Domů
Názory
Komise i odborníci doporučili ambicióznější „klima plán“. Proč vláda zůstala na půl cesty?

Komise i odborníci doporučili ambicióznější „klima plán“. Proč vláda zůstala na půl cesty?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Plánovaný podíl obnovitelných zdrojů na českém energetickém mixu má podle přepracované koncepce národního klimaticko-energetického plánu (NKEP) do roku 2030 vzrůst na 22 procent. Ten původní Evropská komise zkritizovala jako málo ambiciózní. Jenže, kde vzít a nekrást? Jaký je reálný potenciál obnovitelných zdrojů v Česku? A proč vláda zaujímá k obnovitelným zdrojům extrémně konzervativní pozici?

Analytici vidí budoucnost zeleně

Největšími tahouny v podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) mezi státy EU jsou severské (Švédsko, Finsko, Dánsko) a pobaltské země (Lotyšsko, Estonsko), zatímco Visegrádská čtyřka se neprobojovala ani do horní poloviny tabulky. Národní vlády měly od EK za úkol zapracovat evropské cíle do svých klimaticko-energetických plánů – původní český návrh byl vzrůst podílu OZE ze současných cca 15 % na 20,8 % do roku 2030. Po připomínkách ze strany komise vláda tento podíl zvýšila na 22 % (EK přesto doporučuje se alespoň pokusit o 23 %). O jaké podklady se může vláda při svém rozhodování opřít?

Zřejmě nejkomplexnější veřejně přístupnou studii na téma OZE provedla poradenská firma Deloitte. Doporučila zde dokonce ještě výraznější zvýšení podílu a původní vládní predikci ohledně růstu OZE hodnotí jako „extrémně konzerativní“.

Narozdíl od vládních stratégů si analytici Deloitte všímají také potenciálního přínosu české energetické transformace ve smyslu tvorby nových pracovních míst a impulsu pro strojírenství a další ekonomická odvětví. Největší potenciál vidí u solárních a větrných elektráren – elektřina produkovaná fotovoltaikou by měla dle studie dosáhnout v Česku tržních cen v roce 2025.

Co vyroste na „hnědých polích“

Rozvoj OZE v Česku souvisí také s dalším energetickým fenoménem – nárůstem energetické soběstačnosti menších jednotek obcí, firem i jednotlivých domů. Svaz měst a obcí ČR v prosinci zveřejnil výzvu vládě, aby se více zabývala právě komunitní energetikou.

Řešením na této úrovni by mohly být i tzv. hybridní solární elektrárny. Fungující v ostrovním provozu, nejsou připojeny do distribuční sítě, ale dům (firma, obec) připojeny do distribuční sítě jsou. Hybridní solární elektrárnu tak zálohuje klasická distribuční síť ve chvílích, kdy elektrárna nedodává v důsledku sezónních a meteorologických výkyvů počasí dostatečný výkon.

Hybridní solární a větrná elektrárna.

Nepopiratelnou výhodou fotovoltaiky také je, že narozdíl od pěstování biomasy lze solárními panely osadit i brownfieldy – střechy průmyslových objektů i domů. Právě v energetickém využití brownfieldů se i podle Deloitte skrývá největší potenciál obnovitelných zdrojů pro ČR.

Hlavní překážkou tak zřejmě je odpor, který vůči „solárním baronům“ ve společnosti přetrvává v důsledku podvodů se státní podporou. Vládní stratégové i česká společnost se ale musí zamyslet, jestli si kvůli těmto kauzám (za některé již padly nepodmíněné tresty) můžeme nechat ujet vlak na poli obnovitelných energií.

Češi jako klimaskeptici? Ale kdeže

Při sestavování NKEP se tak projevil zvláštní paradox – česká společnost se jeví na nástup nových technologií připravenější než její reprezentace. Obce i občané reagují na současné energetické trendy, které směřují k větší nezávislosti na centrálních zdrojích, zatímco vláda dále trvá na centralizované energetické koncepci a podporu obnovitelných zdrojů nevnímá jako šanci, ale jako přítěž. Je otázkou, jestli se jedná o klimaskepticismus, nebo už o partikulární vládní ekonomické zájmy.

Připomeňme, že do vládní kasy plynou nemalé příjmy z ČEZu (který vlastní hnědouhelné Severočeské doly) a donedávna i z OKD (která ale loni skončila ve ztrátě a jejíž převzetí státem je dodnes právně sporné, stejně jako její finanční přínos vzhledem k hrozící arbitráži). Vláda, která je tak zprostředkovaně největším uhlobaronem v zemi, nemá ani nejmenší ekonomický zájem na ústupu od fosilních paliv. Ve chvíli, kdy ale stoupá zájem o OZE mezi lidmi, soukromníky i obcemi, se tak její konzervativní pozice stává velmi podezřelou.

Komentáře

(20)

Ivan Novák

16. leden 2020, 14:35

Hybridní FVE = náklady na FVE nevyužívající veškeré dostupné světlo + náklady na malý lokální akumulátor (nevyužívající "economies of scale") + náklady na 100% síťovou zálohu. Opravdu skvělý nápad, jen více takových!

Martin Hájek

16. leden 2020, 15:07

Myslím, že zcela nepravdivá věta: "Hlavní překážkou tak zřejmě je odpor, který vůči „solárním baronům“ ve společnosti přetrvává v důsledku podvodů se státní podporou zavedenou za vlády Mirka Topolánka." naplňuje už znaky trestného činu pomluvy a doporučuji autorce i serveru, aby ji neprodleně smazal.

Milan Vaněček

16. leden 2020, 15:56

Co se týče velkých solárních elektráren na polích, myslím že vše vyřeší probíhající kontrola překompensace (=nadměrná podpora, neschválená EU) těchto elektráren a od roku 2021 již podpora může silně poklesnout, aby se nenarušovala hospodářská soutěž energetických zdrojů v ČR.

To, s následným snížením poplatku za OZE, který platíme ve svých účtech za elektřinu, by mohlo ovlivnit negativní postoj části obyvatel. Vždyť v Německu už od roku 2022 začne klesat poplatek za čisté, obnovitelné zdroje.

petr

16. leden 2020, 22:22

Vážený pane kolego, v ČR platíme za OZE 495 Kč/MWh a naši sousedi platí v ceně elektrické energie 120 euro za tutéž MWh, tedy německé domácnosti platí 6,2 krát více než česká domácnost... P/roto jsou tam všichni tak "doma" naštvaní s dalším rozvojem OZE. Jinými slovy toto bude druhá bomba rovná snad jen nesmyslné smlouvě z roku 1919....

Je ovšem pravdou, že SRN produkuje přes 200 TWh elektřiny z OZE a ČR jen asi 10 TWh, tedy z toho plyne, že se tam asi méně lumpačí.... z pohledu výše uvedených čísel.

Pravdou ovšem je, že kdyby těch 400 mld. euro investovali do jádra tak produkce elektřiny v SRN je v bezemisním zdroji více jak trojnásobná, tedy Grétička by měla radost...

Martin Pácalt

17. leden 2020, 12:37

Mně vyšlo asi 495 TWh , ale pal čet... ;-)

Martin Pácalt

17. leden 2020, 12:37

oprava: čert

Martin Voříšek

16. leden 2020, 16:55

I my děláme chyby, upraveno. Díky za upozornění. MV.

Martin Hájek

16. leden 2020, 17:25

Děkuji

Richard Vacek

16. leden 2020, 16:20

Existuje jediný rozumný důvod, aby byla vláda v OZE více ambiciózní? Vždyť vládní slib není nějaká nepřekonatelná hranice. Pokud se bude dařit a začne v Česku svítit slunce i v noci, popřípadě začnou foukat stálé větry, popřípadě přijdou přelomové baterie s násobnou kapacitou a zlomkovou cenou, nic nebrání, abychom fungovali jenom na OZE. Nikdo nebude nástupu levné a čisté elektřiny bránit.

PE

16. leden 2020, 16:43

Slunce svitit nemusi,staci to dohnat dieselagregaty,to uz tu nekolikrat bylo.....

Kamil Kubů

16. leden 2020, 17:42

Je super odvolávat se na studii tak renomované firmy, jako je Deloitte. Jen škoda že v té studii chybí pár důležitých detailů. Například:

- že pro zálohování tohoto obrovského potenciálu FVE a VTE budeme muset nechat běžet prakticky všechny uhelné elektrárny nebo postavit jejich ekvivalentní náhradu v plynových zdrojích

- že špičkový výkon nové soustavy bude přesahovat významně zatížení v ČR, což bude vyžadovat vybudování nákladného systému ukládání

- že objem výroby v nových zdrojích v podstatě nahradí objem výroby ve starých zdrojích, takže dopad do ekonomiky bude o tento objem ochuzen a navíc zhoršen nutností kapacitních plateb za zálohování energetické sítě.

Možná to mají schované někde uvnitř těch zajímavých čísel, ale rozhodně to nezmiňují ani jako samostatný aspekt studie, ani nikde v textu nebo číslech. Takže jednoznačně tendenční analýza s cílem podpořit něčí zájem. Koho asi?

Carlos

16. leden 2020, 18:03

Výkonově se možná bude muset postavit asi 14 GW, do roku 2050 asi 16GW, ale to bude třeba tak jako tak, nula od nuly pojde. Bod je tedy poněkud irelevantní.

Nákladnost systému ukládání se bude odvíjet od doby vzniku, harmonogramu vzniku atd. (lze začít konverzemi přehrad na přečerpávačky, pak se dá jít do baterií a nových PVE v severních Čechách), do roku 2030-2035 se těch pár GWh dá udělat a navíc různou technologií.

Kapacitní platby dost možná nebudou třeba, nejsme Německo s disproporcí a nedostatečnou kapacitou sítě. Navíc u PPE bude většinu nákladů tvořit palivo, na rozdíl od JE. Takže i kdyby se platily náklady na údržbu, bude to poměrně malá částka.

Emil

16. leden 2020, 18:09

Zájem zadavatele samozřejmě, kterému jde "kupodivu" studie na ruku. To jste se docela trefil.

Martin Hájek

16. leden 2020, 19:00

Že stoupá zájem o OZE mezi lidmi, soukromníky i obcemi by byli jistě skvělá zpráva, kdyby všichni jmenovaní nestáli s nataženou rukou, a nechtěli všem ostatním sáhnout do kapsy pro financování toho svého zájmu z veřejných prostředků. Pak není divu, že to vláda vnímá jako zátěž, protože ona to prostě pro státní rozpočet a veřejné finance zátěž je a ne že není. Takže obezřetnost vlády při nakládání s veřejnými prostředky je zcela na místě.

Milan Vaněček

16. leden 2020, 19:38

To, že si ČR neklade v OZE ihned vysoké cíle mi tak moc nevadí. Nejsme tak bohatí jako Němci, v HDP na osobu je mezi námi obrovský rozdíl (německé HDP na osobu je 2,4 krát vyšší).

Ale co mi šíleně vadí je to co jsou naše OZE v plánovaném navýšení do roku 2030. Plánuje se především rozvoj "low tech" OZE (biopaliva, biomasa, bioplyn) a zcela marginální je rozvoj "hi tech" OZE jako je fotovoltaika a větrné elektrárny (těmi hi tech VtE míním ty vysoce účinné, tiché (jsou bez mechanické převodovky), krásné nové větrníky).

Náš potenciál ve větru a především ve fotovoltaice je mnohem vyšší než naše plány a z vývoje v Německu je zcela jasné, že v nejpozději je budeme bez dotací stavět již alespoň 5 let před rokem 2030, jsou zde firmy co je mohou stavět bez dotací i dříve. Jen to musí stát umožnit.

Jádro a plyn budou v EU vždy jen trpěné (jako nízkoemisní, ale ne čisté a obnovitelné, viz EU parlament) zdroje. finanční podpora z EU půjde jen na skutečné, čisté obnovitelné zdroje.

A je nutno si uvědomit: investične je stejně drahé postavit (na podporu fotovoltaiky a větrných elektráren, když zrovna nefouká či slunce zašlo za obzor) 10 GW elektráren plynových nebo 1 GW elektrárny jaderné. Takže z toho vychází jako jediná ekonomická podpora (faktor 10:1) obnovitelných zdrojů elektřiny - budování doplňkových plynových elektráren.

Elektřina z nových JE (existujícího typu) nemůže být v EU ekonomicky životaschopná.Ale životaschopné jsou stávající JE, ty je nutno je udržet v bezpečném provozu.

RESUMÉ: pro dosažení našeho společného cíle, tj změnit ČR ze země velkoskladů a montoven na špičkově technicky rozvinutou zemi, jako jsme byli za 1. republiky, je nutno prosazovat high tech OZE zdroje a zařízení jako jsou fotovoltaické elektrárny, větrné elektrárny, bateriové systémy a chytré sítě. Vše ostatní je návrat do zaostalosti.

Kamil Kubů

16. leden 2020, 20:15

Pane Vaněčku. Pokud je možné již nyní stavět ekonomicky konkurenceschopné OZE a nejdéle za pět let pak ve velkém, pak není nic jednoduššího než nechat trh aby transformaci v moderní energetiku zajistil sám. Vláda nemusí přijímat žádnou strategii a rozhazovat peníze daňových poplatníků. Pokud to bez toho nejde, je Vaše argumentace poněkud pochybná.

Milan Vaněček

16. leden 2020, 20:44

Pane Kubů, souhlasím, nyní už je svět v situaci kdy trh transformaci v moderní energetiku zajistí sám. V roce 2000, kdy v Německu začala Energiewende, to tak nebylo. Prozíravé státy podpořily nové technologie. Tak tomu bylo v historii vždy.

Stát má jenom stanovit podmínky podnikání, omezit pomocí regulací přirozenou snahu podnikat na účet nás všech ("kapitalizace zisků, socializace ztrát").

Stát musí nastavit limity emisí škodlivin přivýrobě elektřiny, v dopravě, ... a ostatní ať zařizuje trh. Bez upřednostňování konkrétních technologií, ať každý ukáže co umí.

Martin Hájek

16. leden 2020, 23:46

A čím to je, pane Vaněčku, že už mají Němci těch hi-tech větrníků plné zuby a nechtějí další? A čím to je, že už vůbec nechtějí vedení, která jsou nezbytná jako jejich doplněk, ale nikdo se na ně nechce koukat, kácet kvůli nim lesy atd., ovšem jako Marconi to bez drátů v energetice zatím neumíme?

Carlos

18. leden 2020, 11:08

Máte někde odkaz na nějaké sociologické šetření? Napadá mne pár možností, které tam mohou hrát roli. Například dělení Východ-Západ, může tam být generační dělení atd. Myslím že to může být třeba spojené s generační obměnou a obdobím, kdy se formovalo myšlení skupiny obyvatel s největším vlivem na politiku.

petr

17. leden 2020, 08:49

Po několikaleté masáži nejrůznějších analýz jsem se odhodlal v minulém roce uvažovat o solárním ohřevu vody. Vstupně to vypadalo dobře - stát (čili soused, kterého nemám rád) by mi zaplatil zhruba 1/2 nákladů. Bohužel se rychlým výpočtem ukázalo, že sousedovo peněženku nedokážu provětrat, stále by návratnost takového nápadu byla naprosto neúměrná. Proto se pomateně domnívám, že již v tomto roce ( i v roce následujících) bude docházet k masivnímu snižování cen u firem zabývajících se instalací v řádu desítek procent tak, aby již za 6 let nebylo potřeba vysávat peněženky všech těch chudších, kteří nemají dostatek prostředků na šáhnutí si pro dotaci. Ke své smůle bude zřejmě nutné tuto matematickou záludnost řešit na druhé straně rovnice, a to raketovým zdražením elektřiny (tedy emisních povolenek). Já jen doufám, že budu jednou žít ve spravedlivějším světě, kdy státu na přerozdělování z emisních povolenek budou přispívat i baráčníci s kotli na plyn a uhlí a ne jen majitelé čerpadel a elektrokotlů.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.