Minulý rok byl první rok provozování plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov, dokončení se blíží malý modulární vysokoteplotní reaktor HTR-PM chlazený plynem. I v práci na dalších projektech se v minulém roce podařilo dosáhnout značného pokroku. Reaktor NuScale obdržel obecnou licenci v USA. Podívejme se na loňský vývoj podrobněji.
V předchozím článku (<a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaderna-energetika-roce-2020-cast-i" target="_blank" rel="noopener">zde</a> a <a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaderna-energetika-roce-2020-cast-ii" target="_blank" rel="noopener">zde</a>) jsme se věnovali pokroku v jaderné energetice v roce 2020, a to hlavně v oblasti velkých bloků. Nyní se soustředíme na malé modulární reaktory. Navážeme na <a href="https://oenergetice.cz/nazory/soucasny-stav-oblasti-malych-modularnich-reaktoru" target="_blank" rel="noopener">přehled situace z minulého roku</a>. Připomeňme si, že tyto reaktory můžeme rozdělit na dva typy. Prvním jsou klasické lehkovodní reaktory, které jsou jen zmenšenými variantami těch velkých. Druhým pak inovativní typy reaktorů. Podívejme se na pokrok dosažený v jednotlivých oblastech.
<figure id="attachment_91898" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91898" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1.png" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1.png 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1-512x288.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/1-725x407.png 725w" alt="Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Tlakovodní reaktor SMR160 firmy Holtec (zdroj Holtec)</figcaption></figure>
<h2>Klasické lehkovodní reaktory</h2>
Jak už bylo zmíněno, v Rusku je ve městě Pevek už více než rok v provozu plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov. Ta postupně přebírá dodávky elektřiny a tepla pro Čukotku. Na základě zkušenosti s ní se předpokládá realizace komerčního projektu plovoucí jaderné elektrárny. Využijí se silnější reaktory RITM-200, které se již realizují v novém pokolení atomových ledoborců. Tyto reaktory by se mohly využít i jako malé modulární reaktory, plánované právě pro severní oblasti Ruska. Jak plovoucí jaderné elektrárny, tak i malé pozemí bloky by se nabízely i do zahraničí. Podrobněji jsou tyto projekty popsány ve zmíněném celkovém přehledu loňské jaderné energetiky. Tyto projekty jsou určeny pro specifické účely, kde nemají tak silnou ekonomickou konkurenci. Na plovoucích jaderných elektrárnách pracuje i Čína a obě země také začaly realizovat výstavbu prvních jaderných tepláren.
Všechny ostatní projekty jsou zatím ve stádiu projektu na papíře. Ze západních projektů malého modulárního reaktoru je nejdále NuScale. U něj se podařilo v září 2020 dokončit posouzení bezpečnostních parametrů americkým úřadem pro jadernou bezpečnost NRC. Dříve se u něj předpokládal výkon 50 MWe, nyní 60 MWe, uvažuje se o zvýšení až na 77 MWe. Takže se ještě bude posuzovat toto zvýšení výkonu. Tato obecná licence ovšem neruší nutnost licencování konkrétního projektu tohoto reaktoru v dané lokalitě. Ukazuje se, že pro řízení elektrárny s dvanácti moduly NuScale budou stačit tři kvalifikovaní operátoři. Zahájení stavby prototypu se plánuje na rok 2025 a dokončení rok 2029. S jejím přiblížením se objevují první zájemci o tento reaktor v USA. Možnosti využití tohoto reaktoru začala posuzovat Ukrajina, dohodu o tom v roce 2020 podepsali představitelé Ukrajiny a firma NuScale.
<figure id="attachment_91899" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-91899" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1-484x512.jpg 484w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1-768x812.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/2-1-725x767.jpg 725w" alt="Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale)." width="800" height="846" /><figcaption class="wp-caption-text">Maketa malého modulárního reaktoru NuScale (zdroj NuScale).</figcaption></figure>
Podívejme se na některé další projekty lehkovodních reaktorů. Firma Holtec se v roce 2020 rozhodla ve svém tlakovodním malém modulárním reaktoru SMR160 využívat palivo firmy Framatom. Použití osvědčeného paliva by pomohlo zrychlit a zjednodušit jeho vývoj. I o tomto reaktoru uvažuje Ukrajina.
Česku nabízí svůj malý modulární reaktor SMART i korejská firma KEPCO. Jde o jeden z prvních reaktorů integrálního typu na světě. Jedná se o pokročilý vodou chlazený a moderovaný reaktor, který generuje tepelný výkon 365 MWt. Může současně vyrábět 110 MWe elektřiny nebo 100 MWe elektřiny a 40 000 tun odsolené vody. Jedna tlaková nádoba reaktoru obsahuje hlavní součásti včetně jádra reaktoru spolu s palivem, kompenzátorem objemu, 8 generátory páry a 4 čerpadly chladicí kapaliny. Díky takovému integrovanému uspořádání sestavy reaktorové nádoby není nutné použít potrubí o velkém průměru, což má za následek podstatné snížení rizika havárií spojených s velkou ztrátou chladiva. Malá zásobárna vody umístěná v parním generátoru snižuje riziko opětovného zahájení štěpné reakce po havárii s přerušením hlavního parního potrubí. Zabudovaný kompenzátor objemu je navržen tak, aby udržoval tlak na stejné úrovni po celou dobu běžného provozu. Prvky pasivní bezpečnosti vylepšují bezpečnost reaktoru snižováním rizik.
<figure id="attachment_91900" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91900" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/3-1-725x408.jpg 725w" alt="Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Představa o vzhledu elektrárny využívající malé modulární reaktory NuScale (zdroj NuScale).</figcaption></figure>
Na vývoji klasických i inovativních malých modulárních reaktorů intenzivně spolupracuje Kanada, která jejich zavedení považuje za nutnou podmínku pro dosažení uhlíkové neutrality. Z podobných důvodů se zapojuje i Velká Británie. O zavedení malých modulárních reaktorů do teplárenství uvažují hlavně severské státy, jako Finsko nebo Pobaltské státy. Ve Finsku by jich potřebovali velký počet pro náhradu fosilních paliv v teplárenství. Uvažují tak, že by do jejich výrobu zapojili i finský průmysl. Estonsko už hledá zájemce mezi městy, kde by se postavily první malé modulární reaktory.
Velká Británie by se proto chtěla stát producentem i vývozcem malých modulárních reaktorů. Ty by doplňovaly velké reaktory, které se ve Velké Británii budují. Na jednom takovém reaktoru pracuje firma Rolls Royce. Ta dodává reaktory i pro britské jaderné ponorky. Jejich tlakovodní reaktor by měl mít výkon 400 až 450 MWe. O možnosti spolupráce a využívání těchto reaktoru jednalo v minulém roce Turecko.
Firma GE Hitachi podala kanadskému úřadu k posouzení bezpečnostních parametrů svůj varný malý modulární reaktor BWRX-300. Jde o varný reaktor s pasivní cirkulací o výkonu 300 MWe. Dodané podklady jsou pro první dvě fáze posunování ze tří. O možnosti využití se jedná i v České republice a v Polsku. Existuje celá řada dalších projektů využívající lehkovodní koncept, nyní se ale podívejme na příklady některých inovativních projektů.
<figure id="attachment_91901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/4-1-725x408.jpg 725w" alt="Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktoru MMR (zdroj Global First Power).</figcaption></figure>
<h2>Inovativní typy malých modulárních reaktorů</h2>
Jak už bylo zmíněno v celkovém přehledu jaderné energetiky z minulého roku, v Číně se v roce 2020 podařilo dokončit první inovativní malý modulární reaktor. Jde o vysokoteplotní reaktor chlazený héliem HTR-PM. Dva moduly se společnou turbínou ukončily na začátku roku 2021 horké zkoušky a blíží se ke spuštění. Podrobněji je situace popsána ve zmíněném přehledu. U tohoto reaktoru bude kritické, jak se osvědčí v provozu chlazení héliem a využiti kulového paliva s částicemi TRISO. Pokud bude jeho provoz spolehlivý a osvědčí se i ekonomicky, bude znamenat průlom i do oblasti dodávek průmyslového tepla s vysokou teplotou. Zkušenosti z něj budou velice zajímavé, protože se uvažují další modely s chlazením heliem. V praxi se ukáže, zda lze efektivně zabránit únikům drahého helia, které by zhoršovaly právě ekonomiku provozu. Další reaktory jsou pak zatím pouze na papíře. Zmiňme některé z nich, u niž došlo v minulém roce k posunu.
Už v roce 2019 byl v Kanadě podán k posouzení na úřad pro jadernou bezpečnost mikroreaktor MMR (MikroModular Reactor) firmy First Global Power. Ten by měl být vysokoteplotním plynem chlazeným reaktorem s výkonem 15 MWt a 5 MWe. Palivo by se u tohoto reaktoru nemělo vyměňovat. Má vydržet po celou jeho životnost, která bude okolo dvaceti let. O jeho využívání kromě Kanady uvažuje i Jižní Korea.
<figure id="attachment_91902" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91902" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/5-1-725x408.jpg 725w" alt="Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Představa elektrárny využívající malý modulární reaktor SSR firmy Moltex Energy (zdroj Moltex Energy).</figcaption></figure>
Velmi inovativní jsou reaktory, které předpokládají využití tekutých solí k chlazení nebo jako nosiče kapalného paliva. V Indonésii uvažují o postavení malého modulárního reaktoru ThorCon, který předpokládá využití kapalného paliva právě v podobě tekutých solí. Takový typ reaktoru by měl pro Indonésii velkou výhodu. Byl by totiž vhodný i pro využití thoria, kterého má tato země velké zásoby. Uvažuje se o využití pro plovoucí jadernou elektrárnu s výkonem 500 MWe. Což je dvojnásobek původně plánovaného výkonu. Problémem tohoto projektu je hlavně to, že jde o velmi exotickou koncepci, s jejímž licencováním nejsou zatím žádné zkušenosti.
Dalším reaktorem využívajícím tekuté soli je reaktor SSR (Stable Salt Reactor) s výkonem 300 MWe firmy Moltex Energy. Na reaktorech tohoto typu IMSR-400 pracuje i firma TerraPower Bila Gatese.
K posouzení bezpečnostních parametrů předložila k americkému úřadu pro jadernou bezpečnost v roce 2020 svůj inovativní rychlý modulární reaktor Aurora i firma kalifornská firma Oklo. Reaktor bude mít výkon 1,5 MWe. Existuje ještě celá řada dalších inovativních projektů, které však jsou většinou spíše pouze v ideovém návrhu.
<figure id="attachment_91903" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-91903" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/6-1-725x408.jpg 725w" alt="Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler)." width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Malý modulární reaktor využívající rychlé neutrony a chlazení oxidem uhličitým Aurora firmy Oklo (zdroj Gensler).</figcaption></figure>
<h2>Závěr</h2>
V Číně a Rusku se do provozu dostávají první prototypy malých modulárních reaktorů. Konkrétně jsme zmínili plovoucí jadernou elektrárnu Akademik Lomonosov a vysokoteplotní reaktor HTR-PM. Mohly by ukázat, jak se tyto reaktory osvědčí v provozu a jaké budou jejich provozní ekonomické parametry. Zatím jde o specifické případy pro nestandardní účely. Takové mají větší šanci uspět, není zde tak velká konkurence jiných možných zdrojů. I tak potřebují modulární reaktory pro zlepšení ekonomiky sériovou produkci a dostatečný počet zakázek. Uvidíme, zda bude u zmíněných reaktorů dostatek zájemců a opravdu se bude realizovat sériová výroba.
Další projekty jsou zatím pouze na papíře. Nejblíže k realizaci by mohl být NuScale, který v září 2020 obdržel licenci amerického úřadu pro jadernou bezpečnost NRC. Připomeňme, že jde o obecnou licenci. Konkrétní stavba pak bude potřebovat licenci pro danou elektrárnu. V každém případě se tak dostal blíže k možné realizaci. Pro konkurenceschopnost malých modulárních reaktorů v decentrální energetice je důležité zjednodušení licenčního řízení a podmínek pro konkrétní projekt. Pozitivní je, že se v USA připravuje zákon, který by stanovoval bezpečnostní požadavky na malé modulární reaktory. Ministerstvo energetiky DOE podpořilo u nich návrh zmenšení havarijní zóny oproti velkým reaktorům. To by přispělo ke zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Je to důležité pro zvýšení počtu zájemců, a tedy i sériovosti produkce a zlepšení ekonomických parametrů. Nastavení vhodných licenčních podmínek tak je kritickou podmínkou jejich úspěchu. Je třeba zdůraznit, že u většiny projektu jsme ještě hodně daleko od jejich dokončení, realizace prvního prototypu a zahájení sériové produkce, která by umožnila s nimi v energetice počítat. Je tak velmi otevřenou otázkou, které z projektů a kdy se nakonec realizují. A kdy je bude možné využít i u nás.
Zdroj úvodní fotografie: Moltex Energy

Názory

Pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů v roce 2020

Jaderná energetika v roce 2020 - část II.

Jaderná energetika v roce 2020 - část I.

Evropská unie i další velké světové ekonomiky usilují o klimatickou neutralitu, nebo alespoň o zásadní snížení emisí skleníkových plynů. Pro energetickou i geopolitickou bezpečnost Česka, ale i pro ceny energií, je důležité, aby energetika byla diversifikována a stála na třech pilířích – obnovitelných zdrojích (primárně fotovoltaice), jádru a přechodně, do roku 2050, i nízkoemisním plynu, z dlouhodobého hlediska pak budou významnou roli hrát bateriová úložiště a využití vodíku. Rok 2050 je mezníkem, po kterém již nebude možné provozovat žádné emisní zdroje.
Německo staví svojí strategii také na třech pilířích, kterými jsou pevninské obnovitelné zdroje (fotovoltaika a pevninský vítr), offshore vítr a plyn.  <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-schvalilo-reformu-zakona-oze-zmeny-podpore-snaha-zapojeni-obci-zejmena-vyrazna-vlna-kritika">V prosinci Němci přijali zákon</a>, dle něhož chtějí mít v roce 2030 65 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23 % z plynu a 12 % z uhlí. Usilují přitom o přiměřenou diverzifikaci: fotovoltaika dosáhne 100 GW, onshore vítr 71 GW a vítr na moři 20 GW. Výroba z vodních elektráren a z biomasy zůstane na současné úrovni. Po roce 2030 role offshore ještě vzroste, protože stavět onshore je i v Německu čím dál obtížnější. Podstatnou roli pro vyrovnávání okamžité výroby a spotřeby budou hrát baterie. Dlouhodobě EU i Německo sází na vodík a počítají s tím, že po roce 2040 bude průmyslovou technologií.
Česko má v současné době díky jaderným a uhelným elektrárnám dostatek domácího výkonu i výroby. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhelna-komise-doporucila-konec-uhli-v-cr-v-roce-2038">Uhelné zdroje mají být odstaveny nejpozději do roku 2038</a>. Rychle rostoucí cena povolenek i další legislativní tlaky (emisní stropy BAT/BREF vydané od 2025 a platné od 2029, taxonomie) mohou vést k podstatně rychlejšímu odstavování, než si dnes mnozí představují. Česko tak potřebuje rychle rozhodnout dvě významná témata: jak zajistit dostatek energie a výkonu po uzavření uhelných zdrojů a jak dlouhodobě zajistit přiměřenou diverzifikaci svých zdrojů. Česká energetická cesta se tak stává závodem s časem, a nikoli soubojem technologií. Co tedy v Česku potřebujeme?
Do roku 2030 potřebujeme změnit teplárenství z uhelného na plynové. Zajistíme tak teplo za přijatelnou cenu,  která bude o mnoho méně náchylná na cenu povolenky. Stavět další plynové zdroje později, po roku 2030, je nesmysl. Kvůli plnění klimatických cílů bychom je museli uzavřít dlouho před ukončením jejich životního cyklu, protože plyn – ať chceme či ne – patří mezi emisní zdroje a budeme se s ním muset v roce 2050 rozloučit.
Zároveň se musíme začít připravovat na klimatickou neutralitu. Včas potřebujeme budovat obnovitelné zdroje jako náhradu postupně dožívajících uhelných elektráren. Můžeme podobně jako Německo stavět fotovoltaiku a částečně i onshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-2069" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-800x531.jpg 800w" alt="" width="1024" height="680" /></a>
Potřebujeme rovněž finálně připravit výstavbu jaderného zdroje jako náhradu stávajícího zdroje v Dukovanech. Na rozdíl od Německa nemáme moře, které umožňuje masivní využití offshore větrných elektráren – diverzifikaci zdrojů v našich podmínkách zajistí jádro. Podle současného plánu dojde jen k několikaletému překryvu v provozu obou zdrojů. To však situaci principiálně nemění. I Německo prozíravě staví zdroje „do zásoby“, nečeká až na nedostatek elektřiny.
Při značném nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů bude zapotřebí rozvíjet i baterie ve velkém měřítku. Jejich využití pro podpůrné služby umožní už poslední kodex ČEPS (provozovatel přenosové soustavy) a další připravovaná legislativa. Dále je zapotřebí rozvíjet využití vodíku v ČR. Výhledově, vedle transformace dopravy na vodík, je nutné taky připravovat  jeho distribuci a zdroje elektřiny s vodík-ready turbínami.
Období, do něhož vstupujeme, nám plyn pomůže vyřešit. Tím jeho role poroste, ale jen přechodně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje uskutečnit transformaci centrálního teplárenství na plyn. ČEZ nad rámec této transformace zvažuje i výstavbu dalších plynových elektráren. Výhodou plynových zdrojů je vedle menší emisní stopy ve srovnání s uhlím i jejich vysoká provozní flexibilita umožňující vyrovnat okamžitou výrobu z OZE.
Zemní plyn není univerzální dlouhodobé řešení, protože má několik omezení a rizik. Již výše zmiňuji emisní omezení kvůli klimaneutralitě a z nich plynoucí ekonomické limity. Navíc plyn není zárukou energetické bezpečnosti. Zásobníky plynu pojmou kolem 40–50 % roční spotřeby ČR, vystačí tedy na 5–6 měsíců. Jen pro srovnání: zásoba jaderného paliva vystačí na 2,5–4 roky, OZE je pak čistě lokální.
<figure id="attachment_44141" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1000px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg"><img class="size-full wp-image-44141" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-512x277.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-768x415.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-725x392.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-800x433.jpg 800w" alt="Palivová kazeta. Jaderné palivo. Nuclear Fuel. Zdroj TVEL" width="1000" height="541" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor od společnosti TVEL; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Využití zemního plynu proto dává smysl jen na přechodnou dobu. Až technologie postoupí, bude zapotřebí nasadit progresivní řešení s vysokou provozní flexibilitou umožňující vyrovnat okamžitou výrobu z OZE, například bateriová úložiště a využití vodíku.
Čeká nás hodně práce, ale máme velkou výhodu. Vlastně dvě. Víme, že musíme diverzifikovat zdroje i kolik na to máme času. Zároveň máme možnost maximálně využít příliv evropských financí, které mají přispět k dekarbonizaci a k udržitelnému rozvoji, a které jsou hlavně už od letošního roku k dispozici.
&nbsp;
Pavel Řežábek, Hlavní ekonom ČEZ
Komentář byl původně publikován na webu ihned.cz

Síla české energetiky bude v diverzifikaci

Dvacátého prosince uplynulo dvouleté výročí od tragédie, která se stala v jednom z největších uhelných podniků v ČR. V OKD, kdy se psal rok 2018, pár dní před Vánoci, došlo k výbuchu metanu, ten zabil celkem 13 osob ( z toho 12 Poláků a 1 Čecha) a dalších 10 zranil. Jednalo se o jednu z největších důlních katastrof od devadesátých let.
<h2>Co se stalo?</h2>
Když v lednu tohoto roku ohlásilo vedení OKD zprávu, že v roce 2019 žádný dělník neumřel, byl to velký úspěch. V dolech OKD se totiž stávají nehody od 90. let velmi často, a vždy si vyberou daň v podobě lidského života.
V roce 2018 vybuchl metan v dole ČSM na Karvinsku v podvečerních hodinách, 880 metrů pod povrchem. Metan se vznítil a zdevastoval několik důlních pracovišť. OKD zastavilo těžbu a začalo evakuovat pracovníky z dolů. Vláda svolala bezpečnostní radu, a o výbuchu byla informována i polská strana. Tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki dorazil na místo činu uctít památku obětí, jelikož větší újma byla na polské straně.  Horníci se pak vrátili do práce o sedm dní později.
<h2>Příčina</h2>
Český báňský úřad ihned zahájil vyšetřování příčiny výbuchu metanu, které trvá do dnes. Avšak už od počátku tragédie se začaly objevovat různé teorie a spekulace. Nejpravděpodobnější verze potvrzená i komisí poukazovala na několikanásobně vyšší koncentraci metanu, než je požadovaná norma. V souvislosti s vyšší koncentrací pak muselo dojít k nějakému počinu, možná chyba lidského faktoru nebo technická závada. Vyšetřování ovšem stále není ukončeno.
Sami horníci pak naznačili možné pochybení vedení OKD, které podobná nařčení samozřejmě odmítlo. Někteří pracovníci uvedli, že docházelo k manipulování s čidly, aby docházelo ke snížení hodnot metanu a tím se zamezilo případnému přerušení šichty. Čas jsou totiž peníze. A každá přerušená směna zmanená menší množství vytěženého uhlí daný den. 
OKD potvrdilo výskyt čidel v dolech, které kontrolují hodnotu metanu, avšak co se stalo, že nedošlo k zapnutí alarmu, zůstává pořád otázkou.
<h2>Polská kritika</h2>
OKD patřilo už v roce 2018 pod státní společnost PRISKO. Nejvíce obětí bylo na polské straně. A právě Poláci začali českou stranu velmi kritizovat. Mezi prvními se ozval otec jedné z obětí, který upozornil na možnou manipulaci s čidly, tím že je přelepují fólií. Následně se pak vyjádřil i ex-náměstek Markowski, nelíbilo se mu netransparentní jednání ohledně záchranářské akce z české strany.
Markowski poukázal na komplikovanost samotného těžebního místa a vyzval vedení OKD k větší opatrnosti. Česká strana na výtky nereagovala, pouze se ohradila probíhajícím vyšetřováním a odmítla veškeré spekulace.
Jak vyšetřování dopadne se snad dozvíme brzy. Zároveň můžeme doufat, že s blížícím se koncem těžby v OKD se podobná tragédie nebude už nikdy opakovat. Zdař bůh.

Výbuch v dole OKD v roce 2018

V souvislosti s jednáním uhelné komise mi paní redaktorka Šárka Loukotová položila několik dotazů související s mými názory na možnost odchodu České republiky od uhelných zdrojů. Některé části odpovědí pak <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vedci-vidi-konec-uhli-ruzne-pozaduji-rozvoj-nizkoemisnich-zdroju" target="_blank" rel="noopener">využila ve zprávě ČTK</a>. Možná bude pro některé čtenáře zajímavé si přečíst odpovědi celé.
Odpovědi na dotazy redaktorky ČTK Šárky Loukotové:
Jaký ze tří nyní projednávaných scénářů útlumu uhlí je podle vašeho názoru nejvhodnější?
Scénář útlumu uhlí by měl být sfázovaný s náhradou uhelných zdrojů. A je třeba říci, že kapacity uhelných zdrojů ovlivňují nejen celkovou produkci elektřiny, ale hlavně jsou důležitým nástrojem pro regulaci sítě a zajištění elektřiny v době, kdy nefouká a nesvítí. Jisté omezení celkové výroby elektřiny z uhelných zdrojů je možné už teď, nepotřebujeme ji vyvážet. Ovšem omezování kapacit je možné jen takové, abychom v době zimní inverze měli k dispozici potřebný výkon zdrojů.
Ekologické organizace se zaměřují čistě na uzavírání uhelných bloků a už daleko méně se věnuji možnostem jejích náhrady nízkoemisními zdroji. Zde naopak proti stabilnímu nízkoemisnímu zdroji, který by mohl být přirozenou stabilní náhradou velkých uhelných bloků intenzivně bojují. Je třeba připomenout, že se u nás již dlouhá léta nepodařily postavit žádné větší kapacity nízkoemisních zdrojů. A nelze očekávat, že by se to v nejbližších letech zlomilo. Proto si myslím, že dřívější scénář útlumu, než rok 2038 (ostatně stejný je v Německu), není možný. Před tímto datem by už mohl být nový blok v Dukovanech a postaveny jisté kapacity větrných a fotovoltaických zdrojů i zdroje a systémy pro akumulaci a regulaci sítě. Bude tak jasné, co dokážeme v této oblasti realizovat a co si můžeme opravdu dovolit odstavit.
Bylo by podle vás v Česku možný konec uhlí ještě před rokem 2033?
Podle mého názoru to při zachování bezpečnosti, fungování průmyslu a životní úrovně nelze. Do té doby se podaří postavit jen minimum nízkoemisních zdrojů, které by uhelné nahradily. Určitě nebude stát nový jaderný blok. Ale také bude jen velmi málo větrných turbín. Jednotlivé se sice může podařit postavit rychle, ale taková kapacita, která by významněji nahradila zdroje uhelné určitě ne.
V Dukovanech i Temelíně jsou staveniště připravena a obyvatelstvo z okolí je pro výstavbu. Naopak u větrných turbín ještě reálná místa vybrána nejsou a obyvatelstvo je hodně proti stavbě ve svém okolí nebo v ekologický cenných lokalitách. Zároveň je třeba si uvědomit, že na přelomu třicátých až čtyřicátých let bude končit životnost starých Dukovan i všech současných fotovoltaik a větrných zdrojů. Ty je pak třeba také nahradit.
I případná výstavba plynových zdrojů, výběr místa, stavební řízení i realizace stavby zaberou nějaký čas. Plynové zdroje nejsou navíc nízkoemisní a určitě s nimi nelze dojít k uhlíkové neutralitě. A plyn bude třeba dovážet z Ruska, byť třeba přes Německo.
<figure id="attachment_46883" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-46883" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno.jpeg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno.jpeg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno-512x346.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno-768x518.jpeg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno-725x489.jpeg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno-800x540.jpeg 800w" alt="Jaderná elektrárna Dukovany s vyrovnávací nádrží Mohelno (zdroj ČEZ)." width="1024" height="691" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Dukovany s vyrovnávací nádrží Mohelno (zdroj ČEZ).</figcaption></figure>
Myslíte, že je třeba, nebo že je reálné začít s odstavováním uhelných elektráren už nyní, jak žádají některé ekologické organizace?
Je otázka, na co se zaměřit. Celkovou výrobu elektřiny z uhlí lze určitě omezit už nyní. Nemusíme tuto elektřinu vyvážet. Druhou věcí je, kolik si můžeme dovolit odstavit výkonu, abychom vydržely i zimní inverzní období. Takže počet uhelných elektráren, které lze úplně odstavit, moc velký není. Ale část těch nejméně ekologických a efektivních by se určitě mohla dát do kapacitní rezervy a provozovat v tomto režimu. Bylo by ale potřeba k tomu vytvořit podmínky, jako je tomu v některých jiných státech.
Jaká podle vás budou největší úskalí následujících let v této oblasti? Jaké důležité věci bude třeba učinit?
Největším úskalím je poměrně velmi iracionální přístup nejen k energetice. Velice často jsou sny a vize vydávány za realitu a energetické koncepce jsou vytvářený na základě kampaní bez znalosti dané problematiky a reality. To v Evropě a našem bezprostředním okolí vede k tomu, že bude nedostatek stabilních a spolehlivých zdrojů nutných nejen pro dobu zimních inverzí.
Již v roce 2022 odstaví Němci všechny jaderné zdroje a řadu uhelných, za které reálné náhrady pro dobu, kdy nesvítí a nefouká, nemají. Všichni naši sousedé předpokládají, že v takové době dovezou elektřinu ze zahraničí. Obrovský problém je, že každý energetický mix a energetická koncepce mají svá pozitiva i rizika. Pokud se na dané energetické koncepci shodneme, i u nás máme schválenou státní energetickou koncepci i její aktualizaci, tak shoda na způsobu realizace pak také potřebuje dohodu a kompromis. Že se nám to nedaří, vidíme třeba i na jednání o realizaci výstavby nového bloku v Dukovanech nebo na způsobu podpory obnovitelných zdrojů.
A nejsnadnější je hodit do všeho vidle. Pro politiky je nejjednodušší a s nejmenším rizikem vše neurčitě slíbit, a nakonec nic reálně nedělat a vše odkládat. V tom případě se zavděčí, nebo je alespoň nepopudí, největšímu počtu voličů. Proto se u nás již dlouho žádné nízkoemisní zdroje nebudují. Pokud chceme opravdu reálně nahradit uhelné zdroje a vybudovat nízkoemisní energetiku, je třeba zahájit reálnou výstavbu nízkoemisních zdrojů, které by je nahradily, a také vytvořit nový systém regulace, který by nahradil tuto jejich roli.

Jaký termín by měla vybrat uhelná komise pro odchod od uhlí?

Tento krátký seriál shrnuje témata související s procesem dekarbonizace české energetiky. Autor společně s týmem <a href="https://faktaoklimatu.cz/" target="_blank" rel="noopener">Fakta o klimatu</a> podrobněji analyzoval některé ze studií uvedených v <a href="https://oenergetice.cz/nazory/cesta-k-dekarbonizaci-ceske-energetiky-dil-druhy" target="_blank" rel="noopener">minulém dílu</a>. Ty byly dále doplněny o scénář, který minulý pátek <a href="https://ember-climate.org/wp-content/uploads/2020/11/Report_Ember_Coal-free_Czechia_2030.pdf" target="_blank" rel="noopener">vydala organizace Ember</a>.
<h2>Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu</h2>
Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu, známý také pod zkratkou NECP (National Energy and Climate Plan), představuje materiál, který <a href="https://www.mpo.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vnitrostatni-plan-ceske-republiky-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--252016/" target="_blank" rel="noopener">zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu</a> na základě požadavků nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Záměrem je koordinace plnění emisních cílů napříč členskými státy. Dokument byl zástupcům Evropské komise oficiálně předán v lednu 2020.
Kromě elektřiny se NECP zabývá i výrobou tepla nebo dopravou. Hlavním cílem je splnění závazku na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 30 % v porovnání s rokem 2005.
Dalším ze závazků je zvýšení podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie na 22 % (výsledná hodnota pro všechny zmíněné sektory) ve stejném časovém horizontu. V případě samotné elektřiny to znamená navýšení podílu OZE na necelých 17 % (nyní cca 13 %).
Metodika, použitá pro určení instalovaného výkonu a výroby z OZE, bohužel není příliš jasná. NECP se vždy omezuje na větu „Vlastní zpracování MPO pro účely Vnitrostátního plánu“ aniž by přitom uváděl bližší detaily o použitém výpočtu nebo uvažovaných kritériích. Instalovaný výkon uhelných a plynových zdrojů pak NECP vůbec nezmiňuje.
Obecně lze konstatovat, že vládní scénář je ze srovnávaných prací zdaleka nejméně ambiciózní, co se uhelného phase-outu a tím pádem i emisí týče. Detaily viz níže uvedený přehled.
<figure id="attachment_90095" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2019-scenar-necp" target="_blank" rel="noopener"><img class="aligncenter wp-image-90095 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-1-800x566.png 800w" alt="Graf č. 1 – shrnutí Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pro sektor výroby elektřiny. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 1 – shrnutí Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu pro sektor výroby elektřiny. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice. Zdroj: <a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2019-scenar-necp">faktaoklimatu.cz</a>.</figcaption></figure>
<h2>Scénář BloombergNEF</h2>
Tento scénář, zmíněný v <a href="https://oenergetice.cz/nazory/cesta-k-dekarbonizaci-ceske-energetiky-dil-druhy" target="_blank" rel="noopener">minulém dílu</a>, představuje dle <a href="https://about.bnef.com/" target="_blank" rel="noopener">svých autorů</a> nákladově optimální variantu pro rychlý přechod k bezuhlíkové energetice. <a href="https://about.bnef.com/blog/new-report-reveals-economic-path-to-a-rapid-coal-phase-out-in-europe/" target="_blank" rel="noopener">Studie</a>, ve které je scénář obsažen, byla zveřejněna v červenci 2020.
Scénář vychází z vlastní metodiky, tzv. <a href="https://about.bnef.com/new-energy-outlook/" target="_blank" rel="noopener">New Energy Outlook</a>. Ta je postavena na stávajících schématech (neuvažuje nové mechanismy podpory), přičemž určuje ekonomické faktory a body zlomu, které formují výsledný stav.
V daném případě se jedná o srovnání sdružených nákladů na výrobu elektřiny (včetně ceny uhlíku, respektive uhlíkových povolenek, obchodovaných v rámci systému ETS), dostupnost jednotlivých zdrojů elektřiny a provozní podmínky, které stanovují jejich využití v čase.
Výrobní mix je řešen pomocí vlastního modelu NEFM, jehož cílem je minimalizovat systémové náklady při splnění špičkové poptávky. Studie ovšem nezmiňuje žádné bližší detaily ohledně modelování elektrizační soustavy, a to jak na úrovni ČR, tak na úrovni případných vyšších celků.
Pro využití obnovitelných zdrojů jsou klíčové zmíněné body zlomu, které určují okamžik, kdy se stává výroba z těchto zdrojů levnější než výroba z fosilních elektráren. V případě větrných elektráren (VTE) tak BloombergNEF počítá s jejich rozvojem především po roce 2025, zatímco u fotovoltaických elektráren (FVE) předpokládá největší nárůst až v samém závěru dekády.
<figure id="attachment_90096" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2020-scenar-bloombergnef" target="_blank" rel="noopener"><img class="aligncenter wp-image-90096 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-2-800x566.png 800w" alt="Graf č. 2 – shrnutí scénáře BloombergNEF. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 2 – shrnutí scénáře BloombergNEF. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice. Zdroj: <a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2020-scenar-bloombergnef">faktaoklimatu.cz</a></figcaption></figure>
<h2>Scénář Energynautics</h2>
Představuje nejstarší ze srovnávaných studií. V roce 2018 si jej nechaly vypracovat české neziskové organizace u německé poradenské společnosti <a href="https://energynautics.com/de/" target="_blank" rel="noopener">Energynautics</a>.
Cílem této práce je najít odpověď na otázku, zdali je možné zachovat stabilitu české elektrizační soustavy při odstavení uhelných elektráren do roku 2030. Studie nicméně dále počítá s provozem uhelných tepláren.
Scénář Energynautics modeluje elektrizační soustavu na dvou úrovních detailu. Pro Českou republiku používá podrobný statický model přenosové soustavy. Na mezinárodní úrovni pak uvažuje agregovaný model evropské sítě <a href="https://www.entsoe.eu/" target="_blank" rel="noopener">ENTSO-E</a>. Výroba a spotřeba elektřiny jsou modelovány v hodinovém rozlišení. Počasí je modelováno po 15 minutách. Jako referenční byl přitom uvažován rok 2012, který byl pro solární a větrné zdroje poměrně nepříznivý. Ekonomické aspekty studie neřeší.
Výrobu z uhelných zdrojů tento scénář nahrazuje produkcí z FVE a VTE, přičemž ke stabilizaci sítě slouží hlavně nově instalované plynové zdroje. Ty doplňují elektrárny na biomasu a bioplyn, které jsou do určité míry dispečersky řiditelné.
<figure id="attachment_90098" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2018-scenar-energynautics" target="_blank" rel="noopener"><img class="aligncenter wp-image-90098 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-3-800x566.png 800w" alt="Graf č. 3 – shrnutí scénáře Energynautics. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 3 – shrnutí scénáře Energynautics. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice. Zdroj: <a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2018-scenar-energynautics">faktaoklimatu.cz</a></figcaption></figure>
<h2>Scénář Ember</h2>
Byl vypracován stejnojmenným <a href="https://ember-climate.org/" target="_blank" rel="noopener">britským think-tankem</a>, jehož cílem je urychlení transformace světové energetiky.
Na rozdíl od scénáře Energynautics počítá tato práce nejen s odstavením uhelných elektráren, ale i tepláren, do roku 2030.
Použitý model zohledňuje přenosovou soustavu na mezinárodní úrovni (opět vychází z modelu ENTSO-E v hodinovém rozlišení), vliv počasí (jako referenční uvažovány roky 2002, 2006 a 2010) a existující tržní mechanismy. Výsledkem by měla být nákladová optimalizace výstavby nových zdrojů s ohledem na naplnění poptávky po elektřině.
Podle závěrů studie je kompletní uhelný phase-out do roku 2030 technicky možný. Pro jeho realizaci je však nutná masivní výstavba nových OZE, zejména fotovoltaických elektráren (10 GW instalovaného výkonu v roce 2030). Ke stabilizaci sítě slouží opět nově instalované plynové zdroje.
Zemní plyn doplňuje i výrobu v teplárenství, která by však v první řadě měla využívat odpadního tepla a velkých tepelných čerpadel.
Studie Ember obsahuje kromě hlavního i dva alternativní scénáře, z nichž jeden počítá se zapojením velkých bateriových úložišť (ekvivalent 20 % instalovaného výkonu FVE). Ty ve svém důsledku umožňují snížení nároků na nově instalovaný výkon plynových elektráren (3 GW v „bateriovém“ namísto 4 GW v hlavním scénáři).
<figure id="attachment_90099" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2020-scenar-ember" target="_blank" rel="noopener"><img class="aligncenter wp-image-90099 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-4-800x566.png 800w" alt="Graf č. 4 – shrnutí scénáře Ember. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 4 – shrnutí scénáře Ember. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice. Zdroj: <a href="https://faktaoklimatu.cz/studie/2020-scenar-ember">faktaoklimatu.cz</a></figcaption></figure>
<h2>Srovnání scénářů</h2>
Následující infografika srovnává dle základních parametrů všechny výše uvedené scénáře.
<figure id="attachment_90100" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1920px;"><a href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr" target="_blank" rel="noopener"><img class="aligncenter wp-image-90100 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5.png 1920w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-725x513.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Graf-ƒ.-5-800x566.png 800w" alt="Graf č. 5 – porovnání scénářů transformace české energetiky. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice." width="1920" height="1358" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Graf č. 5 – porovnání scénářů transformace české energetiky. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice. Zdroj: <a href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr">faktaoklimatu.cz</a></figcaption></figure>
Z těchto prací vyplývá, že:
<ul>
<li>Částečný odklon od uhlí s využitím OZE je do konce dekády ekonomicky žádoucí (BloombergNEF).</li>
<li>Ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2030 je při navýšení OZE a plynu zvládnutelné, aniž by přitom došlo k ohrožení stability sítě (Energynatutics).</li>
<li>Za předpokladu masivního rozvoje OZE a dalšího navýšení plynových kapacit je do roku 2030 možný i kompletní uhelný phase-out (Ember).</li>
</ul>
Příští díl bude věnován již avizovanému zhodnocení potenciálu OZE v podmínkách ČR.
Autor je analytikem <a href="http://www.amo.cz/" target="_blank" rel="noopener">Výzkumného centra AMO</a> a organizace <a href="https://faktaoklimatu.cz/" target="_blank" rel="noopener">Fakta o klimatu</a>.

Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl třetí

Poslední dobou nás zaplavují články s titulky typu: Ekologové chtějí po Uhelné komisi okamžitý konec hnědého uhlí! Někteří za Uhelnou komisí vidí pouze ekologické hnutí, jiní nechápou, čemu vlastně orgán slouží. Co to vlastně Uhelná komise je, proč vznikla a jaký je její primární cíl? Pojďme se na ni podívat podrobněji.
<h2>Vznik Uhelné komise</h2>
Češi převzali koncept ze Spolkové republiky Německo. Naši němečtí sousedé ustanovili komisi v roce 2018. Byla tvořena nejrůznějšími odborníky z řad ekologů, ale i ze samotného uhelného byznysu. Jejím hlavním cílem bylo představit plán, jak postupně snižovat emise z uhlí a zároveň představit řešení pro kraje, kterých se útlum uhlí dotkne nejvíce.
Z celkového počtu 28 členů měli politici zastoupení pouze v pěti příslušnících. Komise pro růst, zaměstnanost a transformaci, jak zněl její oficiální název, pak představila plán, který počítá s ukončením využívání uhelné energie nejpozději do roku 2038. Postižené regiony pak dostanou formou strukturální pomoci cca 40 miliard EUR. Finální doporučení komise musela pak schválit ještě vláda a parlament, přesto její návrhy byly považovány za klíčové.
V Německu trvala jednání o ukončení těžby uhlí cca půl roku. Česká republika se inspirovala u sousedů, a vytvořila svou vlastní komisi v září roku 2019. Celkem má 19 členů, z toho jsou dva předsedové. Prvním je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, druhým pak ministr životního prostředí Richard Brabec.
Složení naší komise je spíše politické, dva zástupci za ministerstvo financí a sociálních věcí, dále zástupci parlamentního Výboru pro životní prostředí. Tři místa mají zástupci krajů, kterých se konec těžby nejvíce dotkne. Po třech pak mají delegáti z podnikatelské sféry. Jedno místo mají odbory, konkrétně Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Předposledního zástupce má pak samotný Český báňský úřad. Poslední čtyři místa jsou pak tvořeny odborníky za veřejnost (zástupci ČVUT A UJEP) a environmentálními organizacemi (Jiří Koželouh – hnutí Duha, Jan Rovenský – Greenpeace).
Komise ovšem dále zřídila ještě tři pracovní skupiny. První skupina je pro stanovení harmonogramu útlumu využití uhlí (vedoucím je náměstek ministra průmyslu a obchodu) , druhá skupina  pro stanovení parametrů pro případný útlum zdrojů a problematiku legislativy (vedoucím je Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ), poslední skupina se zabývá identifikací sociálních a ekonomických dopadů (vedoucím je náměstek Ministra pro místní rozvoj).
<h2>Cíle komise</h2>
Všechny zmíněné orgány mají jednotný cíl, a to zabývat se koncem uhlí. Představit konkrétní plán, jak útlum bude probíhat, kolik bude stát, jak dlouho bude proces trvat a kdy bude definitivně ukončen. Jakými zdroji bude uhelná energie nahrazena? Dále jak bude probíhat transformace krajů, kde uhlí hraje důležitou roli v podobě pracovních míst.
Na všechny představené otázky (a mnoho dalších) musí najít Uhelná komise jednotnou odpověď a zároveň přijít s řešením, které bude jasné a srozumitelné pro všechny angažované skupiny. Řešením srozumitelným i pro nás, daňové poplatníky. Zasedání komise je tajné, avšak její průběh a i závěr je veřejný. Jednotliví členové komise nemají nárok na odměnu.
<h2>Naplnění?</h2>
Nejvýrazněji se dostává do médií Uhelná komise v souvislosti s tlakem aktivistů, kteří chtějí po ministerstvu jasné datum konce. Podle nich se navíc jednání komise stávají netransparentní a jsou politicky motivované.
Ministerstvo zatím plánuje konec uhlí na rok 2029. Uhelnou energii chce hlavně nahradit jádrem a plynem. Nicméně definitivní rok konce se může ještě změnit. Plánované setkání komise se posunulo z 26. listopadu na začátek prosince po zvážení aktualizovaných informací.
Zatímco v Německu se odborníci shodli rychle, u nás debata trvá už rok a půl a konec je zatím v nedohlednu. Celkově je ukončení využívání hnědého uhlí jistá věc, avšak vláda se musí vypořádat i s dalším uhelným problémem. Teprve nedávno představila plán na ukončení těžby v dolech OKD. Ten bude sice postupný, ale pro kraj i stát představuje velkou výzvu. Jak se s celkovým koncem uhlí Česká republika vypořádá, zůstává pořád otázkou budoucnosti.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Česká uhelná komise - proč vznikla a jaký je její cíl?

Cesta k dekarbonizaci české energetiky – díl druhý

Dne 22.9. vláda rozhodla definitivně o útlumu těžby v dolech OKD. Krok zesílený koronavirové krizí, celkem potřebný a logický, zároveň komplikující volební situaci. Dlouho se nevědělo, jak bude útlum probíhat. Nyní ale přišlo Ministerstvo obchodu a průmyslu s konkrétním plánem postupného ukončení těžby v dolech.
<h2>Fáze útlumu</h2>
Fází bude několik. Postupně se OKD i část jejich zaměstnanců převede pod státní podnik DIAMO, které se specializuje na zahlazování následků hornické činnosti po těžbě. Postupný převod pod DIAMO započne již v prosinci tohoto roku. Poté nastanou tři fáze ukončení těžby v jednotlivých dolech:
<ol>
<li>K 1. lednu 2021 – lokality Útlum-Jih, Útlum-Sever</li>
<li>K 1. březnu 2021 – Darkov a ČSA</li>
<li>Poté se přidají i další oblasti ČSM-Sever, ČSM-jih atd.</li>
</ol>
Celý proces by měl proběhnout mezi roky 2020-2035. Stát přijde na přibližně 15,6 miliard korun. Z této sumy půjde část na čerpání důlních vod a metanu, na likvidaci areálů a poslední položkou budou platy pracovníků.
Propouštění zaměstnanců by mělo také probíhat postupně, nicméně již nyní se odhaduje, že o práci přijde hned od první útlumové fáze zhruba polovina z celkového počtu, který nyní činí 5300 zaměstnanců.
Stát zároveň očekává úzkou spolupráci s Moravskoslezským krajem a jednotlivými městy. Podle tiskové zprávy se všechny státní složky budou snažit najít nová pracovní uplatnění pro zaměstnance a společně určit i směr, kterým se kraj bude vyvíjet.
<h2>Reálné dopady</h2>
Vláda nyní chce zachránit OKD před dalším krachem převodem pod DIAMO, zároveň se snaží zkorigovat i sociálně-ekonomické dopady na celý kraj.
Podle ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka mohou za současnou situaci předchozí majitelé OKD. Toto tvrzení není kompletní. Cena uhlí klesá už od 90. let, komplikovanou situaci si stát přivodil i díky nevýhodnému prodeji.
Nynější vláda si vždy potřebuje najít viníka, v tomto případě to už navždy bude zřejmě Zdeněk Bakala. Přesto v současné koronavirové krizi stát zaspal, a přichází s finálním plánem na útlum těžby v OKD pozdě.
Je zde vidět politicky motivovaný scénář, který v podstatě pomohl vyhrát Andreji Babišovi volby. Nakonec OKD nespasil, a v konečném řešení se bude muset země vypořádat i se soudy, které se na ni hrnou v rámci uznání pohledávek vůči původním investorům.
Stát tak bude čelit nejenom tíživému dopadu v kraji, ale i soudům, které budou stát daňové poplatníky mnoho. Celková suma 15,6 miliard korun se tak může zdvojnásobit. Nemluvě o tom, že se nepočítá s náklady na uzavření dalších uhelných podniků, které budou osud OKD následovat, případně jsou již v procesu.
Podnik OKD se tedy dobral konce, který je už konečně naznačen, nicméně se může protáhnout a zaručeně bude stát mnoho peněz. Zda stát opravdu uvažoval při jeho dalším zestátnění v roce 2018 zůstane záhadou. Kdyby si totiž spočítal všechny náklady a výdaje, nikdy by podnik OKD nechtěl z ekonomického hlediska. Z politického hlediska, to už je něco jiného.