Domů
Názory
Česká lithiová kocovina: Ujel nám vlak?

Česká lithiová kocovina: Ujel nám vlak?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

„Lithium do každé rodiny!“ vykřikoval fiktivní lobbista Tonda Blaník během své prezidentské kampaně. Dokonale tím vykreslil absurditu atmosféry v níž probíhala veřejná diskuze o lithiu – zvítězil vágní pocit, že se nás někdo snaží okrást, aniž bychom skutečně pochopili, v čem spočívá potenciál tohoto kovu.

Před parlamentními volbami 2017 vypukla v Česku lithiová aféra, a ve sněmovně padala slova o krádeži národního majetku. Na pojem národního bohatství Češi slyší rádi a není divu – vyvolává totiž představu ropných rájů,  ve kterých jsou mrakodrapy a umělé sjezdovky financovány pomocí petrodolarů. Může se lithium stát českou bílou ropou?

Lithium po kapsách

Na počátku 21. století všichni nosíme stříbrolesklý kov po kapsách v podobě lithium iontových (Li-Ion) baterií chytrých telefonů, tabletů a další elektroniky. V budoucnosti se očekává rostoucí poptávka po lithiu hlavně kvůli boomu elektromobilů a nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektrické energie. S postupným nahrazením spalovacích motorů elektrickými, počítají v Evropě všichni relevantní hráči – národní vlády, Evropská unie i automobilky. Škoda Auto oznámila, že v příštích letech investuje 51,2 miliardy Kč (!) do vývoje elektromobility.

Evropské plány na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 také do značné míry vycházejí z předpokladu upouštění od fosilních paliv v osobní dopravě. Tyto záměry nahrávají představě, že lithium je „ropa budoucnosti“ – surovina nezbytná pro energetiku a dopravu. Má to ale dva háčky – cena lithia bude závislá na technologickém vývoji, kdy v krajním případě může dojít k nahrazení lithia v bateriích zcela jiným kovem (například sodíkem), a na poměru poptávky a nabídky. Přední světové těžařské společnosti se už nyní kromě lithia zajímají take o další kovy potřebné k výrobě baterií – kobalt, nikl a platinu. Vyčíslovat předem hodnotu ložiska na Cínovci proto v současnosti není ničím jiným než populistickou hrou některých politiků.

Německá spolupráce…

Tahounem na poli zelených technologií mezi státy EU je Německo, které vyhlásilo ambiciózní plán docílit uhlíkové neutrality do roku 2050 i bez evropské dohody. Významnou součástí tohoto plánu je přechod na elektromobilitu a schopnost uskladnění energie z obnovitelných zdrojů, na což se Němci koncepčně připravují – v dohledné době má započít těžba lithia na německé straně Krušných hor a firma ACI Systems s podporou Spolkové republiky Německo podepsala dohodu o spolupráci s bolivijskou státní firmou Bolivian Lithium Deposits (YLB). Bolivijské zásoby jsou tak atraktivní, protože se podle průzkumů jedná o druhé největší naleziště lithia na světě a kov je zde přítomen ve slaných povrchových vodách. Jeho zpracování je díky tomu levnější a jednodušší, než v případě hlubinné těžby.

Oba státy se dohodly, že až 80 % vytěženého hydroxidu lithia bude exportováno právě do Německa. Těžba má začít v roce 2022, a v ideálním případě se počítá s produkcí v objemu 40 tisíc tun lithia, každý rok po dobu 70 let. Tato dohoda představuje win-win situaci pro všechny zúčastněné, protože zchudlá Bolívie tím získá stabilní příjem z bílé ropy a Německo si zase zajistí surovinové krytí pro plnění své energetické koncepce. Německá firma ACI Systems uspěla v konkurenci sedmi firem z Číny, Ruska a Kanady, mimojiné díky podpoře německé vlády, která nabídce dodala největší důvěryhodnost. Spolková vláda se také loni rozhodla podpořit firmy vyrábějící baterie nové generace státní subvencí ve výši miliardy euro. Odborníci přitom upozorňují, že i tak bude těžké dohnat náskok, který už před Německem má na tomto poli Jižní Korea, Japonsko a Čína.

… a české vydírání

Jak se jeví ve světle německého vývoje česká debata o lithiu? Mírně řečeno jako velmi nekoncepční. Během posledních let prošla několika turbulentními zvraty. Noviny nejprve psaly o „pokladu pod Krušnými Horami za stovky miliard“ a u veřejnosti převládl pocit, že tyto stovky miliard stačí jen zvednout ze země. Následovala již notoricky známá „kauza lithium“, ke které se před parlamentními volbami 2017 vyjádřily zřejmě všechny politické strany. Spustilo ji memorandum o porozumění, ve kterém se konstatovalo, že pokud australská firma European Metals Holding (EMH) bude lithium v Česku těžit, měl by se kov u nás i zpracovávat do finální podoby ve formě baterií. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš však prohlásil, že lithium by měla těžit státní firma Diamo a memorandum s Australany je pro českou stranu nevýhodné. Padl dokonce výrok o možném podání trestního oznámení na tehdejšího ministra průmyslu a obchodu za ČSSD Jiřího Havlíčka.

Nejnovější vývoj ale nakonec ukazuje jiným směrem než ke státní firmě Diamo. O těžbu se totiž začala zajíma skupina ČEZ prostřednictvím své dceřinné společnosti Severočeské doly. Energetický gigant se rozhodl poskytnout EMH půjčku ve výši 2 miliony eur, kterou si buď nechá vrátit, nebo ji promění na akciovou účast. Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše je ve hře dokonce navýšení kapitálové účasti na majoritní podíl. Ze strany EMH a její dceřinné společnosti Geomet se zřejmě jedná o snahu zajistit si účast českého státu na projektu, aby tak zahájení těžby bylo i v jeho finančním zájmu. Možné benefity pro ČEZ zase vyplývají z potenciálu lithia při výrobě velkokapacitních baterií pro ukládání energie. Narozdíl od sousedního Německa jsme ovšem k celkem logickému cíli, to je spolupráci státu na těžbě, dospěli metodou nátlaku a populistických kampaní, což mimojiné vede k technologickému zaostávání za asijskými tygry. Způsob vyjednávání s australskou EMH nás navíc z hlediska investiční pověsti posouvá daleko na východ, kde se na zahraniční investory hledí apriori s nedůvěrou.

Zahozený poklad

Jaké bude mít příběh o těžbě lithia v Česku vyústění? Kvůli populistům zaznívá z České republiky vzkaz, že v případě zájmu o strategické a dlouhodobé investice si musíte nejprve vybudovat politické předmostí, abyste nebyl obviněn ze snahy o krádež národního majetku. Společnost EMH se provinila jen tím, že rozjížděla byznys v ČR před volbami a těžba lithia se některým hodila jako klacek na politické oponenty.

Pokud se podaří dohnat zameškaný čas a težba začne kolem roku 2022, jak bylo původně v plánu, měla by již cena lithia jít opět nahoru. Zhodnocení českých lithiových zásob ale závisí na naší schopnosti lithium vytěžit a zpracovat. Jakékoliv mávání čísly a grafy na papíře nepřináší ekonomice vůbec nic. Významný příspěvek do státního rozpočtu a vytvoření několika tisíc pracovních míst budou možné pouze tehdy, pokud se český stát rozhodne pro spolupráci a podporu, nikoliv pro permanentní konflikt a vydírání. Občanům ČR tak nezbývá než vyvíjet tlak na odpovědné představitele, aby místo laciného populismu prokázali své skutečné diplomatické a obchodnické schopnosti. A dokázali pro Českou republiku vyjednat důstojné partnerství, které bude výhodné pro obě strany. Jinak je možné, že „poklad pod Krušnými horami“ ztratí svou hodnotu stejně rychle, jako ji nabyl.

Co je to lithium? (Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu)

Lithium (Li) je stříbrolesklý a velice reaktivní kov vyskytující se ve formě sloučenin s různým obsahem lithia. Lithiové minerály včetně cinvalditu vyskytujícím se v cínoveckém ložisku obsahují poměrně nízké procento lithia. Kromě elektroprůmyslu se využívá také v také ve sklářství, při výrobě polymerů nebo ve farmacii.

Světové zásoby lithia (Zdroj: U.S. Geological Survey)

  1. Argentina (14,8 milionů tun)
  2. Bolívie (9 milionů tun)
  3. Čile (8,5 milionů tun)
  4. Austrálie (7,7 milionů tun)
  5. Čína (4,5 milionů tun)
  6. Kanada (2 miliony tun)
  7. Mexiko, (1,7 milionů tun)
  8. Česko (1,3 milionů tun)
  9. Demokratická republika Kongo (1 milion tun)
  10. Rusko (1 milion tun)
  11. Srbsko (1 milion tun)
  12. Komentáře

    (9)

    Mirek

    28. srpen 2019, 19:04

    Když on nás ten západ po sametu tak často vysával a stále vysává, že se těm antipatiím nedá divit. To je jako v Rusku. Za Jelcina se Rusko rozkrádalo (škody jsou odhadnuty jako 2x škody za druhou světovou pro celé SSSR) a národ trpěl, ale Putin je teď nový Satan ať se děje co se děje a každý Rus co ho volil je psychopat.

    A Německo prostě má peníze na kraviny, tak ať klidně zavřou všechny jaderky a uhelky a mají elektřinu za desetinásobek. Taky můžou díky ukvapenému přechodu na elektromobilitu vyhodit z práce nějaký ty miliony zaměstnanců a pak zjistit, že to stejně není nic moc ekologického mít v každém autě stovky kilogramů akumulátorů (jakéhokoliv typu).

    Beáta Packová

    29. srpen 2019, 09:11

    Celosvětovým tahounem na poli obnovitelných zdrojů se stává Čína, nikoliv Německo, takže byste musel z nesmyslného plýtvání obvinit i ji. Obecně jsem skeptická k vyčíslování škod, které utrpěly postkomunistické země ze strany „západních“ investorů. Ekonomika v České republice je na tom dnes mnohem líp než v roce 1989 a to i díky přílivu investic ze západu.

    Stejně tak ekonomiky západních zemí jsou na tom dnes líp dík otevření nových trhů po roce 90. Byla to výhra pro obě strany. Musíme samozřejmě řešit nové problémy, jako je rozevírání sociálních nůžek a přehnaná vládní podpora levné práce (tzv. montovna Evropy) na úkor hi-tech průmyslu, ale řešením rozhodně není protekcionismus a uzavírání ekonomiky.

    Mirek

    29. srpen 2019, 23:26

    Win-win situace vypadá jinak. Zisky tečou z drtivé většiny na západ a Češi si s východními platy snaží kupovat zboží za západní ceny a to ještě k tomu s horší kvalitou. Čína investuje jen do toho co sama vyrábí, srovnávat to s Německem, je směšné.

    petr

    28. srpen 2019, 22:18

    Těžit cokoliv v EU bude výhledově v podstatě nemožné a lithium nebude vyjímkou. Vysoké náklady na mzdy, dostatek odborníků, bezpečnost práce, vysoká hustota zalidnění, pomalé schvalovací procesy, tzv. ekologové, populismus v osobách premiérů (což přináší popularitu), média. Vše bylo již ověřeno při manipulaci s veřejností před zmiňovanými volbami. Vůbec si totiž nevybavuji, že by nějaký náš novinář přišel s článkem ohledně poplatku z vydobytého nerostu (lithia) v Kongu, Mexiku atd. Žádný novinář si zřejmě nebyl schopen přečíst pasáže zákona o vyhledávání a průzkumu ložiska (tuším 62/1998 Sb.) - který jasně říká, že ti Australané mají přednostní právo těžby a Andrejko na ně může tak maximálně zakleknout, či jak to dělají......zavání to spíše průšvihem s konkurenční nevýhodou proti zbytku světa

    Vladimír Šťastný

    29. srpen 2019, 07:38

    Ano, podle Horního zákona má přednostní právo těžby ta firma, která provedla geologický průzkum a nesla jeho náklady, jinak by stát know how geologického průzkumu musel za tržní cenu odkoupit. Před časem jsem na toto téma psal blog:

    https://vladimirstastny.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=652214

    Beáta Packová

    29. srpen 2019, 09:23

    Ohledně vysokých nákladů na těžbu máte, Petře, pravdu. A já dodávám, zaplať pán Bůh! V některých afrických zemích lze skutečně „drancovat“ přírodní zdroje a ničit životní prostředí za směšné poplatky, to by si u nás v ČR snad nikdo nepřál. Na druhou stranu musíte vzít v úvahu rizikovost takových investic v zemích třetího světa vzhledem k neočekávaným revolucím, lokálním konfliktům a kriminalitě. Těžařské společnosti často v těchto regionech platí neskutečné náklady na zajištění aspoň minimální bezpečnosti soukromými bezpečnostními agenturami.

    EMH má na těžbu skutečně přednostní právo a to bez ohledu na nějaké memorandum, které tak zvedlo tlak tehdejšímu ministrovi financí. Memorandum byl de facto jen symbolický úkon, který říkal, že platí dohody o ochraně investic uzavřené mezi ČR a Austrálií, které platí samozřejmě a jsou závazné z hlediska mezinárodního práva a případných arbitráží.

    petr

    29. srpen 2019, 21:45

    Tak pak je tedy na zváženou s jakým vnitřním pocitem se například jezdí ve voze s baterií, kterou mi natěžil dvanáctiletý sirotek z Konga. Místo toho byla k vidění v našich médiích pouze exhibice enviromentálních spolků porovnávající tržní cenu proti poplatku bez ohledu na očekávané náklady budoucí těžby. Tento naprosto běžný mediální přístup nás bohužel odsuzuje do pozice, kdy náklady za náš způsob života přenášíme do oblastí, kam těžko dohlédneme............

    Bizon

    28. srpen 2019, 23:05

    Celá kauza lithium je přefouknutá. Lithium nemá žádné bohaté rudy, vždycky je potřeba zpracovávat relativně složitě velké objemy materiálu, a vzhledem k relativně nízké ceně lithia na trhu z toho žádné velké prachy nekoukají. Jiná věc by byla mít celý řetězec těžba - rafinace - baterkárna, ale to je u nás asi utopie. A stejně baterky nejsou jen lithium... Rozhodně to nevnímám jako zahozený poklad.

    Jiří

    29. srpen 2019, 09:10

    Pro všechny zájemce doporučuji si přečíst článek z prosince loňského roku na Bloomberg : https://www.bloomberg.com/news/features/2018-12-03/bolivia-s-almost-impossible-lithium-dream :

    Těžba ve výšce 4 000 m nad mořem, svážení dělníků z celé Bolívie, 500 km nejbližší přístav, bez energie atd... Kolik se asi vyprodukuje CO2 k výrobě tohoto lithia?

    A k tomu se stačí podívat na "PR" stránky německé ACI Sytems - firma o 20 lidech prezentující "ZELENÉ" lithium - https://www.acisa.de/

    Jak je to se zelenou energetikou a CO2 free elektromobilitou, si jistě každý selsky myslící člověk obrázek udělá!

    A ještě jedna věc - bolivijský populista Evo Morales jako partner Německa...

    Takže:

    Pokud budeme těžit (a nejen lithium) jinde ve světě, budeme jen a jen chudší a chudší...

    Přidat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
    Vyžadované informace jsou označeny *
    Pravidla diskuze
    Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
    Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
    Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
    Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
    V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
    OM Solutions s.r.o.
    Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
    Třebíč
    IČ: 02682516
    SOCIÁLNÍ SÍTĚ
    © 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.