Ursula von der Leyenová byla v úterý zvolena předsedkyní Evropské komise. Jedním ze slibů, které německé ministryni obrany pomohly získat nejspíš nejvlivnější pozici v EU, je navýšení cílů pro snižování emisí skleníkových plynů na 50 % v roce 2030.

Klimatická politika byla jedním z rozhodujících faktorů, dle kterých se frakce Evropského parlamentu rozhodovaly, zda kandidátce dát svůj hlas či ne. Zelení a radikální levice sliby nové předsedkyně zhodnotili jako nedostatečné, kandidátka tak musela zapůsobit především na nerozhodnutou socialistickou frakci.

Tu nakonec mimo jiné slib snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 50 % oproti roku 1990 uspokojil, ačkoli původní požadavek poslanců bylo navýšení na 55 %. Von der Leyenová možnost dalšího navýšení připustila. Zdůraznila však, že přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku musí být spravedlivý a zodpovědný. Rovněž vyzdvihla široké možnosti financování, které bude mít možnost EU k dosahování svých cílů jednotlivým státům poskytnout.

Nově zvolená předsedkyně Komise, což je orgán navrhující většinu evropské legislativy, přislíbila, že její kabinet zahájí práci  na nové klimatické směrnici, a to již v prvních 100 dnech jejího úřadu.

Von der Leyenová rovněž plánuje zavést clo, které bude zohledňovat uhlíkovou stopu importovaného zboží, rozšíření EU ETS a pravidla, která budou požadovat důraz na environmentální aspekty nových obchodních dohod EU s vnějšími státy.

Předsedkyně rovněž označila za prioritu, aby Evropa byla klimaticky neutrální v roce 2050. Dalším ze závazků je prosazovat „plnou spolurozhodovací pravomoc“ pro Evropský parlament a odstoupit od požadavku jednomyslnosti členských států na rozhodnutích týkajících se změn klimatu, energetiky a zdanění. Požadavek jednomyslnosti v minulosti blokoval prosazování ambicióznějších opatření v oblasti životního prostředí.

Zdroj úvodního obrázku: flickr

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *