plynových zdrojů má klesat přímo úměrně s rozvojem baterií a vodních elektráren. Vůbec se do budoucna v Austrálii již nepočítá s novými uhelnými zdroji.
Stejně jako například v Německu, kde OZE již dosahují vysokého podílu, bude i v Austrálii brzy problém ne se zdroji, ale s přenosovou kapacitou sítí. Malé FVE s bateriovými systémy mají do 20 let pokrývat zhruba 13 – 22 % spotřeby elektřiny. Náhrada 15 GW výkonu uhelných zdrojů má být zajištěna cca 26 GW velkých FVE a větrných zdrojů. Výkon záložních zdrojů je odhadován na 6-19 GW.
Plyn není ze studie naprosto vyloučen. Jako šest možných zdrojů pro záložní zdroje jsou uvedeny: přečerpávací elektrárny, velké bateriové systémy (jako např. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem">od Tesly</a>), baterie u domácích systémů, virtuální elektrárny, regulace na straně spotřebitele a právě plynové zdroje. U nich je ale poznámka, že investice do nich se jeví jako méně pravděpodobná a nový zdroj by dávalo smysl stavět, jen pokud by cena plynu zůstala na stávajících hodnotách po celou dobu do roku 2040.

AEMO: Austrálie nebude nezbytně potřebovat nové plynové zdroje

Kombinace COVID-19 a neobvykle teplého a větrného počasí během prvního kvartálu letošního roku způsobila, alespoň dle nejnovější <a href="https://ec.europa.eu/info/news/market-reports-highlight-turbulent-quarter-electricity-and-gas-2020-jul-13_en?fbclid=IwAR2ZgPlWY4VvGM-rFQa9DkGg49DurDh8sS7mE7LdjNwyF2ANueZBsUUOSD4">kvartálního reportu Komise zaměřujícího se na dění na evropských trzích s elektrickou energií</a>, vysokou volatilitu cen a turbulentní měsíce jak pro stranu nabídky, tak i poptávky. Obnovitelné zdroje energie během tohoto období zaznamenaly, také z důvodu poklesu spotřeby elektrické energie EU, rekordní podíl na výrobě elektrické energie.
<h2>Pokles spotřeby a poptávkový šok</h2>
Rozsáhlá karanténní opatření zavedená jednotlivými členskými státy EU během letošního března, jejichž účelem bylo limitovat šíření COVID-19, v kombinaci s teplou a větrnou zimou vedla k meziročnímu snížení spotřeby elektrické energie v EU o 3 % a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plynu-se-eu-prvnim-ctvrtleti-spotrebovalo-5-mene-nejvice-ruskeho-plynu-prepravil-nord-stream/">poklesu poptávky po zemním plynu</a>, která především ze strany průmyslového sektoru prudce klesla.
Lze očekávat, že pokles ve spotřebě bude meziročně výraznější ve druhém kvartále letošního roku, jelikož pokles poptávky po energiích vyvrcholil dle reportu v dubnu s následnou postupnou obnovou.
Spotřeba ovšem i nadále zůstává v průměru pod úrovní před krizí. Poptávkový šok, který byl k vidění např. v Itálii, Francii a Španělsku, je bezprecedentní, jak svém rozsahu, tak i délce trvání.
<h2>Rekordní výroba obnovitelných zdrojů energie</h2>
Report zdůrazňuje výraznou změnu v rozložení produkce elektrické energie – ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesla výroba elektřiny v případě uhlí o 38 TWh (pokles o 30 %), u plynu pak o 3 TWh. Podíl elektřiny vyrobené z uhlí, plynu a ropy během Q1 meziročně výrazně poklesl a skončil na 33 %. Oproti tomu výroba obnovitelných zdrojů energie meziročně vzrostla o 38 TWh, díky čemuž OZE zaznamenaly v prvním kvartále letošního roku nárůst o 6 % na rekordní 40% podíl na výrobě.
Hlavními tahouny nárůstu podílu OZE na vyrobené elektřině byly vodní elektrárny, především pak ve Francii, Itálii a na Pyrenejském poloostrově, které zaznamenaly nárůst ve výrobě o 17 TWh, a dále pak výroba onshore větrných elektráren, která meziročně narostla rovněž o 17 TWh.
<h2>Snížení uhlíkové stopy energetického sektoru díky COVID-19</h2>
Výrazný pokles ve využití fosilních paliv při výrobě elektrické energie, který byl z velké části <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/iea-eu-zatim-neni-ceste-k-tomu-aby-splnila-sve-klimaticke-cile-rok-2030/">zapříčiněn propadem v poptávce po elektřině v důsledku COVID-19</a>, způsobil dle předběžných odhadů snížení uhlíkové stopy sektoru v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 20 %.
Dle reportu je tak možné, vzhledem k faktu, že trend poklesu výroby elektřiny z fosilních zdrojů pokračoval také v dubnu a květnu, že energetický sektor spěje k dvojcifernému snížení emisí CO₂ také v roce 2020 (<a href="https://ec.europa.eu/clima/news/emissions-trading-greenhouse-gas-emissions-reduced-87-2019_en">v roce 2019 to bylo o 15 %</a>).
<h2>Ceny komodit</h2>
V důsledku klesající poptávky a rostoucí výroby obnovitelných zdrojů energie se ceny na spotovém trhu s elektřinou propadly napříč celým kontinentem a během dubna se dostaly <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">na rekordně nízkou úroveň</a>. Propad forwardových produktů nebyl ve srovnání s propadem spotových cen tak výrazný, přesto se ceny na konci května dle reportu na většině evropských trzích pohybovaly pro nejbližší baseloadový roční produkt o 5 až 7 EUR/MWh níže než v roce 2019.
Průměrná spotová cena plynu na TTF byla v prvním kvartále na úrovni 9,7 EUR/MWh, průměrná spotová cena uhlí CIF ARA pak 44,1 EUR/t.
Trh s povolenkami CO₂ byl COVID-19 výrazně zasažen a likvidita na trhu dočasně výrazně poklesla. Průměrná cena povolenky během Q1 byla 23 EUR/t.

Evropská Unie

Report EK zdůrazňuje turbulentní podmínky během Q1 a rekordní podíl OZE na energetickém mixu EU

Asociace evropského jaderného průmyslu FORATOM <a href="https://www.foratom.org/press-release/foratom-welcomes-improvements-in-hydrogen-categorisation/">uvítala vznik “nízkouhlíkové“ kategorie vodíku</a>, její použití by však dle ní nemělo být omezené na krátkodobé a střednědobé období. Asociace je zároveň toho názoru, že Evropská komise věnuje nedostatečnou pozornost nízkouhlíkovým, nefosilním zdrojům, například právě jaderné energetice.
Aby Evropa dosáhla svého cíle stát do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí dojít k transformaci energetického sektoru. Cílem současných strategií EU v oblastech integrace energetické soustavy a vodíku je připravit půdu pro účinnější a vzájemně propojenou energetiku.
<blockquote>„Jaderná energie je velmi všestranná a osvědčená technologie poskytující nízkouhlíkovou elektřinu, kterou lze použít pro výrobu čistého vodíku nebo tepla pro průmyslové použití nebo dálkové vytápění. … Vzhledem k obrovským výzvám, kterým bude Evropa během následujících 30 let čelit, je nezbytné, aby se zákonodárci nezaměřovali pouze na variabilní obnovitelné zdroje. Transformace našeho energetického systému si vyžádá všechna naše nízkouhlíková řešení, která jsou k dispozici. A politika EU toto musí odrážet.“ – Yves Desbazeille, generální ředitel FORATOM.</blockquote>
Elektrifikace by podle FORATOMu měla být hlavní hnací silou pro budoucí integrovaný energetický systém. Dekarbonizovaný systém může ostatním odvětví pomoci k dosažení jejich cílů snižování emisí skleníkových plynů. Pro některá odvětví ale elektrifikace nebude stačit a vodík může být ideálním řešením – za předpokladu že bude k dispozici a bude cenově dostupný.
<blockquote>„Vodík s nízkou uhlíkovou stopou je důležitým řešením pro obtížně dekarbonizovatelná odvětví, jako je průmysl a doprava. Tyto sektory ale budou závislé na velkém kontinuálním množství dostupného vodíku. Proto je nezbytné, aby strategie EU uznaly všechny zdroje nízkouhlíkového vodíku, včetně těch jaderných.“ – Yves Desbazeille</blockquote>
<h2>Kontinuální provoz elektrolyzérů</h2>
Aby bylo možné vyrábět cenově dostupný vodík, je podle FORATOMu zapotřebí, aby elektrolyzéry byly kontinuálně provozovány na nízkouhlíkovou elektřinu. Díky využití jak jaderných, tak i intermitentních obnovitelných zdrojů pro výrobu nízkouhlíkového vodíku by vznikl tzv. pseudo-baseloadový elektrolyzér, který by vedl ke snížení výrobních nákladů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/heysham-2-powers-back-after-statutory-outage">EDF ENERGY</a>

Rychlé zprávy

FORATOM: Jaderné energii není věnována dostatečná pozornost

Španělsko chce urychlit dekarbonizaci svých dvou hlavních ostrovních celků a to běhěm příštích 20 let. Do 10 let mají domácnostem klesnout náklady na elektřinu o 35 % a do roku 2040 až o 70 %.
Energetická společnost Endesa spolu s ministryní energetiky Terezou Riberovou <a href="https://www.endesa.com/en/press/press-room/news/energy-transition/transition-non-peninsular-territories-2040">prezentovaly</a> plán na urychlení dekarbonizace Baleárských a Kanárských ostrovů. Celkem podle studie, kterou zpracovala společnost Delloite, bude potřeba během příštích 20 let ivestovat zhruba 30 miliard eur, které však mají přinést výrazné úspory a zlevnění cen elelktřiny koncovým uživatelům.
Zatímco Kanárské ostrovy nejsou propojeny s pevninským Španělskem a až  na jednu vyjímku ani mezi sebou, Baleárské ostrovy mají podmořské vedení se Španělskem, které ovšem zdaleka nestačí poptávce. Z tohoto důvodu se cena za vyrobenou MWh velmi liší mezi těmito dvěma oblastmi a pevninským Španělskem. Například v roce 2017 byla <a href="http://energiagrancanaria.com/wp-content/uploads/2019/02/A-ENERGETICO-CANARIAS-2017.pdf">průměrná cena elektřiny</a> na Kanárských ostrovech 138 €/MWh, na Baleárských ostrovech 125 € a na poloostrově <a href="https://www.ree.es/sites/default/files/11_PUBLICACIONES/Documentos/InformesSistemaElectrico/2017/inf_sis_elec_ree_2017.pdf">zhruba</a> 53 €/MWh.
Až do roku 2015 platili všichni obyvatelé Španělska stejně za dodanou elektřinu. Tedy elektřina na ostrovech byla velmi dotovaná, v roce 2010 byl deficit jen na Baleárských ostrovech 503 mil. eur. Od roku 2015 dle vládního nařízení 738/2015 je uvalena na ostrovní elektřinu spotřební daň ve výši 15 %. Tato daň snížila deficit mezi výrobními náklady na elektřinu a prodejní cenou, nicméně za rok 2016 se díky této dani vybralo zhruba 70 mil. eur, tedy stale bylo nutné provoz dotovat ročně zhruba 430 mil. eur.
Dle aktuální studie investice 30 mld. eur v průběhu 20 let sníží náklady na vyrobenou jednotku elektřiny na Baleárech až o 60 % a na Kanárských ostrovech o 40 %.
<blockquote>“Dekarbonizace ostrovních teritorií do roku 2040 by nám umožnila získat zkušenosti, které by mohly být využity ve vývoji nových technologií ve zbytku Španělska,” uvedl Alberto Amores partner Monitor Deloitte</blockquote>
Studie Deloitte mimo jiné uvádí (k přečtení <a href="https://www.endesa.com/content/dam/endesa-com/home/prensa/noticias/documentos/2020/07/descarbonizacion-territorios-no-peninsulares.pdf">zde</a>), že ostrovní celky jsou specifické díky vysoké míře turismu a s tím spojeným službám. V oblastech spotřeby energie připadá  60-80 % na dopravu, 20-30 % na spotřebu elektřiny domácností a služeb a méně než 5 % připadá na průmysl. V dopravě se tedy počítá s masivním nasazením vozidel na vodíkový a elektrický pohon.
V případě spotřeby elektřiny se předpokládá, že Kanárské ostrovy budou mít v roce 2040 roční spotřebu elektřiny 16 TWh, kterou mají pokrýt 10-11 GW OZE a 20-25 GWh v akumulačních kapacitách a záložních zdrojích. Z důvodů omezených možností záboru půdy se doporučeje v maximální míře podpořit výrobu pro vlastní potřebu a offshore parky.
Přebudování zdrojové základny na OZE se záložními zdroji na vodík by mělo vyjít v investičních nákladech na 12-19 mld. eur.  Cena produkované elektřiny se má pro percentil 95 % pohybovat v rozmezí 50-55 €/MWh a pro zbývající 5 % času v rozmezí 70-90 €/MWh. Aby doba výstavby splnila plánovaných 5-10 let, musela by se výstavba OZE zhruba 5x zrychlit v průbehu příštích 10 let.
V případě naplnění těchto ambiciózních plánů by Kanárské ostrovy mohly mít v roce 2030 60% podíl OZE. V případě Baleárských ostrovů jsou čísla podobná.

Španělsko plánuje do roku 2040 dekarbonizovat Kanárské a Baleárské ostrovy

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen