IEA: Celosvětové emise skleníkových plynů z fosilních paliv v roce 2019 mírně poklesly
Globální emise skleníkových plynů produkované spalováním fosilních paliv v roce 2019 dosáhly 34,2 Gt ekvivalentu CO2, což bylo o jednu desetinu gigatuny méně než v roce 2018, tvrdí zpráva Mezinárodní agentury pro energii. Příčinou je zejména pokles emisí v USA a Evropské unii, přičemž v roce 2020 se předpokládá jejich ještě výraznější snížení. Dlouhodobě pak stagnuje objem elektřiny produkované z uhlí a ropy. Význam plynu a obnovitelných zdrojů naopak roste.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zveřejnila tento týden zprávu, ve které zpracovala celosvětová data ohledně skleníkových plynů emitovaných energetickým průmyslem k roku 2019.
Z dat vyplývá, že již v roce 2019 jejich množství velmi mírně pokleslo z 34,3 Gt na 34,2 Gt ekvivalentů CO2 za rok. Na základě předběžných dat z roku 2020 pak lze v důsledku snížené poptávky po energii způsobené pandemií COVID-19 předpokládat ještě výraznější meziroční pokles vyprodukovaných emisí.
Hlavními tahouny ve snižování emisí byli v roce 2019 Spojené státy americké a Evropská Unie, jimiž vyprodukované množství emisí kleslo o 3,4 a 4,9 %. V roce 2020 by pak měly právě kvůli pandemii COVID-19 emise USA klesnout meziročně až o rekordních 9,7 %.
Čína naopak pokračovala v trendu navyšování emisí, který by měl trvat až do roku 2030. Výroba elektřiny a tepla přitom byla zodpovědná za přibližně 45 % všech celosvětově vyprodukovaných emisí skleníkových plynů. Doprava jakožto druhý největší znečišťovatel je pak zodpovědná pouze za čtvrtinu.
Plyn na vzestupu navzdory přechodu k OZE
Data také poukazují na postupně se měnící celosvětový energetický mix. V období mezi lety 2011 a 2019 stagnovala produkce elektřiny z uhlí a ropy mezi deseti a jedenácti tisíci TWh ročně, a to navzdory zvyšují se poptávce po elektřině.
Objem elektřiny vyrobené z plynu naopak ve stejném období vzrostl téměř o třetinu z přibližně 4,9 na 6,3 tisíc TWh ročně. Největšího rozvoje pak v relativních i absolutních číslech dosáhly jiné než vodní obnovitelné zdroje, z jednoho na téměř tři tisíce TWh ročně.
Podobné změny lze pozorovat i v České republice, kde v minulém roce poprvé nebylo největším zdrojem elektřiny uhlí, nýbrž jaderná energie. Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského rovněž oznámil, že do roku 2030 přestane v ČR používat uhlí k výrobě elektřiny a tepla.
Význam plynu ovšem vzrostl, což může představovat problém vzhledem k jeho zvyšující se ceně a také k odporu EU k jeho využívání v rámci přechodu k uhlíkově neutrální energetice.
Mohlo by vás zajímat:
Takže je mi záhadou jak je možné, že obsah CO2 v atmosféře neustále roste, když člověk své emise přestal zvyšovat? Někde asi bude chyba!
Protože jejich produkce je pořád vyšší než je ekosystém s to pohlcovat? Prosím, pane Poisle, nedělejte ze sebe hloupého. K tomu bodu je asi ještě daleko. A je jedno jestli jej bude dosaženo zvýšením pohlcování, nebo snižováním objemu produkce.
Ne jen produkce CO2, ale hlavně jeho uvolňování.
V půdě je 2x více CO2 než ve vzduchu a v mořích dokonce 50x více.
Mi ne, 99,9% co2 je přírodního původu. Je platíme vypalné za blbost.
Nedej bože vzpomenout, kolik vznikne a unikne ročně z prirodnich dejů metanu, který se na vzduchu rozkládá na co2.
To je ten hlavní činitel narustu co2. A za toto platíme.
Ten problém nemůže být jenom v samotném CO2, ale např. s jinými skleníkovými plyny. Hlavně s vlhkostí (podstatně rozšířenější a účinnější) není v možnostech přímo něco dělat a s rostoucí teplotou přirozeně roste rosný bod vodních par, což umožňuje větší jejich obsah v atmosféře. CO2 je však dobře měřitelný indikátor tohoto nepříznivého stavu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se