Domů
Plynárenství
Poslanci rozhodují o biometanu. Obnovitelný plyn může nahradit až čtvrtinu spotřeby v domácnostech
Ad
Zdroj: iStock

Poslanci rozhodují o biometanu. Obnovitelný plyn může nahradit až čtvrtinu spotřeby v domácnostech

V evropských zemích za posledních deset let čtyřikrát vzrostl počet bioplynových stanic, které očištěním od příměsí vyrábějí biometan. Ten je obnovitelnou verzí zemního plynu, kterou lze bez překážek vtláčet do plynárenské soustavy a využít stejným způsobem jako klasický plyn. V Česku zatím funguje jedna taková stanice v Rapotíně, která je napojena na síť největšího distributora plynu GasNet. Do konce desetiletí by ale takových bioplynek mohly být dvě stovky a ročně by mohly zajistit 500 milionů kubíků biometanu.

Ostře sledovaná novela českého zákona o podporovaných zdrojích energie určí nejen budoucnost rozvoje často diskutovaných solárních a větrných elektráren, ale také obnovitelného zdroje, který sehraje důležitou úlohu ve stabilizaci energetického systému v době rostoucího podílu zelené elektřiny v síti. Do dalších let totiž rozhodne také o podpoře pro bioplynové stanice, které umožňují získávat energii ze zemědělských zbytků nebo biosložky komunálního odpadu. Po dvaceti letech od svého zavedení teď totiž končí současná forma podpory bioplynek a rozhoduje se, zda a v jaké podobě bude pokračovat.

Biometan jako stabilní obnovitelný zdroj

Aktuálně je v Česku v provozu asi 400 bioplynových stanic. Navíc k nim lze přiřadit více než stovku komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a asi 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Anaerobní fermentací organické hmoty v nich vzniká plyn obsahující 50 až 70 % metanu, oxid uhličitý, sloučeniny síry, amoniak a další nečistoty. V naprosté většině případů se dnes používá ke kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogeneračních jednotkách. Tuto energii využívají přímo zemědělské podniky, v jejichž areálu se bioplynky nacházejí, nebo přilehlé obce.

Teplo vzniklé z kogenerace se ale z velké většiny nevyužívá a je mařeno. Zajímavou možnost ke zužitkování bioplynu pak nabízí výroba biometanu. Zjednodušeně řečeno jde o vyčištění bioplynu o veškeré příměsi tak, aby vznikl plyn s minimálně 95% obsahem metanu, který je plnohodnotnou alternativou ke konvenčnímu zemnímu plynu. „Všechny dnes běžně používané plynové spotřebiče jako jsou kotle, sporáky nebo i auta na CNG fungují bez jakýchkoliv úprav i na biometan, respektive bioCNG. Stejně tak může být uskladněn v plynových zásobnících pro pozdější využití,“ vysvětluje Michal Ostatnický ze společnosti GasNet, která provozuje převážnou část soustavy pro distribuci plynu v Česku. Právě plynná paliva budou hrát podle Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu důležitou roli při vykrývání odchylek ve výrobě elektřiny, které způsobuje nestálá výroba ze slunce a větru. Část klasického plynu lze přitom nahradit obnovitelným zdrojem, který solární a větrné elektrárny vhodně doplní.

Zkušenosti s vtláčením biometanu jsou dobré

Výroba biometanu a jeho vtláčení do plynárenské sítě u nás zatím probíhá jen v bioplynové stanici Rapotín v okrese Šumperk, která je od podzimu 2019 napojena na síť GasNet. „Jedná se o průkopnický projekt pro celou českou energetiku. Z Rapotína jsme distribuovali naší plynovodní sítí k odběratelům už přes 1 milion m3 biometanu. To odpovídá spotřebě 500 českých domácností, které topí plynem,“ přibližuje Michal Ostatnický. Největší měsíční objem vtlačeného plynu byl dosažen v prosinci 2020, kdy bylo do distribuční sítě dodáno více než 100 tisíc m3 biometanu. „Stávající plynárenská soustava skupiny GasNet je už dnes bez významných investic na distribuci a využití biometanu připravena,“ říká. Právě nenáročnost z hlediska přípravy infrastruktury pro přepravu, skladování i distribuci z místa výroby do místa spotřeby je jednou ze zásadních výhod biometanu jako obnovitelného paliva.

Jediná česká bioplynka, která v Česku vyrábí biometan, stojí v Rapotíně na Šumpersku. Do distribuční sítě GasNet odtud poslali odběratelům už přes 1. mil. m3 biometanu.

Do konce desetiletí by v Česku na výrobu biometanu mohlo přejít asi 150 až 200 bioplynových stanic, odhaduje asociace CZ Biom, která sdružuje asi tři čtvrtiny provozovatelů zemědělských a odpadářských bioplynek v Česku. V roce 2030 by pak modernizované bioplynky i nově postavené biometanové stanice mohly vyrobit přibližně 500 milionů kubíků biometanu ročně, což odpovídá asi čtvrtině roční spotřeby zemního plynu v českých domácnostech. S podobným odhadem počítá i vnitrostátní plán pro energetiku a klima.

Palivo budoucnosti

Úprava bioplynu na biometan je trend, který se v evropských zemích rozvíjí už několik let. Zatímco v roce 2011 bylo v Evropě 187 bioplynových stanic, které vyráběly biometan, na začátku roku 2020 to už bylo 725 stanic, uvádí Evropská bioplynová asociace. Jejich počet tedy během deseti let vzrostl čtyřnásobně. Nejvíce výroben biometanu se nachází v Německu, Francii a Dánsku.

Bioplynu a biometanu se otevírají nové obzory i díky snaze o lepší odpadové hospodářství. V Česku se sice zákaz skládkování odpadu posunul z původně plánovaného roku 2024 až na rok 2030, i tak se ale řada lidí a obcí snaží rozumněji nakládat s biosložkou svých komunálních odpadů. Právě důležitost biologicky rozložitelných odpadů pro výrobu bioplynu stoupá. Naopak klesá význam kontroverzního využívání kukuřice, které se setkává s kritikou kvůli nevhodnému využívání zemědělské půdy.

Dosud se v Česku k výrobě bioplynu nejčastěji (46 %) používala kejda skotu a prasat a hnůj, ukazují data CZ Biom z roku 2017. Kukuřice ve formě siláže před čtyřmi lety představovala asi 31 % všech vstupních surovin. Zbylých 26 % tvořila senáž, bioodpady, obilí nebo brambory. Vnitrostátní plán pro energetiku a klima předpokládá, že na konci desetiletí se bude ročně vyrábět 193 milionů m3 biometanu z odpadních vstupů. Díky větším výhodám pro životní prostředí se hovoří o tzv. „pokročilém“ biometanu. Zbylých 299 milionů m3 má zajistit výroba ze zemědělských vstupů.

Dobrým příkladem, jak by výroba bioplynu měla vypadat v budoucnu, je zmíněná stanice v Rapotíně. Ta využívá zejména obsah hnědých kontejnerů, zkažené a prošlé jídlo z potravinových prodejen a výroben či zbytky z restaurací z blízkého okolí. Veškerý biologicky rozložitelný odpad dokáže využít včetně zpracování obalových materiálů. Technika anaerobní fermentace má kromě kompletního využití zbytků i tu výhodu, že na rozdíl od kompostování a skládkování nevypouští do ovzduší metan ani jiné plyny, které přispívají ke změnám klimatu.

Štítky:GasnetAd

Komentáře

(12)

Vinkler

3. červen 2021, 09:35

Biometan má několik nedobrých vlastností.

-obsahuje síru a chlor. (nejméně důležité)

-vyrábí se poměrně rozprostřeně po málo obydlených krajích (smrdí a vybuchuje)

-vyrábí se zejména z zemědělských plodin pěstovaných silně neekologicky ( nafta, hnojiva ...) k tomuto účelu ( kukuřice, obilné směsi....)

Kamil Kubů

3. červen 2021, 10:19

Bioplynka má smysl na statku, kdy se v ni zpracuje kejda a hnůj z ustájených zvířat v kombinaci se zbytky rostlinné výroby. Vzniklý plyn se využije místně jako palivo pro vytápění, aby se nemuselo řešit čištění pro použití v motorech/turbínách. V tanku je digestát, který z výše uvedených vstupů je 100% biologický materiál vhodný jako hnojivo. Tím se dá zajistit, že se potřebné látky vrátí do koloběhu tam kde víceméně vznikly. Ano, takhle by mohlo vypadat ekologické hospodaření.

Biomethan vháněný do soustavy je jen dojička na peníze ukradené lidem na základě ekologistického šílenství.

luboš

3. červen 2021, 10:21

Při výrobě biometanu vzniká, jak je v článku správně napsané, také CO2 (cca 40% z celkového množství dodaného plynu). Nikde se neevidují úniky CO2 a metanu do atmosféry před vložením do výrobního procesu a úniky metanu a CO2 po skončení výroby bioplynu. Nové technologie mají zaručovat snížení CO2 v atmosféře, výroba biometanu zaručuje zvýšení CO2 a metanu v atmosféře Země. Někdo prosadil výrobu biometan v době, kdy se netvořily závazky na snížení vypouštění CO2 ekvivalentního a dnes si nikdo nechce pálit prsty (rušit své dobře placené místo) změnou legislativy, která by zakazovala tuto technologii výroby bioplynů výše popsanou technologií. Hmota jako kejda a kompost patří na pole a ne spálit na výrobu elektřiny a tepla. Zelená dohoda pro Evropu hovoří o ochraně a udržitelnosti ekosystémů, bioplynové stanice ohrožují plnění Zelené dohody pro Evropu v oblasti ochrany krajiny, půdy, zemědělství a biodiverzity.

Omega

3. červen 2021, 15:00

Zřejmě nechápete jak funguje bioplynová stanice.

V kompostu nebona poli ta kejda zetlí a uvolní metan, CO2 atd...

V bioplynce to primárně převedem na CH4, následně spálíme na CO2. Zbytek se vyveze na pole jako hnojivo. Takže v celkové bilanci je to - CO2 navážou rostliny, po rozložení se CO2 vrací do vzduchu. Hnojivo končí v obou případech na poli ale u bioplynky je mezifáze, kdy máme k dispozici energii v metanu.

Takže pokud chcete uzavřít koloběh přestavějte traktory na pohon CNG a budete mít kompletně CO2 neutrální koloběh - což perfektně sedí se snahou snižovat CO2.

Vinkler

3. červen 2021, 16:23

V něčem máte pravdu, ale jen málo. S tou kejdou a CH4 je to tak, jak píšete. Nicméně většina bioplynek má nadměrnou kapacitu a zpracovává nejen odpady, ale hlavně cíleně pěstované plodiny. Při jejich pěstování vzniká mnoho emisí CO2, NOx, těžké kovy z hnojiv do půdy herbicidy a další....

Kamil Kubů

3. červen 2021, 21:28

A toť oč tu běží. Nekde o to zefektivnit zemědělskou výrobu přidáním fáze výroby energie ze zpracovatelnych "odpadů" (kejda, sláma), ale o to co nejvíc podojit dotační systém. Protože tam je zisk zaručen. Z toho je vidět jak dotace pod maskou rádoby dobrých úmyslů dokážou totálně zabít inovaci a optimalizaci zabehnutych výrobních procesů.

Omega

3. červen 2021, 22:50

No jsem rád, že se shodneme v tom, že bioplyn má smysl.

Takže teď už je to jen o tom jak to udělat "smysluplně". A tady máme několik míst, kde to smysl má.

1) čištění odpadních vod u měst - ano, čistírenské kaly mohou obsahovat těžké kovy, ale čistit vodu je potřeba

2) likvidace odpadů živočišné výroby - dřív se to vyváželo na "kompost" (ty hromady na poli s jímací jámou na močůvku), v bioplynce se to zpracuje rovnou na místě a na pole se vyveze rovnou hnojivo

3) cíleně pěstované plodiny na bioplyn - ano, tam je potřeba to upravit. Ale energii potřebujeme. Takže pokud dokážeme vypěstovat plodiny a zpracovat na energii (líh, metanol, metan) s tím, že nezanedbáme výživu lidí a nezničíme přitom půdu, tak jsem ochoten to akceptovat (stejně jako jsem ochoten akceptovat lesnictví atd.) Jediné, co je na tom potřeba je změnit stroje na pohon metanem místo na palivo těžené z podzemí.

Vinkler

4. červen 2021, 08:29

Ad3) Cíleně pěstovat plodiny je typický dotační podvod. Velkofarmy budou daleko raději pěstovat dotované topivo se zaručeným ziskem než, nedotované potraviny. O soběstačnosti v potravinách se nebudu vyjadřovat, viz antikampaň obchodní komory zastupující nadnárodní obchodní zájmy.

Matěj

3. červen 2021, 11:26

Jako okrajova zalezitost pro zemedelske podniky a cistirny odpadnich vod, za ucelem zuzitkovani prebytku, pripadne cistirenskych kalu - ano.

Pestovat/hnojit/strika pesticidy kvuli tomu kukurici/repku je zlocin na pude a prirode a dlouhodobem horizontu za nej zaplatime my a budouci generace zdevastovanou a erodovanou ornou pudou. Vyuziti biomasy na bioplyn je fajn, ale jen v malem meritku.

T

3. červen 2021, 16:08

Hnojiva a chemikalie dnes vyletely nahoru o 30 az 50 %,snad se jich bude konecne pouzivat minimalne!!!

JS

3. červen 2021, 11:37

V článku bohužel nezazněla informace, že vyčištění bioplynu na biometan je velmi nákladná. Cena takto vyrobeného biometanu odhadem převyšuje cenu běžného plynu cca 10ti násobně. Bez masivních investičních a provozních dotací se nevyplatí.

I po vyčištění je nutné v Rapotíně vyrobený biometan obohacovat propanem, aby vůbec dosáhl kvalitativních parametrů plynu a mohl být vtláčen do soustavy.

V článku se autoři také nezmínili, že na straně provozovatelů distribučních soustav v tichosti vznikají náklady související s připojováním a provozem biometanek, které ale zaplatí v konečném důsledku všichni v regulovaných cenách za distribuci.

Chápu snahu udržet dále v provozu bioplynky a zefektivnit jejich provoz, ale jde to podle mě udělat i jinak, než aby vznikla další černá díra na peníze a hrozila devastace zemědělské půdy.

Bob

6. červen 2021, 20:21

Zrovna v tom Rapotíně se dříve vyrobený bioplyn sice spotřebovával na výrobu elektřiny v kogeneračních jednotkách, ale i "odpadní" teplo se smysluplně využilo pro vytápění a ohřev TV v místním (v Rapotíně) systému centrálního vytápění.

Takže enviromentální efekt přechodu využití bioplynu vtláčením do plynovodu je v Rapotíně přinejmenším sporný.

Bioplynka vtláčí metan do plynovodu a o kousek dál ho nyní městská kotelna o to více odebírá. Akorát se nyní musí ten bioplyn lépe a dráže čistit a upravovat oproti tomu, když se dříve spotřeboval v kogenerační jednotce.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.