K napsání tohoto textu mě inspiroval <a href="https://oenergetice.cz/nazory/muze-byt-shoda-energeticke-koncepci-cesku/">článek mého kolegy, vědce Vladimíra Wagnera</a>. Chápu to z jeho strany jako první krok k hledání celospolečenské shody na tomto významném společensko-technicko-ekonomickém problému a děkuji mu za něj. Zároveň cítím potřebu přispět k tomuto tématu svou troškou.
Stále se držím názorů, které jsem na tomto webu <a href="https://oenergetice.cz/nazory/koncepcni-koncepce/">prezentoval už před několika lety</a>.  Ať se to inženýrům-energetikům líbí nebo ne, (elektro)energetika je v první řadě podnikatelská činnost a platí po ni stejné ekonomické zákonitosti jako pro jakékoliv jiné oblasti ekonomiky. Při jakýchkoliv úvahách o tom, jak by měla energetika vypadat a kam by měla směřovat se tyto zákonitosti musí respektovat a vhodným způsobem využívat. Jinak je to buď bezpředmětné duševní cvičení, hra na to jak by si autor/autoři přáli, aby vypadala budoucnost, nebo nebezpečné uvažovaní, které povede jen k průšvihům.
Myslím, že není sporu v tom, jaká je naše představa o budoucnosti (elektro)energetiky.  Všichni by si přáli, aby byla čistá, levná, spolehlivá a robustní. Jak toho ovšem dosáhnout z pozice státu a regulátora? Začal bych tím nejjednodušším – levnou energií.
Levné zboží lze v prostředí tržního kapitalismu dosáhnout vcelku snadno, jsou na to po staletí známé postupy. Už v 18. století je dobře znal Adam Smith, otec moderní ekonomie. Je potřeba maximálním způsobem otevřít trh co největšímu množství účastníků, včetně zahraničních, zajišťovat maximálně férové podmínky fungování trhu. Případné „přirozené“ monopoly tvrdě regulovat a jejich podíl na trhu minimalizovat. Za těchto podmínek si trh poradí lépe než všichni centrální plánovači světa dohromady.  Pokud má stát nějaký aspekt energetiky podporovat, musí to být otevřené, férové a technologicky neutrální.
Čistá energie taky není problém. Trh je, vulgárně matematicky řečeno, jedna velká optimalizační funkce. Tržní regulace dokáže zásadním způsobem ovlivnit „funkci“, které trh hledá minimum, resp. maximum. Stačí „jen“ zpoplatňovat negativní externality a platit za pozitivní externality energetiky a ono se to vyřeší samo, překvapivě rychle.
Jak zajistit spolehlivost a robustnost systému? V podstatě úplně stačí vystoupit z představy, že energetika je něco extra a podívat se jak se to řeší v jiných oblastech, které jsou pro fungování společnosti neméně důležité. Jak je to třeba s potravinami? Je to v celku jednoduché a bylo to vidět letos v březnu, když se začalo panikařit okolo COVID-19. Vláda dala jasně najevo, že občané se nemají čeho bát, potraviny v obchodech podle zpráv od prodejců budou a pokud by nebyly stát má naskladněné zásoby a může (když je zle) podle zákona převzít kontrolu i nad zbožím ve skladech obchodníků. Proč by to nemohlo být v energetice stejně? Proč by možné potíže v zásobováním elektřinou nemohla řešit (díky Carlosi) Správa státních hmotných rezerv?
<h2>Čemu se do budoucna vyhnout a co správně dělat?</h2>
<ul>
<li>Česko je země, která je naplno zapojená v globálním obchodě. Obrat českého mezinárodního obchodu je přibližně 8 000 miliard Kč za rok. Fakt si někdo myslí, že má smysl hrát si tu na nějakou samostatnost, nezávislost a fangličkaření?</li>
<li>Centrální plánování je podle klasiků moderní ekonomie věc nemožná. Teoreticky vede sice k lepším výsledkům než volný trh, prakticky ovšem není možné postihnout všechny potřebné údaje,  interakce a technický vývoj. Proto nemá smysl se o centrální plánování ani pokoušet. Ne nadarmo se teď dostávají v matematice a technice stále více do módy postupy založené na strojovém učení, genetických algoritmech a multiagentních systémech. Je to replikace přírody a trhu, kde se podobné „neřešitelené“ optimalizační problémy celkem uspokojivě řeší.</li>
<li>Neměly by se preferovat jakékoliv typy nebo skupiny zdrojů.</li>
<li>Celá koncepce budoucího vývoje by měla být zaměřená na zavedení procesů, které budou stimulovat směřování k žádaným výsledkům (energetické trilema), jakékoliv úvahy o tom jestli bude budoucí energetika centralizovaná nebo decentralizovaná, jestli v ní budou hrát prim takové nebo makové zdroje, je irelevantní. To ať si vyřeší kapitalisté během konkurenčního boje. ná</li>
</ul>
Všimněte si prosím, že tohle je jediná věta v celém článku, kde se vyskytují pojmy jaderná elektrárna, fotovoltaická elektrárna, větrná elektrárna, vodní elektrárna, uhelná elektrárna, plynová elektrárna. Je to proto, protože shoda může být založena jen na základě diskuse o obecných principech jak by měl vývoj v energetice do budoucna probíhat. Bytí v tom či jiném fanclubu nějakých zdrojů  a jejich protlačování není k ničemu.

Názory

Může být shoda na energetické koncepci v Česku? Může

Stále více se blíží zlomové období z hlediska energetiky v našem regionu i celé Evropě. Je tak stále důležitější, aby se v Česku přistoupilo k radikálnějším krokům, které by umožnily přechod a modernizaci naší energetiky. Je však vidět, že se zatím nedaří nalézt shodu a realizovat potřebné konkrétní kroky.
V poslední době se však zdá, že se začíná objevovat určitá širší vůle ke kompromisu a shodě. Příkladem <a href="https://uhelnakomise.cz/2020/06/25/jan-horacek-prispevek-do-diskuze-o-jaderne-energetice/" target="_blank" rel="noopener">můžou být materiály Stínové uhelné komise k jaderné energetice</a>. Tato je dominantně tvořena reprezentanty protijaderně nastavených environmentálních aktivistických skupin. Přesto je k možnému využití jaderné energie při přechodu k nízkoemisní energetice v Česku poměrně velmi vstřícná. Je pochopitelně otázkou, do jaké míry návrh reprezentuje shodu komise a do jaké míry jde o názor daného jejího člena. Přesto by to mohlo znamenat určitý posun v prioritách a ochotu k hledání kompromisu s cílem reálného posunu na cestě k dosažení snížení emisí.
<figure id="attachment_85652" class="wp-caption aligncenter" style="width: 945px;"><img class="size-full wp-image-85652" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1.jpg 945w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1-384x512.jpg 384w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1-768x1024.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1-725x967.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/1-800x1067.jpg 800w" alt="Podaří se najít shodu na finančním modelu pro podporu obnovitelných zdrojů? (Foto Vladimír Wagner)." width="945" height="1260" /><figcaption class="wp-caption-text">Podaří se najít shodu na finančním modelu pro podporu obnovitelných zdrojů? (Foto Vladimír Wagner).</figcaption></figure>
<h2>Na čem by nejspíše mohla panovat shoda</h2>
Proto bych se pokusil formulovat základní mantinely, které ohraničují budoucí cestu energetiky u nás a mohly by být v Česku základem širší shody. Jde o těchto několik důležitých faktů.
Je nesporné, že Česko a celá Evropa odejde od uhlí a s největší pravděpodobností bude stále větší tlak na odchod i od dalších fosilních zdrojů a prosazování snížení emisí oxidu uhličitého. Je tak třeba počítat například s růstem ceny emisních povolenek v Evropské unii a zavádění dalších nástrojů pro omezování emisí oxidu uhličitého.
Česká republika tak musí zvýšit podíl nízkoemisních zdrojů ve svém energetickém mixu. Nemá větrné pobřeží a její geografická poloha a poměrně vysoká hustota osídlení omezuje možnosti využití většiny obnovitelných zdrojů. Musí tak vytvořit rozmanitý energetický mix a nemůže spoléhat na nějaký dominující zdroj, kterým může být voda v Rakousku či Švédsku, vítr v Dánsku, Německu a Velké Británii nebo slunce ve Španělsku a Itálii.
V Česku i Evropě bude sílit tlak na elektrifikaci dopravy i dalších oblastí a zároveň lze čekat tlak na úspory a zvýšení efektivity využití energií. Dopady těchto trendů lze těžko odhadnout, takže budoucí vývoj spotřeby energií u nás lze jen těžko předvídat.
Česká republika je silně zapojena do energetické sítě v regionu a dominantně ovlivňována energetickou koncepcí Německa. Je tak vhodnější, aby energetický mix Česka německý doplňoval, než aby jej kopíroval. V době, kdy budou v Německu přebytky ve výrobě elektřiny, bude i u nás tato komodita laciná.
Shoda nejspíše panuje i v tom, že by bylo dobré nevyvážet fosilní elektřinu. Prioritně pak omezovat výrobu a vývoz té uhelné. Zároveň by však nemělo neuvážené zavírání energetických zdrojů a snížení produkce elektřiny ohrozit dostupnost a cenu elektřiny pro náš průmysl a obyvatelstvo. V Česku je životní úroveň značně závislá na průmyslu a případné zhoršení dostupnosti elektřiny a významné zvýšení její ceny by mohlo mít i dramatické sociální dopady.
V energetice probíhají současně na jedné straně cesta k stále větší centralizaci, na druhé pak se do energetické sítě zapojuje stále větší počet malých decentralizovaných zdrojů. Příkladem toho prvního trendu jsou například velké větrné farmy na severu Evropy, které vyrábí elektřinu pro spotřebitelé ve vzdálenostech mnoha stovek kilometrů. Vede to k nutnosti budovat velmi dlouhá vedení velmi vysokého napětí pro výkony v řádu gigawattů. Že nejde o jednoduchou záležitost, se přesvědčuje Německo, které chce nahradit jaderné a uhelné zdroje v Bavorsku z velké části právě větrnou energii ze severu. Druhý trend je symbolizován například stále větším počtem fotovoltaických zdrojů na střechách budov a nutností tyto fluktuující zdroje řídit v prostředí rychlých změn výroby a spotřeby konkrétních malých výrobců a spotřebitelů pomocí inteligentní sítě.
<figure id="attachment_85653" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1387px;"><img class="size-full wp-image-85653" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/2.jpg 1387w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/2-512x263.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/2-768x395.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/2-1024x526.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/2-725x373.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/2-800x411.jpg 800w" alt="Najde se shoda na realizaci výběru dodavatele nového bloku pro Dukovany? Jedním z možných kandidátů je korejská firma KEPCO, která dokončuje své bloky ve Spojených arabských emirátech (foto Vladimír Wagner)." width="1387" height="713" /><figcaption class="wp-caption-text">Najde se shoda na realizaci výběru dodavatele nového bloku pro Dukovany? Jedním z možných kandidátů je korejská firma KHNP, která dokončuje své bloky ve Spojených arabských emirátech (foto Vladimír Wagner).</figcaption></figure>
<h2>Na čem shoda nepanuje</h2>
Na bodech formulovaných v předchozích bodech se většina odborníků i veřejnosti pravděpodobně shodne. Na druhé stráně jsou mezi odborníky i ve veřejnosti rozdílné názory na to, které konkrétní nízkoemisní zdroje nahradí odstavované uhelné a stárnoucí zdroje jiného typu. Stejně tak není shoda na tom, k jakému podílu centralizované a decentralizované energetiky by bylo vhodné dospět. Není shoda ani na tom, jak rychle a jakou formou by mělo proběhnout uzavírání uhelných bloků a odchod od ostatních fosilních zdrojů.
Možnosti využití fotovoltaiky i větru velice silně závisí na pokroku v oblasti ukládání energie a pokroku v zavádění chytrých prvků do energetiky. Stejně tak může ovlivnit míru budoucího využití jaderné energie hlavně v decentralizované podobě pokrok v oblasti malých modulárních reaktorů. Je tak jasné, že budoucí technologický průlom v některé ze zmíněných oblastí může přinést i značnou výhodu pro danou energetickou oblast. Bylo by tak dobré, aby případný průlom mohla česká energetika využít. Ovšem na tom, kdy a jaké takové technologické průlomy se uskuteční shoda nepanuje.
Shoda nepanuje ani v tom, jak rychle a jakým způsobem by mělo probíhat odstavování uhelných bloků a jak a jak dlouho by se měly využívat ostatní fosilní zdroje, zvláště plynové. Ještě složitější otázkou s řadou různých názorů je transformace technologií zajišťujících teplo nejen pro domácnosti, hlavně v oblasti centrálních zdrojů tepla.
<h2>Co by se mohlo a mělo vyřešit na cestě k nízkoemisnímu mixu</h2>
V oblasti jaderných zdrojů probíhá po dokončení dvou bloků v Temelíně v přípravě nových zdrojů dlouhodobé přešlapování. Po zrušení tendru na dostavbu Temelína je shoda v tom, že případné další bloky by se nejdříve měly stavět v Dukovanech. Zde by se totiž měla postupně připravovat náhrada stávajících bloků. Je poměrně vysoká shoda na tom, že by se současné dukovanské bloky měly provozovat celkově padesát nebo dokonce šedesát let. Přesto však je třeba počítat s tím, že by se mělo už nyní pracovat na jejich náhradě.
Je třeba najít způsob financování, vybrat dodavatele a stavbu realizovat. Česko má v jaderné energetice dlouhodobou tradici a je zde řada firem, které jsou do budování jaderných technologií zapojeny. Přesto je však otázka, jak se podaří překlenout dlouhou mezeru a jestli budeme schopni realizovat první nový blok u nás po dlouhé době. Právě výstavba jednoho nového bloku v Dukovanech by mohla ukázat, jaké schopnosti v jaderné energetice máme. Pokud bude realizace výstavby nového bloku probíhat úspěšně, bude možné na základě získaných zkušeností přistoupit i k výstavbě dalších v Dukovanech a Temelíně. Na základě získaných zkušeností pak třeba ve vzdálenější budoucnosti využít případný technologický průlom v oblasti malých modulárních reaktorů.
V oblasti větrných zdrojů zůstává dlouhodobá stagnace, kdy hlavně kvůli odporu místních komunit se nové větrné turbíny téměř vůbec nestaví. Po velkém boomu v letech 2009 a 2010 je i v oblasti fotovoltaických elektráren u nás dlouhodobá stagnace. I zde je třeba najít vhodný model financování a ukázat, jaký potenciál v této oblasti reálně máme. Na základě prvních realizovaných projektů a zkušeností s nimi pak bude možné podíl těchto zdrojů zvyšovat.
Je také třeba najít efektivní způsob podpory možností ukládání energie a chytrého řízení sítě. Jisté možnosti jsou už i v současném systému a lze je zapojit i v době, kdy zde ještě nebudou nové jaderné bloky nebo větší výkony v nových obnovitelných zdrojích. Zároveň by se měla ukázat cesta, jak v budoucnu podpořit v tomto směru vyšší používání fluktuujících obnovitelných zdrojů. A využít případně technologické průlomy v oblasti obnovitelných zdrojů, ukládání energie a kooperace pomocí chytrých sítí.
Je jasné, že ještě řadu let se naše energetika neobejde bez fosilních zdrojů, a ani těch uhelných. Je tak potřeba zajistit, aby se využívaly efektivně a ekologicky pro potřeby Česka, a elektřina z ní nesloužila k exportu. Zároveň je jasné, že by důraz měl být při jejich využívání na kogeneraci a co nejvyšší efektivitu i ekologický přístup.
<figure id="attachment_85654" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1600px;"><img class="size-full wp-image-85654" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/3.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/3.jpg 1600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/3-512x257.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/3-768x386.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/3-1024x515.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/3-725x364.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/3-800x402.jpg 800w" alt="Přehled výroby, spotřeby a emisí oxidu uhličitého za poslední měsíc ukazují, že i v Německu v době ideální pro využití fotovoltaiky je velkou část elektřiny nutno získat z fosilních zdrojů." width="1600" height="804" /><figcaption class="wp-caption-text">Přehled výroby, spotřeby a emisí oxidu uhličitého za poslední měsíc ukazují, že i v Německu v době ideální pro využití fotovoltaiky je velkou část elektřiny nutno získat z fosilních zdrojů.</figcaption></figure>
<h2>Závěr</h2>
Je jasné, že zhruba do třiceti až čtyřicet let bychom měli přejít k dominantně nízkoemisní energetice. V každém případě je evidentní, že u nás to bude mix obnovitelných a jaderných zdrojů. Jak konkrétně se tento přechod realizuje a k jakému podílu jednotlivých nízkoemisních zdrojů se dospěje, lze těžko nyní odhadnout.
Ovšem pro efektivní přechod a postupné vyladění energetického mixu by přispělo, kdyby se dosáhlo alespoň základní shody v široké odborné komunitě i veřejnosti. Zatím se však bohužel zdá, že řada lobbystických skupin se více věnuje boji proti jiným zdrojům než snaze ukázat potenciál a možnosti toho jejich. Pokud by se dosáhlo společné podpory zmíněných projektů, které by na reálných příkladech ukázaly naše schopnosti a potenciál v daných oblastech, byl by to obrovský úspěch. A zároveň by se také realizoval skutečný pokrok v cestě za nízkoemisním mixem. Další kroky by se pak mohly dělat již na základě konkrétních zkušeností s reálným budováním a využíváním jednotlivých zdrojů.
Pokud by proponenti různých zdrojů a cest shromáždili a prezentovali přehled překážek, které stojí v cestě k realizaci jejich zdrojů, a pomohli v hledání vhodného a efektivního finančního modelu a zákonného rámce pro jejich podporu, mohly by se vytvořit podmínky pro první etapu realizace jednotlivých komponent našeho nízkoemisního mixu. Tato první etapa by pak umožnila získat zkušenosti pro realizaci dalších etap.
V případě fosilních zdrojů jde hlavně o zajištění energetické bezpečnosti a pokrytí výkonové dostatečnosti v době, kdy nízkoemisní zdroje a baterie nestačí. Proto je také třeba najít finanční model a zákonný rámec, který by je v této úloze podpořil a omezil vývoz jejich energie do zahraničí.
V roce 2022 budou v Německu odstaveny všechny jaderné bloky, zároveň bude v následujících několika letech uzavřen velký počet uhelných bloků u nás i v našem okolí. Na realizaci jejich nízkoemisní náhrady je tak relativně málo času. Časový rámec výstavby nového jaderného bloku je poměrně dlouhý, i když u nás máme výhodu výstavby na připravených a schválených místech, kde je podpora výstavby veřejnosti v okolí poměrně silná. Pokud se vezme výstavba větrných turbín odpovídajícího výkonu, tak nalezení dostatečného počtu vhodných míst a získání potřebné podpory okolních komunit i potřebných stavebních povolení nebude patrně kratší, spíše naopak.
Zároveň budeme muset svou cestu k nízkoemisní energetice prosadit v rámci Evropské unie. Tomu by významně pomohla široká odborná i politická shoda na základních mantinelech. Ta by měla zahrnovat dostatečnou vůli po kompromisu. Žádný z finančních modelů a zákonných rámců totiž nemůže být ideální a uspokojující plně úplně všechny. Právě široká rámcová shoda a podpora energetické koncepce by usnadnila vyjednávání České republiky v rámci Evropské unie. Zde by bylo dobré, kdyby se politické strany a aktivistické skupiny vyhnuly zneužívání tohoto tématu k politickému a ideologickému boji.
Dostatek ekologicky přijatelné energie je klíčovou podmínkou pro udržitelný rozvoj naší civilizace a společnosti. Proto by jedna z následujících konferencí <a href="https://i-equilibrium.cz/" target="_blank" rel="noopener">institutu Equilibrium</a> měla být věnována právě tomuto tématu. S vysokou pravděpodobností by se měla uskutečnit 30. září 2020. I když je její zaměření spíše na dlouhodobé koncepce a vize, tedy třeba právě na těch následujících čtyřicet let, mělo by jít i o hledání právě popsané rámcové shody ve společnosti na směřování současné vize a hledání nástrojů, které by podle zainteresovaných odborníků pomohly odstranit překážky v její realizaci. Jednodenní konference by dopoledne byla věnována jednotlivým typům zdrojů, jejich uplatnění a kooperaci v energetickém mixu, přehledu, které překážky brání u nás jejich co nejefektivnějšímu nasazení, i jisté vizi jejich vzdálenější budoucnosti. Odpoledne by pak bylo věnováno hledání souběžné cesty k centralizaci i decentralizaci energetiky. Diskutovaly by se nástroje k podpoře energetické kooperace na velké vzdálenosti a s velkými výkony na jedné straně, i možnosti chytrých sítí v mikroregionech a obecném uplatnění konceptu, který by se dal označit jako Energetika 4.0, na straně druhé.
Poznámka: Rámcový přehled o problematice energetiky ve světě i u nás si lze udělat z článku cyklu věnovaného tomuto tématu (<a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vetrne-elektrarny-vcera-dnes-zitra-dil-1" target="_blank" rel="noopener">větrné zdroje</a>, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/soucasny-stav-budoucnost-jaderne-energetiky-dil-1" target="_blank" rel="noopener">jaderné zdroje</a>, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/potencial-vyuziti-fotovoltaickych-zdroju-cr-ve-svete-dil-1" target="_blank" rel="noopener">fotovoltaické zdroje</a>, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/mozne-cesty-k-nizkoemisni-energetice-dil-1" target="_blank" rel="noopener">cesty k nízkoemisní energetice</a>, <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/mozne-scenare-rizika-vyvoje-elektroenergetiky-cesku" target="_blank" rel="noopener">nízkoemisní scénáře v Česku</a>, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nejvyuzivanejsi-obnovitelny-zdroj-sveta-vodni-elektrarny-jako-dulezity-zdroj-u-nas-i-ve-svete" target="_blank" rel="noopener">vodní elektrárny</a>, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velky-prehled-vyuzivane-i-perspektivni-technologie-akumulace-energie" target="_blank" rel="noopener">akumulace a regulace sítě</a>, <a href="https://oenergetice.cz/nazory/jake-jsou-moznosti-vyuziti-geotermalni-energie-cesku" target="_blank" rel="noopener">geotermální energie</a> a <a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaky-potencial-vyuziti-biomasy-cesku-ve-svete" target="_blank" rel="noopener">využití biomasy</a>).

Může být shoda na energetické koncepci v Česku?

K otázce výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech

Evropská unie přijala dokument Zelená dohoda pro Evropu. A česká společnost je rozštěpená. Ekologičtí aktivisté v ní vidí spásný nástroj, zatímco čeští politici se k ní staví spíše skepticky. Česká republika se společně se státy V4 k “diktátu” Evropské unie staví spíše tvrdohlavě. Nechtějí Zelenou dohodu přijmout jednoznačně, jedna část vlády ji odmítá, druhá ji přijímá, avšak za určitých podmínek. 
I toto téma ovlivnila pandemie COVID-19 – koronavirus pozastavil vášnivé debaty o tom, jaké bude nejlepší řešení, abychom naši planetu zachránili. Některá témata vztahující se k naší budoucnosti pandemie naopak oživila.
Co by vlastně Zelená dohoda přinesla nám, jakožto veřejnosti? Pojďme si nastínit její nejvíce diskutabilní body.
<h2>Bezuhlíková budoucnost</h2>
Nejvíce diskutovaným tématem je jednoznačně snižování skleníkových emisí. Evropská unie chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 skrze klimatický zákon. Do roku 2030 by šlo o snížení emisí až o 50 % (diskutuje se ovšem i cíl 65 %).
<figure id="attachment_82313" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-82313" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/kouji-tsuru-CwiIE7D5Qk-unsplash-800x533.jpg 800w" alt="emise-továrna-elektrárna" width="1400" height="933" /></figure>
Jde o trend započatý a diskutovaný již před vypuknutím pandemie koronaviru. Německo a další země rozhodly o postupném odstavování uhelných elektráren. Nutno podotknout, že i Česká republika postupně omezuje svoji “uhelnou” činnost a více se soustředí na jaderné zdroje.
Další plány týkající se snížení emisí mají za cíl založit energetiku na obnovitelných zdrojích a mít plně propojený a digitalizovaný trh s energiemi napříč celou Unií. To nás přivádí k ceně. EU chce zajistit cenově dostupné dodávky energie pro celou Evropu a zároveň posílit spolupráci mezi jednotlivými státy. A to i na regionální úrovni.
<h2>Cirkulární ekonomika</h2>
Díky sníženým emisím by došlo k proměně ekonomiky. Česká republika je jednou z nejvíce průmyslových zemí Evropy, musela by se přeorientovat na jiná odvětví, což by bylo dost drastické.
Cílem Zelené dohody je i změna hodnotového žebříčku. Klade se především důraz na udržitelnost a ohleduplnost. Došlo by k plné ekonomické transformaci, která by spíše odpovídala potřebám klimatu; to je požadavek celkem nereálný k uskutečnění.
<img class="alignleft size-full wp-image-29514" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720.jpg 960w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/wind-farm-1209335_960_720-800x450.jpg 800w" alt="" width="960" height="540" />
Jednak  díky krizi způsobené koronavirem a také v rámci světové konkurenceschopnosti. Evropská ekonomika hraje spíše druhé housle a otázka zní, zda se ji vyplatí transformace ekonomiky na úkor své vlastní závislosti?
<h2>Doprava, udržitelnost a další</h2>
Spíše než na výstavbu, by se jednotlivé země měly zaměřit na renovaci budov, aby byly více odolné proti změnám klimatu. Zároveň se EU snaží posílit využití železniční dopravy, elektromobilů a celkové snížení spotřeby fosilních paliv. Jednalo by se o přechod na tzv. udržitelnou mobilitu. Lodní a letecká doprava by pak byla zahrnuta v placení poplatků za vyprodukované emise.
Mezi další plány patří i čistější zemědělství, tzv. strategie z farmy rovnou na stůl. Dále zaměření se na výzkum a inovace v oblasti klimatu a důraz na postupné nulové znečištění. Všechny body jsou dostupné na stránkách Evropské komise.
<h2>Bude Zelená dohoda pro Evropu naplnitelná?</h2>
Otázkou zůstává, jak se bude dařit její naplnění. Hlavní myšlenka Zelené dohody není špatná a nutno podotknout, že i když se ČR jeví jako odpůrce této dohody, mnoho ustanovení již plní.
Přesto se rychlé uskutečnění, myšleno do roku 2050, jeví jako nemožné. Mnoho zemí za současné situace bude mít co dělat, aby splácelo své dluhy a popohnaly ekonomiku.
<figure id="attachment_4379" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-4379" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/europe-609118_1280-1-800x533.jpg 800w" alt="Vlajka Evropské Unie" width="1024" height="682" /><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Navíc všechna opatření, které Zelená dohoda prosazuje budou stát mnoho peněz. Odkud se peníze vezmou, když je mnoho zemí v krizi? Další věcí je, že zabývat se zlepšením klimatu má smysl, ale musí se zapojit celý svět. Evropa se na emisích nepodílí tak velkou měrou jako jiné státy např. USA nebo Čína, které se k boji za lepší klima staví spíše odmítavě.
Zda dostane Zelená dohoda opravdu zelenou je tedy otázka budoucnosti.

Životní prostředí

Zelená dohoda pro Evropu

Budeme spalovat jaderný odpad urychlovačem řízeným transmutorem?

V koronavirovém ochromení společností hýbaly, pořád hýbají, dvě události v energetickém sektoru. První je výstavba nového reaktoru Jaderné elektrárny Dukovany, druhým tématem se pak stal počet nakažených horníků v OKD. Nový reaktor představuje energetickou budoucnost pro ČR, Darkov pak zase její minulost.
<h2>Dukovany</h2>
Budoucnost vidí česká politická scéna právě v jádru. Jedná se o jednu z největších energetických investic poslední doby. Proto mnoho vládních kritiků zpochybňuje řešení dostavby, kterou se najednou začalo “hýbat”, během nedávných měsíců, kdy média referovala převážně o událostech spojených s koronavirem. Veřejnost se v podstatě o výstavbě dozví až ve finální verzi, a to se nelíbí nejenom novinářům, ale i některým investorům ČEZu.
Kritikům vadí netransparentní vládní jednání, které se záhadně nejvíce posouvá vpřed v době nynější krize. Další zase nevidí v jádru slibnou budoucnost, a tvrdí, že bychom se měli zaměřit na zemní plyn a ke zlevňujícím se obnovitelným zdrojům.
Pro zastánce jádro zase představuje nejlepší mix energetických variant, nejenom pro naši geografickou polohu, ale i z hlediska udržitelnosti. Celá výstavba pak bude mít i vliv na zlepšení ekonomiky, protože se do ní zapojí mnoho podniků přímo z Česka.
Není tedy pochyb o tom, že se nový blok postaví. Za jakých okolností a podmínek to zůstává otázkou. Do médií neustále “unikají” nejrůznější informace, o výběru stavitelů, placení bloků, či přímo zvýšení ceny elektřiny, i když jedná se pouze o spekulace. Finální rozhodnutí tedy padne až z Evropské unie, která musí předložený návrh Českou republikou schválit.
Jadernou elektrárnu Dukovany čeká tedy velká budoucnost. Zda bude úspěšná a naplnitelná, se projeví až za několik desítek let.
<h2>Darkov</h2>
V jaderné energetice se vláda angažuje velmi, kde se naopak vstupu vyhýbá, jsou doly OKD. Paradoxní situace nastala před zhruba dvěma týdny, kdy docházelo k postupnému uvolňování restrikcí a podniky se znovu otevíraly.
V OKD se však volnější situace obrátila v epidemii. Počet nakažených neustále narůstá. Horníci na to reagovali stížnostmi, vadil jim nezájem veřejnosti, nebo se báli mluvit. Vláda nečinně přihlížela a vedení OKD všechny ujišťovalo o tom, že má situaci pod kontrolou. Opozice kritizovala lhostejnost vlády i samotného vedení společnosti. Jedná se docela o paradox, protože jak pracovníci Dukovan, tak horníci v OKD pracovali v době pandemie naplno.
Přesto Dukovany jsou nyní pro vládu důležitější a strategičtější. OKD má nejlepší léta za sebou, i když politici neustále slibovali prodloužení těžby, nyní taktně mlčeli. Ostatně konec uhlí se deklaruje už nějakou dobu, nebude sice tak rychlý, jak by si přáli aktivisté, ale pozvolný.
Přesto důl Darkov spadá pod státní instituci, která by se v případě krize měla o něj postarat. Nestalo se tak, Darkov se dle prohlášení OKD uzavřel a nyní se čeká, jak a jestli se nemoc bude šířit dál. Netřeba připomínat, že Moravsko-slezský kraj patří k územím s nejvyšší nezaměstnaností. Pád OKD by znamenal i velkou ránu pro kraj.
<h2>Politická budoucnost</h2>
Obě dvě témata jsou nejenom pro energetiku, ale i pro veřejnost, zásadní. OKD je společnost s minulostí velmi bohatou na kontroverzní události. Politici, novináři i veřejnost se mohou z chyb z dob privatizačních ponaučit a snažit se je neopakovat pří výstavbě Dukovan. Zda se to opravdu povede, ukáže čas.

Dukovany vs. Darkov

Jak daleko jsme pokročili k jaderné fúzi? - 2. část

Jak daleko jsme pokročili k jaderné fúzi? - 1. část

Před nedávnem nabídli k volnému šíření svůj nový film Michael Moore a Jeff Gibbs. Stejně jako předchozí filmy stejného autora jde o velmi kontroverzní dílo. Tentokrát je ostrou kritikou ekologických aktivistických hnutí. Stejně jako u předchozích jeho filmů se budou názory různých lidí na „Planetů lidí“ diametrálně lišit, ale v každém případě stojí za zhlédnutí.
Planeta lidí se snaží dokumentovat, že řada metod prosazovaných ekologickými aktivisty při cestě za snížením emisí oxidu uhličitého je neekologická a vyloženě kontraproduktivní. Zvláště v případě prosazování spalování biomasy ve velkém jako zdroje elektřiny nebo v podobě biopaliva s ním hluboce souhlasím. Například i já nazývám ekologickou katastrofou nahrazování uhlí při výrobě elektřiny dřevní hmotou dováženou i na obrovské vzdálenosti, <a href="https://oenergetice.cz/nazory/dovezena-drevni-hmota-nahrazuje-uhli-nejen-dansku-schyluje-se-k-dalsimu-zelenemu-prusvihu" target="_blank" rel="noopener">například v tomto článku</a>.
S kolegou Kašinským jsme v <a href="https://oenergetice.cz/nazory/jaky-potencial-vyuziti-biomasy-cesku-ve-svete" target="_blank" rel="noopener">rozboru možností využití biomasy</a> velice ostře kritizovali představy českých ekologických aktivistů nahrazovat v Česku fosilní paliva v masivním měřítku biomasou. Stejně tak s ním souhlasím, že představa náhrady fosilních paliv čistě obnovitelnými je nereálná a její prosazování za každou cenu vede nejen z environmentálního hlediska k velice negativním dopadům.
<figure id="attachment_83475" class="wp-caption aligncenter" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-83475" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/moore.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/moore.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/moore-392x512.jpg 392w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/moore-768x1002.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/moore-785x1024.jpg 785w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/moore-725x946.jpg 725w" alt="Michael Moore (zdroj Wiki – David Shankbone)" width="800" height="1044" /><figcaption class="wp-caption-text">Michael Moore (zdroj Wiki – David Shankbone)</figcaption></figure>
Osobně se však neshoduji s jeho názorem, že nelze ekologické problémy současného lidstva řešit vědeckým a technologickým pokrokem. A hlavně nesdílím do značné míry nihilistické vyznění filmu, který jediné řešení vidí ve snížení počtu lidí. Ovšem, ani v náznaku neukazuje, co by to v reálu znamenalo.
Na druhé straně je třeba říci, že se jedná o opravdu klasický film Michaela Moora. Je velice dobře udělaný, velice chytlavý a působící na emoce. Zároveň je v něm typické zjednodušení a černobílý popis. A také jasně ocejchovaní viníci. Je to opravdu uděláno úplně stejně, jako předchozí Moorovy filmy. Je tam stejná směs faktů, polopravd, ve svém zjednodušení nepravdivých osočení a hraní na city, jako je tomu v jeho předchozích dílech. Podle mého názoru nelze žádný z jeho filmů označit jako dokument. Mají úplně jiný cíl, než je důraz na faktický popis reality, jde spíše o ideologický apel.
Používá úplně stejné metody a fauly, které jsou klasickým nástrojem kampaní zelených aktivistických skupin. Přečetl jsem si na internetu reakce právě z těchto kruhů. Je kouzelné, jak titíž, kteří Moora za stejnou metodou realizované dřívější filmy oslavovali, ho teď napadají. Chtějí jeho film zakázat a ženou ho k soudu. Dá se i s trochou zadostiučení konstatovat, že poznávají svou medicínu. A vůbec se jim to nelíbí.
Film už zhlédlo přes pět milionů diváků a na internetu lze nalézt velký počet velice ostrých kritik tohoto díla hlavně z prostředí zmíněných ekologických aktivistických skupin. Ať už budete mít nakonec na film jakýkoliv názor, osobně si myslím, že jako i u předchozích jeho filmů, není jeho zhlédnutí ztrátou času.
Takže si určitě pusťte:
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/Zk11vI-7czE?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>

Nový film Michaela Moora „Planeta lidí“ je ostrou kritikou ekologických aktivistů

Před několika týdny přinesl server<a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/starostove-musi-umet-cist-dokumenty-rika-muz-jenz-se-soudi-s-obcemi-kvuli_2004190600_rak"> irozhlas.cz</a> rozhovor s nynějším ředitelem společnosti Energie pro, která vešla do povědomí díky kauze Energie pod kontrolou, jež stále není dořešená. Pojďme si ji zrekapitulovat.
<h2>Neziskovka Energie pod kontrolou</h2>
Obecně prospěšná společnost vznikla v roce 2011. O tři roky později  spustila projekt, který nabízel starostům obcí a měst výhodné nabídky dodávek energií. V některých případech byla EPK zprostředkovatel, v jiných zase přímo figurovala jako správce odběrných míst.
Jelikož se jednalo o obecně prospěšnou společnost, dopouštění se komerčních aktivit bylo v rozporu se zákonem, nicméně díky právním kličkám ve smlouvách se o neziskovku rozhodně nejednalo.
EPK spadala pod akciovou společnost West trade a.s., jak upozornila v pořadu Reportéři bez hranic Česká televize, a v roce 2015 převáděla EPK peníze z neziskového sektoru do této akciové společnosti.
Na popularitě projektu se podepsali i špičky z KDU-ČSL, které EPK doporučovali dalším starostům obcí. Ze začátku celý projektu fungoval dobře, nicméně postupem času firma přestávala komunikovat, peníze mizely a obce se začaly obávat, co vlastně podepsaly.
V roce 2015 byla na EPK upřena pozornost novinářů ČT i Občanského sdružení Oživení. Ovšem vedení společnosti odmítalo komunikovat a tradičně zapíralo. Dle již zmíněné reportáže České televize přišli novináři k zásadním zjištěním ohledně smluv, ve kterých EPK nespecifikovalo služby, které obce a města dostanou, navíc EPK chtělo po starostech víceleté zavázání.
Mezi lety 2016 a 2017 EPK zkrachovala a zbyly po ni dluhy v částce zhruba 162 miliónů korun. Mezi hlavním poškozeným byla firma Amper Market dodávající EPK elektřinu, mezi další pak patřily přímo obce a města, celkový součet čítal okolo 400 věřitelů.
Policie začala vyšetřovat  EPK a jeho hlavního představitele Davida Tejmla na konci roku 2015. Tejml byl již předtím stíhaný za podvody s elektřinou, jednalo se o člověka s bohatou kriminální minulostí.
Celá kauza se táhla až do roku do 2017, kdy padlo první obvinění týkající se Tejmla. Z ambiciozního projektu, velkého taháku komunálních voleb, se nakonec stala velká fraška,  kdy zmizelo několik miliónu korun.
Od EKP dávaly ruce pryč i politické špičky, které před tím za projekt houževnatě lobovaly. Věřitelé zase zpochybnili vyšetřování policie, která se začala případem zabývat pozdě. Tejml chytře přeléval peníze z EPK svým dalším firmám. Po prvním obvinění ze zpronevěry, následovalo další – obvinění za neposkytování součinnosti insolvenčnímu správci.
<h2>Absurdita celé věci</h2>
Zatímco se vyšetřování táhlo, Tejml zapíral a převáděl peníze na další firmy, navíc smlouvy patřící EPK před vyvrcholením celé kauzy přepsal na společnost Energie pro. Jak to bylo vůbec možné ? Starostové dali plnou moc EPK, ta později podepsala a převedla smlouvy na Energii pro, která se začala domáhat svých závazků. Nicméně Energie pro se brání proti takovému tvrzení a dle rozhovoru, který poskytl serveru <a href="http://irozhlas.cz/">irozhlas.cz</a> majitel Vítězslav Fiala, nešlo o přepsání, ale o vybrání firmy jako výhodného dodavatele elektřiny, které je zcela zákonné.
<h2>Rozuzlení</h2>
Celá kauza EPK se táhne zhruba pět let, peněz se domáhají věřitelé EKP i firma Energie pro. Starostové se brání, zároveň si přiznávají, že ušlé peníze zřejmě neuvidí.
David Tejml byl obžalován v roce 2019 za poškození věřitele, původní stíhání bylo policií překvalifikováno. Balík smluv EKP získala Energie pro, ta se soudí s obcemi a městy a domáhá se jejich plnění, navíc zvažuje prodání pohledávek další straně. Neziskový projekt slibující mnohé se stal fraškou, od které raději všichni utíkají pryč.
Táhnoucí kauza nám ukazuje vypočítavost, politické lobby a byznys s energiemi, který se pořád nedočkal svého konce. Zda se z něho všichni zúčastnění ponaučili, je otázkou.