IEA: Celosvětové emise skleníkových plynů z fosilních paliv v roce 2019 mírně poklesly

Globální emise skleníkových plynů produkované spalováním fosilních paliv v roce 2019 dosáhly 34,2 Gt ekvivalentu CO2, což bylo o jednu desetinu gigatuny méně než v roce 2018, tvrdí zpráva Mezinárodní agentury pro energii. Příčinou je zejména pokles emisí v USA a Evropské unii, přičemž v roce 2020 se předpokládá jejich ještě výraznější snížení. Dlouhodobě pak stagnuje objem elektřiny produkované z uhlí a ropy. Význam plynu a obnovitelných zdrojů naopak roste.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zveřejnila tento týden zprávu, ve které zpracovala celosvětová data ohledně skleníkových plynů emitovaných energetickým průmyslem k roku 2019.

Z dat vyplývá, že již v roce 2019 jejich množství velmi mírně pokleslo z 34,3 Gt na 34,2 Gt ekvivalentů CO2 za rok. Na základě předběžných dat z roku 2020 pak lze v důsledku snížené poptávky po energii způsobené pandemií COVID-19 předpokládat ještě výraznější meziroční pokles vyprodukovaných emisí.

Hlavními tahouny ve snižování emisí byli v roce 2019 Spojené státy americké a Evropská Unie, jimiž vyprodukované množství emisí kleslo o 3,4 a 4,9 %. V roce 2020 by pak měly právě kvůli pandemii COVID-19 emise USA klesnout meziročně až o rekordních 9,7 %.

Čína naopak pokračovala v trendu navyšování emisí, který by měl trvat až do roku 2030. Výroba elektřiny a tepla přitom byla zodpovědná za přibližně 45 % všech celosvětově vyprodukovaných emisí skleníkových plynů. Doprava jakožto druhý největší znečišťovatel je pak zodpovědná pouze za čtvrtinu.

Plyn na vzestupu navzdory přechodu k OZE

Data také poukazují na postupně se měnící celosvětový energetický mix. V období mezi lety 2011 a 2019 stagnovala produkce elektřiny z uhlí a ropy mezi deseti a jedenácti tisíci TWh ročně, a to navzdory zvyšují se poptávce po elektřině.

Objem elektřiny vyrobené z plynu naopak ve stejném období vzrostl téměř o třetinu z přibližně 4,9 na 6,3 tisíc TWh ročně. Největšího rozvoje pak v relativních i absolutních číslech dosáhly jiné než vodní obnovitelné zdroje, z jednoho na téměř tři tisíce TWh ročně.

Podobné změny lze pozorovat i v České republice, kde v minulém roce poprvé nebylo největším zdrojem elektřiny uhlí, nýbrž jaderná energie. Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského rovněž oznámil, že do roku 2030 přestane v ČR používat uhlí k výrobě elektřiny a tepla.

Význam plynu ovšem vzrostl, což může představovat problém vzhledem k jeho zvyšující se ceně a také k odporu EU k jeho využívání v rámci přechodu k uhlíkově neutrální energetice.