Skupina poslanců Evropského parlamentu, kteří vedou vyjednávání o budoucí podpoře v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, připustili, že by mohla existovat pravidla, při kterých by na podporu dosáhly i plynové zdroje. Výjimka by se ovšem <a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-eu-transitionfund/eu-lawmakers-ban-nuclear-from-green-transition-fund-leave-loophole-for-gas-idUSKBN2472HN">nevztahovala na jaderné zdroje</a>.
Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise není ani po pondělním jednání shoda nad tím, které zdroje budou moci čerpat podporu z mechanismu pro spravedlivou transformaci (pozn. v angličtině „Just Transition Fund“). V rámci podpory se plánuje vyplatit až 40 mld. EUR.
Přestože se v minulém týdnu všechny členské státy Evropské unie shodly na vyloučení podpory pro fosilní zdroje, skupina europoslanců, která vede jednání o podmínkách podpory, připustila, že některé plynové zdroje by na podporu přeci jen mohly dosáhnout.
I v případě, že by byla tato podoba pravidel schválena, by plynové zdroje obecně nesplňovaly požadavky na udržitelné financování, jak to předvídá evropská taxonomie. Pouze při splnění specifických podmínek by mohla být konkrétnímu projektu udělena výjimka a podporu by čerpat mohl.
<figure id="attachment_37535" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-37535" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544-512x384.jpg 512w" alt="Elektrárna Počerady" width="725" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Počerady</figcaption></figure>
Pravidla podpory mají být hotova v září tohoto roku, následně budou dojednána s Evropskou komisí a vládami členských států.
Jako obvykle i při přípravě mechanismu pro spravedlivou transformaci budí nejvíce vášní plynové zdroje a jaderné zdroje, které jsou prosazovány především státy V4.
Z pohledu států V4 se ovšem jedná o ne zcela pozitivní výsledek. Z výsledků projednávání lze totiž vyčíst, že pro Evropský parlament je aktuálně přijatelnější podpořit plynové zdroje než jaderné elektrárny.
Především pro Polsko a Českou republiku by mělo jít o důležitou informaci, protože právě tyto členské státy aktuálně plánují výstavbu nových jaderných bloků. Česká republika se aktuálně připravuje na notifikaci veřejné podpory, která by měla být schválena do konce roku 2022.

Evropská Unie

Plyn možná, jádro ne: vedoucí skupina europoslanců se odchýlila od původního návrhu

Evropská komise pověřila svůj interní výzkumný útvar JRC (Joint Research Centre – Společné výzkumné středisko), aby posoudil, zda má být jaderná energie považována za „zelenou“ technologii v rámci jednotného unijního klasifikačního systému („taxonomie“) pro udržitelné financování. Výstupy projektu by měly být zveřejněny příští rok.
O tom, zda jadernou energii považovat za „zelenou“ technologii vzhledem ke skutečnosti, že při výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách nedochází k emisím skleníkových plynů, nebo zda tuto technologii vyřadit ze seznamu „zelených“ technologií kvůli problematice spojené s likvidací radioaktivního odpadu, se experti napříč EU přou již dlouhou dobu.
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/france-uk-block-green-finance-deal-in-setback-for-climate-goals/" target="_blank" rel="noopener">Francie a Spojené království například v prosinci loňského roku zablokovaly dohodu o taxonomii EU pro udržitelné financování</a> právě z důvodu, že neuznávala environmentální přínosy jaderných elektráren.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé členské státy EU a Evropský parlament nebyly schopny situaci rozřešit, <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-experts-to-assess-nuclear-powers-green-credentials/?fbclid=IwAR28Eb7VZdbNSLdQrGdKoT8M3Ino4x24zohKdAdt4GU5V2G0EHgj3GWh6bg" target="_blank" rel="noopener">Evropská komise se rozhodla pro posouzení této věci expertním týmem z JRC</a>, který by měl zveřejnit závěrečnou zprávu v roce 2021.
<blockquote>„Po zvážení rozdílných názorů se Komise rozhodla pro pověření Společného výzkumného centra ke zpracování technické zprávy ohledně aspektu „nečinit žádné významné škody“ u jaderné energie,“ <a href="https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/business_economy_euro/banking_and_finance/documents/200610-sustainable-finance-teg-taxonomy-green-bond-standard-faq_en.pdf" target="_blank" rel="noopener">vysvětluje Komise ve zveřejněném dokumentu</a>.</blockquote>
Komise dodala, že považuje za klíčové, aby studie byla důvěryhodná, vědecky precizní, transparentní a aby zahrnovala vyvážené sady názorů.
<h2>Foratom krok EK uvítal, upozornil však na nešťastné načasování</h2>
<a href="https://www.foratom.org/press-release/commission-mandates-jrc-for-nuclear-assessment-under-taxonomy/" target="_blank" rel="noopener">Uvedený krok Evropské komise přivítalo jaderné sdružení Foratom</a>, jehož generální ředitel Yves Desbazeille uvedl, že to ukazuje, že Komise přijala doporučení, aby jádro bylo důkladně posouzeno experty.
<blockquote>„Je to něco, po čem spoustu zainteresovaných subjektů – včetně průmyslu, několika členských států a europoslanců – volalo v posledním roce,“ uvedl v tiskové zprávě Desbazeille.</blockquote>
Samotný report JRC bude následně v souladu s článkem 31 Smlouvy o Euratomu posouzen experty na radiační ochranu a nakládání s odpadem. Vyjádřit se k němu budou moci také experti na dopady na životní prostředí při Evropské komisi.
Celý proces by dle očekávání měl trvat až do roku 2021, což je dle Foratomu nešťastné.
<blockquote>„Navrhujeme, aby zhodnocení energetického sektoru bylo odloženo na dobu, kdy bude hotové posouzení jádra. V opačném případě existuje riziko pokřivení trhu tím, že některým technologiím bude umožněn přístup do relevantních fondů a jiným ne,“ dodal Foratom.</blockquote>

Emise CO2

JRC posoudí, zda by jádro mělo být považováno za "zelenou" technologii v rámci udržitelného financování EU

Evropská unie přijala dokument Zelená dohoda pro Evropu. A česká společnost je rozštěpená. Ekologičtí aktivisté v ní vidí spásný nástroj, zatímco čeští politici se k ní staví spíše skepticky. Česká republika se společně se státy V4 k “diktátu” Evropské unie staví spíše tvrdohlavě. Nechtějí Zelenou dohodu přijmout jednoznačně, jedna část vlády ji odmítá, druhá ji přijímá, avšak za určitých podmínek. 
I toto téma ovlivnila pandemie COVID-19 – koronavirus pozastavil vášnivé debaty o tom, jaké bude nejlepší řešení, abychom naši planetu zachránili. Některá témata vztahující se k naší budoucnosti pandemie naopak oživila.
Co by vlastně Zelená dohoda přinesla nám, jakožto veřejnosti? Pojďme si nastínit její nejvíce diskutabilní body.
<h2>Bezuhlíková budoucnost</h2>
Nejvíce diskutovaným tématem je jednoznačně snižování skleníkových emisí. Evropská unie chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 skrze klimatický zákon. Do roku 2030 by šlo o snížení emisí až o 50 % (diskutuje se ovšem i cíl 65 %).
<figure id="attachment_82313" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-82313" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-800x533.jpg 800w" alt="emise-továrna-elektrárna" width="1400" height="933" /></figure>
Jde o trend započatý a diskutovaný již před vypuknutím pandemie koronaviru. Německo a další země rozhodly o postupném odstavování uhelných elektráren. Nutno podotknout, že i Česká republika postupně omezuje svoji “uhelnou” činnost a více se soustředí na jaderné zdroje.
Další plány týkající se snížení emisí mají za cíl založit energetiku na obnovitelných zdrojích a mít plně propojený a digitalizovaný trh s energiemi napříč celou Unií. To nás přivádí k ceně. EU chce zajistit cenově dostupné dodávky energie pro celou Evropu a zároveň posílit spolupráci mezi jednotlivými státy. A to i na regionální úrovni.
<h2>Cirkulární ekonomika</h2>
Díky sníženým emisím by došlo k proměně ekonomiky. Česká republika je jednou z nejvíce průmyslových zemí Evropy, musela by se přeorientovat na jiná odvětví, což by bylo dost drastické.
Cílem Zelené dohody je i změna hodnotového žebříčku. Klade se především důraz na udržitelnost a ohleduplnost. Došlo by k plné ekonomické transformaci, která by spíše odpovídala potřebám klimatu; to je požadavek celkem nereálný k uskutečnění.
<img class="alignleft size-full wp-image-29514" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-800x450.jpg 800w" alt="" width="960" height="540" />
Jednak  díky krizi způsobené koronavirem a také v rámci světové konkurenceschopnosti. Evropská ekonomika hraje spíše druhé housle a otázka zní, zda se ji vyplatí transformace ekonomiky na úkor své vlastní závislosti?
<h2>Doprava, udržitelnost a další</h2>
Spíše než na výstavbu, by se jednotlivé země měly zaměřit na renovaci budov, aby byly více odolné proti změnám klimatu. Zároveň se EU snaží posílit využití železniční dopravy, elektromobilů a celkové snížení spotřeby fosilních paliv. Jednalo by se o přechod na tzv. udržitelnou mobilitu. Lodní a letecká doprava by pak byla zahrnuta v placení poplatků za vyprodukované emise.
Mezi další plány patří i čistější zemědělství, tzv. strategie z farmy rovnou na stůl. Dále zaměření se na výzkum a inovace v oblasti klimatu a důraz na postupné nulové znečištění. Všechny body jsou dostupné na stránkách Evropské komise.
<h2>Bude Zelená dohoda pro Evropu naplnitelná?</h2>
Otázkou zůstává, jak se bude dařit její naplnění. Hlavní myšlenka Zelené dohody není špatná a nutno podotknout, že i když se ČR jeví jako odpůrce této dohody, mnoho ustanovení již plní.
Přesto se rychlé uskutečnění, myšleno do roku 2050, jeví jako nemožné. Mnoho zemí za současné situace bude mít co dělat, aby splácelo své dluhy a popohnaly ekonomiku.
<figure id="attachment_4379" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4379" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-800x533.jpg 800w" alt="Vlajka Evropské Unie" width="1024" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Navíc všechna opatření, které Zelená dohoda prosazuje budou stát mnoho peněz. Odkud se peníze vezmou, když je mnoho zemí v krizi? Další věcí je, že zabývat se zlepšením klimatu má smysl, ale musí se zapojit celý svět. Evropa se na emisích nepodílí tak velkou měrou jako jiné státy např. USA nebo Čína, které se k boji za lepší klima staví spíše odmítavě.
Zda dostane Zelená dohoda opravdu zelenou je tedy otázka budoucnosti.

Životní prostředí

Zelená dohoda pro Evropu

Evropská komise by měla 8. července zveřejnit připravovanou vodíkovou strategii, která je součástí připravované strategie pro integraci energetických systémů. Cílem vodíkové strategie by podle komisařky pro energetiku Kadri Simsonové mělo být „plné využití potenciálu tohoto slibného nositele energie“.
Vodíková strategie je jedním z prostředků pro dosažení cíle EU být v roce 2050 uhlíkově neutrální. Právě vodík by přitom měl pomoci s dekarbonizací sektorů, u kterých je snižování emisí CO2 prozatím problematické.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu" target="_blank" rel="noopener">uvedla v květnu Simsonová</a>.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/061620-ec-to-unveil-eu-hydrogen-strategy-on-july-8-to-drive-demand?fbclid=iwar1ckg-_ntjdewwh8erb30qevaldstjimrmlwst32r3h89rxaupiev3n7fe" target="_blank" rel="noopener">Podle závěrů z neformální videokonference, které se účastnili ministři energetiky členských států EU</a>, je vodík, vyrobený zejména při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů, jednou z klíčových inovativních technologií, které pomohou dekarbonizovat hospodářství EU a zároveň zajistí udržení jeho konkurenceschopnosti.
Ministři energetiky z Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Lucemburska a Nizozemska se společně se švýcarským ministrem energetiky zavázali ke spolupráci při podpoře rozvoje evropské vodíkové infrastruktury a budoucího likvidního trhu s touto komoditou.
Všichni ministři se dále zavázali k prozkoumání role ceny emisí CO2 při tvorbě trhu s vodíkem a dále role daní a poplatků při plánovaném propojování energetických sektorů, například sektoru elektřiny a plynu.

Plynárenství

Vodíková strategie EU by měla být zveřejněna začátkem července

Německo minulý týden ve čtvrtek předložilo Evropské unii svůj energeticko-klimatický plán, šest měsíců po uplynutí lhůty pro jeho podání. Aktuálně tak chybí pouze plán Irska. Plány mají být základem pro rozhodnutí o výši cíle na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úrovni EU. Současný 40% cíl by mohl být navýšen na 50-55 %.
Německý <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/I/integrierter-nationaler-energie-klimaplan.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=6">třísetstránkový klimaticko-energetický plán do roku 2030</a>, který ve středu přijala německá vláda, obsahuje národní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990.
Opatření, která mají přispět k dosažení tohoto cíle, jsou, mimo jiné, zavedení zpoplatnění uhlíku pro dopravu a budovy a další dílčí cíle:
<ul>
<li>zvýšení energetické účinnosti snížením spotřeby primární energie o 30 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2008</li>
<li>nebo rozšíření podílu obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie na 30 % v roce 2030.</li>
</ul>
Plán potvrzuje závazek Německa potvrzený na podzim 2019 na summitu OSN o ochraně klimatu – usilovat o dosažení neutrality z pohledu vypouštěných skleníkových plynů do roku 2050.
<blockquote>„Jsem rád, že kancléřka a moji kolegové ve Spolkovém kabinetu dnes schválili Národní energeticko-klimatický plán a že nyní můžeme tento dokument předat Evropské komisi. Přispíváme tím k větší transparentnosti a porovnatelnosti energetické a klimatické politiky v EU a společně s našimi evropskými partnery můžeme dosáhnout energetických cílů EU do roku 2030,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>Pochyby o dosažení německého cíle</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">Dvě nezávisle vypracované studie zpochybnily</a>, zda německá opatření skutečně povedou ke splnění cíle. Dle studie zadané ministerstvem životního prostředí (BMU) bude dosaženo pravděpodobně pouze 51% snížení emisí, a stanovený cíl tak bude překročen o zhruba 70 milionů tun. Jako důvod studie uvádí zejména nedostatečné snížení skleníkových plynů v odvětví dopravy a vytápění. Studie očekává, že snížení emisí v sektoru energetiky a průmyslu bude do značné míry v souladu s vládními plány.
Druhá studie zadaná paralelně ministerstvem hospodářství a energetiky (BMWi) vypracovaná poradenskou firmou Prognos přinesla mírně optimističtější, ale v konečném důsledku podobné výsledky, přičemž rozdíly vyplývají zejména z odlišných předpokladů, například předpokladu o počtu elektromobilů na německých silnicích v roce 2030.
<figure id="attachment_75771" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg"><img class="size-full wp-image-75771" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg" alt="Berlín, Německo doprava, emise. Zdroj: Flickr, Kubilay Yu" width="1300" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Flickr, Kubilay Yu</figcaption></figure>
<h2>Navýšení cíle EU na 50 nebo 55 %?</h2>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Výkonná komise EU plánuje ambicióznější cíl navrhnout v září. Jako základ pro rozhodnutí o konečné výši cíle budou použity klimatické plány předložené jednotlivými členským zeměmi, aby bylo vyhodnoceno co by bylo realistické. Očekává se, že Komise navrhne emisní cíl ve výši 55 %, musí se však dohodnout s představiteli členských zemí.
Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-navrhne-navyseni-cile-snizeni-emisi-roku-2030-65">navrhla zvýšení cíle dokonce na 65 %</a>. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je <a href="https://www.unenvironment.org/resources/emissions-gap-report-2019">dle OSN</a> třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.
Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.
Několik členských zemí včetně České republiky uvedlo, že cokoli nad současným 40% cílem není dosažitelné. Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU</a>. Navýšení cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
<h2>NECP jako nástroj EU pro plánování a transparentnost klimaticko-energetických cílů</h2>
Pro splnění cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, musí členské státy EU vypracovat desetileté národní energeticko-klimatické plány (NECP) na období od roku 2021 do roku 2030 a předložit je Evropské komisi. Předložené plány <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/energy-strategy/national-energy-climate-plans_cs">zveřejňuje Komise na svých stránkách</a>.
Tyto plány nastiňují, jak jednotlivé členské státy plánují dosáhnout svých národních cílů v oblastech:
<ul>
<li>energetické účinnosti</li>
<li>obnovitelných zdrojů energie</li>
<li>skleníkových plynů</li>
<li>snižování emisí</li>
<li>propojení</li>
<li>výzkumu a inovace.</li>
</ul>
NECP tak představuje plánovací a monitorovací nástroj na úrovni EU a podává Evropské komisi zprávy o příspěvcích jednotlivých členských států k energetickým cílům EU do roku 2030.
S podáním německého plánu tak jedinou zemí, která svůj plán prozatím nepředložila, zůstává Irsko.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Německo předložilo Evropské komisi svůj dlouho očekávaný klimatický plán

Zotavovací balíček Evropské komise o hodnotě 750 miliard eur by mohl být částečně financován novým zdrojem – systémem obchodování s emisemi. Tento systém by mohl projít změnou, kdy část financí půjde přímo do Bruselu a navíc by pod tento systém mohla nově spadat i lodní doprava.
Finanční příjem ze systému EU ETS (EU Emission Trading System – systém pro obchodování s emisemi) skrze prodej povolenek na emise CO2 v určitých sektorech je v současné době předáván zpět do státních financí členů EU. To by se ale mohlo změnit, pokud by nové plány Komise získaly dostatečnou podporu, jak informoval zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/ships-planes-could-help-eu-pay-for-virus-recovery/">EURACTIV</a>.
<h2>Brusel potřebuje peníze</h2>
V rámci financování zotavovacího plánu „Další generace EU“ zástupci Evropské komise navrhli rozšíření systému EU ETS i na <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy">další průmyslové oblasti</a>, které mají za stávajících pravidel výjimku. Případný výdělek by v tomto případě šel přímo do Bruselu a ne přímo do státních pokladen.
<blockquote>„Možnosti by mohly zahrnovat vlastní zdroje založené na systému obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na námořní a letecká odvětví, a mechanismus pro úpravu uhlíkové daně na hranicích (carbon border adjustment mechanism),“ uvádí zpráva Komise.</blockquote>
Myšlenka, že příjmy z uhlíkových daních a povolenek půjdou přímo do rozočtu EU, není ničím novým a Brusel to v minulosti zvažoval jako náhradu za odcházející Spojené království.
S cílem podpořit nový návrh Komise říká, aby byly současné příjmy účelové vázány a stále vypláceny do pokladen členských zemí. EU by si pak ponechala další dodatečné peníze. Tyto vlastní zdroje by dle zotavovacího plánu mohly přinést do kasy EU zhruba 10 miliard eur v závislosti na ceně <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">povolenek</a> a případného rozšíření mechanismu obchodování s emisemi do dalších sektorů.
<h2>Nově i lodní doprava</h2>
V současné době nejsou emise z lodní dopravy zahrnuty do žádného ETS systému, ale probíhají přípravy na její začlenění. Plán je zahrnut ve speciálním reportu Komise, ke kterému se také váže hlasování, které bude příští měsíc.
Dle německé zákonodárkyně Jutty Paulusové (strana Zelených) se předpokládá většinová podpora návrhu, podle kterého budou všechny lodě kotvící v přístavech EU muset platit za emis CO2e.
Zdroj úvodní fotografie: PixaBay.com

Lodní přeprava a systém EU ETS by mohly pomoci EU zaplatit zotavení po pandemii

Osmička zemí Evropské unie včetně Česka usiluje o to, aby byl zemní plyn považován za ekologicky čistý zdroj energie a měl nárok na unijní financování. Krátce před středečním zveřejněním bilionového plánu obnovy ekonomik stižených koronavirovou krizí se skupina státu převážně z východního křídla EU obrátila na Evropskou komisi, aby se z rozpočtu EU mohla platit i výstavba plynové infrastruktury. ČTK to sdělily diplomatické zdroje.
Komise hodlá podmínit čerpání peněz z chystaného fondu oživení tím, že budou investovány v souladu s jejími prioritami. Mezi ty hlavní patří přechod ke klimaticky šetrnému hospodářství.
O to, aby byl plyn považován za zdroj neškodící životnímu prostředí dlouhodobě usiluje zejména Polsko, které se spolu s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem, Litvou a Řeckem obrátilo na Brusel. Skupina zemí, které se obávají velkého sociálního dopadu přechodu na čisté zdroje energie, označuje podporu plynových projektů za „zásadně důležitou“.
<figure id="attachement_6256" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/plyn-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Komise letos začíná pracovat na podrobné klasifikaci energetických zdrojů podle ekologické udržitelnosti, na čemž bude založena budoucí finanční podpora. Právě plyn spolu s jádrem jsou největším předmětem sporů mezi členskými státy. Koncem loňského roku při předběžné dohodě dospěly země ke kompromisu, který tyto dva zdroje sice nezmínil jako čisté, avšak ani jako ekologicky škodlivé.
Polsko si loni jako jediná země vyjednalo výjimku ze závazku dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Tato neutralita spočívá v co největším omezení emisí skleníkových plynů a vyvážení těch zbývajících například výsadbou stromů.
Varšava požadovala kompenzaci za zavírání uhelných provozů. Podle informací ČTK je cílem současné výzvy přesvědčit Brusel, že při podpoře plynu bude pro postkomunistické země snazší cesta k zavření „nejšpinavějších“ uhelných provozů.
Kritici využívání zemního plynu však tvrdí, že pokud se EU nezaměří výhradně na investice do obnovitelných zdrojů a bude podporovat fosilní paliva, nedokáže být do roku 2050 klimaticky neutrální.

Rychlé zprávy

Osm zemí EU včetně ČR žádá Evropskou komisi o podporu plynových projektů

Evropská komise plánuje v rámci připravovaného investičního podpůrného programu na oživení ekonomiky, který by měl dosáhnout nejméně jednoho bilionu eur, podpořit „zelené“ investice v energetice, a to zejména investice do obnovitelných zdrojů, udržitelného vodíku, sítí a elektromobility. Konkrétní parametry podpůrného programu mají být představeny ve středu,<a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leaked-europes-draft-green-recovery-plan/" target="_blank" rel="noopener"> zahraniční server Euractiv nicméně zveřejnil uniklý návrh dokumentu</a>. 
Plán na „zelené“ oživení ekonomiky počítá podle informací zveřejněných serverem Euractiv s evropskými aukcemi na 15 GW výkonu v obnovitelných zdrojích energie během dvou let, přičemž investiční výdaje by měly dosáhnout 25 mld. eur. Kromě toho by pro národní podpůrná schémata mělo být k dispozici 10 mld. eur od Evropské investiční banky (EIB).
<blockquote>„Přestože se během krize COVID-19 ukázaly obnovitelné zdroje jako více odolné než fosilní paliva, dodavatelské řetězce byly vážně zasaženy a solární a větrný trh by se mohly letos zmenšit o 20 až 33 %,“ uvedla podle Euractivu Komise.</blockquote>
<h2>Podpora „čistého“ vodíku</h2>
Pro rozvoj „čistého“ vodíku plánuje komise zdvojnásobit financování pro Evropské partnerství v oblasti čistého vodíku na 1,3 mld. eur a vytvořit nový fond v objemu 10 mld. eur, který by byl v následujících 10 letech dostupný pro „významné snížení rizika“ u velkých a komplexních projektů.
Aby byla podpořena produkce čistého vodíku, plánuje Komise zároveň stanovit závazek na produkci jednoho milionu tun čistého vodíku. Pro srovnání, <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/kvuli-koronaviru-klesne-letos-i-spotreba-vodiku-pristi-dekade-ma-vsak-rust" target="_blank" rel="noopener">aktuální velikost globálního trhu s vodíkem je kolem 73 mil. tun</a>. Cena „čistého“ vodíku je přitom <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu" target="_blank" rel="noopener">až dvojnásobná ve srovnání s konvenčně produkovaným vodíkem</a>.
Pro dosažení uvedeného závazku by mělo být zřízeno pilotní podpůrné schéma ve stylu „uhlíkových contracts for difference“, které by v principu bylo podobné schématu aukcí na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Producenti čistého vodíku by dostávali příspěvek odpovídající rozdílu CO2 strike price a aktuální ceny emisních povolenek v rámci EU ETS. Tento příspěvek by měl dorovnat rozdíl v nákladech na produkci konvenčního a dekarbonizovaného vodíku.
<figure id="attachment_38072" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><img class="size-full wp-image-38072" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/13956809802_34f6cbf364_k-800x533.jpg 800w" alt="Vodíková palivová nádrž. Autor: Joseph Brent (flickr)" width="2048" height="1365" /><figcaption class="wp-caption-text">Vodíková palivová nádrž. Autor: Joseph Brent (flickr)</figcaption></figure>
<h2>Sítě a čistá mobilita</h2>
Komise zároveň <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/topics/hydrogen" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru Platts</a> uvedla, že energetický systém založený na dodávce vzájemně zaměnitelné čisté elektřiny a vodíku konečným spotřebitelům vyžaduje zásadní investice do infrastruktury, aby bylo dosaženo potřebného rozvoje do roku 2030.
<blockquote>„Fond v objemu 10 mld. eur/rok spravovaný EIB podpoří potřebné investice do přenosové soustavy elektřiny, chytrých distribučních sítí, vodíkové infrastruktury pro přepravu a akumulaci, systémů pro zachytávání, využití a ukládání uhlíku včetně lokalit pro ukládání a úprav plynárenské infrastruktury pro nízkouhlíkové plyny,“ dodala Komise.</blockquote>
V oblasti čisté mobilita navrhuje dokument 20 mld. eur pro nákup „čistých“ vozidel v následujících dvou letech, podporu ve výši 40 až 60 mld. eur na nastartování produkce vozidel s elektrickým pohonem a zdvojnásobení prostředků pro rozvoj dobíjecí a plnicí infrastruktury, aby bylo dosaženo instalace dvou milionů veřejných dobíjecích stanic a stanic na plnění alternativními palivy do roku 2025.
<iframe class="wp-embedded-content" style="position: absolute; clip: rect(1px, 1px, 1px, 1px);" title="“LEAKED: Europe’s draft ‘green recovery’ plan” — EURACTIV.com" src="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leaked-europes-draft-green-recovery-plan/embed/#?secret=jN3d1ShIwk" width="525" height="296" frameborder="0" marginwidth="0" marginheight="0" scrolling="no" sandbox="allow-scripts" data-secret="jN3d1ShIwk"></iframe>

Obnovitelné zdroje

Evropský plán na "zelené" oživení ekonomiky dostává konkrétní obrysy

Takřka dokončenému plynovodu Nord Stream 2, kterým bude po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska do Německa, dnes odmítl německý energetický regulátor Bundesnetzagentur udělit výjimku z unijních pravidel. Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě podle regulátora není. List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že rozhodovat nyní budou pravděpodobně soudy.
Pro projekt nového plynovodu, který nabral výrazné zpoždění a který čelí nesouhlasu ze strany Spojených států a také nelibosti Polska a Ukrajiny, neboť tyto země obchází, je to podle agentury Reuters další rána. Verdikt regulátora totiž znamená další náklady a další zpoždění.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Firma pro tento účel zřídila dceřinou společnost Nord Stream 2 AG. Zhruba polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Podle regulátora ale konsorcium nemá v části německých výsostných vod na výjimku z unijní energetické směrnice nárok, neboť potrubí nebylo technicky hotové k rozhodnému dni, což bylo 23. května 2019. Ten den nabyla účinnosti zmíněná unijní energetická směrnice. Konsorcium naopak argumentuje tím, že ač projekt není fyzicky dokončen, je už ekonomicky funkční, neboť do něj byly investovány miliardy eur.
Konsorcium v prohlášení uvedlo, že má měsíc na to, aby rozhodlo o dalším postupu včetně odvolání, a že postoj regulátora považuje za porušení německých ústavních záruk.
<blockquote>&#8222;Mezinárodní právní experti potvrzují, že zúžení definice slova &#8218;hotový&#8216; na dokončení fyzické výstavby plynovodu by bylo porušením ochrany oprávněných očekávání a dalších základní práv unijních pravidel,&#8220; uvedlo konsorcium.</blockquote>
To také podle listu FAZ v první reakci sdělilo, že k rozhodnému dni mělo dokončeno financování projektu a že ještě před oznámením úpravy energetické směrnice investovalo bez možnosti návratu částky v řádu miliard eur.

Plynovod Nord Stream 2 nedostal v Německu výjimku z pravidel EU

Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU do roku 2030, navrženého Evropskou komisí, změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU. Staví se tak do cesty své bývalé člence a současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, ale i německé kancléřce, Angele Merkelové, která navýšení cíle před dvěma týdny podpořila.
V návrhu svého pozičního dokumentu se původně Křesťanskodemokratická unie (CDU) a její bavorská část, Křesťanské sociální unie (CSU), stavěly proti přijetí ambicióznějšího cíle ostřeji, ve finální verzi dokumentu byla však vyjádření formulována mírněji. Původní třináctistránkový návrh pozičního dokumentu k tématu ochrany klimatu obsahoval ihned na začátku jasné prohlášení, které se stavělo proti navýšení klimatického cíle EU.
<blockquote>„Zvýšení klimatického cíle EU do roku 2030 bez změny existujícího klíče k rozdělení zátěže [na jednotlivé země] odmítáme,“ <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/green-deal-erhoehung-der-eu-klimaziele-bundestagsfraktion-stellt-sich-gegen-merkel/25813342.html?share=twitter">uváděl návrh dokumentu, který měl k dispozici list Handelsblatt</a>.</blockquote>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Von der Leyenová je odhodlána držet se dohody i přes pandemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem a její hospodářské důsledky. Svou podporu pro navýšení cíle <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">vyjádřila na konci dubna na Petrohradském klimatickém jednání i Angela Merkelová</a>.
<figure id="attachment_80231" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1620px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg"><img class="size-full wp-image-80231" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor.jpg 1620w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/20191211PHT68825_original-compressor-800x534.jpg 800w" alt="Ursula von der Leyen, zdroj: Europarl.europa.eu" width="1620" height="1081" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ursula von der Leyen, zdroj: EU</figcaption></figure>
<h2>Mírnější formulace, přetrvávající obavy</h2>
Strany CDU/CSU, jichž byla ještě přibližně před rokem samotná von der Leyenová členem, však s ohledem na navýšení cíle zmiňují obavy, že by tento krok mohl Německu přinést značné konkurenční nevýhody. Strany uvádí, že cíle v oblasti klimatu by neměly být stanoveny bez uvážení technické a finanční proveditelnosti, ale měly být stanoveny se smyslem pro realitu. Jeho navýšení představitelé stran připouštějí pouze za podmínky přehodnocení klíče k přerozdělení zátěže na jednotlivé země EU.
<blockquote>„Při navýšení cíle EU v oblasti klimatu požadujeme, aby byla zátěž v Evropské unii spravedlivě rozložena. Naši evropští partneři musí přispívat k dosažení cíle v oblasti klimatu srovnatelným úsilím,“ uvádí stanovisko, které strany přijaly v úterý večer.</blockquote>
S navýšením cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
Ve svém stanovisku se strany zároveň zasazují o ochranu energeticky náročných odvětví před konkurencí ze zemí s nižšími požadavky na ochranu klimatu. Příslušná pravidla by měla podle dokumentu pokračovat a měla by být posílena. Ochrana musí zahrnovat také středně velká průmyslová odvětví. Nové pokyny EU pro státní podporu by měly v některých odvětvích i nadále umožňovat kompenzaci ceny elektřiny v Německu.
Německá vláda o této problematice jedná s Komisí EU měsíce, zájmem Komise je totiž výrazně snížit kompenzaci za dodatečné náklady na elektřinu spojené s obchodováním s emisemi.
Ceny elektřiny mají zásadní význam pro zachování průmyslových hodnotových řetězců. „Usilujeme proto o zavedení evropské průmyslové ceny elektřiny,“ uvádí se v dokumentu.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-full wp-image-13834" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg 640w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z-512x341.jpg 512w" alt="průmyslové emise" width="640" height="426" /></a>
<h2>Odborníci obavy sdílejí</h2>
<blockquote>„Cíl EU ve výši 55 % do roku 2030 by znamenal, že by emise musely být sníženy asi dvakrát tolik, než bylo dosaženo v letech 2005 až 2018,“ uvedl Marc Oliver Bettzüge, ředitel Institutu energetické ekonomiky kolínské univerzity.</blockquote>
Na úrovni EU by to zhruba zdvojnásobilo ambice, jak ve srovnání s minulostí, tak ve srovnání se současným 40% cílem. Dokonce ani v případě současného cíle není jasné, jak přesně by měl být implementován a financován, uvedl Bettzüge.
<blockquote>„Pro přísnější cíle rozhodně neexistuje komplexní základ jejich možného provedení, Německo by bylo jako jeden z mála členských států s vysokým podílem průmyslové výroby nadproporcionálně ovlivněno navýšením cíle,“ dodává Bettzüge, podle kterého je proto nevyhnutelné přemýšlet o sdílení zátěže napříč EU.</blockquote>
Dle Grahama Weale z Porúrské univerzity v Bochumi Evropa dosáhla svého cíle 20% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 jen díky zhroucení těžkého průmyslu ve východní Evropě a snížení hospodářského růstu vlivem finanční krize v roce 2009.
<blockquote>„Snížení emisí o dalších 20 % za pouhých deset let místo třiceti je velká výzva,“ uvedl Weale.</blockquote>
Před tím, než bude stanoven ještě ambicióznější cíl, je třeba nejprve ověřit, zda Evropa může dosáhnout již tak ambiciózního 40% cíle. Fakta nejsou „povzbudivá“ dodává Weale a odkazuje na dosud nezveřejněnou studii Centra pro environmentální politiku, zdroje a energii (Cure) Porúrské univerzity.