Polsko přišlo po vzoru německých energetik s myšlenkou spojit 3 energetické společnosti do dvou nových skupin – uhelné a neuhelné. Jedná se o PGE, Eneu a Tauron, které se zabývají výrobou, distribucí a dodávkou, přičemž jejichž většinovým vlastníkem je stát.
Místopředseda polské vlády Jasek Sasin <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2F51LU">oznámil</a>, že by rád transformoval stávající energetické společnosti vlastněné státem do dvou společností, a to do jedné zabývající se výrobou elektřiny z uhlí a jeho těžbou a druhé bezuhelné.
Polsko vyrábí většinu své elektřiny z uhlí a jako jediná země EU zatím odmítla deklarovat uhlíkovou neutrálnost do roku 2050. Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost sice slíbila udržet výrobu z uhlí, nicméně v poslední době začíná více podporovat i obnovitelné zdroje a došlo i k uzavření několika dolů.
<blockquote>“Všichni jsme překvapení tempem změn politiky v oblasti klimatu … musíme dnes přehodnotit některé komentáře kvůli tomu, co se děje kolem nás,“ uvedl místopředseda polské vlády Jasek Sasin.</blockquote>
Sasin v souvislosti se stávající situací připouští, že je pravděpodobné, že Polsko přestane spalovat uhlí mezi lety 2050 až 2060. Myšlenka rozdělení divizí a společností na uhelnou a neuhelnou část není nová a například <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/reuters-ek-da-rwe-souhlas-s-koupi-aktivit-e-on-a-innogy">loni došlo</a> k velké výměně majetků mezi německým E.ON a RWE, kdy se RWE nyní profiluje jako významný hráč s obnovitelnými zdroji.
Polsko také plánovalo oznámit minulý týden větší škrty a uzavírání dvou dolů u největší těžařské firmy PGG. Tyto plány ovšem byly nečekaně odloženy a mají být během prázdnin ještě přepracovány. Sasin uvedl, že 2 doly, které bylo plánované uzavřít, jsou zodpovědné za 95 % ztráty skupiny PGG.

Energetika v zahraničí

Polsko plánuje sjednotit energetické společnosti

Australský operátor trhu <a href="https://aemo.com.au/">AEMO</a> vydal zprávu s výhledem rozvoje elektrizační soustavy do roku 2040, ve které uvádí, že pokud chtějí plynové elektrárny konkurovat obnovitelným zdrojům energie, budou potřebovat současné nízké ceny plynu.
AEMO <a href="https://aemo.com.au/newsroom/media-release/isp-2020">vydal zprávu</a> o optimalizaci australské elektrizační soustavy do roku 2040 s ohledem na bezpečnost, spolehlivost a cenovou dostupnost elektřiny. Ve zprávě uvádí, že pro soustavu není nezbytně nutné stavět nové plynové zdroje. I stávající zdroje bude výhodné provozovat, pokud zůstanou nízké náklady na plyn. Plán vznikal poslední rok a půl a do budoucna se v něm počítá s decentralizací do menších zdrojů, které bude možné dle potřeby řídit.
„Nyní jsme se posunuli od váhání, zda jsou solár a vítr naše nejlevnější zdroje elektřiny, k novému problému, kterým je: jak dokážeme tyto zdroje zapojit do našeho sytému tak, abychom mohli naplno využít faktu, že poprvé v historii můžeme mít palivo zadarmo?“ uvedla Audrey Zibelman, generální ředitelka AEMO.
Dokument dále uvádí, že je možné aby do roku 2035 pocházelo 95 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podíl plynových zdrojů má klesat přímo úměrně s rozvojem baterií a vodních elektráren. Vůbec se do budoucna v Austrálii již nepočítá s novými uhelnými zdroji.
Stejně jako například v Německu, kde OZE již dosahují vysokého podílu, bude i v Austrálii brzy problém ne se zdroji, ale s přenosovou kapacitou sítí. Malé FVE s bateriovými systémy mají do 20 let pokrývat zhruba 13 – 22 % spotřeby elektřiny. Náhrada 15 GW výkonu uhelných zdrojů má být zajištěna cca 26 GW velkých FVE a větrných zdrojů. Výkon záložních zdrojů je odhadován na 6-19 GW.
Plyn není ze studie naprosto vyloučen. Jako šest možných zdrojů pro záložní zdroje jsou uvedeny: přečerpávací elektrárny, velké bateriové systémy (jako např. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem">od Tesly</a>), baterie u domácích systémů, virtuální elektrárny, regulace na straně spotřebitele a právě plynové zdroje. U nich je ale poznámka, že investice do nich se jeví jako méně pravděpodobná a nový zdroj by dávalo smysl stavět, jen pokud by cena plynu zůstala na stávajících hodnotách po celou dobu do roku 2040.

AEMO: Austrálie nebude nezbytně potřebovat nové plynové zdroje

Kombinace COVID-19 a neobvykle teplého a větrného počasí během prvního kvartálu letošního roku způsobila, alespoň dle nejnovější <a href="https://ec.europa.eu/info/news/market-reports-highlight-turbulent-quarter-electricity-and-gas-2020-jul-13_en?fbclid=IwAR2ZgPlWY4VvGM-rFQa9DkGg49DurDh8sS7mE7LdjNwyF2ANueZBsUUOSD4">kvartálního reportu Komise zaměřujícího se na dění na evropských trzích s elektrickou energií</a>, vysokou volatilitu cen a turbulentní měsíce jak pro stranu nabídky, tak i poptávky. Obnovitelné zdroje energie během tohoto období zaznamenaly, také z důvodu poklesu spotřeby elektrické energie EU, rekordní podíl na výrobě elektrické energie.
<h2>Pokles spotřeby a poptávkový šok</h2>
Rozsáhlá karanténní opatření zavedená jednotlivými členskými státy EU během letošního března, jejichž účelem bylo limitovat šíření COVID-19, v kombinaci s teplou a větrnou zimou vedla k meziročnímu snížení spotřeby elektrické energie v EU o 3 % a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plynu-se-eu-prvnim-ctvrtleti-spotrebovalo-5-mene-nejvice-ruskeho-plynu-prepravil-nord-stream/">poklesu poptávky po zemním plynu</a>, která především ze strany průmyslového sektoru prudce klesla.
Lze očekávat, že pokles ve spotřebě bude meziročně výraznější ve druhém kvartále letošního roku, jelikož pokles poptávky po energiích vyvrcholil dle reportu v dubnu s následnou postupnou obnovou.
Spotřeba ovšem i nadále zůstává v průměru pod úrovní před krizí. Poptávkový šok, který byl k vidění např. v Itálii, Francii a Španělsku, je bezprecedentní, jak svém rozsahu, tak i délce trvání.
<h2>Rekordní výroba obnovitelných zdrojů energie</h2>
Report zdůrazňuje výraznou změnu v rozložení produkce elektrické energie – ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesla výroba elektřiny v případě uhlí o 38 TWh (pokles o 30 %), u plynu pak o 3 TWh. Podíl elektřiny vyrobené z uhlí, plynu a ropy během Q1 meziročně výrazně poklesl a skončil na 33 %. Oproti tomu výroba obnovitelných zdrojů energie meziročně vzrostla o 38 TWh, díky čemuž OZE zaznamenaly v prvním kvartále letošního roku nárůst o 6 % na rekordní 40% podíl na výrobě.
Hlavními tahouny nárůstu podílu OZE na vyrobené elektřině byly vodní elektrárny, především pak ve Francii, Itálii a na Pyrenejském poloostrově, které zaznamenaly nárůst ve výrobě o 17 TWh, a dále pak výroba onshore větrných elektráren, která meziročně narostla rovněž o 17 TWh.
<h2>Snížení uhlíkové stopy energetického sektoru díky COVID-19</h2>
Výrazný pokles ve využití fosilních paliv při výrobě elektrické energie, který byl z velké části <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/iea-eu-zatim-neni-ceste-k-tomu-aby-splnila-sve-klimaticke-cile-rok-2030/">zapříčiněn propadem v poptávce po elektřině v důsledku COVID-19</a>, způsobil dle předběžných odhadů snížení uhlíkové stopy sektoru v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 20 %.
Dle reportu je tak možné, vzhledem k faktu, že trend poklesu výroby elektřiny z fosilních zdrojů pokračoval také v dubnu a květnu, že energetický sektor spěje k dvojcifernému snížení emisí CO₂ také v roce 2020 (<a href="https://ec.europa.eu/clima/news/emissions-trading-greenhouse-gas-emissions-reduced-87-2019_en">v roce 2019 to bylo o 15 %</a>).
<h2>Ceny komodit</h2>
V důsledku klesající poptávky a rostoucí výroby obnovitelných zdrojů energie se ceny na spotovém trhu s elektřinou propadly napříč celým kontinentem a během dubna se dostaly <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">na rekordně nízkou úroveň</a>. Propad forwardových produktů nebyl ve srovnání s propadem spotových cen tak výrazný, přesto se ceny na konci května dle reportu na většině evropských trzích pohybovaly pro nejbližší baseloadový roční produkt o 5 až 7 EUR/MWh níže než v roce 2019.
Průměrná spotová cena plynu na TTF byla v prvním kvartále na úrovni 9,7 EUR/MWh, průměrná spotová cena uhlí CIF ARA pak 44,1 EUR/t.
Trh s povolenkami CO₂ byl COVID-19 výrazně zasažen a likvidita na trhu dočasně výrazně poklesla. Průměrná cena povolenky během Q1 byla 23 EUR/t.

Evropská Unie

Report EK zdůrazňuje turbulentní podmínky během Q1 a rekordní podíl OZE na energetickém mixu EU

Asociace evropského jaderného průmyslu FORATOM <a href="https://www.foratom.org/press-release/foratom-welcomes-improvements-in-hydrogen-categorisation/">uvítala vznik “nízkouhlíkové“ kategorie vodíku</a>, její použití by však dle ní nemělo být omezené na krátkodobé a střednědobé období. Asociace je zároveň toho názoru, že Evropská komise věnuje nedostatečnou pozornost nízkouhlíkovým, nefosilním zdrojům, například právě jaderné energetice.
Aby Evropa dosáhla svého cíle stát do roku 2050 uhlíkově neutrální, musí dojít k transformaci energetického sektoru. Cílem současných strategií EU v oblastech integrace energetické soustavy a vodíku je připravit půdu pro účinnější a vzájemně propojenou energetiku.
<blockquote>„Jaderná energie je velmi všestranná a osvědčená technologie poskytující nízkouhlíkovou elektřinu, kterou lze použít pro výrobu čistého vodíku nebo tepla pro průmyslové použití nebo dálkové vytápění. … Vzhledem k obrovským výzvám, kterým bude Evropa během následujících 30 let čelit, je nezbytné, aby se zákonodárci nezaměřovali pouze na variabilní obnovitelné zdroje. Transformace našeho energetického systému si vyžádá všechna naše nízkouhlíková řešení, která jsou k dispozici. A politika EU toto musí odrážet.“ – Yves Desbazeille, generální ředitel FORATOM.</blockquote>
Elektrifikace by podle FORATOMu měla být hlavní hnací silou pro budoucí integrovaný energetický systém. Dekarbonizovaný systém může ostatním odvětví pomoci k dosažení jejich cílů snižování emisí skleníkových plynů. Pro některá odvětví ale elektrifikace nebude stačit a vodík může být ideálním řešením – za předpokladu že bude k dispozici a bude cenově dostupný.
<blockquote>„Vodík s nízkou uhlíkovou stopou je důležitým řešením pro obtížně dekarbonizovatelná odvětví, jako je průmysl a doprava. Tyto sektory ale budou závislé na velkém kontinuálním množství dostupného vodíku. Proto je nezbytné, aby strategie EU uznaly všechny zdroje nízkouhlíkového vodíku, včetně těch jaderných.“ – Yves Desbazeille</blockquote>
<h2>Kontinuální provoz elektrolyzérů</h2>
Aby bylo možné vyrábět cenově dostupný vodík, je podle FORATOMu zapotřebí, aby elektrolyzéry byly kontinuálně provozovány na nízkouhlíkovou elektřinu. Díky využití jak jaderných, tak i intermitentních obnovitelných zdrojů pro výrobu nízkouhlíkového vodíku by vznikl tzv. pseudo-baseloadový elektrolyzér, který by vedl ke snížení výrobních nákladů.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/heysham-2-powers-back-after-statutory-outage">EDF ENERGY</a>

Rychlé zprávy

FORATOM: Jaderné energii není věnována dostatečná pozornost

Španělsko chce urychlit dekarbonizaci svých dvou hlavních ostrovních celků a to běhěm příštích 20 let. Do 10 let mají domácnostem klesnout náklady na elektřinu o 35 % a do roku 2040 až o 70 %.
Energetická společnost Endesa spolu s ministryní energetiky Terezou Riberovou <a href="https://www.endesa.com/en/press/press-room/news/energy-transition/transition-non-peninsular-territories-2040">prezentovaly</a> plán na urychlení dekarbonizace Baleárských a Kanárských ostrovů. Celkem podle studie, kterou zpracovala společnost Delloite, bude potřeba během příštích 20 let ivestovat zhruba 30 miliard eur, které však mají přinést výrazné úspory a zlevnění cen elelktřiny koncovým uživatelům.
Zatímco Kanárské ostrovy nejsou propojeny s pevninským Španělskem a až  na jednu vyjímku ani mezi sebou, Baleárské ostrovy mají podmořské vedení se Španělskem, které ovšem zdaleka nestačí poptávce. Z tohoto důvodu se cena za vyrobenou MWh velmi liší mezi těmito dvěma oblastmi a pevninským Španělskem. Například v roce 2017 byla <a href="http://energiagrancanaria.com/wp-content/uploads/2019/02/A-ENERGETICO-CANARIAS-2017.pdf">průměrná cena elektřiny</a> na Kanárských ostrovech 138 €/MWh, na Baleárských ostrovech 125 € a na poloostrově <a href="https://www.ree.es/sites/default/files/11_PUBLICACIONES/Documentos/InformesSistemaElectrico/2017/inf_sis_elec_ree_2017.pdf">zhruba</a> 53 €/MWh.
Až do roku 2015 platili všichni obyvatelé Španělska stejně za dodanou elektřinu. Tedy elektřina na ostrovech byla velmi dotovaná, v roce 2010 byl deficit jen na Baleárských ostrovech 503 mil. eur. Od roku 2015 dle vládního nařízení 738/2015 je uvalena na ostrovní elektřinu spotřební daň ve výši 15 %. Tato daň snížila deficit mezi výrobními náklady na elektřinu a prodejní cenou, nicméně za rok 2016 se díky této dani vybralo zhruba 70 mil. eur, tedy stale bylo nutné provoz dotovat ročně zhruba 430 mil. eur.
Dle aktuální studie investice 30 mld. eur v průběhu 20 let sníží náklady na vyrobenou jednotku elektřiny na Baleárech až o 60 % a na Kanárských ostrovech o 40 %.
<blockquote>“Dekarbonizace ostrovních teritorií do roku 2040 by nám umožnila získat zkušenosti, které by mohly být využity ve vývoji nových technologií ve zbytku Španělska,” uvedl Alberto Amores partner Monitor Deloitte</blockquote>
Studie Deloitte mimo jiné uvádí (k přečtení <a href="https://www.endesa.com/content/dam/endesa-com/home/prensa/noticias/documentos/2020/07/descarbonizacion-territorios-no-peninsulares.pdf">zde</a>), že ostrovní celky jsou specifické díky vysoké míře turismu a s tím spojeným službám. V oblastech spotřeby energie připadá  60-80 % na dopravu, 20-30 % na spotřebu elektřiny domácností a služeb a méně než 5 % připadá na průmysl. V dopravě se tedy počítá s masivním nasazením vozidel na vodíkový a elektrický pohon.
V případě spotřeby elektřiny se předpokládá, že Kanárské ostrovy budou mít v roce 2040 roční spotřebu elektřiny 16 TWh, kterou mají pokrýt 10-11 GW OZE a 20-25 GWh v akumulačních kapacitách a záložních zdrojích. Z důvodů omezených možností záboru půdy se doporučeje v maximální míře podpořit výrobu pro vlastní potřebu a offshore parky.
Přebudování zdrojové základny na OZE se záložními zdroji na vodík by mělo vyjít v investičních nákladech na 12-19 mld. eur.  Cena produkované elektřiny se má pro percentil 95 % pohybovat v rozmezí 50-55 €/MWh a pro zbývající 5 % času v rozmezí 70-90 €/MWh. Aby doba výstavby splnila plánovaných 5-10 let, musela by se výstavba OZE zhruba 5x zrychlit v průbehu příštích 10 let.
V případě naplnění těchto ambiciózních plánů by Kanárské ostrovy mohly mít v roce 2030 60% podíl OZE. V případě Baleárských ostrovů jsou čísla podobná.

Obnovitelné zdroje

Španělsko plánuje do roku 2040 dekarbonizovat Kanárské a Baleárské ostrovy

Vláda Spojeného království odsouhlasila nový offshore větrný park o instalovaném výkonu 1,8 GW. Projekt vybuduje společnost Vattenfall. Na schválení čekají další obří offshore větrné projekty o celkovém instalovaném výkonu 4,2 GW.
Jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jul/02/uk-gives-go-ahead-to-giant-windfarm-project-off-norfolk-coast-vanguard">The Guardian</a>, stavba dvou obrovských offshore větrných parků je nyní připravena k zahájení. Větrný park pod názvem Norfolk Vanguard se nalézá u Norfolkského pobřeží. Projekt má naplánovaný instalovaný výkon 1,8 GW. Stavbu větrného parku Norfolk Vanguard si vezme na starost energetický gigant Vattenfall.
<blockquote>„Dekarbonizace našich ekonomik začíná jedním z nejpodstatnějších zdrojů – elektřinou,“ prohlásil k udělení povolení senior viceprezident pro větrný průmysl společnosti Vattenfall pan Gunnar Groebler.</blockquote>
Větrný park Norfolk Vanguard by mohl zásobit čistou elektřinou až 2 milióny domácností a spolu s dalším připravovaným projektem Hornsea 3 až dvojnásobek.
Oba projekty pomůžou Spojenému království udržet si výsadní pozici na trhu s offshore větrnou elektřinou. Zároveň by projekty měly přinést tisíce nových pracovních míst a celkově tak pomoci ekonomice země.
<h2>Další projekty čekají</h2>
Ve hře jsou i další <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/nejvetsi-offshore-vetrna-elektrarna-svete-dostala-zelenou-provozu-ma-byt-3-let">offshore větrné projekty</a>. Kromě pozitivního sdělení na adresu projektu Hornsea 3, kde by definitivní vyjádření mělo padnout do konce září, je zde další projekt Vattenfallu s názvem Norfolk Boreas, který by se nalézal v podobné oblasti jako již zmíněný projekt Norfolk Vanguard.
Rozhodnutí ohledně Boreas větrného parku bylo před několika týdny odloženo do konce října. Větrný park by také měl mít instalovaný výkon 1,8 GW.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen

Větrné elektrárny

Obří 1,8GW offshore větrný park ve Spojeném království dostal zelenou

<a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/the-birth-of-offshore-wind-in-poland/">Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW</a>. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.
Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren <a href="http://psew.pl/en/wp-content/uploads/sites/2/2020/07/List-intencyjny-ws.-Sector-deal_01072020-FINAL.pdf">tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru</a>. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.
Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-navrh-energeticke-koncepce-roku-2040/">nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021</a>. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.
<h2>Gigawatty na obzoru</h2>
Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110819-poland-revises-draft-energy-policy-to-2040#:~:text=Warsaw%20%E2%80%94%20Poland%20plans%20to%20reduce,Ministry%20of%20Energy%20said%20Friday.">z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040</a>. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.
<blockquote>„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-aims-for-6-gw-offshore-wind-by-2030/1128233">prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.</a></blockquote>
Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1685315/iberdrola-targets-33gw-polish-offshore-wind">Iberdrola, RWE nebo Equinor</a> jsou tak již v plném proudu.
Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.

Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

Britská Asociace jaderného průmyslu uvítala závěry <a href="https://es.catapult.org.uk/reports/nuclear-for-net-zero/">studie britské organizace Energy System Catapult (ESC)</a>, která byla zveřejněna v minulém týdnu. Podle studie by optimální variantou bylo vybudování dalších 10 GWe výkonu v nových jaderných zdrojích. Pro naplnění dlouhodobého potenciálu jaderné energie je ale zapotřebí výrazného poklesu nákladů.
Cílem nezávislé organizace ESC je urychlit transformaci britské energetiky a zajistit, aby britské společnosti a odběratelé využili příležitostí, které přináší rozvoj čistých technologií. Cílem nově zveřejněné studie je analýza potenciálních rolí a příspěvků jaderné energetiky v rámci různých cest k dekarbonizaci britské ekonomiky.
Podle studie by jaderná energie mohla potenciálně být důležitou součástí čistého energetického systému. Pokles nákladů je ale důležitou podmínkou pro naplnění této role. Podle studie by při absenci věrohodných plánů pro snižování jaderných nákladů bylo stále možné dosáhnout uhlíkové neutrality. Cílit na takovéto systémy je ale riskantní, neboť podle studie u nich hrozí nedosažení uhlíkové neutrality a tyto systémy mohou být rovněž velmi nákladné. Nejaderné scénáře by podle ESC mohly vyžadovat významné využití bioenergie a půdy, jakož i velké množství obnovitelné energie.
Klíčovým zdrojem pro dekarbonizaci energetik je podle ESC větrná energie. Rovněž existují důležité potenciální role pro jaderné technologie, a technologie CCS.
<h2>Zdroj tepla pro dálkové vytápění</h2>
Jaderná energie v kombinaci s nízkouhlíkovými tepelnými elektrárnami by podle studie mohla být vhodným zdrojem tepla při realizaci dálkového vytápění za účelem dekarbonizace vytápění a přípravy teplé vody. Podle ESC by zvláště v této oblasti mohly být využívány malé modulární reaktory s lehkou vodou (LWSMR). Jaderné elektrárny by podle studie mohly být ekonomicky efektivním zdrojem vodíku s nízkou uhlíkovou stopou.
<h2>Návrh studie – dalších 10 GW v nových jaderných zdrojích a podpora LWSMR</h2>
Podle studie by optimální rozsah nově budovaných jaderných zdrojů byl lépe odhadnut do konce roku 2030, podle studie není „kde začít, ale kde skončit“. Za optimální studie označuje program, který by dosáhl navýšení celkového instalovaného výkonu o dalších 10 GWe v nových reaktorech generace III+. Realizace projektu Hincley Point C přitom již byla do tohoto scénáře započítána.
Studie využívá Prostředí pro modelování energetických systémů (ESME), které je rovněž využíváno Výborem pro změnu klimatu, průmyslem, akademickou sférou a vládou Spojeného království. Podle ESC je ESME nezávislé na zájmech odvětví a identifikuje nákladově optimalizované cesty dekarbonizace v celé ekonomice.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c/news-views/big-carl-first-big-lift-ends-successful-year">Hinkley Point C media team</a>

Jaderné elektrárny

UK: Podmínkou rozvoje jaderné energetiky je snížení nákladů

Německá společnost <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DP3WV">Apex Energy v pátek zprovoznila zařízení na výrobu a využití vodíku poblíž letiště Rostock-Laage u baltského moře.</a> Zařízení má zajistit uhlíkově neutrální vodík pro vytápění, veřejnou dopravu a dodavatelský závod pro součástky automobilů, který se má letos přesunout do této lokality.
Projekt výstavby zařízení vznikl v roce 2018. Zařízení se skládá z 2MW elektrolyzéru a náklady na jeho realizaci se pohybují v nižších desítkách milionů eur. Jedná se o typ projektu, který má Německu pomoci dekarbonizovat jeho ekonomiku.
Součástí zařízení má být rovněž systém pro ukládání vodíku, palivový článek s instalovaným výkonem 100 kW, vodíková kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 115 kW a stabilizační baterie o kapacitě 1 MWh.
<blockquote> „Budeme zde ukládat zelenou energii, skladovat ji v podobě vodíku a ten poskytovat místnímu průmyslovému parku. Konečně jsme v podstatě připraveni pro každodenní provoz“ – Peter Sponholz, technologický ředitel v Apex Energy</blockquote>
<h2>Schválení nového plánu znamená 9 miliard EUR pro vodíkové technologie</h2>
Nové zařízení je v souladu s novou vodíkovou strategií, kterou Německo schválilo ve středu. Součástí této strategie je navýšení výroby paliva pomocí elektrolýzy vody za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Německo věří, že zelený vodík může pomocí dekarbonizovat klíčové prvky průmyslu a podpořit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">zotavení ekonomiky z následků koronavirové pandemie</a>. Podle plánu má Německo do rozvoje těchto technologií investovat 7 miliard EUR, další 2 miliardy EUR mají být určeny pro výstavbu velkých závodů na výrobu vodíku v partnerských zemích.
Do roku 2030 plánuje Německo disponovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 5 GW, do roku 2040 by celkový výkon elektrolyzérů v Německu měl narůst na 10 GW.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://apex-group.de/en/website-apex/apex-energy-lays-the-foundation-for-a-hydrogen-power-plant">Apex Energy</a>

Německo

Německá společnost Apex Energy zprovoznila zařízení na výrobu zeleného vodíku

Vattenfall učinil konečné investiční rozhodnutí ohledně stavby největší offshore větrné elektrárny. Ta bude mít instalovaný výkon 1 500 MW a bude v provozu v roce 2023.
Společnost <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-gives-green-light-to-worlds-largest-offshore-wind-project">Vattenfall</a> potvrdila svůj záměr o vybudování největší offshore větrné farmy na světě u pobřeží Nizozemska. Projekt byl původně rozdělen do dvou tendrů, které oba Vattenfall vyhrál v letech 2018 a 2019 jakožto projekty bez státní podpory. Ve výsledku společnost oba projekty sloučila do jednoho, aby se optimalizovaly procesy.
Offshore větrný park nesoucí název Hollandse Kust Zuid 1-4 bude mít celkový instalovaný výkon 1 500 MW. S pracemi na moři se má začít příští rok a zcela v provozu má elektrárna být v roce 2023. Tím se stane Hollandse Kust Zuid 1-4 největší <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">offshore větrnou farmou</a> na světě.
<blockquote>„Hollandse Kust Zuid projekt zdůrazňuje náš závazek dodávat do Nizozemska a Evropy bezuhlíkovou elektřinu. Investiční rozhodnutí navíc ukazuje, že naše odhodlání naplnit náš cíl ohledně umožnění života bez fosilních paliv během jedné generace je pevný i tváří  v tvář pandemii COVID-19,“ sdělil generální ředitel společnosti Vattenfall Magnus Hall.</blockquote>
<h2>Benefit pro vládu i kraj</h2>
Výstavba gigantické větrné elektrárny bude reprezentovat třetinu celkového instalovaného offshore větrného výkonu Nizozemska, což velice pomůže vládě k naplnění environmentálních cílů.
Kromě environmentálních cílů by stavba a provoz elektrárny dle Vattenfallu měly pomoci místnímu podnikání a zajistit dlouhodobá pracovní místa.
Turbíny pro větrnou farmu zajistí Siemens Gamesa. Větrný park bude mít 140 turbín o výkonu 11 MW. Park se bude skládat ze čtyř oblastí a mezi turbínami by se mělo dát proplout.
Autor úvodní fotografie: Kim Hansen