Evropští hráči na poli výroby baterií <a style="font-weight: bold;" href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E72RR?fbclid=IwAR0rxauATsrfZBNe5b0995JBGhNNMVzYH6YL1auvKgCYj2NE4pmIfGDVxko">chtějí být</a> připravení na masivní evropskou podporu tzv. zelených technologií. Podporu přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii. Právě díky této podpoře chtějí evropští výrobci baterií dohnat náskok asijských konkurentů.
Slibované dotace otevírají nové možnosti evropským výrobcům baterií a obdobně zaměřeným společnostem. Přestože na tomto trhu dominují především asijské společnosti, některé evropské firmy se jim rozhodly konkurovat.
Zatímco hráči jako švédský Northvolt a francouzský Verkor chtějí být dominantními výrobci baterií, další evropské firmy se chtějí specializovat na okrajové části trhu a zejména nové technologie.
Je to dle jejich názoru jednodušší, než přímo konkurovat dominantním čínským a jihokorejským firmám v masové produkci baterií pro elektromobily, kde mají tyto firmy náskok. Díky dotacím ovšem cítí příležitost prorazit.
<blockquote>“Mít v Evropě bateriové giganty je stále možné,” říká výkonný ředitel Sunlight, Lampros Bisalas.</blockquote>
Jeho řecká firma Sunlight je momentálně světovou jedničkou v produkci olověných baterií pro vysokozdvižné vozíky či bateriová úložiště a nyní se snaží přesunout výrobu i k lithiovým bateriím. Tato firma ovšem nemá za cíl konkurovat velkým hráčům na poli automotive, nýbrž chce zůstat u lithio-železo-fosfátových baterií (LFP), které se hodí právě pro zmíněnou manipulační techniku, lokomotivy a roboty.
<figure id="attachment_39530" class="wp-caption alignleft" style="width: 790px;"><img class="size-full wp-image-39530" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg 790w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-512x293.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-725x415.jpg 725w" alt="" width="790" height="452" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Renault</figcaption></figure>
Dle malých výrobců je právě v okrajových částech bateriového trhu mnoho potenciálu pro uplatnění, protože je příliš malý pro velké čínské firmy, které mají svoji ekonomiku založenou spíše na úsporách z rozsahu.
V současné době se 80 % produkce li-ion baterií odehrává v Číně. EU se zavázala, že v následujících sedmi letech dá na ochranu klimatu a podporu čistých technologií 550 mld. eur a z této částky by nezanedbatelný podíl měl jít i na podporu evropských bateriových výrobců. Podporu by mohlo získat až 13 projektů zaměřených na bateriové systémy od společností, které mají zázemí ve Francii, Německu ale i Slovensku a Polsku.
Jeden z projektů, který by rád konkuroval asijským konkurentům, je i slovenský InoBat Auto. Ten je financován americkou společností Wildcat Discovery Technologies a českou společností ČEZ. Podle jejího ředitele Mariána Bočka, by měla firma na západním Slovensku příští rok zprovoznit linku s produkcí 100 MWh.  Do budoucna by mohla být rozšířena až na 10 GWh.

Akumulace energie

Evropští výrobci baterií cítí příležitost k růstu, pomohou evropské dotace

Evropský systém emisního obchodování EU ETS umožní od konce srpna společné obchodování se Švýcarskem. <a href="https://ec.europa.eu/clima/news/2020-calendar-transfers-allowances-between-eu-and-swiss-emission-trading-registries_en?fbclid=IwAR12aB3yhxhaPGuC7TBiXA8UM853n5TFnZ8jizQtVpFFemJM7ETeaWzg4JE" target="_blank" rel="noopener">Transakce mezi oběma trhy bude možné provádět od 21. září.</a> Evropská komise si od propojení obou trhů slibuje vyšší likviditu obchodování a tím pádem přesnější stanovení ceny emisí CO2. 
Propojení obou trhů předvídala smlouva mezi Švýcarskem a Evropskou unií, která je účinná od počátku tohoto roku. Celý proces vyjednávání podmínek zabral téměř deset let. Švýcarsko se stalo první zemí, která se k EU ETS připojila.
Od počátku tohoto roku je již možné povolenky z jednoho systému použít ke splnění povinností ve druhém systému. Nyní se propojení rozšiřuje o možnost směny povolenek.
<h2>Prozatím bez nepřetržitého vypořádání kontraktů</h2>
Právě napojení obou systémů, které bylo nejdříve nutné zpracovat, nyní umožní obchodovat povolenky mezi oběma systémy. Současné je napojení označováno pouze za dočasné, protože ještě neumožňuje nepřetržité vypořádání obchodovaných kontraktů.
Aktuálně je sice možné v libovolný den emisní povolenky obchodovat, jejich převod ovšem probíhá pouze v předem definovaných dnech. Do konce tohoto roku se jedná o deset obchodních dní, kdy je možné povolenky převádět. První je plánován na 28. září.
Systém umožní převod povolenek dvakrát měsíčně. Výjimka je pouze v září, kdy dojde k převodu pouze jednou, a v polovině prosince. V polovině prosince bude převod možný dvakrát týdně, kvůli vyšší likviditě na kontraktu s doručením v prosinci.
Aktuálně jsou vypsány termíny pro vypořádání obchodů pouze do konce roku. Komise ovšem předvídá, že termíny vypořádání kontraktů budou rozšířeny nejpozději na konci listopadu. Každý z termínů, s výjimkou nepředvídaných událostí, by měl být totiž znám nejméně měsíc předem.

Komoditní trhy

10 let příprav vrcholí: EU ETS se od 21. září propojí se švýcarským trhem

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/strategic-gas-interconnector-greece-bulgaria-on-bumpy-road/?fbclid=IwAR1mL66W13O4iQXn227a9hlqhjGkJ9c-uCz6HNNqlCpRCPkQ7zHjHzXiwEI" target="_blank" rel="noopener">Dle informací zpravodajského portálu EU</a>RACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.
<h2>Diverzifikace zdrojů zemního plynu</h2>
Propojovací plynovod IGB (Interconnector Greece – Bulgaria) je v souladu se strategií EU ohledně bezpečné dodávky zemního plynu. IGB je napojen na Jižní plynový koridor (Southern Gas Corridor), což je iniciativa podporována Evropskou komisí za účelem diverzifikace zdrojů a snížení závislosti na ruském plynu.
Plynovod by měl přinést zemní plyn z Ázerbájdžánu a zároveň sloužit pro řecký LNG terminál. Od Bulharska se očekává přeprava až 1 miliardy krychlových metrů ázerbajdžánského plynu, což je téměř třetina tamní roční spotřeby. Plyn by měl začít proudit již příští rok a tím by se zlomil dlouhodobý ruský monopol v této zemi.
<blockquote>„Každý měsíc pracujeme 300 hodin namísto standardních 160 pracovních hodin. Pracujeme přesčasy. Pracujeme každou sobotu a občas i neděle,“ sdělil tamnímu národnímu rádiu dělník z plynovodu IGB.</blockquote>
Že nebyla vyplacena mzda za poslední tři měsíce sdělilo více protestujících. Později po včerejším protestu bylo oznámeno, že ještě tento týden a příští týden budou dlužné částky vyplaceny.
Nicméně celou situaci označili protestanti za ponižující, protože jejich řečtí kolegové pracující na plynovodu IGB jsou řádně placeni.
Autor úvodní fotografie: NPCA online

Plynárenství

Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Evropská produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů poprvé překonala fosilní paliva. Důležitým faktorem bylo i snížení poptávky v důsledku pandemie COVID-19, které nejvíce zasáhlo právě výrobu elektřiny z uhlí a plynu. Česko je stále vysoce podprůměrné, když vyrobilo téměř 50 % elektřiny z fosilních paliv a je v absolutních číslech třetím největším producentem elektřiny z uhlí.
V první polovině roku 2020 produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii poprvé překonala produkci z fosilních paliv. Obnovitelné zdroje stály celkově za 40 % veškeré produkované elektřiny, přičemž z uhlí a plynu bylo vyrobeno jenom 34 %, <a href="https://ember-climate.org/project/renewables-beat-fossil-fuels/">vyplývá z dat ENTSO-E zpracovaných think-tankem Ember.</a> Česko s téměř polovinou elektřiny z fosilních paliv a necelými 16 % z obnovitelných zdrojů za Unijním průměrem zásadně zaostává.
Částečně za to může snížená poptávka po elektřině v důsledku pandemie COVID-19. Meziročně totiž klesla spotřeba elektřiny o 7 %. Nepoměrně však byla zasažena právě fosilní paliva, u nichž spadla produkce o 18 %. Trh se tak stal více závislým na větrných a solárních elektrárnách, které vyrobily 22 % veškeré elektřiny. To je problematické zejména kvůli fluktuaci v produkci, kdy již pravidelně dochází k <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-cr-dalsich-6-evropskych-trzich-nedeli-klesla-dvouciferne-zaporne-hodnoty">případům záporných cen elektřiny</a>.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1595722021.json“}
</div>
</div>
<h2>Nejhůře je na tom uhlí</h2>
Produkce čistě z uhlí meziročně klesla skoro o třetinu. Jen v Německu pak bylo vyrobeno o 31 TWh elektřiny z uhlí méně než minulý rok. Poprvé tak Německo nebylo největší producentem elektřiny z uhlí, ale bylo předběhnuto Polskem s celkovou produkcí 50,5 TWh. To teď produkuje více elektřiny z uhlí než 25 ostatních států EU dohromady. Česko si drží i po meziročním poklesu o 3,5 TWh třetí místo s produkcí 14 TWh.
Celkově tyto změny vedly v prvním pololetí ke snížení CO2 vyprodukovaného v EU energetickým sektorem o 76 milionů tun. Ve Spojeném království pak byl dokonce pokořen rekord <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">více než 20 po sobě jdoucích dní</a> bez výroby elektřiny z uhlí.

Elektřina

Země EU vyrobily v prvním pololetí z obnovitelných zdrojů rekordních 40 % elektřiny

V Česku stále chybí legislativní ukotvení zařízení pro akumulaci energie, což brání jejich rychlejšímu rozvoji. ČTK to dnes řekl výkonný ředitel oborové asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek. Upozornil, že Evropský parlament schválil tento měsíc významnou převahou hlasů rezoluci, která vyzývá Evropskou komisi k ještě větší podpoře akumulace energie při přeměně evropské energetiky v nízkouhlíkovou. EU počítá se všemi formami ukládání energie včetně bateriových systémů, výroby takzvaného zeleného vodíku, přečerpávacích vodních elektráren či ukládání energie do tepla, uvedl.
<blockquote>&#8222;Evropský parlament ve své zprávě výslovně vyzývá členské státy, aby přestaly obstruovat využívání akumulace a oddalovat příslušné legislativní změny na národní úrovni. Naopak je nabádá k aktivní podpoře akumulace,&#8220; řekl Fousek, který působí také jako člen představenstva Svazu moderní energetiky.</blockquote>
Asociace AKU-BAT CZ dlouhodobě prosazuje, aby byla problematika akumulace vložena do takzvané malé novely energetického zákona, která je nyní ve Sněmovně. Ukotvení až ve cela novém energetickém zákoně, který je plánován, by podle ní znamenala další zdržení.
<blockquote>&#8222;Podporou přitom rozhodně nikdo nemyslí provozní dotace, ale příslušnou úpravu právních předpisů tak, aby baterie a další formy akumulace, jako třeba Power to Gas (ukládání energie do plynu), mohly nalézt uplatnění na energetickém trhu bez zásadních legislativních bariér, které dnes svobodnému využití akumulace kriticky brání a se kterými odmítá již tři roky ministerstvo průmyslu a obchodu cokoliv udělat,&#8220; dodal Fousek.</blockquote>
Vyjádření resortu ČTK shání.
Rezoluci, která má podpořit Evropskou komisi k ještě většímu podpoře akumulace energie podle Fouska podpořilo 556 europoslanců, proti bylo 22, 110 absentovalo. Dokument mimo jiné žádá odstranění legislativních bariér v oblasti napříč členskými zeměmi i na úrovni EU. Je nezávazná, a neplyne z ní žádný legislativní efekt, podle AKU-BAT CZ se ale jedná o další významnou podporu odvětví ze strany EU.
Členy asociace <a target="_blank" href="http://www.akubat-asociace.cz/">AKU-BAT CZ</a> jsou nadnárodní energetické firmy, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, nejvýznamnější hráči na poli obnovitelných zdrojů energie, banky, univerzity, průmyslové podniky, energetické poradenské společnosti, právní firmy a výzkumné instituce. Jde například o společnosti Siemens, ČEZ nebo Solar Global.

Evropská Unie

Asociace: ČR chybí legislativa pro akumulaci, EU rozvoj podpořila

Dlouhodobá snaha Evropy odvrátit se od uhlí jako zdroje energie nabírá na rychlosti. Uhlí bylo v Evropě po staletí motorem průmyslové revoluce, teď už ale nemůže soutěžit s méně znečišťujícími zdroji výroby elektřiny, což přimělo vlády a firmy uzavřít doly a elektrárny. Obnovitelné zdroje energie tak letos poprvé překonaly fosilní paliva, když na výrobě elektřiny v EU se podílely 40 procenty, zatímco fosilní paliva 34 procenty. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember.
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů stoupla v pololetí o 11 procent, hlavně díky větrným a solárním elektrárnám v kombinaci s příznivým počasím. Produkce z fosilních paliv naopak o 18 procent klesla, z toho produkce z uhlí o 32 procent.
V České republice výroba elektřiny z uhlí podle zprávy klesla o 20 procent. Důvodem však byl převážně vyšší levnější dovoz ze sousedních zemí než rostoucí podíl obnovitelných zdrojů či pokles poptávky. Jak v EU klesá výroba elektřiny z uhlí, je nyní Česko třetím největším výrobcem elektřiny z uhlí v rámci EU. V roce 2015 bylo páté, nyní se dostalo před Španělsko a Itálii.
Ve Španělsku výroba elektřiny z uhlí za pololetí klesla o 58 procent. To bylo ještě před tím, než se v červnu zavřela polovina zbývajících uhelných elektráren, které nesplňují emisní pravidla EU.
Zjištění institutu Ember potvrzuje i výzkum nevládní organizace Global Energy Monitor, která na letošní rok odhaduje rekordní míru uzavírání elektráren na fosilní paliva. Ve Španělsku má být podle tohoto průzkumu mezi roky 2020 a 2021 uzavřeno 69 procent elektráren, což podle programové ředitelky Global Energy Monitor Christiny Shearerové nemá obdoby. Naznačuje to podle ní snižování konkurenceschopnosti uhelné energie.
Analytici také upozorňují, že pandemie nemoci covid-19 snížila poptávku po elektřině, což přispělo k výraznějšímu poklesu spotřeby uhlí.
V Portugalsku výroba elektřiny z uhlí v prvním pololetí klesla o 95 procent, uvádí institut Ember. Minulý týden energetická společnost EDP oznámila, že plánuje uspíšit termín uzavření svých elektráren na uhlí v regionu již na rok 2021.
Nizozemsko, Rakousko a Francie snížily produkci elektřiny z uhlí o více než 50 procent. Švédsko a Rakousko pak uzavřely své poslední uhelné elektrárny v březnu. V Německu výroba elektřiny z uhlí klesla o 39 procent a poprvé byla nižší než v Polsku, které teď vyrábí tolik elektřiny z uhlí, kolik zbývajících 25 zemí EU dohromady.
Pět zemí EU, které nemají daný plán uzavírání svých uhelných elektráren, je ze střední a východní Evropy, upozornila ve své zprávě tento měsíc konzultační společnost Energy Aspects. Podle agentury Reuters také předpověděla, že závislost Polska na uhlí vyvolá v unii napětí.

Uhlí

EU se podle studie institutu Ember stále více odklání od uhlí

Evropští lídři podpořili v úterý <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/metals/072120-eu-leaders-open-to-adding-aviation-shipping-to-ets-to-raise-funds" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> návrh Evropské komise spočívající v zahrnutí letecké a námořní dopravy do systému EU ETS. Má se jednat o jedno z opatření pro získání dodatečných prostředků pro financování plánu na zotavení evropských ekonomik známého pod názvem „Příští generace EU“. 
Cílem navrhovaného opatření je dát Evropské komisi přístup k novému zdroji financí, který by <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/qanda_20_935" target="_blank" rel="noopener">podle květnového odhadu Komise</a> mohl činit okolo 10 miliard eur ročně.
Evropský systém pro obchodování s emisemi CO2 (EU ETS) již nyní kromě velkých spalovacích zařízení a dalších zdrojů emisí skleníkových plynů zahrnuje lety uvnitř EU. Cílem Komise je zahrnutí všech letů mířících do Evropské unie nebo odlétajících z Evropské unie, stejně jako zahrnutí námořní dopravy.
Evropští lídři nyní pověřili Komisi přípravou návrhu revize EU ETS vedoucí k možnému zahrnutí letecké a námořní dopravy. Uvedli, že tento nový zdroj financí zavedený po roce 2021 by byl použit pro splácení peněz vypůjčených na plán Příští generace EU.
<h2>Podobný záměr EU v minulosti nevyšel</h2>
Zahraniční server Platts připomněl, že EU plánovala zahrnutí mezinárodní letecké přepravy do systému EU ETS již od roku 2012, ale musela od tohoto záměru ustoupit kvůli politické opozici ze strany Číny, Ruska a USA. Namísto toho se soustředila na návrh globálního řešení pro snižování emisí skleníkových plynů z letecké přepravy v rámci mezinárodní letecké asociace ICAO.
Nástroj zvaný CORSIA (Carbon Offsetting and Reduction Scheme for International Aviation), na základě kterého mají provozovatelé letadel povinnost množství emisí vyprodukovaných “proinvestovat” v podobě projektů snižujících či pohlcujících emise v jiném sektoru, má být zaveden od roku 2021. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/aerolinky-zadaji-odlozeni-mezinarodnich-zavazku-ke-snizovani-emisi" target="_blank" rel="noopener">Aerolinky však již v dubnu požádaly o odklad mezinárodních závazků ke snižování emisí plynoucích z této iniciativy kvůli dopadům opatření souvisejících s bojem proti šíření onemocnění Covid-19.</a>

Emise CO2

Evropští lídři podpořili návrh Komise na zahrnutí námořní a letecké dopravy do systému EU ETS

Evropa by měla usilovat o dosažení cíle snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990, uvedl ve čtvrtek německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier. Německo, které pro druhou polovinu roku předsedá EU, tímto doposud vyjádřilo svou nejjasnější podporu pro přísnější cíl.
Altmaier se stal prvním zástupcem německé vlády, který explicitně vyjádřil podporu pro navýšení klimatického cíle EU na 55 %. Aktuálně je cíl EU na snížení skleníkových emisí nastaven do roku 2030 na 40 % oproti hodnotám z roku 1990.
Kancléřka Angela Merkelová a německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová doposud pouze potvrdily záměr Německa nalézt konsenzus v celé Evropě ve prospěch navrhovaného rozmezí 50‑55 %, které navrhla Evropská komise.
Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, které je i Altmaier součástí, v květnu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">podmínila navýšení klimatického cíle EU, změnou klíče pro rozdělení zátěže</a> na jednotlivé země EU. Aktuálně jsou cíle jednotlivých členských zemí jsou svázány s jejich ekonomickou silou. Navýšení cíle EU na 55 % by tak znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %.
<blockquote>„V příštích několika týdnech proběhnou velmi intenzivní diskuse o tom, jak rozdělit cíl snížení emisí o 55 %, které chceme v EU do roku 2030 dosáhnout. To samozřejmě není tak jednoduché, protože 55 % neznamená 55 % pro každého,“ uvedl Altmaier pro průmyslový výbor Evropského parlamentu.</blockquote>
Pokud má EU zvýšit cíl na 55 %, je třeba vyjasnit, do jaké míry může přispět každý členský stát, dodal Altmaier.
<blockquote>„Pokud jsme připraveni to udělat, musíme se ujistit, že poskytneme potřebné financování. Bude to stát spoustu peněz,“ řekl Altmaier.
<figure id="attachment_80331" class="wp-caption aligncenter" style="width: 834px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg"><img class="size-full wp-image-80331" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt.jpg 834w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20200116-altmaier-bund-laender-einigung-zum-kohleausstieg-erzielt-800x533.jpg 800w" alt="" width="834" height="556" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzová, ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier a ministr financí Olaf Scholz (zleva doprava). Zdroj: BMWi</figcaption></figure>
</blockquote>
<h2>Důležitá je ochrana průmyslu</h2>
Na cestě k uhlíkové neutralitě do roku 2050 musí Evropa chránit svůj průmysl, uvedl Altmaier a naznačil podporu návrhu Evropské komise na uhlíkovou přeshraniční daň. Mechanismus by musel být v souladu s pravidly stanovenými Světovou obchodní organizací, aby se předešlo riziku zahájení obchodních válek, dodal.
<blockquote>„Věřím, že myšlenka přeshraničního vyrovnávacího mechanismu (…) může významně přispět k zajištění toho, aby ekologické výrobky z Evropy nebyly v nevýhodě ve srovnání se zbožím ze zemí s nižší ochranou klimatu a environmentálními normami,“ řekl Altmaier výboru.</blockquote>
EU musí postupovat s vyššími cíli v oblasti klimatu s nadějí, že ostatní země budou následovat, „doufejme, že to udělají, ale nesmí to vést k tomu, že Evropa ztratí celý svůj výrobní průmysl,“ dodal Altmaier.

Životní prostředí

Německý ministr energetiky podporuje navýšení cíle snížení emisí EU do roku 2030 na 55 %

Až dvě třetiny států Evropské unie zatím neumožňují přepravu vodíku v současné plynové infrastruktuře. Případné změny standardů kvality plynu by pak měly být koordinovány na celoevropské úrovni a minimální koncentrace vodíku by měla být v budoucnu stanovena na 2 %. Přimíchávání vodíku je ovšem pouze dočasné řešení před výstavbou stoprocentně vodíkové přepravní sítě, tvrdí národní energetičtí regulátoři dle agentury ACER.
Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) <a href="https://www.acer.europa.eu/m/news/Pages/News-Details.aspx?ItemId=435&amp;fbclid=IwAR1I7dp8kWIE5PZmLMgDzmmHUSAz9G4-TdCb0pRqNfgbANnG4h5ee_Gb-5k">zveřejnila výsledky průzkumu</a> ohledně připravenosti existující plynové infrastruktury na přimíchávání vodíku a biometanu. Ve dvou třetinách států, mezi nimi i v České republice, neumožňují dle zjištění provozovatelé přepravních soustav vodík vůbec jako součást přepravovaného plynu.
I mezi státy, ve kterých je přimíchávání povoleno, se ovšem většinou jedná o koncentraci menší než 2 %. Nejdále je v současné době Německo (až 10 %) a Francie (až 6 %). Právě Německo pak v minulých týdnech představilo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">národní vodíkový plán</a>, podobný dokument však chybí a není ani plánován v až polovině států. Rovněž nové projekty v oblasti přepravy vodíku jsou ve velké většině v počátečních a pilotních fázích.
<h2>Investice budou nutné</h2>
Důvody se různí. Často jde však pouze o absenci právní úpravy nebo otestování soustavy, spíše než o technické nedostatky. ACER přesto předpokládá, že v případě rozšíření přimíchávání vodíku, budou nutné investice zejména do přístrojů měřících jeho koncentrace a do skladování. Taktéž na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami bude potřeba provést technické úpravy.
Národní regulátoři využívání existující infrastruktury pro společnou přepravu vodíku a zemního plynu berou většinou jenom jako přechodné řešení. Problém vidí zejména v tom, že existuje ekonomický a technologický strop pro transport vodíku současnou infrastrukturou, a tím i jeho využívání. V některých státech, zejména západní Evropy, pak existují již teď tržní podmínky pro paralelní výstavbu stoprocentně vodíkové přepravní sítě.
<figure id="attachment_10318" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-10318" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-512x192.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-512x192.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-768x287.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-725x271.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-800x299.png 800w" alt="" width="512" height="192" /><figcaption class="wp-caption-text">Regulační stanice, plynový zásobník. Zdroj: RWE Gas Storage</figcaption></figure>
<h2>Standardy by měly být celoevropské</h2>
Jako bariéru pro přimíchávání uvádějí národní agentury také striktní standardy kvality plynu. Napříč se pak shodují, že případné změny standardů je nutné provádět na celoevropské nebo alespoň regionální úrovni, tak aby nebyl zasažen přeshraniční obchod s plynem. Jako základní úroveň koncentrace by pak stanovily minimálně 2 %. Zásadní změny ve fungování trhu s plynem nebo v samotných národních legislativách zatím dle ACER ovšem nejsou nutné.
Průzkum proběhl v květnu tohoto roku mezi 23 národními regulátory formou dotazníku a zabýval se pouze infrastrukturou na úrovni přepravní soustavy. Zároveň se nezabýval otázkami ohledně přestavby dosavadní infrastruktury na čistě vodíkovou. Zveřejněn byl ale až nyní v návaznosti na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">strategii Evropské Unie pro integraci energetického systému a strategii pro vodík</a>. Těmi Evropská unie oficiálně vsadila na vodík při dekarbonizaci některých odvětví.

Evropská plynová infrastruktura není připravena na přimíchávání vodíku

Ceny emisních povolenek v Evropské unii se dnes vyšplhaly na maximum za 14 let a nacházely se mírně nad 30 eury za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny a továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.
Cílem systému obchodování s emisními povolenkami je snižování emisí skleníkových plynů. Cena povolenky s vypořádáním v prosinci 2020 dnes ráno vystoupila až na 30,13 eura, nejvýše od roku 2006. Podle obchodníků stojí za zdražováním kombinace faktorů, včetně zhoršeného výhledu u produkce větrné energie a příznivého vývoje na akciových trzích.
<blockquote>&#8222;Náš aktuální výhled pro počasí, který ve střední Evropě ukazuje slabý vítr, poskytuje impulz pro růst cen povolenek,&#8220; uvedli analytici ze společnosti Refinitiv.</blockquote>
&#8222;Analytici akciových trhů očekávají, že evropské akcie navážou na páteční růst, navzdory znepokojivému vývoji situace kolem nemoci covid-19 v USA,&#8220; dodali.